ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO NASTAVENÍ SYSTÉMU ODCHODU DO DŮCHODU

ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO NASTAVENÍ SYSTÉMU ODCHODU DO DŮCHODU MPSV 2015

ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO NASTAVENÍ SYSTÉMU ODCHODU DO DŮCHODU vypracovaná v rámci projektu Podpora sociálního začleňování na místní a regionální úrovni (reg. č. OP LZZ CZ.1.04/3.1.00/04.00016). Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Prioritní osa: 3 Sociální integrace a sociální služby. Oblast podpory: 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb. 2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Položka Název projektu Garant projektu Lokalita Osoba oprávněná jednat jménem realizátora Kontaktní osoba Popis Datum zpracování 11/2015 Dokument Analýza stávajícího nastavení systému odchodu do důchodu je vypracován v rámci plnění in-house zakázky Zpracování podpůrných materiálů pro oblast sociálního začleňování, boje s chudobou a přípravy na stárnutí (analýzy, metodiky, návrhy, informační materiály) a zajištění osvěty v této oblasti, která je součástí projektu Podpora sociálního začleňování na místní a regionální úrovni, registrační číslo OP LZZ CZ.1.04/3.1.00/04.00016 Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 376/1 128 01 Praha 2 Mgr. Michaela Marksová Tominová Ministryně práce a sociálních věcí Ing. Jana Ryšánková Zpracovatel Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 20, 170 00 Praha 7, IČ: 00405698 Odborný garant Řešitelský tým Recenzenti Jazyková úprava Grafická úprava Mgr. Ilona Štorová Ing. Veronika Antošová, Ph.D., Mgr. Jana Bakalová, Mgr. Ing. Naďa Birčiaková, Ing. Martin Holub, Ph.D., doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., Milan Šlapák, MBA Mgr. Olga Starostová, Ing. Marta Koucká Mgr. Dana Packová Radek Pokorný 3

ANOTACE Analýza stávajícího nastavení důchodového systému přináší informace o využívání jednotlivých forem odchodu do starobního důchodu a související problematice. Cílem vstupní části je poskytnout obraz dopadu legislativních změn účinných od 1. 1. 2010 do důchodových statistik ČSSZ a ČSÚ. Po stručném historickém exkursu sleduje studie vývoj statistických ukazatelů v období let 2006 až 2014. Analýza dostupných statistických dat pak přináší testování dopadu zpřísnění podmínky minimální doby pojištění a započítání náhradních dob pro účely splnění této podmínky, dopady dalších legislativních změn na statistiky pracujících důchodců, využívání institutu přesluhování, polovičního důchodu, předčasných důchodů. Analýza se věnuje se i změnám ve struktuře nově přiznaných důchodů podle výše a statistice předdůchodů. Cílem navazující části studie je představit základní životní podmínky osob starších 50 let a rozhodovací strategie odchodu do důchodu u osob ve věku 50 74 let v České republice. Analýza datového souboru z výběrového šetření SILC přináší komplexní pohled na životní podmínky a příjmy lidí 50+. Navazující analýza datového souboru SHARE představuje výsledky výzkumu strategií odchodu do důchodu a identifikaci důvodů, které respondenty k nim vedou. Jako třídící kategorie byl zvolen typ profesního zařazení respondentů. Vzhledem k tomu, že struktura jednotlivých profesních typů je pro pohlaví odlišná, byly výstupy vyhotoveny pro každé pohlaví zvlášť. Vedle analýzy postojů k odchodu do důchodu u osob v předdůchodovém věku přináší studie i zpětné posouzení odchodu do důchodu u osob, které již starobní důchod pobírají. 4

OBSAH Anotace 4 Část I. 1. Analýza statistických dat (datové šetření) 7 1.1 Historie nastavení důchodového systému 7 1.2 Legislativní změny účinné k 1. 1. 2010 a následující změny a hodnocení jejich potenciálního dopadu na změny způsobu odchodu do starobního důchodu a související statistické ukazatele 8 1.3 Souhrnná statistika nově přiznaných důchodů v letech 2006 2014 10 1.3.1 Prodlužování minimální povinné doby pojištění 12 1.4 Zrušení regulace souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu 13 1.5 Přesluhování 15 1.6 Zavedení částečného důchodu 16 1.7 Předčasné důchody 17 1.8 Změna způsobu výpočtu důchodu 19 1.9 Zavedení předdůchodů 20 1.10 Shrnutí 21 2. Přílohy 23 3. Použité zkratky 24 Část II. 4. Životní podmínky generace 50+ a zvažované strategie odchodu do důchodu z pohledu profesního zařazení (průzkumová analýza) 25 4.1 Životní podmínky a příjmy lidí 50+ 26 4.1.1 Pohlaví a věk 26 4.1.2 Rodinný stav 28 4.1.3 Vzdělání lidí 50+ 29 4.1.4 Druh a výše pobíraného důchodu 29 4.1.5 Zaměstnání a práce 31 4.1.6 Zdravotní stav 32 4.1.7 Materiální a sociální deprivace 33 4.1.8 Míra spokojenosti, důvěry a osobní pocity 33 4.2 Vlivy a vnímání odchodu do důchodu u lidí 50+ 37 4.2.1 Typy povolání v České republice 37 4.2.2 Rozhodovací strategie odchodu do důchodu z pohledu osob předdůchodového věku 38 4.2.3 Postoje osob v předdůchodovém věku k práci 40 4.2.4 Rozhodovací strategie odchodu do důchodu z pohledu osob důchodového věku 41 4.3 Shrnutí výstupů 41 5

5. Bibliografie 43 5.1 Prohlášení o použití datového souboru SHARE 43 6. Seznam tabulek a grafů 44 7. Přílohy 46 7.1 Roční čisté příjmy osob 50+ 46 7.2 Obory zaměstnání srovnání 2007 a 2013 46 7.3 Míra spokojenosti dle jednotlivých věkových kategorií 47 7.4 Míra smysluplnosti (u lidí 50+) 48 7.5 Pocit bezpečí v okolí bydliště a možnost pomoci od druhých (u lidí 50+) 48 7.6 Výzkum SHARE 49 7.6.1 Popis datového souboru SHARE 49 7.6.2 Otázky z dotazníku SHARE 49 6

1. ANALÝZA STATISTICKÝCH DAT (DATOVÉ ŠETŘENÍ) 1.1 HISTORIE NASTAVENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU Nastavení důchodového systému je jedním z faktorů, které mají vliv na rozhodování občanů o ukončení jejich ekonomické aktivity a odchodu do důchodu. Základní charakteristikou důchodového systému, která dlouhodobě vytváří referenční rámec pro chování pojištěnců ohledně časování rozhodnutí o odchodu do důchodu, je především nastavení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu a její postupné zvyšování. Zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., byla hranice stanovena na 60 let pro muže a 53 až 57 let pro bezdětné ženy podle počtu vychovaných dětí s tím, že se od roku 1996 statutární důchodový věk prodlužuje každoročně u mužů o 2 měsíce, u žen o 4 měsíce. Cílová hranice zvyšování věkové hranice byla poprvé posunuta zákonem č. 425/2003 Sb., na 63 let pro muže a bezdětné ženy. Důchodový věk ostatních žen měl i nadále zůstat diferencován podle počtu vychovaných dětí. Zákon č. 306/2008 Sb., poté přinesl další zvyšování věkové hranice s posunem cílové hranice na 65 let pro muže a ženy, které vychovaly měně než dvě děti. Diferenciace statutárního důchodového věku u žen podle počtu vychovaných dětí byla výhledově odstraněna zákonem č. 220/2011 Sb. Po roce 2018 proto dojde ke zrychlení zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu u žen a v roce 2041 bude mužům i všem ženám bez ohledu na počet dětí vznikat nárok na důchod v 66 letech a 8 měsících. Podle platné zákonné úpravy, která pravděpodobně dozná vbrzku změny, bude důchodový věk poté narůstat pro obě pohlaví o 2 měsíce ročně bez omezení cílovou hranicí. Statutární důchodový věk od roku 1996 tedy kontinuálně roste, reálný věk odchodu do důchodu se však v devadesátých letech za tímto růstem opožďoval. Souviselo to se zvýšeným podílem pojištěnců využívajících relativně výhodně nastavených možností odchodu do předčasného důchodu (MPSV 2004). V roce 1997 byla totiž nejprve zákonem č. 134/1997 Sb., zrušena možnost odejít do důchodu až pět let před dosažením statutární hranice důchodového věku a nadále existovala možnost odejít do důchodu nejvýše tři roky před věkovou hranicí, zároveň však zákon zavádí možnost odejít dva roky před dosažením věkové hranice do předčasného důchodu s dočasně krácenou dávkou. Institut předčasných důchodů s dočasně krácenou dávkou i s trvale krácenou dávkou byl na přelomu desetiletí velice hojně využíván v důsledku rostoucí nezaměstnanosti i toho, že relativně silnější ročníky osob narozených v poválečných letech dosáhly důchodového věku. V krátkodobém výhledu situace představovala pro důchodový systém významný problém. Protože se důchodový účet generující až dosud každoroční přebytky propadl po roce 2000 do vrcholného deficitu v roce 2003 ve výši 17 5 mld. Kč., vláda musela přistoupit k sérii parametrických reforem s cílem situaci stabilizovat. Nejprve byla zákonem č. 155/2001 Sb., zpřísněna pojistněmatematická redukce při odchodu do předčasného důchodu z 1 % na 1 3 % výpočtového základu u dočasně krácených dávek za každých 90 dní a z 0 6 % na 0 9 % výpočtového základu u trvale krácených dávek předčasného důchodu za každých 90 dní. Současně se vláda pokusila motivovat občany k odkladu odchodu do důchodu zvýšením bonifikace přesluhování z 1 % na 1 5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Opatřeními provedenými bezprostředně před vstupem do EU v roce 2004 se tak postupně uzavřely výhodné cesty k odchodu do důchodu před dosažením věkové hranice. Právní úprava institutů předčasného důchodu a přesluhování tak v zásadě přestala vytvářet pobídky k předčasnému opuštění trhu práce a lze ji hodnotit jako pojistněmatematicky neutrální (Bezděkova komise, 2006). Pokles podílu osob odcházejících do předčasného důchodu poté vedl k postupnému 7

růstu reálného věku odchodu do důchodu na úroveň statutární věkové hranice pro odchod do důchodu v následujících letech. 1.2 LEGISLATIVNÍ ZMĚNY ÚČINNÉ K 1. 1. 2010 A NÁSLEDUJÍCÍ ZMĚNY A HODNOCENÍ JEJICH POTENCIÁLNÍHO DOPADU NA ZMĚNY ZPŮSOBU ODCHODU DO STAROBNÍHO DŮCHODU A SOUVISEJÍCÍ STATISTICKÉ UKAZATELE V roce 2008 došlo po několika letech k další významné změně nastavení důchodového systému. Zákon č. 306/2008 Sb., novelizoval zákon o důchodovém pojištění s účinností od 1. 1. 2010. Přinesl vedle řady změn z hlediska chování pojištěnců při odchodu do důchodu i několik významných změn směřujících k rychlé změně chování. Opatření účinná od 1. 1. 2010 z hlediska dopadu na rozhodování o odchodu do důchodu lze vyhodnotit následovně: 1. Prodloužení minimální doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění (nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění) Opatření posilující princip zásluhovosti postupně povede ke zpřísnění nároku na přiznání důchodu. Postupné zpřísňování podmínky až na zamýšlenou úroveň sice limituje dopad opatření ve sledovaném období na menší počty pojištěnců, přesto bude testována hypotéza, že již v prvních letech se v omezeném množství projeví opatření v přiznávání starobních důchodů. 2. Omezení zápočtu většiny náhradních dob pojištění pro nárok na starobní důchod na 80 % Účinek opatření bude přinášet postupně zpřísnění nároku na přiznání důchodu a lze předpokládat postupně sílící synergický efekt s účinkem prodloužení minimální potřebné doby pojištění (viz výše). Dopad bude testován společně s efektem prodloužení minimální potřebné doby pojištění. 3. Plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě, a na 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti, a v souvislosti s tím i věkové hranice pro nárok na starobní důchod při získání kratší doby pojištění Opatření je namířeno do vzdálenější budoucnosti a projeví se teprve v dalších letech pokračováním růstu věkové hranice vzniku nároku na starobní důchod. V aktuální statistice se opatření neprojeví. 4. Zrušení omezení souběhu výplaty starobního důchodu a výdělečné činnosti, které spočívá v podmínce sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku Opatření se projeví zvýšením počtu osob preferujících práci v souběhu s pobíráním důchodu. Sníží se počet osob odcházejících do důchodu po odkladu přesluhování. Obě hypotézy se budou proto v následující analýze testovat. 5. Zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0 4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů, nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1 5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů I toto opatření se projeví zvýšením počtu osob preferujících práci v souběhu s pobíráním důchodu. Sníží se počet osob odcházejících do důchodu po odkladu přesluhování. Tyto hypotézy se budou v analýze testovat. 6. Zavedení možnosti výplaty polovičního důchodu Opatření rozšiřuje paletu možností postupného odchodu do důchodu. Využití institutu se bude samostatně testovat. 7. Změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let Opatření se projeví ve statistice nově přiznaných důchodů, ale nejde o faktor ovlivňující rozhodování o časování odchodu do důchodu. Nebude tedy s odkazem na účel studie podrobeno analýze. 8. Sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro trvalý nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození Opatření se projeví ve statistice nově přiznaných pozůstalostních důchodů, ale změna nesouvisí s rozhodováním o časování odchodu do důchodu. Ve statistice se proto netestuje. 8

9. Nové vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity) s trvalou ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na I. stupeň (dosud existují dva druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod) Nesouvisí s předmětem studie. 10. Sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená doba pro výši procentní výměry invalidního důchodu, pro muže a ženy (pro muže i ženy důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě) Nesouvisí s předmětem studie. 11. Zrušení doby studia získané v období po účinnosti návrhu zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody Opatření se projeví podobně jako opatření 2, ale vzhledem k tomu, že se netýká již získaných práv, projeví se v chování při odchodu do důchodu až u pojištěnců studujících po účinnosti opatření. Dopad proto zatím nemá smysl testovat. 12. Prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let Opatření se nepochybně projeví při rozhodování pojištěnců o načasování odchodu do důchodu, fakticky však může dojít k odchodu do předčasného důchodu dříve než o tři roky teprve v následujících letech. Doporučuje se příslušnou statistiku v nadcházejících letech sledovat, v aktuální statistice se však opatření neprojeví. 13. Zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu, a to od třetího roku (za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku činí snížení procentní výměry důchodu 0 9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a 1 5 % výpočtového základu od 721. kalendářního dne). Hypotézou je, že opatření povede ke změně časování podání žádosti o předčasný důchod. Hypotéza bude testována prostřednictvím dostupných statistik. Po provedení malé důchodové reformy došlo k další změně nastavení systému, které si vynutilo stanovisko Ústavního soudu označující v té době platné nastavení redukčních hranic pro výpočet důchodu za protiústavní. Reakcí byla úprava redukčních hranic zákonem v rámci tzv. malé důchodové reformy. 14. Změna způsobu výpočtu důchodu v důsledku nové definice redukčních hranic a základní výměry důchodu Změna, která znamenala úpravu výpočtové formule pro výpočet důchodu, byla pro některé pojištěnce výhodná. Pro větší počet osob odcházejících do důchodu však přinesla nevýhodu při zohlednění jejich osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu. Hypotézou je, že vzhledem k mediálnímu ohlasu problematiky někteří pojištěnci přizpůsobili rozhodnutí o načasování odchodu do důchodu situaci a podali žádost o důchod ještě před účinností postupně nabíhajících nových pravidel. Zároveň lze očekávat, že změna se projevila ve struktuře nově přiznaných důchodů při třídění podle výše dávky. Poslední změnou ve sledovaném období, která směřovala ke změně rozhodování občanů o odchodu do důchodu a ukončení jejich ekonomické aktivity, je zavedení předdůchodů. Změnu přinesl zákon č. 27/2011 Sb., o doplňkovém důchodovém spoření. 15. Zavedení předdůchodů Opatření se nepochybně projevilo v rozhodování pojištěnců o časování odchodu do předčasného důchodu a uplatnění změny se testuje v analýze níže. Následující analýza se zabývá testováním dopadů legislativních změn do dostupných statistik. Úvodní kapitola poskytuje stručný souhrn vývoje statistických ukazatelů s cílem vytvořit referenční rámec následným parciálním testováním výše uvedených hypotéz. Vzhledem ke sledovanému cíli, kterým je poskytnout obraz dopadu legislativních změn účinných od 1. 1. 2010, kapitola sleduje období let 2006 2014. Další kapitoly se zabývají testováním dopadu zpřísnění podmínky minimální doby pojištění a započítání náhradních dob pro účely splnění této podmínky, statistiky pracujících důchodců, změn ve využívání institutu přesluhování, polovičního důchodu, předčasných důchodů a dopadu změn ve výpočtu důchodů. Poslední kapitola se věnuje statistice předdůchodů. 9

