Nauka o stavbách 4 přednáška 2 - navrhování veřejných budov Ondřej Tuček

ZÁKLADNÍ PARAMETRY PRO NÁVRH děje, které se zde mají odehrávat plánování prostředí, ve kterém se odehrávají potřeby uživatelů - prostorové, technické, psychologické STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY podle spádového území podle demografické prognózy, rozumná rezerva aktuální deficit určité funkce očekávaný standard PROSTOR A JEHO MĚŘÍTKO podle spádového území podle demografické prognózy, rozumná rezerva aktuální deficit určité funkce očekávaný standard ADAPTABILITA, FLEXIBILITA, ZMĚNA VYUŽITÍ adaptabilita, udržitelnost, plánovaná životnost konverze

DĚJE Základní důvodem, proč stavbu budovat je děj, který se zde má odehrávat. Jde o souhrn všech aktivit uživatelů stavby, od přístupu a pohybu po budově, zabezpečení jejich servisu, ale především hlavní účel stavby. U řady staveb si umíme představit děje, které se zde odehrávají, máme s nimi osobní zkušenost.

DĚJE V jednom prostředí se však často odehrává vícero druhů aktivit. Prostředí pak má být flexibilní a variabilní. škola v Gloggnitz (Rakousko), Dietmar Feichtinger architectes, 2019

DĚJE V koncertním sále se očekává variablita předváděné produkce, vše je podřízeno uměleckému zážitku, který je každý večer ojedinělý. Prostor pro diváky je však pevný, neměnný. Berlínská filharmonie, Hans Scharoun, Fabrice Fouillet, 1963

DĚJE Obdobná situace je i v budovách pro vystavování předmětů - artefakty se mění, prostředí zůstává stabilní. Nancy and Rich Kinder Building, Houston (USA), Steven Holl Architects, 2019

DĚJE Některé děje mají jasný řád a pravidla a stavby se jim beze zbytku přizpůsobují. Provozované aktivity jsou potom určujícím elementem pro celý zbytek budovy. Typickým příkladem jsou například kina, u kterých formát obrazu a možnosti projekční techniky determinují tvar sálu a tím i celé budovy. velké kino Zlín, František Lýdie Gahura, 1932

DĚJE Obdobným příkladem jsou stavby určené pro konrétní sportovní využití. V tomto případě se jedná o halu zimních sportů, zejména pro rychlobruslení. hala zimních sportů Urumqi, Čína, Architectural Design and Research Institute of Harbin Institute of Technology, 2013

DĚJE Sportovní stavby se téměř vždy vyznačují velmi specifickým účelem a jsou určeny jen pro jednu či omezený počet disciplín. olympijský plavecký stadion, Tokyo (Japonsko), Kenzo Tange, 1964

DĚJE Tato monofunkčnost se může časem ukázat jako velká nevýhoda - stavbu nelze plnohodnotně a ekonomicky využívat a dochází ke změně využití. olympijský plavecký stadion po změně na univerzální halu

DĚJE Jsou ale i děje, pro které vytváříme pouze určitý rámec, protože pevná pravidla či schemata provozu nemají. Potom jde o to, aby parametry stavby byly nastaveny tak, aby umožnily co nejširší spektrum aktivit. Jde např. o univerzální kulturní a společenské prostory, jako dříve bývaly sokolovny či kulturní domy. Plechárna Černý Most (původně kotelna a autoservis), edit! architects. 2013

DĚJE Podle dějů, které se v nich odehrávají, můžeme budovy pomyslně umístit na škále: BUDOVY PRO JASNĚ VYMEZENÝ ÚČEL BUDOVY S JASNOU FUNKCÍ, ALE ŠIRŠÍ ŠKÁLOU VYUŽITÍ A PROVOZOVANÝCH AKTIVIT VÍCEÚČELOVÉ BUDOVY S PROMĚNLIVÝM PROGRAMEM

PROSTŘEDÍ Prostředí budov tvoří rámec pro jednotlivé děje, které mají specifické potřeby. Charakter prostředí je nutno těmto dějům přizpůsobit. Architektura nabízí široké spektrum výrazových prostředků, jejichž volba a použití je pro úspěch návrhu budovy klíčová.

