Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Salerské plemeno skotu a jeho využití v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vypracovala: Zdeňka Ptáčková Brno 2009

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Salerské plemeno skotu a jeho využití v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne.. podpis..

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. za odborné vedení při vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Marii Dvořákové, vedoucí společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. v Sobiňově, která mi poskytla veškerá data a informace o konkrétním chovu a umožnila mi přístup do objektu.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost uplatnění salerského plemene skotu v ČR. Celá práce je rozdělena do následujících částí: První část se zabývá charakteristikou a popisem standardu tohoto plemene. Dále je zde popsán chov v zemi původu, ve světě a v České republice. V této části je taktéž zmíněna problematika reprodukce, hodnocení průběhu porodů, srovnání porodních hmotností i růstová schopnost telat v daném období, a to v závislosti na pohlaví. V této části jsou též zmíněna kritéria selekčního programu a srovnání plemene salers ostatními masnými plemeny z hlediska porodní hmotnosti a podílu obtížných porodů. Druhá část je zaměřena na analýzu konkrétního chovu společnosti RANČ 3x/D, spol. s r.o. v Sobiňově. Je zde popsána charakteristika daného hospodářství, zdravotní stav stáda plemene salers a taktéž reprodukce a způsoby plemenitby. Třetí část řeší zpracování a hodnocení získaných výsledků v konkrétním chovu, týkajících se počtu krav a jalovic zařazených do reprodukce, počtu narozených telat v kontrolních letech a porovnání počtu narozených telat po přirozené plemenitbě a po inseminaci. Tato část se také zabývá obratem stáda krav. Je zde uveden též úhyn telat během odstavu i počet narozených dvojčat. V závěru jsou zmíněny možnosti využití salerského plemene v České republice v souvislosti s vynikajícími přednostmi, které toto plemeno jistě má. Klíčová slova: Salers, standard, užitkovost, růstová schopnost.

ABSTRACT This bachelor thesis is focused on the possibility of the usage of salers breed in the Czech Republic. The work is divided into the following parts: The first part deals with the characteristics and the description of the standard of this breed, description of the breeding in the country of the origin, in the world and in the Czech Republic. The problems of reproduction, evaluation of the births processes, comparison of the birth weights and growth ability of the calves in certain period of time in relation to the sex are mentioned in this part too. This part also includes the criteria of the selection programme and the comparison of salers breed with the other breeds from a point of view of the birth weight and the proportion of difficult births. The second part is focused on the analysis of the particular breeding in the company RANČ 3x/D, spol. s r.o. in Sobiňov. This part describes the characteristics of the farm, health status of the herd of the salers breed, the reproduction and the ways of breeding. The third part includes the processing and the evaluatoin of the results acquired from the certain breeding concerning the number of the cows and heifers included in the reproduction, the number of the calves born in the control years and the comparison of the number of calves born after the natural breeding and after the artificial insemination. This part also deals with the turnover of the herd of cows. The deaths of the calves during the weaning and the number of twins are also mentioned in this part. The conclusion refers to the possibilities of the utilization of salers breed in the Czech Republic in connection with the excellent qualities of this breed. Key words: Salers, standard, efficiency, growth ability.

OBSAH 1 ÚVOD..7 2 CÍL PRÁCE.. 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED..9 3. 1. Charakteristika plemene salers..9 3. 2. Spásání trvalých travních porostů...10 3. 3. Standard plemene salers..12 3. 4. Chov v zemi původu a ve světě...13 3. 5. Chov plemen salers v ČR....17 3. 6. Reprodukce u plemene salers v ČR.... 18 3. 7. Růstová schopnost telat plemene salers v ČR. 23 3. 8. Šlechtění plemene salers.25 3. 9. Srovnání plemene salers s ostatními masnými plemeny.26 4 MATERIÁL A METODIKA 28 4. 1. Popis lokality... 28 4. 2. Charakteristika hospodářství... 28 4. 3. Zdravotní stav stáda plemene salers.... 30 4. 4. Reprodukce a způsoby plemenitby ve stádě plemene salers... 31 4. 5. Vlastní zpracování výsledků...32 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 33 5. 1. Rozšíření stáda konkrétního chovu salerského plemene.....33 5. 2. Reprodukční schopnost v konkrétním chovu.. 34 5. 3. Obrat stáda konkrétního chovu v daném roce. 36 6 ZAVĚR... 37 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.40 SEZNAM TABULEK. 42 SEZNAM OBRÁZKŮ 43 PŘÍLOHY... 44

1 ÚVOD Pro aktuální a perspektivní produkci jatečného skotu jsou nezbytné odpovídající početní stavy zvířat. V období 2001 2006 se celkové stavy skotu snížily o 192 tisíc (12%). Jedinou kategorií, jejíž početní stavy se trvale zvyšovaly, jsou krávy chované v systému bez tržní produkce mléka. Ke konci roku 2006 jejich počet dosáhl 151 tisíc kusů, což je o 69 tisíc (84%) více než v roce 2001 a o 10 tisíc (7%) více než v roce 2007 ( Kvapilík a kol., 2007). Jak autor dále uvádí, dle nařízení rady čís. 1254/1999 ze dne 17. 5. 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem je definována kráva, chovaná v systému bez tržní produkce mléka (BTPM) jako kráva masného plemene nebo produkt křížení s masným plemenem, která se chová ve stádě určeném na produkci telat k masným účelům. Ve světě je chováno několik desítek masných plemen skotu. V České republice dochází k intenzivnímu rozvoji chovu masného skotu až od roku 1991. V současné době je u nás chováno celkem 12 plemen. Stávající spektrum plemen lze považovat za dostatečné, neboť umožňuje chov ve všech přírodních podmínkách (Teslík a kol, 2000). Do roku 1991 se v České republice téměř výhradně chovalo plemeno hereford, od roku 1993 se počet chovaných masných plemen skotu postupně zvyšoval. V roce 2005 se ve značně rozdílném rozsahu chovalo 12 masných plemen, přičemž asi 70% stavů krav v kontrole užitkovosti tvořilo 5 hlavních plemen (charolais, aberdeen angus, hereford, masný simentál a limousin ) (Kvapilík a kol., 2007). Do této skladby masných plemen, která je v posledních letech relativně stabilní, se řadí také plemeno salers (viz. Obr. 1). Dle Gurdiánové (2008) je taktéž možné rozdělení plemen podle užitkovosti na plemena specializovaná (mléčná, masná, pracovní) a dále kombinovaná (s dvěma a více užitkovými směry maso, mléko, práce). Z dalších plemen jsou to např. spíše pracovní a na naše podmínky extenzivní a zájmová plemena z afrického kontinentu, watussi (vahumský africký skot) dlouhorohý skot a darome zakrslý skot a nejmenší plemeno na světě. 7