1.3 SOUHRNNÁ STATISTIKA NOVĚ PŘIZNANÝCH DŮCHODŮ V LETECH 2006 2014 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 97 584 40 000 97042 100 011 20 000 118 711 107 553 147 614 71 401 83 398 92 020 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj dat: ČSSZ Graf 1: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů v tisících (2006 2014). Zdroj dat: ČSSZ rovněž ukazují, že ve stejném období ubývá osob, které odkládají žádost o důchod a přesluhují. Takto výrazný posun v rozhodování o časování 1.3 Souhrnná statistika nově přiznaných důchodů odchodu do důchodu v letech nastává 2006 2014 ve stejném období u mužů i u žen (viz následující grafy). Vysoký podíl odchodů do V období let let 2006 2010 dosahují postupně postupně statutárního důchodového věku silné ročníky poválečné generace ných starobních důchodů, který měl za následek nárůst statutárního předčasného důchodového důchodu věku na silné celkovém ročníky počtu poválečné nově přizna- generace a počet přiznaných starobních důchodů nejprve mírně roste. Po výrazném meziročním a počet přiznaných starobních důchodů nejprve mírně roste. Po výrazném počtu nově přiznaných důchodů v uvedeném roce, se objevuje ve zvýšení hodnoty meziročním ukazatele zvýšení v roce hodnoty 2011 následuje ukazatele propad a výrazně pozvolný větší nárůst míře u směrem mužů. Tímto k původním jevem se budeme však zabývat již úrovně v kapitole z počátku 1.1.8. období nedosahuje. hodnotám. v roce 2011 následuje Počet nově propad přiznaných a pozvolný starobních nárůst směrem důchodů k původním hodnotám. Počet nově přiznaných starobních Výrazné výkyvy v preferenci způsobu odchodu do důchodů však již úrovně z počátku období nedosahuje. důchodu ve zlomovém období po roce 2010 nepochybně Graf Následující 1: Vývoj grafy počtu demonstrující nově přiznaných skladbu starobních nově přiznaných důchodů v souvisí tisících s (2006 2014) provedenými legislativními změnami a následu- Následující důchodů podle grafy druhu demonstrující 1 vysvětlují prudké skladbu meziroční nově zvýšení počtu nově přiznaných starobních důchodů v roce 2011 tistika nově přiznaných důchodů ve členění podle věku přiznaných jící kapitoly důchodů se touto podle souvislostí druhu 1 podrobně vysvětlují zabývají. prudké Sta- meziroční zvýšení počtu nově přiznaných starobních důchodů v roce 2011 i následný propad i následný propad ukazatele. V roce 2011 výrazně stoupl uvádí růst průměrného věku přiznání starobního důchodu přiznaných z 61 62 let předčasných u mužů a z 58 důchodů. na 59 let u Situaci žen. Tento lze fakt ukazatele. počet nově přiznaných V roce 2011 předčasných výrazně důchodů. stoupl Situaci počet lze nově vysvětlit tak, že že pojištěnci, kteří kteří v uvedeném v uvedeném roce zažádali roce zažádali lze přičíst o starobní kontinuálnímu důchod růstu dříve, statutárního pak v následujících důchodového třech o starobní letech důchod ve statistice dříve, pak nově v následujících přiznaných třech důchodů letech chybí. věku 2. Grafy Vedle statistiky níže rovněž počtu ukazují, nově přiznaných že ve stejném důchodů je období ve statistice ubývá nově osob, přiznaných které odkládají důchodů žádost chybí. Grafy o důchod níže a třeba přesluhují. souhrnný obraz doplnit statistikou vývoje výše přiznaných důchodů ve sledovaném období. Nominální výše 1 Neuvedené způsoby odchodu do starobního důchodu nejsou vzhledem k účelu analýzy v grafech zaneseny. Jedná se v naprosté většině o starobní důchody vzniklé podle příslušných ustanovení transformací invalidního důchodu v 65 letech věku dle par. 61a z. č. 155/1995 Sb. (příp. dle čl. II bodu 5 z. č. 306/2008 Sb.). Další způsoby odchodu do důchodu se pak vyskytují v naprosto marginálním množství (jedná se důchody vzniklé dle par. 29 odst. 2 z. č. 155/1995 Sb. nebo příslušných ustanovení předcházejících předpisů nebo dle par. 26 z. č. 100/1988 Sb. ve znění do 31. 12. 1995). 2 Zvýšený podíl předčasných důchodů na celkovém počtu nově přiznaných důchodů v roce 2011 se v této statistice u mužů projevil přechodným poklesem ukazatele o 1 rok. Vzhledem k členění podle let však není tato statistika dostatečně citlivá pro zachycení dopadu sledovaných změn, a proto není uvedena. 1 Neuvedené způsoby odchodu do starobního důchodu nejsou vzhledem k účelu analýzy v grafech zaneseny. Jedná se v naprosté většině o starobní důchody vzniklé podle příslušných ustanovení transformací invalidního důchodu v 65 letech věku dle par. 61a z. č. 155/1995 Sb. (příp. dle čl. II bodu 5 z. č. 306/2008 Sb.). Další způsoby odchodu do důchodu se pak vyskytují v naprosto marginálním množství (jedná 10se důchody vzniklé dle par. 29 odst. 2 z. č. 155/1995 Sb. nebo příslušných ustanovení předcházejících předpisů nebo dle par. 26 z. č. 100/1988 Sb. ve znění do 31. 12. 1995).

30,0% K věkové hranici Graf 2: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006 2014) Přesluhování 20,0% 12,6% 11,1% 11,3% 11,1% 60,0% 56,5% 8,9% 10,0% 54,1% 53,8% 51,7% 51,9% 53,4% 52,9% 55,8% 49,9% 2,0% 2,2% 1,6% 2,0% 50,0% 0,0% 41,0% 2006 2007 2008 2009 2010 39,3% 2011 2012 2013 2014 40,0% 35,5% 34,4% 32,2% 33,5% 33,0% Zdroj dat: ČSSZ 28,0% 29,2% Předčasný důchod 30,0% K věkové hranici Přesluhování Takto 20,0% výrazný posun v rozhodování o časování odchodu do důchodu nastává ve stejném období u 12,6% 11,1% 11,3% 11,1% mužů i u žen (viz následující grafy). 8,9% Vysoký podíl odchodů do předčasného důchodu na celkovém 10,0% počtu nově přiznaných starobních důchodů, který 2,0% měl 2,2% za následek 1,6% nárůst 2,0% počtu nově přiznaných důchodů v uvedeném roce, se objevuje ve výrazně větší míře u mužů. Tímto jevem se budeme 0,0% zabývat v kapitole 2006 1.1.8. 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj Graf dat: 2: Vývoj ČSSZ počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006 2014). Zdroj dat: ČSSZ Graf 3: Muži vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006 2014) Takto 70,0% výrazný posun v rozhodování o časování odchodu do důchodu nastává ve stejném období u mužů i u žen (viz následující 60,1% grafy). Vysoký podíl odchodů do předčasného důchodu na celkovém 60,0% 55,5% počtu nově 51,7% přiznaných 53,4% 55,5% 54,1% starobních důchodů, který měl 53,7% 53,9% 56,4% za následek nárůst počtu nově přiznaných důchodů 50,0% v uvedeném roce, se objevuje ve výrazně větší míře u mužů. Tímto jevem se budeme zabývat v kapitole 37,6% 1.1.8. 40,0% 36,7% 37,5% 34,9% Předčasný důchod 31,6% 33,3% 33,2% 28,7% 28,7% K věkové hranici 30,0% Graf 3: Muži vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006 2014) Přesluhování 20,0% 70,0% 10,6% 9,7% 8,1% 9,2% 10,0% 6,9% 60,1% 1,9% 2,5% 60,0% 55,5% 51,7% 53,4% 55,5% 1,5% 54,1% 53,7% 53,9% 56,4% 1,9% 0,0% 50,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 37,6% 40,0% 36,7% 37,5% Zdroj Graf dat: 3: Muži ČSSZ vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů 34,9% podle druhu Předčasný důchod 31,6% 33,3% (2006 2014). 33,2% Zdroj dat: ČSSZ Graf 28,7% 28,7% K věkové hranici 30,0% 4: Ženy vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006 2014) Přesluhování 58,9% 20,0% 60,0% Projekt je financován 10,6% z 9,7% prostředků 8,1% ESF prostřednictvím 53,6% 55,2% 51,6% 9,2% Operačního 53,2% programu 51,9% 10,0% 6,9% Lidské zdroje a zaměstnanost 48,0% a státního rozpočtu ČR 48,5% 50,0% 1,9% 2,5% 1,5% 1,9% 10/65 44,6% 44,0% 43,4% 0,0% 40,0% 37,2% 33,8% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 33,7% 2013 2014 32,8% 28,7% 29,6% Předčasný důchod Zdroj 30,0% dat: ČSSZ 27,3% K věkové hranici Přesluhování 20,0% 14,2% 14,4% 12,1% 13,0% 10,9% Projekt 10,0% je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu 2,0% 1,8% 1,8% 2,2% Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 10/65 0,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj dat: ČSSZ Graf 4: Ženy vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů podle druhu (2006 2014). Zdroj dat: ČSSZ Výrazné výkyvy v preferenci způsobu odchodu do důchodu ve zlomovém období po roce 2010 nepochybně souvisí s provedenými legislativními změnami a následující kapitoly se touto souvislostí podrobně zabývají. Statistika nově přiznaných důchodů ve členění podle věku uvádí růst průměrného 11

nově přiznaných starobních důchodů v průběhu celého sledovaného období roste. V roce 2011 došlo meziročně k poklesu nově přiznaných důchodů, což je zapříčiněno zvýšeným podílem předčasných důchodů a sníženým podílem důchodů přiznaných po přesluhování (viz výše). Náhradový poměr nově přiznaných starobních důchodů ve vztahu k průměrné mzdě v ekonomice kolísá bez vzestupného či sestupného trendu (viz tabulka níže). Provedené změny tedy na souhrnné statistiky výše důchodů neměly prokazatelný vliv. a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění. Dopady výše uvedených změn posiluje nově zavedené omezení zápočtu většiny náhradních dob pojištění pro účely splnění podmínky minimální doby pojištění. Výzkumnou hypotézou je, že postupné prodlužování minimální povinné doby pojištění se odrazí ve statistice nepřiznaných důchodů (tedy případů, kdy je žádost o důchod zamítnuta). ČSSZ sleduje taková data až od roku 2013, takže nelze srovnávat období před 1. 1. 2010 a po Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Nominální výše starobního důchodu Náhradový poměr k průměrné mzdě 8821 9284 10 139 10 797 11 252 10 827 11 277 11 552 11 628 45 1 % 44 3 % 44 9 % 46 3 % 47 1 % 44 3 % 45 0 % 46 1 % 45 4 % Tabulka 1: Vývoj výše nově přiznaných starobních důchodů (2006 2014). Zdroj dat: ČSSZ, ČSŮ, vlastní výpočty 1.3.1 PRODLUŽOVÁNÍ MINIMÁLNÍ POVINNÉ DOBY POJIŠTĚNÍ Pro získání nároku na starobní důchod musí žadatel o důchod dosáhnout statutárního důchodového věku a minimální dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na starobní důchod. Podmínky nároku na řádný starobní důchod stanoví 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle úpravy platné do roku 2010 měl pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže doba jeho pojištění tvořila nejméně 25 let a pojištěnec dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Na základě zákona č. 306/2008 Sb., novelizujícího zákon o důchodovém pojištění, dochází od roku 2010 k postupnému prodlužování minimální povinné doby pojištění z 25 let na cílový stav 35 let, jehož se má dosáhnout v roce 2019. V roce 2015 tak vzniká pojištěnci nárok při dosažení důchodového věku, pokud měl 31 let pojištění. Pojištěnci, kteří při dosažení důchodového věku minimální dobu pojištění nesplnili, měli do roku 2010 možnost získat důchod o pět let později, pokud měli aspoň 15 let pojištění. I tato podmínka se zpřísňuje a minimální doba pojištění pro takové osoby se prodlužuje z 15 let na 20 let pojištění v roce 2015. Zároveň zákon č. 306/2008 Sb., nově stanoví, že pojištěnec, který nesplnil výše uvedené podmínky, má nárok na důchod, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a měl aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění. Pojištěnec, který nesplňuje tyto podmínky, má nárok na starobní důchod rovněž, jestliže dosáhl věku 65 let tomto datu. Sledované období je zároveň tak krátké, že nelze spolehlivě stanovit trend, ze kterého by bylo možno usuzovat na souvislost počtu zamítnutých žádostí a zavedení opatření. Statistika nepřiznaných důchodů za rok 2013 a 2014 ukázala nárůst počtu zamítnutí žádosti o důchod o pětinu (viz tabulka níže). Stejný procentní růst zaznamenaly případy zamítnutých předčasných důchodů. Počet zamítnutých žádostí o starobní důchod Z toho žádosti o předčasný důchod Z toho žádosti o důchod přiznané 5 let po věkové hranici muže stejného data narození 2013 5979 1390 58 2014 7288 1662 58 Tabulka 2: Zamítnuté žádosti o důchod. Zdroj dat: ČSSZ Problematické je i to, že statistika ČSSZ nesleduje důvod zamítnutí žádosti o důchod. Důvodem může být nesplnění podmínky věku či nesplnění podmínky minimální doby pojištění. Tomu, že roste počet zamítnutých žádostí o důchod právě z důvodu nesplnění podmínky minimální povinné doby pojištění, však nasvědčuje jiná statistika. Zpřísnění podmínky přiznání důchodu podle odstavce 1 paragrafu 29 zákona o důchodovém pojištění by se mělo projevit s časovým odstupem pěti a více let v nárůstu počtu přiznaných důchodů podle odstavce 2 paragrafu 29 zákona o důchodovém pojištění. Statistiku demonstrující výrazný dopad změny v roce 2010 ukazuje graf č. 5. 12

Graf 5: Starobní důchody přiznané 5 let po věkové hranici pro muže stejného data narození po kratší době pojištění Starobní důchody přiznané 5 let po věkové hranici pro muže stejného data narození po kratší době pojištění Muži 350 300 250 200 150 292 282 276 262 265 230 221 208 195 196 128 146 144 Ženy 100 50 0 91 91 80 89 70 71 71 52 54 48 55 55 35 37 19 23 16 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj dat: ČSSZ Graf 5: Starobní důchody přiznané 5 let po věkové hranici pro muže stejného data narození po kratší době pojištění. Zdroj dat: ČSSZ Nová právní úprava potenciálně zvyšuje podíl pojištěnců, kteří nárok na starobní důchod nezískají vůbec nebo jej získají až ve vyšším věku. V následujících desetiletích budou odcházet do starobního důchodu generace, které strávily kratší dobu ekonomické aktivity v éře reálného socialismu s Pokud měl ještě v roce 2009 podle staré úpravy nárok na splnit, a proto nikdy nezískají na starobní důchod nárok. prakticky plnou zaměstnaností. Zároveň se prodlužuje průměrná doba studia u mladší generací a tato důchod pojištěnec, který nesplnil podmínky podle odstavce 1 po Doporučuje se proto, aby ČSSZ začala sledovat ve statistice doba se nejméně od roku 15 2010 letech již do pojištění doby pojištění již v 65 letech, nezapočítává. v roce U mladších zamítnutých ročníků žádostí tedy o bude důchod s vysokou rovněž důvod zamítnutí schopny žádostí zpřísněnou a umožnila tak podmínku velikost minimální této skupiny občanů sle- pravděpodobností 2010 vznikl takovému postupně pojištěnci růst nárok podíl osob, na důchod které po nebudou 16 doby letech pojištění (což není splnit, velký a rozdíl), proto ale nikdy až ve nezískají věku 67 na letech. starobní Graf důchod dovat, nárok. aby sociální Doporučuje politika se proto, mohla aby na situaci ČSSZ včas reagovat. začala níže, demonstrující sledovat ve statistice výrazný zamítnutých pokles takto žádostí přiznaných o důchod důchodů velikost v roce této 2010, skupiny odráží občanů i to, že sledovat, jde o výrazné aby sociální zpřísnění, politika mohla na situaci včas reagovat. rovněž důvod zamítnutí žádostí a umožnila tak a to zejména pro ženy, které musí čekat na dosažení potřebného věku delší dobu, protože zvýšená věková hrani- 1.4 ZRUŠENÍ REGULACE 1.4 Zrušení regulace souběhu výdělečné činnosti SOUBĚHU a pobírání VÝDĚLEČNÉ starobního ce podle 2. odst. paragrafu 29 zákona o důchodovém pojištění důchodu vychází z důchodového věku muže. Graf ukazuje, že STAROBNÍHO DŮCHODU ČINNOSTI A POBÍRÁNÍ zpřísnění vedlo v roce 2010 k poklesu počtu přiznaných V důchodů České republice po dosažení se od vyšší devadesátých věkové hranice let 20. na století desetinu několikrát V České měnil republice právní rámec se od regulující devadesátých souběh let 20. století několikrát podmínkou měnil výplaty právní starobního rámec regulující důchodu souběh výdělečné výdělečné ve srovnání činnosti s předchozími a důchodu. roky. Od Počet roku takto 2004 přiznaných bylo jedinou pobíraného důchodů postupně vedle příjmu roste. z Zejména výdělečné ženám, činnosti kterým sjednání nebyl zaměstnaneckého činnosti a důchodu. poměru Od roku na dobu 2004 určitou bylo jedinou podmínkou s účinností výplaty starobního od počátku důchodu roku 2010 pobíraného zákon vedle příjmu nejdéle důchod na přiznán dobu jednoho při dosažení roku. věkové Zrušení hranice, této podmínky bude však přinesl č. trvat 306/2008 více let, Sb. než V důchod současnosti získají, tedy a ve výplata statistice důchodu se proto po dosažení z výdělečné věkové činnosti hranice sjednání pro odchod zaměstnaneckého do poměru pobíráním na dobu určitou dávky vykonává nejdéle na výdělečnou dobu jednoho roku. Zru- důchodu nárůst objeví není s závislá ještě větším na tom, zpožděním. zda důchodce v souběhu s činnost. Nová Zákon právní naopak úprava nově potenciálně zakládá nárok zvyšuje na zohlednění podíl po-dalšjištěnců, kteří takže nárok je možné na starobní si nechat důchod důchod nezískají přepočítat. vůbec V době 2010 pobírání zákon č. předčasného 306/2008 Sb. důchodu V současnosti však tedy výplašení účasti této na podmínky důchodovém přinesl pojištění s účinností v době od počátku roku souběhu, byla nebo zachována jej získají až regulace ve vyšším podmiňující věku. V následujících nárok na desetiletích budou odcházet do starobního důchodu generace, důchodu není závislá na tom, zda důchodce v souběhu dávku tím, ta že důchodu důchodce po dosažení nevykonává věkové výdělečnou hranice pro odchod do činnost, která by zakládala účast na důchodovém pojištění. To v praxi znamená vyloučení možnosti které strávily kratší dobu ekonomické aktivity v éře reálného socialismu s prakticky plnou zaměstnaností. Záro- naopak nově zakládá nárok na zohlednění další účasti na s pobíráním dávky vykonává výdělečnou činnost. Zákon veň se prodlužuje průměrná doba studia u mladší generací důchodovém pojištění v době souběhu, takže je možné Projekt a tato je doba financován se od roku z prostředků 2010 již ESF do prostřednictvím doby pojištění Operačního nezapočítává. zdroje U a mladších zaměstnanost ročníků a státního tedy bude rozpočtu s vysokou ČR pravného důchodu však byla zachována 14/65 regulace podmiňu- si programu nechat důchod přepočítat. V době pobírání předčas- Lidské děpodobností postupně růst podíl osob, které nebudou jící nárok na dávku tím, že důchodce nevykonává výdělečnou činnost, která by zakládala účast na schopny zpřísněnou podmínku minimální doby pojištění důchodovém 13

