MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. K o r á l o v é ú t e s y



Podobné dokumenty
K o r á l o v é ú t e s y. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

MOŘSKÉ AKVÁRIUM PEPINŮV ÚTES Aktuální nabídka MOŘSKÝCH RYB a dalších živočichů 1.února 2013

Příloha 1 Systém klasifikace žahavců používaný vědami biologickými a geologickými se zásadně liší uspořádáním taxonomických jednotek i obecným

POZNÁVÁNÍ PLŽI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MĚLKÁ TROPICKÁ MOŘE NÁPLŇ TÉTO LEKCE KORÁLOVÝ ÚTES. Typy korálových útesů. Specifika + abiotické parametry. Světové rozšíření daného biotopu

MĚLKÁ TROPICKÁ MOŘE HEXACORALIA ŠESTIČETNÍ NÁPLŇ TÉTO LEKCE KORÁLOVÝ ÚTES. Typy korálových útesů. Specifika + abiotické parametry

2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem

MĚLKÁ TROPICKÁ MOŘE HEXACORALIA ŠESTIČETNÍ NÁPLŇ TÉTO LEKCE KORÁLOVÝ ÚTES

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Protokol I. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Hlavní mořské habitaty Jadranu. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:

nemá a) úhoř říční d) kaprovité nemá b) parma obecná c) hrouzek obecný b) candát obecný d) okounovití nemá c) střevle potoční

VÁZY a KORYTA KVĚTINÁČE

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

Biologie - Prima. analyzuje možnosti existence živých soustav orientuje se v daném přehledu vývoje vymezí základní projevy života, uvede jejich význam

Postavení žahavců v systému. Choanozoa Porifera Placozoa Cnidaria Ctenophora Myxozoa Triblastica. Metazoa

Růst tvrdých korálů (Scleractinia) s ohledem na dynamiku biogenních prvků v modelových rifových akváriích.

Koníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká

Anotace. Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Druh učebního materiálu. Cílová skupina

Žahavci (Cnidaria) Milan Dundr

Okoun říční - Perca fluviatilis

Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců

HLUBOKÝ OCEÁN OCEÁNSKÉ DNO

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Tkáně trofické, svalové a nervové 1/48

Vzdělávací oblast : Člověk a příroda. Předmět : Zeměpis. Téma : Lidské rasy. Ročník: 9.

DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA PŘÍRODNÍ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

askon sykon leukon Porifera Eumetazoa Fylogeneze a diverzita bezobratlých 3. cvičení Schenková Hexactinellida Demospongia Calcispongia Ctenophora

Elektrické teplovzdušné jednotky. Leo EL 23 Leo KMEL 23

Žahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

CZ.1.07/2.2.00/

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

BEZOBRATLÍ ZÁSTUPCI FAUNY STŘEDOZEMNÍHO MOŘE

Žahavci. Žahavci jsou bezobratlí živočichové (nemají páteř ani jiné další kosti). Jejich trávicí soustava je slepá (=láčka), může být velmi členitá.

Třída: Mlži (Bivalvia) Milan Dundr

MOŘSKÉ AKVÁRIUM PEPINŮV ÚTES Aktuální nabídka mořských ryb a dalších živočichů 16.dubna 2014

Literatura. Oceánografie. Thurman H.V. & Trujillo A.P Computer Press, Brno.

Protokol IV. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Lithofilní fauna. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"

2 Ctenophora, Cnidaria. připravil Oldřich Nedvěd, PřF JU

Věra Keselicová. červen 2013

POZNÁVÁNÍ MLŽŮ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

AKVARISTIKA mořská 25/01/2017 ÚVOD NÁKUP

Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

AKVARISTIKA mořská. Jiří Patoka Cvičení #1


ČERVENÁ. Váza ze sklenice. Květinové mísy. Ledové světlo do zahrady. Vánoční ozdoba

JIŠTĚNÍ OBVODŮ POJISTKY 1

8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI

LIŠEJNÍKY (LICHENES)

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9

Opakování plazi, obojživelníci, ryby

Vy_32_Inovace_04_Afrika pracovní list

VY_32_INOVACE_ / Soustava organismů Přehled organismů

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Losos obecný - Salmo salar

Otázka: Žahavci. Předmět: Biologie. Přidal(a): TS. kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové. - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné

9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)

Frekvence alel C C... H CC... Q. frekvence p alely C... (2 x )/400 =0.85. frekvence q alely C... (2 x )/400 =0.

