Účetní uzávěrka a závěrka

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Účetní uzávěrka a závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Zuzana FIŠEROVÁ Ing. Milada DANDOVÁ Znojmo, 2012

. Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Účetní uzávěrka a závěrka vypracovala samostatně, pod dohledem Ing. Milady Dandové, a uvedla v seznamu literatury všechny použité zdroje. Ve Znojmě dne 24. dubna 2012. podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce paní Ing. Dandové za rady a připomínky k práci a panu Ing. Šturalovi za zprostředkování informací nezbytných pro praktickou část.

.

.

. Abstrakt Předmětem této bakalářské práce je na základě teoretických znalostí získaných z literatury a právních předpisů ČR sestavit účetní závěrku vybrané společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola popisuje teoretický proces tvorby účetní uzávěrky a závěrky. Druhá kapitola se věnuje samotnému sestavení účetní závěrky vybrané společnosti. The subject of this bachelor thesis is to draw up a final accounts of a particular company, based on knowledge gained from literature and current legislation of Czech Republic. The bachelor thesis is divided into two main chapters. In the first chapter the process of creating the final accounts is described. The second chapter is deals with drawing up final accounts of a particular company. Klíčová slova Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty Closing the books, final accounts, balance sheet, profit and loss statement

. Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl práce a metodika... 9 3 Teoretická část... 10 3.1 Právní rámec účetní závěrky... 10 3.2 Druhy účetních závěrek... 11 3.3 Příprava účetní závěrky... 12 3.3.1 Inventarizace majetku a závazků... 13 3.3.2 Závěrečné operace u zásob... 14 3.3.3 Odpis pohledávek... 14 3.3.4 Tvorba opravných položek... 15 3.3.5 Časové rozlišení nákladů a výnosů... 15 3.3.6 Dohadné položky... 16 3.3.7 Rezervy... 17 3.3.8 Kurzové rozdíly... 17 3.3.9 Splatná daň... 18 3.3.10 Odložená daň z příjmů... 19 3.4 Účetní uzávěrka... 20 3.5 Účetní závěrka... 21 3.5.1 Rozsah účetní závěrky... 21 3.5.2 Náležitosti účetní závěrky... 22 3.5.3 Rozvaha... 22 3.5.4 Výkaz zisku a ztráty... 24 3.5.5 Příloha... 25 3.5.6 Výkaz cash flow... 26 3.5.7 Přehled o změnách ve vlastním kapitálu... 27 3.6 Povinnosti spojené s účetní závěrkou... 27 3.6.1 Ověření závěrky auditorem... 27

. 3.6.3 Zveřejnění účetní závěrky... 28 3.6.4 Úschova účetní závěrky... 28 4 Praktická část... 29 4.1 Profil společnosti... 29 4.2 Přípravné práce... 30 4.2.1 Inventarizace dlouhodobého majetku... 30 4.2.2 Inventarizace materiálu... 31 4.2.3 Inventarizace krátkodobého finančního majetku... 32 4.2.4 Inventarizace 3. účtové třídy... 32 4.2.5 Inventarizace 4. účtové třídy... 34 4.3 Další uzávěrkové operace... 34 4.3.1. Konečné operace u zásob a majetku... 34 4.3.2 Kurzové rozdíly... 35 4.3.3 Odpisy... 35 4.3.4 Rezervy... 36 4.3.5 Časové rozlišení, dohadné položky... 36 4.3.6 Opravné položky... 37 4.3.7 Odpis pohledávek... 38 4.3.8 Haléřové vyrovnání... 39 4.3.9 Výpočet splatné daně z příjmů... 39 4.3.10 Odložená daň... 40 4.4 Účetní uzávěrka... 40 4.5 Účetní závěrka... 41 4.5.1 Rozvaha... 41 4.5.2 Výkaz zisku a ztráty... 42 4.5.3 Příloha... 42 4.5.4 Výkaz o změnách vlastního kapitálu... 43

. 4.5.5 Cash flow... 43 4.6. Ověření auditorem... 45 5 Závěr... 46 Seznam použité literatury... 48 Seznam tabulek... 49 Seznam obrázků... 49 Příloha... 50

1 Úvod K jedněm z nejnáročnějších a nejdůležitějších činností v účetnictví patří uzavírání účetních knih a následná tvorba jednotlivých výkazů. Tyto činnosti předcházející účetní závěrce vedou k tomu, aby účetnictví věrně a pravdivě zobrazovalo skutečnou strukturu majetku a zdrojů financování účetní jednotky za dané období. Samotná účetní závěrka poté slouží jako zdroj informací nejen pro účetní jednotku, ale také pro mnohé externí uživatele. Při tvorbě účetní závěrky, i při samotném účtování, je nutno dodržovat určité účetní principy a zásady. Účetní jednotka nesmí také opomenout zákony, které účetnictví upravují. Je jim věnována samostatná kapitola v teoretické části této práce. Dále se věnuji všem fázím spojeným s tvorbou účetní závěrky. K té první patří přípravné práce, které zajišťují věcnou správnost a úplnost údajů uvedených v účetních knihách. Jedná se například o inventarizaci majetku a závazků, zajištění aktuálního principu a zjištění splatné daně. Poté zjištění disponibilního výsledku hospodaření za dané účetní období a potom následuje uzavírání účetních knih. Vlastnímu sestavení účetních výkazů (tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy, popřípadě i přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu) se zabývám v dílčích kapitolách. A poslední kapitola se zaměřuje na následné povinnosti spojené s účetní závěrkou, jež je audit účetní závěrky a uložení účetní závěrky do sbírky listin vedené v Obchodním rejstříku. Druhá část práce se věnuje popisu sestavování účetní uzávěrky a závěrky na konkrétní společnosti. Majitel si nepřál uveřejnění obchodní firmy, proto je v této práci označována jako společnost YY, s. r. o. Kapitoly ohledně účetní uzávěrky začínají inventarizací dlouhodobého majetku, kterého je ve společnosti nejvíce, kolem dvou tisíc položek. Je to nejnáročnější část v celé účetní závěrce. Dále inventarizace materiálu a ostatních účtových tříd. Na tu navazují ostatní uzávěrkové operace jako je zaúčtování inventarizačních rozdílů, tvorba a zúčtování opravných položek, odpisy a v neposlední řadě výpočet splatné daně z příjmů. Všechny tyto činnosti nakonec vyústí v samotné uzavření účtů. Nakonec zbývá jen sestavení účetní závěrky, které je pro zjednodušení svěřeno účetním softwarům. A úplně poslední záležitostí je ověření práce účetních auditorem. Společnost by také neměla zapomínat na svou povinnost uveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin Obchodního rejstříku. 8