pojištění. To v praxi znamená vyloučení možnosti souběhu předčasného důchodu se zaměstnáním a omezení případné samostatné výdělečné činnosti ročním příjmovým limitem 62 261 Kč (pro rok 2015). Výzkumnou hypotézou je, že zrušení omezení souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu přineslo zvýšení podílu důchodců, kteří vedle pobírání starobního důchodu vykonávají výdělečnou činnost. V České republice jsou dostupné dva zdroje, ze kterých lze získat představu ohledně vývoje počtu pracujících důchodců. Prvním zdrojem je výběrové šetření pracovních sil Českého statistického úřadu a druhým se stala kombinace datových souborů shromažďovaných ČSSZ. Český statistický úřad soustavně nepublikuje počet pracujících důchodců, ale nová metodika používaná od roku 2010 umožňuje zjištění počtu pracujících důchodců z periodicky prováděného výběrového šetření pracovních sil. Časová řada, kterou je možné vidět v tabulce níže, však nezachycuje klíčovou změnu legislativě účinnou od roku 2010. Důvodem je změna metodiky používané ČSÚ v uvedeném roce. Časová řada získaná z VŠPS ukazuje, že po změně metodiky kolísá průměrný počet starobních důchodců v kalendářním roce mezi 157 tisíci a 172 tisíci (viz tabulka níže). Statistika započítává do tohoto počtu i pracující předčasné důchodce. Vzhledem k délce časové řady a kolísání hodnot nelze stanovit jednoznačně klesající či rostoucí vývojový trend. Kolísání lze vysvětlit změnami v počtu důchodců i četnosti ročníku, který dosáhl v daném kalendářním roce věkové hranice pro odchod do důchodu. Mezi pracujícími důchodci mírně převažují ženy, což lze přisoudit nižšímu statutárnímu důchodovému věku u žen a vyšší naději dožití u žen. Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Pracující starobní důchodci 158 3 156 9 163 4 172 8 166 3 Muži 75 9 72 2 75 2 80 4 78 5 Ženy 82 4 84 7 88 3 92 4 87 8 Tabulka 3: Počet pracujících starobních důchodců v tisících (2010 2014) (včetně předčasných důchodců). Zdroj dat: ČSÚ Nárůst počtu pracujících starobních důchodců v období 2010 2014 nelze konstatovat ani při přepočtu na procentní podíl ze všech starobních důchodců (viz tabulka níže). V tomto období vykonává výdělečnou činnost 9 10 % starobních důchodců. Podíl pracujících důchodců mužů je průměrně o 0 3 % vyšší než počet pracujících žen pobírajících starobní důchod. Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Pracující starobní důchodci 9 6 9 1 9 5 10 0 9 5 Muži 10 1 9 1 9 5 10 1 9 7 Ženy 9 2 9 0 9 5 9 9 9 4 Tabulka 4: Počet pracujících starobních důchodců jako podíl počtu starobních důchodců (2010 2014) (včetně předčasných důchodců). Zdroj dat: ČSÚ Velikost počtu pracujících důchodců je možno poměřovat i významem této skupiny na trhu práce. Následující tabulka ukazuje počet pracujících starobních důchodců v poměru k celkovému počtu ekonomicky aktivních osob v České republice v daném kalendářním roce. Relativní důležitost starobních důchodců na trhu práce se v zásadě nemění. Ženy pracující v důchodu představují relativně významnější podíl mezi pracujícími ženami, než je tomu u mužů. Důvodem je menší ekonomická aktivita žen v nižším věku vzhledem k tomu, že svůj čas věnují péči o děti. Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Pracující starobní důchodci 3 2 3 2 3 3 3 5 3 3 Muži 2 7 2 6 2 7 2 9 2 8 Ženy 4 0 4 0 4 2 4 3 4 1 Tabulka 5: Počet pracujících starobních důchodců jako podíl počtu ekonomicky aktivních osob v období 2010 2014 (včetně předčasných důchodců) (%). Zdroj dat: ČSÚ Výše analyzovaná data z šetření VŠPS Českého statistického úřadu tedy neposkytují možnost zachytit legislativní změnu regulace práce v důchodu provedenou s účinností od roku 2010. Takovou statistiku by byla schopna zpětně poskytnout ČSSZ v případě propojení dat vytvořených v rámci statistiky nad souborem ANOD (anomymizovaní důchodci) a jejich spojením se souborem STATMIN VZ ZAM. Vzhledem k tomu, že procedura potřebného propojení je v současnosti na ČSSZ ve fázi ověřování a testování a dosud nejsou vyřešeny některé sporné otázky, nejeví se jako vhodné předběžné výsledky analýzy ČSSZ publikovat. Poskytnutá data za období po roce 2010 však v zásadě souhlasí s výše uvedenými daty ČSÚ získanými z VŠPS. Pokud by se provedenou analýzu ČSSZ podařilo ověřit jako validní, znamenalo by to, že míra výdělečné 14

činnosti starobních důchodců mezi rokem 2009 a 2011 zaznamenala nárůst v řádu stovek procent. Statistiku za vykazovaný rok by při použití zmíněné metody bylo možné získávat s přibližně ročním až 1 5ročním zpožděním (čekání na vytěžení formulářů). Obdobná informace o pracujících důchodcích, navíc bez zpoždění, by byla dostupná spojením informace ČSSZ z evidence důchodů a registru pojistných vztahů, tato vazba však aktuálně není vytvořena, pro potřeby výkonu provádění sociálního pojištění ČSSZ není totiž potřebná. Doporučuje se standardizovat takové propojení, ověřit jeho správnost a pravidelně publikovat výslednou statistiku pracujících důchodců. Doporučuje se propojení vytvořit i zpětně tak, aby bylo možné využít existence dat za uplynulé období. Realizace doporučení je proveditelná v rámci současných odborných kapacit nositele pojištění, vyžádala by si však vyčlenění personální kapacity a s tím spojené finanční náklady. 1.5 PŘESLUHOVÁNÍ Pokud se pojištěnec rozhodne odložit odchod do důchodu a pracovat po dosažení statutárního důchodového věku bez pobírání důchodu, za každých 90 ukončených kalendářních dnů výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod mu náleží zvýšení dávky o 1 5 % výpočtového základu. Taková bonifikace byla zavedena zákonem č. 155/2001 Sb., který novelizoval zákon o důchodovém pojištění s cílem motivovat občany k odkladu odchodu do důchodu. Výzkumnou hypotézou je, že v souvislosti s účinností zákona č. 306/2008 Sb., který přinesl uvolnění režimu souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu (viz výše), část osob přesluhujících po dosažení důchodového věku odejde do důchodu a bude využívat možnosti pracovat v souběhu s důchodem. To by mělo přinést změnu, kdy statistika odchodů do důchodu po přesluhování zaznamenává nejprve nárůst v roce 2010 a poté prudký pokles. Graf níže ukazuje, že do roku 2010 odcházel po přesluhování do starobního důchodu každý desátý účastník systému. V roce 2010 bylo po přesluhování přiznáno 11 % starobních důchodů, od následujícího kalendářního roku poklesl podíl takto přiznaných důchodů na celkovém počtu přiznaných starobních důchodu ke 2 % a na této úrovni v následujících letech setrvává. Hypotéza předpokládající pokles zájmu o přesluhování se potvrdila. Nepotvrdil se však předpoklad přechodného nárůstu počtu důchodů přiznaných po přesluhování v roce 2010. Je to způsobeno faktem, že většina přesluhujících pojištěnců odkládala vždy žádost o důchod jen relativně krátkou dobu. Počet aktuálně přesluhujících osob tedy nebyl nikdy vysoký ani před rokem 2010. Význam institutu je třeba posuzovat právě i optikou průměrné délky přesluhování. Průměrná délka doby přesluhování se v období 2006 2009 pohybovala v intervalu mezi 559 a 634 dny, v roce 2010 vzrostla na 821 dnů a v období 2011 až 2014 opět poklesla k hodnotám mezi 516 prudký pokles. Graf níže ukazuje, že do roku 2010 odcházel po přesluhování do starobního důchodu každý desátý účastník systému. V roce 2010 bylo po přesluhování přiznáno 11 % starobních důchodů, od následujícího kalendářního roku poklesl podíl takto přiznaných důchodů na celkovém počtu přiznaných starobních důchodu ke 2 % a na této úrovni v následujících letech setrvává. Graf 6: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů po přesluhování (2006 2014) 14,0% 12,0% 12,6% 11,1% 11,3% 11,1% 10,0% 8,9% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 2,0% 2,2% 1,6% 2,0% 0,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj dat: ČSSZ Graf 6: Vývoj počtu nově přiznaných starobních důchodů po přesluhování (2006 2014). Zdroj dat: ČSSZ Hypotéza předpokládající pokles zájmu o přesluhování se potvrdila. Nepotvrdil se však předpoklad přechodného nárůstu počtu důchodů přiznaných po přesluhování v roce 2010. Je to způsobeno faktem, že většina přesluhujících pojištěnců odkládala vždy žádost o důchod jen relativně krátkou dobu. Počet aktuálně přesluhujících osob tedy nebyl nikdy vysoký ani před rokem 2010. Význam 15

Graf 7: Délka doby přesluhování ve čtvrtletích (2007, 2010, 2013) 2 500 2 000 1 500 1 000 2007 2010 2013 Expon. (2007) Expon. (2010) Expon. (2013) 500 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Zdroj dat: ČSSZ Graf 7: Délka doby přesluhování ve čtvrtletích (2007, 2010, 2013). Zdroj dat: ČSSZ Důvodem změny ve statistice od roku 2010 je s vysokou pravděpodobností preference režimu pobírání důchodu v souběhu s výdělečnou činností u těchto účastníků. To se s delším časovým odstupem projeví relativně pomalejším růstem reálného věku odchodu do důchodu, ale a 732 dny. V současnosti ani před rokem 2010 nebylo stanoveno žádné omezení doby, o kterou lze důchod takto ale nezměněným tempem růstu průměrného věku ukon- pomalejším růstem reálného věku odchodu do důchodu, nezměněným tempem růstu průměrného věku ukončení ekonomické aktivity. Vzhledem k tomu, že bonifikace odložit. Jediným za přesluhování limitem pro zohlednění je v současnosti přesluhování nastavena jsou čení přibližně ekonomické pojistněmatematicky aktivity. Vzhledem neutrálně, k tomu, že nelze bonifikace projev za přesluhování preference je účastníků v současnosti systému, nastavena který přibližně v takový devadesátidenní jev označit periody, za jednoznačně které mohou ovlivnit negativní. časování Jde o horizontu žádosti o důchod, aktuálního protože kalendářního určují výši bonusu roku za zhoršuje odklad bilanci pojistněmatematicky důchodového neutrálně, účtu, ale nelze v dlouhodobém takový jev označit horizontu žádosti o důchod nemá na bonus tuto bilanci se poskytuje negativní vždy za důsledky. každých za jednoznačně negativní. Jde o projev preference účastníků systému, který v horizontu aktuálního kalendářního ukončených 90 dnů. Graf níže ukazuje, že délka přesluhování v letech 2007, 2010 a 2013 u většiny pojištěnců nepřesahovala Zavedení 9 čtvrtletí. částečného Dopad změny důchodu legislativních bém horizontu nemá na tuto bilanci negativní důsledky. roku zhoršuje bilanci důchodového účtu, ale v dlouhodo- 1.6 změn účinných k 1. 1. 2010 je v grafu demonstrován velmi výrazně Dalším opatřením, rokem 2013. které Většina přinesl pojištěnců, s účinností kteří od odchází v tom roce do důchodu po přesluhování, neodkládá dů- 1.6 ZAVEDENÍ ČÁSTEČNÉHO počátku roku 2010 zákon č. 306/2008 Sb., je možnost výplaty starobního důchodu v poloviční výši. Účastník důchodového pojištění, jenž dosáhl chod déle než jeden rok. DŮCHODU statutárního Důvodem důchodového změny ve statistice věku a od splnil roku 2010 podmínku je s vy-minimálnsokou pravděpodobností v poloviční výši preference a nadále režimu pracovat. pobírání Při dů-pobírání Dalším tohoto opatřením, důchodu které přinesl v poloviční s účinností výši náleží od počát- doby pojištění, může zažádat o výplatu důchodu zvýšení chodu v procentní souběhu s výměry výdělečnou o 1,5 činností % výpočtového u těchto účastníků. To se Opatření s delším časovým se inspirovalo odstupem tzv. projeví částečnými relativně důchody, platy starobního které jsou důchodu v některých v poloviční státech výši. relativně základu ku za roku každých 2010 zákon 180 kalendářních č. 306/2008 dnů Sb., výdělečné je možnost vý- činnosti. Účastník Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 18/65 16