CHARAKTER PROSTŘEDÍ formální školní tělocvična Saint Gellért Hall, Budapešť (Maďarsko), Építész Stúdió, 2020

CHARAKTER PROSTŘEDÍ neformální Streetmekka Viborg (Dánsko), EFFEKT, 2018

CHARAKTER PROSTŘEDÍ civilní škola v Gloggnitz (Rakousko), Dietmar Feichtinger architectes, 2019

CHARAKTER PROSTŘEDÍ monumentální Neue Nationalgalerie Berlin (Německo), Mies van der Rohe 1968, rekonstrukce David Chipeerfield 2021

CHARAKTER PROSTŘEDÍ prostý škola v Paspels, Švýcarsko, Valerio Olgiati,, 2010

CHARAKTER PROSTŘEDÍ elegantní škola Leutschenbach (Švýcarsko), Christian Kerez, 2009

CHARAKTER PROSTŘEDÍ Charakter prostředí je určujícím elementem pro dobré fungování budovy, ovlivňuje, jak se v něm lidé cítí, směřuje jejich chování a jednání, může je uklidňovat či inspirovat. Jde o základní architektonické téma při návrhu každé veřejné budovy. FORMÁLNÍ / NEFORMÁLNÍ CIVILNÍ / MONUMENTÁLNÍ PROSTÝ / ELEGANTNÍ

UŽIVATELÉ U veřejných budov takřka vždy existuje několik uživatelských skupin. Každá z nich má svoje potřeby: VÝUKA PŘEDVÁDĚNÍ SPORT VYSTAVOVÁNÍ žáci učitelé další personál diváci účinkující další personál sportovci diváci další personál návštěvníci další personál

UŽIVATELÉ Pro každu z uživatelských skupin je třeba správně stanovit jejich potřeby. Základním kritériem je jejich věk. škola Hovorčovice, Ondřej Tuček, 2015

UŽIVATELÉ Prostředí je nutno vždy přizpůsobit hlavní uživatelské skupině, zejména jde-li o stavbu pro nejmenší děti. mateřská škola Lety, Ondřej Tuček, 2020

UŽIVATELÉ Jde-li o stavbu univerzální, kde není skladba uživatelů známa dopředu, je třeba návrh přizpůsobit nejslabší skupině - seniorům a handicapovaným.

UŽIVATELÉ Jde o vhodnou volbu a dostatečné množství nábytku, vybavení interiéru, bezbariérovost, volbu kontrastních barev a materiálů. dům hudby, Pardubice, Jan Třeštík, Jan Bočan 1983, rekonstrukce Ondřej Tuček, 2020

UŽIVATELÉ Uživatelé sportovních staveb

UŽIVATELÉ Zcela jiná situace je v případě účelové sportovní stavby - vše je podřízeno účelu a zatížení konkrétní sportovní aktivitou. startovací rampa BMX, Praha-Bohnice, Ondřej Tuček, 2018

UŽIVATELÉ Nelze očekávat šetrné zacházení, vše musí být odolné, trvanlivé a funkční. startovací rampa BMX, Praha-Bohnice, Ondřej Tuček, 2018

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY Správné nastavení kapacity budovy je základní složkou stavebního programu. Kapacita určuje, pro kolik účastníků má stavba sloužit. V průběhu projektování, realizace, či dokonce životnosti budovy lze kapacitu měnit velmi obtížně, její správné nastavení je proto klíčové už v zadání záměru stavby.