Název materiálu: Letouni


KATALOG VÝROBKŮ KLIENTŮ OBLASTNÍ CHARITY TŘEBÍČ

Domácí úkol DU01_2p MAT 4AE, 4AC, 4AI

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: PTÁCI 6. PĚVCI, ŠPLHAVCI, KUKAČKY. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Lov v oceáně. Korálový útes

tel/fax:


ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK RADIM ČÁP 9.B

Základní informace. Kolín, Leden/Únor

Otázky pro opakování. 6. ročník

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI

Inovace výuky Člověk a jeho svět. Mgr. Petra Zemanová. Přírodovědný kvíz (metodická část)

VY_52_INOVACE_83 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Tis červený

2.7.1 Mocninné funkce s přirozeným mocnitelem

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

SILIKONOVÉ KABELY A VODIČE

CENÍK PŘÍSLUŠENSTVÍ SPYDER 2014

Člověk a příroda. Kvíz zaškrtni všechny správné odpovědi: Neživá příroda poskytuje všem živým organizmům:

CERAMIC BACKING E-brochure

Tematický plán učiva BIOLOGIE

3) Žijí vždy ve vodě: většina zástupců je mořských (asi 95%), jen menšina je sladkovodních (asi 5%).

Historie oceánografie a oceánobiologie

Název DUM: VY_32_INOVACE_6B_17_Austrálie_rostlinstvo_živočišstvo_zajímavosti

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/02

Technická Univerzita v Liberci Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. AQUATEST a.s.

Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a životní prostředí Zdroje energie I.

Vodní biomy zastoupení živočišných tříd


Grafický manuál SAZKA 1. Grafický manuál

Severní ledový oceán. Atlantický. oceán. Indický oceán. Jižní ledový oceán

Transkript:

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 K o r á l o v é ú t e s y

korálové útesy Co je to korálový útes aragonitové struktury biogenního původu dominantní jsou Scleractinia (větevníci); dále korálovéřasy (vápnité ruduchy), měkkýši, dírkonošci produkce exoskeletu z CaCO 3, houby produkce SiO 2 akumulace skeletů odumřelých korálů (bioeroze, činnost vln) masivní vápenité formace, na nichž rostou živé korály rozloha ca 600 tis. km 2 (jen <0.2% plochy oceánu) stáří někt. útesů >500 mil. let; existence i před vznikem Scleractinia korálové společenstvo velká produktivita, velká biodiverzita: korálové řasy, chaluhy, houby, koráli a medúzy, opaskovci, korýši, měkkýši, ostnokožci, pláštěnci, ryby (>4000 druhů), žraloci, želvy, delfíni Great Barrier Reef délka >2000 km, šířka 145 km

korálové útesy Rozšíření a podmínky tvorby útesů optimální T=23-25 C, omezeni izotermou 20 C (nesnesou t<18 C) nesnáší studené spodní proudy s unášenými jemnými částicemi nízký či téměř žádný obsah živin ve vodě ( odpadní vody a splachy ze zeměděl. půdy růst řas) vyžadují hodně světla - symbiotické zooxantely hloubky 0-30 m (horní hranice limitovaná odlivem - na suchu ne déle než 2 hod) optimální je mírné vlnění vody (dostatek potravy, kolonie se nezanáší, dobré prokysličení) vždy při okrajích kontinentů nebo ostrovů (planktonní larva se musí uchytit) vyžadují vysokou salinitu vody chybí v ústí velkých řek, ve Středozemním moři, vých. Atlantiku a vých. Pacifiku izoterma 20 C výstupy spodních proudů

korálové útesy typy útesů: atoly, bariérové útesy, okrajové útesy Atlantik menší diverzita, ovlivněn více glaciály Počty druhů: Velký bar. útes Indo-Pacifik Atlantik Scleractinia měkkýši ryby Stáří: 350 >4 000 1 500 18-2 mil. 500 5 000 2 000 až 60 mil. 75 1 200 600 10-15 mil. kryptofauna organizmy ukryté ve štěrbinách (polychaeta, korýši, sipunculida) nebo sami štěrbiny vytvářející (bioeroze houby, mlži) ohrožení korál. útesů znečištění a zarůstánířasami, lov a těžba, bakteriální choroby, zvýšení teploty, UV záření blednutí korálů Druhová bohatost zooxantelových korálů coral bleaching

