PIPLOMOVÁ PRÁCE. Zánik obchodní společnosti likvidací

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd PIPLOMOVÁ PRÁCE Zánik obchodní společnosti likvidací Vedoucí bakalářské práce JUDr. Dana Zapletalová Vypracovala Bc. Vendula Moláková BRNO 2007 1

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zánik obchodní společnosti likvidací vypracovala samostatně a použila pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně 25. 5. 2007 Bc. Vendula Moláková 3

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce JUDr. Dana Zapletalová za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování diplomové práce poskytla. 4

Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou týkající se obchodního práva. Samotný název práce Zánik obchodní společnosti likvidací nám odkrývá konkrétní problém, který jsem se snažila řešit. Najdeme zde popsané základní pojmy a teorii, která je potřebná k orientaci v dané problematice. Do vybraných pojmů jsem zařadila teorii o obchodních společnostech a s tím spojené podmínky pro jejich založení, zánik, zrušení. Dále zde najdeme vyjádřený postup likvidace s výčtem povinnosti likvidátora způsobem jeho ustanovení do funkce i možnosti odvolání. Samotný postup likvidace popisuje především teorii v praxi. V praktických částech jsem kromě příkladů uvedla některé vzory soupisů, které jsou povinností likvidátora vypracovat (např. mimořádná účetní rozvaha, soupis závazků apod.).najdeme zde i zmínku o konkurzu a rozdílech mezi likvidací a konkurzem, protože mnoho lidí si uvedené pojmy pletou a zaměňují je. Tato práce obsahuje přílohy, mezi které jsem zahrnula základní formuláře a listiny, jež jsou nezbytné k likvidaci obchodní společnosti. Snažila jsem se propracovat průběh likvidace tak, aby mohla diplomová práce sloužit jako příručka pro obchodní společnosti, které se dostaly do finančních problémů a nezbývá jim nic jiného, než řešit zánik obchodní společnosti likvidací. The Abstract This thesis deals with a problem of the commercial law. The title The cessation of the commercial company by a liquidation discloses the concrete problem which I tried to resolve. We can find here basic concepts and theory which are necessary for orientation in this problem. First of all I included the theory about commercial companies and conditions for their establishment, abolition. Further we can find here the procedure of liquidation with obligations of the company liquidator, the way of his election to office and his suspension from office. The procedure of liquidation describes especially the theory in practice. Besides examples in practical parts I mentioned some exemplars of documents which the company liquidator is obligated to work out (for example: extraordinary balancing of accounts, list of engagements etc.). We can find here the mention of bankruptcy 5

proceedings and difference between liquidation and bankruptcy proceedings. These concepts are mistaken very often. This thesis also contains enclosures. The enclosures include basic forms and documents which are necessary for liquidation of commercial company. I tried to work out the course of liquidation so the thesis can serve as a manual for commercial companies which are in financial problems and they have to solve the cessation of business by a liquidation. 6

Obsah 1 Úvod...10 1.1 Počátky českého obchodního práva...10 1.2 Současné obchodní právo...10 2 Cíl a metodika...12 3 Důležité pojmy...14 4 Druhy společností...15 4.1 Rozdělení obchodních společností dle ObchZ...16 4.1.1 Veřejná obchodní společnost 75 a násl...16 4.1.2 Komanditní společnost 93 a násl....17 4.1.3 Společnost s ručením omezeným 105 a násl....17 4.1.4 Akciová společnost 154 a násl...18 5 Obecná právní úprava obchodních společností...19 5.1 Založení a vznik společnosti...19 6 Zrušení a zánik společnosti...20 6.1 Důvody a způsoby zrušení společnosti (bez donucení)...20 6.2 Zrušení společnosti soudem (z donucení)...20 6.3 Zánik...21 6.4 Neplatnost společnosti...22 7 Zrušení společnosti bez likvidace...23 7.1 Přeměny společnosti...23 7.2 Zrušení společnosti zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu...24 8 Zrušení společnosti s likvidací...24 8.1 Likvidace...24 8.2 Osobní společnosti...24 8.2.1 Veřejná obchodní společnost...24 8.2.2 Komanditní společnost...26 8.3 Kapitálové společnosti...27 8.3.1 Společnost s ručením omezeným...27 8.4 Akciová společnost...28 9 Proces a likvidace...29 7

9.1 Zahájení likvidace...29 9.1.1 Likvidátor...29 9.1.2 Postup při zániku společnosti...31 9.1.3 Odměna likvidátora...31 9.2 Likvidace...32 9.2.1 Obchodní rejstřík a povinnosti podnikatele...32 9.2.2 Zápis do obchodního rejstříku...36 9.2.3 Oznámení vstupu společnosti do likvidace...37 9.3 Předání podniku likvidátorovi...37 9.3.1 Předávací protokol...37 9.4 Povinnosti likvidátora...38 9.4.1 Mimořádná účetní závěrka...38 9.4.2 Likvidační projekt...40 9.4.3 Likvidační plán...40 9.4.4 Rozpočet likvidace...43 9.5 Personální otázky likvidace...44 9.5.1 Řešení pracovněprávních vztahů se zaměstnanci...46 10 Jak likvidátor může uchovat podnikatelský subjekt...47 10.1 Způsoby zpeněžení majetku...47 10.1.1 Veřejná dražba...47 10.1.2 Obchodní veřejná soutěž dle obchodního zákona...52 10.1.3 Přímý prodej a odkup majetku...54 10.1.4 Správa pohledávek...55 10.1.5 Likvidace finančních investic...56 10.1.6 Likvidace závazků likvidované společnosti...56 10.2 Archivace dokumentů...57 10.3 Průběžné zprávy likvidátora o průběhu likvidace...58 10.4 Rozdělení majetku zrušením společnosti...59 10.5 Ukončení procesu likvidace...59 10.5.1 Konečná zpráva o průběhu likvidace...60 10.5.2 Likvidační zůstatek...60 10.6 Další práce likvidátora...62 10.6.1 Ukázka likvidace pomocí firmy poskytující služby spojené s likvidací...63 8

11 Činnost likvidátora jmenovaného soudem...64 11.1 Věcná zjištění...64 11.2 Prodlužování procesu...65 11.3 Likvidátor jmenovaný ze seznamu správců konkurzních podstat...67 11.4 Ukončení likvidace...68 12 Z praxe o zanikajících společností konkurzy...70 12.1 Likvidace a konkurz...71 13 Závěr a doporučení...74 14 Použitá literatura...76 15 Seznam použitých zkratek...79 16 Přílohy...80 9

