postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovního ruchu Městská památková rezervace Františkovy Lázně - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu cestovního ruchu Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Martina Vraná Jihlava 2009

Anotace Cílem bakalářské práce je zpracovat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón na příkladu jedné určité městské památkové rezervace v České republice. Zjistit postoje občanů a představitelů samospráv na památkovou péči a dále zhodnotit její pozitiva a negativa. Teoretická část se zabývá léčbou ve Františkových Lázní a různými památkami v okolí. Praktická část je zaměřena na programy obnovy historických památek, které jsou financovány ze státního rozpočtu. V druhé polovině praktické části je provedena SWOT analýza města a její vyhodnocení s doporučeními. Poslední výzkumná část je tvořena dotazníky a jejich vyhodnoceními. Z vyplněných dotazníků byly získány postoje občanů a představitelů městské samosprávy k Programu regenerace městské památkové rezervace. Annotation The aim of this bachelor labour is to work up the issues of The Program of the Regeneration of Town Relic Reserves and Zones on the example of one definite town relic reserve in the Czech Republic. Find out position of citizens and representatives of local government of relic care and then evaluate their positives and negatives. Theoretical part is engaged in treatment in Františkovy Lázně and various sights in the surroundings. Practical part deals with programs of regeneration of historical sights, which are financed by the state budget. In the second part of the practical part there is a SWOT analysis of the town and its evaluation with recommendation. The last investigative part is formed by questionnaires and their evaluation. From filled questionnaires were obtained positions of citizens and representatives of the local government to the Program of regeneration of historical sights.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení, za obětavost a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také paní Fejfarové, díky níž jsem získala potřebné dokumenty ke zpracování tématu. Velké poděkování patří také všem dotazovaným občanům Františkových Lázní, kteří mi věnovali trochu svého času a odpověděli na mé otázky. Ráda bych také poděkovala své rodině, přátelům a známým, bez kterých by práci nebylo možné dokončit.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. Ve Světlé nad Sázavou dne 16.5. 2009

Obsah: 1. ÚVOD... 8 2. TEORETICKÁ ČÁST... 10 2.1 LÁZEŇSTVÍ... 10 2.2 FRANTIŠKOVY LÁZNĚ... 12 2.3 HISTORIE... 12 2.4 ZAKLADATEL... 13 2.5 FRANTIŠKOLÁZEŇSKÉ PARKY... 14 2.6 SRDÍČKOVÉ TRASY... 14 2.7 SOCHA FRANTIŠKA... 15 2.8 FRANTIŠKOLÁZEŇSKÉ PRAMENY... 15 2.8.1 Obecná charakteristika... 15 2.8.2 Františkův pramen... 16 2.8.3 Luisin pramen a Studený pramen... 17 2.8.4 Solný a Luční pramen... 17 2.8.5 Prameny Glauber III, Glauber IV a Kostelní... 18 2.8.6 Pramen Natálie... 18 2.9 FRANTIŠKOLÁZEŇSKÁ SLATINA... 19 2.10 LÉČBA VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH... 20 2.10.1 Tradiční léčba pohybu... 20 2.10.2 Léčba srdce... 20 2.10.3 Léčba žen a dívek... 21 2.10.4 Procedury na základě přírodních zdrojů... 21 2.11 PAMÁTKY A POZORUHODNOSTI V OKOLÍ FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ... 23 2.11.1 Románská falc Cheb... 23 2.11.2 Špalíček... 24 2.11.3 Komorní Hůrka... 25 2.11.4 Soos... 25 2.11.5 Seeberg... 27 2.11.6 Motýlí farma Žirovnice... 29 2.11.7 Pravěké pohřebiště... 29 2.11.8 Kladské rašeliny... 30 2.11.9 Vildštejn... 30 3. PRAKTICKÁ ČÁST... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 3.1 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE... 32 3.2 PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ... 34 3.2.1 Úkol programu... 34 3.2.2 Organizační zabezpečení... 34 3.2.3 Podpora městských programů... 35 3.2.4 Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace... 35 3.2.5 Obsah programu... 39 3.2.6 Projednávání a schvalování programu... 39 3.2.7 Realizace programu... 40 3.2.8 Podmínky udělování finanční podpory programu... 41 3.3 ROZPIS STÁTNÍ FINANČNÍ PODPORY V PROGRAMU REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN NA ROK 2009... 41 3.4 PROGRAM PODPORY PRO PAMÁTKY UNESCO... 43 3.5 PROGRAM PODPORA OBNOVY KULTURNÍCH PAMÁTEK PROSTŘEDNICTVÍM OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ... 44

3.6 HAVARIJNÍ PROGRAM... 45 3.7 PROGRAM ZÁCHRANY ARCHITEKTONICKÉHO DĚDICTVÍ... 46 3.8 PROGRAM PÉČE O VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE, VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY... 46 3.9 SWOT ANALÝZA MĚSTA FRANTIŠKOVY LÁZNĚ... 47 3.9.1 Hospodářství... 47 3.9.2 Krajina... 48 3.9.3 Lidské zdroje... 50 3.9.4 Dopravní a technická infrastruktura... 52 3.9.5 Cestovní ruch... 53 3.9.6 Shrnutí SWOT analýzy... 54 3.10 SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI... 55 4. VÝZKUMNÁ ČÁST... 56 4.1 DOTAZNÍK PRO OBYVATELE MĚSTA... 56 4.1.1 Vyhodnocení dotazníků pro obyvatele města... 69 4.2 DOTAZNÍK PRO PŘEDSTAVITELE SAMOSPRÁVY MPR... 70 4.3 SHRNUTÍ VÝZKUMNÉ ČASTI... 72 5. ZÁVĚR... 74 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ... 79 SEZNAM PŘÍLOH... 80