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce byla analýza uplatnění salerského plemene v ČR. Zabývá se popisem salerského plemene, jeho charakteristickými vlastnostmi, vznikem a vývojem ve světě a v Evropě, historií a současností chovu salerského plemene skotu v ČR. Dalším bodem této práce je analýza konkrétního chovu salerského plemene zaměřená na obrat stáda krav a produkci jatečných a zástavových zvířat. Pozornost je věnována také průběhu porodu, resp. obtížnosti telení. Vzhledem ke skutečnosti, že se část telat rodí na pastvě, kontrola průběhu porodů a zajišťování případné odborné pomoci při telení je náročnou záležitostí a taktéž případná ztráta telete i jeho matky má značné dopady na ekonomické výsledky chovu, je tato práce zaměřena také na tyto ukazatele v porovnání s ostatními masnými plemeny. Další částí této práce je poukázat na význam chovu plemene salers v ČR vzhledem k vynikajícím vlastnostem a odolností vůči extrémnímu klimatu, kterými se toto plemeno s vysoce funkčním exteriérem vyznačuje. 8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1. Charakteristika plemene salers Nejčastější dělení masných plemen je podle velikosti tělesného rámce. V našich podmínkách jsou nejvíce zastoupena plemena středního rámce, kam patří plemena anglo americké provenience a dále pak evropská plemena. Druhou skupinou jsou plemena velkého tělesného rámce evropského původu, kam lze zařadit rustikální plemeno salers. Plemena malého tělesného rámce mají význam zejména pro chov ve chráněných krajinných oblastech (Teslík a kol., 2000). Rustikální plemeno salers (viz. Obr. 2) pochází z Francie z oblasti s velmi tvrdými podmínkami, díky nimž získalo vlastnosti, jako je odolnost vůči extrémnímu klimatu a změně ve výživě, schopnost pást se i na chudé vegetaci, dobré končetiny umožňující překonávat velké vzdálenosti nepříznivým terénem. Velmi ceněnými vlastnostmi jsou snadné porody, mateřské vlastnosti a dlouhověkost plemenic. Kromě toho je plemeno salers při manipulaci snadno ovladatelné a rychle se adaptuje na nové prostředí, což je důležité především v extenzivních systémech (Zahrádková, 2007). Salerské plemeno bylo vyšlechtěno na tvrdost a přežitelnost v tvrdém klimatu s ohledem na přírůstek a produkci masa. Je to plemeno odlišné od jiných francouzských plemen a je podobné červeným plemenům jihozápadní Evropy.Salerský skot je mírné povahy, zvířata ráda opětují pozornost chovateli a při manipulaci jsou snadno ovladatelná a přizpůsobivá, rychle se adaptují na nové prostředí. Salers výborně snáší zimu a pobyt ve sněhu je zvířatům veskrze příjemný. Větším problémem jsou velká horka, kdy dobytek, který nemá možnost úkrytu ve stínu, se díky hustému osrstění potí a přehřívá. Díky velmi odolné rohovině (viz. Obr. 3) není salerské plemeno náročné na ošetřování paznehtů ( ČSCHMS, 2006). Výjimečná odolnost vůči extrémnímu klimatu je dána červeným zbarvením srsti a hnědou barvou slizniční membrány (Bruno Faure, 2005). Barva srsti patří k nejnápadnějším exteriérovým znakům. Výsledné zbarvení je podmíněno kromě pigmentu též fyzikálně optickými vlivy (průměr dřeňové vrstvy chlupu, přítomnost vzduchu). Pigmentovaná kůže porostlá pigmentovanými chlupy je více odolná vůči různým škodlivým vnějším vlivům, zejména vůči ultrafialovým paprskům. Stupni pigmentace kůže, který je nejlépe patrný na místech prostých chlupů, jakými jsou mulec a pysky, odpovídá i pigmentace paznehtů a špiček rohů. Paznehty s tmavě 9

pigmentovanou rohovinou jsou tvrdší a pevnější než paznehty s rohovinou světlou. Taktéž rohy svou pigmentací odpovídají pigmentaci kůže a chlupů (Pařilová, 2007). Dobré končetiny s černými paznehty tohoto rohatého plemene jsou tedy jejich další výraznou předností (viz. Obr. 4). Zvířata salerského plemene mohou překonávat velké vzdálenosti kamenitým a vlhkým terénem bez nebezpečí zchromnutí (Bruno Faure, 2005). Jak autor dále uvádí, funkčního exteriéru salerského plemene je možno využít v chovu v oblastech s širokým teplotním rozmezím (viz. Obr. 5). Důležitou vlastností v extenzivních systémech je snadná ovladatelnost. Již po šesti měsících jsou zvířata schopna pohybovat se sama v horách bez dohledu (Bruno Faure, 2005). Kromě velmi dobré plodnosti a snadných porodů je významnou předností matek salerského plemene vysoká mléčnost, pro kterou je v zemi původu část krav chována pro produkci mléka, ze kterého jsou vyráběny speciální sýry. Mléčnost se projevuje příznivě i v růstové schopnosti telat (Teslík a kol., 2000). Bruno Faure (2005) uvádí délku laktace 270 dnů a produkci mléka 6,9 8,9 kg / den. Jak autor dále uvádí, podle výsledků kontroly mléčné užitkovosti (Controle laitier Salers, 2003) je obsah tuku 35,8 % 0 a obsah bílkovin 33 % 0. Výsledkem produkce mléka matek salers a růstového potenciálu telat jsou velmi uspokojivé přírůstky bez doplňkového přikrmování. Telata jsou při narození životaschopná a v 8 měsících mají vysokou hmotnost. 3. 2. Spásání trvalých travních porostů Významnou vlastností plemene salers je schopnost tolerance změn ve výživě. Tato zvířata mohou využívat své tělesné rezervy, které naopak doplňují a produkují dostatek mléka při dostatku pastvy (Bruno Faure, 2005). Výživa skotu bez tržní produkce mléka je od jara do podzimu postavena výhradně na pastvě trvalých travních porostů s různým podílem jetelovin, v zimním období na zkrmování sena, slámy a jetelotravních senáží. Dotaci vyváženého množství makroprvků, stopových prvků a vitaminů je nezbytné zajistit přídavkem minerálně vitaminových doplňkových krmiv v sypké formě. Výživou lze také ovlivnit reprodukci, zejména neurohumorální regulační mechanizmus, který ovlivňuje bezproblémové a rychlé zabřeznutí (Matějíček, 2007). 10