1 Úvod 1.1 Počátky českého obchodního práva Snahy podporovat podnikání cestou právních nařízení se objevily již na počátku 18. století v souvislosti s potřebou rozvinout hospodářství zaostávajícího Rakouska. Tak byly vydány generální cechovní patenty a obecné cechovní artikule. Další právní normy postupně uvolňovaly svobodu podnikání, především na úkor cechů, které byly svázány svými stanovami a předpisy o cenách, množství výrobků, o počtech mistrů a tovaryšů, byly překážkou rozvoje řemesel, manufaktur i obchodu. (Malý, 1995) Rozvoj obchodního práva byl tedy zaznamenán hlavně v Rakousku, kde ho ovlivnilo především německé spolkové zákonodárství. Rozhodnutí o vypracování nového směnečného řádu pro všechny německé státy bylo přijato již v roce 1846. Už v této době byly například obchodní společnosti rozděleny na družstva, akciové společnosti, komanditní společnosti na akcie, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. S počátkem obchodního práva a založení obchodních společnosti se začalo formovat v obchodním právu i zrušení těchto společností. Můžeme tedy konstatovat, že od těchto dob se začínají řešit v obchodním právu problémy týkající se společností, které se dostávají do finančních problémů a musí být u nich provedena likvidace a jejich zánik. 1.2 Současné obchodní právo Podle současného českého práva zaniká obchodní společnost ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Tomuto jejímu zániku předchází její zrušení, a to buď s likvidací, anebo bez likvidace. Likvidací rozumíme takové aktivity společnosti, které následují po rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti. Postup likvidace podniku vyplývá ze zákona a může jej provádět pouze likvidátor. Tím je osoba, zpravidla fyzická osoba, na niž přechází působnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci společnosti. Na likvidátora přechází právo jednat jménem 10

společnosti a je placen z prostředků společnosti. Musí se jednat o osobu způsobilou k právním úkonům. Zánik obchodní společnosti nemusí být jen smutným koncem neúspěšného podnikání. Likvidovat lze i prosperující firmu, která již splnila svůj účel. Výsledkem tak může být i značné zhodnocení majetku. Jelikož si pojmy likvidace a konkurz mnozí lidé, kteří nejsou dostatečně informovaní o dané problematice, pletou a jejich řešení je značně obtížné, rozhodla jsem se jednu z těchto otázek řešit. Likvidace obchodních společností se mně zdála velmi zajímavá a myslím si, že velmi využitelná v praxi. Protože mnoho společností v okamžiku, kdy se dostává do finančních problémů, řeší tuto situaci obvykle likvidací. Postup likvidace vede ke konci podnikání a u právnické osoby k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Pokud se při likvidaci společnosti dojde k závěru, že je společnost v předlužení a úpadku, nastává konkurz. Konkurzní řízení je však další rozsáhlá problematika, kterou se v této práci zabývat nebudu. 11

2 Cíl a metodika Hlavním cílem této práce je zánik obchodních společností likvidací, neboť je to podle mého názoru velice zajímavé, ne právě jednoduché a v praxi velmi dobré i pro ekonoma využitelné téma. V této práci jsem chtěla vymezit hlavní kroky a zásady, které musí být dodrženy, aby společnost řádně zanikla formou likvidace. Likvidace, tak jak je stanovena pro obchodní společnosti je stanovena jako jedna z hlavních forem zrušení a zániku podniku. 1 K likvidaci podniku se přistupuje z rozhodnutí vlastníka obvykle proto, že podnik není dlouhodobě schopen hradit náklady vlastní činnosti z výsledku svého hospodaření, plnit své závazky nebo nemá perspektivní program činnosti. Vlastník, či management přitom již vyčerpali možnost revitalizace a tak se rychlou likvidací často předchází faktickému předlužení a úpadku. Dílčími cíly této práce jsou: postupně popsat povinnosti likvidátora a nastínit jak si má počínat při likvidaci společnosti. (To znamená, jaké podklady by měl požadovat, aby mu poskytl účetní, a jak by měl postupovat podle obchodního zákona v praxi); jak nejefektivněji vyřešit otázky, které se týkají zaměstnanců a jejich sociálních problémů v likvidované společnosti; zobrazit a popsat všechny náležitosti, které vedou k výmazu podniku z obchodního rejstříku a práce by měla mimo jiné sloužit jako návod pro společnosti, které jsou z různých důvodů postaveny před problém vlastní likvidace společnosti. Likvidace obchodních společností, státních podniků, družstev či jiných organizací je právním i ekonomicko-organizačním jevem, který se vyskytoval do roku 1990 téměř 1 dle 68 a dalších Obchodního zákoníku, pro státní podniky dle 15 a 22 zákona č.111-/90 Sb. a dle nového zákonu č. 77/97 Sb. o státním podniku, ale i v dosud platných ustanoveních Hospodářského zákoníku. Hospodářský zákon upravuje plánovité řízení národního hospodářství, socialistické společenské vlastnictví, organizaci hospodářské činnosti, postavení socialistických organizací a jejich hospodaření, spolupráci socialistických organizací a jejich majetkovou odpovědnost za porušení stanovených povinností a platební a úvěrové vztahy socialistických organizací. 12

výjimečně. Změna ekonomického prostředí po roce 1990 však přinesla rozpad dřívějších struktur centrálního řízení. Přišla privatizace zejména státního majetku, která přinesla zánik většiny státních podniků a dále jejich následnou přeměnu v jiné typy subjektů, zejména obchodních společností založených již podle: zákona č. 513/1991 Sb., ObchZ po novele zákonem c. 57/2006 Sb., účinnost 1. 1. 2006 dále jen ObchZ. Proto v dnešní době dochází v mnoha případech k likvidaci společnosti díky tomu, že od roku 1990 vzniklo mnoho nových subjektů a ne každému se daří udržet na trhu, konkurovat v daném odvětví, být schopen hradit náklady vlastních činností z výsledků svého hospodaření, plnit své závazky. Výjimkou může být likvidace (nemající charakter neschopnosti hradit náklady), kde společnost například splnila účel, pro který byla založena, nebo pominuly důvody pro její další existenci. Ve své práci jsem nejvíce pracovala s obchodním zákoníkem, a to jak v elektronické podobě, tak v listinné. Hledala jsem mnoho poznatků také na internetu, především v různých právních časopisech, podle kterých jsem chtěla aplikovat věci popsané podle zákonů v praxi. Snažila jsem se podle těchto pramenů vybrat nejzákladnější poznatky o obchodních společnostech, o jejich zániku a likvidaci. Dále jsem vypracovala podle pokynů různé listiny a doklady účetního charakteru potřebné k likvidaci společnosti. Tato práce byla zpracována v textovém editoru Word a dále zde byly použity tabulky vypracované v tabulkovém editoru Excel. 13

3 Důležité pojmy Pokud pro určitý případ není úprava práva dána, řídí se specifickými pravidly řešení. 2 Podnikání Je to soustavná činnost, která je prováděna samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatel je podle ObchZ osoba: a) zapsaná v obchodním rejstříku, b) která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění dle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku ( 7) se rozumí adresa jejího umístění. (ObchZ) Obchodní firma (dále jen firma ) Je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. (ObchZ) Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. (ObchZ) Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu. (ObchZ) Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. (ObchZ) 2 tzv. mezery v právu. Jde-li o obchodní vztahy a úprava není ani v ObchZ (ani v občanském zákoníku) překoná se mezera tak, že se věc řeší podle obchodních zvyklostí. A pokud ani ty věc neřeší, mezera se řídí podle zásad, na kterých spočívá ObchZ. 14