korálové útesy Zonace korálového útesu změny intenzity světla a vlnění vody útesotvorní koráli až do -150 m, nejrobusnější na čele útesu, v lagunách: izolované trsy okolo -20 až -50 m: změna složení, postupné ubývání korálů s robustními kostrami hloubky pod -150 m: křehké větvené formy, adaptované na nízkou intenzitu světla

korálové útesy Symbiotické zooxantely vysoká produktivita útesů jednobuněčné org. (obrněnky), vnitrobuň. symbionti; fotosyntéza CO2 z vody srážení CaCO3; v tkáni stabilní prostředí v dosahu slunečního záření a živiny, ochrana před spásači; způsobují barevnost korálů, až ¾ těla korálu hermatypičtí koráli Scleractinia - mixotrofní - žahavými chapadly loví plankton, ale 90 % spotřeby kryje fotosyntéza někt. měkcí koráli Alcyonacea zcela závislí na zooxantelách, např. čel. Xeniidae (a) i v dalších organizmech: houby, dírkonošci, sasanky, zévy r. Tridacna (b) a b

korálové útesy tř. Anthozoa (korálnatci) - systém stádium polypa; asi 7500 rec. druhů, 2 monofyletické linie podtř. Hexacorallia: ca 4300 rec. druhů ř. Actiniaria sasanky: ca 900 druhů ř. Anthipatharia - trnité korály, trnatci, black corals : ca 100 druhů ř. Ceriantharia -červnatci: ca 100 druhů ř. Corallimorpharia korálovníci: ca 40 druhů ř. Scleractinia větevníci ca 1300 druhů ř. Zoanthidea sasankovci ca 250 druhů podtř. Octocorallia: ca 3000 rec. druhů ř. Alcyonacea - laločníci ř. Helioporacea - blue corals ř. Pennatulacea - pérovníci Heliopora coerulea, čel. Helioporidae

korálové útesy Scleractinia - větevníci ca 1300 rec. druhů, ca 25 čel. koráli tvoří vnější kostru útesotvorní koralit kostra 1 polypa, druhově specifická struktura kostry rozmnožování - pučení polypů, odlamování celých koster; ¾ druhů hermafrodité, cyklus vzniku a zániku repr. org., hromadné vypouštění gamet často noční aktivita; navzájem bojují o prostor septo-kosty septa stěny kosty coenosteum vypouštění vajíček (Diploria strigosa, Montastraea franksi)

korálové útesy: Scleractinia Acropora humilis větevník nízký, čel. Acroporidae - větevníkovití; prstovitá kolonie, kupolovité korality; barva bílá, krémová, hnědá až fialová se světlými špičkami; Rudé moře až Polynesie, útesové plošiny a horníčásti svahu, běžný, často dominantní A. cervicornis v. parožnatý čel. Acroporidae; až 2 m, stromkovité až parůžkaté kolonie, korality tubulární, světle hnědý s bílými polypy; Karibik, horní až středníčásti svahů, laguny s čistou vodou, místy běžný

korálové útesy: Scleractinia Acropora palmata větevník dlanitý, čel. Acroporidae; kolonie až 4 2 m, ve tvaru losích parohů, korality nezřetelné; světle hnědý, okrový až oranžový; Karibik, mělké exponované svahy A. pharaonis - v. faraonův, čel. Acroporidae; kolonie ve tvaru velkých horizontálních desek, často až >2 m; šedo-hnědý, korality různě dlouhé; Rudé moře, Indický oceán, chráněné svahy; úkryt pro ryby např. Monotaxis grandoculis cejnovka velkooká, čel. Lethrinidae cejnkovití (Perciformes)

korálové útesy: Scleractinia Pocillopora verrucosa - pórovník drsný čel. Pocilloporidae - pórovníkovití; kolonie do 50 cm, větve vzpřímené, pravidelné, bradavičnaté, barva krémová, hnědá až růžová, modrá; Rudé moře, Indický oceán, mělké svahy, běžná Seriatopora hystrix - p. bodlinatý, čel. Pocilloporidae; větvení parůžkovité, barva růžová, krémová, želenáči modrá; Rudé moře, Indický oceán, útesové plošiny, běžná

