8. Tisková písma statická antikva; Klasicismus pøelomu 18. a 19.století pøinesl vrchol antikvového písma v dílech F. A. Didota, Giambattisty Bodoniho, J. E. Walbauma a Piera Didota. Jejich antikva má konstruovaný statický charakter. Charakteristika písma: - jemný rytecký až konstruovaný charakter písma - stínované písmo - ukonèení písmového tahu patkami - patky i hlavy horizontální, vlasové bez pøechodu nebo s dekorativními obloukovými pøechody na døík - kontrast slabého (vlasového) a silného tahu je maximální - písmo je konstruováno na svislé osy stínù, pùsobí staticky - proporce písma písmo úzké, støední výška vìtší, dotahy kratší - tendence: poslední vývojový stupeò antikvy Osobnosti statické antikvy: Francoise Didot (17301804), Paøíž Firmin A.Didot (1764-1836), Paøíž Giambattista Bodoni (17401813), Parma (Itálie) Justus Erich Walbaum (17631839), Goslar a Výmar (Nìm.) Pierre Didot (17941871), Paøíž Neoklasicismus, 18. st. 8. Tisková písma - statická antikva
Walbaum. Pierre Didot, 1818. 8. Tisková písma - statická antikva
Romantismus, 18. 19. st. G. B. Bodoni, Manuale Tipografico, 1818. 8. Tisková písma - statická antikva
9. Tisková písma lineární písma serifová a bezserifová; Díky prùmyslové revoluci, která poèátkem 19. století opanovala Evropu, nastal i prudký rozvoj tiskaøského prùmyslu. Vynutil si ho obchod, který potøeboval propagovat odbyt hromadnì vyrábìného zboží. Pro propagaci dosavadní klasická antikva nestaèila, byla pøíliš vážná a slavnostní, a tak zaèala vznikat nová reklamní písma, výraznìjší a nápadnìjší buï svou jednoduchostí, nebo rafinovaným zdobením. Kolem roku 1816 se objevilo v Anglii první z celé široké skupiny bezpatkových nestínovaných písem, nazývaných grotesk. Vznikla i nestínovaná písma s patkami egyptienka, italienka, toskánka dále clarendon atd. Lineární písmo serifové neboli egyptienka (4. skupina tiskových písem) Egyptienka je samostatná skupina písem (rod), nemá žádný tvarový ani obsahový vztah k Egyptu, jde o obchodní název. Vznikla ze statické antikvy zaèátkem 19. století jako jedno z tzv. reklamních písem zesílením patek a odstranìním stínù. Lineární písmo serifové se stalo typické napø. pro psací stroje. Charakteristika písma: - nakreslený až zkonstruovaný charakter písma - nestínované písmo (možná mírná diferenciace síly tahù) - ukonèení písmového tahu patkami - patky výrazné (vìtšinou o síle tahu) tzv. deskové, bez nábìhù nebo s malými jemnými obloukovými nábìhy na døík - proporce písma šíøka písma, støední výška i délka dotahù se pøizpùsobují vždy konkrétnímu výrazu pøíslušného typu, vìtšinou jde o širší písmo, s velkou støední výškou (velkými minuskami) a krátkými dotahy - tendence: variabilní písmo s velkým poètem zdobných variant 9. Tisková písma lineární písma serifová a bezserifová
Zdobné varianty lineárního písma serifového jsou: Italienka je charakterizována vysokými hranatými deskami serifù, s nimiž jsou v souladu i takto zesílené horizontální horní a spodní písmové tahy Anglická italienka, 19. st. Toskánka dekorativní forma zdobená rozštìpením patek a døíkù (nemá žádný vztah k Toskánsku, jde o obchodní název) Antikvová plastická toskánka s kruhovým štìpením, 19. st. 9. Tisková písma lineární písma serifová a bezserifová
Antikvová plastická toskánka se srpkovitým štìpením, 19. st. Antikvová vertikálnì stínovaná toskánka plastická, V. Figgins, kolem r. 1846. Clarendon (anglická egyptienka) oproti egyptienkám má zaoblený nábìh deskovité patky do døíku a odlišenou sílu tahù Latin má výrazné trojúhelníkové serify Lineární písmo bezserifové nebo-li grotesk (5.7. skupina tiskových písem) Grotesk je písmem, které se postupnì od poèátku 19. století stalo konkurentem antikvy, ze které vznikl odstranìním patek a stínù. Jméno grotesk dostalo toto písmo proto, že se zdálo v dobì svého vzniku natolik zvláštní, neobvyklé, prostì groteskní. Bezserifová písma se stala výrazem moderní doby a existují dnes v tisících variantách. Charakteristika písma: - nakreslený až zkonstruovaný charakter písma - nestínované písmo - ukonèení písmového tahu bez patek (bez serifù) kolmo na písmový tah nebo rovnobìžnì s osnovou - tah všech èástí písmene je opticky o stejné síle - proporce písma šíøka písma, støední výška i délka dotahù se pøizpùsobují vždy konkrétnímu výrazu pøíslušného typu - tendence: nespoèet rozdílných tvarování základního obrazu písma 9. Tisková písma lineární písma serifová a bezserifová