4 Druhy společností Jednotlivé druhy, způsob zakládání a další podmínky existence obchodních společností jsou v českém právním řádu uplatněny v ObchZ. Obchodní společnost (dále jen společnost ) je založena právnickou osobou, a to za účelem podnikání, jestliže nestanoví právo Evropských společenství či zákon jinak. Mezi společnosti se řadí: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. Pokud nestanoví zákon jinak, tak mohou fyzické i právnické osoby být zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání. Společníkem s neomezeným ručením může být jak fyzická, tak i právnická osoba, ale pouze v jedné společnosti. Ustanovení, které upravuje jednotlivé formy společností stanoví, v jakém rozsahu ručí za závazky společnosti společníci. Pro ručení společníků se použije obdobné ustanovení o ručení, pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. Pokud by byl prohlášen konkurz na majetek společnosti, společníci ručí za závazky společnosti jen do výše, v níž věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky, nebyly uspokojeni v konkurzním řízení. Když společnost zanikne, ručí společníci za závazky společnosti stejně tak, jako za jejího trvání. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku. Společníci ručí za závazky nejméně v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Mezi sebou se společníci vyrovnají týmž způsobem jako při ručení za trvání společnosti. 15

4.1 Rozdělení obchodních společností dle ObchZ Obchodní společnosti se podle své povahy rozdělují do dvou skupin: osobní společnosti a kapitálové společnosti. Mezi osobní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a mezi kapitálové společnosti se řadí společnost s ručením omezeným, akciová společnost, případně družstvo. Pro osobní společnosti je charakteristická osobní účast společníků na jejím podnikání, rozhodování společníků o vedení společnosti, osobní ručení společníků za závazky společnosti celým svým majetkem, dále rozdělení zisku mezi společníky a další hlavní znaky. Společníci kapitálových společnosti neručí za závazky společnosti vůbec, nebo jen v omezeném rozsahu. Jsou však od společníků osobních společností povinni vložit do společnosti určitý majetkový vklad. Každá kapitálová společnost musí mít při svém vzniku určitý majetek (základní kapitál), jehož minimální výši stanoví zákon. 4.1.1 Veřejná obchodní společnost 75 a násl. Je to společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem veřejné obchodní společnosti může být pouze fyzická osoba. Tato osoba musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu. U této osoby nesmí být žádná překážka k provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem, a to bez ohledu na předmět podnikání společnosti. Vykonává-li práva a povinnosti společník jako právnická osoba, tak za danou právnickou osobu vše vykonává statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky podle obchodního zákona. Firma musí obsahovat označení: veřejná obchodní společnost, veř. obch. spol. nebo v. o. s., obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek a spol.. 16

4.1.2 Komanditní společnost 93 a násl. Je to společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (nazývány komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (jsou komplementáři). Osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a u níž není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem bez ohledu na předmět podnikání společnosti, se může stát komplementářem. Když je právnická osoba komplementářem, vykonává práva a povinnosti spojené s účastí v komanditní společnosti její statutární orgán, nebo jím pověřený zástupce. Jestliže není stanoveno jinak, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení obchodního zákona o veřejné obchodní společnosti. Na právní postavení komanditistů se použije ustanovení o společnosti s ručením omezeným. Pro označení firmy společnosti musí být použito označení komanditní společnost. Tento název může být použit i ve zkratkách jako kom. spol. nebo k. s.. Když firma společnosti obsahuje jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář. Všichni společníci podepisují návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku a přikládá se k tomuto návrhu také společenská smlouva. 4.1.3 Společnost s ručením omezeným 105 a násl. Základní kapitál této společnosti je tvořen vklady společníků. Společníci ručí za závazky společnosti, dokud není zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Tato společnost může být založena jednou osobou. Jediný společník nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Společnost může mít maximálně padesát společníků. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu, který je uveden v obchodním rejstříku. Až je zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku, ručení zaniká. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho 17

rozsah. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který poskytl plnění věřiteli. Pokud není tato varianta možná, může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže-li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od společníka, který vklad nesplatil. Jinak může požadovat náhradu od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti. Společnost musí obsahovat označení společnost s ručením omezeným. Také postačí však zkratka spol. s r.o. nebo s.r.o.. Výše základního kapitálu společnosti musí činit nejméně 200 tisíc Kč. Nárok společnosti na splacení nesplacené části vkladu společníka a jakýkoli nárok společníka vůči společnosti s výjimkou nároku (podle 106 obchodního zákona) jsou vzájemně nezapočitatelné. Jedině, když s takovým započtením vysloví souhlas valná hromada při zvyšování základního kapitálu. 4.1.4 Akciová společnost 154 a násl. Základní kapitál této společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář za závazky společnosti neručí vůbec. Firma společnosti musí obsahovat buď označení akciová společnost, nebo zkratku akc. spol. a nebo a.s.. 18

5 Obecná právní úprava obchodních společností Všechny obchodní společnosti jsou právnickými osobami, mohou tedy nabývat vlastními úkony práv i povinností a jsou způsobilé být účastníky hlavních vtahů, tedy i soudních a dalších druhů řízení. Obchodní společnosti jsou zpravidla zakládány za účelem podnikání. Zákon však připouští, aby kapitálové společnosti (s. r. o. a a. s.) mohly být založeny i za jiným účelem, než je podnikání, např. za účelem charitativní činnosti apod. Veškeré obchodní společnosti mohou zakládat a podílet se na jejich podnikání jak osoby právnické, tak osoby fyzické. ObchZ výslovně stanoví, že tato možnost může být zákonem omezena. 5.1 Založení a vznik společnosti Vznik obchodních společností zahrnuje dvě fáze - založení společnosti a její vznik. Společnost se zakládá buď jednostranným právním úkonem, tj. zakladatelskou listinou, která musí mít formu notářského zápisu, nebo dvoustranným či vícestranným právním úkonem - společenskou smlouvou. V den, kdy byla společnost zapsána do obchodního rejstříku, je den vzniku společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. 19

6 Zrušení a zánik společnosti 6.1 Důvody a způsoby zrušení společnosti (bez donucení) Byla-li společnost zrušena nebo byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurz, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo správce konkurzní podstaty. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. Společnost se zrušuje: uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, pro který byla založena, dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. 6.2 Zrušení společnosti soudem (z donucení) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže: v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, 20

zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, společnost porušuje ustanovení ObchZ 56 odst. 3 (činnost uvedenou v 35 písm. b) může společnost vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. (odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena), společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit; toto rozhodnutí bylo uloženo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. V případě, že likvidátora jmenoval soud, rozhoduje o zrušení rozhodnutí, že se společnost bude rušit, soud. O vstupu společnosti do likvidace na návrh společníků či příslušného orgánu společnosti rozhoduje taktéž soud. Soud nezruší rozhodnutí o zrušení společnosti, jestliže by tím došlo k zásahu do práv nebo právem chráněných zájmů kteréhokoliv ze společníků nebo třetích osob. Jestliže bylo rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušeno, sestaví společnost ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí mezitímní účetní závěrku. 6.3 Zánik Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených 21

v odstavci 3 ObchZ 3 a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu. 6.4 Neplatnost společnosti Když vznikne společnost, nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla. Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu, jestliže: a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma, b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti), d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů, e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům, f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva. (ObchZ) Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace. Právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit nesplacené vklady trvá, pokud to vyžaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti. 3 zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. 22