1. Úvod Téma mé bakalářské práce je zpracování programu městské památkové rezervace ve Františkových Lázních. Zpracovaní tohoto tématu mělo být rozsáhlým projektem, který si vyžádalo Ministerstvo kultury České republiky. Tento projekt byl později odvolán, ale práce už byly rozděleny a muselo v nich být i nadále pokračováno. Pro každou lokalitu byly zadány dvě bakalářské práce. První se týkala postojů občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace a významu pro cestovní ruch. Druhá práce se týkala postojů návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci a její regeneraci. Zvolila jsem první téma práce, tedy postoje občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace, protože si myslím, že obyvatelé ve městě budou vstřícnější než jeho návštěvníci, kteří si přijeli do města užít pár dní volna a dotazování by jimi mohlo být chápáno jako obtěžování v době, kdy vítají klidnou atmosféru a užívají si příjemnou dovolenou bez povinností. Městkou památkovou rezervaci ve Františkových Lázních jsem si vybrala proto, jelikož jsem zde strávila jeden měsíc na léčebném pobytu a město mi přirostlo k srdci. Doba strávená v něm byla velice příjemná a pro mě, jako pacientku lázní, velice uklidňující a odpočinková. Každý den jsem směla obdivovat krásu historických budov, ze kterých mě nejvíc zaujal Společenský dům s podlahovým akváriem a areál u Natáliina pramene. Okolí města přímo vyzývalo k procházkám a výletům například k nedalekému jezeru Amerika či vyvřelé sopce Komorní Hůrka. Po procedurách jsme měly se spolubydlící hodně času, který jsme využívaly k toulkám a procházkám lesní krajinou. Cílem mé práce je zjistit vztah občanů a městské správy k regeneraci města. Zda jsou obyvatelé spokojeni se současným stavem, jestli si myslí, že je pro jejich město zařazení do programu městské památkové rezervace výhodou a zda mají k regeneraci nějaké výhrady. Souběžně s mou prací měla probíhat i druhá práce založená na postojích návštěvníků k regeneraci města. Jejím cílem mělo být zhodnocení úspěšnosti projektu a vliv 8

na turistickou zajímavost pro návštěvníky. Dále měla být zhodnocena infrastruktura cestovního ruchu a struktura návštěvníků. Tato druhá část projektu ale nebyla nikým zvolena, proto nebudeme mít možnost celkového srovnání a vyhodnocení. Do teoretické části chci zahrnout vývoj lázeňství u nás, historii města, léčebné prameny a léčebné procesy v lázních, dále památky či zajímavosti v okolí města, které stojí za prohlédnutí. V praktické části bude popsán celý program regenerace městské památkové rezervace, především jeho samotné vytvoření a dílčí etapy jeho vývoje. Dále chci v této části také uvést stručně některé další programy Ministerstva kultury, které mohou být využity pro financování obnovy historických budov. Poslední část bude výzkumná. Budou v ní uvedeny dotazníky pro obyvatele a pro představitele veřejné správy města Františkovy Lázně spolu s jejich slovním vyhodnocením a doplněním grafy, které nám pomůžou definovat vztah obyvatel k regeneraci města či případná negativa projektu. 9

2. Teoretická část 2.1 Lázeňství V České republice se nachází velké množství minerálních pramenů a léčebných lázní. Lázně jsou důležitým zdravotnickým a ekonomickým produktem naší země. Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupelí, lázní, pití vod a lázeňské léčení má celosvětově několik století dlouhou tradici a české a moravské lázně patří k nejvyspělejším na světě. Lázeňská tradice začala v 15.století, kdy se minerální prameny využívaly k léčebným účelům. Velký rozmach českého lázeňství nastal v 18. a 19. století. V této době byly u každého kvalitnějšího pramene vody zřizovány stáčírny a první lázeňské domy. Důležitou roli při zakládání lázní hrály šlechtické rody a církev. Šlechta především proto, že viděla velké finanční zisky, prestiž a společenské uznání, církev zase popularizaci tzv. zázračných studánek, u kterých stavěla kaple a poutní místa. Postupem času tedy začala v blízkosti zdrojů minerálních a termálních vod, ložisek rašeliny, slatiny a bahna růst lázeňská města se specifickou lázeňskou architekturou. V 19.století se lázeňství neustále rozvíjelo a zdokonalovalo. A to jak samotné léčebné procedury, tak zejména lázeňská centra se svými službami. Stavěly se velké lázeňské domy, kolonády a docházelo k zastřešování zřídel. Lázeňské pobyty byly nedílnou součástí života lidí se společenským postavením, lázeňská města se měnila ve společenská i kulturní centra a křižovatky cestovního ruchu. České lázeňství se v 19.století stalo pojmem, jeho služby využívala klientela z celého světa mezi níž patřila řada význačných osobností té doby. Nabízelo velmi širokou nabídku služeb a léčebných postupů, které byly aplikovány na různé nemoci a postižení. V průběhu 20. století lázeňství ochromila především Druhá světová válka a po ní následující odsun německých obyvatel z pohraničí, kteří vytvářeli potřebné lidské zázemí. Další pokles návštěvnosti znamenalo rozdělení Evropy železnou oponou a poslední pokles byl způsoben komunistickou vládou, která přinesla znárodnění a nešetrné zavádění těžebního průmyslu v oblastech výskytu kvalitních minerálních vod. 10

Společenské změny po roce 1989 znovu oživily lázeňský ruch a otevřely nové možnosti. Se změnou životního stylu došlo k rozšíření standardní nabídky léčebných pobytů o nové formy relaxačních, regeneračních, zkrášlovacích a antistresových programů, které vhodně doplňuje široká škála sportovních aktivit, hlavně golf, tenis, cyklotrasy a fitness. Tyto speciální rozšířené programy nabízí přibližně čtyřicet lázeňských míst v České republice. Mezi nejvyhledávanější patří Karlovy Vary, Bechyně, Bělohrad, Bílina, Bohdaneč, Františkovy Lázně, Jáchymov, Konstantinovy Lázně, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Kynžvart, Libverda, Lipová, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené, Poděbrady, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Teplice v Čechách, Třeboň, Velichovky, a Velké Losiny. Po roce 2000 došlo k privatizaci většiny lázní. Pro rozvoj lázní není určující pouze typ vlastnictví a zvolená hospodářsko-právní forma, ale zájem vlastníka či zřizovatele a kvalitní management. Pozitivní vývoj můžeme vidět u řady lázeňských organizací ve vlastnictví soukromém, obecním i státním, ať hospodaří jako obchodní společnosti, státní podniky nebo příspěvkové organizace. V případě příspěvkových organizací státu jsou limitujícím faktorem velmi přísná rozpočtová pravidla, která způsobují závislost na rozhodování zřizovatele. Zřejmě jediné, co lze privatizaci lázeňství vytýkat je, že soukromí vlastníci mají prioritu ve vytváření zisku a investování na úkor příjmů zaměstnanců. Mzdy zaměstnanců i ve srovnatelných povoláních a pozicích v lázeňství jsou, s výjimkou lékařů, nižší než mzdy a platy v jiných sektorech zdravotnictví. Lázně Františkovy Lázně a.s. jsou soukromým podnikem. Statutární orgán je představenstvo. Předsedou představenstva je JUDr. Pavel Doucha a to od 30. července 2004. Dalšími členy jsou MUDr. Roman Salamanczuk od 1. ledna 2005 a Jan Doucha od 1. dubna 2009. Členy dozorčí rady jsou Petr Vančura od 28.června 2005, Jana Davidová od 14. ledna 2005, Eva Douchová od 29.prosince 2006. Základní kapitál je 400.000.000 Kč. 11