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je na základě teoretických znalostí získaných z odborných publikací vypracovat a popsat na konkrétní společnosti účetní závěrku podle odpovídajících účetních předpisů s využitím účetního softwaru Pohoda používaného v této společnosti s případným návrhem změn postupu dosavadního zpracování. Metodika této práce vychází z postupů uvedených v zákonech a z možností účetního softwaru Pohoda. Teoretická část je věnována činnostem nezbytným pro sestavení účetní závěrky. Jedná se především o kroky vedoucí k uzavření účetních knih jako je inventarizace majetku a závazků, dodržení aktuálního principu pomocí časového rozlišení, dohadných položek a rezerv. Důležité také bylo nastudování právních předpisů, které upravují účetní závěrku, aby v praktické části mohlo být posouzeno, zda účetní jednotka postupuje v souladu s nimi. Shrnuta je také tvorba příslušných výkazů, které tvoří účetní závěrku. Poslední část práce se věnuje dalším postupům spojeným s účetní závěrkou jako je povinnost ověření auditorem nebo její zveřejnění ve sbírce listin Obchodního zákoníku. V praktické části je popsán postup práce účetních při inventarizaci majetku a závazku, odpisování, zajištění toho, že náklady a výnosy jsou zaúčtovány ve správném období, zúčtování opravných položek a další činnosti, které vyústí v uzavření účtů a následné tvorbě účetních výkazů. V závěru práce je vyhodnocena správnost postupů v souladu s legislativou a navrhnutí možných úprav. 9

3 Teoretická část 3.1 Právní rámec účetní závěrky Sestavení účetní závěrky je vrcholem prací v účetní jednotce za celé účetní období. Legislativní úprava závěrky pro účetní jednotky, jak uvádí autor knihy, je v České Republice upravena především v těchto ustanoveních: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění České účetní standardy pro podnikatele Zákon č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v platném znění 1 Některá další ustanovení ohledně účetních závěrek se objevují například v Obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění), který ukládá povinnost obchodních společností mít účetní závěrku i výroční zprávu ověřenou auditorem a povinnost tyto dokumenty zveřejnit. 2 Díky přistoupení České Republiky k Evropské unii je úprava českých účetních předpisů sepisována v souladu s účetním právem Evropských společenství. Pro oblast účetnictví byl vypracován kodex, který obsahuje tři direktivy (směrnice), z nichž podstatná pro účetní závěrku je zejména Čtvrtá směrnice Rady EU o ročních účetních závěrkách některých forem společností. Upravuje především účetní zásady, obsah a hranice rozsahu účetní závěrky a povinnost auditu některých společností. 3 1 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6, str. 9 2 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 13 3 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 10 10

Účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě EU, používají k sestavení účetní závěrky mezinárodní standardy. Harmonogram účetní závěrky si stanoví účetní jednotka ve svých vnitropodnikových směrnicích, které jí umožní zajistit bezproblémové zpracování celého procesu účetní závěrky. 3.2 Druhy účetních závěrek Podle zákona o účetnictví rozlišujeme 3 druhy základních účetních závěrek a to řádnou, mimořádnou a mezitímní. Řádná účetní závěrka je sestavena k rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období, ať už účetní jednotka používá kalendářní rok nebo hospodářský rok. V praxi bývá často označována jako roční. Mimořádná účetní závěrka bývá sestavována v dalších případech, tedy ne k poslednímu dni účetního období, které jsou vymezeny v 17 odst. 2 zákona o účetnictví. Může se tedy sestavit například ke dni zániku povinnosti vést účetnictví nebo ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v průběhu roku k jinému než rozvahovému dni. V tomto případě účetní jednotky neuzavírají účetní knihy, ale provádějí inventarizaci jen za účelem vyjádření ocenění. Tento typ závěrky se používá například při přeměnách společností (fúze, rozdělení společnosti). V porovnání s řádnou účetní závěrkou má omezenou vypovídací schopnost. 4 K dalším typům účetní závěrky se řadí i konsolidovaná účetní závěrka. Sestavuje ji obchodní společnost, která je v pozici řídící osoby nebo uplatňuje podstatný vliv v jiné účetní jednotce. 5 4 KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9., str. 51 5 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4., str. 114 11

V praxi se můžeme setkat s tím, že účetní jednotky sestavují v určitých periodách (např. měsíčních) vnitropodnikové dokumenty, které mohou mít formu účetních výkazů. Jsou sestavovány zpravidla pro potřeby interního řízení. Ale vzhledem k tomu, že podle 19 odst. 9 zákona o účetnictví nesmí být žádný jiný účetní záznam označován vyhrazenými názvy účetní závěrky, nejsou tyto dokumenty účetní závěrkou ve smyslu zákona. 6 3.3 Příprava účetní závěrky V první fázi tvorby účetní závěrky se setkáváme s přípravnými pracemi, které mají za úkol zabezpečit věcnou správnost a úplnost údajů v účetních knihách. Jak uvádí autor ve své knize, sestávají z následujících činností: Inventarizace majetku a závazků Závěrečné operace u zásob Odpis pohledávek Tvorba opravných položek Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů Zaúčtování kurzových rozdílů Tvorba rezerv Zaúčtování dohadných položek Zaúčtování splatné a odložené daně z příjmů Sestavení daňového přiznání 7 6 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 42 7 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6, str. 23 12