7 Zrušení společnosti bez likvidace Pro správné rozlišení mezi zrušením společnosti s likvidací a bez likvidace, je nutné definovat i základní stanoviska pro zrušení společnosti bez likvidace. 7.1 Přeměny společnosti Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny: a) fúzí, b) převodem jmění na společníka a c) rozdělením. Rozdělení se může uskutečnit formou: a) rozdělení se založením nových společností, b) rozdělení sloučením, c) rozdělení odštěpením se založením nových společností, d) rozdělení odštěpením sloučením, nebo e) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b), nebo kombinací forem uvedených pod písmeny c) a d). Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti. Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti. K přeměně společnosti v likvidaci je zapotřebí, aby společníci nebo příslušný orgán společnosti, rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušili (podle 68 odst. 8 ObchZ). Mezitímní účetní závěrka se nevyžaduje. Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl již na její majetek prohlášen konkurz anebo bylo povoleno vyrovnání. Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímž se povoluje zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, jestliže s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. Na rozhodování o zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti se použijí přiměřeně ustanovení upravující souhlas společníků s přeměnou společnosti. Vyžaduje-li ObchZ ocenění jmění společnosti posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného. 23

7.2 Zrušení společnosti zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu Je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu z jiného důvodu než pro nedostatek majetku společnosti, nepovažuje se společnost za zrušenou. Zbude-li po zrušení společnosti majetek z důvodů uvedených v 68 odstavci 3 písm. f) a g) ObchZ, provede se její likvidace. 8 Zrušení společnosti s likvidací 8.1 Likvidace Zruší-li se společnost likvidací nebo zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v obchodním zákonu majetek, provede se likvidace podle tohoto zákona. Pokud však ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění. Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem v likvidaci. Jmenování do funkce likvidátora je spojeno z působností jednat jménem společnosti. Jestliže je jmenováno více likvidátorů a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor. 8.2 Osobní společnosti Jak již bylo zmíněno, do této kategorie spadají 2 typy osobních společností a to: veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. 8.2.1 Veřejná obchodní společnost Kromě případů uvedených v této práci (kapitola 5) se společnost zrušuje: a) byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, b) rozhodnutím soudu podle 90 odst. 1, 24

c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic (dědicové), nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, d) zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, e) prohlášením konkurzu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, g) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, h) jestliže společník přestane splňovat předpoklady podle 76 odst. 2, i) z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě. (ObchZ) Při důvodech zrušení společnosti uvedených v písm. a), c), d), e), f), g), h) a i) se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká. Není-li dohoda o změně společenské smlouvy uzavřena do tří měsíců od zrušení společnosti, toto právo zaniká. Tímto dnem společnost vstupuje do likvidace, jestliže se společníci nedohodli na jejím vstupu do likvidace před uplynutím této lhůty. Jestliže byl zrušen konkurz na majetek společníka z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, účast společníka ve společnosti se obnovuje (zbývající společníci dohodli na dalším trvání společnosti). Pokud společnost vyplatila jeho vypořádací podíl, musí jej do 2 měsíců od zrušení konkurzu společnosti nahradit. Toto platí, je-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením podílu společníka ve společnosti nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. Jestliže společnost, která byla zrušena podle písm. e) nebo f), dosud nezanikla, mohou se při splnění podmínek společníci dohodnout, že společnost nadále trvá. 25

V případech výše uvedených vzniká bývalému společníku nebo jeho dědici, popřípadě právnímu nástupci vůči společnosti nárok na vypořádací podíl. Tento podíl se vypočte obdobně jako podíl na likvidačním zůstatku. Jestliže existují důležité důvody pro zrušení společnosti, může společník podat návrh soudu o zrušení této společnosti. Mezi závažné důvody patří zejména: porušuje-li jiný společník závažným způsobem svoje povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti. Přestože byl tento společník k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn. Ti společníci, kteří mají alespoň poloviční podíl na společnosti, musí souhlasit s návrhem. 8.2.2 Komanditní společnost Komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Důvodem zrušení společnosti není: prohlášení konkurzu komanditisty na jeho majetek, zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti a vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Společnost se nezrušuje ani zánikem právnické osoby, která je komanditistou. Ztráta či omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům není důvodem pro zánik jeho účasti ve společnosti ani pro zrušení společnosti. Ale výše uvedené důvody znamenají zánik účasti komanditisty ve společnosti. Nárok komanditisty na vypořádací podíl se stává součástí konkurzní podstaty. Jestliže byl zrušen konkurz na majetek komanditisty z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, jeho účast ve společnosti se obnovuje. Když už společnost vyplatila jeho vypořádací podíl, je komanditista, jehož účast se ve společnosti obnovila, povinen jej do 2 měsíců od zrušení konkurzu společnosti nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti nebo byla pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. 26

Společnost se neruší smrtí komanditisty a jeho podíl na společnosti se dědí. Společenská smlouva může dědění podílu vyloučit. V tomto případě náleží dědicům vypořádací podíl. Zanikne-li účast všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Společníci mají nárok na podíl na likvidačním zůstatku, pokud se společnost ruší likvidací. Každý ze společníků má nárok na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek nestačí k tomuto vrácení, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstal po vrácení hodnoty vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Nestačí-li likvidační zůstatek na rozdělení, rozdělí se mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Společenská smlouva může stanovit jiný způsob rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. Vypořádací podíl se vypočte obdobně jako podíl na likvidačním zůstatku. 8.3 Kapitálové společnosti 8.3.1 Společnost s ručením omezeným Kromě případů uvedených v ObchZ 68 se společnost zrušuje: a) rozhodnutím soudu podle ustanovení 152, b) z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. (viz internetový zdroj 3) Podle 152 ObchZ: Jestliže zrušení společnosti nepatří do působnosti valné hromady podle společenské smlouvy, zrušuje se společnost dohodou všech společníků. Dohoda musí mít formu notářského zápisu. Podle podmínek uvedených ve společenské smlouvě se mohou společníci u soudu domáhat zrušení společnosti. Pokud jde o zrušení společnosti s likvidací, má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. 27

8.4 Akciová společnost Pro zrušení a zánik společnosti platí ustanovení podle ObchZ ( 68 až 75b), není-li dále stanoveno jinak (viz kapitola 3) Valná hromada jmenuje a odvolává likvidátora, nestanoví-li zákon jinak. Pokud není stanovami určeno jinak, mohou akcionáři požádat s uvedením důvodů soud, aby odvolal likvidátora jmenovaného valnou hromadou a nahradil ho jinou osobou. Likvidátor, který nebyl jmenován soudem, může být valnou hromadou odvolán a nahrazen jiným likvidátorem. Mezi akcionáře je rozdělen likvidační zůstatek v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, k němuž byl schválen návrh rozdělení likvidačního zůstatku. Pokud likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se likvidační zůstatek na část připadající vlastníkům prioritních akcií a ostatních akcií podle rozsahu určený stanovami. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložených na výzvu likvidátora. Vrácené akcie likvidátor zničí. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, vzniká nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu likvidátora byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Rejstříkový soud provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku, bude-li prokázáno, že byly všechny akcie společnosti zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny. (ObchZ) 28