korálové útesy: Scleractinia Platygyra deadalea útesovník Daidalův brain coral, čel. Faviidae útesovníkovití; masivní kulovité až škraloupovité kolonie, polypi spojeni do labyrintu: stěny úzké, často žluté, brázdy zelené n. šedé, Rudé moře, Indo-Pacifik, běžný Favites abdita ú. obecný, čel. Faviidae; masivní kulovité kolonie, někdy až 1 m, korality kulovité se silnými stěnami, barva často tmavá, zelené ústní disky; Rudé moře, Indo- Pacifik, běžný Montastrea cavernosa, čel. Faviidae; kupole n. ploché desky, kónické korality, různé barvy; Atlantik, Karibik, níže položené svahy, běžný

korálové útesy: Scleractinia Echinophyllia aspera papírník ostrý čel. Pectiniidae papírníkovití ( leaf corals ); lupenité až škraloupovité kolonie, tloušťka dle proudových podmínek, hnědý, zelený a červený, často s barevnými orálními disky; Rudé moře, Indo-Pacifik, laguny a okrajové útesy, běžný; podobné druhy: např. Oxypora lacera Porites lutea dírkovník žlutý čel. Poritidae - dírkovníkovití; polokulovité kolonie, hladký povrch, často tvoří mikroatoly (až >4 m), krémová n. jasné barvy; Rudé moře, Indo-Pacifik, laguny a okrajové útesy, široce rozšířený

korálové útesy: Scleractinia Goniopora lobata dírkovník lalokovitý čel. Poritidae; koupulovité kolonie, velké trsy, velcí dlouzí polypi, stále vytažení, hnědá, žlutá a zelená, kontrastní ústní kužel a špičky chapadel; Rudé moře, Indo-Pacifik, hlavně turbulentní vody, běžný Fungia paumotensis, čel. Fungiidae - houbovníkovití; solitérní, do 25 cm, volně spočívá na substrátu, juvenilové přisedlí, žlutá až hnědá; Rudé moře, Indo-Pacifik, svahy a laguny, běžný Plerogyra sinuosa turbinatka lištovitá, bubble coral, čel. Caryophyllidae turbinatkovití; obv. malé kolonie (ale max. 3 m), měchýřkovité coenosteum, krémová až modravě šedá; Rudé moře a Indo-Pacifik, chráněné útesy, zvláště s turbulentním prouděním, většinou není běžný

korálové útesy: Scleractinia Lobophyllia hemprichii rifovník zubatý, čel. Mussiidae rifovníkovití; velké korality přiléhají k sobě jen u báze, hluboké brázdy, masití polypi, zbarvení různé, často 2 barvy koncentricky; Rudé moře a Indo-Pacifik, často dominantní, tvoří rozsáhlé porosty Turbinaria renniformis dendrofyla, čel. Dendrophylliidae; lupenité kolonie, často velké trsy, horizontálně vrstvené, korality daleko od sebe, žlutozelená; Rudé moře, Indo-Pacifik, okrajové útesy s turbulentním pouděním, místy běžná

korálové útesy Alcyonacea - laločníci vnitřní kostra vápenité sklerity měkcí koráli, gorgonie a varhanitky; ca 30 čel. složitý nevyjasněný systém ve všech oceánech i hloubkách, především tropy a subtropy často na nich žijí polypovci, mechovky, lilijice, atd a b Dendronephthya sp., čel. Nephtheidae laločníkovití (Alcyoniina); asi 250 druhů, keříčkovité kolonie, masití polypi srostlí coenenchymem, vnitřní hydrostatická kostra, vápenité sklerity, různé barvy; bez zooxantel, živí se fytoplanktonem; zastíněná proudivá místa; Rudé moře a Indo-Pacifik; živí se na nich nahožábří a desetinožci, např. Primovula roseomaculata (a), Porcellanella picta (b)

korálové útesy: Alcyonacea Muricella plectana, čel. Acanthogorgiidae (Holaxonia); až 1,5 m, bílé sklerity, červení polypi; Indo-Pacific, -10 až -40 m; asociovaný koník Hippocampus bargibanti (čel. Sygnathidae) Menella sp., čel. Plexauridae trsovníkovití (ca 360 druhů; Holaxonia) gorgonie - dříve ř. Gorgonacea, dnes skupiny Holaxonia, Calcaxonia a Scleraxonia; často ploché, hustě větvené nebo bičovité, trsnaté až škraloupovité kolonie; Holaxonia, Calcaxonia - vnitřní pružná rohovitá kostra (gorgonin), vápenité sklerity volné; Scleraxonia vápenité sklerity různou měrou splynulé ve středovou kostru; někdy zooxantely, vždy planktono- a detritofágní, plocha kolonie kolmo k proudu