důchodového pojištění, jenž dosáhl statutárního důchodového věku a splnil podmínku minimální doby pojištění, může zažádat o výplatu důchodu v poloviční výši a nadále pracovat. Při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši náleží zvýšení procentní výměry o 1 5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Opatření se inspirovalo tzv. částečnými důchody, které jsou v některých státech relativně populární. Důchodce může takto pokračovat v jakékoli výdělečné činnosti při pobírání starobního důchodu v poloviční výši a ve chvíli, kdy se rozhodne odejít do důchodu, je mu prostřednictvím popsaného mechanismu vyměřen starobní důchod v plné výši. Hypotézou bylo, že většina účastníků systému, kteří chtějí pracovat i po překročení věkové hranice pro odchod do důchodu, zvolí práci v souběhu s pobíráním plného starobního důchodu, a proto nebude počet důchodů vyplácených v poloviční výši vysoký. Tabulka níže ukazuje, že se tato cesta postupného odchodu z ekonomické aktivity v České republice nevyužívá prakticky vůbec. 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem 9 4 2 2 2 Muži 6 4 2 2 2 Ženy 3 0 0 0 0 Tabulka 6: Počet vyplácených starobních důchodů v poloviční výši (2010 až 2014). Zdroj dat: ČSSZ V prvním roce po zavedení možnosti byl vyplácen starobní důchod v poloviční výši jen 9 osobám. V dalších letech dokonce poklesl počet vyplácených důchodů v poloviční výši na 4 a v současnosti takovou dávku pobírají jen dvě osoby. Institut částečné důchodu tedy není využíván. V roce zavedení tohoto opatření byl důchod vyplácen osobám ve věkovém rozmezí 61 až 64 let. Většinou tuto cestu odchodu do důchodu volili muži a šlo o osoby s nadprůměrnými příjmy. Neúspěch institutu lze připsat stejným skutečnostem jako u poklesu významu přesluhování (viz výše). Významnou roli hraje patrně i nízká informovanost veřejnosti o existenci této možnosti. 1.7 PŘEDČASNÉ DŮCHODY Pokud pojištěnec získal minimální potřebnou dobu pojištění, ve sledovaném období let 2006 2014 má nárok na starobní důchod tři roky před dosažením důchodového věku. Výše procentní výměry jeho starobního důchodu se v případě využití takové možnosti krátí. Do roku 2010 byla procentní výměra důchodu stejnoměrně krácena za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0 9 %. S účinností od počátku roku 2010 zákonem č. 306/2008 Sb., bylo zavedeno odstupňované zpřísňování s délkou předčasného důchodu. Nově tak platí, že procentní výměra předčasného důchodu se krátí za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0 9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1 2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1 5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Pojištěnec, který odejde do důchodu celé tři roky před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu, tedy musí počítat s výraznějším krácením dávky, než tomu bylo před počátkem roku 2010. Základní statistiku nově přiznaných předčasných důchodů znázorňujícíí dopad legislativních změn ukazuje následující graf. Trend vykazuje setrvalý podíl osob odcházejících do předčasného důchodu od roku 2006 s výjimkou výrazného nárůstu v roce 2011 a menšího nárůstu v roce 2009. Tyto skokové změny lze připsat legislativním změnám, jejichž účinnost byla stanovena na rok následující po uvedených skokových změnách statistiky. Zpřísnění krácení delších předčasných důchodů od 1. 1. 2010 lze připsat nárůstu podílu přiznaných předčasných důchodů v roce 2009 na 41 %. V následujícím roce potvrzuje takový závěr pokles nově přiznaných předčasných důchodů pod dlouhodobý průměr pojištěnci, kteří chtěli do předčasného důchodu odejít podle předchozích pravidel, tak učinili již v roce 2009. V roce 2011 následuje ještě výraznější vlna odchodů do předčasného důchodu. Více než polovina ze všech nově přiznaných starobních důchodů v tomto roce je přiznána jako předčasné důchody. Důvodem je nově přijatá změna způsobu výpočtu důchodů, jejíž účinnost má postupně mezi lety 2011 2014 provést změnu redukčních hranic pro výpočet důchodu (podrobně viz kapitola 1.1.9). Bližší vhled do reakcí účastníků systému na popsané legislativní změny nabízí tabulka níže, poskytující přehled přiznaných předčasných důchodů ve členění muži ženy. Očekávané zpřísnění redukce předčasných důchodů přineslo jen mírné zvýšení podílu předčasných důchodů u mužů v porovnání s hodnotami ukazatele v předchozích třech letech (viz graf níže). Naopak u žen byl nárůst nově přiznaných předčasných důchodů těsně před účinností 17

Graf 8: Vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů (2006 2014) 60,0% 51,9% 50,0% 40,0% 30,0% 35,5% 32,2% 34,4% 41,0% 28,0% 29,2% 33,5% 33,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj dat: ČSSZ Graf 8: Vývoj počtu nově přiznaných předčasných důchodů (2006 2014). Zdroj dat: ČSSZ Zpřísnění krácení delších předčasných důchodů od 1. 1. 2010 lze připsat nárůstu podílu přiznaných předčasných důchodů v roce 2009 na 41 %. V následujícím roce potvrzuje takový závěr pokles nově přiznaných předčasných důchodů pod dlouhodobý průměr pojištěnci, kteří chtěli do předčasného důchodu Graf odejít 9: 9: Muži podle a a ženy předchozích vývoj Muži počtu pravidel, nově přiznaných tak učinili předčasných již v roce důchodů 2009. V Ženy podle roce druhu 2011 (2006 následuje 2014) ještě výraznější vlna odchodů do předčasného Muži důchodu. Více než polovina ze všech Ženy nově přiznaných starobních důchodů v tomto roce je přiznána jako předčasné důchody. Důvodem je nově přijatá změna způsobu výpočtu důchodů, jejíž účinnost má postupně 60,0% 60,0% 55,5% mezi lety 2011 2014 provést změnu redukčních hranic pro výpočet důchodu (podrobně viz kapitola 1.1.9). 48,5% 50,0% 44,6% 50,0% Bližší vhled do reakcí účastníků systému na popsané legislativní změny nabízí tabulka níže, poskytující 37,2% 40,0% přehled přiznaných předčasných důchodů ve členění muži ženy. Očekávané zpřísnění redukce 33,8% 33,7% 37,6% 40,0% 36,7% 37,5% 32,8% předčasných důchodů přineslo jen mírné zvýšení 31,6% 33,3% 33,2% 28,7% 29,6% podílu předčasných důchodů 27,3% 30,0% u mužů v porovnání s hodnotami ukazatele v předchozích 28,7% 28,7% 30,0% třech letech (viz graf níže). Naopak u žen byl nárůst nově 20,0% přiznaných předčasných důchodů těsně před účinností opatření velice výrazný. Druhá legislativní změna následující 20,0% s dvouletým odstupem přinesla ještě 10,0% výraznější genderový rozdíl v reakci účastníků systému. Muži, kteří mají v průměru vyšší příjmy než ženy, a více je proto zasáhla změna výpočtu důchodu 10,0% 0,0% (viz kapitola 1.1.9), se vyhýbali novým pravidlům výpočtu důchodu odchodem do předčasného důchodu ještě za předchozích podmínek 10,0% častěji než ženy. V roce 2011 bylo mezi nově 0,0% přiznanými starobními důchody u mužů více než 55 % předčasných důchodů. 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 Zdroj dat: ČSSZ Graf 9: Dá Muži Dá se a se ženy předpokládat, vývoj počtu nově že přiznaných že odstupňování předčasných redukce důchodů podle předčasných druhu (2006 důchodů 2014). Zdroj vedlo dat: ČSSZ k k významné změně v v chování účastníků systému při při odchodu do do předčasného důchodu ve ve dvou směrech. Lze Lze vyslovit hypotézu, že že část osob takto odcházejících do do důchodu odkládá žádost o o předčasný důchod na na později, aby se se vyhnula vyššímu krácení dávky. Zároveň lze lze očekávat, že že odchody do do předčasného důchodu se se budou kumulovat ve ve zvýšené míře vždy do do prvního čtvrtletí, s s nižším krácením v v daném období. Analýza odchodů do do předčasných důchodů testující tyto hypotézy by by vyžadovala dostupnost Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím dle Operačního programu statistiky přiznaných důchodů dle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do do důchodu, která Lidské 18 zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 20/65 však není pro pro roky 2011 2014 k k dispozici 3. 3. Doporučuje se se proto zajistit, aby tuto statistiku ČSSZ sledovala.

opatření velice výrazný. Druhá legislativní změna následující s dvouletým odstupem přinesla ještě výraznější genderový rozdíl v reakci účastníků systému. Muži, kteří mají v průměru vyšší příjmy než ženy, a více je proto zasáhla změna výpočtu důchodu (viz kapitola 1.1.9), se vyhýbali novým pravidlům výpočtu důchodu odchodem do předčasného důchodu ještě za předchozích podmínek častěji než ženy. V roce 2011 bylo mezi nově přiznanými starobními důchody u mužů více než 55 % předčasných důchodů. Dá se předpokládat, že odstupňování redukce předčasných důchodů vedlo k významné změně v chování účastníků systému při odchodu do předčasného důchodu ve dvou směrech. Lze vyslovit hypotézu, že část osob takto odcházejících do důchodu odkládá žádost o předčasný důchod na později, aby se vyhnula vyššímu krácení dávky. Zároveň lze očekávat, že odchody do předčasného důchodu se budou kumulovat ve zvýšené míře vždy do prvního čtvrtletí, s nižším krácením v daném období. Analýza odchodů do předčasných důchodů testující tyto hypotézy by vyžadovala dostupnost statistiky přiznaných důchodů dle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do důchodu, která však není pro roky 2011 2014 k dispozici 3. Doporučuje se proto zajistit, aby tuto statistiku ČSSZ sledovala. 1.8 ZMĚNA ZPŮSOBU VÝPOČTU DŮCHODU V roce 2011 došlo k úpravě redukčních hranic, kdy bylo nutné reagovat na nález Ústavního soudu, kterým byl zrušen paragraf upravující v zákoně o důchodovém pojištění zjištění výpočtového základu, a to z důvodu příliš vysoké solidarity v důchodovém systému. Důchod vyplácený z prvního pilíře důchodového pojištění v ČR je dvojsložkový a skládá se ze základní a z procentní výměry. Základní výměra byla od roku 1996 do roku 2011 stanovována nařízením vlády a její výše vzrostla z původního nastavení 920 Kč v roce 1996 až na 2230 Kč měsíčně v roce 2011. Od konce roku 2011 je pak základní výměra důchodu stanovena jako 9 % průměrné 3 Při provádění analýzy příslušné statistiky vyšlo najevo, že data ČSSZ od roku 2010 neodpovídají skutečnosti. Toto zjištění po testování ČSSZ potvrdila. Více o datech viz příloha. Statistiky nebude možné podle ČSSZ ani zpětně opravit. mzdy. Výše procentní výměry důchodu závisí na získané době pojištění a výši dosahovaných příjmů v rozhodném období, jež se odráží v osobním vyměřovacím základu. Za každých 365 dní doby pojištění náleží pojištěnci 1 5 % výpočtového základu (1 2 % v případě účasti ve druhém pilíři). Výpočtový základ vychází z osobního vyměřovacího základu, ze kterého se nehodnotí celý příjem, ale příjem zredukovaný podle redukčních hranic. Od poloviny 90. let 20. století byly nastaveny dvě redukční hranice, které omezovaly započitatelný příjem pro účely zjištění výše procentní výměry důchodu. Zjištěný příjem z osobního vyměřovacího základu se započítával do výše první redukční hranice ze 100 %, z částky nad první redukční hranici a do výše druhé redukční hranice z 30 % a příjem z částky přesahující horní hranici byl započítán z 10 %. Redukční hranice představují významný solidární prvek v důchodovém systému. Původně se stanovovaly každoročně v absolutních hodnotách nařízením vlády, nastavení odpovídalo zhruba 52 % průměrné mzdy pro první redukční hranici a 103 % pro hranici druhou. Do roku 2011 se pak první redukční hranice kontinuálně zvyšovala až na částku 11 000 Kč, její poměr k průměrné mzdě se však snížil na cca 44 %. Druhá redukční hranice byla postupně zvýšena na 28 200 Kč a její poměr k průměrné mzdě dosáhl v roce 2011 cca 112 %. Na přechodné období v letech 2011 2014 byly stanoveny 3 redukční hranice ve výši 44 %, 116 % a 400 % průměrné mzdy. Výpočtový základ se počítal nadále z osobního vyměřovacího základu s tím, že se měnil poměr započítávaného příjmu mezi jednotlivými redukčními hranicemi. Příjem do první redukční hranice se vždy započetl ze 100 %. Příjem spadající mezi první a druhou redukční hranici byl v roce 2011 započítáván z 29 % a postupně toto procento klesalo až na 26 % v roce 2014. Příjem mezi druhou a třetí hranicí se započítával v roce 2011 ze 13 % a postupně se tento rozsah zápočtu navyšoval až na 22 % v roce 2014. Příjem převyšující třetí redukční hranici byl zohledněn v roce 2011 z 10 % a postupně se jeho zohlednění snížilo až na 2 % v roce 2014. Od roku 2015 existují pouze dvě redukční hranice ve výši 44 % a 400 % průměrné mzdy. Částka osobního vyměřovacího základu nepřevyšující první redukční hranici bude zohledněna ze 100 %, částka mezi první a druhou redukční hranicí se započítá ve výši 26 % a k částce převyšující třetí redukční hranici se nebude přihlížet. Tímto opatřením došlo k mírnému posílení principu ekvivalence pro jedince, kteří mají příjem vyšší než cca 131 % průměrné mzdy. 19

Graf 10: Rozložení nově přiznaných starobních důchodů podle výše (2010 a 2014) 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2014 2010 Zdroj dat: ČSSZ Graf 10: Rozložení nově přiznaných starobních důchodů podle výše (2010 a 2014). Zdroj dat: ČSSZ 1.9 Zavedení předdůchodů K postupnému zavedení nové výpočtové formule do přechodného období zavádění nových pravidel, nelze došlo v letech 2011 2014. Z výše uvedeného vyplývá, že z těchto dat usuzovat, jak se profil změní po ukončení zavádění nových V pro souvislosti pojištěnce s s pokračováním hrubou mzdou růstu ve výši statutární mezi první věkové a druhou redukční hranicí prosadit (tedy vytvoření zhruba ve výši speciálního mzdy mezi 52 schématu, % které by umožnilo některým profesním hranice pro odchod redukčních do důchodu hranic pro se výpočet odbory důchodu. snaží dlouhodobě skupinám a 103 % průměrné odejít do mzdy) starobního byla stará důchodu pravidla výpočtu dříve. důchodu výhodnější. přístup ke To všem způsobilo účastníkům výrazný nárůst pojištění počtu byla od- ve 1.9 spolupráci ZAVEDENÍ se sociálními PŘEDDŮCHODŮ partnery vytvořena S cílem zachovat jednotu důchodového pojištění a rovný taková chodů do možnost předčasných v rámci důchodů třetího před pilíře účinností důchodového opatření zabezpečení. Zákon č.27/2011 Sb., o doplňkovém (viz graf 7) a potažmo skokový nárůst počtu nově přiznaných starobních důchodů v roce 2011 (viz graf 1). nice pro odchod do důchodu se odbory snaží dlouhodobě V souvislosti s pokračováním růstu statutární věkové hra- důchodovém spoření, který přinesl zásadní reformu třetího pilíře důchodového systému, zavádí i tzv. předdůchod. Hypotézou Je jedním je, že v důsledku ze způsobů, změny jak redukčních může účastník prosadit doplňkového vytvoření speciálního penzijního schématu, spoření které čerpat by umožnilo některým profesním skupinám odejít do starobního dů- hranic došlo ke změně struktury vyplácených starobních důchodů podle jejich výše. Takovou změnu mezi rokem chodu dříve. S cílem zachovat jednotu důchodového pojištění a rovný přístup ke všem účastníkům pojištění byla ve 2010 a 2014 dokládá graf č. 10. Vliv na výši důchodů má i řada jiných skutečností, než je nastavení redukčních hranic Důležitý 4, přesto v tomto lze případě sledovat je i výrazně rozdílný podíl jiný přiznaných profil struktury předčasných v dů- důchodů. nost V v relaci rámci k jiným třetího meziročním pilíře důchodového rozdílům se však zabezpečení. nejedná o velký Zá- spolupráci se sociálními partnery vytvořena taková mož- 4 rozdíl. Na kalendářní roky 2010 a 2012 byl přechodně v rámci úsporných protikrizových opatření zrušen maximální roční vyměřovací sledku provedené změny. Zatímco u nižších důchodů zůstává profil stejný, v pásmu průměrných důchodů došlo který přinesl zásadní reformu třetího pilíře důchodového kon č.27/2011 Sb., o doplňkovém důchodovém spoření, základ. ke změně. Vzhledem k tomu, že rok 2014 ještě spadá systému, zavádí i tzv. předdůchod. Je jedním ze způsobů, jak může účastník doplňkového penzijního spoření čerpat prostředky naspořené v důchodovém fondu ještě před dosažením programu důchodového věku. Předdůchod může využít kte- Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního 4 Lidské Důležitý zdroje v tomto a zaměstnanost případě je i rozdílný a státního podíl přiznaných rozpočtu předčasných ČR rýkoli účastník třetího pilíře důchodového zabezpečení 23/65 bez důchodů. V relaci k jiným meziročním rozdílům se však nejedná ohledu na profesi. Do předdůchodu může osoba odejít nejdříve 5 let před dosažením věku, který je zákonem stano- o velký rozdíl. Na kalendářní roky 2010 a 2012 byl přechodně v rámci úsporných protikrizových opatření zrušen maximální roční vyměřovací základ. ven jako statutární důchodový věk pro muže narozeného v roce, kdy se narodil. Další podmínkou je splnění minimální 20