9 Proces a likvidace 9.1 Zahájení likvidace Nejzákladnější podmínkou při vstupu společnosti do likvidace je zhodnocení situace takovým způsobem, aby bylo možno samotnou likvidaci provést. Likvidace je proces dlouhodobější a předpokladem jejího úspěšného provedení je skutečnost, že společnost se nenachází v úpadku (tedy, že společnosti nehrozí konkurz). Postup likvidace vede ke konci podnikání a u právnické osoby k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. U těch právnických osob, ve kterých se nepokračuje v podnikání a majitelé těchto společností chtějí ukončit definitivně její činnost, se likvidace společnosti doporučuje. Rychlost likvidace je pro každou společnost individuální a je též závislá na minulosti společnosti. 9.1.1 Likvidátor Podle obchodního zákona likvidátor je jmenován statutárním orgánem společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Jestliže není likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Na základě rozhodnutí soudu o likvidaci společnosti jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Soud může jmenovat likvidátora i bez jeho souhlasu některého ze: společníků, statutární orgán a člena statutárního orgánu. Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, kterého jmenoval likvidátorem soud, se nemůže vzdát své funkce. Může však požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora a jež se zapisuje do obchodního rejstříku. Neučiní-li se tak do 10 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o jmenování likvidátora stane vykonatelným, bude funkci likvidátora vykonávat její statutární orgán, popřípadě jeho členové. 29

Nový likvidátor se jmenuje: zemře-li likvidátor, je-li odvolán, vzdá-li se své funkce nebo nemůže-li ji vykonávat. Jmenování probíhá způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor, a zapíše se místo dosavadního likvidátora do obchodního rejstříku. Soud jmenuje nového likvidátora, jestliže ho neurčí bez zbytečného odkladu orgán k tomu oprávněný. Bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou. Likvidátor za výkon své působnosti odpovídá stejným způsobem jako členové statutárních orgánů. Orgán společnosti, který likvidátora jmenoval, určuje odměnu likvidátora. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Nelze-li jmenovat likvidátora podle uvedených možností, jmenuje likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu správců konkurzní podstaty.likvidátorovi jmenovanému soudem jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkurzní podstaty podle zvláštního právního předpisu. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát. Jen úkony směřující k likvidaci společnosti činí likvidátor jménem společnosti. Do výkonu působnosti likvidátora spadá: plnění závazků společnosti, uplatnění pohledávky a přijímání plnění, zastupování společnosti před soudy a jinými orgány, uzavírání smírů a dohod o změně a zániku práv a závazků a vykonávání práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. 30

Při zjištění, že likvidovaná společnost je předlužená, podá likvidátor bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkurzu. V praxi je činnost likvidátora samozřejmě mnohem složitější. Jedná se o komplex technicko-ekonomicko-právních kroků, rutinních postupů a zákonem jasně vymezených norem na straně jedné a individuálním řešením každého jednotlivého problému v konkrétní dané situaci na straně druhé. Likvidátor musí znát účetní a daňovou problematiku, musí se orientovat v elementárních oblastech práva a musí být i schopen technicky analyzovat např. součást majetku společnosti, který má zpeněžit. (viz internetový zdroj 1) 9.1.2 Postup při zániku společnosti Postup při zániku společnosti se skládá z několika kroků, které mohou dohromady trvat několik měsíců. Avšak jak dokazuje česká praxe, postup může v případě velkých ekonomických celků i několik let. Postup likvidace podniku vyplývá ze zákona a může jej provádět pouze likvidátor tomu určený. Tím je osoba, zpravidla fyzická osoba, na niž přechází působnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci společnosti. Na likvidátora přechází právo jednat jménem společnosti a je placen z prostředků společnosti. Tato osoba musí mít způsobilost k právním úkonům. 9.1.3 Odměna likvidátora Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Je-li likvidátorem jmenován některý ze společníků, statutárních orgánů nebo členů statutárního orgánu soudem, odměna likvidátorovi nenáleží. Odměna likvidátora činí : do 100 000 Kč základu 15%, z přebývající částky až do 500 000 Kč základu 10%, z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu 7% a a z další přebývající částky 5%, nejméně 1 000 Kč. 31

9.2 Likvidace Předpokladem efektivní činnosti likvidátora obchodních společností a státních podniků je vypracování podrobného likvidačního projektu, který však není určen žádným právním předpisem. Jeho kvalita je závislá na mnoho faktorů: na individuálním přístupu likvidátora, na jeho vzdělání, odbornosti, schopnosti a umění jednat s lidmi, státními orgány a soudy. Cílem likvidace podniku (družstva, obchodní či jiné společnosti) je vypořádání majetkových poměrů zanikajícího podnikatelského subjektu, a to bez právního nástupce až po výmaz z obchodního rejstříku. Základním dokumentem procesu likvidace je likvidační projekt. Tento projekt by měl obsahovat směry a řešení hlavních úkolů směřujících k vypořádání majetkových a jiných poměrů zanikajícího podnikatelského subjektu. Po celou dobu vstupu likvidátora do podnikatelského subjektu je jeho snahou minimalizovat negativní následky ukončení činnosti především pro vlastníky podniku. 9.2.1 Obchodní rejstřík a povinnosti podnikatele OR je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů (a dalších osob stanovených v zákoně). OR je veden takzvaným rejstříkovým soudem, což je v praxi speciální oddělení každého krajského soudu. K zápisu tedy dochází na základě zvláštního soudního řízení. Do obchodního rejstříku má právo kdokoliv nahlížet a pořizovat si z něj různé kopie a výpisy. K obchodnímu rejstříku též náleží sbírka listin obsahující nejdůležitější dokumenty týkající se jednotlivých společností. Na sbírku listin musí každá firma pamatovat přinejmenším jednou ročně, přestože by ve společnosti od jejího založení nedošlo k žádným změnám. Musí tomu tak být, protože do sbírky se zakládají účetní uzávěrky za předchozí účetní období a zápisy z valných hromad. Proč dávat aktuální údaje Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému od toho dne, kdy byl zápis proveden. Zde platí zásada, že ten, kdo se řídí platným údajem obchodního rejstříku, jedná v dobré víře. Proto je v zájmu každého podnikatele, aby údaje obsažené v obchodním rejstříku odpovídaly skutečnosti a předešlo se tak řadě nemilých komplikací. Jako je řešení problémů ohledně odpovědnosti společnosti samotné nebo jejích statutárních zástupců. 32