2.2 Františkovy Lázně Františkovy Lázně (německy Franzensbad) se nachází v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Mají pouze kolem 5 000 obyvatel a jsou součástí tzv. Lázeňského trojúhelníku. Rekreační povaha města a blízká hranice přispívá k tomu, že ve Františkových Lázní se léčí vysoké procento německých turistů. Nachází se zde velmi mnoho ubytovacích a stravovacích zařízení. Jako nejslavnější místní rodáka je zpravidla uváděn August Brömse, česko-německý výtvarník žijící na přelomu 19. a 20. století. 2.3 Historie 1 Františkovy Lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele. Z venkovských lázní, ve kterých vyvěral jeden Františkův pramen a stála jedna dřevěná kolonáda, několik lázeňských domů a Společenský dům, se během krátké doby staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Původní ulicová vesnice s dnešní Národní třídou v podobě lázeňského korza byla zvětšena o další tři souběžné ulice. Aby vznikla skutečná lázeňská atmosféra, bylo postaveno dnešní historické centrum se širokým pásem anglických parků. Všechny nové ulice vedly vždy po obvodu parku a tím byly vytvořeny lázně obklopené parky a lesoparky. V roce 1865 byly lázně povýšeny císařem Františkem Josefem I. na město. Po propojení saské, bavorské a české železniční sítě získaly rozměr lázní světových a v období před První světovou válkou, v době největšího rozkvětu, dosahovaly roční návštěvnosti až 20 000 pacientů a téměř 80 000 tzv. pasantů lázeňských turistů. Po druhé světové válce byly lázně znárodněny a vznikl jediný státní podnik Československé státní lázně a 1 www.frantiskovy-lazne.cz: oficiální portál města Františkovy Lázně[on-line], dostupné na: http://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=93930&p1=7095 12

zřídla. Lázně sloužily pracujícímu lidu a léčilo se zde jen malé procento zahraniční klientely. Dobrá úroveň lékařů a zdravotnického personálu zůstala, léčebná zařízení a lázeňské domy byly ale pouze opravovány a lázně se nerozvíjely. V roce 1991 převzala většinu léčebných zařízení akciová společnost Lázně Františkovy Lázně s jednotným programem rekonstrukce všech lázeňských domů a výhledovou koncepcí návratu Františkových Lázní mezi světové lázně. Stejně náročný program přijalo i vedení města. Nové penziony a léčebná zařízení začínali provozovat úspěšně také jednotliví soukromí podnikatelé. V roce 1992 byly Františkovy Lázně vyhlášeny městskou památkovou rezervací. 2.4 Zakladatel Jméno doktor Adler je poprvé zmíněno v roce 1778, kdy žádal chebskou městskou radu o stipendium a potvrzení, že byl zavržen od svých rodičů a příbuzných za přestup z pražského dominikánského konventu na studium medicíny do Vídně. Po návratu ze studií se stal lékařem v Chebu a začal se zajímat o Slatinnou kyselku, dnešní Františkův pramen. Ve chvíli, kdy z hygienických důvodů uzavřel mříží pavilon nad pramenem a svedl kyselku do záchytné jímky, narazil na protesty chebských nosiček minerální vody. Ty se vzbouřily, zničily pavilon a Adlera napadly na ulici. Protože městská rada situaci nechtěla řešit, odjel Adler do Prahy, kde probíhala korunovace Leopolda II. na českého krále a požádal císaře, aby vzal pramen pod svou ochranu. Císař mu vyhověl a poslal do Chebu vyšetřovací komisi, která dala přímý podnět k založení lázní. Doktor Adler je tímto považován za zakladatele Františkových Lázní. 13

2.5 Františkolázeňské parky Parky byly zakládány od roku 1792. Vznik lázeňských parků byl nutný pro existenci lázeňského města. Do Františkových Lázní byl pozván lobkovický knížecí zahradník Martin Soukup ze Schönbrunnu. V jeho díle dál pokračoval i syn Antonín, který přebudoval původní francouzské parky se stříhanými křovinami na pohodlnější anglické parky. Rododendrony, které v parcích vytvářejí romantická místa, se zde pěstují od roku 1828. Pitné kůry propojené s nezbytnou procházkou parkem založily tradici takzvaných lázeňských promenád. 2.6 Srdíčkové trasy První trasy označené srdíčky byly vytčeny v roce 1966. Jednalo se o dvě trasy v blízkosti města. Vedly nedalekými lesy a jejich délka okolo tří kilometrů vyhovovala léčebnému programu. Pěší turistika byla součástí komplexu lázeňské léčby a doplňkem rehabilitačního programu. Na konci osmdesátých let bohužel zanikly. V roce 2002 byly obě srdíčkové trasy pracovníky informačního centra Tři lilie v rámci programu opětovného otevření okruhů pro pohybovou aktivitu znovu obnoveny a vyznačeny. Trasy byly také rozšířeny o dalších 7 vycházkových okruhů s výchozím bodem u Františkova pramene. V roce 2004 pak byly trasy prodlouženy a získaly dnešní podobu různě dlouhých rehabilitačních okruhů. Mapa se všemi srdíčkovými trasami a základními informacemi se nachází za Františkovým pramenem. Oranžová srdíčka určují parkový okruh, s červenými, modrými, zelenými a žlutými srdíčky jsou značeny trasy. 14

2.7 Socha Františka Socha malého chlapce s rybou je nejpopulárnější plastikou a symbolem Františkových Lázní. Původně parková soška z roku 1924 od františkolázeňského sochaře Adolfa Mayerla byla postavena po válce před Společenský dům. Jde o nahého chlapce sedícího na kouli s rybou v ruce. Lázeňský fotograf pan Škarda pro zvýšení popularity Františka vymyslel jednu z nejznámějších legend v Čechách, podle které každá ženy či dívky otěhotní, poté co se dotkne levého prstu chlapečkovy nohy. Dnešní originál kopie Františka vlastní městské muzeu, které ho chrání před častým dotyky mladých dam a jeho kopie, které se ženy dotýkají stejně četně jako kdyby soška byla originál, je umístěna před Společenským domem. 2.8 Františkolázeňské prameny 2.8.1 Obecná charakteristika Minerálky v oblasti Františkových Lázní jsou v podstatě velmi zředěné roztoky různých solí a objevují se ve větších prostorách podzemních vod. Vetší množství minerálních zřídel je na místech povrchových vod, menší část pochází z vody hlubinné. Při průchodu vrstvami hornin voda rozpouští minerálie. Vodu také ovlivňuje tlak, teplota, nedostatek kyslíku, výkyvy plynů nebo přítomnost radioaktivních prvků. Poté dochází k vzájemnému prolínání vody a hornin. Důležitá je také teplota vody, která do určité míry odpovídá hloubce, kde vyvěrá. Všechny studené prameny vyvěrají z hloubky menší jak 100 m. Prameny se užívají nejen k pitné kúře, ale také ke koupelím. Lázně se rozkládají na ložiscích sirno-železité slatiny, která se hodí ke koupelím a zábalům.k léčbě je zde hojně používán i přírodní výron kysličníku uhličitého. 15