doby spoření 60 měsíců ve třetím pilíři. Dávku lze čerpat minimálně po dobu dvou let a její výše musí dosahovat alespoň 30 % průměrné mzdy v ekonomice. Její pobírání nelze přerušit a dávku nelze snížit. Je tedy třeba mít na předdůchod dostatečné úspory. Doba pobírání předdůchodu se pro účely výpočtu starobního důchodu z prvního pilíře považuje za dobu vyloučenou, takže nedojde ke snížení průměrného vyměřovacího základu, ze kterého se bude starobní důchod vypočítávat. Nejde však o dobu pojištění započítávanou do počtu odpracovaných let. Předdůchod je možné na rozdíl od předčasného důchodu kombinovat s výdělečnou činností, takže může dojít k prodloužení ekonomické aktivity jedince. Jak ukazuje tabulka níže, počet osob využívajících této varianty je prozatím nízký, i když každoročně mírně roste. Měsíc Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Zahájeno Ukončeno Zahájeno Ukončeno Zahájeno Ukončeno Leden 0 0 55 0 73 0 Únor 0 0 39 1 42 0 Březen 6 0 34 0 22 3 Duben 12 0 39 0 30 5 Květen 26 0 42 0 37 9 Červen 34 0 37 1 38 8 Červenec 35 0 37 0 44 16 Srpen 30 0 27 0 24 14 Září 30 0 26 0 Říjen 40 0 19 0 Listopad 19 0 33 0 Prosinec 36 0 27 0 Celkem 268 0 415 2 310 55 Tabulka 7: Počet předdůchodů po jejich zavedení v roce 2013 podle měsíců v roce. Zdroj dat: ČSSZ Prozatím malou popularitu institutu předdůchodů lze přisoudit pravděpodobně nedostatečné výši úspor účastníků třetího pilíře, kteří o takovém způsobu odchodu do důchodu uvažují. Naplnění původní ideje, že zaměstnavatelé by měli zaměstnancům v náročných profesích přispívat na doplňkové důchodové spoření právě i s cílem vytvořit dostatečné úspory pro odchod zaměstnance do předdůchodu, by vyžadovalo určitý čas pro akumulaci úspor. Předdůchod si tak dnes účastník v zásadě hradí především ze svých úspor. 1.10 SHRNUTÍ Testování dopadů legislativních změn (viz kapitola 1.1.2) z hlediska vlivu na rozhodování pojištěnců o odchodu do důchodu ukázalo, že statistiky zachytily dvojí efekt provedených opatření: krátkodobý, jejž způsobila snaha pojištěnců volit v přechodném období individuálně výhodnější variantu odchodu do důchodu podle předchozích či nových pravidel, a dlouhodobý efekt, signalizující změnu preference způsobu odchodu do důchodu pojištěnci v novém nastavení systému. Jako přechodné změny v důchodových statistikách zachycujících rozhodování pojištěnců o odchodu do důchodu lze identifikovat skokové nárůsty počtu odchodů do předčasného důchodu v kalendářním roce 2009 a v roce 2011, které souvisí s nárůstem počtu odchodů do předčasného důchodu v těchto letech. Výkyvy lze připsat žádostem o starobní důchod u části pojištěnců, kteří se chtěli vyhnout novým pravidlům účinným podle zákona č. 306/2008 Sb., respektive zákona č. 220/2011 Sb., novelizujícího zákon o důchodovém pojištění účinný od následujícího kalendářního roku. Jako dlouhodobý efekt zákona č. 306/2008 Sb., lze identifikovat především pokles podílu odchodů do důchodu po statutární věkové hranici a předpokládaný nárůst podílu pracujících důchodců po roce 2010. Jde o důsledek zrušení regulace souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu podpořený zavedením zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši. ČSSZ zcela dostatečně sleduje statistiku starobních důchodů přiznaných po věkové hranici. Statistiku pracujících důchodců však v současnosti sleduje jen ČSÚ, který vzhledem ke změně metodiky neposkytuje potřebná data pro období před kalendářním rokem 2011. Zlomové období tedy není pokryto. Statistika by byla dostupná při spojení informace ČSSZ z evidence důchodů a registru pojistných vztahů, tato vazba však aktuálně není vytvořena, pro potřeby výkonu provádění sociálního pojištění ČSSZ není totiž potřebná. Doporučuje se standardizovat takové propojení, ověřit jeho správnost a pravidelně výslednou statistiku pracujících důchodců publikovat. Navrhuje se takové propojení vytvořit i zpětně tak, aby bylo možné využít existence dat za uplynulé období. Realizace doporučení je proveditelná v rámci současných odborných kapacit nositele pojištění. Doporučuje se poskytnout ČSSZ finanční prostředky potřebné k vyčlenění personální kapacity a k pokrytí dalších nákladů. 21

Dalším opatřením provedeným v rámci novely je postupné prodloužení minimální povinné doby pojištění. Dostupné statistiky naznačují růst počtu případů, kdy není pojištěnci starobní důchod přiznán z důvodu nesplnění podmínky minimální povinné doby pojištění. Navrhuje se, aby ČSSZ začala ve statistice sledovat počet zamítnutých žádostí i důvod zamítnutých žádostí, aby bylo možné případný nárůst takových případů evidovat a eventuálně na něj reagovat. Hypotézou při provádění bylo i to, že novela zákona č. 306/2008 Sb., v podobě zpřísnění krácení předčasných důchodů přinesla u části pojištěnců účinekt v podobě odkladu odchodu do předčasného důchodu na později. Analýza odchodů do předčasných důchodů testující hypotézu by vyžadovala dostupnost statistiky přiznaných důchodů podle devadesátidenních pásem předčasného odchodu do důchodu, která však není pro roky 2011 2014 k dispozici. Doporučuje se zajistit, aby tuto statistiku ČSSZ do budoucna sledovala. Úprava redukčních hranic reagující na nález Ústavního soudu v novele zákona č. 220/2011 Sb., přinesla přechodný nárůst počtu nově přiznaných starobních důchodů v roce 2011, v dlouhodobém horizontu lze sledovat patrnou změnu profilu nově přiznaných důchodů podle výše před zavedením opatření a po něm. Statistika ČSSZ tuto změnu dobře ukazuje. Velmi dobře znázorňuje statistika ČSSZ i využití tzv. předdůchodů. Nelze odhadnout potenciál tohoto nově zavedeného institutu do budoucna, v současnosti však hraje marginální roli. 22

2 Přílohy Seznam příloh 2. PŘÍLOHY Číslo Obsah 1 Chyba ve statistice ČSSZ sledující předčasné důchody podle pásma 1) Příloha Zpráva 1: ČSSZ: Chyba V minulosti ve statistice publikovaná ČSSZ sledující a ověřovaná předčasné statistika důchody předčasných podle pásma důchodů podle pásem neodpovídá skutečnosti. Při posouzení statistiky úsekem provádění důchodového pojištění byly na dotaze stran 1. správnosti Zpráva zdrojových ČSSZ: V minulosti dat změny publikovaná v datech a zdůvodněny ověřovaná statistika legislativními předčasných změnami. důchodů Při opětovném podle pásem prověření neodpovídá skutečnosti. s prováděnou Při posouzení analýzou statistiky byla objevena úsekem chyba provádění ve zdrojových důchodového datech pojištění (viz graf byly níže). na dotaze Ve zdrojové stran správ- v souvislosti aplikaci nosti SRD, zdrojových odkud dat se změny údaj o v datech předčasnosti zdůvodněny do statistického legislativními systému změnami. D STAT Při opětovném čerpá, prověření nebyly správně v souvislosti s prováděnou zapracovány zákonné analýzou změny. Zdrojový byla objevena údaj tedy chyba není ve správný zdrojových a nejsou datech kapacity (viz graf na níže). úpravu Ve zdrojové zdrojové aplikace. aplikaci SRD, Prověřují se další možnosti řešení, jak opět získávat správné údaje. Zpětně nebude možné chybějící data za odkud se údaj o předčasnosti do statistického systému D-STAT čerpá, nebyly správně zapracovány zákonné roky 2010 2014 získat. změny. Zdrojový údaj tedy není správný a nejsou kapacity na úpravu zdrojové aplikace. Prověřují se další možnosti řešení, jak opět získávat správné údaje. Zpětně nebude možné chybějící data za roky 2010 2014 získat. Přiznané trvale předčasné důchody podle pásem předčasného odchodu Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 27/65 23

3. POUŽITÉ ZKRATKY ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení VŠPS Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ Český statistický úřad 24

4. ŽIVOTNÍ PODMÍNKY GENERACE 50+ A ZVAŽOVANÉ STRATEGIE ODCHODU DO DŮCHODU Z POHLEDU PROFESNÍHO ZAŘAZENÍ (PRŮZKUMOVÁ ANALÝZA) Kapitola se zabývá zejména životními podmínkami a příjmy jednotlivců starších 50 let a rozhodovacími strategiemi odchodu do důchodu u osob ve věku 50 74 let v České republice. Datovými zdroji jsou výběrové šetření SILC (Statistics on Income and Living Conditions), jež poskytuje reprezentativní data o příjmech a životních podmínkách domácností i jednotlivců, a dále mezinárodní výzkum SHA- RE (neboli Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe), který shromažďuje komplexní informace o současné evropské populaci 50+ (včetně partnerů). V České republice je šetření SILC známé pod názvem Životní podmínky a od roku 2005 jej realizuje Český statistický úřad. V souladu s metodikou doporučenou Evropským statistickým úřadem (Eurostat) byl použit systém tzv. integrovaných vah, což je. sada přepočítacích koeficientů, vhodných pro souběžné zpracování výstupů. Takový přepočet odstraňuje vliv non-response, tedy zkreslení vzniklé rozdíly, které nebyly vyšetřeny, ale také podhodnocenými či nadhodnocenými údaji samotných jednotlivců. U každého jednotlivce jsou stanoveny konkrétní váhy pro přepočet výsledků z výběru na celý soubor v populaci. Přepočítací koeficient se vztahuje k četnosti itého jednotlivce a představuje jeho váhu vzhledem k základnímu souboru. Součet hodnoty přepočítacího koeficientu každého itého jednotlivce souboru dá sumu všech osob v ČR. Pro následující část práce bylo použito zejména šetření Životní podmínky 2007 (ŽP07) a Životní podmínky 2013 (ŽP13). V rámci šetření Životní podmínky 2009 byly vloženy speciální otázky týkající se materiální a sociální deprivace, které byly vyhodnoceny, i když se týkají jiného období. Z šetření ŽP07 a ŽP13 byli vyfiltrováni jedinci ve věku 50+ a osoby pobírající starobní důchod, respektive starobní a vdovský důchod současně (dále jen důchod). Více než jedna pětina české populace pobírá starobní důchod. Počet důchodců tedy vzrostl v rámci celé populace ČR od roku 2005 o více než 2 %. Nárůst tohoto segmentu nelze shledávat jako problém, jde o ryze pozitivní jev. Jako problém lze chápat pouze zvyšující se nároky na státní rozpočet, zdravotnictví apod. V rámci šetření SHARE jsme se zaměřili na názory respondentů, kterým zatím nárok na starobní důchod nevznikl a kteří zvažují možnosti odchodu do důchodu. K tomu je připojen pohled starobních důchodců, kterou formu odchodu by zvolili, kdyby se měli rozhodovat znovu. Cílem je nalezení vztahů mezi základními sociodemografickými charakteristikami (konkrétně bude použito pohlaví a profese) a strategiemi odchodu do důchodu. Výsledky budou vycházet z páté vlny výzkumu SHARE, jejíž sběr probíhal v roce 2013. Individuální rozhodování o odchodu do důch je úzce spojeno se vznikem nároku na starobní důchod přibližně 80 85 % osob odchází do důchodu kvůli tomu, že jim vznikl nárok (viz van Erp, a další, 2014, Bakalová a další, 2015). Výsledky dat SHARE potvrzují, že nejde jen o české specifikum, neboť tento postoj lze nalézt i v dalších evropských zemích (např. Rakousko, Španělsko). Analýza ad hoc modulu Výběrového šetření pracovních sil z roku 2012 také uvádí, že 86 % ekonomicky neaktivních důchodců (mužů a žen) přestalo pracovat z důvodu odchodu do starobního důchodu (či kvůli možnosti odejít dříve do jiného druhu důchodu např. invalidního) (ČSÚ 2013). Pracovní život však pro některé nekončí dosažením zákonného důchodového věku, přibližně sto padesát tisíc z 3 milionů jedinců je pracovně aktivních i po této hranici (více Šatava, 2015). Jde většinou 25

o osoby s vyšším vzděláním vykonávající odborné profese (více též ČSÚ, 2013). Z výzkumu 50+ aktivně (Bočková a další, 2011) vyplývá, že starší pracovníci jsou ke svému zaměstnavateli více loajální, avšak jejich fyzická kondice bývá omezenější což se může stát i bariérou pro výkon některých profesí (zejména manuálních). Na druhou stranu předčasný odchod i přes jeho nevýhody, jakými je následné krácení výše starobního důchodu či nemožnost přivýdělku při jeho pobírání volí zejména osoby, které jsou v předdůchodovém věku nezaměstnané a mají problémy získat nové zaměstnání. Převažujícím důvodem pro odchod do předčasného důchodu je ve 40 % případů právě ztráta zaměstnání. Předčasný důchod se také týká osob vykonávajících spíše náročnější manuální práci (Šimandlová, 2014). Na problematiku odchodu do důchodu nelze nahlížet bez přihlédnutí k situaci osob 50+ na trhu práce. Pracovní trh České republiky ve srovnání s vyspělejšími evropskými zeměmi zaměstnává více osob v manuálně orientovaných profesích (např. v severských státech nalezneme až polovinu odborníků) těch je naopak více v jižních státech. (Bakalová a další, 2015) Bližší pohled přinese podkapitola, která se zaměří právě na typologii profesí u osob 50+. Vzhledem k tomu, že struktura zastoupení jednotlivých typů profesí pro muže a ženy je jiná a také zákonný věk odchodu do důchodu se liší, budou výstupy v této části vypracovány pro každé pohlaví zvlášť. Dále budou představeny postoje respondentů výzkumu SHARE, kteří zatím nemají nárok na pobírání starobního důchodu. U těchto tzv. předdůchodců se pozornost zaměří především na posouzení výhodnosti strategií odcházení do důchodu a také na postoje spojené s výkonem jejich práce. Dále budou představeny názory seniorů, kteří pobírají starobní důchod. Respondenti-důchodci byli vyzváni, aby znovu posoudili výhodnost jednotlivých strategií odchodu do důchodu. V závěru budou shrnuta podstatná zjištění a také budou předložena doporučení týkající se předdůchodového rozhodování. 4.1 ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A PŘÍJMY LIDÍ 50+ V České republice stoupá počet lidí pobírajících starobní důchod. Ve vztahu k počtu obyvatel jde asi o pětinu všech osob. Podle šetření SILC v roce 2005 pobíralo starobní důchod 20 64 % lidí, v roce 2013 to bylo již 22 75 %. 4.1.1 POHLAVÍ A VĚK Z genderového rozložení znázorněného na níže uvedeném grafu je zřejmé, že se podíl mezi muži a ženami za sledované období příliš nezměnil. V rámci osob 50+ představují muži 45 % a ženy 55 %. Věkové rozložení se v rámci sledovaných let nepatrně změnilo. Počet osob ve věkově nejvyšší kategorii vzrostl téměř o 2 %, ovšem kategorie 60 až 69 let se za sledované období rozrostla o více než 270 tisíc osob. U kategorie 50 až Charakteristiky ŽP05 ŽP06 ŽP07 ŽP08 ŽP09 ŽP10 ŽP11 ŽP12 ŽP13 Počet jednotlivců v šetření SILC 10 333 17 830 23 059 26 933 23 302 21 379 20 629 20 238 19 105 - z toho počet osob pobírajících důchod Počet obyvatel v ČR (v tis.) - z toho počet osob pobírajících důchod (v tis.) Počet osob pobírajících důchod v ČR (v %) 2519 4357 5803 6916 6021 5598 5699 5807 5526 10 129 10 161 10 195 10 229 10 340 10 403 10 435 10 293 10307 2091 2046 2071 2102 2164 2188 2288 2347 2345 20 64 20 14 20 32 20 55 20 93 21 03 21 93 22 80 22 75 Tabulka 8: Četnosti jednotlivců (osob) dle dat SILC (absolutní hodnoty). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 26

Graf 11: Pohlaví osob 50+ Pohlaví ŽP13 45,36 54,64 ŽP07 44,96 55,04 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% muž žena Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Graf 11: Pohlaví osob 50+. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Věkové rozložení se v rámci sledovaných let nepatrně změnilo. Počet osob ve věkově nejvyšší kategorii vzrostl téměř o 2 %, ovšem kategorie ŽP07 60 až 69 let se za sledované období ŽP13 rozrostla o více než 270 tisíc Sociální skupiny osob. U kategorie 50 až 59 Abs. let vyjádření došlo k poklesu Rel. osob vyjádření o 7,6 %. Tento Abs. vyjádření vývoj naznačuje, Rel. vyjádření že populace stárne 50 59 let a zvyšuje se délka 1 dožití, 526 116jelikož osob 42 94 50+ přibývá, a 1 to 349 zejména 493 ve vyšších 35 34 věkových kategoriích. 60 69 let 1 114 874 30 64 1 386 580 36 31 70 a více let 961 328 26 42 986 819 28 34 Tabulka 9: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií Celkem 3 638 318 100 3 818 272 100 Tabulka 9: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií. ŽP07 Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty ŽP13 Graf 12: Sociální Věkové skupiny rozložení osob 50+ dle věkových kategorií Abs. vyjádření Rel. vyjádření Abs. vyjádření Rel. vyjádření Věk 50 59 let 1 526 116 42,94 1 349 493 35,34 60 69 let 1 114 874 30,64 1 386 580 36,31 ŽP13 70 a více let 35,34 961 328 36,31 26,42 986 819 28,34 28,34 Celkem 3 638 318 100 3 818 272 100 ŽP07 42,94 30,64 26,42 Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské Zdroj: EU zdroje SILC, a zaměstnanost vlastní výpočty a státního rozpočtu ČR 32/65 4.1.2 Rodinný stav V roce 2007 šlo o 67 % ženatých (resp. vdaných) osob, přičemž v roce 2013 došlo k poklesu této proměnné na 63 %. Ovšem zvýšil se za sledované období počet rozvedených osob (o 3 %), což koresponduje se zvyšujícím se počtem rozvodů v ČR. Graf 13: Rodinný stav osoby v čele 50 59 let 60 69 let 70 a více let Graf 12: Věkové rozložení osob 50+ dle věkových kategorií. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 27

