Daňové povinnosti fyzické osoby a možnosti jejich optimalizace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Daňové povinnosti fyzické osoby a možnosti jejich optimalizace Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád Autor práce: Pavlína Barnová Brno 2011

Poděkování Chtěla bych poděkovat všem, kteří jakkoliv přispěli při zpracování mojí bakalářské práce. Hlavní poděkování patří panu Ing. et Ing. Pavlovi Semerádovi, vedoucí bakalářské práce a panu Ing. Antonínu Mrskošovi, kteří mi byli po celou dobu nápomocni, za jejich trpělivost a ochotu, za užitečné rady a připomínky.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Daňové povinnosti fyzických osob a možnosti jejich optimalizace zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souhlasu s 47b zákona o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně dne 21. května 2012

Abstract Mr. Tomáš Novák makes business as a self-employed person by 7 ZDP. Objective was a calculation of his income tax, property tax and his road tax. Subsequently analyzed optimalizations posibilities of tax. Keywords Tax theory, income tax, road tax, property tax, tax optimalization Abstrakt Pan Tomáš Novák podniká jako osoba samostatně výdělečně činná podle 7 ZDP. Cílem práce bylo stanovit jeho daň z příjmů, z nemovitosti a dani silniční. Následně analyzovat možnosti optimalizace daňové povinnosti. Klíčová slova Daňová teorie, daň z příjmů, daň silniční, daň z nemovitosti, optimalizace daňové povinnosti

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 15 1.1 Úvod...15 1.2 Cíl práce...15 2 Metodika řešení 16 3 Daňová teorie 17 Základní členění daní... 17 4 Daň z příjmů 19 4.1.1 Předmět daně...19 4.1.2 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky...19 4.1.3 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti... 20 4.1.4 Příjmy z kapitálového majetku... 20 4.1.5 Příjmy z pronájmu... 20 4.1.6 Ostatní příjmy... 20 5 Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 21 5.1 Základ daně...21 5.2 Daňová evidence... 22 5.2.1 Struktura daňové evidence... 23 5.3 Paušální výdaje... 23 5.4 Dlouhodobý majetek... 23 5.4.1 Dlouhodobý nehmotný majetek... 24 5.4.2 Dlouhodobý hmotný majetek... 24 5.4.3 Ocenění dlouhodobého majetku... 24 5.4.4 Odpisy... 24 5.4.5 Přerušení odpisů... 25 5.4.6 Vyřazení dlouhodobého majetku... 26 5.4.7 Operace při stanovení základu daně v souvislosti s odpisy... 27 5.5 Leasing... 27

10 Obsah 5.6 Nezdanitelná část základu daně...27 5.7 Sazba daně...27 5.8 Slevy na dani a daňové zvýhodnění...27 5.9 Postup výpočtu daně... 28 5.10 Daňová povinnost... 28 5.10.1 Zálohy na daň... 29 6 Optimalizace daní 30 6.1 Možnosti daňové optimalizace... 31 6.2 Jednotlivé kroky k daňové optimalizaci...32 7 Daňová kontrola 33 7.1 Zásady a principy daňové kontroly...33 7.2 Sankce ze strany finančního úřadu podle daňového řádu...34 8 Příklad Tomáše Nováka 35 8.1 Dlouhodobý majetek...35 8.1.1 Odpisy...35 8.1.2 Leasing...37 8.2 Výdaje... 38 8.2.1 Mzdy... 38 8.2.2 Režijní náklady... 38 8.2.3 Náklady na balící materiál...39 8.2.4 Náklady na dopravu...39 8.2.5 Náklady na úvěr... 40 8.2.6 Daň z nemovitosti... 40 8.2.7 Daň silniční...42 8.3 Příjmy...43 8.3.1 Pronájem...43 8.3.2 Hlavní činnost...43 8.4 Výpočet daně...43 8.4.1 Nezdanitelná část základu daně...44 8.4.2 Slevy na dani...45 8.4.3 Daňové zvýhodnění...45

Obsah 11 8.4.4 Výpočet daňové povinnosti... 45 8.4.5 Zálohy na daň... 45 9 Možnosti daňové optimalizace 46 9.1 Komparace skutečných a paušálních výdajů... 46 9.2 Komparace skutečných a paušálních výdajů na dopravu... 46 9.3 Komparace zrychlených a rovnoměrných odpisů... 47 9.4 Možnosti daně silniční... 49 9.5 Spolupracující osoba... 50 9.6 Návrhy na optimalizaci do dalších let... 52 9.6.1 Opravy a údržba... 52 9.6.2 Propagace... 52 9.6.3 Životní pojištění... 52 9.6.4 Penzijní připojištění se státním příspěvkem... 53 9.6.5 Rozšíření dlouhodobého hmotného majetku... 53 9.6.6 Prodej dlouhodobého majetku... 54 10 Diskuze 55 11 Závěr 56 12 Seznam použitých zkratek 57 13 Přílohy 58 Příloha 1. - Daňové přiznání daň z příjmů FO... 58 Příloha 2. - Daňové přiznání daň z nemovitosti... 64 Příloha 3. - Daňové přiznání daň silniční... 69 14 Literatura 71

12 Obsah

Seznam obrázků 13 Seznam obrázků Obr. 1 Třídění daní dle adresnosti... 17 Obr. 2 Třídění daní podle dopadu... 21 Obr. 3 Transformace výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na základ daně... 28

14 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Rozdíly mezi vedením účetnictví a daňové evidence...22 Tab. 2 Minimalizace daňové povinnosti...30 Tab. 3 Přehled dlouhodobého majetku...35 Tab. 4 Odpisy osobního automobilu...36 Tab. 5 Odpisy lisu na ovoce...36 Tab. 6 Přehled odpisů 2011...37 Tab. 7 Leasingový kalendář...37 Tab. 8 Přehled měsíčních mzdových nákladů...38 Tab. 9 Přehled mzdových nákladů...38 Tab. 10 Přehled režijních nákladů...39 Tab. 11 Přehled nákladů na dopravu...39 Tab. 12 umořovací plán úvěru na lis na ovoce...40 Tab. 13 Výpočet daňové povinnosti daně silniční...42 Tab. 14 Přehled příjmů 2011...43 Tab. 15 Výpočet základu daně...44 Tab. 16 Výpočet daňové povinnosti...45 Tab. 17 Komparace výdajů hlavní činnosti...46 Tab. 18 Komparace výdajů pronájmu...46 Tab. 19 Odpisy Škody Fabie...47 Tab. 20 Odpisy lisu na ovoce...48 Tab. 21 Odpisy budovy...48 Tab. 22 Odpisy sadů...49 Tab. 23 Komparace uplatňování odpisů...49 Tab. 24 Přehled využívání osobního automobilu v roce 2011...50 Tab. 25 Přehled příjmů a výdajů...51 Tab. 26 Změna zdanitelných příjmů manželů...51 Tab. 27 Výpočet daňové povinnosti manželů...52 Tab. 28 Komparace nákladů na dopravu u nového vozu...53 Tab. 29 Přehled odpisů nového majetku...54

Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Daň je vlastně poplatek státu, za to že poplatník na jeho území dosahuje příjmů, má zde pozemky i nemovitosti atd. V podstatě platí za to, že na jeho území může žít a využívat zdroje této země. Přínosem pro poplatníka potom jsou služby, poskytované státem, územním správním celkem či obcí, které však nejsou ekvivalentní částce zaplacené konkrétním subjektem. Dále se také očekává jistá ochrana a bezpečnost, možnost domoci se práva u nezávislých soudů a vstřícný přístup od státu při řešení otázek nejen daňových. Problematika daní je velmi rozsáhlá, práce se tedy zaměřuje hlavně na daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Nezapomíná ovšem i neméně důležité daně jako jsou daně z nemovitosti nebo daně silniční. Daňovou povinnost bohužel není možné zrušit, dá se však snížit. Právě toto je otázka optimalizace. V dalším textu jsou uvedeny způsoby, jakými je možné minimalizovat daňový základ. 1.2 Cíl práce Cílem této práce je analyzovat daňové povinnosti podnikatelů a to hlavně povinnosti v oblasti daní z příjmů dle 7 ZDP. Práce se ovšem zaměřuje i na ostatní daně, které je daný subjekt povinen platit, jako je daň silniční a daň z nemovitosti. Dalším cílem této práce je stanovit kroky, které by měl subjekt uskutečnit v průběhu roku, aby konečná daň byla co možná nejnižší.

16 Metodika řešení 2 Metodika řešení Podkladem pro stanovení daňové povinnosti podnikatelů jsou zákony. Nejdůležitějším pramenem jsou daňové zákony, které se každý rok aktualizují, proto správci daní nedoporučují pracovat s jednou publikací více let. Není to však jediný pramen, který je důležitý. Pokud fyzická osoba zaměstnává jednu nebo více osob, musí mít alespoň základní znalosti v oblasti zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, zákonu č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení a v neposlední řadě zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Pro zpracování této práce je potřeba hlavně daňových zákonů, bez kterých se neobejde nikdo, kdo sestavuje daňové přiznání. Tato práce čerpá také z již vydaných publikací spisovatelů, které se touto problematikou zabývají, jako jsou například (Tomáš Jaroš, 2011 nebo Jaroslav Sedláček, 2011). Všechna data a údaje potřebné ke zpracování daňového přiznání poskytl podnikatel Tomáš Novák, který souhlasil s pomocí při zpracování této práce. Předmětem jeho činnosti je zpracování ovoce. Nejdůležitější částí této práce je zjištění výše daně z příjmů. Výchozím pramenem je zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Práce obsahuje i výpočet daně silniční podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční a daně z nemovitosti podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. Práce obsahuje v první řadě výpočet daně z příjmů, daně silniční a daně z nemovitosti poplatníka. Výsledná daň se poté optimalizuje pomocí několika nástrojů. Metodou komparace skutečných a paušálních výdajů bude zjištěno, který způsob uplatnění je pro poplatníka výhodnější. Práce obsahuje porovnání způsobů odpisů a jejich dopad na základ daně. V kapitole Možnosti daně silniční bude proveden propočet, který ze způsobů uplatnění daně silniční je pro podnikatele výhodnější. Další možností jak optimalizovat daň je využít institutu spolupracující osoby nebo sdružení, které není právnickou osobou. Práce sleduje, kolik příjmů a výdajů, podnikatel převede na spolupracující osobu, aby výsledné daňové povinnosti obou poplatníků byli optimální. Poslední kapitola obsahuje návrhy kroků, které by měl poplatník uskutečnit v následujících zdaňovacích období, aby si optimalizoval svou daňovou povinnost do dalších let. Navrženými kroky jsou náklady na propagaci, založení životního kapitálového a penzijního pojištění, rozšíření dlouhodobého majetku a vytvoření rezervy na opravu budovy. Výstupem celé této práce bude zpracované daňové přiznání za jednotlivé daně, které je podnikatel povinen platit.