korálové útesy: Alcyonacea Ellisella sp. - rohovitka,čel. Ellisellidae (ca 100 druhů; Calcaxonia); málo větvené trsovité kolonie, až >1 m, silně kalcifikovaná kostra, sklerity činkovité s hrbolky (ca 100 µm), červená, růžová, oranžová, polypi barevní, bez zooxantel; Indo- Pacifik, Atlantik i Středoz. m. Junceella fragilis r. křehká, wire coral, čel. Ellisellidae; až >1 m, bičovité kolonie, červené, příp. bílé, sklerity velké kyjovité; vegetativní rozmnož.: odlamování konců, trop. Indo-pacifik

Anella (syn. Subergorgia) mollis rohovitka obrovská, čel. Subergorgiidae (Scleraxonia); až >2 m, vytvořeno axiální jádro z částečně splynulých skleritů; Rudé moře, Indo-Pacifik, prudké exponované svahy a stěny korálové útesy: Alcyonacea

korálové útesy Anthipatharia trnití koráli nekalcifikované kolonie, jednoduché drátovité i větvené, trnitý proteinový skelet (koralin) vylučován epitelem okolo centrálního dutého kanálku ve všech oceánech, obvykle pod -100 m; 7 čel. Anthipathes dichotoma, čel. Anthipathidae trnatcovití; až 2 m, červenohnědý skelet i polypi, pomalu rostoucí; Rudé moře, Indo-Pacifik, na příkrých svazích omývaných proudem; kostra jako šperk; žije zde např. krevetka Pontonides unciger (až 1 cm; a), krab Xenocarcinus conicus (čel. Majidae, až 1 cm; b), Oxycirrhites typus (čel. Cirrhitidae - štětičkovcovití, až 13 cm; c) a b c

Hydrozoa: Anthomedusae - polypi korálové útesy Millepora dichotoma žahavka rozvětvená čel. Milleporidae; vějíře vysoké až 60 cm, porosty až X m; Rudé moře a Indo-Pacifik, horní exponované svahy, místy hojná a čel. M. platyphylla ž. lupenitá, čel. Milleporidae; pláty až 60 cm, porosty až X m; Rudé moře a Indo-Pacifik, méně exponované svahy, často na korálech (např. Porites), běžná; často hostí mnohoštětinatce Spirobranchus giganteus, nedovitky Vermetidae (např. Dendropoma maxima; a), mlže r. Pteria - kýtovka čel. Milleporidae žahavkovití fire corals ; koloniální, silná vápenitá kostra (přip. korály), silně žahavé nematocyty, 2 formy polypů lovení zooplanktonu, obrana; jasně žlutozelená až hnědá

Epifauna korálové útesy Spirobranchus giganteus - rournatec ozdobný Christmas tree worm, čel. Serpulidae rournatcovití; koruna až 1,5 cm, barvy pestré, vápenitá rourka v žijících korálech, život až 20 let; celostvětově Risbecia pulchella, čel. Chromodorididae; až 12 cm, živí se houbami; Rudé moře, záp. Indický o., na korálovém štěrku a hrubém písku a Chromodoris quadricolor - hvězdnatka čtyřbarevná pyjama chromochorid čel. Chromodorididae hvězdnatkovití až 4,5 cm, modro-bílo-žlutě pruhovaná, rhinofory a žábra oranžové; Rudé moře, záp. Indický o., plošiny, laguny, svahy, běžná, živí se na houbách r. Negombata (a), Pione

http://www.youtube.com/watch?v=sblb1-eabgi&feature=related korálové útesy: epifauna a Hexabranchus sanguineus - šestižábrovecčervený španělská tanečnice, čel. Hexabranchidae; do 30 cm, 6ti četná žábra, červený, může plavat, živí se na houbách a sumkách, noční aktivita, vajíčka v růžové stuze (a); tropy celosvětově do -50 m; často hostí krevetku Periclimenes imperator (čel. Palaemonidae, až 2 cm, b) b Conus textille homolice síťkovaná, čel. Conidae; až 13 cm, siphon s bodcem a jedovou žlázou, prudký neurotoxin, loví jiné plže a ryby, noční aktivita, mnoho morfologických forem; Rudé moře, Indo-Pacifik, všechny habitaty až do -50 m