3.3.1 Inventarizace majetku a závazků Inventarizace majetku a závazků je základním nástrojem pro zajištění úplnosti a průkaznosti účetnictví. Účetní jednotky při inventarizaci zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazku a porovnávají, zda tento stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Dále také zjišťují, jestli s přihlédnutím k předvídatelným rizikům a možným ztrátám jsou majetek a závazky správně oceněny. Pravidla inventarizace jsou uvedena v 29 a 30 zákona o účetnictví. Je nezbytně nutné rozlišit pojem inventarizace a inventura. Zatímco inventurou se rozumí zjištění skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni, inventarizace zahrnuje mnohem širší soubor činností. Lze ji rozčlenit do 5 etap. 8 První etapou je zjištění skutečného stavu majetku, tedy inventarizace. Ta se zjišťuje buďto formou fyzické inventury, které se provádí u majetku hmotné povahy, tj. u dlouhodobého majetku, zásob, hotovosti, cenných papírů a cenin, popřípadě i u majetku nehmotného, nebo formou dokladové inventury u pohledávek a závazků a dále u složek majetku, kde nelze fyzickou inventuru provést (např. stavy na bankovních účtech). Druhá etapa se zabývá vyhotovením inventurních soupisů. Aby mohlo být účetnictví průkazné, musí inventurní soupisy obsahovat náležitosti vymezené v 30 odst. 2 zákona o účetnictví: Označení, o jaký majetek se jedná Způsob zjišťování skutečných stavů Okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury Ocenění majetku a závazku k okamžiku ukončení inventury Podpisový záznam osoby odpovědné za inventuru a osoby odpovědné za inventarizaci 9 8 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 107 9 AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0., str. 46 13

Ve třetí fázi porovnáváme zjištěný skutečný stav se stavy podle účetnictví vykázanými na příslušných analytických a syntetických účtech. Pokud se od sebe liší, hovoříme o inventarizačním rozdílu. V případě, že je skutečný stav vyšší, než stav v účetnictví jedná se o přebytek. Pokud zjistíme, že je skutečný stav nižší, než ten účetní jedná se o manko, s tím, že rozlišujeme úbytek do normy, kdy dochází k přirozenému úbytku, a manka nad normu. Ve čtvrté fázi probíhá vypořádání inventarizačních rozdílů zaúčtováním do příslušného účetního období. Pátá fáze se zaměřuje na zhodnocení aktuálního stavu hodnoty majetku a závazků a vyjádření případných korekcí v podobě opravných položek, odpisů, rezerv apod. 10 3.3.2 Závěrečné operace u zásob Účetní jednotka musí ještě před uzavřením účetních knih zaúčtovat určité účetní případy související se zásobami v závislosti na tom, jestli používá pro účtování průběžný způsob (způsob A) nebo periodický způsob (způsob B). V rámci průběžného způsobu je dán požadavek, aby účty pořízení materiálu a pořízení zboží k rozvahovému dni nevykazovaly zůstatek. V praxi tak mohou nastat dvě situace. V té první se jedná o zásoby na cestě, kdy firma má doklad, ale k rozvahovému dni ještě neobdržela zboží. V druhém případě se jedná o opak, tj. firma zboží již obdržela, ale k rozvahovému dni nebyly zásoby vyfakturovány. Je tedy potřeba zůstatky přeúčtovat na účet materiál na cestě (popř. zboží na cestě) a na dohadné účty pasivní v případě druhém. U periodického způsobu se k rozvahovému dni převádí na základě výsledků inventarizace z nákladů konečné stavy nakupovaných zásob na rozvahové účty. 3.3.3 Odpis pohledávek Podmínky pro jednorázový odpis pohledávky do daňově uznatelných nákladů uvádí zákon o daních z příjmů v 24 odst. 2 písm. y). Odepsat pohledávku v 100% výši její jmenovité hodnoty lze (tedy daňově účinný odpis), pokud se jedná o pohledávku nabytou postoupením, vkladem anebo při přeměně společnosti. Takováto pohledávka musí splňovat předpoklad zaúčtování do výnosů při jejím vzniku, zahrnutí do základu daně a možnost 10 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 107 14

vytvořit k ní opravnou položku podle zákona o rezervách, přičemž se jedná například o promlčenou pohledávku, pohledávku za dlužníkem, který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, pohledávku za dlužníkem, který je v insolvenčním řízení anebo na pohledávku za dlužníkem, na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, jen uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby. 11 Na základě vlastního rozhodnutí může účetní jednotka provést daňově neúčinný odpis pohledávek. Může se jednat o pohledávky, kde je dlužník dle sdělení soudu nebo policie neznámého pobytu. 3.3.4 Tvorba opravných položek Tvorba opravných položek je jedním z nástrojů zásady opatrnosti. Zákon o účetnictví nařizuje respektovat tuto zásadu bez ohledu na to, zda účetní jednotka vykazuje zisk nebo ztrátu. Opravné položky se tvoří pouze k účtům aktiv za účelem dočasného snížení ocenění majetku v účetnictví, pokud hodnota majetku zachycena na účtech je vyšší než hodnota majetku ve skutečnosti. Pominou-li důvody, které vedly k jejich tvorbě, opravné položky se částečně nebo úplně rozpustí. 12 Dle jejich vztahu k daňovému základu je lze rozčlenit na účetní a daňové. Účetní opravné položky lze vytvářet téměř ke všem kategoriím majetku. Výjimku tvoří majetek, který je k rozvahovému dni oceněn reálnou hodnotou (např. peněžní prostředky). Daňové opravné položky se tvoří pouze k pohledávkám a to v případech, které upravuje zákon o rezervách. 3.3.5 Časové rozlišení nákladů a výnosů Účetní jednotka má povinnost účtovat o skutečnostech do období, se kterým věcně a časově souvisejí. Tuto zásadu je nutno zajistit zejména pomocí účtů časového rozlišení. Podmínkou pro to, aby bylo možné použít účty časového rozlišení, je znát současně tři věci a to účel, částku a období, ke kterému daná operace nastala či nastane. Pokud jednu 11 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482- 6, str. 87 12 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7., str. 26 15