Daňová teorie 17 3 Daňová teorie Daně jsou jeden z příjmů veřejných rozpočtů. Představují transfer od soukromého k veřejnému sektoru. Problematikou daní se zabývá mnoho autorů. Květa Kubátová ve své knize Daňová teorie a problematika definuje daně jako povinnou, nenávratnou, zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní (Květa Kubátová, 2010). Pravidelně se opakuje v časových intervalech nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti). Neúčelovost se rovná skutečnosti, že konkrétní daň nefinancuje konkrétní vládní projekt, ale je součástí veřejného rozpočtu, ze kterého jsou hrazeny různé veřejné potřeby. Neekvivalentností se rozumí, že poplatník nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě. Tato problematika, staví na daňových zákonech, které jsou díky zákonodárcům každý rok aktualizované, proto pokud chce každý podnikatel správně stanovit výši daňové povinnosti, je nezbytné tyto změny sledovat. Základní členění daní Daně Přímé Nepřímé Daň z nemovitosti Daň z příjmů Daň dědická, darovací a převodu nemovitosti Daň silniční DPH Daň z pozemku Daň ze staveb Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob Obr. 1 Zdroj: Třídění daní dle adresnosti Vlastní zpracování Spotřební daň Daně se rozdělují podle jejich vazby na majetek poplatníka, na daně přímé a nepřímé. Přímými daněmi jsou takové daně, které ten, který je nese, hradí na úkor svého příjmu svého majetku, a dopadají na něj přímo formou daně. Přitom není možný jejich legální přenos na jiný subjekt (Václav Boněk, Pavel Běhounek, Václav Benda, Alena Holmes, 2001) Daně nepřímé nedopadají na jejich nositele přímo formou daní, ale nepřímo jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb, které hradí. Subjekt, který nepřímé

18 Daňová teorie daně odvádí (plátce) není totožný se subjektem, který je nese. Plátce tak tuto daň přenáší zcela legálně prostřednictvím ceny na poplatníka. u plátce je nepřímá daň pouze průběžnou položkou, nijak neovlivňující jeho majetkové poměry. (Václav Boněk, Pavel Běhounek, Václav Benda, Alena Holmes, 2001).

Daň z příjmů 19 4 Daň z příjmů Příjmem fyzické osoby se rozumí příjem peněžní i nepeněžní včetně příjmů dosaženého směnou. (Ivan Macháček, 2010). Daň z příjmů fyzických osob je daní přímou, která s účinností od 1. 1. 1993 nahradila daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva. Při stanovení základu pro výpočet DPFO je zpravidla možné od zdanitelných příjmů odečíst daňové výdaje, daň z DPFO je tedy v podstatě daní ze zisku typicky se to projevuje u příjmů z podnikání podle 7. (Václav Boněk, Pavel Běhounek, Václav Benda, Alena Holmes, 2001). Dle 38g ZDP musí podat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy přesáhnou 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Povinnost podat daňové přiznání má i ten subjekt, jehož příjmy nepřesáhnout 15 000 Kč, ale vykazují daňovou ztrátu. Daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle 6 pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátků. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně prohlášení k dani podle 38k ZDP. 4.1.1 Předmět daně Předmětem daně jsou: 1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky 6 ZDP 2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti 7 ZDP 3. Příjmy z kapitálového majetku 8 ZDP 4. Příjmy z pronájmu 9 ZDP 5. Ostatní příjmy 10 ZDP 4.1.2 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Základem daně jsou peněžní i nepeněžní příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. (Ivan Macháček, 2010). Vedle toho jsou do dílčího základu daně zahrnuty také funkční požitky, které mají obdobný režim zdanění jako příjmy ze závislé činnosti. Jsou jimi například funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy nebo odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích (Václav Boněk, Pavel Běhounek, Václav Benda, Alena Holmes, 2001).

20 Daň z příjmů 4.1.3 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou pro tuto práci stěžejní. Podle tohoto paragrafu daní příjmy z podnikání všechny fyzické osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění. Příjem z podnikání vymezuje zákon o daních z příjmů v 7 odst. 1 4.1.4 Příjmy z kapitálového majetku Předmět těchto příjmů definuje 8 odst. 1. písm. a) až h) ZDP. Do dílčího základu DPFO podle 8 ZDP vstupují úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Dále příjmy z prodeje překupního práva na cenné papíry, úrokové a jiné výnosy z držby směnek s výjimkou úrokových příjmů a jiných výnosů z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele. Srážkové dani ve výši 15 % podléhají příjmy z podílů na zisku (dividendy), podílů na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry, výnosy z vkladních listů, úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu a emisním kursem při jejich vydání a jiné výnosy z vkladů (Václav Boněk, Pavel Běhounek, Václav Benda, Alena Holmes, 2001). V tomto případě nelze uplatnit žádné daňové výdaje s výjimkou např. zdanění dávek z penzijního připojištění se státním příspěvkem a dávek ze soukromého životního pojištění. Zákon ovšem dovoluje uplatnit jako daňový výdaj pojistné zaplacené poplatníkem příp. jeho zaměstnavatelem (Ivan Macháček, 2010) 4.1.5 Příjmy z pronájmu Do dílčího základu daně dle 9 ZDP se zahrnují příjmy z pronájmu movitých věcí, nemovitostí, jejich částí nebo bytů, pokud se nejedná o pronájem, který je živností a považovaný za příjem z podnikání. V případě, že se jedná o příležitostný pronájem, výše příjmů takto získaných vstupuje do dílčího základu daně, který se zdaňuje dle 10 ZDP. Podle 9 odst. 4 může poplatník, který neuplatňuje výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit paušální částkou ve výši 30 % z příjmů 4.1.6 Ostatní příjmy Jedná se o další příjmy, které zvyšují majetek jednotlivce a nejedná se o příjmy podle 6 až 9. Jedná se o příležitostné činnosti pronájmu, příjmy z převodu nemovitostí atd.

Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 21 5 Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Tento druh příjmů je hlavním bodem této práce. Jedná se o příjmy podle 7 ZDP a zahrnují zejména: Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství Příjmy ze živnosti Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů Podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditních společností na zisku Mezi příjmy, které se nezapočítávají do základu daně, jsou: Příjmy od daně osvobozené Příjmy, které nejsou předmětem daně 5.1 Základ daně Pro zjištění základu daně, může podnikatel využít podvojného účetnictví, kde základ daně je stanoven rozdílem mezi výnosy a náklady. V případě, že účetní jednotkou není, vede daňovou evidenci (dříve nazývané jednoduché účetnictví), a základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji. K tomu, aby se podnikatel stal účetní jednotkou, je nutné splnit alespoň jednu z následujících podmínek: pokud roční obrat překročí 25 mil. Kč pokud jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity je účetní jednotkou pokud se k tomu rozhodli dobrovolně Subjekty, které jsou účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví Obr. 2 Třídění daní podle dopadu Zdroj: Sedláček, 2011

22 Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Hlavní rozdíly mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictví názorně zobrazuje následující tabulka Specifika a odlišnosti vedení účetnictví a vedení daňové evidence FO vedoucí DE FO vedoucí účetnictví Východisko pro zjištění ZD Rozdíl mezi příjmy a výdaji Výsledek hospodaření Předmětem zdanění jsou Zdanitelné příjmy Zdanitelné výnosy Proti příjmům (výnosům) lze uplatnit Daňové výdaje Daňové náklady Pořízení hmotného majetku Uplatnitelné daňové odpisy Uplatnitelné daňové odpisy Pořízení nehmotného majetku Daňový výdaj při úhradě Uplatnitelné daňové odpisy Pořízení zásob a cenin Daňový výdaj při úhradě Daňový náklad při spotřebě Nákup služeb Daňový výdaj při úhradě Daňový náklad při splnění dodávky Časové rozlišení nákladů a Pouze u nájemce při výnosů finančním leasingu Vždy Zálohy s výjimkou záloh na HM Vznik pohledávky Lze uplatnit zákonné odčitatelné položky a slevy? Zdanitelný příjem/daňový výdaj při úhradě Zdanitelný příjem až při úhradě ANO Rozvahová operace bez vlivu na HV Zdanitelný výnos při splnění dodávky ANO Lze uplatnit zákonné rezervy? ANO ANO Lze uplatnit zákonné opravné položky k pohledávkám? NE Tab. 1 Rozdíly mezi vedením účetnictví a daňové evidence Zdroj: Jaroš, 2011 5.2 Daňová evidence ANO Legislativně je daňová evidence upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Výhodou daňové evidence je nesporně její nižší administrativní náročnost v porovnání s jednoduchým účetnictvím i menší požadavky na technické zabezpečení. Na druhé straně však pokrývá především potřeby vyplývající z daňové povinnosti a již méně je využitelná pro řízení firmy (Jaroslav Sedláček, 2011). Zákon dává větší prostor podnikateli, aby se rozhodl, jak bude svou daňovou evidenci vést. Existuje několik způsobů:

Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 23 Evidovat všechny údaje o příjmech a výdajích, majetku a závazcích v případě, že se podnikatel rozhodl uplatňovat výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu 7b zákona o daních z příjmů Evidovat pouze údaje o příjmech a pohledávkách vzniklých v souvislosti s příjmy podle 7 odst. 1 písm. a) až c) v případě uplatnění výdajů paušální částkou podle 7 odst. 7 5.2.1 Struktura daňové evidence Daňová evidence musí obsahovat deník příjmů a výdajů, karty zaznamenávající pohyb majetku, závazků, pohledávek i rezerv. Pokud si to podnikání vyžaduje, nesmí chybět ani mzdová evidence, kniha jízd, pokladní kniha i evidence stálých plateb. Výdaje, které se vztahují k majetku, může osoba, která dosahuje příjmů podle 7, uplatňovat pouze na majetek, který má vložený do podnikání. To vše je podkladem pro stanovení základu daně z příjmů. 5.3 Paušální výdaje Oblíbený způsob stanovení dílčího základu daně, protože poplatník není povinnen prokazovat vynaložené daňové výdaje. Podle 7 odst. 7 písm. a) až d) ZDP může poplatník uplatnit výdaje ve výši 1. 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmů ze živnosti řemeslných 2. 60 % z příjmů ze živností, s výjimkou příjmů ze živností řemeslných 3. 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v 6 ZDP 4. 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku Tento systém je výhodný pro obě strany: Poplatník má minimální administrativní povinnosti, dosažené příjmy snižuje odečtením povolené procentní částky podle typu příjmů bez ohledu na to, v jaké výši skutečné výdaje vynaložil. Správa daní může snadno kontrolovat výpočet dílčího základu daně, odpadají diskuse na téma, co je a není daňovým výdajem (nákladem). (Ambrož, 2010) 5.4 Dlouhodobý majetek Problematikou dlouhodobého majetku pojednává zvláštní právní předpis o účetnictví ( 6 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Obecně sem zahrnuje veškerý majetek, který podnikatel používá k dosažení a udržení příjmů s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Z daňového hlediska se dlouhodobý majetek dělí:

24 Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti hmotný nehmotný 5.4.1 Dlouhodobý nehmotný majetek Mezi nehmotný dlouhodobý majetek z daňového hlediska, řadíme položky nehmotné povahy, které mají dobu použitelnosti delší než 1 rok a jejich hodnota převyšuje hodnotu 60 000 Kč. Jako příklad můžeme uvést software firmy, ocenitelná práva, zřizovací výdaje i nehmotné výsledky výzkumu (Jaroš, 2011) 5.4.2 Dlouhodobý hmotný majetek Hmotný dlouhodobý majetek je vše, co má dobu použitelnosti delší než jeden rok a jeho hodnota převyšuje 40 000 Kč. Do této kategorie patří samostatné movité věci, budovy, domy, pozemky, pěstitelské celky i zvířata (Jaroš, 2011). 5.4.3 Ocenění dlouhodobého majetku Při pořízení dlouhodobého majetku je nutné majetku stanovit určité hodnotu, které vstoupí do podnikání. Podle 29 ZDP existuje několik způsobů ocenění dlouhodobého majetku z daňového hlediska: pořizovací cenou (pokud je majetek pořízen za úplatu) vlastními náklady (pokud je majetek vyroben ve vlastní režii) hodnotou nesplacené pohledávky reprodukční pořizovací cenou (takto se oceňuje i majetek nabytý zděděním nebo darováním, pokud je doba od nabytí delší než 5 let) cenou stanovenou podle zvláštního právního předpisu (při nabytí majetku zděděním nebo darováním) Podle daňových zákonů se zůstatkovou cenou rozumím rozdíl mezi vstupní cenou a dosud uplatněnými odpisy. Tato cena se používá při prodeji nebo likvidaci dlouhodobého majetku (Jaroš, 2011). 5.4.4 Odpisy Odpisy zohledňují opotřebování majetku a jeho postupné uplatňování v nákladech. Při uplatňování odpisů v nákladech je nutné dávat pozor, zda je podnikatel účetní jednotkou nebo vede pouze daňovou evidenci. Fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nemá nárok na uplatňování daňových odpisů (viz tab. 1. Rozdíly mezi vedením účetnictví a daňové evidence) Dlouhodobý majetek může být do daňových výdajů (nákladů) zahrnut buď jednorázově, nebo formou odpisů. Dlouhodobý hmotný majetek, jehož hodnota přesáhla stanovenou hranici 40 000 Kč, odpisují fyzické osoby formou odpisů bez ohledu na to, zda jsou účetní jednotkou, nebo vedou daňovou evidenci.

Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 25 Dlouhodobý nehmotný majetek odpisuje pouze osoba, která vede účetnictví a hodnota majetku přesáhla stanovenou hranici 60 000 Kč. Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci, jsou povinni dlouhodobý nehmotný majetek uplatňovat v nákladech jednorázově. Odpisy dělíme na účetní a daňové. Pravidla pro účetní odpisování si stanovuje účetní jednotka sama, zatímco daňové odpisy se řídí 31 a 32 ZDP a podle toho je můžeme rozdělit na rovnoměrné nebo zrychlené (Jaroš, 2011) Rovnoměrné odpisování Tento způsob odpisů se řídí 31 ZDP. Při rovnoměrném odpisování má poplatník možnost prodloužit dobu odpisování hned několika způsoby: pokud poplatník odpisování majetku prodlouží pokud si odpisy stanoví v nižší výši (sazby v ZDP jsou maximální) pokud poplatník tento druh odpisů neuplatní Výše tohoto odpisu se stanovuje ve výši jedné setiny součinu vstupní ceny majetku a přiřazené roční odpisové sazby. [1] Zrychlené odpisování Výpočet těchto odpisů je o něco složitější než rovnoměrné odpisování. Řídí se 32 ZDP. v 1. roce odpisování je výše odpisu stanovena podílem vstupní ceny majetku a přiřazeného koeficientu v dalších letech se výše odpisu stanoví jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počet let, po které byl již majetek odpisován. Samozřejmě i v tomto případě si poplatník může prodloužit dobu odpisování majetku podobně jako u rovnoměrných odpisů. v 1. roce odpisování v dalších letech [2] [3] 5.4.5 Přerušení odpisů Daňové odpisy není poplatník povinen uplatnit. Poplatník může dle 26 odst. 8 DZP přerušit odpisování majetku jak při rovnoměrném, tak i zrychleném způso-

26 Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti bu odpisování, a to na jakoukoliv dobu a taktéž v případě, že je na odpisovaném majetku provedeno technické zhodnocení. Při dalším odpisování bude pokračováno způsobem, jako by odpisování nebylo přerušeno o dobu přerušení se tak prodlouží celková doba odpisování hmotného majetku. K přerušení odpisování se poplatník může rozhodnout např. u jednoho hmotného majetku, přičemž u ostatního hmotného majetku uplatňuje dále odpisy. Po dobu přerušení odpisování nejsou odpisy uplatňovány a není prováděno ani evidenční odpisování v inventární kartě (Ivan Macháček, 2010). 5.4.6 Vyřazení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek může subjekt vyřadit z podnikání hned z několika důvodů (prodej, směna, likvidace, manka, ) Prodej dlouhodobého majetku Pokud majetek prodává fyzická osoba, která neměla majetek zahrnutý v podnikání, může tento příjem osvobodit od daně podle 4 odst. 1 ZDP. Jde především o prodej rodinného domu či bytu pokud v něm tato fyzická osoba měla bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Dále o příjmy z prodeje nemovitostí přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let a příjmy z prodeje movitých věcí (ne však na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí pokud prodávající vlastnil tento majetek méně než jeden rok). V těchto případech se fyzická osoba zdaňuje tyto příjmy podle 10 ZDP Pokud majetek měla zahrnut do podnikání, pak tento majetek podléhá zdanění. Směna dlouhodobého majetku Tento způsob vyřazení majetku znamená vzájemné započtení pohledávek a závazků mezi dvěma stejnými subjekty. výdajem (nákladem) je zůstatková cena majetku příjmem (výnosem) je pořizovací cena směnné smlouvy, resp. pořizovací cena. Darování dlouhodobého majetku Uzavírá se na základě darovací smlouvy a nepředstavuje výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, vyřadí darovaný majetek ze své evidence. Nemůže si však uplatnit daňový výdaj. V případě, kdy fyzická osoba vede účetnictví, zaúčtuje si zůstatkovou cenu majetku na příslušný nákladový účet. Další způsoby vyřazení dlouhodobého majetku Při likvidaci lze uplatnit za daňový výdaj (náklad) zůstatkovou cenu tohoto majetku. Při vkladu dlouhodobého majetku se za nabývací cenu považuje buď daňová zůstatková cena vloženého majetku, nebo účetní hodnota vloženého majetku. Pokud na konci zdaňovacího období zjistíme manko, můžeme si podle 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou manka daňově účinná pouze do výše náhrad. To samé můžeme poznamenat i u škody. Jedinou výjimkou jsou škody způsobené v dů-

Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 27 sledku živelných pohrom, způsobené neznámým pachatelem nebo zvýšené výdaje způsobené opatření stanovených zvláštními předpisy (Jaroš, 2011). 5.4.7 Operace při stanovení základu daně v souvislosti s odpisy Pokud fyzická osoba vedoucí účetnictví uplatňuje ve svých nákladech jak účetní tak i daňové odpisy, je povinna upravit základ daně o následující operace: zvýšit základ daně o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy pokud jsou daňové odpisy vyšší než účetní snížit základ daně o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy pokud jsou daňové náklady nižší než účetní 5.5 Leasing Leasing jinými slovy znamená pronájem. Jeho rozdělení umožňuje rozlišovat leasing operativní (po jeho skončení majetek zůstává pronajímateli) a leasing finanční (pronájem s následnou koupí). Daňová uznatelnost nájemného se řídí 24 a 25. Povinnost časového rozlišení nájemného mají všechny účetní jednotky. 5.6 Nezdanitelná část základu daně 15 ZDP obsahuje výčet výdajů, které si fyzická osoba, může odečíst ze základu daně, tedy tuto část vůbec nezdaňovat. Řadíme sem: 1. dary na obecně prospěšné účely (pokud hodnota daru přesáhla 2 % ze základu daně anebo činní alespoň 1 000 Kč) 2. úroky zaplacené ve zdaňovacím období ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru ale i úvěru od stavební spořitelny 3. nejvýše částku 12 000 Kč, které zaplatil poplatník ve zdaňovacím období na své penzijní připojištění, sníženou o 6 000 Kč nebo penzijní pojištění 4. Maximálně 12 000 Kč, které zaplatil poplatník na jeho soukromé životní pojištění 5.7 Sazba daně Daň z příjmů se počítá ze základu daně snížené o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně. Tento základ se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů. Sazba této daně činní 15 %. 5.8 Slevy na dani a daňové zvýhodnění Podnikatel má několik možností uplatnění slev na dani. Jejich pravidla a výše slevy se řídí 35ba. 23 640 Kč na poplatníka

28 Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 24 840 Kč na manžela (manželku), která žije s poplatníkem v jedné domácnosti, a její příjem za zdaňovací období nepřesáhne 68 000 Kč 2 520 Kč pokud podnikatel pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění 5 040 Kč pokud podnikatel pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění 16 140 Kč pokud je poplatník držitelem průkazu ZTP/P 4 020 pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem až do dovršení věku 26 let Každá fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 11 604 Kč ročně. Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P může si poplatník uplatnit dvojnásobek této částky. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, v němž se dítě narodilo. Toto zvýhodnění může fyzická osoba uplatnit jako slevu na dani, daňový bonus nebo jejich kombinací. Daňový bonus je vyplácen, pokud částka přesáhne 100 Kč maximálně však 52 200 Kč ročně. Podle ZDP se za vyživované dítě považuje dítě vlastní i osvojené, které se soustavně připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře. 5.9 Postup výpočtu daně Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji + Nedaňové náklady zahrnuté do VH - Nezdaňované příjmy zahrnuté do VH (např. 4, 23 odst 4 ZDP) +/- Další úpravy VH pro účely daňové (dle 23, 3 ZDP, nezaúčtované částky ovlivňující dle ZDP základ daně, ) - Odčitatelné a snižující položky dle 34, 15 ZDP = Základ daně (daňová ztráta) Obr. 3 Transformace výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na základ daně Zdroj: Jaroš 2011 5.10 Daňová povinnost Zdaňovacím obdobím příjmů fyzických osob je vždy kalendářní rok. Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjem přesáhl 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, které byli zdaněné srážkovou daní. Daňové přiznání je povinen podat podnikatel nejpozději 3 měsíce po skončení zdaňovacího období, tedy 1. 4. následujícího roku v případě, že si daňové

Daň z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 29 přiznání vypracoval sám podnikatel. Pokud ovšem daňové přiznání zpracovává daňový poradce nebo má povinný audit je tato lhůta posunuta o 3 měsíce později. Tedy nejpozději do 1. 7 následujícího roku. Daňové přiznání musí být doručeno místně příslušnému finančnímu úřadu (dle adresy bydliště) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR, a to buď osobně na podatelnu, prostřednictvím pošty nebo elektronicky (a to buď datovou schránkou či přes aplikaci EPO dostupnou na stránkách Ministerstva financí). Elektronické podání je však nutné opatřit zaručeným elektronickým podpisem. (Mlíčková, 2012) Daň z příjmů je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud vyměřená daň nepřesáhne 200 Kč, tato daň se nepředepíše, tedy ani neplatí. Daň, resp. doplatek daně, můžeme zaplatit hotově na pokladně finančního úřadu, nebo bezhotovostním převodem nebo poštovní poukázkou. Za den úhrady daně se považuje až připsání částky na účet finančního úřadu, nikoli dříve zažitý den odepsání z účtu. (Mlíčková, 2012) 5.10.1 Zálohy na daň Pokud poslední známá daňový povinnost přesáhla 30 000 Kč, je podnikatel od následujícího zdaňovacího období platit zálohy na dani. Zálohovým obdobím je potom podle 38a odst. 3 a 4 ZDP: pololetně pokud poslední známá povinnost poplatníka nepřesáhla 150 000 Kč. a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Termíny splatnosti záloh jsou do 15. dne 6. měsíce zdaňovacího období a 15. dne 12. měsíce zdaňovacího období čtvrtletně pokud poslední známá povinnost poplatníka přesáhla 150 000 Kč a to ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti. Termíny splatnosti jsou vždy do 15. dne 3., 6., 9., a 12. měsíce zdaňovacího období.