Graf 13: Rodinný stav osoby v čele Rodinný stav osoby v čele ŽP13 3,82 63,44 13,45 19,29 ŽP07 3,13 67,20 10,45 19,21 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty svobodný (á) ženatý, vdaná rozvedený (á) ovdovělý (á) Osoby Graf 13: Rodinný starší stav 50 osoby let žijí v čele. téměř Zdroj: EU v 70 SILC, % případů vlastní výpočty ve společné domácnosti s dítětem, což představuje nárůst oproti sledovanému období 2007. Každým rokem se zvyšuje procento domácností, kde s lidmi nad 59 let 50 došlo let žije k poklesu v domácnosti osob o 7 6 minimálně %. Tento vývoj jedno naznačuje, že populace jelikož stárne rodiny a zvyšuje se utvářejí se délka později dožití, jelikož a věk osob žen při jícím narození se počtem prvního rozvodů dítěte v ČR. se pohybuje kolem 30 dítě. Předpokládá rozvedených se, osob že toto (o 3 %), číslo což bude koresponduje i do budoucna se zvyšu- stoupat, 50+ přibývá, a to zejména ve vyšších věkových kategoriích. Osoby starší 50 let žijí téměř v 70 % případů ve společné domácnosti programu s dítětem, což představuje nárůst opro- Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního let. Lidské Daný zdroje jev a může zaměstnanost také souviset a státního s tím, rozpočtu že děti ČR studují, ti a sledovanému domácnost tak období opouštějí 2007. Každým později, rokem či v případě se 33/65 zvyšuje nezaměstnaných 4.1.2 RODINNÝ STAV absolventů škol lze předpokládat, že procento se tito lidé domácností, osamostatní kde s až lidmi po nad nalezení 50 let žije stálého v domácnosti minimálně jedno dítě. Předpokládá se, že toto číslo pracovního umístění. V roce 2007 šlo o 67 % ženatých (resp. vdaných) osob, bude i do budoucna stoupat, jelikož rodiny se utvářejí později a věk žen při narození prvního dítěte se pohybuje ko- přičemž v roce 2013 došlo k poklesu této proměnné na 63 %. Ovšem zvýšil se za sledované období počet lem 30 let. Daný jev může také souviset s tím, že děti studují, Graf 14: Rodič (aspoň 1 dítě v domácnosti) Rodič aspoň 1 dítě v domácnosti ŽP13 69,51 30,49 ŽP07 66,69 33,31 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano ne Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Graf 14: Rodič (aspoň 1 dítě v domácnosti). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 4.1.3 Vzdělání lidí 50+ 28 V rámci šetření ŽP07 bylo zjištěno, že základní vzdělání mělo téměř 20 % osob starších 50+, přičemž

Graf 15: Nejvyšší dokončené vzdělání osob 50+ Nejvyšší dokončené vzdělání ŽP13 16,06 42,48 28,34 1,66 11,46 ŽP07 19,38 42,93 26,44 2,07 9,17 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% základní vzdělání úplné střední s maturitou vysokoškolské vzdělání vyučen, nižší střední (bez maturity) nástavbové studium či vyšší odborné Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Graf 15: Nejvyšší dokončené vzdělání osob 50+. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 4.1.4 Druh a výše pobíraného důchodu a domácnost tak opouštějí později, či v případě nezaměstnaných absolventů škol lze předpokládat, že se tito lidé DŮCHODU 4.1.4 U skupiny 50+ je relevantní proměnnou druh pobíraného důchodu. DRUH A S VÝŠE narůstajícím POBÍRANÉHO počtem osob 50+ je zřejmé, že došlo k poklesu jednotlivců, kteří žádný důchod nepobírají. V roce 2007 nepobírala žádný osamostatní až po nalezení stálého pracovního umístění. druh důchodu třetina osob. Počet osob pobírajících starobní U skupiny důchod 50+ je relevantní (či starobní proměnnou i vdovský druh současně) pobíraného vzrostl z 57 % na 61,4 %. Dalším jevem je pokles o 2,5 důchodu. % v rámci S narůstajícím pobíraných počtem invalidních osob 50+ důchodů. je zřejmé, Na že tento pokles mohou mít vliv institucionální úpravy systému, došlo k poklesu kdy se jednotlivců, v roce 2010 kteří změnily žádný důchod (zpřísnily) nepobírají. V roce třístupňový 2007 nepobírala systém invalidních žádný druh důchodu důchodů. třetina 4.1.3 podmínky VZDĚLÁNÍ a namísto LIDÍ dvoustupňového 50+ systému byl zaveden osob. Počet osob pobírajících starobní důchod (či starobní i vdovský současně) vzrostl z 57 % na 61 4 %. Dalším V rámci šetření ŽP07 bylo zjištěno, že základní vzdělání mělo téměř 20 % osob starších 50+, přičemž v roce jevem je pokles o 2 5 % v rámci pobíraných invalidních 2013 byl v této kategorie zaznamenán pokles a šlo o 16 % důchodů. Na tento pokles mohou mít vliv institucionální úpravy systému, kdy se v roce 2010 změnily (zpřísnily) (613 142 osob). V obou sledovaných letech bylo přibližně 42 % jedinců vyučeno (v roce 2013 v absolutním vyjádření 1 621 851 osob). V roce 2013 mělo více než 28 % osob den třístupňový systém invalidních důchodů. podmínky a namísto dvoustupňového systému byl zave- starších 50 let úplně střední vzdělání s maturitou. Pozitivní nárůst nastal v rámci vysokoškolského studia, kde šlo na analýza příjmových dat, ovšem pouze pro rok 2013, je- Pro hlubší pochopení problematiky byla provede- o 437 695 osob. Vzdělanostní struktura osob 50+ na základě zjištěných výsledků ukázala, že se v populaci zvyšuje la. 31 5 % osob 50+ nepobírá žádný druh důchodu. Roční likož v roce 2007 se příjmová otázka do šetření nezahrnu- počet osob 50+ s vyšším stupněm vzdělání. Tento trend důchod do 110 000 Kč, což je přibližně 9167 Kč měsíčně, pobírá pouze 13 2 % osob. Nejčastěji se roční důchod je patrný obecně v celé české populaci a dá se předpokládat, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí 50+ bude do pohybuje od 110 000 Kč až po 150 000 Kč (měsíčně budoucna stoupat. Níže uvedený graf poukazuje na stupeň vzdělání osob 50+. ně důchod v hodnotě 150 001 Kč až 200 000 Kč (od 12 tedy až do 12 500 Kč). Necelých 16 % osob pobírá roč- 500 16 667 Kč měsíčně). Více než 200 000 Kč ročního Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 35/65 29

Graf 16: Druh důchodu u osob 50+ Druh důchodu ŽP13 31,47 44,68 16,72 6,06 1,06 ŽP07 33,10 45,11 11,89 8,59 1,31 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% žádný starobní a vdovský starobní invalidní vdovský, vdovecký či či ostatní souběhy důchodů Zdro j: j: EU SILC, vlastní výpočty Graf 16: Druh důchodu u osob 50+. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Pro hlubší pochopení problematiky byla provedena analýza příjmových dat, ovšem pouze pro rok 2013, jelikož v roce 2007 se příjmová otázka do šetření nezahrnula. 31,5 % osob 50+ nepobírá žádný druh důchodu důchodu. pobírá 1 4 Roční % osob. důchod V roce do 2013 110 činila 000 průměrná Kč, což je je přibližně Příjem 9167 do Kč 10 měsíčně, 000 Kč má pobírá pouze 1 5 pouze % osob 13,2 50+ % (56 osob. výše měsíčního Nejčastěji důchodu se roční 10 991 důchod Kč, přičemž pohybuje medián od tvořil 11 500 000 Kč). Kč. Necelých Od roku 2011 16 % v osob rámci pobírá tzv. malé ročně důchodové důchod v druh hodnotě důchodu 150 a jde 001 o Kč 25 až % mužů 200 000 a 75 Kč %(od žen. 12 90 500 % těch- 110 000 165 Kč osob), až přičemž po 150 žádná 000 Kč z těchto (měsíčně osob nepobírala tedy až do žádný 12 reformy 16 667 došlo Kč měsíčně). i ke změnám Více parametrů než 200 výpočtu 000 starobního Kč ročního důchodu to osob má pobírá pouze 1,4 základní % osob. vzdělání, V roce 8 % je 2013 vyučeno činila a pouhá 2 % mají úplně střední vzdělá ní s maturitou. Pokud jde důchodu, kdy se posílil princip zásluhovosti (ekvivalence) průměrná výše měsíčního důchodu 10 991 Kč, přičemž medián tvořil 11 000 Kč. Od roku 2011 v rámci při současném zachování principu solidarity uplatňovaného o ekonomickou aktivitu, ukázalo se, že 10 % těchto osob je tzv. i vůči malé osobám důchodové s nejnižším průměrem reformy došlo příjmů. i Na ke základě změnám nálezu Ústavního princip soudu zásluhovosti bylo následně (ekvivalence) rozhodnuto, při že náklady současném rá o zachování někoho blízkého principu (pečující), solidarity zbylá uplatňovaného 2 % se označila jako parametrů samostatně výpočtu činných, 66 starobního % nezaměstnaných důchodu, a 22 kdy % se se sta- posílil vůči na růst osobám náhradového s nejnižším poměru u průměrem vysokopříjmových příjmů. osob Na ne-základponese cca 10 že % náklady pojištěnců na s nejnižšími růst náhradového příjmy, ale že poměru tyto čuje, u vysokopříjmových že 25 % těchto osob osob pochází neponese z Moravskoslezského cca 10 % náklady budou rozloženy na zbylých asi 80 % pojištěnců. kraje, 11 % z kraje Olomouckého a 10 % z kraje Ústeckého. ekonomicky nálezu neaktivní Ústavního osoby. soudu Podrobnější bylo analýza následně nazna- rozhodnuto, pojištěnců s nejnižšími příjmy, ale že tyto náklady budou rozloženy na zbylých asi 80 % pojištěnců. Graf 17: Roční důchod v % (ŽP13) Roční důchod 15,7 1,4 31,5 38,2 13,2 žádný důchod Důchod do 110 000 Kč Kč 110 001 150 000 Kč Kč 150 001 200 000 Kč Kč 201 000 a více Zdroj: Graf 17: EU Roční SILC, důchod vlastní v % výpočty (ŽP13). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Projekt je je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 36/65 30

Na druhou stranu nejmenší zastoupení těchto osob je v kraji Pardubickém a Jihomoravském. 40 % osob práci hledá, a 48 % nikoliv (přičemž 23 % ji nehledá z důvodu rodičovské dovolené nebo péče o dítě či jinou osobu), zbylých 11 % neodpovědělo. S jejich finanční stránkou koresponduje ve většině případů i celková spokojenost. 45 % osob s příjmy do 10 000 Kč ročně je se svojí životní situaci nespokojeno, 22 % spíše spokojeno a 11 % spokojeno, zbylé osoby neví, jak zhodnotit svoji životní situaci. Pouze 4 % těchto osob si myslí, že se jejich životní situace v budoucnu zlepší, 40 % si myslí, že se nijak nezmění, 23 % má pesimistický pohled a míní, že se jejich situace zhorší. Zbylých 33 % neuvedlo či nedokážou posoudit, jak se bude jejich životní situace vyvíjet. 4.1.5 ZAMĚSTNÁNÍ A PRÁCE Následující tabulka znázorňuje rozdělení osob nad 50 let podle ekonomické aktivity a podrobněji rozebírá průměrný příjem v dané skupině. Velmi důležité je zmínit nízký příjem u skupiny osob pečujících o blízkou osobu, osob v domácnosti či na rodičovské dovolené, která zahrnuje 19 190 osob. Z tohoto počtu téměř 65 % (12 397 osob) nemá žádný příjem a zbylých 35 % osob (6794 osob) má příjem 7140 Kč. Naopak nejvyšší příjem vykazuje skupina OSVČ a skupina zaměstnaných. Ekonomická aktivita Počet osob (abs. vyjádření) ŽP13 Průměrný měsíční příjem (Kč) zaměstnanci 1 011 484 19 811 samostatně výdělečně činní 288 112 22 947 nezaměstnaní 130 040 5571 starobní důchodci 2 206 458 12 079 invalidní důchodci 158 623 11 418 osoby pečující o blízkou osobu, v domácnosti či na rodičovské dovolené 19 190 2550 ostatní ekonomicky neaktivní 4365 18 266 Tabulka 10: Měsíční příjmy osob dle ekonomické aktivity. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Pokud by došlo u starobních důchodců k rozdělení podle pohlaví, jednalo se v šetření ŽP13 o 52 % žen s průměrným měsíčním příjem 11 418 Kč a o 48 % mužů s měsíčním příjmem 13 498 Kč, což činí rozdíl více než 2000 Kč. Hlubší příjmovou analýzou se u osob pobírajících starobní důchod zjistilo, že příjem do 10 000 Kč (včetně) pobírá 425 785 osob, což je téměř 20 % osob pobírajících starobní důchod. Při rozdělení podle pohlaví šlo pouze o 14 % mužů (59 836), zbylých 86 % (365 949) tvoří ženy. Zde pozorujeme nepoměr mezi výší pobíraného důchodu u mužů a žen, na který má vliv i tender pay gap, tedy rozdílné příjmy mužů a žen již za ekonomicky aktivní části života. Menší výdělky se tak odrážejí i ve výši pobíraného starobního důchodu, kdy jsou zejména seniorky více ohroženy příjmovou chudobou a materiální a sociální deprivací. V rámci šetření ŽP07 se zjistilo, že z celkového počtu 3 638 318 osob nad 50+ uvedlo své zaměstnání 1 222 127 osob, což představuje 33 6 %. V šetření ŽP13 bylo z celkového počtu 3 818 2742 osob nad 50 let ekonomicky aktivních 34 3 % (1 308 191 osob). Níže uvedená tabulka ukazuje, že z osob 50+ hledají práce necelá 3. Třetina osob 50+ uvedla, že se jich hledání práce netýká a téměř dvě třetiny osob uvedly, že práci nehledají. 64 % lidí nad 50 let tedy uvedlo, že práci nehledá. Možným vysvětlením je, že lidé práci nehledají, jelikož ji mají a pracují. Zbylá třetina dotazovaných odpověděla, že se jí hledání práce netýká opět to může být kvůli tomu, že jsou již v důchodu. Toto zkreslení může být způsobeno právě tím, že jsou do šetření zahrnuti všichni lidé nad 50 let, tedy jak pracující, tak i ti, co jsou již v důchodu. Při analýze pouze skupiny nezaměstnaných 50+, kterou tvoří 130 040 osob, uvedlo 62 5 %, že práci hledáí, 6 3 % se to netýká a 31 2 % uvedlo, že práci nehledají. Hledá práci Abs. vyjádření ŽP07 Rel. vyjádření Abs. vyjádření ŽP13 Rel. vyjádření ano, hledá 103 978 2 86 114 420 2 99 ne, nehledá 2 313 423 63 58 2 454 789 64 29 netýká se 1 220 916 33 56 1 249 062 32 71 Celkem 3 638 317 100 3 818 271 100 Tabulka 11: Osoby 50+ hledající práci. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty V následující tabulce je uveden přehled, jakým způsobem osoby 50+ práci hledají. Celkově tedy v rámci šetření ŽP07 hledalo práci 103 978 osob 50+ a v posledním šetření ŽP13 tento počet osob vzrostl na 114 420 31