2 Minerální vody jsou alkalicko- muriaticko- salinické kyselky, jsou tedy zásadité slané, obsahují kysličník uhličitý. Glauberovy prameny mají výrazně projímavé účinky. Velmi vydatný je Kostelní pramen, který je vhodný k léčení lehkých poruch trávení. Pramen je používán i ke koupelím. Největší obsah železa má Železnatý pramen. Proto je používán při únavě, vyčerpanosti a chudokrevnosti. Pro minerální koupele se využívá pramen Carterielli. Další a velmi chutný pramen je Palliardi, který je také nazýván pramen lásky a mládí. Říká se o něm, že vrací lidem svěžest a posiluje životní funkce. Na jeho místě dříve bylo sídliště z dob 4000-3000 před naším letopočtem. Byly zde objeveny pozůstatky opracovaných kůlů, nástrojů z kostí a různě opracované kousky dřeva. Vysoký obsah soli má Solný pramen, čímž je vhodný pro léčení dny, katarů horních cest dýchacích a podobně. Luční pramen se osvědčil při chorobách žlučníku. Adlerův pramen je jeden z nejvýznamnějších pramenů s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Vodu pro uhličité lázně také poskytují Luisin a Studený pramen. Velkou hodnotu má také voda z pramene Natálie. Je vhodná pro léčení chorob zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest. 2.8.2 Františkův pramen 3 Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu. Název nesl podle blízké obce Slatina, byl označován jako Slatinná kyselka nebo také Chebská kyselka. Na začátku 17. století měl v Evropě pověst nejléčivějšího pramene a byl vyvážen v keramických lahvích do všech větších měst. Dřevěným pavilónem s mříží byl zakryt v roce 1789 a voda byla z hygienických důvodů svedena do jímací nádrže. Nosičky vody, které toto cítily jako zásah do svých práv, brzy pavilon zničily. Celá akce vedla k založení lázní. 2 DAVID, P., SOUKUP,V., THOMA,Z. Skvosty Lázní str. 30 3 www.frantiskovy-lazne.cz: oficiální portál města Františkovy Lázně[on-line], dostupné na: http://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=94130&p1=18704 16

V roce 1793 byl postaven druhý pavilon, který vydržel krýt pramen do roku 1832. V tomto roce byl také postaven zděný klasicistní rondel s dórskými sloupy, který je dodnes zachován v původní podobě a je vnímám jako jeden ze symbolů Františkových Lázní. 2.8.3 Luisin pramen a Studený pramen Luisin pramen byl objeven v roce 1806. V roce 1807 došlo k jeho zachycení a v roce 1808 byl pojmenován po císařovně Luise, manželce Františka I. Luisin pramen. V roce 1816 byl nedaleko od něj objeven další pramen pojmenovaný Studené vřídlo. Prameny nebyly dlouhou dobu zakryty, pouze Luisin pramen byl od roku 1819 chráněn železným zábradlím. Empírový pavilon, který si dnes můžeme prohlédnout, byl postaven podle projektu krajského inženýra Stöhra v roce 1826. Oba prameny dnes stékající do jedné jímky. Prameny jsou od svého objevení po současnost používány ke koupelím. 2.8.4 Solný a Luční pramen V roce 1817 byl během průzkumu pod vedením lázeňských lékařů dr. Pöschmana a chirurga Kubicze v místech rozsáhlého slatiniště s vývěry plynných a vodních pramenů objeven Solný pramen. Za krátkou dobu po něm byl objeven i pramen Luční. Později město Cheb odkoupilo pozemky a nechalo postavit promenádní cestu, kterou spojilo oba prameny s další promenádu vedenou k lázním. Nad oběma prameny byly postaveny dřevěné pavilóny. V roce 1826 byla zahájena výstavba kolonády pro větší pohodlí lázeňských hostů. Byla dřevěná a vedla západním směrem v místech dnešní Izabeliny promenády. Otevřenou sloupovou stavbou profukoval vítr, což bylo pro hosty velmi nepříjemné, a proto musela být nakonec kolonáda zasklena. Velmi brzy po zasklení došlo k jejímu stržení vichřicí. Výstavba dnešní kolonády začala v roce 1839 pilotáží jejích základů na mokrém pozemku. Pro zajištění stability zde bylo postaveno 1 116 pilotů. Stavbu pak za jeden 17

rok dokončil plzeňský stavitel Filous. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1843. Jedná se o pozdně klasicistní stavbu ovlivněnou parkovým prostředím. Oba pavilóny s prameny jsou zpřístupněné, v jejich křídlech se nachází výstavní galerie. Solný pramen je doporučován na odhlenění dýchacích cest a uplatňuje se při léčení řady dalších onemocnění. 2.8.5 Prameny Glauber III, Glauber IV a Kostelní Po První světové válce se městská rada snažila obnovit návštěvnost Františkových Lázní a zkoušela najít další cesty, kterými by se daly rozšířit léčebné indikace. Došlo k prvním zkušebním vrtům s cíleným hledáním hlouběji vyvěrajících pramenů s vysokým obsahem kysličníku uhličitého vhodných ke koupelím. Další tři prameny byly nalezeny v oblasti dnešní Dvorany Glauberových pramenů, šlo o prameny Kostelní, Glauber III a Glauber IV. Nalezené prameny měly vysoký obsah kysličníku uhličitého, Glauber IV nalezený v hloubce 92 m převyšoval s obsahem Glauberovy soli podobné známé prameny. V okolí pramenů byly po prvním zachycení vrtů v roce 1923 provedeny úpravy a později město dalo postavit malý pavilón ve švýcarském stylu. Ale pro velký význam všech třech pramenů bylo nutné prameny zakrýt kolonádu nebo dvoranou. Stavbu projektoval františkolázeňský stavitel Ernst Engelhardt, autorem pramenných skříní je sochař Adolf Mayerl. K dokončení dvorany došlo v roce 1930. Technicky moderní stavba nese klasicistní prvky. Jedná se o neoklasicismus vycházející z antické chrámové architektury s empírovými egyptskými prvky. Vnitřní prostor vypadá jako chrám. 2.8.6 Pramen Natálie Projekt stavby pavilonu pramene Natálie se dvěma křídly a budovu zřídla představil a v roce 1931 uskutečnil místní architekt ing. Sgustav. 18