30 Optimalizace daní 6 Optimalizace daní Optimalizací daňové povinnosti se obvykle rozumí takové jednání daňového subjektu, jímž se snaží minimalizovat svou daňovou povinnost. Dosahuje toho zejména: daňovou úsporou, tzn. daňový subjekt využívá všech alternativních možností snížení základu daně a daně v rámci platných zákonů odložením daně do budoucna, např. využitím daňových rezerv vyhnutím se daním legálním využitím nedostatků v daňových i jiných zákonech, využitím smluv o zamezení dvojího zdanění apod. V případě využití nelegálních postupů nelze již hovořit o optimalizaci daňové povinnosti, nýbrž o nelegálním daňovém úniku (Václav Boněk, Pavel Běhounek, Václav Benda, Alena Holmes, 2001). Někteří autoři nerozlišují rozdíl mezi nelegální a legální cestou snižování základu daně. V odborných textech jsou označovány jako tax avoidance, které přestavují legální, efektivní daňovou optimalizaci a tax evasion, které představují nelegální činnosti Pro potřeby české terminologie se rozdělují tyto dvě skupiny minimalizace daně, které zpřehledňuje následující tabulka. MINIMALIZACE DAŇOVÉ POVINNOSTI Legální Nelegální (=daňový únik) Tzv. efektivní daňová optimalizace, tj. využití všech dostupných zákonných ustanovení k minimalizaci odvedené daně Tab. 2 Minimalizace daňové povinnosti Zdroj: Jan Široký, 2008 Neúmyslné porušení zákona Úmyslný únik menšího rozsahu Daňový únik kvalifikovaný jako trestný čin Aktivity vedoucí k minimalizaci daňové zátěže jsou zahrnuty legální metody, nazývané efektivní daňovou optimalizací různá osvobození, slevy, volba mezi formou odpisů, společné zdanění manželů aj., které byly vtěleny do daňových zákonů s přímým úmyslem legislativců daňově zvýhodnit některou skupinu daňových subjektů nebo podpořit vybrané činnosti (vědu a výzkum apod.) (Jan Široký, 2008) Rozlišujeme 3 cesty k daňové minimalizaci využití nezdanitelných částí základu daně a osvobození využití všech možných slev podle 35 ZDP (viz kap. 5.7) využití nedostatků v zákonech tak, jak to původně legislativci nezamýšleli. Pokud při využití nedostatků v zákonech ke snížení daně odpovídá skutečnosti i platných právním předpisům, nelze ji považovat za daňový únik plynoucí z nelegálního jednání.

Optimalizace daní 31 Je to problém spočívající v tenké hranici a posouzení, co měl zákonodárce v úmyslu a co již lze považovat za využití nedostatků v právních předpisech a obcházení zákona. (Široký, 2008) 6.1 Možnosti daňové optimalizace využití přerušení daňového odpisování hmotného majetku využití zrychleného odpisování hmotného majetku využití nižších sazeb u rovnoměrného odpisování hmotného majetku využití sdružení využití institutu spolupráce osob Využití přerušení daňového odpisování hmotného majetku Podle 26 odst. 8 ZDP může poplatník přerušit odpisování majetku jak při rovnoměrném, tak při zrychleném způsobu odpisování na jakoukoli dobu. Při dalším odpisování bude poplatník pokračovat stejným způsobem, jako by odpisování nebylo přerušeno. Možnost přerušení však nemůže využít poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, protože v takto stanovených paušálních výdajích jsou již obsazeny výdaje včetně daňových odpisů. Této možnosti využívají hlavně poplatníci, kteří v jednom zdaňovacím období uplatňují více odpisů, a základ daně vykazuje ztrátu. Nemohou tedy uplatnit veškeré nezdanitelné části dle 15 ZDP ani slevy na které mají nárok. Využití zrychleného odpisování hmotného majetku Poplatník se při zařazení dlouhodobého hmotného majetku sám rozhoduje, které odpisy bude uplatňovat. Rozhoduje se mezi rovnoměrnými odpisy podle 31 ZDP nebo zrychlenými odpisy dle 32 ZDP. Při rozhodování, který způsob odpisování zvolit by měl poplatník zvážit, jaké budou jeho kroky v budoucnu. Při zrychleném odpisování jsou odpisy rok od roku nižší a jeho základ daně poroste. Při rovnoměrném odpisování je odpis v prvním roce nejvyšší a v dalších letech stejný. Využití nižších sazeb u rovnoměrného odpisování hmotného majetku Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku může poplatník použít podle 31 odst. 7 ZDP k optimalizačnímu daňovému řešení nižší roční odpisové sazby než maximální roční odpisové sazby stanovené zákonem. Tímto způsobem může poplatník odpisovat hmotný majetek rovnoměrným způsobem tak dlouho, jak se rozhodne. Nižší sazby však nemůže využít poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů nebo pokud používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu. Sdružení Výhody sdružení jsou především administrativní, neboť se jedná o sdružení bez právní subjektivity podle 829 Občanského zákoníku a představuje tak velmi volný druh podnikatelského seskupení. Speciální ustanovení nalezneme pouze v 12 ZDP tj. pro fyzické osoby.

32 Optimalizace daní Oblíbený způsob tohoto podnikání vyplývá z právní jednoduchosti, neboť není nutný žádný zápis do obchodního rejstříku. Podnikatelé si sjednají podmínky, kdo a co zajišťuje, jak se dělí výnosy (příjmy) a náklady (výdaje). (Ambrož, 2008) Využití institutu spolupráce fyzických osob Pokud je reálná spolupráce manželky nebo ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti se rozdělují příjmy a výdaje podle 13 ZDP. Příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela nečinil více než 50 %, přitom částka připadající na spolupracujícího manžela, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 za každý započatý měsíc. Využít této optimalizace daňové povinnosti lze zejména: pokud spolupracující osoba nemá žádné zdanitelné příjmy pokud spolupracující osoba sice má zdanitelné příjmy, ale vypočtený základ daně neumožní fyzické osobě uplatnit v plné výši slevy na dani a odpočty od základu daně dle 15 ZDP pokud je podnikatel v daňové ztrátě a převedení podílu daňové ztráty na spolupracující osobu, která má vyšší základ daně, sníží daňové zatížení této spolupracující osoby Pokud má podnikatel vyšší základ daně, ale spolupracující osoba je v daňové ztrátě ze svého podnikání, takže převedení podílu příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu sníží i při jednotné sazbě daně souhrnné daňové zatížení obou osob. (Macháček, 2010) 6.2 Jednotlivé kroky k daňové optimalizaci 1. Přednostní využití veškerých odpočtů od základu daně podle 15 ZDP, které při jejich neuplatnění za příslušné zdaňovací období propadají 2. Uplatnění odpočtu daňové ztráty od základu daně dosud neuplatněné v rámci pětileté časové lhůty pro uplatnění daňové ztráty 3. Přednostní uplatnění slevy na poplatníka a dalších slev na dani podle 35ba ZDP a slevy na dani z titulu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením při neuplatnění v příslušném zdaňovacím období tyto propadají 4. Využití přerušení odpisování hmotného majetku jak při rovnoměrném, tak při zrychleném odpisování 5. Upřednostnění zrychleného odpisování, které vede k vyššímu uplatnění daňových odpisů v prvních letech odpisování hmotného majetku 6. V případě rovnoměrného odpisování hmotného majetku může poplatník k optimalizačnímu daňovému řešení použít nižší roční sazby než maximální roční odpisové sazby 7. Vhodným optimalizačním řešením je institut spolupráce osob v případě reálné spolupráce manželky a ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti. (Macháček, 2010)

Daňová kontrola 33 7 Daňová kontrola Při sestavování daňového přiznání je nutné si uvědomit, že z nesprávného sestavení daně z příjmů hrozí poplatníkovi následné kontroly Finančního úřadu a případné penále, které jsou řízeny zákonem č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Osobní rozsah daňové kontroly není jednoznačně definován, nicméně jej lze odvodit z cíle daňové kontroly, kterým je zjištění či prověření jak daňového základu, tak i okolností pro správné stanovení daně. Znamená to, že daňovou kontrolou může být dotčen jak poplatník, tak i plátce daně. (Zatloukal, 2008) Věcný rozsah daňové kontroly je dán opět stanovením cíle daňové kontroly, čímž se rozumí zjištění či prověření jakéhokoli základu daně a zjištění či prověření jakékoliv daně. Důsledkem je věcný rozsah daňové kontroly na všechny druhy daní bez ohledu na způsob stanovení výběru těchto daní ze strany státu. (Zatloukal, 2008) 7.1 Zásady a principy daňové kontroly 1. Zásada zákonnosti Tato zásada v prvé řadě stanoví povinnost správce daně jednat v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy 2. Zásada součinnosti a zásada úzké spolupráce Správce daně má dle této zásady úzce spolupracovat s daňovými subjekty 3. Zásada hospodárnosti Tato zásada stanovuje, že při vyžadování plnění povinností ze strany daňového subjektu je správce daně povinen volit jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují při tom ještě dosáhnout cíle řízení. 4. Zásada volného hodnocení důkazů Tato zásada je pro daňovou kontrolu jednou z nejvýznamnějších. Je třeba zdůraznit, že každý důkaz musí být nejprve jednotlivě posouzen a teprve až poté správce daně zhodnotí všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. 5. Zásada neveřejnosti Slouží k ochraně daňového subjektu před zneužitím důvěrných informací, které vyjdou najevo v rámci daňového řízení, neboť zaručují, že tyto informace nebudou zneužity. 6. Zásada dispoziční a zásada oficiality Dispoziční znamená, že je na vůli daňového subjektu, zda řízení bude či nebude zahájeno (například zda podá odvolání), naproti tomu podle zásady oficiality, má správce daně povinnost v případě že jsou splněny všechny zákonné podmínky zahájit daňové řízení z vlastního podnětu, úřední povinnosti. 7. Zásada přednosti obsahu před formou Tato zásada znamená, že se při aplikaci daňových zákonů bere v úvahu pouze skutečný obsah a nikoliv formální, zastřený stav právního úkonu. Toto ustanovení má zamezit uzavírání a následnému předkládání růz-

34 Daňová kontrola ných fiktivních smluv a jiných dokumentů ze strany daňového subjektu, které mají například navýšit jeho výdaje. 8. Zásada rovnosti Podle této zásady si jsou všechny daňové subjekty rovny. (Zatloukal, 2008) 7.2 Sankce ze strany finančního úřadu podle daňového řádu Neplněním daňových povinností se daňové subjekty mohou dostat do křížku s finančním úřadem. Na rozdíl od zákona o správě daní a poplatků, kde byly sankce roztroušeny po celém zákoně, zahrnul daňový řád sankce do jedné ze svých částí s názvem Následky porušení povinností při správě daní. Finanční úřad má proti osobám zúčastněným na správě daní od začátku roku 2011 v ruce několik represivních nástrojů: Pokuta pokud porušíte mlčenlivost o skutečnostech, o kterých jste se dozvěděli při správě daní, hrozí Vám pokuta až do výše 500 000 Kč. V případě, že ztěžujete průběh řízení například tím, že bez dostatečné omluvy nevyhovíte výzvě, kterou Vám správce poslal, můžete dostat pokutu až do výše 50 000 Kč. Tuto pokutu lze uložit i opakovaně Pokud podáváte daňové přiznání po termínu nebo daňové přiznání vůbec nepodáte, finanční úřad Vám vyměří pokutu ve výši 0,05 % ze stanoveného odpočtu a 0,01 % ze stanovené daňové ztráty za každý den prodlení. Horní hranice této pokuty je omezena na 300 000 Kč a zároveň do výše 5 % stanovené daně, 5 % stanoveného odpočtu, resp 5 % stanovené daňové ztráty. Finanční úřad Vám může doměřit daň i sám, například po provedení daňové kontroly. Kromě daně, kterou Vám může vyměřit nebo ztráty, či odpočtu, který Vám může snížit, vzniká také penále, a to z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. Jeho výše je 20 %, je-li daň zvyšována nebo snižován daňový odpočet, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta. (Fučík, 2011)