z těchto věcí neznáme anebo ji pouze odhadujeme, přicházejí v úvahu rezervy nebo dohadné položky. 13 Ne vše ale musí být časově rozlišováno. Podle ČÚS nemusí účetní jednotka časově rozlišovat v případech, kdy se jedná o pravidelně opakující výdaje, pokud nebude výrazněji ovlivněna věcná a časová souvislost nákladů a výnosu, a také v případě, kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy ponecháním této částky v nákladech či výnosech účetní jednotka záměrně neupravuje výsledek hospodaření. Ve vnitropodnikové směrnici by měla být stanovena hranice významnosti pro jednotlivé položky časové rozlišení. Naopak časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody. 14 Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventuře. Účetní jednotka při ní posuzuje výši a odůvodněnost použití časového rozlišení. 15 Zásady a postupy časového rozlišení se nesmí každý rok měnit. Změna je povolena pouze v případě, že by vedla k věrnějšímu zobrazení. Přičemž musí být důvody včetně dopadů této změny na výsledek hospodaření uvedeny v příloze účetní závěrky. 3.3.6 Dohadné položky Dalším způsobem, jak zjistit věcnou a časovou souvislost nákladů, jsou dohadné položky. Jedná se o případy týkající se pohledávek nebo závazků, které věcně patří do účetního období, ale které nemohou být zaúčtovány, protože nejsou doloženy příslušným dokladem. Není tudíž známa přesná částka a musí se odhadnout. Při odhadování se vychází např. z minulých zkušeností nebo podle smluv. Rozlišujeme dohadné položky pasivní (závazky, které v běžném období znamenají vznik nákladu, ale nevíme přesnou výši částky) dohadné položky aktivní (pohledávky, u kterých neznáme přesnou výši částky). Dohadná položka se zruší v okamžiku obdržení příslušného dokladu, přičemž se zároveň zaúčtují rozdíly vzniklé nepřesnostmi v odhadu. 13 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví 1. Praha: Institut Svazu účetních, 2007. 493 s. ISBN 978-80-86716-45-9., str. 355 14 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 49 15 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 50 16

3.3.7 Rezervy Společně s časovým rozlišením a dohadnými položkami zajišťují uplatnění zásady opatrnosti. Účelem tvorby rezerv je pokrýt budoucí výdaje, u nichž je znám účel a pravděpodobnost toho, že nastanou, ale obyčejně není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou. Rezerva se tvoří ve prospěch účtu účtové skupiny 45 a na vrbu příslušného účtu nákladů ze skupiny 55, 57, 58 a 59. Použití či zrušení rezervy je účtováno na opačné strany stejných účtů. Analytické účty jsou tvořeny podle jednotlivých rezerv. Zůstatky rezerv se převádějí do dalšího období a nesmí mít aktivní zůstatek. Lze tedy čerpat jen na účel a do výše tvořené rezervy. Účetní jednotka má povinnost u rezerv udělat dokladovou inventuru, při které posuzuje jejich důvody a výše. Pokud pominul důvod, je rezerva rozpuštěna v celé své výši. Jestli by měla mít rezerva jinou výši, musí se upravit. Pokud je tvořena v cizí měně, je třeba změnit její výši s ohledem na aktuální kurz dané měny. Tato změna nebude vykazována jako kurzový rozdíl, ale jako změna výše rezervy. 16 Rozlišujeme dva druhy rezerv z hlediska dopadu na základ daně. Účetní rezervy, jejichž tvorba je nedaňovým nákladem, jsou: rezervy na rizika a ztráty, rezervy na daň z příjmů, rezervy na důchody a rezervy na restrukturalizaci. Rezervy, které jsou uznány jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro podniky jsou: rezerva na opravy dlouhodobého majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy. Tvorba a použití posledně jmenovaných rezerv je daná zákonem o rezervách. 17 3.3.8 Kurzové rozdíly Podle zákona o účetnictví má účetní jednotka povinnost vést účetnictví v české měně. Pokud obchoduje s podnikateli v zahraničí, musí pohledávky a závazky v cizí měně k rozvahovému dni přepočítat kurzem vyhlášeným centrální bankou, a to i v případě, že v průběhu účetního období používá pevný kurz ČNB. 18 Při tomto přepočtu mohou vznikat kursové rozdíly. Pokud se jedná o kurzovou ztrátu, účtujeme na vrub příslušného účtu 16 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482- 6, str. 94 17 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví 1. Praha: Institut Svazu účetních, 2007. 493 s. ISBN 978-80-86716-45-9., str. 344 18 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482- 6, str. 88 17

skupiny 56 a jestli zjistíme kurzový zisk, účtujeme ve prospěch výnosového účtu skupiny 66. 3.3.9 Splatná daň Mezi závěrečné operace v účetnictví patří účtování o splatné dani, které je nutno udělat ještě před uzavřením účetních knih. Splatná daň z příjmu představuje povinnost účetní jednotky odvést do státního rozpočtu daň v souladu se zákonem o daních z příjmů, a tím pro účetní jednotku paří mezi náklady. Účetní jednotka provádí výpočet daně z příjmů mimo účetní knihy. 19 Výchozí pro účetní jednotku je výpočet hrubého (účetního) výsledku hospodaření. Ten vyčíslí rozdílem výnosových účtů 6. účtové třídy a nákladových účtů 5. účtové třídy, který musí účetní jednotka rozdělit na výsledek hospodaření z běžné činnosti a z mimořádné činnosti. Takto zjištěný výsledek hospodaření dále upravujeme na základ daně o položky nákladů a výnosu, které z daňového hlediska nejsou uznatelné. O náklady, které se neuznávají jako výdaje potřebné na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se výsledek hospodaření zvýší. Jsou to například náklady na reprezentaci, dary, pokuty a penále s výjimkou smluvních nebo manka a škody přesahující náhrady. Nedaňové výnosy se naopak od výsledku hospodaření odečítají. Jako příklad můžeme uvést výnosy zdaněné u zdroje srážkovou daní. Další úprava je o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Kladný rozdíl přičítáme a záporný odečítáme. Tímto získáme základ daně z příjmů před úpravou. Nyní lze provést odečet položek, které v souladu se zákonem o dani z příjmů za splnění určitých podmínek odečíst lze (daňová ztráta, výdaje na výzkum a vývoj, hodnota darů). Poté vypočítáme daň jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro účetní období zákonem o dani z příjmů. Nakonec má ještě účetní jednotka možnost snížit vypočtenou daň o slevy na dani podle 35 ZDP. Účetní jednotka nesmí zapomenout daňovou povinnost do běžného období zaúčtovat. Disponibilní zisk, který bude dále určen k rozdělení, získá po odečtení splatné daně od výsledku hospodaření. 19 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 103 18