Pramen je známý už od roku 1880, kdy se hledaly prameny pro Císařské lázně. K zachycení došlo ovšem až v roce 1912, kdy byl pramen pojmenován po srbské královně Natálii. Pro svou příjemnou a osvěžující chuť byl před válkou vyvážen do Ameriky a dodnes patří spolu s Františkovým pramenem k nejoblíbenějším. 2.9 Františkolázeňská slatina 4 Vznikla především z vrstev rákosu, kterým od konce poslední doby ledové zarůstalo dno chebské pánve. Rozsáhlé ložisko zachytilo minerály z vyvěrajících místních pramenů. Nejcennější z nich jsou dosud sloučeniny síry a železa. Tvorba slatiny se částečně uskutečňuje i dnes, a to v místech, ve kterých nebyl vodní režim a rostlinný pokryv narušen člověkem. Františkolázeňské slatinné zábaly se podávají jako tradiční léčebná metoda. Jejich působení organismus citlivě ovlivňuje, postupně se mu přizpůsobuje a příznivé změny přetrvávají i po návratu z lázní. Nejvýznamnější jsou pro léčení tepelné účinky. Slatinné zábaly jsou hustou kašovitou směsí slatiny s minerální vodou ohřívanou na teplotu, která je o hodně vyšší než tělesná. Po podání zábalu na postižené části těla nemocného se začne předávat teplo do příslušné části těla pacienta. Teplo působí jako faktor, který mění prokrvení, elastické vlastnosti tkání a klidové napětí svaloviny. Při průběhu tedy dochází k poklesu zvýšeného svalového napětí, zlepšuje se pohyblivost a ustupují bolesti v ošetřovaných tkáních. Vstřebané minerály obvykle kůži stahují a dráždí, často působí i protizánětlivým efektem. Sloučeniny síry, vstřebané dále z kůže do organismu, se mohou zapojit do léčivých efektů při chronických zánětlivých onemocněních a obtížích z opotřebení. 4 //www.franzensbad.cz: stránky lázní s možností objednávky pobytu[on-line], dostupné na: http://www.franzensbad.cz/leceni-slatina.php 19

Již několik desítek let jsou ve slatině doloženy takzvané rostlinné steroidní látky, které mají strukturu podobnou některým lidským hormonům. 2.10 Léčba ve Františkových Lázních 2.10.1 Tradiční léčba pohybu Tato léčba má dlouholetou tradici. Okolní rovinatý terén poskytuje mnoho příležitostí pro procházky, jízdu na kole i jiné pohybové aktivity vhodné pro pacienty s postižením pohybového systému. Místní přírodní léčivé zdroje, ve spojení s moderními léčebnými metodami, slouží především ke zmírnění potíží pacientů s degenerativními či zánětlivými chorobami pohybového aparátu i poúrazových a pooperačních stavů. Kombinace starých a osvědčených metod v propojení s moderními rehabilitačními metodami, pohybovou a přístrojovou terapií umožňuje dosahovat tak pozitivních změn zdravotních stavu, že návrat pacientů pro úlevu od chronických potíží do Františkových Lázní je velmi častý. 2.10.2 Léčba srdce Silně mineralizované prameny se využívají ve všech možných formách, například jako koupele, plynové lázně i plynové injekce. V kombinaci s pohybovou terapií slibují dlouhodobé vynikající výsledky. Všechna zařízení, kde dochází k léčbě nemocí srdce a cév, jsou vybavena moderními diagnostickými a terapeutickými přístroji, zajišťujícími stanovení přesných diagnóz a individuálních léčebných plánů. Léčbě se zde podrobují pacienti se získanými chlopenními vadami a především lidé s ischemickou chorobou srdce a cév. 20

2.10.3 Léčba žen a dívek Františkovy Lázně jsou proslulé především léčbou ženských nemocí. Léčí se zde primární a sekundární sterilita, poruchy ovariální funkce a s tím související poruchy menstruačního cyklu, zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky, stavy po gynekologických operacích a klimakterické obtíže. Od roku 1985 se zde provádí rehabilitace pacientek po onkologické léčbě ženských orgánů a prsů. Lázeňská péče je a zůstane důležitou součástí péče o ženu, a to hlavně proto, že je tato metoda šetrná a velmi účinná. S gynekologickou balneoterapií dětí a dospívajících dívek zde začínali v roce 1967. Hlavním důvodem k zahájení léčby u dětí byly jednak místní dlouholeté vynikající zkušenosti s léčbou dospělých žen, ale také zjištění, že některé patologické stavy způsobující sterilitu mohou vznikat již v dětství. V takových případech pak balneoterapie plní nejen léčebnou, ale i preventivní úlohu. Léčba se snaží o minimalizaci nepříznivých dopadů gynekologických zánětů, operací v břišní dutině, nesprávného vývoje rodidel nebo poruch menstruačního cyklu na budoucí plodnost. Jako hlavní procedury se dívkám od 6 do 15 let v Dětské gynekologické léčebně předepisují střídavě uhličité a slatinné koupele, které doplňuje léčebná tělesná výchova, individuálně pak elektroléčba nebo cvičení v bazénu. 2.10.4 Procedury na základě přírodních zdrojů Uhličité koupele K uhličitým koupelím se používají františkolázeňské minerální vody s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Voda v koupelích je nejčastěji ohřátá na 33-34 C a jejich délka se řídí předpisem lékaře. Oxid uhličitý pomáhá lepšímu prokrvení, snížení krevního tlaku a tím i ulehčení zátěže srdce. Kromě srdečních a cévních onemocnění se tyto koupele úspěšně také předpisují při léčbě pohybového aparátu a gynekologických obtížích. 21

Plynové uhličité koupele Jde o využití suchého plynného oxid uhličitého z přirozeného vývěru. Přijímá se jako společná procedura v obdobných indikacích a s podobnými účinky jako uhličitá koupel v minerální vodě, nebo jako individuální procedura při onemocnění ženských orgánů. Plynové injekce Jsou to podkožní injekce oxidu uhličitého, které působí na místní zlepšení prokrvení. Můžou ovlivnit i vzdálenější orgány zlepšením prokrvení nebo uvolněním svalových křečí. Slatinné procedury Působení slatinných procedur je založeno na vlastnosti akumulovat a pomalu předávat teplo. Proto také není vysoká teplota slatiny nepříjemná. Procedurami se dosahuje zlepšení prokrvení, zvýšení látkové výměny a pozitivního ovlivnění chronických zánětů. Kyselost slatiny zneškodňuje mikroorganismy včetně plísní. Slatinné procedury se předepisují při léčení pohybového aparátu a ženských chorob. Slatinné koupele Obvykle procedura trvá patnáct až dvacet minut při teplotě 40-45 C. Pacient sedí během koupele v klidu. Probíhá postupný převod tepla s aktivací termoregulačních procesů. Používají se u onemocnění pohybového aparátu a při gynekologických chorobách. Slatinné zábaly Jejich účinek je téměř stejný jako u slatinných koupelí, mají ale výraznější vliv na postiženou část těla, například páteř či klouby. Jejich výhodou oproti slatinným koupelím jsou podstatně menší vedlejší účinky, například nižší zátěž krevního oběhu. 22