Spásání trvalých travních porostů je nejpřirozenějším způsobem konzumace píce travních porostů (viz. Obr. 6). V porovnání se senokosným využíváním porostů lze pastvou významným způsobem usměrňovat sukcesi porostu, tj. podpořit dominanci jemných výběžkatých druhů trav (lipnice luční, kostřava červená, psineček) a jetelovin (jetel plazivý) a snížit výskyt plevelných a málo hodnotných druhů trav a bylin (Hrabě, 2004). Jak dále autor uvádí, docílení žádoucího směru vývoje druhové skladby, tím i vyrovnané nabídky kvalitní píce po celé pastevní období vyžaduje uplatňování systému spásání či druhu pastvy dle druhu, kategorie či chovatelské technologie pastevního odchovu skotu a v neposlední řadě praktické zkušenosti. Z hlediska úrovně využívání a obhospodařování travních porostů lze systémy spásání a druhy pastvy zařadit do tří kategorií: - extenzívní pastevní využívání převážně systém kontinuální pastvy - polointenzívní využívání převážně střídavé využívání porostu - intenzívní využívání převážně rotační systém pastvy se střídavým využíváním porostů. Kvalita pastevního porostu úzce souvisí s růstem telat na pastvě. Vliv složení pastevního porostu je v úzkém vztahu s mléčností matek, ale rovněž obsah dusíkatých látek v krmivu (porostu) má přímý vliv na využití růstového potenciálu telat. U telat odchovaných na pastvě společně s matkami by neměl průměrný denní přírůstek do odstavu klesnout pod 1, 00 kg bez ohledu na pohlaví telete (Říha a kol., 2002). Jak uvádí Farruggia (2006), u salerského plemene byl porovnáván výběr stravy krav, které spásaly rozsáhlé pastviny koncem podzimu. Byl porovnáván výběr stravy u dvanácti nekojících a dvanácti kojících krav (porod na jaře) na konci období pastvy na značně spásané přírodní pastvině v centrální Francii. Struktura travního porostu, výběrová sousta, čas strávený pastvou denně a stravitelnost potravy byly zjišťovány v polovině října a v polovině listopadu. Živá váha byla zjišťována dvakrát měsíčně experimentálně. Denní produkce mléka byla hodnocena týden před zjišťováním chování na pastvě. Kojící krávy spásaly více výběrově než nekojící krávy více se pásly na zelených částech pastvin, což je ve shodě s vyšší celkovou koncentrací dusíku ve výkalech. Kojící krávy měly tendenci k prodlužování denní doby pastvy ve srovnání s nekojícími kravami a pásly se rychleji v půli listopadu. Kojící krávy ztratily více živé hmotnosti. Pozitivní vzájemný vztah byl zjištěn mezi konzumací zelených částí rostlin u kojících krav a jejich denní produkcí mléka, zatímco žádný vztah se neobjevil mezi individuální denní produkcí mléka a ztrátou živé hmotnosti. 11

3. 3. Standard plemene salers Při hodnocení exteriéru je důležitým ukazatelem zbarvení. Telata se rodí v barvě skořicově hnědé, jejíž odstín se může s věkem měnit (viz. Obr. 7). Předností je bílé zbarvení v meziroží, v uších a také na špičce ocasu. U krav je povoleno bílé zbarvení na břiše od pupku k zadním nohám. Srst je středně dlouhá, kudrnatá, v meziroží a v uších delší, hrubá, v zimním období dlouhá a hustá. Sliznice jsou černé, hlava dlouhá, úzká, rohy u hlavy bílé s přechodem do černé na špičkách. Krk je u krav středně dlouhý dobře osvalený, u býků kratší výrazně osvalený. Hrudník válcovitý, hluboký a široký, žebra jsou dostatečně klenutá, plochá. Plec dlouhá, strmější, dobře osvalená. Kohoutek méně výrazný, krytý dobře vyvinutým kápovým svalem. Hřbet dlouhý, široký a dobře osvalený, linie hřbetu pevná až mírně volná. Bedra nevýrazná, dobře osvalená. Záď kvadratická, dlouhá, mírně skloněná, v sedacích hrbolech široká, výrazně osvalená, kýta je dlouhá, výrazná, přiměřeně spuštěná. Pánev je výrazně široká. Končetiny jsou suché s přiměřeně širokým postojem, dobře zaúhlené, spěnka je kratší, pevná, pazneht černý, tvrdý. Vemeno je dobře upnuté pravidelné, s kratšími struky. Kůže je středně silná, pružná. Temperament klidný, zvířata jsou dobře ovladatelná. Tělesná stavba a výraz hlavy výrazně vyjadřují pohlavní dimorfizmus. Vylučujícími znaky pro zápis do plemenné knihy jsou jiná než černá sliznice, jiné než černé paznehty, vyplecená lopatka a kapří hřbet, mezipaznehtní výrůstky, temperament nervózní nebo rabiátní, u býků bílé zbarvení na břiše a dále genetické vady ( ČSCHMS, 2006). Požadavky plemenného standardu jsou patrny z tabulky 1: Tělesné rozměry dospělých zvířat a za tabulky 2: Hmotnost mladých zvířat Tab. 1 Tělesné rozměry dospělých zvířat dle Šlechtitelského programu (2008) Kategorie Výška v kříži (cm) Hmotnost (kg) Prvotelky 137 580 Krávy po 3. otelení 141 690 Býci nad 3 roky 148 1050 12

Tab. 2 Hmotnost mladých zvířat dle Šlechtitelského programu (2008) Kategorie 120 dnů (kg) 210 dnů (kg) 365 dnů (kg) Jalovičky 150 230 315 Býčci 160 260 440 3. 4. Chov v zemi původu a ve světě Plemeno salers pochází z centrální Francie (oblast Auvergne) z oblasti departmentu Cantal na jih od Massiv Central a jeho jméno je odvozeno od městečka Salers. Původní chovatelská oblast se vyznačuje nadmořskou výškou 600 až 1300 metrů nad mořem, příkře svažitým terénem, velkými změnami teploty během roku (až 30 C), šestiměsíční až sedmiměsíční zimou a velkým množstvím srážek. V průběhu zimy jsou zvířata chována v údolích, na jaře jsou vyháněna na horské pastviny (Faure, 2005). V šedesátých letech bylo plemeno salers rozšířeno v celé Francii. V současné době mnoho chovů využívá toto plemeno při přechodu z dojeného skotu na chov masného skotu. Je využíváno jak v čistokrevné plemenitbě, tak k užitkovému křížení v mateřské pozici s ostatními masnými plemeny (charolais, limousine) (viz. Obr. 8 a Obr. 9). Používá se k produkci čistokrevných zvířat a zvláště ceněných kříženců vhodných jako zástav pro specializované podniky pro výrobu masa ( ČSCHMS, 2006). V rámci jednoho plemene tedy existují dva způsoby selekce, a to z 95 % bez tržní produkce mléka a z 5 % jsou to dojená stáda ( Faure, 2005). Využití vyprodukovaného mléka spočívá zejména ve výrobě sýrů. Ve Francii, která se řadí mezi sýrařské velmoce, je to právě department Cantal, kde se již 2000 let vyrábí sýr stejnojmenného názvu. A právě nejlepší cantal se vyrábí z mléka krav plemene salers. Mléko od těchto krav má jemně kořeněnou příchuť s lehce nahořklým podtónem. Toto mléko za svou chuť vděčí především šťavnaté trávě a druhové skladbě zdejších bylin zejména hořci, arnice, lékořici a sasance. Aromatické látky obsažené v pastvě dávají sýrům chuť připomínající pastviny a bylinky, a též příjemnou nahořklou chuť. Přítomnost aromatických látek bylin v mléku a jejich přechod do sýrové hmoty, může v pozdější době zrání výrazně ovlivnit chuťový profil sýra a udělit mu i specifický regionální charakter. Přítomnost a využití těchto látek je ovlivněno jak prvovýrobci mléka, tak jeho zpracovateli (Čejna, 2004). 13

Telata se vyznačují dobrou růstovou schopností i bez přikrmování. Jak dále uvádí Velechovská (2007), v horách dosahují průměrný denní přírůstek od narození do devíti měsíců věku 1000 g i vyšší, což je výsledek jak produkce mléka matek, tak růstového potenciálu samotného potomstva. Francie je nejen největším producentem kravského mléka a hovězího masa v EU, ale také v chovu krav bez tržní produkce mléka je evropskou velmocí jak z hlediska počtu chovaných jedinců, tak různorodosti původních plemen (Teslík a kol., 1995). Tab. 3 Počet zvířat (2003), (Bruno Faure, 2005) Krávy v KU Registr. krávy Registr. býci Masná stáda 34 668 22 570 1 788 Dojená stáda 2 684 1 500 138 Tab. 4 Chovy v KU, (Bruno Faure, 2005) Chovy v KU Registr. chovy Masné 680 390 Dojené 53 39 Celkový počet krav plemene salers ve Francii podle Šeby (2005) je 200 000, počet krav v kontrole užitkovosti 35 000 a 22 500 počet krav v plemenné knize (viz. Obr. 10). Obdobné údaje o celkovém počtu zvířat plemene salers, 205 tisíc celkem, z toho 37 tisíc krav, uvádí také Velechovská (2006). Ve Francii se taktéž využívá mladých býků k produkci hovězího masa (viz. Obr. 12), a to v obtížných podmínkách na roštech nebo betonu s velmi nízkou mortalitou. 14