korálové útesy: epifauna Tridacna squamosa zéva šupinatá čel. Tridacnidae; až 40 cm, barva pláště proměnlivá, se skvrnami, lastura s výraznými štítky; od Rudého moře po Samou, není úplně běžná Linkia laevigata hvězdice modrá, čel. Ophidiasteridae; žije na níčistič Paraclimenes soror (a), živí se jí tritonky Charonia a krevety harlekýni Hymenocera picta (čel. Hymenoceridae, ca 2,5 cm, b) b a čel. Tridacnidae zévovití, někdy jako podčel.; velcí mlži, mohutné lastury s 4-6 velkými záhyby, plášť barevný (zooxantely), denní aktivita, mohou i filtrovat; mělké vody Rudého moře a Indo-Pacifiku; 8 druhů, největší T. gigas zéva obrovská (max. až 1,2 m, 200 kg, 100 let)

korálové útesy: epifauna Acanthaster planci hvězdice trnová ( trnová koruna, čel. Acanthasteridae); až 50 cm, dlouhé jedovaté ostny, olivově zelená ažčervená; hlavní predátor korálů; Rudé moře, Indo-Pacifik, Karibik; většinou málo početná, ale občas dochází k populační explozi vážná hrozba pro útesy Charonia tritonis tritonka indická, čel. Ranellidae až 50 cm, krémová s hnědými skvrnami; gonochorista, predátor ostatních měkkýšů a hvězdic (vč. A. planci), jedovaté sliny; Indo-Pacifik, ulita je sběratelská trofej

korálové útesy Actiniaria sasanky Entacmaea quadricolor s. čtyřbarevná bubble anemone, čel. Actiniidae, trsy až 40 cm na šířku, chapadla částečně průsvitná, někdy u konců měchýřkovitá, Rudé moře, Indo-Pacifik, ve štěrbinách a mezi korály, laguny a svahy do -30 m, běžná; jako další sasanky (např. Heteractis aurora, H. magnifica) hostí krevety (např. Periclimenes holthuisi, a; P. brevicarpalis, čel. Palaemonidae, b), kraby (např. Neopethrolisthes sp., čel. Porcellanidae, b) a ryby r. Amphiprion a b c

Korálové ryby korálové útesy často pestře zbarvené, koexistence mnoha druhů - loterie o životní prostor; nejsou bariéry, jak vznikly druhy? ryby živící se na korálech či kryptofauně; planktonofágové, herbivorové, predátoři A. ocelaris k. očkatý, čel. Pomacentridae; ca 8 cm, Indo-Pacifik Amphiprion bicinctus klaun špičatopruhý čel. Pomacentridae; až 14 cm, endemit Rudého moře čel. Pomacentridae sapínovití (Perciformes); ca 360 druhů, okrouhlé až protáhlé, laterálně zploštělé tělo, často výrazně zbarvení, juvenilové odlišně; omni- a herbivorní, svatební rituály, staví hnízda; podčel. Amphiprioninae sasankové ryby, klauni 29 druhů, symbióza se sasankami, hierarchie, seriální hermafrodité

korálové útesy: ryby juv. Chromis viridis sapín zelený, čel. Pomacentridae; ca 9 cm, tvoří hejna v porostech korálů r. Acropora, Rudé moře a Indo-Pacifik juv. Pygoplites diacanthus pomec paví, čel. Pomacanthidae; až 25 cm, solitérníči v párech, živí se houbami a sumkami; Rudé moře, Indo-Pacifik, laguny a svahy až do -80 m Pomacanthus imperator p. císařský, čel. Pomacanthidae; až 40 cm, solitérníči v párech, živí se houbami a sumkami; Rudé moře, Indo-Pacifik, laguny a svahy, běžný čel. Pomacanthidae pomcovití, angelfish (Perciformes); ca 86 druhů, laterálně zploštělé tělo, hřbetní a anální ploutev protažené dozadu, pestře zbarvené, juvenilové odlišně; různá potravní strategie, mělká trop. moře