2.11 Památky a pozoruhodnosti v okolí Františkových Lázní 2.11.1 Románská falc Cheb Chebský hrad je románská falc, ze které se tyčí zachovaná věž a patrová kaple spolu se zbytky paláce. Hrad byl postaven pro císaře Friedricha Barbarossu kolem roku 1180. Návrší nad řekou Ohří bylo osídleno už v 9. století. Na dnešním nádvoří byly nalezeny dva slovanské hroby kryté neopracovanými kameny. Roku 1167 bylo přiřknuto Chebsko císaři Barbarossovi, který zde nechal postavit výstavní falc. Byly zachovány vnější hradby s Černou věží, nádherná patrová kaple sv. Erharta a Uršuly a zříceniny paláce. Hrad byl v 17. století přebudován na barokní pevnost, ale pak opuštěn a silně zchátral. Dnes se stal součástí Chebské památkové rezervace. Hrad prošel četnými přestavbami, přesto si však do značné míry ponechal románskou podobu. Je také jedinou ukázkou falce, tedy císařského sídla, na našem území. Výjimečnou památkou je románsko- gotická dvoupodlažní kaple. Z vysoká Černé věž je nádherný výhled do kraje, Otevírací doba duben- listopad od 9.00 do 18.00.( září, říjen, listopad jen do 17.00) Chebský hrad je otevřen od 24. května 2006. Obrázek 1 23

2.11.2 Špalíček Původně na náměstí stály dřevěné kotce. První historické zmínky o nich pochází z roku 1273. V roce 1320 byly tyto kotce přestavěny na zděné krámy. Tato přestavba proběhla díky rozhodnutí městské rady. Protože původní parcely byly velice malé, začaly se domy stavět směrem do výšky. Na nejstarším vyobrazení domů z roku 1470 měl Špalíček již dnešní podobu. Na západě byl ale komplex uzavírán ještě třetím nižším blokem, který byl později zbourán. V roce 1740 byly tyto domy zmíněny v písemných pramenech jako masné krámy, které zde stály až do roku 1803. V roce 1965 došlo k rekonstruování a restaurování Špalíčku. Špalíček můžeme považovat za zvláštní formu měšťanských domů. Jedná se o celek tvořený dvěma bloky úzkých, tří až čtyřpatrových domů. Bloky jsou odděleny 1,6 m širokou Kramářskou uličkou. Přízemí domů na dispozičně bohatší západní straně bylo složeno ze síně a komory, u užších domů na východní straně pouze z jedné nezaklenuté místnosti. U řady domů jsou pozorovatelné kamenné gotické články například sedlové a lomené portály či okna s kamenným ostěním. Na jižní straně Špalíčku je umístěn hrázděný arkýř z 18. století podpíraný okrouhlým sloupem. Horní hrázděná patra Špalíčku vyplňují gotické cihly. Dříve byly fasády domů zdobeny kvalitními plastiky, jak dokládají Madony z let 1500 a 1520 dochované ve sbírkách Krajského muzea Cheb a Galerie výtvarného umění v Chebu. Dnes se ve Špalíčku nachází kanceláře, obchody a bytové jednotky. Není tu zvláštní prohlídkový režim. Obrázek 2 24

2.11.3 Komorní Hůrka Komorní Hůrka je nejznámější a také jedna z nejmladších sopek na území naší republiky. 5 Vznikla před 115 000-15 000 lety na dně vysychajícího solného jezera v oblasti Sokolovské a Chebské pánve. Komorní Hůrka je navršená sopka vzniklá jedním výbuchem se strombolskou aktivitou. Na tuto sopku upozornili desítky vědců, kteří se sopce věnují více než 200 let. O Komorní Hůrku jevil zájem také básník J.W.Goethe, který sopku několikrát navštívil a zkoumal. Jedním z jeho nápadů bylo prokopat sopku, což se během jeho života skrze finanční důvody nepodařilo. Až teprve po Goethově smrti tento nápad zrealizoval hrabě Kašpar Šternberg. V letech 1834-1837 bylo vykopáno asi 300 metrů důlních chodeb a podařilo se nalézt sopeční jícen vyplněný čedičem. Dnes zde můžeme najít žulový portál s mříží, který je vstupem do Goethovy hlavy. Nachází se na čedičové skále. Rozlehlá jáma, která se rozkládá u Komorní Hůrky, není kráterem sopky, ale pozůstatky těžby materiálu. Za jícen nemůžeme považovat ani prohlubeň na vrcholu, ta vznikla až po Druhé světové válce při průzkumných prácích. Území je od roku 1933 chráněno jako národní přírodní rezervace o rozloze 7,1 hektaru. 2.11.4 Soos Komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů a plynů se rozkládá v Chebské pánvi 6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Rezervací se oblast stala roku 1964 na ploše 221 ha. Zpřístupněná je jen část a to 1,2 km dlouhou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami. Lokalita je velmi navštěvovanou oblastí díky plynným výronům. Najdeme zde rostlinná společenstva, ve kterých se vyskytuje mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin. 5 www.turistika.cz: stránka pro vyhledávání cest a výletů, [on-line], dostupné na: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/komorni-hurka-kammerbuhl 25

Pro svou velikost a vysoké zamokření je území téměř neprůstupné, proto se lokalita stala domovem mnoha druhů živočichů, především ptáků. Krajina vznikla geologickými pochody, při kterých se usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Půda byla a neustále je prosycována minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik křemeliny. Tato vrstva s vysokými obsahy solí umožňuje existenci rostlinných společenstev jako například slanomilné rákosiny a slanomilné trávníky. S tímto druhem se setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu. V minulosti zde totiž probíhala těžba svrchní vrstvy křemeliny a humolitu především pro lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro těžební přístupnost musela být snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Díky těmto vlivům a vysokému obsahu solí narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají dodnes holá. S nezarostlou plochou se setkáme především ve středové části, kudy vede naučná stezka po povalových chodníčcích. 6 Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi vzácná sivěnka přímořská. Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých jezírkách se objevují některé bublinatky a rdesty. Ve vodě s vyšším obsahem minerálů najdeme zástupce parožnatek patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje uhličitan vápenatý. 7 Na ostatní ploše se nacházejí rozsáhlé rašelinné lesy s převahou břízy pýřité a borovicí lesní, v některých místech roste i borovice blatka nebo olše lepkavá. Mokřadní biotopy se střídajícími se rašelinnými lesy způsobují neprůstupnost území. Shromažďují se tu vodní ptáci na tahu. Můžeme zde pozorovat jeřába popelavého, který 6 www.priroda-kv.cz: stránka o přírodních památkách rezervacích v karlovarském kraji, [on-line], dostupné na: http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php 7 www.priroda-kv.cz: stránka o přírodních památkách rezervacích v karlovarském kraji, [on-line], dostupné na: http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php 26