Schopnost časného ukončení výkrmu umožňuje dosažení dobře osvaleného jatečného těla v požadované hmotnosti a věku ( Faure, 2005). V zemi původu jsou vybraná zvířata registrována v plemenné knize. Šlechtitelský program plemene salers zahrnuje několik samostatných úseků a stanoví metodiku: - provádění kontroly masné užitkovosti - evidence zvířat - bodového hodnocení a kvalifikace všech kategorií - výběru matek a otců pro produkci potomstva (selekční kritéria) Rovněž jsou stanovena kritéria pro zápis zvířat do plemenné knihy a podmínky pro vydávání dokladů. Selekční program v jednotlivých kategoriích plemenných zvířat dokladuje snahu o zachování či zlepšení rozhodujících vlastností plemen. V rámci kontroly užitkovosti je ve Francii prováděno šetření, při kterém jsou podle jednotlivých kategorií zvířat hodnoceny a evidovány tyto ukazatele: Krávy: - věk při 1. otelení - průměrné mezidobí - bodování obtížnosti porodů - počet obtížných porodů - hmotnost telat ve120, 210, 365 dnech věku - hodnocení telete rámec a osvalení - bodování a kvalifikace dospělých zvířat - počet odchovaných telat Hodnocení pro definitivní zápis do plemenné knihy krávy ve věku nad 28 měsíců. Býci: - výsledky vlastní užitkovosti v testu - bodové hodnocení a kvalifikace - hodnocení končetin Hodnocení pro definitivní zápis do plemenné knihy ve věku nad 12 měsíců. Mladý skot: - hmotnost při narození - hmotnost ve120, 210 a 365 dnech věku - bodové hodnocení rámce a osvalení Získané hodnoty všech sledovaných ukazatelů v jednotlivých kategoriích jsou použity pro: 15

- výpočty indexu a plemenných hodnot - kvalifikace zvířat (celkové hodnocení) - výběry matek a otců - definitivní zápis do plemenné knihy ( ČSCHMS, 2006). Od evropských tradičních způsobů chovu se liší Severoamerický kontinent, který je velmocí v chovu skotu masných plemen. Hlavním znakem těchto chovů je snaha o zvětšování tělesného rámce, úsilí o dosažení maximální ranosti a také snaha o co nejvyšší produktivitu a minimalizaci nároků na lidskou práci ve stádech (Teslík a kol., 1995). Jak dále autor uvádí, chov masných plemen má v USA a Kanadě dlouhou tradici. Šedesátá a sedmdesátá léta dvacátého století byla obdobím dovozu plemene salers z Evropy. Stáda lze rozdělit do dvou základních skupin: stáda čistokrevná a komerční, produkční stáda. Zatímco čistokrevná stáda (asi 5% stavu) mají běžně 60 80 krav, výjimečná jsou stáda s 200 a více matkami, komerční stáda (kde je 95% stavů masných krav) čítají často několik set matek. Početním stavům odpovídají i velikosti farem. Základní výměrou je 200 ha, průměrné farmy mají rozlohu 600 700 ha, výjimkou nejsou farmy o velikosti několik tisíc ha. Plemeno salers se rozšířilo i do dalších chovatelských oblastí celého světa pro svoji skromnost (viz. Obr. 11). Ve světě je salerský skot chován v Jižní Africe, kde se stejně jako v Severní Americe, využívají v chovu kříženci s plemenem hereford. V Kanadě jsou častější čistokrevné chovy (Faure, 2005). 16

3.5. Chov plemene salers v ČR Od prvního importu v roce 1995, kdy bylo dovezeno 24 kusů jalovic na farmy pánů Kramla a Sovy, probíhá ověřování vhodnosti plemene salers pro podmínky ČR. Dosahovaná užitkovost je ve shodných podmínkách plně srovnatelná s ostatními u nás chovanými plemeny většího tělesného rámce, mezi které se salers řadí ( ČSCHMS, 2008). Třetí chov plemene salers v ČR vznikl na základě embryí, která byla získána z importovaných jalovic. V současné době probíhá ověřování vhodnosti plemene salers pro podmínky ČR. Z výsledků, které jsou průběžně publikovány, jednoznačně vyplývá, že chov tohoto plemene má v našich podmínkách opodstatnění jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v užitkovém křížení. Dosahovaná užitkovost je ve shodných podmínkách plně srovnatelná s ostatními u nás chovanými plemeny velkého tělesného rámce (Velechovská, 2006). Čeští chovatelé plemene salers se sdružují v Klubu chovatelů francouzských rustikálních plemen, který pracuje v rámci Českého svazu chovatelů masného skotu. Jeho posláním je šlechtitelská práce u plemene salers (i gasconne), kterou vykonává prostřednictvím rad plemenných knih SA (GS), spolupráce se zahraničními plemenářskými organizacemi a chovateli, propagace rustikálních plemen a chovu masného skotu vůbec (Velechovská, 2007). Tab. 5 Stavy krav včetně kříženek v kontrole užitkovosti dle Šlechtitelského programu (2006) Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet 2 3 3 4 4 5 6 7 8 chovů Počet krav 28 50 28 53 65 71 105 155 164 Jak vyplývá z Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za rok 2006, podíl čistokrevných krav plemene salers z celkového počtu zapojených do KUMP činil 0,7 procent. Při šlechtění salers je v ČR kladen důraz na zlepšení či stabilizaci úrovně 17