Příklad Tomáše Nováka 35 8 Příklad Tomáše Nováka Živnostník Tomáš Novák podniká podle 7 ZDP od 3. 5. 2009. Od počátku podnikání vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. Předmětem jeho činnosti je zpracovávání ovoce. Sortiment výrobků zahrnuje ovocné šťávy, sušené ovoce a zároveň ovoce prodává k dalšímu zpracování svým odběratelům. V budově, kterou má také zahrnutou v podnikání jsou obytné prostory, které pan Novák pronajímá. 8.1 Dlouhodobý majetek Budovu, ve které pan Novák provozuje svoji výrobní činnost, dostal zpátky v restituci v roce 1992. V květnu 2009 jej převedl do ObchM. Jde o dvoupodlažní statek, ve kterém své výrobky vyrábí, balí i skladuje. Ve druhém patře jsou bytové prostory, které celý rok 2011 pronajímal. Stavba byla oceněna znalcem na 7 900 000 Kč. Ovocný sad, ve kterém pěstuje jablka, hrušky a různé druhy rybízů mají rozlohu 5 798 m 2. Na pozemku si sám v roce 2008 vysadil tyto ovocné stromky. Pozemek měl pan Novák v osobním vlastnictví a v květnu roku 2009 jej převedl do ObchM. Automobil Škoda Fabia si živnostník pořídil v prosinci roku 2008 za hotové. V červnu roku 2009 jej přepsal na své IČ a převedl ho tak do ObchM. Vůz využívá pan Novák jako služební auto. Lis k získání ovocné šťávy zakoupil 5. 5. 2009 na úvěr. Pořizovací cena lisu včetně dopravy a instalace na místě činní 503 450 Kč. Dlouhodobý majetek Pořizovací cena Budova 7 900 000 Ovocný sad 490 000 Lis na ovoce 503 450 Škoda Fabia 198 000 Celkem 9 091 450 Tab. 3 Přehled dlouhodobého majetku Zdroj: Vlastní zpracování 8.1.1 Odpisy Škoda Fabia Jelikož automobil pořídil do osobního vlastnictví a po roce užívání jej vložil do obchodního majetku, použije se pro výpočet odpisů koeficient pro další roky. Osobní automobil patří do 2 odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let. Rozhodl se jej odpisovat rovnoměrně.

36 Příklad Tomáše Nováka Výpočet: [4] 198000 22,25 = 44055 100 Tab. 4 Odpisy osobního automobilu Zdroj: Vlastní zpracování Období Výše odpisu 2008 44 055 2009 44 055 2010 44 055 2011 44 055 2012 21 780 V posledním roce má možnost odepsat pouze 21 780 Kč. Lis na ovoce Pro zpracování ovoce potřebuje pan Novák lis, který pořídil na úvěr 5. 5. 2009. Lis zařadil podle Přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., do 2 odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let. Rozhodl se pro rovnoměrnou formu odpisů. Tab. 5 Odpisy lisu na ovoce Zdroj: Vlastní zpracování Období Výše odpisu 2009 55 380 2010 112 017 2011 112 017 2012 112 017 2013 112 017 Budova Znalec pro účely daňové evidence nebo účetnictví ocenil nemovitost na 7 900 000 Kč. Budovu zařadil do 5 odpisové skupiny s dobou odepisování 30 let. Výpočet: 7900000 1,4 [5] V prvním roce odpisování - = 110600 100 7900000 3,4 [6] V dalších letech - = 268600 100 Sady Sady řadíme podle přílohy 1 ZDP do 3 odpisové skupiny s dobou odpisování 10 let. Znalec ocenil sad na 490 000 Kč.

Příklad Tomáše Nováka 37 Výpočet: 490000 5,5 = 26950 [7] V prvním roce odpisování - 100 [8] V dalších letech - 490000 10,5 = 51450 100 Tab. 6 Přehled odpisů 2011 Zdroj: Vlastní zpracování 8.1.2 Leasing Dlouhodobý majetek Výše odpisů 2011 Budova 268 600 Automobil 44 055 Lis na ovoce 112 017 Ovocný sad 51 450 Celkem 476 122 Ford Transit Tento vůz podnikatel využívá k přepravě výrobků odběratelům do maloobchodů. Vůz pořídil na leasing dne 1. 6. 2009. Podle 24 odst. 4 písm. a, ZDP byla od 1. 4. 2009 zkrácena doba leasingu u automobilu na 54 měsíců. Při dodržení těchto podmínek je možné všechny splátky zahrnout jako daňově uznatelné náklady. Ve smlouvě tedy byla stanovena doba trvání leasingu na 54 měsíců. Efektivní úrok byl stanoven na 10 % s navýšením o 1,17 % ceny a akontace byla stanovena na 30 % pořizovací ceny. Měsíční splátky byly stanoveny ve výši 6 783 Kč. Akontace činí 126 000 Kč. Celková pořizovací cena auta i s navýšením je 492 282 Kč. Následující tabulka zobrazuje leasingový kalendář. Období Poměrná část akontace Splátka Zůstatek Akontace 126 000 366 282 Od 1. 6. 2009 16 333,3 47 481 318 801 Rok 2010 28 000 81 396 237 405 Rok 2011 28 000 81 396 156 009 Rok 2012 28 000 81 396 74613 Do 30. 11. 2013 25 666,7 74 613 0 Tab. 7 Leasingový kalendář Zdroj Vlastní zpracování Po zaplacení poslední leasingové splátky bude vůz převeden do ObchM. pana Nováka.

38 Příklad Tomáše Nováka 8.2 Výdaje 8.2.1 Mzdy Daňově uznatelným nákladem jsou hrubé mzdy zaměstnanců. Další daňově uznatelnou položkou je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 % daňového základu a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 1/3 z 13,5 % daňového základu, které podnikatel odvádí za své zaměstnance. Pan Novák celý rok 2011 zaměstnával 9 stálých zaměstnanců (1 řidič a 8 dělníků). Hrubá mzda řidiče je podle pracovní smlouvy stanovena na 13 000 Kč a hrubá mzda jednoho dělníka činí 12 500 Kč. Měsíční mzdové náklady podnikatele: Mzdové náklady Řidič Dělníci 1 zaměstnanec Celkem Hrubá mzda 13 000 12 500 100 000 Pojistné hrazené zaměstnavatelem 4 420 4 250 34 000 Z toho sociální pojištění 3 250 3 125 25 000 Z toho zdravotní pojištění 1 170 1 125 9 000 Tab. 8 Přehled měsíčních mzdových nákladů Zdroj: Vlastní zpracování Roční mzdové náklady podnikatele: Mzdové náklady Řidič Dělníci 1 zaměstnanec 8 zaměstnanců Hrubá mzda 156 000 150 000 1 200 000 Pojistné hrazené zaměstnavatelem 53 040 51 000 408 000 Z toho sociální pojištění 39 000 37 500 300 000 Z toho zdravotní pojištění 14 040 13 500 108 000 Tab. 9 Přehled mzdových nákladů Zdroj: Vlastní zpracování V období sklizně ovoce si pan Novák najímá pracovní sílu na Dohodu o provedení práce. V roce 2011 tak zaměstnával 6 pracovníků. Dohodnutá odměna byla stanovena na 75 Kč/hod. Každý ze zaměstnanců odpracoval maximum, tedy 150 hodin. Ani jeden z pracovníků panu Novákovi nepodepsali prohlášení k dani. Celkové mzdové náklady na tuto pracovní sílu tedy činní 67 500 Kč. 8.2.2 Režijní náklady V provozovně, ve které se ovoce zpracovává, balí a skladuje je plynové topení a veškeré vybavení funguje na elektrickou energii. Telefonní paušály patří panu

Příklad Tomáše Nováka 39 Novákovi, který tak komunikuje se svými dodavateli a odběrateli a druhý paušál využívá řidič. Režijní náklady Měsíčně Ročně Elektrika 10 000 120 000 Plyn 8 000 96 000 Internet 800 9 600 p. Novák 2 190 26 280 Telefon Řidič 315 3 780 Pevná linka 300 3 600 Kancelářské potřeby - 10 214 Celkem 21 605 269 474 Tab. 10 Přehled režijních nákladů Zdroj: Vlastní zpracování 8.2.3 Náklady na balící materiál Pan Novák k produkování svých výrobků potřebuje, postřiky a hnojivo na stromy. Jelikož ovocné šťávy balí do aseptického balení, má svého vybraného dodavatele, který mu tyto speciální pytle a krabice dodává. Díky dlouhodobé spolupráci, má u tohoto dodavatele několik výhod a lepší podmínky pro obchodování (nižší ceny, flexibilní doby splatnosti). Celkové náklady na materiál za rok 2011 činily 2 352 097 Kč 8.2.4 Náklady na dopravu Škoda Fabia Ford Tranzit Pohonné hmoty 52 650 92 702 Povinné ručení 4 100 6 200 Dálniční známka 1 200 1 200 Běžné opravy 25 102 44 800 Servisní prohlídka 3 000 3 000 Celkem 86 052 147 902 Tab. 11 Přehled nákladů na dopravu Zdroj: Vlastní zpracování Největší odběr zaznamenal pan Novák v podzimních a zimních měsících. Právě v těchto měsících Ford Tranzit, který má max. nosnost 1 t, nestačí na rozvoz objednaného zboží. Pan Novák tyto situace řeší pomocí nákladní dopravy. Cena za 1 km takto najetých km činí 18 Kč. Za rok 2011 tak poplatník zaplatil 620 000 Kč.