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY podle spádového území příklad mateřských škol: docházková vzdálenost určuje optimální umístění

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY podle spádového území jedno oddělení MŠ (24 dětí) na 800-1000 obyvatel příklad mateřských škol: počet obyvatel v rámci obsluhovaného území určuje kapacitu

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY podle spádového území jedna paralelka (1. - 9. třída) na 2000 obyvatel příklad základních škol: počet obyvatel v rámci obsluhovaného území určuje kapacitu

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY podle demografické prognózy Počet obyvatel a demografická struktura se v různých regionech liší a má odlišnou dynamiku. Zejména suburbie velkých měst rostou rychlým tempem, což klade značné nároky na kapacitu veřejné infrastruktury - zejména školní. To je i případ středočeských Hovorčovic. 1850 1900 1950 2015

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY podle demografické prognózy Do roku 2015 zde škola vůbec nefungovala. Nyní je v provozu 14 učeben a dalších 5 se připravuje.

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY Návrhová kapacita - tedy velikost budovy - se odvíjí od plošného standardu na jednoho uživatele. Je to vlastně prostor, který má každý jednotlivec k dispozici a jeho kvalita. Standard (jinými slovy pohodlí) by se u nových staveb oproti minulosti měl zvyšovat. školy kulturní stavby sportovní zařízení plocha učebny na žáka: při zavedení školní docházky cca 0,4m 2 na žáka platná legislativa ČR 2021 1,65m 2 na žáka prostor pro diváka: šířka sedadel 55-60cm šířka uliček, prostor na nohy 45-55cm dříve tribuny na stání dnes jen tribuny na sezení šířka min.50cm hloubka min.80cm Německo 2021 2,0m 2 na žáka

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY Příklady nových škol z poslední doby Škola Chýně (3390 obyvatel) Kapacita 340 dětí Pozemek 15000m2 = 44m2/žáka HPP 6400m2 = 19m2/žáka

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY Příklady nových škol z poslední doby Škola Psáry (4000 obyvatel) Kapacita 540 dětí Pozemek 17000m2 = 31m2/žáka HPP 9300m2 = 17m2/žáka

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY Příklady nových škol z poslední doby Škola Hovorčovice (2500 obyvatel) Kapacita 150+240+100 = 490 dětí Pozemek 4300m2 = 9m2/žáka HPP (po dostavbě) = 1100+1950+750=3800m2 = 8m2/žáka

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY specifické příklady - aktuální deficit určité funkce Lidská společnost se dynamicky rozvíjí a mění a s tím je spojen ai potřeba nových či modifikovaných stavebních druhů. hala pro rychlobruslení pavilon pro Slovanskou epopej nové divadelní formy nové sporty

STANOVENÍ KAPACITY BUDOVY návrhová kapacita je určena parametry: spádovost demografická prognóza očekávaný standard

PROSTOR A JEHO MĚŘÍTKO Známe-li tedy kapacitu budovy a tím i její základní velikostní parametry, je třeba tuto kapacitu rozvrhnout do jednotlivých prostorů budovy. Vnitřní prostory lze základně rozdělit na prostory obsluhované a obsluhující. Oba typy mohou nabývat velmi různých měřítek a mohou se i prolínat.

DH Triangle School, Namyangju-si (Jižní Korea), Nameless Architecture, 2015

prostory obsluhované a obsluhující DH Triangle School, Namyangju-si (Jižní Korea), Nameless Architecture, 2015

prostory obsluhované a obsluhující učebny - hlavní obsluhované prostory DH Triangle School, Namyangju-si (Jižní Korea), Nameless Architecture, 2015

prostory obsluhované a obsluhující zázemí - vedlejší obsluhované prostory DH Triangle School, Namyangju-si (Jižní Korea), Nameless Architecture, 2015

prostory obsluhované a obsluhující chodby a schodiště - obsluhující prostory DH Triangle School, Namyangju-si (Jižní Korea), Nameless Architecture, 2015

prostory obsluhované a obsluhující DH Triangle School, Namyangju-si (Jižní Korea), Nameless Architecture, 2015