znaků charakterizujících mateřské vlastnosti, masnou užitkovost a další vlastnosti plemene. Z mateřských vlastností je snahou o zlepšení současné úrovně znaků dlouhověkost a plodnost, snahou o zachování současné úrovně znaků je snadnost porodu a mléčnost. Z masné užitkovosti je cílem zlepšit rozvoj osvalení a zachovat současnou úroveň růstu a rozvoje kostry. U dalších charakteristik, mezi které patří poslušnost a ovladatelnost, rustikálnost (adaptabilita) a způsobilost, je snaha o zachování současné úrovně znaků. Schopnost konverze živin je snahou současnou úroveň znaků zlepšit. Zvířata musí mít pevné zdraví a nesmí být nositeli dědičných poruch zdraví ( ČSCHMS, 2006). 3. 6. Reprodukce u plemene salers v ČR Dobrá reprodukce a plodnost je u všech masných plemen skotu rozhodujícím předpokladem ekonomiky chovu. Na jejích výsledcích vyjádřených v konečné fázi počtem živě narozených telat se podílejí stejnou měrou obě pohlaví, tedy jak plemenice, tak plemeníci. Objektivním kriteriem hodnocení plodnosti je především počet zabřezlých plemenic a počet živě narozených telat na 100 krav základního stáda. Kromě genetických předpokladů je však reprodukce v nemalé míře ovlivněna i dalšími činiteli jako je zdravotní stav, úroveň výživy zvířat a způsob jejich odchovu. Pro rentabilitu chovu je nutné odchovat alespoň 95 telat na 100 krav základního stáda při mezidobí kolem 365 dní. K zajištění dostatečného počtu zvířat pro účely čistokrevné plemenitby i užitkového křížení je nezbytné využívat všechny dostupné způsoby reprodukce, které vyhovují systému chovu masných plemen ( ČSCHMS, 2006). Jak uvádí Teslík a kol. (2000), v masných stádech platí zásada, že každá kráva musí dát každý rok tele. Jestliže bereme v úvahu, že délka gravidity činí v průměru 285 dnů, pak chovateli zbývá v roce 80 dnů (servis perioda), aby kráva opět zabřezla. Po zabřeznutí krávy a dodržení průměrné délky mezidobí má chovatel k dispozici pouze tři říje. Pro dosažení příznivějších výsledků chovu je optimální zapouštět masné krávy na jaře v krátkém časovém období tak, aby bylo možno dodržet plánovanou dobu telení. Z hlediska ekonomiky chovu je výhodné využít v co největší míře pastvy z travních porostů, která je jak pro matku, tak i pro tele nejlevnějším i nejpřirozenějším krmivem. 18

Salerské plemeno má vynikající charakteristiky reprodukce. Výborná plodnost a pravidelné telení zajišťují produkci jednoho telete ročně. ( Faure, 2005). Jedním z ukazatelů reprodukce je délka mezidobí. V zahraničních údajích se při hodnocení stád krav chovaných v systémech bez TPM téměř nevyskytuje průměrné mezidobí delší než 400 dnů. V podmínkách původního chovu salerského skotu uvádí Bruno Faure průměrnou délku mezidobí 374 dnů. Podle autora je další významnou vlastností plemene salers dlouhověkost plemenic. Téměř 8% krav se dožije více než 10 let. Za toto období každá rentabilní kráva vyprodukuje velký počet telat. Prodlužováním produkčního věku krav se zlepšují ekonomické ukazatele odchovu telat. Za ekonomicky přijatelný se považuje chov krav po dobu pěti laktací. Dosažení vysokého produkčního věku vyžaduje kromě odpovídající výživy a splnění dalších podmínek pro optimální chov včetně nezbytné péče z hlediska plodnosti a zdravotního stavu krav. Jak uvádí Kvapilík a Zahrádková (2007), průměrný věk krav plemene salers při vyřazení z chovu je 87, 4 měsíců. Salerské plemeno se vyznačuje vynikajícími mateřskými vlastnostmi. U 99 % krav dochází ke snadnému telení. Díky širokému pánevnímu otvoru není telení ztrátové (viz. Obr. 13), z čehož vyplývají i nižší veterinární náklady ( Faure, 2005). Doba telení, věk při prvním zapuštění a prvním otelení tvoří každoroční produkční cyklus. Jak uvádí Teslík a kol. (1995), věk při prvním zapuštění u plemene salers je 26 měsíců a věk při prvním otelení 35 měsíců. Všeobecně je doporučováno praktikovat telení ve třech letech věku, a to jak ve Francii, tak i v ČR (Teslík a kol., 2000). Produkčními ukazateli u plemenic je počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda (minimálně 95) a hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP (minimálně 95%). Věk při 1. otelení by neměl být vyšší než 40 měsíců. I když růstová schopnost mladých zvířat umožňuje jejich zařazení do reprodukce již ve věku 16 až 18 měsíců, doporučuje se první připoustění jalovic ve věku 22 až 26 měsíců. Dalším produkčním ukazatelem plemenic je průměrná délka mezidobí, která se pohybuje v rozmezí 360 až 400 dní. Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu (Kvapilík a kol., 2007). 19

Tab. 6 Ukazatele reprodukce krav (podíl krve 88 100 % SA) dle Kvapilíka a kol. (2007) Věk při prvním otelení (měs.) Délka mezidobí (dnů) 2003 2004 2005 2003 2004 2005 31,2 31,2 32,4 438 401 407 U býků v inseminaci je nezbytné hodnocení dle indexu plodnosti (minimálně 90%) na základě podkladů centrální evidence. Produkčním ukazatelem býků v přirozené plemenitbě je počet plemenic v závislosti na délce připouštěcího období na základě podkladů KUMP, případně centrální evidence. Hodnocení se provádí dle indexu zabřezávání v rámci plemene (minimálně 90%) (ČSCHMS, 2006). Jak uvádí Kvapilík a kol. (2006), poměr inseminace a přirozené plemenitby v chovu krav bez TPM lze považovat za přiměřený, přičemž pozitivně je nutno hodnotit upřednostňování plemeníků z domácího šlechtění. V roce 2006 bylo využito celkem 9 býků plemene salers vybraných do plemenitby, podíl inseminace v chovech činil 13 %. Je tedy patrný nárůst jak v počtu býků vybraných do plemenitby (17 kusů), tak podíl inseminace v chovech (22 %). Vyšší počty býků zařazených do plemenitby souvisejí podle Kvapilíka, (2006) se zvyšováním stavů krav. ČR je několik let soběstačná v produkci býků určených pro plemenitbu. Importovaní plemeníci jsou využíváni zejména k produkci synů do plemenitby. K roku 2006 bylo vybráno 14 plemeníků salerského plemena z domácí produkce, 2 plemeníci pocházeli z importu. 20

Tab. 7 Počty narozených telat plemene salers v kontrolním roce 1996 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti Rok Naroz. telat celkem Živě narozeno celkem Býků Jalovic Podíl % Zmetání Mrtvě narozeno Úhyn do 48 h. 1996 28 14 14 100,0 0 0 0 1997 45 23 22 100,0 0 0 0 1998 22 10 10 90,0 1 1 0 1999 32 19 13 100,4 0 0 0 2000 48 22 22 91,4 0 4 0 2001 39 23 16 100,0 0 0 0 2002 89 36 51 97,8 0 2 0 2003 120 57 62 99,2 0 1 0 2004 159 85 69 96,9 0 5 0 2005 84 43 37 95,2 2 2 0 2006 67 25 38 94,0 0 4 0 V této tabulce je uveden počet živě narozených telat podle pohlaví a procentický podíl živě narozených telat. Ztráty telat jsou členěny na zmetání, mrtvě narozená telata a úhyn do 48 hodin po narození. 21