korálové útesy: ryby Heniochus diphreutes klipka špičatá, čel. Chaetodontidae; až 18 cm, tvoří hejna; Rudé moře, Indo-Pacifik, obv. pod -15 m a ve výstupech chladné vody Chaetodon fasciatus k. tabáková, čel. Chaetodontidae až 22 cm, často v párech nebo rozvolněných hejnech; endemit Rudého moře, laguny, zátoky, svahy, do -25 m čel. Chaetodontidae klipkovití, butterfly fish (Perciformes); asi 120 druhů, laterálně zploštělé, vysoké tělo, ústa koncová, ocasní ploutev na konci rovná nebo zaoblená, často barevné s kontrastní kresbou; denní vertikální migrace; někt. planktonofágní - tvoří hejna, někt. se živí polypy korálů a sasankami - teritoriální

http://www.youtube.com/watch?v=8t-gnzevlay korálové útesy: ryby Bolbometopon muricatum ploskozubec vysokočelý, čel. Scaridae; až 1,3 m (největší z čel.), na hlavě velký hrbol, Rudé moře, Indo-Pacific, do -50 m Chlorurus sordidus p. tupohlavý, čel. Scaridae; až 40 cm, Rudé moře a Indo- Pacifik, do -50 m, velmi běžný čel. Scaridae ploskozubcovití, parrotfish (Perciformes); asi 80 druhů, relativně velké ryby, zuby splynuly zobákovitáčelist, silné svaly, ukusují živé korály i s kostrou; druhy špatně rozlišitelné, mělká tropická moře

Arothron stellatus čtverzubec hvězdnatý, čel. Tetraodontidae; až 1 m, solitérní; Rudé moře, Indo-Pacifik, písčité hluboké laguny, běžný, může kousnout korálové útesy: ryby A. hispidus č. ježatý, čel. Tetraodontidae; až 50 cm, solitérní, ve dne spočívá na podkladu; Rudé moře, Indo-Pacifik, chráněné laguny a zátoky čel. Diodontidae ježíkovití (Tetraodontiformes) blízce příbuzníčtverzubcům, taky sině jedovatí, nafukují se, mají ostny, tropy i mírné pásmo; např. Cychlichtys spilostylus - do 34 cm, Rudé moře, Indo-Pacifik čel. Tetraodontidae čtverzubcovití, pufferfish (Tetraodontiformes); asi 120 druhů, střední až malá velikost, 4 zuby na louskání schránek měkýšů a korýšů, pomalu plavou, schopnost se nafouknout (nasátí vody do komory u žaludku), obsahují velmi silný jed; především tropická moře, ale i v mírném pásmu

korálové útesy: ryby Pterois volitans perutýn ohnivý, čel. Scorpaenidae ropušnicovití (Scorpaeniformes); až ca 30 cm, mladí jedinci ve skupinách, dospělci teritoriální, dravý, jedovatý, loví hlavně za šera; Indo-Pacifik, mělké vody; r. Pterois: ca 10 druhů Papilloculiceps longiceps zploštělec dlouhohlavý, crocodilefish čel. Platycephalidae - zploštělcovití (Scorpaeniformes); až 1 m, dorzoventr. zploštělý, zahabává se, zornice se stínítky ; Rudé moře, Indo-Pacifik, chráněné laguny a zátoky, běžný

Hlubokomořské korálové útesy rozšířené v hloubkách až > -2000 m na kontinentálním šelfu, svahu, podmořských horách a hřbetech tvořeny studenomilnými korály, T 4 C úživné vody, zdroj potravy - mořský sníh křehké, dlouho žijící formy, bez zooxantel (Scleractinia, Octocorallia, Antipatharia, Hydrozoa: Stylasteridae) známé již od 18. stol., ale teprve nedávno zjištěn rozsah útesy až 300 m vysoké, X km v průměru, X000-mil. let staré (záznam o klimatických změnách) korálové útesy

hlubokomořské korálové útesy Lophelia petrosa turbinatka větvená (Scleractinia, čel. Caryophyllidae); dominantní druh korálových útesů Norského kont. šelfu, porosty >2000 km 2, -80 až -3000 m, váže na sebe bohatá společenstva (houby, mnohoštětinatci, měkkýši, korýši, hadice, ježovky, hvězdice, mechovky, ryby - např. čel. Congridae úhořcovití, a) Madrepora oculata okulína drsná ( zigzag coral, Scleractinia, čel. Oculinidae; až 30-50 cm vysoká, doprovodný druh, proměnlivá barva i struktura větvení, produkce slizu