40 Příklad Tomáše Nováka 8.2.5 Náklady na úvěr Jak již bylo výše zmíněno, pan Novák si 5. 5. 2009 vzal od banky úvěr ve výši 503 000 Kč s dobou splácení 36 měsíců. S roční úrokovou mírou 18 % p.a. Následující tabulka zobrazuje umořovací plán pro rok 2011. Podle 24 odst. 2 písm. zi) ZDP si poplatník může jako daňový výdaj uplatnit úroky z úvěru. V roce 2011 tak podle umořovacího plánu na úrocích zaplatil 26 407 Kč. Období Splátka Úrok Úmor Stav úvěru 21. 17326 3353 13972 209583 22. 17116 3144 13972 195611 23. 16906 2934 13972 181639 24. 16697 2725 13972 167667 25. 16487 2515 13972 153694 26. 16278 2305 13972 139722 27. 16068 2096 13972 125750 28. 15858 1886 13972 111778 29. 15649 1677 13972 97806 30. 15439 1467 13972 83833 31. 15230 1257 13972 69861 32. 15020 1048 13972 55889 Tab. 12 umořovací plán úvěru na lis na ovoce Zdroj: Vlastní zpracování 8.2.6 Daň z nemovitosti Jak již bylo výše zmíněno, podnikatel Tomáš Novák vlastní ovocné sady, pozemek a stavbu, ze kterých je povinen platit daň, kterou si může dále odečíst od daně z příjmů. Daň z pozemku Pozemek, který je uveden v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří má velikost 152 m 2. Základem daně je podle 5 zákona o dani z nemovitosti skutečná výměra pozemku v m 2. Sazba daně pro výpočet daňové povinnosti je uvedena v 6 zákona o dani z nemovitosti ve výši 0,20 Kč. Výpočet daně z pozemku: [9] 152 0,2 = 31

Příklad Tomáše Nováka 41 Obec má stanoven obecně závaznou vyhláškou místní koeficient podle 12 zákona o dani z nemovitosti ve výši 3. [10] 31 3 = 93 Podle 14 zákona o dani z nemovitosti se základ daně i samotná daň zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Daň z pozemku tedy činí 93 Kč Daň z ovocného sadu Jak již bylo výše zmíněno, podnikatel vlastní ovocný sad, ze kterého musí odvádět daň z nemovitosti. Základem daně je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku a tou je 5798 m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané ministerstvem zemědělství ČR č. 215/1995 Sb. pro katastrální oblast Letkovice ve výši 8, 69. Sazba daně pro výpočet daňové povinnosti je uvedena v 6 zákona o dani z nemovitosti ve výši 0,75 % Výpočet základu daně z ovocného sadu: [11] 5798 8,69 = 50384, 62 Výpočet daně z ovocného sadu: [12] 50385 0,0075 = 377, 89 Jak již bylo výše zmíněno, obec Letkovice vyhlásila místní koeficient ve výši 3. Celková daň z ovocného sadu tedy činní: [13] 378 3 = 1134 Celková daň za ovocný sad tedy činí 1 134 Kč. Daň ze staveb Stavba, kterou pan Novák využívá ke zpracování, sušení a skladování ovoce má výměru půdorysu nadzemní části stavby o velikosti 375 m 2 a má jedno nadzemní podlaží. Sazba daně podle 11 odst. 2 zákona o dani z nemovitosti činí 2 Kč za 1 m 2 a zvyšuje se o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Podle 11 odst. 3 písm. se základní sazba daně násobí koeficientem přiřazeným jednotlivým obcím podle počtu obyvatel. Pro pana Nováka to tedy znamená, že základní sazbu násobí koeficientem 1,4.

42 Příklad Tomáše Nováka Výpočet daně ze staveb: [14] [ 375 (2 + 0,75) 1,4] 3 = 4332 Daň ze stavby tedy činí 4 332 Kč. Celková daň, kterou pan Novák musí odvést za své nemovitosti činní 5 559 Kč. Jelikož daňové přiznání podal již v roce 2009, nemá povinnost jej příslušnému finančnímu úřadu podávat znovu. Daň je splatná ve dvou stejných splátkách. Do 31. května zaplatí pan Novák 2 779,5 Kč a druhou část je splatná nejpozději do 30. listopadu běžného kalendářního roku. Vyplněné daňové přiznání k dani z nemovitosti je uvedeno v příloze č. 2. 8.2.7 Daň silniční Jak již bylo výše zmíněno, podnikatel Tomáš Novák k podnikání využívá 2 automobily. Díky tomu, je povinen mimo jiné platit i daň silniční. Škoda Fabia Základem daně je podle 5 písm a) zákona o dani silniční zdvihový objem motoru v cm 3. Zdvihový objem Škody Fabie je uvedený v technickém průkazu a činí 1 198 cm 3. Sazba daně je uvedena v 6 odst. 1 zákona o dani silniční a činí 1 800 Kč. Podle 6 odst. 6 zákona o dani silniční, má poplatník nárok na snížení sazby daně o 48 % po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace. Automobil byl poprvé registrován v listopadu roku 2008. V roce 2011 má nárok na tuto slevu pouze 10 měsíců. V jedenáctém a dvanáctém měsíci sleva činí 40 %. Výpočet výše slevy: [15] [16] 150 0,48 = 150 0,4 = 72 60 Měsíčně Počet měsíců Ročně Roční sazba 150 Kč 12 1 800 Kč Slevy Sleva celkem - - 840 Z toho sleva 48 % 72 Kč 10 720 Kč Z toho sleva 40 % 60 Kč 2 120 Kč Daňová povinnost - - 960 Kč Tab. 13 Výpočet daňové povinnosti daně silniční Zdroj: Vlastní zpracování

Příklad Tomáše Nováka 43 Ford Tranzit Zdvihový objem motoru Fordu Tranzitu, tedy základ daně je 2198 cm 3. První registrace automobilu proběhla 1. 6. 2009. Do konce roku 2010 uplynulo 19 měsíců, tudíž celý rok 2011 může poplatník tuto slevu uplatňovat. Částka, o kterou si pan Novák může snížit daňovou povinnost za Ford Tranzit, činí 1728 Kč. Základ daně podle 6 odst. 1 zákona o dani silniční činí 3 600. Poplatník za tento automobil tedy zaplatí 1 872 Kč. Na dani silniční pan Novák zaplatí dohromady 2 832 Kč. Silniční daň je splatná čtvrtletně a to do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Daňové přiznání musí podat na příslušný finanční úřad nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Vyplněné daňové přiznání k dani silniční je uvedeno v příloze č. 3. 8.3 Příjmy Pan Novák zdaňuje 2 druhy příjmů. Jednak zpracování a prodej ovoce podle 7 odst. 1 písm. a) ZDP a dále má příjmy z pronájmu podle 7 odst. 1 písm. e) ZDP. 8.3.1 Pronájem Jak již bylo výše zmíněno, podnikatel má v budově i 2 stejné bytové jednotky o velikosti 89 m 2 které pronajímá. Po celý rok 2011 tam měl podle nájemní smlouvy ubytované nájemníky, kteří každý měsíc platili nájem ve výši 9 850 Kč. Výdaje uplatňuje paušálně dle 9 odst. 4 ZDP 8.3.2 Hlavní činnost V roce 2011 plynuly poplatníkovi za prodej výrobků tyto příjmy. Ceny jsou uvedeny bez DPH Cena za kus Prodáno Tržba Ovocné šťávy 45 Kč/l 84 452 l 3 800 345 Sušené ovoce 23 Kč/ks 87 617 ks 2 015 200 Ovoce 15 Kč/kg 37 298 kg 559 463 Celkem - - 6 375 008 Tab. 14 Přehled příjmů 2011 Zdroj: Vlastní zpracování Z prodeje ovocných šťáv, sušeného ovoce a čerstvého ovoce plynuly živnostníkovi příjmy za rok 2011 ve výši 6 375 008 Kč. Uplatňuje skutečné výdaje na dosažení a udržení příjmů. 8.4 Výpočet daně Při výpočtu daně se vychází ze základu daně, který je definován v 5 a 23 ZDP. Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji, při respektování jejich věcné a

44 Příklad Tomáše Nováka časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Základ daně se dále upravuje podle 23 odst. 3 a 4 ZDP. Protože panu Novákovi plynou ve zdaňovacím období současně dva druhy příjmů, základem daně tedy bude součet příjmů podle 7 odst. 1 písm. a) a 7 odst. 1 písm. e) ZDP. Od těchto příjmů může dále odečítat výdaje, které s těmito příjmy souvisí. Výdaje spojené s příjmy z pronájmu jsou stanoveny paušální částkou ve výši 30 %. Pronájem Příjmy 236 400 Výdaje 70 920 Dílčí základ daně 165 480 Hlavní činnost Příjmy Ovocné šťávy 3 800 345 Sušené ovoce 2 015 200 Ovoce 559 463 Celkem 6 375 008 Výdaje na balící materiál 2 152 097 Náklady na mzdy 1 423 500 Pojistné zaměstnanců 461 040 Provozní režie 269 474 Náklady na dopravu 853 954 Náklady na úvěr 26 407 Výdaje Daň z nemovitosti 5 559 Daň silniční 2 832 Leasingová splátka 81 396 Odpisy 476 122 Poměrná část leasingové akontace 28 000 Celkem 5 780 381 Dílčí základ daně 594 627 Základ daně 760 107 Tab. 15 Výpočet základu daně Zdroj: Vlastní zpracování Dle výše uvedené tabulky činí základ daně pana Nováka 760 107 Kč. 8.4.1 Nezdanitelná část základu daně 15 ZDP definuje nezdanitelné části základu daně, které lze od základu daně odečíst. Pan Novák poskytl v červenci místní nemocnici nepeněžní dar ve formě 350 l ovocných moštů. Protože zpracovává ovoce bez konzervantů a jakýkoliv přidaných látek, mají jeho mošty léčebné účinky. Hodnota tohoto daru činila 5 000 Kč. Podle 15 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst hodnotu darů, pokud jejich hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

Příklad Tomáše Nováka 45 Dále pan Novák chodí pravidelně každé 4 měsíce darovat krev. Za rok 2011 bych na odběrech celkem 3x. Hodnota jednoho odběru krve je podle 15 ZDP stanovena na 2 000 Kč. Celková hodnota tohoto daru je tedy 6 000 Kč. 8.4.2 Slevy na dani Podle 35ba odst. 1 ZDP pan Novák uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 23 640 Kč. 8.4.3 Daňové zvýhodnění Podle 35c odst. 1 ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 11 604 Kč ročně. Pan Novák má dvě děti ve věku 24 a 20 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání na vysoké škole, a manželka daňové zvýhodnění neuplatňuje. 8.4.4 Výpočet daňové povinnosti Základ daně 760 107 Nezdanitelná část 15 odst. 1 (dary) 11 000 Snížený základ daně 749 107 Základ daně zaokrouhlený 749 100 Daň podle 16 112 365 Sleva na dani na poplatníka 35 ba 23 640 Daň po uplatnění slev 88 725 Daňové zvýhodnění na vyživované děti 23 208 Daňová povinnost 65 517 Tab. 16 Výpočet daňové povinnosti Zdroj: Vlastní zpracování Při výpočtu daňové povinnosti se od základu daně odečte nezdanitelná část základu daně, která je popsána výše. Snížený základ daně se zaokrouhlí na celé sto koruny dolů. Podle 16 ZPD se od takto sníženého základu daně vypočítá samotná daň ve výši 15 %. Dále poplatník uplatní slevu na poplatníka ve výši 23 640 Kč za kalendářní rok. Výsledná část je jeho daňová povinnost, kterou může podle 35c ZDP snížit o daňové zvýhodnění na vyživované děti ve výši 23 208 Kč. Celková daňová povinnost pana Nováka za rok 2011 činí 65 517 Kč. V tomto zdaňovacím období neměl povinnost platit zálohu na daň. 8.4.5 Zálohy na daň Jelikož, daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, je poplatník povinen v následujícím zdaňovacím období zaplatit zálohu na daň pololetně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Jeho povinností je tedy odvést 26 207 Kč do 15. června 2012 a 15. prosince 2012 příslušnému finančnímu úřadu. Vyplněné daňové přiznání k dani z příjmů je uvedeno v příloze č. 1.