Tab. 8 Průběh porodu telat u krav s podílem 80 100% SA v kontrolním roce 1998 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti Hodnocení průběhu porodu v % Rok 1 2 1 + 2 % 3 4 1998 78,9 15,8 94,3 5,3 0,0 1999 100,0 0,0 100,0 0,0 0,0 2000 87,2 2,6 89,7 10,3 0,0 2001 33,0 1,0 34,0 0,0 0,0 2002 100,0 0,0 100,0 0,0 0,0 2003 100,0 0,0 100,0 0,0 0,0 2004 100,0 0,0 100,0 0,0 0,0 2005 98,5 1,5 100,0 0,0 0,0 2006 100,0 0,0 100,0 0,0 0,0 V této tabulce je průběh porodu hodnocen jako podíl jednotlivých porodů z celkového počtu porodů. Hodnocení 1 představuje porody bez pomoci ošetřovatele. Porody označené 2 jsou porody, které vyžadují pomoc ošetřovatele. Jako komplikované porody jsou hodnoceny ty porody, při kterých je třeba asistence více než dvou osob nebo veterinárního lékaře (hodnocení 3) anebo císařský řez (hodnocení 4) (Metodika kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka za rok 2008). Hmotnost telete při narození patří mezi nejdůležitější údaje zjišťované v rámci kontroly užitkovosti, přestože se ze strany chovatelů jedná o hodnotu méně podstatnou. Tato hmotnost významně koreluje jednak s vlastním hodnocením průběhu porodu, jednak má vliv i na dosahovanou hmotnost telat ve120 a 210 dnech věku. Hmotnost při narození se zjišťuje vážením do 24 hodin po porodu (Teslík a kol., 2001). 22

Tab. 9 Hmotnost telat od krav s podílem 80 100% SA při narození v kontrolním roce 1998-2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti Rok Porodní hmotnost v % dle bodové klasifikace porodů 1 2 1 + 2 3 4 1998 40,3 41,7 0,0 43,0 0,0 1999 37,7 0,0 0,0 0,0 0,0 2000 35,9 37,0 35,9 37,5 0,0 2001 35,9 40,0 36,0 0,0 0,0 2002 36,1 0,0 36,1 0,0 0,0 2003 36,3 0,0 36,3 0,0 0,0 2004 35,0 0,0 35,0 0,0 0,0 2005 34,2 30,0 34,1 0,0 0,0 2006 34,7 0,0 34,7 0,0 0,0 V této tabulce jsou uvedeny průměrné hmotnosti telat narozených dle bodové klasifikace 1 4. 3. 7. Růstová schopnost telat plemene salers v ČR Z přírůstku telete ve věku 120 dní, kdy se provádí první vážení telat na pastvě, se provádí vlastní hodnocení mléčnosti matek. V tomto období, zhruba do věku čtyř měsíců, rozhoduje o dosahovaném přírůstku zejména mléčnost matky. Proto by tato hodnota měla být základem pro selekci matek. V pozdějším období odchovu, v souvislosti s klesající mléčností matky, se již větší měrou projevuje schopnost telete využívat objemné krmivo při vlastní pastvě. V tomto období se sleduje hmotnost telat v 210 dnech věku. Hmotnost v 365 dnech věku dosažena u mladých plemenných býků zařazených do testu vlastní růstové schopnosti je jedním ze selekčních kritérií pro zařazení do plemenitby (Teslík a kol., 2001). Kontrola užitkovosti masných plemen je základním prostředkem při šlechtění salerského skotu a zajišťuje důsledné naplnění selekčního i šlechtitelského programu. 23

Systém zjišťování hmotnosti je prováděn na základě Metodiky kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka, kdy se hodnotí růstové schopnosti dle hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech. Dalším kritériem růstové schopnosti je výkrmová schopnost a jatečné výsledky. Pro hodnocení tohoto ukazatele je třeba využívat výsledky porážek a klasifikace zvířat pomocí SEUROP (hodnocení jatečně upraveného těla) a jejich evidence v rámci CE ( ČSCHMS, 2006). Tab. 10 Hmotnost telat podle genotypu matek s podílem 80 100% SA při narození, ve věku 120, 210 a 365 dní v kontrolním roce 1998 2006 dle Uzávěrek kontrol užitkovosti Hmotnost telat ve věku Rok Při narození Ve 120 dnech Ve 210 dnech Ve 365 dnech Býci Jalovice Býci Jalovice Býci Jalovice Býci Jalovice 1998 42,9 40,3 192,0 164,3 284,3 265,0 432,3 312,0 1999 38,8 36,1 187,6 169,8 281,7 255,3 474,0 386,0 2000 37,6 33,6 171,6 162,5 277,6 251,8 484,5 371,0 2001 36,9 34,9 187,8 160,3 305,3 269,8 494,5 369,0 2002 38,1 34,6 182,9 170,1 287,5 253,1 493,5 339,1 2003 37,7 34,2 192,4 168,8 291,4 270,9 519,0 345,9 2004 35,5 35,2 192,7 162,4 308,4 268,5 483,8 379,0 2005 35,1 34,2 182,8 164,6 299,4 263,3 503,3 386,3 2005 36,4 33,7 186,8 164,4 303,3 248,9 557,6 355,2 Hmotnost telat v této tabulce je členěna podle pohlaví. Hodnocení růstové schopnosti potomstva plemene salers je realizováno podle Metodiky kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka (ČSCHMS, 2008), přičemž se hmotnost telat přepočítává na jednotný věk 120, 210 a 365 dní. 24

3. 8. Šlechtění plemene salers v ČR Jak uvádí Šlechtitelský program plemene salers, na základě objektivně zjištěných vlastností zevnějšku, růstové schopnosti a užitkových vlastností se vybírají pro plemenitbu přednostně ta zvířata, jejichž uplatnění v populaci směřuje k naplnění chovného cíle. Tento výběr je hlavním úkolem selekčního programu, který se průběžně mění, stejně jako i jeho konkrétní požadavky, jelikož se populace jako celek vyvíjí. Matky býků plemene salers jsou vybírány na základě plemenných hodnot pro průběh porodu, hmotnost při narození ve 120, 210 dnech věku a na základě hodnocení zevnějšku a výsledku reprodukce. Z reprodukčních ukazatelů je hodnocena délka mezidobí. U plemenných hodnot pro výše uvedené ukazatele se stejný důraz klade na přímý a maternální efekt. Při hodnocení zevnějšku musí matka býků ve všech ukazatelích dosáhnout minimálního požadovaného hodnocení. Kritéria pro výběr matek býků stanovuje a aktualizuje s ohledem na vývoj populace Rada plemenné knihy plemene salers, která také rozhoduje o zařazení plemenic mezi matky býků ve sporných případech. Obecnými podmínkami pro výběr matky býků je tedy zápis do plemenné knihy plemene salers a dobrý zdravotní stav. Otcové býků jsou vybíráni podle vypočtených plemenných hodnot, které se upřesňují a na základě hodnocení zevnějšku a vlastní užitkovosti. Plemenné hodnoty jsou hodnoceny v přímém efektu pro průběh porodu, hmotnost při narození, ve věku 210 a 365 dní. Kritéria pro výběr otců býků stanovuje a aktualizuje s ohledem na vývoj populace Rada plemenné knihy plemene salers, která taktéž rozhoduje o zařazení plemenice mezi otce býků ve sporných případech. Stejně jako u výběru matek býků je obecnými podmínkami zápis do plemenné knihy a dobrý zdravotní stav, přičemž výběr otců je zajišťován z býků inseminačních nebo z býků z přirozené plemenitby (ČSCHMS, 2006). Podle Veselovské a Přibyla (2006), selekce plemeníků je mnohem přísnější a důležitější. Býci jsou proto testováni v několika krocích. Selekce by měla být založena na plemenných hodnotách býků. Nejpřísnější selekcí procházejí před zařazením do odchoven plemenných býků. Po ukončení testu vlastních růstových schopností v odchovnách je již vlastní selekce do chovu mírnější. V budoucnosti by bylo vhodné rozšířit vlastnosti zahrnuté do odhadu plemenných hodnot o další skupiny. Zejména stále chybí plemenné hodnoty pro vlastnosti plodnosti a hodnocení jatečně 25