hnízdí pouze na několika místech v ČR, dále vodouše rudonohého a slavíka modráčka, který žije schovaný v rákosinách. Vhodné útočiště tu také nachází obojživelníci a hmyzí zástupci. Z obojživelníků můžeme vidět několik druhů čolků,například čolka velkého. Území je součástí v minulosti dříve vyhlášené národní přírodní rezervace Soos (vyhlášené v roce 1964) a přírodní památky Děvín. Tuto oblast bychom měli chránit pro její vysokou biologickou rozmanitost, množství chráněných druhů biotopů, rostlin a živočichů,kteří zde žijí na ucelené ploše a pro místa s minerálními vývěry. Otevírací doba: 14. 3. - 15. 11. denně březen, listopad 10-16 hod. duben, říjen 10-17 hod. květen, červen, září 9-18 hod. červenec, srpen 8-19 hod. vstupné: dospělí 60 Kč, děti 30 Kč Obrázek 3 2.11.5 Seeberg Ostroh, neboli v němčině Seeberg, je původem románský hrad z konce 12. století, který byl přebudován v gotickém a renesančním slohu. Rozkládá se na skalnaté ostrožně nad Slatinným potokem. Jeho stavební vývoj známe díky archeologickému průzkumu 27

poměrně dobře. Areál obsahuje vlastní hrad a hospodářské předhradí s hospodářskou budovou a barokní stodolou. Hrad se skládá z dvou samostatných paláců. Jeden je románský a druhý gotický. Paláce jsou spojené renesančním křídlem s arkádovou chodbou v nádvoří. První historické prameny se zprávami o Ostrohu, založeném na přelomu 12. a 13. století, jsou na zástavní listině z roku 1322, kdy Chebsko dostal do zástavy Jan Lucemburský. V tento rok hrad pravděpodobně vlastnilo město Cheb, s určitostí to víme až od roku 1349. Roku 1434 jej dostal kancléř Kašparu Šlik od císaře Zikmunda., další roky jej vlastnili například Junckerovi, bratři Konrád a Jošt z Neubergu, Jiří Wolf z Brandu, Vít Dětřich ze Steinheimu, Nosticové a po nich Gerardové. 1703 koupilo hrad město Cheb, v jehož majetku byl až do roku 1986. 8 Dnešní podoba hradu je výsledkem především výrazné přestavby v 1. polovině 14. století. Další výrazné zásahy byly provedeny během 16. století. Obnova hradu po švédském vypálení již jeho podobu nezměnila. Město Cheb dokázalo hrad uchovávat v dobrém stavu. Teprve v letech 1905-15 došlo k obnově hradu. Touto obnovou byl hrad změněn ve výletní restauraci. Po roce 1945 sice hrad zůstal v majetku města, ale jeho údržbu se nikdo nestaral, teprve v polovině 70. let byla provedena obnova celého areálu, kterou dokončil již nový majitel, a to městské muzeum Františkovy Lázně. Otevřeno: březen, listopad: So, Ne 10-16 duben, říjen: denně 10-16 květen, září: denně 10-17 červen: denně: 9-17 červenec, srpen: denně 9-18 8 www.hrady.dejiny.cz: stránka o českých hradech, [on-line], dostupné na: http://hrady.dejiny.cz/ostroh/index.htm 28

Obrázek 4 2.11.6 Motýlí farma Žirovnice Farma leží asi 2 km od Františkových Lázní ve směru k rezervaci Soos. Najdeme zde krásné exotické motýly v jejich přirozeném prostředí. Můžeme vidět cyklus vývoje motýla od vajíčka po housenku, kuklu až po živého motýla. V jednom domě je také vystavena rozsáhlá sbírka našich i exotických preparovaných motýlů. Farmu provozuje asi 30 let Stanislav Macek, skleník je přístupný veřejnosti až od roku 2001. V jediném prostoru jsou zastoupeni motýly z Afriky, jižní Ameriky, jižní i východní Asie, Austrálie. Jednorázové vstupné: Dospělí: 40 Kč; děti: 20 Kč. Obrázek 5 2.11.7 Pravěké pohřebiště Pohřebiště z doby bronzové najdeme nedaleko obce Žírovnice nad Mlýnským rybníkem. První nedochované nálezy byly objeveny v roce 1880, později bylo pohřebiště poničeno těžbou písku. 29

Vlastní výzkum začal probíhat až v roce 1930, kdy lázeňský host z Prahy našel v prostoru pískovny v hloubce 50 cm první keramickou nádobu. Na celkem malé ploše byly nalezeny zbytky dvou hlavních kruhových mohyl a téměř 50 menších popelnicových hrobů. Nedaleko se nachází také sídliště se zbytky dřevěných staveb a zapuštěných ohnišť. Žárové hroby patří k tzv. chebské skupině popelnicových polí z mladší doby bronzové pocházející z let 1300-1000 před naším letopočtem. Na pohřebišti můžeme dnes vidět pouze základy mohyl. 2.11.8 Kladské rašeliny Kladské rašeliny jsou soubor horských vrchovištních rašelinišť v okolí osady Kladská v centru Slavkovského lesa. Tvoří je pět samostatných částí: Tajga, Paterák, Lysiny, Malé rašeliniště a Husí les. Celková rozloha území je 269,59 ha. Národní přírodní rezervace Tajga je z části zpřístupněna návštěvníkům po naučné stezce Kladská v délce 1,7 km. Rašeliniště je zarostlé pralesovitým porostem borovice bažinní. Podrost je tvořen typickými druhy vrchovišť, například keříčky z čeledi brusnicovitých a vřesovcovitých jako borůvkou bažinnou, klikvu bahenní.,dále rosnatkou okrouhlolistou. Připomenutí zaslouží ve Slavkovském lese ojedinělý výskyt až 30 cm dlouhých lišejníků provazovky a vousatce na starých břízách. 2.11.9 Vildštejn 9 Komplex pozdně románského hradu Vildštejna a zámku leží v městečku Skalné u Chebu. Ve městě v minulosti stávala čtyři šlechtická sídla, což je již pozoruhodné samo o sobě; původně románský hrad Vildštejn, postupem času přeměněný téměř v zámek, pak patří mezi ojedinělé představitele štaufské hradní architektury v České 9 ://www.castles.cz: stránka se zajímavostmi o hradech, zámcích a tvrzích, [on-line], dostupné na: http://www.castles.cz/hrad-vildstejn-skalna/ 30

republice.v přízemních prostorách hradu byla v nové době vybudována restaurace, ve které jsou pořádány svatby, rytířské hostiny či jiné oslavy. Vstupné: 20 Kč, hrad je otevřen po celý rok. 31