Povinnosti týkající se obchodního rejstříku mají přirozeně pouze podnikatelé, kteří se zapisují do obchodního rejstříku, a dále osoby stanovené zákonem. Údaje uvedené v obchodním rejstříku a jejich správnost může soud nebo i jiné orgány zkoumat z úřední povinnosti. Pokud se zjistí případný nesoulad, může následovat i postih. V praxi je asi nejčastější spolupráce rejstříkového soudu s živnostenským a finančním úřadem, kdy se tyto instituce navzájem informují o prováděných změnách, které vznikly u podnikatelů. V případě, že soud zjistí takový nesoulad, vyzve podnikatele k nápravě. Pokud není ve stanovené lhůtě sjednána, může soud v zájmu ochrany třetích osob rozhodnout o zrušení takové firmy. (viz internetový zdroj 3) Datum splnění povinností Mezi základní povinnosti podnikatele také spadá: zajistit zapsání svého podnikatelského subjektu do obchodního rejstříku a aktualizace dat v obchodním rejstříku vedených. Změny v údajích se provádějí na základě návrhu podaného osobou oprávněnou zastupovat podnikatele. Listiny určené k vložení do obchodního rejstříku, musí být originály nebo ověřené kopie. U některých listin vyžaduje OR jistou míru jejich aktuálnosti, například výpis z rejstříku trestů nesmí být starší 3 měsíců. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (u právnických osob se za ni považuje zakládající valná hromada nebo datum notářského zápisu o založení), či od získání živnostenského či jiného povolení (pouze u fyzických osob). Veškeré změny je nutné hlásit bez zbytečného odkladu. Sbírka listin Ve sbírce listin najdeme nejdůležitější dokumenty týkající se samotné společnosti a případné jejich aktualizace. Mezi tyto dokumenty patří společenská smlouva nebo zakladatelská listina, stejnopis notářského zápisu o ustavující valné hromadě, stanovy společnosti a změny všech těchto listin. Při změně zakladatelských dokumentů musí být uloženo jejich platné úplné znění. Dále je třeba založit: rozhodnutí o volbě, jmenování, odvolání nebo jiném ukončení funkce osoby statutárního zástupce a jeho podpisový vzor a údaje týkající se likvidátora, konkurzního správce, vyrovnacího nebo nuceného správce, vedoucího organizační složky podniku. 33

Součástí sbírky musí být - smlouvy o převodech a zastavení obchodních podílů, souhlas druhého manžela s použitím majetku k podnikání, dokument o zúžení či vypořádání společného jmění manželů. Pravidelně je třeba zakládat výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní uzávěrky, případně zprávy auditora a zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Sbírka listin také obsahuje další dokumenty týkající se existence obchodní společnosti jako rozhodnutí soudu o prohlášení konkurzu, zrušení společnosti, neplatnosti valných hromad a podobně. Listiny musí být sepsány v českém jazyce, případně k nim musí být připojen český překlad. Cena a rychlost Poplatek za změnové řízení u obchodního rejstříku činí 1 000 Kč. Samotné zakládání dokumentů do sbírky listin je bezplatné. Rychlost změnového řízení závisí především na kvalitě samotného návrhu předloženého podnikatelem či jeho zástupcem. Nejdůležitější je především úplnost přiložených listin, na jejichž základě má být změna provedena. Největší zdržení totiž velmi často způsobují sami navrhovatelé svými nesprávnými návrhy a chybějícími, ba dokonce neúplnými listinami. Dokumenty určené do sbírky listin je třeba při podání adresovat vždy ke konkrétnímu podnikatelskému subjektu. A to nejlépe přímo ke konkrétnímu oddílu a vložce, pod kterým je subjekt u obchodního rejstříku veden. Vzory nejčastějších podání do rejstříku lze nalézt na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti nebo lze využít pomoc advokátních kanceláří. Získání výpisu Podnikatelé využívají výpisy také tehdy, když z něj potřebují získat nějakou informaci, například o svém obchodním partnerovi. Přehled platných údajů je možné získat 2 základními způsoby, a to: Takzvaný prostý výpis lze pořídit na již zmíněné internetové stránce ministerstva spravedlnosti www.justice.cz. Tento výpis j přístupný zdarma všem uživatelům internetu. Vedle aktuálně platných údajů tam lze najít také úplnou historii změn v zapisovaných údajích u jednotlivých firem. Nedávno byl zahájen projekt digitalizace dokumentů obsažených ve sbírce listin. 34

Pokud je třeba ověřený výpis vyžadovaný některými institucemi, vydá příslušný rejstříkový soud. Cena činí 70 Kč za stránku výpisu, zejména u větších firem se však výpis na jednu stránku zdaleka nevejde. V blízké budoucnosti by mělo být možné získat platný výpis z obchodního rejstříku také na obecních úřadech, na ostatních soudech a u notářů. Zapisují se: obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon, zahraniční podnikatelské subjekty podle 21 odst. 4 ObchZ, fyzické osoby (podnikatelé), pokud 1. výše jejich výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku 120 milionů korun, 2. provozují živnost průmyslovým způsobem, nebo 3. tak stanoví zvláštní právní předpis, ostatní fyzické osoby (podnikatelé), a to jen dobrovolně na vlastní žádost. Do obchodního rejstříku se zapisují zejména: firma (u právnické osoby obchodní jméno, u fyzické osoby jméno a příjmení), sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo (IČO), předmět podnikání, právní forma, jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem s uvedeným způsobem jednání za společnost, označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku, jméno vedoucího a jeho bydliště, jméno prokuristy a jeho bydliště, jména společníků (u fyzických osob také jejich bydliště, u právnických osob sídlo), výše základního kapitálu, výše vkladů a rozsah splacení, údaje o vstupu společnosti do likvidace, jméno a bydliště likvidátora, prohlášení konkurzu se jménem a bydlištěm konkurzního správce, 35

další důležité údaje podle typu obchodní společnosti (například určení komplementáře a komanditisty u komanditní společnosti, jména a bydliště členů dozorčí rady, informace o akciích u akciové společnosti). (viz internetový zdroj 3) 9.2.2 Zápis do obchodního rejstříku Společnost vstupuje do likvidace ke dni, ke kterému je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do OR a po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem v likvidaci. Změna, která se týkala zápisů do obchodního rejstříku, spočívala v zavedení formulářového systému při podávání návrhů do obchodního rejstříku. Návrh na zápis je možné si stáhnout na stranách www.justice.cz, kde existuje pro každou právní formu příslušný formulář. Před změnou (tj. 1. 7. 2005), pokud měl člověk v návrhu něco špatně nebo mu chyběly listiny, soud poslal výzvu k opravě nebo doplnění návrhu a stanovil k tomu lhůtu. Se zavedením formulářů (a také v rámci potřeby co nejrychleji zápis provést) byly výzvy na odstranění vad zrušeny. Pokud byl tedy špatně vyplněný formulář nebo chyběla nějaká listina, byl návrh okamžitě (nejpozději do 10 dnů) odmítnut. Když bylo vše v pořádku, byl návrh na zápis ve stejné lhůtě proveden. Co se týče této lhůty, tak tato je stanovena na 10 pracovních dní (podle přechodných ustanoveních to od příštího roku bude jen 5 pracovních dnů). Jestliže soud z nějakého důvodu zápis v této lhůtě neprovedl a ani návrh nebyl odmítnut, zamítnut či zastaven, došlo k fikci zápisu. Fikce zápisu znamená, že návrh byl automaticky zapsán do rejstříkové databáze k 10. dni od podání návrhu do obchodního rejstříku. Všechny návrhy byly sice provedeny v této lhůtě, ovšem vzniklo obrovské množství odmítnutých, zamítnutých či zastavených návrhů. Na jednu stranu se vše uskutečňovalo velmi rychle (což byl možná hlavní důvod změny zákona), ale na druhou stranu nebyla dána podnikatelům možnost opravy. Buď byl nesprávně vyplněn formulář (něco v něm nebylo vyplněno nebo byl špatně vytisknut) nebo chyběla nějaká listina a v tu chvíli bylo odmítnutí návrhu nezvratné. Naproti tomu k zastavení řízení docházelo a dochází z důvodů, že návrh na zápis společnosti podávala osoba neoprávněná anebo že byl návrh podán předčasně. Podnikatelé a často i s podivem jejich právní zástupci, si totiž neuvědomili, že pokud 36