opracovaného těla (SEUROP), které jsou již v některých zemích do genetického hodnocení zahrnuty. 3. 9. Srovnání plemene salers s ostatními masnými plemeny Jak uvádí Kvapilík (2007), mezi masnými plemeny chovanými v ČR existují určité rozdíly ve hmotnostech telat při narození a v obtížnosti porodů. Tab. 11 Porodní hmotnosti a průběh porodů podle plemen (rok 2005), 88 100% daného plemene (Kvapilík, 2007) Porodní hmotnost (kg) Podíl obtížných porodů Plemeno (%) Býci Jalovice 2004 2005 2004 2005 2004 2005 CH 41 42 38 39 2,5 3,5 AA 36 37 33 34 0,9 0,9 HE 35 35 32 33 0,3 0,9 MS 39 40 37 37 0,5 1,8 LI 40 41 37 38 3,2 1,7 BA 39 44 37 40 5,5 7,5 PI 40 41 37 37 14,0 11,0 GS 41 40 37 38 2,0 4,1 SA 36 35 35 34 0,0 0,0 Z této tabulky vyplývá, že mezi masnými plemeny chovanými v ČR existují ve hmotnostech telat při narození a v obtížnosti porodů značné rozdíly. Z hlediska obtížnosti porodů výrazně nejhorší hodnocení vykazuje plemeno belgické modré, u něhož bylo 96,9 % klasifikováno jako obtížné. Vyšší podíl obtížných porodů byl vykázán u plemene piemontese (11,0 %), blonde d aquitaine (7,5 %), charolais (3,5 %) a gascone (4,1 %). U dalších plemen se podíl obtížných porodů pohyboval na přijatelné 26

úrovni do 2,5 %. Salerské plemeno z tohoto hodnocení vyšlo s nejlepším hodnocením (0,0 %), což je jeho velkou předností. Jak dále uvádí Kvapilík (2007), vztah mezi porodní hmotností telat a podílem obtížných porodů u býčků a jaloviček (bez plemen highland, galloway a belgické modré) vyjadřují koeficienty korelace 0,663 a 0,557, které potvrzují vztah mezi porodní hmotností telat a podílem obtížných porodů. Tyto vztahy by měly být zohledňovány při výběru plemen a plemeníků k plemenitbě. Pilarczyk (2008) uvádí srovnání tělesné hmotnosti a reprodukčních výkonů krav různých plemen provedené za rovnocenných podmínek v Západním Pomořansku (West Pomerania). Cílem studie bylo porovnat tělesnou hmotnost a parametry reproduktivních schopností u samic různých plemen po jejich dovozu do Polska od roku 1995 do roku 1997. Analýzy zahrnovaly pět plemen skotu: red angus, salers, herefors, limousin a simmental. Byla porovnána tělesná hmotnost a intervaly mezi otelením během období od jejich příjezdu do Polska v roce 1995 do roku 2002 s tím, že následná otelení jsou v analýzách také zahrnuta. Dalšími aspekty analýzy byly potíže při porodu, zmetání, narození mrtvého mláděte a porody dvojčat. Analýza reprodukčních schopností skotu prokázala, že studovaná plemena se liší v intervalech mezi otelením. Nejlepších výsledků dosahovaly krávy plemene simmental a limousine, zatímco u red angus se projevila nejslabší schopnost. Byl také potvrzen vliv následných otelení na intervaly mezi oteleními. Nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi dospělými kravami ve vztahu tělesné hmotnosti a snadného průběhu porodu. Dále Polarczyk uvádí (2007) srovnání růstových výsledků telat a schopností kojení krav u různých plemen skotu provedené za stejných podmínek v severozápadním Polsku. Byly porovnávány výsledky kojení telat a schopnosti krav u pěti plemen skotu dosažené za stejných podmínek v regionu Západní Pomořansko (West Pomerania). Studie zahrnovala 549 krav 1979 telat (1007 jalovic 972 býků) těchto plemen: red angus, salers, hereford, limousine a simmental. Krávy a telata byly chovány venku po dobu jednoho roku. Krmení a systémy péče byly stejné pro všechna plemena během studovaného období. Telata zůstávala se svými matkami do šesti až devíti měsíců věku. Při intenzivním krmení byly zaznamenávány velmi dobré parametry péče o telata společně s velmi dobrou nebo dobrou produkcí mléka u krav. 27

4 MATERIÁL A METODIKA 4. 1. Popis lokality Společnost pod názvem RANČ 3x/D, spol. s r.o. se nachází na Českomoravské vysočině v obci Sobiňov. Tato společnost zakoupila 1. 3. 2000 základní stádo plemene salers v počtu 15 kusů březích jalovic z Německa. Společnost RANČ 3x/D, spol. s r.o. hospodaří v mírně teplé oblasti ve výšce 554 m. n. m., s průměrnou roční teplotou 7 C. Jak uvádí údaje Meteorologické stanice v Přibyslavi, průměrná roční teplota maxim je 29 C, minim - 18 C, průměrná roční rychlost větru je 5 m/s, průměrná roční relativní vlhkost 85% a průměrný roční úhrn srážek činí 750 mm, z toho suma srážek ve vegetačním období je 450 500 mm. Sobiňov se rozkládá na rozhraní CHKO Železné hory a Žďárské vrchy a v roce 1994 zde byla vyhlášena též Přírodní rezervace Niva Doubravy. Celková výměra chráněného území činí 68 hektarů a na dalších 15 hektarech je současně zřízeno ochranné pásmo. Roste zde řada ohrožených a chráněných druhů rostlin, např. prstnatec májový, vachta trojlistá, všivec lesní, tolice bahenní. Zvířenu reprezentují především druhy vlhkých luk a mokřadů. Lokalita je biotopem řady druhů obojživelníků a plazů, např. čolek obecný, čolek horský, ještěrka živorodá, užovka obojková, zmije obecná. Sušší část luk je pravidelně sklízena zemědělskou mechanizací. Vlhké louky doplňují mokřadní společenstva vysokých ostřic a rákosin. Vzácně se nacházejí drobné enklávy rašeliništní vegetace a malá prameniště. Ve druhé vegetaci zde rostou jehličnaté lesy s dominantním zastoupením smrku, dále borovice, modřín a jedle. Z listnatých stromů je nejvíce zastoupený buk, olše a bříza. V geologickém podloží se stýkají křídové usazeniny s vyvřelinami Ranského masivu, které jsou překryty náplavami řeky Doubravy. 4. 2. Charakteristika hospodářství Ve výše uvedených klimatických a přírodních podmínkách hospodaří společnost RANČ 3x/D spol. s r.o. na 150 ha, z toho 63 ha tvoří pastviny, 10 ha lesy, 17 ha orná půda a zbytek je tvořen loukami. Počet kusů základního stáda plemene salers vzrostl od roku 2000 na 123 kusů, z toho 32 býků, 91 jalovic a krav. Činnost společnosti se dále rozšířila také o chov pštrosů a koní. 28