3. Praktická část 3.1 Městská památková rezervace Městská památková rezervace (dále MPR ) Františkovy Lázně byla založena v roce 1992, poté co město nechalo vypracovat plán regenerace MPR, díky kterému je nyní úspěšnější při získávání dotačních titulů. V současné době usiluje společně s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi o zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO. Městská památková rezervace Františkovy Lázně byla vyhlášena k ochraně a zachovaní typické lázeňské architektury pocházející převážně z konce 18. a první poloviny 19. století. Z tohoto období byly dochovány klasicistní a empírové stavby, pavilony a parky. Předmětem ochrany je kolonáda s prameny Solným a Lučním, pavilony nad Františkovým, Luisiným a Glauberovými prameny a lázeňské domy. Mezi významné památky dále patří divadlo Boženy Němcové, budova Městského muzea, z církevních památek například empírový kostel sv. Kříže či pravoslavný kostel sv. Olgy. Od vyhlášení památkové rezervace se městu podařilo opravit většinu lázeňských budov. Opraveny byly zdejší kostely, divadlo, lázeňské kolonády a pavilony i cenné sochy. Na regeneraci památkové rezervace město dodnes vydalo zhruba 30 milionů korun. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá úpravy Izabeliny promenády a prostranství před Solným a Lučním pramenem, včetně odvodnění parku. Náklady ve výši 12.876.332 Kč byly částečně financovány dotací z programu PHARE a částečně z programu regenerace s příspěvkem 243.924 Kč. V souvislosti s touto akcí byly také zrestaurovány historické sochy u pavilonu. Z Programu regenerace MPR byly opraveny všechny církevní objekty ve městě a také některé nemovité kulturní památky, které jsou v soukromém vlastnictví. Celkově bylo z tohoto programu Ministerstva kultury pro městskou památkovou rezervaci Františkovy Lázně vyčleněno více než 20 miliónů Kč. 32

Díky programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství bylo také opraveno divadlo a rozšířena expozice na Soosu v celkových nákladech 2.861.100 Kč. Na hradě Seeberg byly provedeny práce za 1.399.500 Kč. Nejvíce prostředků z tohoto programu bylo čerpáno na veřejné osvětlení. Celkem obnova veřejného osvětlení stála 6.552.700 Kč. V roce 2006 také město uvolnilo k odkupu podnikatelům velmi kvalitní pozemky pro lázeňství. Za získané peníze a dotace byly v lokalitě vybudovány komplexní inženýrské sítě i s komunikacemi a osvětlením a také nové technické služby u Františkolázeňské výtopny. Na inženýrské sítě bylo proinvestováno 21.219.000 Kč, komplexní oprava technických služeb stála 10.036.000 Kč a náklady na výstavbu nových technických služeb byly ve výši 28.601.100 Kč. Celkem bylo vynaloženo 59.856.100 Kč. Parky v jižní části města byly zrekonstruovány za finanční pomoci Ministerstva životního prostředí za 2.036.100 Kč. Město získalo také dotace na opravu omítek kolonády a sloupech na náměstí Míru a to ve výši 226.724 Kč. Poslední dotace získalo na opravu střešní krytiny a fasády a to částku 709.213 Kč. Za roky 2002-2006 Město Františkovy Lázně obdrželo z různých dotačních titulů (Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, PHARE, SROP atd.) částku ve výši 44.787.000 Kč. Na konci roku 2007 vznikl plán na obnovu meteorologického sloupu s úmyslem mu vrátit původní účel a význam. Vedle tohoto záměru šlo v neposlední řadě také o záchranu hodnotného architektonického prvku, který dotváří lázeňské parky, které byly založeny v době vzniku města. Vlastní práce na rekonstrukci probíhaly od srpna do listopadu roku 2008. Obnova byla financována z prostředků rozpočtu města za přispění dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a za přispění Karlovarského kraje. 33

3.2 Program regenerace městských památkových rezervací Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl schválen vládou České republiky 25. března 1992 pod číslem 209. Programem chce vláda přispět k záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Podstatou této regenerace je nejen obnova kulturních hodnot a úprava životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit. 3.2.1 Úkol programu Cílem Programu je připravit města s vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací (dále jen MPR ) nebo městskou památkovou zónou (dále jen MPZ ) k jejich regeneraci a všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. 3.2.2 Organizační zabezpečení K zabezpečení programu byla Ministerstvem kultury, životního prostředí a Ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska sestavena pracovní skupina pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Hlavními úkoly skupiny je vykonávat poradenské a informační služby pro orgány historických sídel a podporovat je, aby v rámci samostatné i přenesené působnosti zpracovávaly a realizovaly vlastní programy, dále vykonávat činnosti pro orgány státní správy a samosprávy zaměřené na ekonomické, organizační, legislativní a informační zajišťování záchrany a regenerace MPR a MPZ, napomáhat odbornými službami městům a jejich sdružením při utváření výkonné komunální samosprávy k zajištění záchrany a regenerace MPR a MPZ, shromažďovat a publikovat informace, poznatky a zkušenosti týkající se problematiky regenerace historických sídel, spolupracovat se zahraničními institucemi podobného zaměření a vyměňovat vzájemně informace. 34

3.2.3 Podpora městských programů Z programu MPR se vyčleňují prostředky na zpracování programů, včetně potřebných průzkumů, územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu. Pro zabezpečování jednotlivých akcí programů v případech, kdy prostředky z rozpočtu města ani soukromníků nestačí, se udělují ze státního rozpočtu, například na záchranu církevních a kulturních památek, na programy podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků realizované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., apod., z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví, ze Státního fondu pro životní prostředí. Dotace se dále udělují z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. 3.2.4 Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace Charakteristika programů 10 Městské programy regenerace jsou souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst, zejména městských památkových rezervací a městských památkových zón v souladu s Programem regenerace MPR a MPZ České republiky, a k zahájení a rozvinutí jejich cílevědomé komplexní a kontinuální regenerace. Programy zpracovávají nebo pořizují ze svého rozhodnutí města jako součást rozšiřování programu rozvoje územního obvodu města. Programy jsou schvalovány městskými zastupitelstvy. Vytváří i podmínky pro účelné a hospodárné nakládání se soukromými i veřejnými finančními prostředky na základě výnosů, kterých lze regenerací dosáhnout, a nákladů, které je nutno na ni uvolnit. Příprava, zpracování a realizace programů musí zapojovat obyvatele města, vlastníky a uživatele jednotlivých nemovitostí. 10 www.mkcr.cz: oficiální stránky Ministerstva kultury ČR, [on-line], dostupné na: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-programy/uv209-92.rtf 35