jim byl návrh odmítnut, zamítnut či zastaven, mohou si jej podat znovu až po právní moci usnesení soudu o skončení řízení. Pokud si podali návrh před uplynutím 15-tého dne (odvolací lhůta), jednalo se o překážku řízení zahájeného, tzv. litispendenci (což jedna ze zásad soudního řízení dle OSŘ). Můžeme tedy laicky říci, že dokud není řízení pravomocně skončeno, nelze v téže věci podat nový návrh. Po 1. 7. 2005 nastal šílený kolotoč odmítání návrhů, podávání návrhů nových a vracení soudních poplatků. Rovněž docházelo k reorganizaci fungování obchodního rejstříku, kdy spisy a nové návrhy se v nich začaly přidělovat jednotlivým vyšším soudním úředníkům tzv. kolečkem. Výsledkem toho je, že o každém návrhu rozhoduje někdo jiný. Podnikatelé a jejich právní zástupci měli obrovské problémy s formuláři a také s dodáním všech listin najednou. Novela zákona, která měla podnikatelům ulehčit život, jim ho najednou zkomplikovala. 9.2.3 Oznámení vstupu společnosti do likvidace O vstupu společnosti do likvidace informuje likvidátor dané společnosti všechny známé věřitele. Další povinností likvidátora je, že bez zbytečného odkladu zveřejní nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce (příloha č. 2). 9.3 Předání podniku likvidátorovi 9.3.1 Předávací protokol Pomocí předávacího protokolu se převedou veškerá práva, majetek a vše, co souvisí s podnikem do pravomocí likvidátora. Likvidátor na základě tohoto protokolu činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně, zániku práv, závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. (ObchZ) 37

9.4 Povinnosti likvidátora Než dojde k samotnému zrušení společnosti a jejímu vstupu do likvidace, je nutné sestavit soupisy majetku, pohledávek, závazků a jiných položek, potřebných v průběhu likvidace. Dále je třeba řádně zabezpečit hotovost na pokladně společnosti a zejména provést kompletní inventuru majetku. 9.4.1 Mimořádná účetní závěrka Ke dni vstupu společnosti do likvidace (den právní moci rozhodnutí soudu o jejím zrušení s likvidací) sestaví likvidátor zahajovací likvidační účetní rozvahu (Tabulka č. 9.1) a také soupis jmění (ten zpravidla odpadá, protože společnost žádné jmění nemá). V praxi na něho také přechází povinnost sestavit účetní závěrku ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, byť primárně ze zákona svědčí tato povinnost statutárnímu orgánu. (viz internetový zdroj 6) Tabulka č. 9.1: Účetní rozvaha sestavená ke dni vstupu společnosti do likvidace Zahajovací likvidační účetní rozvaha 30. 11. 2006 (v Kč) Aktiva Částka Pasiva Částka Fixní (stálá): Vlastní: Dlouhodobý hmotný majetek 990 799 Vlastní kapitál 290 028,30 Oprávky - 85 159 Cizí: Dlouhodobý nehmotný maj. 231 470 Závazky 774 635 Oprávky - 33 756 Oběžná: Zásoby 34 812,30 Pohledávky 14 651 Krátkodobý finanční majetek 58 157 Aktiva celkem 1 064 663,30 Pasiva celkem 1 064 663,30 Poznámka: Zahajovací likvidační rozvaha byla sestavena správně, neboť souhrn pasiv se rovná souhrnu aktiv. Zdroj: autorka 38

Tabulka č. 9.2: Soupis závazků k 30. 11. 2006 Souhrnný soupis závazků k 30. 11. 2006 Počáteční stavy majetku Název položky Zůstatková Pořizovací cena Oprávky cena Krátkodobé závazky - - 4 600 Závazky za dodavateli - - 429 870 Závazky k zaměstnancům - - 177 167 Závazky ze SP - - 45 892 Závazky ze ZP - - 25 654 Záloha zaměstnanci daň z příjmů - - 21 700 Odvod DPH - - 74 352 Dlouhodobé závazky - - 80 035 Celkem hodnota závazků - - 774 635 Poznámka: Celková hodnota závazku musí souhlasit s hodnotou, která je uvedena v zahajovací likvidační účetní rozvaze. Zdroj: autorka Likvidátor účetní závěrku a účetní rozvahu sestavuje z jemu dostupných dokladů. Pokud žádné doklady nemá (společnost mu žádné nepředala, či u finančního úřadu nejsou žádné založeny), vyhotoví dokumenty pouze formálně bez faktického obsahu. Likvidátor v tomto okamžiku může zjistit, že společnost splňuje podmínky pro prohlášení konkurzu, neboť je předlužena. Soud jí totiž v rozhodnutí o jejím zrušení s likvidací ukládá povinnost zaplatit státu soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč a stát se tak stává věřitelem. Ze získaných dokladů může zjistit další věřitele (musí je mít alespoň dva), nebo se věřitelé mohou přihlásit sami na základě zveřejnění vstupu společnosti do likvidace. Bezodkladně v takovém případě podává návrh na prohlášení konkurzu na majetek společnosti. Současně s tímto návrhem podává také návrh na určení své odměny a náhrady hotových výdajů. Konkurzní řízení v takovém případě zpravidla končí zamítnutím návrhu pro nedostatek majetku. V tomto případě se likvidace společnosti nevyžaduje a může tedy dojít k jejímu výmazu z obchodního rejstříku. 39