Celé obhospodařované území se nachází v 2. zóně CHKO, a proto je pro pastviny i část luk povolena menší zátěž na hektar. Celková rozloha pastvin, rozdělena na sekce, se nachází na velmi členitém terénu s vysokým převýšením, mnoha alejemi, stromořadím a okraji lesů, kde mají zvířata možnost úkrytu v letním období před slunečním zářením. Zpevnění náhonových cest je vyřešeno vysypáním makadamem, což má význam jako prevence tvoření nežádoucích úvozů v důsledku značného rozbahnění a vodní eroze. Ohrady jsou z 90 % pevné, tvořené betonovými sloupky a drátem s barevnými pásky. Obslužnost stáda a manipulaci se zvířaty umožňují brány a vstupy mezi jednotlivými sekcemi. Pohodu zvířat na pastvině zvyšuje dostatečné množství stromů a keřů, tvořící stíněnou závětrnou plochu pro odpočinek zvířat, a proto zástěnky a přístřešky zde nejsou nutné. K dokrmování skotu slouží příkrmiště, a to v blízkosti napaječek, kam je přiváděna pitná voda ze studny. V místech, kde není přístup k vodě, je voda přivážena v cisternách. Plochy v okolí napaječek a příkrmišť jsou zpevněny, aby zde vzhledem k velké koncentraci zvířat na malé ploše nedocházelo zejména za vysokých srážek k rozbahnění půdy. Dobytek se pohybuje po pastvině po celé pastevní období. Podle potřeby je prováděno ošetřování pastevní plochy a porostu formou smykování na jaře a kosení nedopasků. K ustájení a ochraně před nepříznivými klimatickými podmínkami slouží skotu v zimním období zimoviště, kde je z hlediska welfare plemene salers kalkulováno přibližně se 7m 2. Nejpřirozenějším způsobem konzumace píce je pro salerské plemeno spásání travních porostů. Na úrovni přírůstků na pastvinách se podílí do značné míry kvalita píce. Nelze jej však odvozovat jen z obsahu živin v píci, ale zvířata musí shledávat porost chutným a pak jsou schopna přijmout ho ve velkém množství. V pastevním porostu se nachází především nízké trávy, zejména jílek vytrvalý, lipnice luční a bojínek luční, z jetelů je to pak jetel plazivý. Skot má také k dispozici seno, mačkaný oves a ječmen, a pro vyrovnaný obsah všech prvků ve výživě mineralizovaný liz s obsahem selenu, a taktéž soliště. Pro přikrmování doplňkovými krmivy a podávání soli a minerálních látek slouží jednoduché dřevěné žlaby. 29

4. 3. Zdravotní stav stáda plemene salers Podle zkušeností chovatelky je možno shrnout následující: Zvířata salerského plemene společnosti RANČ 3x/D, spol, s r.o. jsou dobře ovladatelná a rychle se adaptují (viz. Obr. 15). Mají klidnou povahu, pouze v období telení se intenzivně projevuje mateřský pud. Povahové vlastnosti jsou individuální a velmi často záleží na přístupu chovatele. Taktéž při výběru plemenných býků se přihlíží k povahovým vlastnostem jejich matek, aby se tak předešlo případným problémům s manipulací do budoucna. Celkový zdravotní stav stáda je velmi dobrý s minimální nemocností. Téměř 99 % telat se rodí bez problémů a životaschopných. Dosud se v jednom případě objevil u narozeného telete nedostatek selenu. Důsledkem toho byla neschopnost telete sát mateřské mléko a po určité době na umělé výživě uhynulo. Za celé chovatelské období se dosud vyskytly ve čtyřech případech porody dvojčat, z toho vždy opačného pohlaví. V jednom případě se jednalo o porod s fatálními důsledky pro matku z důvodu výhřezu dělohy. Z těchto tří porodů dvojčat dosáhl reprodukčního věku jeden býk. Dvě jalovice, narozené v roce 2007 jsou zdravé a životaschopné. V průběhu chovu tohoto plemene se u dvou krav objevila mastitida, úspěšně přeléčená antibiotiky, a v jednom případě zánět dělohy s fatálními následky. V období krmení senem se výjimečně objevují záněty očních spojivek z prašného prostředí. V jarním období 2007 bylo celé stádo preventivně očkováno pro podezření z virózy, která se projevovala kašláním zvířat. Ošetřování rohů a paznehtů je minimální. Pouze ve dvou případech došlo k ošetření paznehtu v důsledku zapíchnutí cizího předmětu. V červnu 2007 byl zapotřebí veterinární zásah u zlomené končetiny dvoudenního telete. Byla provedena osteosyntéza a po týdenní léčbě antibiotiky a fixaci železnými dlahami bylo tele vyléčeno. Každoročně se provádí preventivní povinné vyšetření na brucelózu a bovinní leukózu. Pro jatečný skot je také povinné vyšetření na BSE. Vzhledem k tomu, že krávy nejsou po otelení vyčerpávány vysokou produkcí mléka jako krávy dojené, je zde minimální procento vyřazených krav ze zdravotních důvodů. 30

4. 4. Reprodukce a způsoby plemenitby ve stádě plemene salers Chov masného skotu je daleko blíže přírodě než chov skotu plemen kombinovaných a dojných. Tomu odpovídá i plemenitba. Pokud nemá chovatel nějaké speciální důvody, je nezbytné pro co nejlepší výsledky chovu a tím i jeho rentabilitu striktně dodržovat sezónnost (Teslík a kol. 1995). Jak dále uvádí Teslík a kol. (2000), úkolem chovatele je využít řízené reprodukce stáda k produkci vyrovnané kolekce telat, která ve věku tří měsíců půjdou s matkami na pastvu. Mladý pastevní porost pozitivně působí zejména na mléčnost krav a tím je maximálně využito růstových schopností telat v tomto období. Zapouštění plemenic salerského plemene společnosti RANČ 3x/D spol. s r. o. bylo nejprve prováděno přirozenou plemenitbou, později inseminací, která měla své výhody i nevýhody. Mezi výhody patřil především přenos genetického zisku původem francouzského plemeníka, který byl prověřen kontrolou dědičnosti, a taktéž individuální připařovací plán. Nevýhodou byla náročnost z důvodu detekce říje na pastvinách, odchyt plemenic, vysoká cena spermatu zajištění organizační a technické pro provedení inseminace. V tomto stádu se tedy neosvědčila jak inseminace, tak synchronizace říjového cyklu plemenic hormonálními přípravky. V průběhu reprodukce tohoto stáda se potvrdilo, že inseminace jako jediná metoda nebyla funkční, neboť v mnoha případech nezabřezly všechny plemenice během dvou měsíců a část plemenic nezabřezla vůbec. Od roku 2007 má tento chov svého plemenného býka, vyselektovaného z vlastního chovu (viz. Obr. 14). Byl vybrán plemeník ve velmi dobré chovné kondici, a z hlediska povahových vlastností byl klidnější. Tento býk byl zařazen do plemenitby jako dvouletý, neboť pohlavní dospělost u plemene salers je pozdější ve srovnání s ostatními plemeny. Podle Teslíka, (1995) se zapouštění plemenic oběma způsoby, tj. přirozenou plemenitbou nebo inseminací, nevylučují, naopak při vhodném použití se vzájemně doplňují. Rozhodnutí o způsobu plemenitby závisí na chovateli s ohledem na velikost stáda, možnost ustájení, zajištění krmiv, apod. Přesto je řízení reprodukce při inseminaci organizačně náročnější. Jedná se zejména o vyhledávání říjících se krav, jejich fixaci a zjišťování gravidity 31