3.3.10 Odložená daň z příjmů O odložené dani účtují povinně účetní jednotky, které jsou součástí konsolidačního celku a dále všechny účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky mohou o odložené dani účtovat na základě vlastního rozhodnutí. 20 Odložená daň nemá žádný vliv na výslednou daňovou povinnost, ale má dopad na výši disponibilního výsledku hospodaření, který je určen k rozdělení. Je důležitým nástrojem aplikace zásady opatrnosti, protože odložená daň v praxi může upozornit na daňová rizika plynoucí z výsledku hospodaření. 21 Účtování o odložené dani vzniká z přechodných rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních položek, které způsobují odlišnost účetního výsledku hospodaření a základu daně. Přechodné rozdíly vznikají tehdy, když zákon o daních z příjmů má svá vlastní kritéria pro přiřazování některých nákladů do jednotlivých let, která se neshodují s účetními předpisy. 22 Trvalé rozdíly nejsou předmětem odložené daně; jedná se o položky, které se nikdy nemohou stát daňově uznatelnými. Samotný výpočet není složitý. Odloženou daň zjistíme vynásobením přechodného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena pro následující období. Správně by se měla použít sazba daně období, ve kterém bude odložená daň uplatněna, ale v podmínkách ČR to není reálné. 23 O odloženém daňovém závazku hovoříme, pokud se jedná o zdanitelné přechodné rozdíly, které povedou ke zdanitelné částce při určování základu daně z budoucích příjmů. Pokud se jedná o odčitatelné přechodné rozdíly, mluvíme o odložené daňové pohledávce. Tyto rozdíly lze odečíst při určování základu daně z budoucích příjmů. Odložený daňový závazek se účtuje na vrub příslušného účtu skupiny 59 a ve prospěch účtu skupiny 48. Odložená daňová pohledávka se účtuje na vrub účtu skupiny 48 a ve prospěch příslušného 20 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4., str. 60 21 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 98 22 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4., str. 61 23 JANOUŠKOVÁ, Jana. Odložená daň z příjmů. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 85 s. ISBN 978-80- 247-1852-1., str. 35 19

účtu skupiny 48. 24 Z důvodů opatrnosti se účtovat nemusí, ale pouze tehdy, pokud se skutečně následně využije. 3.4 Účetní uzávěrka V účetnictví rozlišujeme dva pojmy, a to účetní uzávěrka a účetní závěrka. Účetní uzávěrka bývá spojována s přípravnými pracemi, kterým byly věnovány předchozí kapitoly a dále bývá obecně označováno uzavírání účetních knih jako účetní uzávěrka a předchází účetní závěrce. Známe tyt druhy účetních knih: Deník Hlavní kniha Knihy analytických účtů Knihy podrozvahových účtů Účetní knihy jsou navzájem propojeny, jelikož se do nich účtují stejné případy, nabízí tak různý pohled. Je nezbytné provést kontrolu správnosti účetních zápisů. Ta se provádí pomocí kontrolních soupisek analytických účtů ke každému syntetickému, deníkové zkoušky a obratové předvahy. 25 Postup uzavírání účetních knih je uveden ČÚS č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih a zahrnuje následující kroky: zjištění obratu stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů, zjištění konečných stavů aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů, zjištění základu daně z příjmů a daňová povinnost účetní jednotky za účetní období, 24 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482- 6, str. 104 25 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví 1. Praha: Institut Svazu účetních, 2007. 493 s. ISBN 978-80-86716-45-9., str. 393 20

převod nákladových účtů na vrub příslušného účtu účtové skupiny 71 (Účet zisků a ztrát) a převod výnosových účtů ve prospěch tohoto účtu, uzavření účetnictví převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku příslušného účtu účtové skupiny 71 (Účet zisků a ztrát) na konečný účet rozvažný; tyto účty dále slouží jako podklady k sestavení účetní závěrky. 3.5 Účetní závěrka Účetní závěrka je vrcholem všech prací uskutečňovaných na konci účetního období, představuje tvorbu účetních výkazů a přílohy. Jejím úkolem je zobrazit v ucelené formě informace o hospodaření účetní jednotky. K uživatelům účetní závěrky patří osoby uvnitř firmy jako majitelé a management, ale také investoři, vláda, věřitelé a daňové úřady. 26 Účetní závěrka představuje nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Dále mohou účetní jednotky sestavit doplňující účetní výkazy cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinnost vytvořit účetní závěrku plyne ze zákona o účetnictví. 3.5.1 Rozsah účetní závěrky Účetní jednotka má možnost sestavit účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu ji mají za povinnost sestavit ty účetní jednotky, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem a akciové společnosti. Při sestavování rozvahy vychází účetní jednotka z přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a dodržení pravidel stanovených hlavně v 4 této vyhlášky. U výkazu zisku a ztráty se vychází z příloh č. 2 a č. 3. Příloha je tvořena zejména podle 39 vyhlášky. Závěrku ve zjednodušeném rozsahu sestavují ostatní účetní jednotky a její rozsah je uveden v 4 odst. 8, 9 a 10 vyhlášky. Při tvorbě účetní závěrky ve zjednodušeném rozsahu je možné slučovat položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty označené arabskými číslicemi. Účetní jednotka dovodí strukturu výkazů ze stejných příloh vyhlášky, příloha k závěrce se řídí 26 BANARJEE, B. K. Accountancy for Class XI. New Delhi: PHI Private Limited, 2010. 659 s. ISBN 978-81-203-3948-4., str. 441 21