prostory obsluhované a obsluhující London Design Museum, John Pawson+OMA, 2016

prostory obsluhované a obsluhující obsluhované prostory London Design Museum, John Pawson+OMA, 2016

prostory obsluhované a obsluhující obsluhující prostory London Design Museum, John Pawson+OMA, 2016

prostory obsluhované a obsluhující centrální prostor plní obě role London Design Museum, John Pawson+OMA, 2016

prostory obsluhované a obsluhující London Design Museum, John Pawson+OMA, 2016

prostory obsluhované a obsluhující Prostorové řešení obsluhovaných a obsluhujících prostor musí být v rovnováze. Elbfilharmonie, Herzog & de Meuron, Hamburg, 2017

25 20 15 10 5 25 20 15 10 5 25 20 15 10 5 0 0 0 0 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 25 7,5/7,5=56,25 10/10=100 15/15=225 22,5/22,5=506,25 30/30=900 školní učebna jídelna aula,sál malá tělocvična Rudolfinum 1100 1:200 1:200 1:200 1:200 1:300 25 20 15 10 5 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 50 40 30 20 10 0 30/30=900 Lucerna 4000 míst 1:500 0 10 20 30 40 50 1:1500 PROSTOR A JEHO MĚŘÍTKO Veřejné budovy se často vyznačují vnitřními prostory středního až velkého měřítka. Některé stavby kvůli tomu svou velikostí přesahují měřítko bloku či lokality. 200 150 100 100 50 0 0 0 50 100 150 0 100 200 300

25 20 15 10 5 0 0 5 10 15 20 25 7,5x7,5m = 56,25m 2 školní učebna pro 24 dětí škola Volleges (Švýcarsko), Savioz Fabrizzi Architectes, 2010

25 20 15 10 5 0 0 5 10 15 20 25 10x10m = 100m 2 jídelna pro 56 strávníků škola Hovorčovice, Ondřej Tuček, 2017

25 20 15 10 5 0 0 5 10 15 20 25 15x15m = 225m 2 aula, dvorana pro 100 osob fakulta architektury ČVUT, Šrámková architekti s.r.o., 2010

25 20 15 10 5 0 0 5 10 15 20 25 22,5x22,5m = 506,25m 2 malá tělocvična pro 30 osob tělocvična Guttingen (Švýcarsko), Andreas Rigert + Patrik Bisang Architekten, 2012

50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 30x30m = 900m 2 sál pro 1100 lidí Rudolfinum, Josef Zítek a Josef Schulz, Praha 1885

50 40 30 20 10 0 0 10 20 50x25m = 1250m 2 sál pro 4000 lidí 30 40 50 velký sál pražské Lucerny, Václav Havel, Stanislav Bechyně, 1921

150 100 50 0 0 50 100 150 105x140m = 12 780m 2 sál pro 17 360 lidí (hokej) O2 aréna, Martin Vokatý, Vladimír Vokatý a Jiří Vít, 2004

200 100 0 0 100 200 300 210x355m = 74 550m 2 stadion pro 56 000 lidí (sezení) Velký Strahovský stadion, Alois Dryák a další, 1926-1985

25 20 15 10 5 25 20 15 10 5 25 20 15 10 5 0 0 0 0 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 25 0 5 10 15 20 25 7,5/7,5=56,25 10/10=100 15/15=225 22,5/22,5=506,25 30/30=900 školní učebna jídelna aula,sál malá tělocvična Rudolfinum 1100 1:200 1:200 1:200 1:200 1:300 25 20 15 10 5 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 50 40 30 20 10 0 30/30=900 Lucerna 4000 míst 1:500 0 10 20 30 40 50 1:1500 PROSTOR A JEHO MĚŘÍTKO Veřejné budovy se často vyznačují vnitřními prostory středního až velkého měřítka. Některé stavby kvůli tomu svou velikostí přesahují měřítko bloku či lokality. 150 100 100 50 0 0 0 50 100 150 0 100 200 300