46 Možnosti daňové optimalizace 9 Možnosti daňové optimalizace Snahou každého podnikatele je co možná nejvíce snížit svou daňovou povinnost. Tato kapitola obsahuje návrhy daňové optimalizace pana Nováka, která povede k její minimalizaci. 9.1 Komparace skutečných a paušálních výdajů Jelikož pan Novák má příjmy ze zemědělské výroby, může uplatnit i výdaje v paušální výši podle 7 odst. 7 písm. a ZDP. Tento paragraf umožňuje podnikateli uplatňovat výdaje ve výši 80 % z příjmů. Hlavní činnost Paušální výdaje Skutečné výdaje Příjmy 6 375 008 6 375 008 Výdaje 5 100 006 5 780 381 Základ daně 1 275 002 594 627 Tab. 17 Komparace výdajů hlavní činnosti Zdroj: Vlastní zpracování V případě pana Nováka je základ daně při využití skutečných výdajů oproti paušálním výdajům o 680 375 Kč nižší. Je pro něj tedy výhodnější možnosti paušálních výdajů vůbec nevyužívat. Pronájem Paušální výdaje Skutečné výdaje Příjmy 236 400 236 400 Výdaje Elektrika 33 078 Plyn 38 431 70 920 Voda 6 403 Opravy 32 890 Základ daně 165 480 125 598 Tab. 18 Komparace výdajů pronájmu Zdroj: Vlastní zpracování Pan Novák doposud uplatňoval paušální výdaje na pronájem. Podle skutečných výdajů uvedených v tabulce je zřejmé, že by z hlediska základu daně bylo výhodnější využití skutečných výdajů. 9.2 Komparace skutečných a paušálních výdajů na dopravu Paušální výdaj na dopravu Podle 24 odst. 2 písm. zt) ZDP má podnikatel možnost uplatnění výdajů na dopravu ve výši 5 000 Kč za kalendářní měsíc. Podmínkou pro uplatnění výdajů paušální částkou je užití daného vozu pouze k obchodním účelům. Obě auta,

Možnosti daňové optimalizace 47 která má pan Novák vložené v obchodním majetku, využívá výlučně k podnikání. Ovšem Ford Tranzit využívá jeho zaměstnanec, podle 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je nemožné uplatnit paušální výdaj na dopravu u tohoto vozidla. Částka, o kterou si tedy bude moci snížit základ daně u Škody Fabie, činí 60 000 Kč za celé zdaňovací období. Skutečné výdaje na dopravu Vyúčtování skutečných nákladů na dopravu za rok 2011 bylo uvedeno v kap. 7.2.4., kde výše těchto výdajů činí 86 052 Kč. Při využití skutečných výdajů na dopravu si poplatník sníží základ daně oproti paušálním výdajům o 16 052 Kč více. Pokud ovšem poplatník uplatňuje výdaje stanovené paušální částkou podle 7 odst. 7. písm. a) ZDP předpokládá se, že výdaje na dopravu jsou již obsazeny v paušální částce, a žádné výdaje na dopravu uplatnit nemůže. 9.3 Komparace zrychlených a rovnoměrných odpisů Pan Novák téměř všechen svůj majetek odpisuje rovnoměrnými odpisy. Otázkou je, který způsob odpisování by pro něj byl výhodnější. Následující tabulka zobrazuje, jak by daňové přiznání poplatníka vypadalo v roce 2011, kdyby uplatňoval zrychlené odpisy. Škoda Fabia Tab. 19 Odpisy Škody Fabie Zdroj: Vlastní zpracování Období Rovnoměrně Zrychleně 2008 44 055 39 600 2009 44 055 63 360 2010 44 055 47 520 2011 44 055 31 680 2012 21 780 15 840 Vzhledem ke skutečnosti, že automobily jsou v dnešní době většinou vnímány jako spotřební zboží, a délka jejich životnosti nepřekračuje dobu 5 let, předpokládá se nákup nového automobilu. Z tabulky je zřejmé, že odpisy v roce 2011 byli nižší zrychlenou formou, mohl by podnikatel již v následujícím roce nakoupit automobil nový. Po celou dobu, by byli zrychlené odpisy vyšší než rovnoměrné.

48 Možnosti daňové optimalizace Lis na ovoce Tab. 20 Odpisy lisu na ovoce Zdroj: Vlastní zpracování Období Rovnoměrně Zrychleně 2009 55 380 100 690 2010 112 017 161 104 2011 112 017 120 828 2012 112 017 80 552 2013 112 017 40 276 Lis na ovoce bude potřeba po několika letech užívání vyměnit za nový je výhodnější zrychlená forma odpisů. V prvních letech si tak bude moci uplatnit nejvyšší možné hodnoty odpisů a v letech následujících bude moci nakoupit majetek další. Budova Tab. 21 Odpisy budovy Zdroj: Vlastní zpracování Období Rovnoměrně Zrychleně 2009 110 600 263 333 2010 268 600 509 111 2011 268 600 491 555 2012 268 600 474 000 2013 268 600 456 445 Budova je dlouhodobý majetek, který bude podnikatel odepisovat minimálně 30 let. Je tedy výhodnější v tomto případě využití rovnoměrných odpisů. Bude tak mít konstantní položku, která bude snižovat základ daně každý rok stejně. Pokud by se v následujících letech dostal do daňové ztráty, mohl by si snížit hodnotu odpisů podle výše ztráty.

Možnosti daňové optimalizace 49 Sady Tab. 22 Odpisy sadů Zdroj: Vlastní zpracování Období Rovnoměrně Zrychleně 2009 26 950 49 000 2010 51 450 88 200 2011 51 450 78 400 2012 51 450 68 600 2013 51 450 58 800 Jelikož sady mají dlouhodobý charakter, nepředpokládá se, jejich výměna. Sad zůstane pořád stejný. Vzhledem k tomu že doba odpisování je 10 let, bylo by pro poplatníka výhodnější uplatnit odpisy rovnoměrnou formou. Odpisy za rok 2011 Pokud by poplatník zvolil formu navržených odpisů, ve zdaňovacím období 2011 by si mohl uplatnit odpisy ve výši 472 558 Kč což je o 3 564 Kč méně, než si uplatňoval. Ale pokud jde o předchozí rok 2010, rozdíl mezi těmito variantami činí 52 552 Kč. V následujícím zdaňovacím období, by poplatník mohl nakoupit nový dlouhodobý majetek a hodnota odpisů by se opět zvýšila. Pokud by poplatníkovi v některých následujících letech vznikla daňová ztráta, mohl by uplatňování daňových odpisů pozastavit a pokračovat v odpisování, až jeho daňová povinnost vyjde kladně. Další možností je u majetku s rovnoměrnými odpisy využít snížení jejich výše. 2010 2011 Uplatňované Navržené Uplatňované Navržené Škoda Fabia 44 055 47 520 44 055 31 680 Budova 268 600 268 600 268 600 268 600 Lis na ovoce 112 017 161 104 112 017 120 828 Sad 51 450 51 450 51 450 51 450 Celkem 476 122 528 674 476 122 472 558 Tab. 23 Komparace uplatňování odpisů Zdroj: Vlastní zpracování 9.4 Možnosti daně silniční Pan Novák uplatňuje u obou vozidel celou roční sazbu. Dosud neuvažoval o možnosti, že by jeho zaměstnanec pro služební cesty využíval své soukromé vozidlo a uplatňovat sazbu 25 Kč za každý den použití osobního vozidla k podnikatelským účelům podle 6 odst. 4 zákona o dani silniční. Následující tabulka zobrazuje přehled použití vozidla v jednotlivých měsících roku 2011.

50 Možnosti daňové optimalizace Počet dní Měsíc užívání automobilu Leden 13 Únor 8 Březen 15 Duben 16 Květen 22 Červen 18 Červenec 12 Srpen 18 Září 19 Říjen 13 Listopad 15 Prosinec 12 Celkem 181 Tab. 24 Přehled využívání osobního automobilu v roce 2011 Zdroj: Vlastní zpracování Pokud by tedy podnikatel vyřadil vozidlo Škoda Fabia z ObchM. a zaměstnanci by využívaly ke služebním cestám své osobní automobily, jeho daňová povinnost by činila 4 525 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že roční sazba činí 1 800 Kč je pro něj výhodnější zůstat u roční sazby a vozidlo ponechat v ObchM. Další skutečnost, která potvrzuje správnost tohoto rozhodnutí, jsou výdaje, které by si poplatník nemohl uplatňovat. Další nevýhodou jsou již uplatněné odpisy za Škodu Fabii, o které by poplatník musel zvýšit svůj základ daně. Výhodné by to pro podnikatele bylo v případě, kdy by snížil počet jízd v roce pod 72. 9.5 Spolupracující osoba Manželka pana Nováka má příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Ovšem její daňové přiznání vykazuje ztrátu. Podle 13 ZDP je možné rozdělit příjmy na spolupracující manželku. Přerozdělovaná částka je limitována ve výši 50 % základu daně. Příjmy převyšující náklady však nesmí činit více než 540 000 Kč. Manželka pana Nováka ve volných chvilkách pomáhá svému manželovi při zpracování ovoce. Díky tomu si mezi sebou mohou přerozdělovat příjmy i výdaje. Pokud by manželka byla bez příjmů, bylo by výhodnější uplatnit slevu na manželku. V tomto případě, ale manželka podniká a v roce 2011 se dostala do daňové ztráty. Následující tabulka zobrazuje, jak přerozdělení příjmů a výdajů pomůže oběma manželům při změně daňové povinnosti. Následující tabulka podává přehled o příjmech a výdajích manželů Novákových. Paní Nováková podniká v oblasti služeb.

Možnosti daňové optimalizace 51 p. Nováková p. Novák Příjmy 1 281 427 6 611 408 Výdaje 1 451 869 5 851 301 Zdanitelný příjem -170 442 760 107 Tab. 25 Přehled příjmů a výdajů Zdroj: Vlastní zpracování V následující tabulce jsou zobrazeny převody příjmů a výdajů mezi manžely. p. Nováková p. Novák Příjmy 1 281 427 6 611 408 Příjmy převedené +650 000-650 000 Příjmy celkem 1 931 427 5 961 408 výdaje 1 451 869 5 851 301 Výdaje převedené +300 000-300 000 Výdaje celkem 1 751 869 5 551 301 Zdanitelný příjem 179 558 410 107 Tab. 26 Změna zdanitelných příjmů manželů Zdroj: Vlastní zpracování Následující tabulka zobrazuje daňovou povinnost jednotlivých manželů. Paní Nováková mohla uplatnit slevu na poplatníka a dostala se z daňové ztráty a daňová povinnost pana Nováka se výrazně snížila o 52 500 Kč. Celková daňová povinnost manželů tedy činí 15 402. Oba využily možnosti slevy na poplatníka.