39 odst. 1 až 10 vyhlášky. Zpravidla účetní jednotky sestavují závěrku v plném rozsahu, protože má lepší vypovídací schopnost. 27 3.5.2 Náležitosti účetní závěrky Účetní závěrka podle 18 odst. 2 zákona o účetnictví musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, pokud je jiné než bydliště přidělené identifikační číslo právní formu účetní jednotky předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel zřízení rozvahový den okamžik sestavení účetní závěrky podpisový záznam statutárního orgánu u právnické osoby, podpisový záznam fyzické osoby Připojením podpisu se účetní závěrka považuje za sestavenou. Účetní závěrka se sestavuje v české měně, tj. v českých korunách, a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s netto hodnotou aktiv nad deset miliard mohou vykazovat v celých milionech. Každá z položek musí také obsahovat informace o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období. 28 3.5.3 Rozvaha Rozvaha (bilance) představuje uspořádaný přehled majetku (aktiva) a zdrojů jeho financování (pasiva) k určitému časovému okamžiku. Její funkcí je podávat přehled o stavu majetku účetní jednotky ve srozumitelné a přehledné úpravě. Správě sestavená 27 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 133 28 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 130 22

rozvaha musí splňovat bilanční rovnici, tj. celková aktiva se musí rovnat celkovým pasivům. Rozlišujeme různé druhy rozvahy. Zahajovací rozvaha se sestavuje při zahájení činnosti účetní jednotky, tedy ke dni vzniku. Naopak ke dni ukončení činnost se tvoří konečná rozvaha. Dále známe ještě řádnou rozvahu. Ta se sestavuje pravidelně vždy po uplynutí účetního období (kalendářního nebo hospodářského roku) k rozvahovému dni. Mimořádná se sestavuje, pokud je potřeba vykázat přehled majetku k jinému než rozvahovému dni, například při změně právní formy, fúzi nebo vstupu do likvidace. Tabulka č. 1 Zjednodušené schéma rozvahy Aktiva Rozvaha k 31. 12. 20xx Pasiva Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál Dlouhodobý hmotný majetek Fondy Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření Oběžný majetek Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Peněžní prostředky Aktiva celkem Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Pasiva celkem Zdroj: vlastní zpracování, údaje převzaty z BŘEZINOVÁ Hana, 2007, Účetnictví I, str. 61 V rozvaze se ale výše uvedené položky aktiv a pasiv zobrazují v podrobnějším členění, které se skládá z kombinace velký písmen, římských číslic a arabských číslic v názvu položky. Ve skutečnosti má formulář rozvahy i více sloupečků. V běžném účetním období se aktiva oceňují v brutto hodnotě, poté se pomocí korekcí (oprávek, opravných položek) upraví na netto hodnotu. A pro možnost srovnání má rozvaha ještě sloupeček minulého období, které se uvádí v netto hodnotě. Aktiva bývají seřazena podle stupně likvidity a pasiva podle původu zdrojů financování. Platné předpisy stanoví minimální rozsah uvedených položek slučování nevýznamných položek, přidání dalších položek anebo vypuštění položek s nulovou hodnotou v běžném i minulém období. 29 29 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4., str. 82 23

Pokud se stane, že údaje za běžné a minulé období nejsou srovnatelné, musí účetní jednotka komentovat důvody a dopady těchto rozdílů v příloze k účetní závěrce. K těmto nesrovnalostem dochází třeba při zvolení jiných účetních metod a postupů nebo při nezbytnosti opravit chyby vzniklé v minulém období. 3.5.4 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je souhrnný přehled nákladů a výnosů za účetní období a podává informaci o výsledku hospodaření za účetní období. Vznikl na základě potřeby zjistit, z čeho byl hospodářský výsledek vytvořen i co ovlivnilo jeho výši. Ve své podstatě se tedy zabývá jedinou rozvahovou položkou výsledek hospodaření běžného období. Celkově je výkaz rozčleněn na tři části provozní, finanční a mimořádná činnost. Provozní činnost zahrnuje náklady a výnosy, které se týkají hlavní činnosti podniku. Ve finanční činnosti jsou takové výnosy a náklady, jenž souvisí s opatřováním a zhodnocením zdrojů financování. Mimořádná činnost odráží výsledky nahodilý událostí, které účetní jednotka nemůže plně ovlivnit, např. škody způsobené živly. 30 Je plně na účetní jednotce, zda sestaví výkaz zisku a ztráty v druhovém členění nebo v účelovém členění nákladů. Zpravidla se účetní jednotky přikloňují k druhovému členění. Umožňuje lepší analyzování vývoje nákladů a výnosů a odhadovat peněžní toky. Účelové členění zase zajišťuje rozdělení podle odpovědnostních středisek, činností, výkonů atd. Od druhového členění se odlišuje pouze u položek provozního výsledku hospodaření. U finančního a mimořádného výsledku hospodaření je struktura obdobná. 31 Stejně jako rozvahy se položky ve výkazu označují kombinací velkých písmen v latince, římských číslic a arabských číslic a názvem položky. Je možné členění na podpoložky. Položky určené pro výpočet jsou označeny znaménky plus a mínus. Platné právní předpisy určí minimální členění výkazu zisku a ztráty, který lze dále ještě více analyticky rozčlenit nebo sloučit nevýznamné položky. Toto své konání musí opět účetní jednotka zdůvodnit v příloze k účetní závěrce. Informace uvedené níže v tabulce musí účetní jednotka zveřejnit, i když se rozhodne výkaz uspořádat podle účelového členění nákladů. 32 30 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7., str. 176 31 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 127 32 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4., str. 87 24