ADAPTABILITA, FLEXIBILITA, ZMĚNA VYUŽITÍ

ADAPTABILITA, FLEXIBILITA, ZMĚNA VYUŽITÍ Každá stavba má svůj životní cyklus - po dobu existence prochází opakovaně opravami, rekonstrukcemi či přestavbami. Schopnost staveb reagovat na změněné podmínky se nazývá adaptabilita. Změně funkčního využití se říká konverze. Nákladové nádraží Žižkov, Karel Caivas a Vladimír Weiss, 1930

ADAPTABILITA, FLEXIBILITA, ZMĚNA VYUŽITÍ Památkově chráněnou budovu Nákladového nádraží čeká konverze, nově by zde měly najít sídlo významné veřejné instituce - Knihovna h.m.prahy, Národní filmový archiv a další. Zároveň by zde měla být umístěna škola pro potřeby obyvatel nové čtvrti. Nákladové nádraží Žižkov, Karel Caivas a Vladimír Weiss, 1930

ADAPTABILITA, FLEXIBILITA, ZMĚNA VYUŽITÍ Nákladové nádraží Žižkov, Ondřej Tuček, Jan Binter, 2018

UDRŽITELNOST, PLÁNOVANÁ ŽIVOTNOST Edouard Francois

UDRŽITELNOST, PLÁNOVANÁ ŽIVOTNOST Udržitelná architetura je ta, jejíž životnost technická, ale především morální je vysoká. To úzce souvisí s její kvalitou. Tu prověří nejlépe čas, nicméně snažit se o ní musíme všichni stále. Kromě kvality budov existují pro jejich udržitelnost i další, relativně nové požadavky, související s jejich provozní a technologickou náročností, nároky na životní prostředí, dopravní dostupností a v neposlední řadě uživatelskou vstřícností. Pojem udržitelnost má původ v bioloogii a znamená schopnost uspokojit dnešní potřeby společnosti bez nároků na potřeby společnosti v budoucnosti, při udržení minimálně stejné životní úrovně. V architektuře je nutno minimalizovat negativní dopad stavby a provozu budov: - zvyšováním jejich provozní efektivity - jejich správným umísťováním a orientaci - použitím trvanlivých, nebo naopak snadno recyklovatelných materiálů - zpětným využitím odpadů - zachytáváním a recyklací dešťových vod - využíváním obnovitelných zdrojů energie

UDRŽITELNOST, PLÁNOVANÁ ŽIVOTNOST The fundamental idea is to achieve the highest possible levels of comfort using as little technology as possible. Baumschlager Eberle Budova z roku 2013, sloužící jako sídlo ateliéru, neobsahuje vytápění, chlazení ani vzduchotechniku. Veškeré teplo pochází z jejích uživatelů, osvětlení a dalších zařízení. Kompaktní tvar, poměr otevřených a plných částí fasády a kvalita pláště zajišťují dostatečný komfort. kanceláře, Lustenau, Rakousko, Baumschlager & Eberle, 2013

UDRŽITELNOST, PLÁNOVANÁ ŽIVOTNOST Obdobné principy byly použity i u další budovy v Emmenfeldu ve Švýcarsku. V interiéru nejsou žádné technologické prvky jako VZT, topení, chlazení apod, jen elektroinstalační kanál podél oken. kanceláře, Emmenfeld, Švýcarsko, Baumschlager & Eberle, 2016

UDRŽITELNOST, PLÁNOVANÁ ŽIVOTNOST Jiný přístup byl použit na bytovém domu Tower Flower v Paříži. Dominantním architektonickým elementem se zde stala živá zeleň, vyživovaná centrálním závlahovým systémem v zábradlí balkonů. Tower Flower, Paris, Edouard Francois, 2004

DĚKUJI ZA POZORNOST.