osob. U způsobu, jakým lidé práci hledají, mohli respondenti zvolit více možností. Nejčastěji hledali pomocí úřadu práce či na základě známostí, pomocí přátel a příbuzných. k poklesu osob, které žádný problém neměly, což může souviset s tím, že téměř 20 % osob tuto otázku vůbec nezodpovědělo. Způsob hledání nového zaměstnání ŽP07 ŽP13 nabídka pracovních míst na úřadu práce 84 39 86 98 přímo u zaměstnavatele 44 27 70 59 pomoc zprostředkovatelské agentury 11 15 11 03 dotaz/pomoc příbuzných, přátel 74 26 89 32 odpověď na inzerát 52 99 65 59 účast na pohovoru, konkurzu 11 68 23 66 hledání/vyřizování pro založení vlastní firmy 0 57 0 41 čekání na výsledek 4 55 15 36 jiný aktivní způsob 26 83 24 60 Celkem v absolutním vyjádření 103 978 114 420 Tabulka 12: Způsob hledání práce osob 50+ (v %). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 4.1.6 ZDRAVOTNÍ STAV Z dat jednotlivců bylo také možné získat údaje o jejich zdravotním stavu. Za negativní lze považovat, že v rámci šetření ŽP13 nebyla tato otázka téměř 20 % zodpovězena. V rámci obou šetření u otázky týkající se zdravotního stavu převládala zejména odpověď, že zdravotní stav je přijatelný. Pozitivní naopak je, že v rámci roku 2007 uvádělo špatný zdravotní stav 21 37 %, přičemž v roce 2013 to bylo pouze 17 18 % osob. Obecně lze říci, že zdravotní stav u skupiny seniorů vykazuje v posledních letech příznivý vývoj. Tabulka 14 vypovídá o zdravotních problémech. V rámci šetření ŽP13 došlo k poklesu osob se zdravotním problémem, ovšem na druhou stranu také došlo Zdravotní problém ŽP07 Abs. vyjádření Rel. vyjádření ŽP13 Abs. vyjádření Rel. vyjádření nemá 1 920 295 52 78 1 597 085 41 83 má, ale neomezuje (nečiní potíže) má (do jisté míry omezuje) má, velmi omezuje 418 333 11 50 357 651 9 37 785 778 21 60 800 525 20 97 312 091 8 58 312 367 8 18 neodpovědělo 201 820 5 55 750 644 19 66 Celkem 3 638 317 100 3 818 272 100 Tabulka 14: Zdravotní problém osob nad 50 let. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Při podrobnějším zkoumání důvodů, proč osoby 50+ nenavštívily lékaře specialisty či zubaře, na uvedenou otázku neodpovědělo v posledním roce šetření již zmiňovaných téměř 20 % osob. Obecně lze říci, že osoby 50+ návštěvu lékaře specialisty či zubaře nepodceňují. V rámci šetření ŽP07 se zjistilo, že nejčastěji čekají na zlepšení senioři a z toho důvodu lékaře specialistu nenavštíví (1 33 %). Ovšem zubaře nenavštíví, jelikož k tomu má téměř 1 % jiné než níže uvedené důvody. V roce 2013 byla u lékaře specialisty situace podobná a senioři čekali na zlepšení, ovšem u zubaře byl hlavním problémem strach. Při dotazování ohledně počtu návštěv praktického lékaře za posledních 12 měsíců odpověděla téměř čtvrtina osob 50+, že jej ani jednou nenavštívili. Počet návštěv lékaře je poměrně nízký, necelá polovina lidí (43 %) navštívila lékaře maximálně 3x za rok. U častějších návštěv lékaře pozorujeme i vyšší procento lidí, kteří lékaře vyhledali. Zdravotní stav Dobrý Přijatelný Špatný Nedokáže posoudit ŽP07 ŽP13 ŽP07 ŽP13 ŽP07 ŽP13 ŽP07 ŽP13 50 59 let 44 47 40 44 33 87 24 66 15 20 11 22 6 47 23 68 60 69 let 29 52 27 53 48 54 40 06 16 92 13 93 5 02 18 49 70 a více let 12 83 13 25 45 93 40 73 36 57 30 08 4 67 15 94 Celkem 50+ 31 53 28 21 41 55 34 94 21 37 17 18 5 55 19 66 Tabulka 13: Zdravotní stav osob nad 50 let dle věkových kategorií. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 32

Zde se můžeme domnívat, že počty návštěv lékařů mohou souviset se zdravotním stavem a že častěji lékaře vyhledávají již nemocné osoby. Zároveň nám ale tabulka nenabízí věkové rozložení, takže se můžeme jen domnívat, že častější návštěvy lékaře budou růst s věkem. Počet návštěv ŽP13 žádná návštěva 23 12 1 5 29 2 9 00 3 6 04 4 12 05 5 6 55 6 7 80 7 až 10 14 92 11 až 19 11 95 20 a více návštěv 3 28 Celkový počet osob 50+ 3 818 272 Tabulka 15: Počet návštěv praktického lékaře nebo specialisty v posledních 12 měsících (v %). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 4.1.7 MATERIÁLNÍ A SOCIÁLNÍ DEPRIVACE Šetření SILC se každým rokem snaží vkládat aktuálnější otázky a občas se zaměří na speciální oblasti či osoby (např. děti apod.). V rámci šetření Životní podmínky 2009 byly vloženy otázky týkající se materiální a sociální deprivace, v ostatních šetřeních se již tento druh otázek nevyskytoval, proto jsou vyhodnoceny, i když se týkají roku 2009. V rámci těchto otázek se vytvořily dvě kategorie osoby 50 + a osoby pobírající starobní důchod. Odpovědi v tabulce znázorňují 3 751 787 osob starších 50 let, přičemž 2 164 253 těchto osob pobírají starobní důchod. Na základě tabulky lze konstatovat, že rozdíl mezi uvedenými kategoriemi je, zejména pokud jde o vlastnictví mobilu a schůzky s přáteli či příbuznými. Téměř pro 6 % osob je nemožné si pořídit nové oblečení místo obnošeného. Skoro 3 % seniorů si nemohou dovolit schůzky s přáteli či příbuznými. Pravidelné aktivity ve volném čase si nemůže dovolit 6 3 % osob ve starobním důchodu, přičemž zde je velmi zajímavé, že 62 % seniorů nevykonává tyto aktivity z jiného důvodu (což může mít např. zdravotní příčinu). Mít každý týden na útratu pro sebe si nemůže dovolit pouze 10 % osob nad 50 let a stejně tak i 10 % ve starobním důchodu. 4.1.8 MÍRA SPOKOJENOSTI, DŮVĚRY A OSOBNÍ POCITY Níže uvedené grafy souvisí se subjektivním vnímáním blahobytu a životní úrovně. Detailnější analýza spokojenosti s vybranými oblastmi ukázala, že nejvíce jsou osoby 50+ nespokojeny s finanční situací domácností (37 %) a dále pak s množstvím volného času (28 %). Naopak nejvíce jsou osoby 50+ spokojeny s bydlením (70 %) a s osobními vztahy (70 %), následuje vysoká míra spokojenosti s prostředím, kde bydlí (65 %), a stejně tak s místy, kde se vyskytuje zeleň, nebo k relaxaci (65 %). Celkově jsou osoby 50+ více spokojeny (52 %) než nespojeny (29 %), 16 % osob se nepřiklání ani k jedné variantě. Materiální a sociální podmínky (ŽP09) 50+ pobírající starobní důchod 50+ pobírající starobní důchod 50+ pobírající starobní důchod ano ne, nemohu si dovolit ne, z jiného důvodu mobil pro vlastní potřebu 85 1 79 7 2 1 9 12 9 18 4 alespoň 2 páry dobře padnoucích bot 95 2 94 7 1 4 1 1 3 4 4 2 pořizování aspoň některého nového oblečení místo obnošeného 82 76 7 6 1 5 7 11 9 17 6 schůzky s přáteli či příbuznými 83 80 3 3 1 2 9 13 9 16 8 pravidelné aktivity ve volném čase 39 2 32 2 6 9 6 3 53 9 61 5 útrata pro sebe každý týden 61 2 55 3 10 4 10 2 28 4 34 5 Tabulka 16: Materiální a sociální podmínky osob pobírajících starobní důchod a osob 50+. Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 33

Graf 18: Míra spokojenosti s vybranými oblastmi života osob 50+ uvedená v % (ŽP13) Míra spokojenosti s vybranými oblastmi života S finanční situací domácnosti 26 11 16 23 22 S prostředím, kde bydlí 21 4 8 19 46 S místy se zelení nebo k relaxaci 21 5 7 18 47 S osobními vztahy 21 5 14 56 S množstvím volného času 22 6 10 19 41 S dojížděním do zaměstnání/podnikání 20 5 12 59 Se současným zaměstnáním/podnikáním 20 6 12 56 S bydlením 21 7 16 54 Celkově 22 7 16 24 28 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 nespokojen spíše nespokojen neutrální spíše spokojen spokojen neuvedl či nedokáže posoudit netýká se Zdroj: Graf 18: EU Míra SILC, spokojenosti vlastní výpočty s vybranými oblastmi života osob 50+ uvedená v % (ŽP13). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Celkově Graf 19: jsou Míra nejvíce důvěry uvedená spokojeni v % lidé (ŽP13) ve věkové kategorii 60 až 65 let (54 %). Spokojenost se současným zaměstnáním se týká zejména skupiny 50 až 59 let, přičemž v této skupině je spokojeno 42 % osob. S množstvím volného času jsou zejména Míra spokojeny důvěry skupiny starších osob. S osobními vztahy jsou nejvíce spokojeny osoby v nejvyšší věkové kategorii 70 let a více (75 % spokojených), naopak nejméně spokojené jsou Policii osoby ČR ve (průměr věkové ČR) kategorii 50 až 5951let (27 %). S finanční 11 situací 14 není 13 spokojeno 8 444 % osob ve věku 50 až 59 let, pouze 41 % z této skupiny je se svou finanční situací spokojeno. Níže Policii ČR (osoby 50+) 34 15 19 17 10 5 uvedený graf je zaměřen na míru smysluplnosti toho, co v životě dotyčná osoba nad 50 let dělá. Právnímu systému (průměr ČR) 60 14 10 8 3 5 Pokud jde o míru smysluplnosti toho, co člověk v životě dělá, více než polovina osob (56 %) uvedla, že to, Právnímu co v životě systému dělají, ČR má (osoby smysl. 50+) 8 % osob neví, jestli 49 jejich činnost má či 19nemá smysl, 13 249% uvedlo, 3 6 že to, co v životě dělají, smysl nemá (graf viz příloha). Státnímu systému (průměr ČR) 61 14 10 8 3 3 Státnímu systému ČR (osoby 50+) 51 19 13 9 4 5 V rámci šetření SILC byli lidé dotazováni také na míru důvěry v různé instituce. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že 75 % Lidem populace (průměr nedůvěřuje ČR) státnímu systému 46 ČR, osoby 10 50+ mají 17v této oblasti 17 menší 7 2míru nedůvěry (70 %). Lidem Velká (osoby nedůvěra 50+) panuje i v 27 oblasti právního 15 systému, 24kterému nevěří 21 74 % populace, 9 3 lidé nad 50 let mu důvěřují z 68 %. Největší důvěra patří ostatním lidem, kterým věří 24 % populace a 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% v rámci osob 50+ jde o 30 %. Daná zjištění prezentuje graf, kde lze sledovat změny mezi osobami 50+ a celou populací. nedůvěřuje spíše nedůvěřuje neutrální spíše důvěřuje důvěřuje neuvedl či nedokáže posoudit Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Graf 19: Míra důvěry uvedená v % (ŽP13). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Níže uvedený graf je zaměřen na subjektivní pocity týkající se období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské Jako pozitivní 34 zdroje a zaměstnanost lze sledovat, a že státního 30 % osob rozpočtu nad ČR 50 let se cítilo často šťastně, 35 % občas šťastně, ovšem 43/65 11 % málokdy, a dokonce 2 % osob nikdy za zmiňované období. Skepse či smutek se vyskytoval často

Celkově jsou nejvíce spokojeni lidé ve věkové kategorii 60 až 65 let (54 %). Spokojenost se současným zaměstnáním se týká zejména skupiny 50 až 59 let, přičemž v této skupině je spokojeno 42 % osob. S množstvím volného času jsou zejména spokojeny skupiny starších osob. S osobními vztahy jsou nejvíce spokojeny osoby v nejvyšší věkové kategorii 70 let a více (75 % spokojených), naopak nejméně spokojené jsou osoby ve věkové kategorii 50 až 59 let (27 %). S finanční situací není spokojeno 44 % osob ve věku 50 až 59 let, pouze 41 % z této skupiny je se svou finanční situací spokojeno. Níže uvedený graf je zaměřen na míru smysluplnosti toho, co v životě dotyčná osoba nad 50 let dělá. Pokud jde o míru smysluplnosti toho, co člověk v životě dělá, více než polovina osob (56 %) uvedla, že to, co v životě dělají, má smysl. 8 % osob neví, jestli jejich činnost má či nemá smysl, 24 % uvedlo, že to, co v životě dělají, smysl nemá (graf viz příloha). V rámci šetření SILC byli lidé dotazováni také na míru důvěry v různé instituce. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že 75 % populace nedůvěřuje státnímu systému ČR, osoby 50+ mají v této oblasti menší míru nedůvěry (70 %). Velká nedůvěra panuje i v oblasti právního systému, kterému nevěří 74 % populace, lidé nad 50 let mu důvěřují z 68 %. Největší důvěra patří ostatním lidem, kterým věří 24 % populace a v rámci osob 50+ jde o 30 %. Daná zjištění prezentuje graf, kde lze sledovat změny mezi osobami 50+ a celou populací. Graf 20 je zaměřen na subjektivní pocity týkající se období čtyř po sobě jdoucích týdnů. Jako pozitivní lze sledovat, že 30 % osob nad 50 let se cítilo často šťastně, 35 % občas šťastně, ovšem 11 % málokdy, a dokonce 2 % osob nikdy za zmiňované období. Skepse či smutek se vyskytoval často u 9 % osob, přičemž u 15 % osob se tyto pocity za poslední č týdny nevyskytovaly. Klid a pohodu mělo 39 % osob a pouhé 1 % osob za 4 týdny tento pocit pohody a klidu vůbec nezaznamenalo. 40 % osob uvedlo, že nezaznamenaly ve zmiňovaném období špatnou náladu či pouze občas. Často špatnou náladou trpělo 10 % osob. Nervozitu pociťuje často 14 % osob, občas 33 %, ovšem 31 % osob je nervózních málokdy či nikdy. V šetření SILC byli respondenti také dotazováni na pomoc druhých. Výsledky vyplývající z dotazu na pomoc druhých a možnost svěřit se s osobními záležitostmi ukazují, že tři čtvrtiny osob nad 50 let mají někoho, koho by požádali o pomoc či by se mu svěřili, pouze malé procento v odpovědích na obě otázky uvedlo, že nikoho takového nemají. Při detailnějším roztřídění dle věkových kategorií pak osoby nad 70 let uvedly, že mají někoho, kdo by jim v případě potřeby pomohl (79 %), u věkové kategorie 60 až 69 let jde o 76 % osob a u kategorie 50 až 59 let o 71 % osob. Ve věkové kategorii 50 až 59 let celá čtvrtina respondentů neuvedla odpověď či nedokážou situaci sami posoudit. Pozitivním jevem je, že čím starší člověk je, a tudíž i více odkázaný na pomoc druhých, tím roste případná pomoc od druhých lidí. Přesto ale je asi pětina Graf 20: Jak časté pocity (za poslední 4 týdny), uvedeno v %) (ŽP13) Jak časté pocity (za poslední 4 týdny) Štěstí 4 26 35 11 2 22 Skepse, smutek 1 8 24 30 15 22 Klid a pohoda 5 34 30 9 1 21 Špatná nálada 1 9 28 28 12 22 Nervozita 2 12 33 23 8 22 Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% stále často občas málokdy nikdy neuvedl či nedokáže posoudit Graf 20: Jak časté pocity (za poslední 4 týdny), uvedeno v %) (ŽP13). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty V šetření SILC byli respondenti také dotazováni na pomoc druhých. Výsledky vyplývající z dotazu na pomoc druhých a možnost svěřit se s osobními záležitostmi ukazují, že tři čtvrtiny osob nad 50 let mají někoho, koho by požádali o pomoc či by se mu svěřili, pouze malé procento v odpovědích na obě otázky uvedlo, že nikoho takového nemají. Při detailnějším roztřídění dle věkových kategorií pak 35

na koho by se v případě nouze obrátili. Graf 21: Má koho požádat o pomoc v případě potřeby, uvedeno v %) (ŽP13) Má koho požádat o pomoc v případě potřeby 70 a více let 79 2 19 60 69 let 76 3 21 50 59 let 71 3 26 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano ne neuvedl či nedokáže posoudit Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Graf 21: Má koho požádat o pomoc v případě potřeby, uvedeno v %) (ŽP13). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Projekt S rostoucím je financován věkem z prostředků se dá vypozorovat ESF prostřednictvím i posun Operačního ve vnímání programu vlastní životní situace: čím starší Lidské respondentů, respondenti, zdroje a kteří zaměstnanost tím situaci pesimističtější neumí a státního posoudit, byl rozpočtu jejich či dokonce vlastní ČR ne-výhlemají, nejoptimističtěji na koho by se vývoj v případě své nouze životní obrátili. situace osoby v kategorii se zhorší. 50 až Zhoršení 59 let. své 9 % životní uvádí, situace že se předpokládá jejich situace 26 % jejich od situace budoucna. v budoucnu Jak vyplývá zlepší, naopak z grafu 15 % 22, 45/65 uvádí, vidí že S rostoucím věkem se dá vypozorovat i posun ve osob starších 70 let, což lze dávat do souvislostí i s jejich v budoucnu zlepší, naopak 15 % uvádí, že se zhorší. Zhoršení své životní situace předpokládá 26 % vnímání vlastní životní situace: čím starší respondenti, tím poměrně vysokým věkem. Celkově však převládá názor, pesimističtější osob starších byl 70 jejich let, vlastní což lze výhled dávat od do budoucna. souvislostí Jak i s že jejich se situace poměrně nezmění vysokým nebo že věkem. lidé tuto Celkově skutečnost však nedokážou tuto skutečnost posoudit (anebo nedokážou ji vůbec neuvedli). posoudit (anebo ji vyplývá převládá z grafu názor, 22, že vidí se nejoptimističtěji situace nezmění vývoj nebo své životní že lidé situace vůbec neuvedli). osoby v kategorii 50 až 59 let. 9 % uvádí, že se Graf 22: Předpokládaný vývoj celkové životní situace v jednotlivých věkových kategoriích (v %, ŽP13) Předpokládaný vývoj celkové životní situace 70 a více let 2 47 26 25 60 69 let 4 47 22 27 50 59 let 9 44 15 32 celkem 50+ 5 46 20 28 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% zlepší se nezmění se zhorší se neuvedl či nedokáže posoudit Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty Graf 22: Předpokládaný vývoj celkové životní situace v jednotlivých věkových kategoriích (v %, ŽP13). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 4.2 Vlivy a vnímání odchodu do důchodu u lidí 50+ Individuální rozhodování o odchodu do důchodu je úzce spojeno se vznikem nároku na starobní 36 důchod přibližně 80 85 % osob odchází do důchodu kvůli tomu, že jim na starobní důchod vznikl zákonný nárok. Tato skutečnost neplatí jen pro ČR, ale lze ji vypozorovat i v ostatních zemích. Pracovní