52 Možnosti daňové optimalizace p. Nováková p. Novák Základ daně 179 558 410 107 Nezdanitelná část 15 odst. 1 (dary) 6 000 11 000 Snížený základ daně 173 558 399 107 Základ daně zaokrouhlený 173 500 399 100 Daň podle 16 26 025 59 865 Sleva na dani na poplatníka 35 ba 23 640 23 640 Daň po uplatnění slev 2 385 36 225 Daňové zvýhodnění na vyživované děti 0 23 208 Daňová povinnost 2 385 13 017 Tab. 27 Výpočet daňové povinnosti manželů Zdroj: Vlastní zpracování 9.6 Návrhy na optimalizaci do dalších let 9.6.1 Opravy a údržba Na budově, kterou má pan Novák zahrnutou v ObchM., bude potřeba provést oprava. Zchátralá fasáda, která je na budově původní. Celková cena nové fasády, byla vyčíslena na 500 000 Kč. Daňovou povinnost by si tak mohl optimalizovat do několika dalších let pomocí vytváření rezerv na tuto opravu. Pokud by tedy v roce 2012 začal tvořit rezervu na tuto opravu a oprava by byla naplánována na rok 2015, mohl by si každý rok zaúčtovat jako daňový výdaj ¼ celkové ceny, tedy 125 000 Kč. Nevýhodou ovšem je, že v roce uskutečnění opravy by rezervu musel přičíst k daňovému základu a ten by výrazně vzrostl. 9.6.2 Propagace Možnost, kterou pan Novák doposud nevyužil, jsou výdaje na propagaci. 25 odst. 1 písm. t) stanovuje výši těchto nákladů do výše 500 Kč. Propagační předmět musí být opatřen ochrannou známkou poskytovatele a nesmí být předmětem spotřební daně. Výrobní cena 1 l ovocné šťávy činí 15 Kč. Kdyby tedy pan Novák daroval 63 svým obchodním partnerům 15 l ovocné šťávy v hodnotě 250 Kč jako reklamní předmět, mohl by si od základu daně odečíst částku 15 750 Kč. 9.6.3 Životní pojištění Vzhledem k vysokým příjmům, si může podnikatel dovolit část svého zisku obětovat a investovat tak do svého životního pojištění. Pokud by měsíčně za své soukromé životní pojištění zaplatil 1 500 Kč, ročně tedy 18 000 Kč, může si od základu daně každý rok odečítat 12 000 Kč.

Možnosti daňové optimalizace 53 9.6.4 Penzijní připojištění se státním příspěvkem Stejně tak jako v předchozím případě, kdy by pro pana Nováka bylo výhodné platit životní pojištění tak by bylo vhodné si spořit na důchod formou penzijního pojištění. Kdyby každý měsíc zaplatil na svém penzijním pojištění 1 500 Kč, tedy ročně 18 000 Kč. Podle 15 odst. 5 písm. a) ZDP se tato částka snižuje o 6 000 Kč. Poplatník by si tedy mohl každý rok od svého základu daně odečítat 12 000 Kč. Další výhodou je zajištění a jistota do budoucnosti 9.6.5 Rozšíření dlouhodobého hmotného majetku Iveco Daily Pan Novák během roku využívá služeb nákladní dopravy, protože jeho Tranzit nestačí na rozvoz všech výrobků. Celkové náklady na tuto službu za rok 2011 činily 620 000 Kč. Leasing na Tranzit mu končí v listopadu roku 2013. Pokud by tedy v roce 2012 investoval do nového nákladního automobilu, mělo by to pro něj přínos nejen z hlediska daňového, ale znamenalo by to i velkou ekonomickou úsporu. Po srovnání veškerých nabídek nákladních automobilů, je Iveco Daily nejlepší variantou. Pořizovací cena tohoto vozidla je 701 900 Kč. Jeho nosnost je až 7 tun což je oproti dosavadnímu Tranzitu 6x více. Za rok 2011 poplatník rozvozil 42 226 l ovocné šťávy, 100 760 balíčků sušeného ovoce a 43 035 kg ovoce. Iveco Daily by na tento rozvoz stačil sám. K provozu tohoto vozidla na pozemních komunikacích je nutné řidičské oprávnění skupiny C a profesní průkaz. Jelikož poplatník disponuje tímto oprávněním, bude se muset podrobit zkouškám pro profesní průkaz. Tyto zkoušky hradí zaměstnavatel a jejich cena činí 20 000 Kč. Spotřeba tohoto vozidla je 13,5l/100 km. Ročně v průměru najezdí 120 000 km. Pokud budeme předpokládat průměrnou cenu nafty 29,20 Kč/l bez DPH. Náklady na pohonné hmoty by tedy činily 473 040 Kč. Ford Tranzit Iveco Daily Pohonné hmoty 92 702 473 040 Profesní průkaz - 20 000 Povinné ručení 6 200 7 500 Dálniční známka 1 200 1 200 Běžné opravy 44 800 - Servisní prohlídka 3 000 4 500 Celkem 147 902 506 240 Tab. 28 Komparace nákladů na dopravu u nového vozu Zdroj: Vlastní zpracování V roce náklady na rozvoz činily 147 902 Kč za Ford Tranzit a 620 000 Kč za externí nákladní dopravu, celkem tedy 767 902 Kč. Touto variantou by pan Novák ušetřil 261 662 Kč. Klimatizace Podnikatel zaznamenal vysoké přirozené úbytky materiálu. Proto by bylo vhodné, vybavit sklad klimatizací. Po srovnání veškerých nabídek se nejvýhodnější

54 Možnosti daňové optimalizace jeví klimatizace LG S30AW s inventorem do 250m 3. Celková pořizovací cena včetně instalace činí 64 150 Kč. Dále by bylo vhodné stanovit normu přirozených úbytků ve výši 5 % z celé roční sklizně. Balicí linka Jelikož ruční balení je pomalé a nákladné, bylo by pro poplatníka výhodnější koupit balící linku HSV 101B CONTINUAL. Pořizovací cena i s instalací činí 494 640 Kč. Jak bylo zmíněno výše, pokud nejde o majetek s dobou odpisování alespoň 10 a více let, je výhodnější využívat odpisy zrychlené. Následující tabulka zobrazuje plánované odpisy pro rok 2012. V tabulce jsou zobrazeny odpisy, které by si poplatník mohl uplatnit, kdyby rozšířil svůj dlouhodobý majetek. Období IvecoDaily Klimatizace Balicí linka Celkem 2012 140 380 12 830 98 928 252 138 2013 224 608 20 528 158 285 403 421 2014 168 456 15 396 118 714 302 566 2015 112 304 10 264 79 142 201 710 Tab. 29 Přehled odpisů nového majetku Zdroj: Vlastní zpracování 9.6.6 Prodej dlouhodobého majetku Jak již bylo výše zmíněno, vracel stát v restituci panu Novákovi nemovitosti. Kromě budovy, kterou pan Novák využívá k podnikání, mu stát vrátil i rodinný domek, který pan Novák postupně rekonstruoval a trvalý pobyt na tuto adresu si změnil k datu 3. 6. 2010. Kvůli rodinným vztahům se poplatník rozhodl rodinný domek prodat. Podle 4 odst. 1 ZDP jsou příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku osvobozeny, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. V případě, že v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let, musí použít získané prostředky na uspokojení bytové potřeby, aby byl i tento prodej osvobozen od daně z příjmů. Znalec ocenil rodinný domek po rekonstrukci na 4 500 000 Kč. Bydliště v něm má poplatník od 3. 6. 2010, stále tedy doba bezprostředně před prodejem, nepřesáhla hranici 2 let. Vzhledem ke skutečnosti, že panu Novákovi bylo navrženo rozšíření dlouhodobého majetku, bylo by pro něj výhodnější, kdyby počkal s prodejem rodinného domu do června roku 2012 a část příjmu z prodeje investoval do svého podnikání. Zbylé získané prostředky by mohl použít na uspokojení své bytové potřeby. Další variantou bytové potřeby pana Nováka, jsou nájemní bytové prostory v budově, kterou má zahrnutou v ObchM a je jejím vlastníkem.

Diskuze 55 10 Diskuze Podle předložených dat, byla stanovena daňová povinnost daně z příjmů ve výši 65 8517 Kč. Cílem této práce bylo minimalizovat tuto daňovou povinnost. Práce obsahuje komparaci skutečných a paušálních výdajů hlavní činnosti, které dokazují, že pro poplatníka je výhodnější využití skutečných výdajů i přes to, že může využít nejvyšší možný paušální výdaj ve výši 80 % příjmů. Byla provedena i komparace skutečných a paušálních výdajů z pronájmu. Poplatník doposud uplatňoval paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů. Toto porovnání prokázalo snížení základu daně při využití skutečných výdajů o 39 882 Kč. Další možností, jak optimalizovat daňovou povinnost je správná kombinace zrychlených a rovnoměrných odpisů. Podle navržené kombinace uplatnění způsobu odpisů, by si pan Novák v roce 2011 uplatnit sice o 3 564 Kč méně, ovšem už v tomto roce, mohl rozšiřovat svůj dlouhodobý majetek. V této práci byly porovnány i paušální a skutečné výdaje na dopravu. Jelikož pan Novák dosahuje příjmů hlavně rozvozem do velkých vzdáleností, má vysoké náklady na dopravu. Využití paušálních výdajů je v jeho případě nevýhodné. Práce pohlíží i na možnosti daně silniční. V případě p. Nováka, který si obchodní cesty vyřizuje sám, není možné využívání jiné sazby daně silniční než roční. Největší snížení daňové povinnosti bylo dosaženo institutem spolupracující osoby, který poplatníkovi ušetřil 52 500 Kč a zároveň umožnil spolupracující osobě vyhnout se daňové ztrátě a využít slevy na poplatníka. Vzhledem ke skutečnosti, kdy pan Novák plánuje prodej svého rodinného domu, byl proveden časový test v závislosti na potřebách jeho podnikání. Podle výsledků bylo panu Novákovi navrženo, počkat s prodejem a získané prostředky využít na rozšíření dlouhodobého majetku. V poslední části práce byly navrženy opatření, které by dlouhodobě snížily základ daně poplatníka do dalších let. Opatření obsahuje návrh na propagaci, která nejenom že sníží jeho základ daně, ale znamená pro poplatníka jistou formu reklamy. Rozšířením dlouhodobého majetku, bude dosaženo zvýšení odpisů, které v budoucnu sníží jeho základ daně. Důležité je správné stanovení formy odpisů. Vytvořením rezervy na opravy a údržbu bude sice dosaženo snižování základu daně v následujících 4 zdaňovacích období, nevýhodou ovšem pro poplatníka bude náhle zvýšení základu daně v roce realizace opravy. V poslední řadě zřízením penzijního připojištění se státním příspěvkem a životního pojištění si bude pravidelně snižovat svůj základ daně a zároveň zvyšovat svoji jistotu do budoucna.

56 Závěr 11 Závěr Pan Tomáš Novák, souhlasil s poskytnutím údajů ke zpracování této práce. Podle předložených údajů a dat, byla stanovena daňová povinnost daně z příjmů poplatníka ve výši 65 517 Kč, daně z nemovitosti ve výši 5 559 Kč a daně silniční ve výši 2 832 Kč. Cílem této práce bylo optimalizovat základ daně i samotnou daňovou povinnost. Pomocí komparace skutečných a paušálních výdajů, zrychlených a rovnoměrných odpisů bylo přehledně znázorněno, které způsoby uplatnění jsou pro poplatníka výhodnější. Největšího snížení základu daně bylo dosaženo institutem spolupracující osoby. K dlouhodobé optimalizaci je nutné rozšiřovat a neustále obnovovat dlouhodobý majetek, který se na základu daně projeví ve formě odpisů. Nutností je správné stanovení formy odpisů. Samozřejmě je případ každého poplatníka jiný, ale metody zůstávají stejné.

Seznam použitých zkratek 57 12 Seznam použitých zkratek ObchM. ZDP DM DHM DNM ZDN ZDS Obchodní majetek Zákon o dani z příjmů Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zákon o dani z nemovitosti Zákon o dani silniční

58 Přílohy Přílohy Příloha 1. - Daňové přiznání daň z příjmů FO

Přílohy 59

60 Přílohy

Přílohy 61