Zůstává zde otázky, jestli likvidátor musí podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, či soud může zahájit řízení o výmazu sám a společnost z vlastní iniciativy vymazat. Do úvahy přichází také možnost podání návrhu na výmaz konkurzním soudem ( 12 odst. 4 zákona o konkurzu a vyrovnání). Těžko však bude soud dávat návrhy sám sobě, protože v praktickém životě jde obvykle ve většině případů o jeden a tentýž soud. Ostatně jeho podání s připojeným usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu lze vyhodnotit též jako podnět k zahájení řízení o výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Je patrné, že od podání návrhu na prohlášení konkurzu do skončení tohoto řízení likvidace neběží. Likvidátor činí pouze nezbytné úkony, je-li již jmenován správce konkurzní podstaty, a úkony, jejichž provedení na něho nepřešlo. 9.4.2 Likvidační projekt Obsah likvidačního projektu může obsahovat: 1. Rozhodnutí o zrušení společnosti likvidací a jmenování likvidátora. (jedná se o rozhodnutí orgánu, který o likvidaci rozhodl, den rozhodnutí, identifikace likvidátora, jeho prohlášení, že funkci přijímá a že ji bude vykonávat v souladu s právními předpisy); 2. Zásady likvidace podniku - zde jsou konkretizovány práva a povinnosti statutárního orgánu a likvidátora, včetně stanovení lhůt pro jejich splnění; 3. Údaje o likvidátorovi a likvidační skupině - podle celkových aktiv a majetku likvidovaného podniku (družstva, obchodní či jiné společnosti) může být na návrh likvidátora jmenována likvidační skupina. (odměnu určí orgán, který jmenoval likvidátor); 4. Likvidační plán a 5. Rozpočet likvidace. 9.4.3 Likvidační plán V likvidačním plánu si stanovíme strategii likvidace, která umožňuje přehledné uspořádání aktiv a pasiv likvidované společnosti, inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, roztřídění a registraci pohledávek i závazků, včetně předběžného odhadu výsledku likvidace. 40

Likvidační plán může být rozdělen na dvě části: stav podniku (družstva, obchodní či jiné společnosti) při zahájení likvidace a vlastní způsob likvidace podniku (družstva, obchodní či jiné společnosti). O průběh likvidace se stará likvidátor, jehož postup práce je možné shrnout do následujících kroků (tzv. likvidační plán): rozhodnutí o zrušení společnosti, zda společnost není předlužená (pokud ano, pak podání návrhu na prohlášení konkurzu a následné konkurzní řízení), oznámení o vstupu společnosti do likvidace, přechod pravomocí na likvidátora a registrace likvidace i likvidátora v obchodním rejstříku (název firmy v obchodním rejstříku se doplní o dovětek v likvidaci ); likvidátor se stává statutárním orgánem společnosti, sestavení mimořádné účetní závěrky, sestavení zahajovací likvidační účetní závěrky, soupis aktiv, pasiv a mimobilančních položek, sestavení rozpočtu a plánu likvidace, personální otázky, likvidátorovo oznámení o vstupu společnosti do likvidace všem známým věřitelům, jednání s úřady a bankami, jednání s obchodními partnery, úpravy a dodatky ke smlouvám, prodej majetku (veřejná dražba, veřejná soutěž, přímý prodej, apod.), likvidace pohledávek (odkupem nebo upomínkami, atd.), vypořádání odvodů, daní a poplatků, splacení úvěrů a vypořádání věřitelů, předložení zprávy o průběhu likvidace, návrh rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky a předložení návrhu ke schválení společníkům (k témuž dni je sestavována likvidátorem mimořádná účetní závěrka; likvidátor sestavuje seznam společníků a vyplácí likvidační zůstatek) a společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku, o který likvidátor požádá do 30 dnů od skončení likvidace (k tomuto dni sestavuje likvidátor také 41

konečnou účetní závěrku, která tvoří součást přílohy k žádosti o výmaz z obchodního rejstříku. Uvedené listiny najdeme v příloze č. 1 a 5). Uvedený obsah likvidačního plánu je velmi variabilní a velmi obecný. Jednotlivé kroky likvidačního procesu ovlivňuje nejen velikost a struktura podniku, ale také řada externích faktorů, jako je např. počet potenciálních zájemců o majetek, jejich znalosti trhu, pohotovost bankovních úvěrů na nákup majetku z likvidace, nabídka pracovní síly, její kvalifikovanost a adaptabilita apod. Mezi hlavní důvody týkající se změny likvidačního plánu patří: vstup dalších vyvolaných a zprvu nepředpokladatelných kroků, jako je např. požadavek vlastníka nebo zakladatele realizovat prodej podniku po částech (samostatné závody, odloučená pracoviště, pomocné provozy). pokud se nedaří prodej majetku, musí likvidátor opakovat, případně upravit nabídky. Potíže s vymáháním pohledávek z obchodních vztahů mohou ovlivnit plán likvidace nutností podat příslušnému soudu návrh žaloby a vyčkat skončení takových sporů. Takový postup likvidaci velmi prodlouží. Vhodnější je postoupení pohledávek, které ale opět vyžadují postup podle užitečných pravidel transparentnosti prodeje. (viz internetový zdroj 6) V procesu likvidace je nutné jednat s celou řadou partnerů (fyzickými a právnickými osobami, úřady a institucemi. Podrobnější přehled najdeme na obr. č. 9.1.). 42

Obrázek č. 9.1: Ilustrační schéma Zdroj: viz internetový zdroj 6 9.4.4 Rozpočet likvidace Mezi další likvidátorovi povinnosti patří sestavení likvidačního programu a rozpočtu likvidace, které předloží dozorčí radě. Pokud likvidátor v průběhu likvidace zjistí předlužení likvidované společnosti, podá návrh na prohlášení konkurzu. Převzetí společnosti likvidátorem má ještě jeden významný projev. S likvidátorem, jako novým nastupujícím statutárním zástupcem společnosti, budou věřitelé i orgány státní správy jednat bezpochyby jiným způsobem, než s dosavadními vlastníky. Rozpočet likvidace zahrnuje majetek podniku k datu zahájení likvidace, který lze uvést samostatně v rozvaze, která jak již bylo řečeno tvoří nedílnou součást vypracovaného rozpočtu. Kvalitní rozpočet musí být zpracován na základě řádné inventarizace majetku a znalostí o výsledku hospodaření. Níže uvedený obrázek č. 9.2 nám přehledně ukazuje postavení a význam jednotlivých dokumentů a jeho vztah k likvidačnímu rozpočtu. 43

Obrázek č. 9.2: Význam dokumentů Zdroj: viz internetový zdroj 6 Doba trvání likvidace Doba trvání likvidace společnosti se podle dosavadních zkušeností pohybuje v rozmezí 1-18 měsíců. V mnoha případech je ovšem i delší. Záleží na finanční situace při vstupu do likvidace, výši majetku likvidované společnosti a její organizačně územní členitosti, rozsahu pohledávek a závazků společnosti, právních sporů atd., struktuře jednotlivých složek majetku, předpokladů a reálných možnostech zpeněžení majetku společnosti, stavu dokumentace o vlastnictví zejména nemovitého majetku a výše a rozsahu zástav majetku a věcných břemen apod. 9.5 Personální otázky likvidace Když likvidátor provede všechny úkony, které má zákonem určené, sestaví likvidátor bez zbytečného odkladu zprávu o průběhu likvidace. Tato zpráva obsahuje i návrh na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předkládá ji společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému 44