0D4 Základy designu IV Tøi základní skupiny groteskù jsou: Lineární bezserifové statické písmo (5. skupina) Lineární bezserifové konstruované písmo (6. skupina) Lineární bezserifové dynamické písmo (7. skupina) Osobnosti: Vincent Figgins, Londýn první egyptienka 1815 William Caslon IV (17811869), Londýn první bezserifové písmio 1816 Robert Besley Clarendon 1845 Novorenesance. Golden type. Kelmscott Press, 1892. 9. Tisková písma lineární písma serifová a bezserifová
10. Tisková písma lineární antikva, kaligrafické písmo a volnì psané písmo, písma zdobená Lineární antikva (8. skupina tiskových písem) Lineární antikva je smíšená forma mezi antikvou a bezserifovým písmem. Je buï nestínovaná s velmi malými nebo tzv. skrytými serify, nebo je stínovaná s rozšíøenými koncovými tahy bez serifù. Obèas se setkáme pro lineární antikvy s oznaèením groteskantikva. Varianty lineární antikvy jsou tedy podle klasifikace tyto tøi: Lineární antikva s jemnými serify Lineární antikva se skrytými serify Lineární antikva s rozšíøenými koncovými tahy Kaligrafické písmo (9. skupina) Tiskové písmo kaligrafické napodobuje ruènì psané písmo perem s ostrým nebo plochým hrotem, pøi jehož psaní stín je vytvoøen tlakem pera nebo úhlem naklonìní pera vùèi úèaøí. Kaligrafická písma dosáhla vrcholu v mìdiryteckých písmech 18. století. Volnì psané písmo (10. skupina) Tiskové písmo volnì psané vychází z volnì kresleného nebo malovaného písma. Písma zdobená Jak už bylo uvedeno ve 2. pøednášce, zdobení písem ve døíku, patkách, stínem apod. je pøi klasifikaci písem rozšiøující možností vzhledu písma vždy v každé základní skupinì tiskového písma. Zpùsoby zdobení: - promìna duktu a proporce - promìna siluety písmového znaku - dekorování písmové siluety znaku - pøièleòování prostorových prvkù - kombinování prvkù - volná plošná a prostorová modifikace 10. Tisková písma lineární antikva, kaligrafické písmo a volnì psané písmo, písma zdobená
11. Osobnosti písmové tvorby 19. a 20. stol. ve svìtì Pøekotný rozvoj tzv. reklamních písem 19. století vedl k úpadku klasického písmaøství. Teprve poèátkem 20.století zaèali umìlci-typografové pøebírat, replikovat a upravovat starší vzory nejen již klasických tiskových antikev, ale i zmínìných reklamních písem. Od 50. let 20.století nastal pøepis a obdobnì pøekotný vývoj písem pro fotosazbu, suché obtisky a koneènì pro digitální poèítaèovou sazbu. Fotosazba, DTP, poèítaèová sazba pøebírá vìtšinou již upravená písma 20. století, které však také pøineslo mnoho zvuèných jmen tvùrcù originálních písem písmaøù: William Morris (183496) Golden 1890, Troy 1892 Peter Behrens (18681940) Behrens-Schrift 1902 Frederic W. H. Goudy (18651947), USA Goudy Old Style 1915 Edward Johnston (18721944) Johnston Railway 1916 Bruce Rogers (18701956) Centaur 1916 Eric Gill (18821940), Anglie Perpetua 1925, Gill sans 1928 Stanley Morrison (18891967), Anglie Times 1932, Robert Koch (18761934) Koch-antikva 19224 Theo van Doesburg (1883-1931) ètvercová abeceda 1919 Paul Renner (18781956), Švýcarsko Futura 1927, Jan Tschichold (19021974) Sabon 1964 A. M. Cassandre (19011968), Francie Peignot, 1937 Hermann Zapf (*1918), Nìmecko Optima, Zapf Aldo Novarese Egizio 1955 Adrian Frutiger (1928?), Švýcarsko, Francie Univers 195157, Frutiger 1976 Herb Lubalin (19191981), USA AvantGarde Gothic 1967, Lubalin Graph 1974 Kurt Weidemann Weidemann 1983 aj. 11. Osobnosti písmové tvorby 19. a 20. stol. ve svìtì
Novorenesance. Behrens Antiqua. Gebr. Klingspor, 1908. Novorenesance. Tiemann Mediaval. Gebr. Klingspor., 1909. Moderní písmo akcidenèní. Bernhard Schonschrift. I. Bernhard, 1925. 11. Osobnosti písmové tvorby 19. a 20. stol. ve svìtì
Latinka pøítomnosti, Gill sans serif. E. Gill; angl. Monotype, 1927 11. Osobnosti písmové tvorby 19. a 20. stol. ve svìtì
Times Roman, koneèný stav. The Times, 1932 11. Osobnosti písmové tvorby 19. a 20. stol. ve svìtì