Tabulka č. 2 Zkrácená verze druhového členění nákladů I. A. + II. B. + C. D. E. III. F. G. H. I. * Zdroj: vlastní zpracování, údaje převzaty z BŘEZINOVÁ Hana, ŠTOHL Pavel, 2010, Účetní závěrka výklad a praktické příklady, str. 87 3.5.5 Příloha Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpsiy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv, opravných položek v provozní oblasti, komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Převod provozních nákladů PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Úkolem přílohy k účetní závěrce je komentovat a rozvádět významné informace obsažené v účetních výkazech a doplnit informace o další, které nejsou obsažené v účetních výkazech a jsou podstatné pro posouzení ekonomické situace podniku, např. informace z knihy podrozvahových účtů a významné události, které nastaly po rozvahovém dni až do sestavení účetní závěrky. Je velmi důležitou součástí účetní závěrky. Společně se základními účetními výkazy znamená klíčový zdroj pro správné posouzení ekonomické situace podniku. 33 Přílohu upravuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., 39. Příloha k účetním výkazům by měla především obsahovat: všeobecné informace o účetní jednotce 33 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7., str. 188 25

informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odepisování doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty a vysvětlení významných položek informace o propojených osobách informace o půjčkách a úvěrech a další informace jako je například průměrný přepočtený počet zaměstnanců V samostatné části přílohy uvede účetní jednotka informace o nákladech a odměně pro auditora nebo auditorskou společnost v rozčlenění na povinný audit, jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby. 34 Vypracovává se většinou kombinací slovního popisu a tabulek. Příloha k účetní závěrce se sestavuje v plném rozsahu u účetních jednotek, které mají povinnost ověření závěrky auditorem a u akciových společností. Ostatní účetní jednotky mohou sestavit přílohu ve zjednodušeném rozsahu. 35 3.5.6 Výkaz cash flow Tento výkaz poskytuje přehled přítoků a odtoků peněžních prostředků a jejich ekvivalentů podle jednotlivých činností za určitý časový interval. Jeho úkolem je informovat o tom, z jakých zdrojů účetní jednotka čerpala finanční prostředky a jakým způsobem byly poté využity. Cash flow se vykazuje za provozní, investiční a finanční činnost. 36 Provozní činnost zahrnuje základní výdělečné činnosti podniku a ostatní, které nelze zařadit do finanční nebo investiční činnosti. Investiční činností se rozumí pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje. Finanční činnost se skládá z příjmů a výdajů způsobujících změny ve velikosti vlastního kapitálu nebo dlouhodobých závazků. 37 34 Vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění 35 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7., str. 188 36 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482- 6, str. 137 37 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482- 6, str. 137 26

Při sestavování si účetní jednotka může vybrat, jestli použije přímou nebo nepřímou metodu. Podstatou přímé metody je pečlivá evidence všech příjmů a výdajů za jednotlivé činnosti a tituly uvedené ve výkazu. U nepřímé metody je podstatou úprava výsledku hospodaření o případy, které nejsou peněžním příjmem či výdajem a o případy, které zapříčinili přítok či odtok peněžních prostředků. 38 3.5.7 Přehled o změnách ve vlastním kapitálu Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu za běžné a minulé účetní období. Účelem výkazu je poskytnout podrobnější informace o pohybech, které přímo ovlivnily velikost a strukturu vlastního kapitálu. V české právní úpravě se jím zabývá Vyhláška č. 500/2002 Sb. pouze rámcově. 39 3.6 Povinnosti spojené s účetní závěrkou Po sestavení účetní závěrky může účetní jednotka přejít k plněné další povinností spojených s účetní závěrkou. Nejdříve jde o povinnost ověření účetní závěrky auditorem, případně i vyhotovení výroční zprávy. Dále jde o povinnost zveřejnění účetní závěrky a její úschovu. 3.6.1 Ověření závěrky auditorem Tato povinnost se vztahuje na účetní jednotky splňující následující kritéria podle 20 Zákona o účetnictví: hodnota aktiv celkem více než 40 milionů Kč čistý roční obrat více než 80 milionů Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50 Akciové společnosti stačí dosáhnout minimálně jednoho z výše uvedených kritérií. Ostatní obchodní společnosti a družstva musí dosáhnout alespoň dvou ze tří. Kritéria musí být 38 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7., str. 183 39 KYNCLOVÁ, Daniela. Účetní závěrka v příkladech. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7., str. 183 27

splněna 2 po sobě následující roky. Zákon nevylučuje možnost dobrovolného ověření účetní závěrky, pokud se tak účetní jednotka rozhodne. Audit posiluje důvěryhodnost informací v účetní závěrce i malých a středních podniků, je ale spojen s určitou administrativní a finanční náročností. 40 3.6.3 Zveřejnění účetní závěrky Účetní závěrku (popřípadě i výroční zprávu) zveřejňují účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku i ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní závěrka se zveřejňuje do sbírky listin, která je součástí obchodního zákoníku. Tato povinnost je považována za splněnou v okamžiku předání účetní závěrky rejstříkovému soudu. Povinnost zveřejnění účetní závěrky do Obchodního věstníku byla zrušena. Možným postihem za nesplnění této povinnost je pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv nebo pořádková pokuta. 41 3.6.4 Úschova účetní závěrky Úschovu účetních záznamu upravuje 31 a 32 Zákona o účetnictví. Dále se vychází ze Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Účetní závěrka a výroční zpráva se uchovávají 10 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají. 42 40 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 163 41 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 163 42 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: Poradce, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1., str. 169 28

4 Praktická část Následující kapitoly jsou věnovány postupům v účetní uzávěrce a závěrce v praxi. Při účtování dokladů v účetním centru mi za účetní období přišla pod ruku spousta firem. Nakonec jsem si vybrala tu, u které je již účetní závěrka dokončená a u které proběhlo i ověření auditorem. Majitel společnosti si nepřeje uvedení názvu, a proto bude v mé práci označována jako Společnost YY, s. r. o. nebo jen jako společnost. 4.1 Profil společnosti Společnost YY, s. r. o. působí na trhu od prosince roku 2006 a sídlí v našem hlavním městě. Splaceno má 100 % základního kapitálu, jehož výše se pohybuje kolem 4 milionů korun. Jako společník zde vystupuje jiná právnická osoba. Za společnost rozhodují tři jednatelé a každý z nich může jednat samostatně. Předmětem podnikání je dle obchodního rejstříku pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor a v menším rozsahu také pronájem a půjčování věcí movitých. V místě svého sídla vlastní komplex budov, ve kterém svoji činnost uskutečňuje. Jako účetní období používá kalendářní rok, je měsíční plátce DPH, o zásobách účtuje způsobem A. Ve společnosti pracuje od roku 2010 13 zaměstnanců, v roce 2011 přibrala jednoho zaměstnance. Co do počtu zaměstnanců patří mezi malé podniky, ale její obraty se pohybují v 20 milionových částkách. Společnost nepodléhá zákonné povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, přesto ale činnosti auditora využívá. 29