4.2 VLIVY A VNÍMÁNÍ ODCHODU DO DŮCHODU U LIDÍ 50+ Individuální rozhodování o odchodu do důchodu je úzce spojeno se vznikem nároku na starobní důchod přibližně 80 85 % osob odchází do důchodu kvůli tomu, že jim na starobní důchod vznikl zákonný nárok. Tato skutečnost neplatí jen pro ČR, ale lze ji vypozorovat i v ostatních zemích. Pracovní život však pro některé nekončí, přibližně 150 000 z celkem asi 3 milionů lidí je pracovně aktivních i po dosažení důchodového věku. Jde zejména o osoby s vyšším vzděláním vykonávající odborné profese. Naopak většinou manuálně pracující či nezaměstnaní volí dřívější odchod do penze, i za cenu doživotního krácení starobního důchodu. Převažujícím důvodem pro odchod do předčasného důchodu je ve 40 % případů právě ztráta zaměstnání. Navíc pracovní trh v ČR se více orientuje na manuální profese. Následující tabulka dokládá četnost podle sociální skupiny u jednotlivce staršího 50 let v rámci dvou analyzovaných období, tedy roku 2007 a 2013. V roce 2007 šlo o 3 638 318 osob starších 50 let, v roce 2013 vzrostl tento počet téměř o 5 % (o 179 954 osob). Přibližně 62 % osob starších 50 let spadá do skupiny nepracující důchodce. Druhou nejpočetnější skupinou jsou zaměstnanci (26 49 %). Největší rozdíl mezi šetřením ŽP07 a ŽP13 byl zaznamenán u skupiny samostatně výdělečně činných, za sledované došlo k nárůstu období o 1 65 %. Dále docházelo během sledovaného období k mírnému poklesu u skupiny nižších zaměstnanců z 15 14 % na 13 07 %. Zeleně označené hodnoty značí, že za sledované období došlo k nárůstu. V rámci šetření bylo zjištěno, že na pracovním trhu je přibližně 150 000 pracujících osob pobírajících starobní důchod. Pracující důchodci tedy představují téměř 5 % pracujících a jsou významnou částí aktivních pracovních zdrojů. 4.2.1 TYPY POVOLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Typ vykonávané profese má vliv nejen na možnosti uplatnění na trhu práce či na příjem a životní úroveň určitého člověka, ale souvisí i například s jeho zdravím a to jak duševním, tak fyzickým. Ve výzkumu SHARE byli respondenti dotazováni na typ povolání, který v současnosti vykonávají či vykonávali před odchodem do důchodu. Otázka byla položena v souladu s mezinárodní klasifikací povolání ISCO, která profese člení do deseti kategorií. Pro účel analýzy byly vytvořeny čtyři základní skupiny povolání odborné profese, administrativa a služby, manuální profese a armáda viz tabulka č. 18. Třída 1 Zákonodárce, řídící pracovník 2 Vědec, odborník 3 Technik, odborný provozní pracovník Sloučené kategorie odborné profese 4 Úředník, nižší administrativní pracovník administrativa 5 Provozní pracovník ve službách a obchodě a služby 6 Kvalifikovaný dělník v zemědělství, lesnictví apod. 7 Řemeslník, kvalifikovaný dělník 8 Dělník obsluha strojů a zařízení 9 Nekvalifikovaný pomocný pracovník manuální profese 10 Armáda, vojsko* armáda* Tabulka 18: Klasifikace povolání ISCO. Zdroj: SHARE. * Pozn.: Armádní profese nebyly zařazeny do analýzy Sociální skupiny ŽP07 ŽP13 Abs. vyjádření Rel. vyjádření Abs. vyjádření Rel. vyjádření zaměstnanci 1 050 884 28 88 1 011 484 26 49 nižší 550 662 15 14 499 110 13 07 vyšší 500 222 13 75 512 374 13 42 samostatně výdělečně činní 214 623 5 9 288 112 7 55 nepracující důchodce 2 236 002 61 46 2 365 081 61 94 nezaměstnaní 113 072 3 11 130 040 3 41 ostatní 23 737 0 65 23 555 0 62 Celkem 3 638 318 100 3 818 272 100 Tabulka 17: Četnost osob dle sociální skupiny (v %). Zdroj: EU SILC, vlastní výpočty 37

Graf 23: Typ povolání osob 50 74 let podle pohlaví Graf 23: Typ povolání osob 50 74 let podle pohlaví Třetina mužské populace starší 50 let pracuje, resp. pracovala v odborných profesích, u žen jde o necelou pětinu. Tento trend může být dán tím, že vykonávané povolání úzce souvisí s dosaženým vzděláním Tyto kategorie a podíl vysokoškolsky byly podloženy vzdělaných daty respondentů mužů 50+ 4.2.2 dosahuje ROZHODOVACÍ 15 % (u žen jen STRATEGIE 9 % dle ČSÚ). Význam ve zde věku mohou 50 až mít 74 let také (pobírajících, zažité genderové ale i nepobírajících stereotypy, dů-nebochod) spíše a muži. znázorněny Administrativa v grafu č. 23 a služby (Poznámka: jsou zase vzhledem doménou žen Z (celkem POHLEDU 44 OSOB %) a poměrně vysoký podíl odborné ODCHODU profese DO DŮCHODU a vedoucí pozice zastávají k nízkému zastoupení a specifičnosti armádních profesí, PŘEDDŮCHODOVÉHO VĚKU osob (obou pohlaví) v manuálních typech profesí je dán strukturou české ekonomiky. Je třeba mít na byla tato kategorie z analýzy vynechána.) zřeteli, Třetina že většina mužské povolání populace je starší podmíněna 50 let pracuje, určitým resp. stupněm Následující a druhem grafy vzdělání. č. 24 a 25 přibližují postoje osob v předdůchodovém právě věku strukturu které pracovního konkrétní strategie trhu České odchodu pracovala V úvahách v odborných o odchodu profesích, do důchodu u žen jde o je necelou nutné pětinu. Tento trend může být dán tím, že vykonávané povo- do důchodu považují za výhodné, a které naopak pro ně zohlednit republiky, neboť odbornější pozice (podmíněné vyšším dosaženým vzděláním) nemanuálního lání úzce souvisí s dosaženým vzděláním a podíl vysokoškolsky výhodné nejsou. Do výstupů byly též zahrnuty odpovědi nevím charakteru vzdělaných dovolují mužů vyšší 50+ dosahuje pracovní 15 flexibilitu, % (u žen jen zajišťují vyšší a zaměstnanost bez odpovědi, těchto neboť v osob tomto případě a s tím přinášení informace a jejich opomenutí by vedlo ke zkres- 9 související % dle ČSÚ). i vyšší Význam příjem. zde mohou mít také zažité genderové stereotypy, neboť odborné profese a vedoucí pozice leným výsledkům. zastávají spíše muži. Administrativa a služby jsou zase doménou žen (celkem 44 %) a poměrně vysoký podíl osob důchodu přesně ve věku, kdy respondentovi vznikne ná- Za nejvýhodnější variantu se považuje odchod do (obou 4.2.2 pohlaví) Rozhodovací v manuálních typech strategie profesí je dán odchodu strukturou české ekonomiky. Je třeba mít na zřeteli, že většina poně polovina všech respondentů (u žen v manuálních prorok na do starobní důchodu toto z pohledu stanovisko zastává osob přibliž- předdůchodového věku volání je podmíněna určitým stupněm a druhem vzdělání. fesích dokonce 64 %). Odchod do předčasného důchodu V úvahách o odchodu do důchodu je nutné zohlednit Následující právě strukturu grafy pracovního č. 24 a 25 trhu přibližují České republiky, postoje osob neboť v předdůchodovém v závislosti na typu věku vykonávané které konkrétní profese (čím strategie odborněj- hodnotí pozitivně jen 9 až 29 % všech dotázaných, a to odbornější odchodu do pozice důchodu (podmíněné považují vyšším za výhodné, dosaženým a vzděláním) též zahrnuty nemanuálního odpovědi charakteru nevím dovolují a bez vyšší odpovědi, pracovní neboť u žen v tomto je tento případě rozdíl markantnější). přinášení informace a jejich které naopak ší činnost, pro tím ně méně výhodné příznivců nejsou. předčasného Do výstupů důchodu byly flexibilitu, opomenutí zajišťují by vedlo vyšší ke zaměstnanost zkresleným těchto výsledkům. osob a s tím Mezi dvěma možnostmi odkladu pobírání starobního důchodu vychází lépe možnost odložení celého dů- související i vyšší příjem. Za nejvýhodnější variantu se považuje odchod do chodu, důchodu přičemž přesně lepší ve hodnocení věku, kdy lze nalézt respondentovi u odbornějšího typu profese přibližně (bez polovina ohledu na všech pohlaví). respondentů Zajímavá je (u také vznikne nárok na starobní důchod toto stanovisko zastává žen v manuálních profesích dokonce 64 %). Odchod do skutečnost, předčasného že u podotázky důchodu hodnotí týkající se pozitivně odkladu celého, jen 9 respektive polovičního důchodu, lze nalézt vyšší podíl nerozhodných odpovědí. až 29 % všech dotázaných, a to v závislosti na typu vykonávané profese (čím odbornější činnost, tím méně příznivců předčasného důchodu u žen je tento rozdíl markantnější). Mezi dvěma možnostmi odkladu pobírání starobního důchodu vychází lépe možnost odložení celého důchodu, přičemž lepší hodnocení lze nalézt u odbornějšího typu profese (bez ohledu na pohlaví). Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 49/65 38

Graf 24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace předdůchodců ) MUŽI Graf 24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace předdůchodců ) MUŽI Graf 24: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace předdůchodců ) MUŽI Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace předdůchodců ) ŽENY Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace předdůchodců ) ŽENY Graf 25: Posouzení forem odchodu do důchodu (populace předdůchodců ) ŽENY Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 50/65 Lidské zdroje zaměstnanost státního rozpočtu ČR 50/65 39

4.2.3 Postoje osob v předdůchodovém věku k práci Dotazník SHARE zkoumá mj. i i názory respondentů na jejich aktuálně vykonávané zaměstnání ve ve spojitosti s 4.2.3 odchodem POSTOJE do důchodu. OSOB Grafy č. č. 26 a 27 27 předkládají tyto postoje profesí předdůchodců, (57 %), naopak nižší kteří zájem zároveň je u odborníků. pracují. Vysvět- V PŘEDDŮCHODOVÉM VĚKU lením může být jednak míra fyzické náročnosti daného povolání a jednak fakt, že pro odborné pracovníky bývá prá- Zhruba polovina respondentů by by volila odchod do důchodu, co co nejdříve by by to to bylo možné vyšší podíl zastánců K PRÁCI tohoto postoje je je možné nalézt u manuálních profesí (57 %), naopak nižší zájem je je u odborníků. Vysvětlením ce součástí jejich seberealizace. může být jednak míra fyzické náročnosti daného povolání a jednak fakt, že že pro odborné pracovníky bývá práce Dotazník SHARE zkoumá mj. i názory respondentů na jejich aktuálně Fyzická náročnost typu profese koreluje s obavami součástí jejich vykonávané seberealizace. zaměstnání ve spojitosti s odchodem náročnost do důchodu. typu Grafy profese č. 26 a koreluje 27 předkládají s obavami tyto po- respondentů povolání dané až do profese, starobního že že nebudou důchodu. moci U pracujících vykonávat v ma- povolání stoje předdůchodců, až až do starobního kteří důchodu. zároveň pracují. U pracujících v manuálních nuálních profesích profesích má tyto má tyto obavy obavy 42 % 42 mužů % mužů a 54 a % 54 žen. % žen. Zde je je možné respondentů dané profese, že nebudou moci vykonávat Fyzická Zhruba vysledovat polovina respondentů hlavní příčinu by zvýšeného volila odchod zájmu manuálně Zde je možné pracujících vysledovat o předčasný hlavní příčinu důchod. zvýšeného zájmu do důchodu, co nejdříve by to bylo možné vyšší podíl manuálně pracujících o předčasný důchod. zastánců tohoto postoje je možné nalézt u manuálních Graf 26: Šel/šla by do důchodu co co nejdřív, jak by to to bylo možné? Graf 26: Šel/šla by do důchodu co nejdřív, jak by to bylo možné? Graf 27: Máte obavy, že že svou práci nebudete moci ze ze zdravotních důvodů vykonávat do dosažení řádného důchodového věku? Graf 27: Máte obavy, že svou práci nebudete moci ze zdravotních důvodů vykonávat do dosažení řádného důchodového věku? Projekt je je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 51/65 40

4.2.4 ROZHODOVACÍ STRATEGIE ODCHODU DO DŮCHODU Z POHLEDU OSOB DŮCHODOVÉHO VĚKU Respondenti pobírající starobní důchod (ve věku do 74 let) byli v dotazníku SHARE vyzváni, aby znovu posoudili výhodnost jednotlivých strategií odchodu do důchodu. Výsledky byly opět kategorizovány podle pohlaví a profesního zařazení (tedy podle poslední vykonávané práce). Pokud porovnáme odpovědi populace tzv. předdůchodců (podkapitola 4.2.2) a důchodců (níže grafy č. 28 a 29), v podstatě se jejich názory shodují. Nejvýhodnější se jeví varianta řádného odchodu do důchodu (v průměru více než polovina všech dotázaných ji hodnotí jako výhodnou). Předčasný důchod považují za výhodný jeden až dva důchodci z deseti, a to v závislosti na vykonávané profesi opět u manuálních pozic nalezneme více zastánců této varianty, avšak v porovnání s tzv. předdůchodci nalezneme u mužů i žen na administrativních postech méně zastánců, v manuálních profesích (zejm. u žen) je také méně podporovatelů. U částečného a plného odkladu odchodu do důchodu (s výhodou pozdějšího navýšení) lze vidět větší podíl nerozhodnutých respondentů, co odpověděli nevím či nechali otázku bez odpovědi. O odložení důchodu by uvažovalo 15 29 % důchodců (více přívrženců mezi odborníky a administrativními pracovníky), částečný odklad považuje za výhodný jen 9 17 % respondentů. Tento fakt může být dát omezenou nabídkou částečných úvazků, zejména pro manuální profese. 4.3 SHRNUTÍ VÝSTUPŮ Cílem této kapitoly bylo představit základní životní podmínky a strategie odchodu do důchodu, jež se týkají lidí nad 50 let, za pomoci výzkumů a dat ze SILC a SHARE. V ČR stoupá počet starších lidí, což souvisí s prodlužující se střední délkou života a stárnutím populace. Asi jedna pětina obyvatel ČR pobírá důchod. Při srovnání let 2007 a 2013 stoupl počet rozvodů v této věkové kategorii o 3 %, naopak klesl počet sezdaných párů. Pozorujeme také pokles lidí se základním vzděláním, a naopak nárůst lidí s VŠ vzděláním. Velké rozdíly můžeme vidět u finanční situace jednotlivých skupin: mezi ekonomicky aktivními (zaměstnanci, OSVČ) a ekonomicky neaktivními osobami (starobní či invalidní důchodci, nezaměstnaní, pečující apod.), což v seniorském věku vede k ohrožení chudobou, která se daleko více dotýká žen, a pozorujeme zde tak genderový rozměr problému. Celkem 37 % lidí starších 50 let uvádí nespokojenost se svou finanční situací. Naopak se ale Graf 28: Opětovné posouzení forem odchodu do důchodu (populace důchodci) MUŽI Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 52/65 41