4.2 Přípravné práce Ještě před zahájením uzávěrkových operací je nezbytné provést několik úkonů v rámci inventarizace. Zahájení inventarizačních činností společně s odpovědnými osobami určuje ředitel společnosti a to nejčastěji na prosinec daného roku. 4.2.1 Inventarizace dlouhodobého majetku První v průběhu uzávěrkových operací jsou inventarizace. U majetku hmotné povahy zjišťujeme fyzickou inventurou jeho skutečný stav. Ten je pak zaznamenán do inventurních soupisů a porovnán s účetním stavem. V případě staveb a pozemků je prováděná dokladová kontrola listu vlastnictví dle výpisu z katastru nemovitostí. U hmotného majetku také probíhá kontrola jeho funkčnosti a stavu v jakém se nachází, aby se případně mohlo rozhodnout o jeho vyřazení. Je to jedna z nejnáročnějších činností prováděných v rámci inventarizace a účetní uzávěrky vůbec. Společnost disponuje drobným majetkem ve skoro 1500 položkách, který se nachází v komplexu budov o 5 nebo 4 patrech. Celkový objem majetku přesahuje dva tisíce položek. Dlouhodobý majetek je ve společnosti účtován na těchto účtech: 013001 Software 021010 Stavby 022010 Stroje, přístroje, zařízení 022020 Inventář 022040 Drobný HIM 031010 Pozemky 032010 Umělecká díla a sbírky U nehmotného majetku se tedy jedná hlavně o software, např. operační systém v počítačích nebo aplikace Microsoft office. Ke stavbám patří komplex budov, který má společnost ve vlastnictví, a plynová nástřešní kotelna s 6 kotli. 30

Ke strojům, přístrojům a zařízením jsou řazeny služební automobily, klimatizace, počítače a příslušenství (tiskárny, servery). Pod inventář ve společnosti spadá bezpečností trezor, konferenční a pracovní stůl nad hodnotu 40 000 korun. Drobný majetek je, jak již bylo řečeno, nejpočetnější skupinou. Zahrnuje veškeré vybavení kanceláří stoly, židle, křesla, skříně, telefonní přístroje, ventilátory v částkách od 100 korun do 40 000 korun. Pozemky pod budovami jsou také ve vlastnictví společnosti a evidovány v účetnictví. Součástí majetku společnosti je i sbírka obrazů v celkové hodnotě kolem 55 000 korun. Rozdíl v ocenění majetku a jeho účetní hodnotě je zaúčtován na účtu Oceňovací rozdíl k nabytému majetku, účet 097010, a současně jsou k němu účtovány korekce na oprávkách. 4.2.2 Inventarizace materiálu Na rozdíl od dlouhodobého majetku není inventarizace materiálu tak náročná. V případě materiálu probíhá fyzická inventura ve skladu. Skutečný stav se získá přepočítáním skladových zásob a zkontroluje se s účetním stavem na účtech: 112010 Materiál na skladě 112020 Materiál na skladě Společnost má dva menší sklady, každý se nachází v jiné budově, proto je účet materiálu analyticky rozčleněn. Ze sestavy v počítači se vytiskne sjetina, ve které je uveden název materiálu, jeho umístění, účetní stav a volná kolonka pro zaznamenání skutečného stavu. Takto vytisknutá sjetina umožňuje rychlejší vyčíslení inventurních rozdílů. Poté, co byl zjištěn skutečný stav a porovnán s účetním, se vyčíslí rozdíl skutečného stavu od účetního. Při inventarizaci nebyly žádné rozdíly zjištěny. Materiál povahy přirozeného úbytku se ve společnosti nevyskytuje. Jedná se převážné o čistící a jiné prostředky potřebné k úklidu budov. 31

4.2.3 Inventarizace krátkodobého finančního majetku Jedná se o tyto účty: 211010 Pokladna 213010 Ceniny 221010 Bankovní účty V případě pokladny se jedná o přepočítání hotovosti a mělo by sedět se stavem v pokladní knize a na účtu Pokladna. Následně jsou vyčísleny rozdíly a zaúčtovány. Přepočítání provádí zodpovědná pokladní. Pro kontrolu je, kromě přepočítání jinou osobu, sestavována i výčetka platidel, hlavně pokud se jedná o vyšší částky. Pokladní i druhá osoba jsou podepsány pod inventurním soupisem, kde je uveden skutečný zůstatek a přiložena výčetka platidel. Pokud jde o ceniny, tak inventarizace probíhá obdobně jako u pokladny. U bankovních účtů se jedná o dokladovou kontrolu výpisů z účtu. Účetní zkontroluje zároveň i účet 261010 Peníze na cestě, jestli nenese nezúčtovaný pohyb peněz. K rozvahovému dni zůstal tento účet s nulovým zůstatkem. 4.2.4 Inventarizace 3. účtové třídy Inventarizace závazků a pohledávek se realizuje dokladovou inventurou. Zůstatky musí sedět s knihou faktur. Účetní si překontroluje, zda má pohledávky a závazky zaúčtované ve správném období a jestli jí k některé dodávce nechybí faktura. V tomto případě bude muset být částka na faktuře odhadnutá, čímž se zabývá samostatná kapitola této práce. Provádí také kontrolu správnosti ocenění. U významných pohledávek a závazků si společnost vyžádá odsouhlasení zůstatků odběratelem nebo dodavatelem. Jedná se například o tyto účty pohledávek: 311010 Pohledávky z obchodních vztahů 314010 Poskytnuté provozní zálohy 351010 Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 32