Zdravotnictví a finance
Historie zdravotnictví 20/1966 Sb. ZÁKON Z ze dne 17. března 1966 o péči p i o zdraví lidu -definuje hlavní zásady péče p e o zdraví lidu -pozdější dodatky a změny
Historické změny úlohy státu tu při p i financování zdravotní péče - po 1918 i v průběhu 2. svět t války v existoval systém veřejn ejného sociáln lního pojištění.. Péče P e se financovala z rozpočtů veřejných ejných nemocenských fondů a soukromých pojišťoven. oven. Stát t prováděl l pouze částečnou doplňkovou úhradu. - po 2. svět t válce v aža do 90. let nesl veškerou odpovědnost dnost za organizaci a financování zdravotní péče e stát. t. Po r. 1945 značné úspěchy; byli jsme zařazeni azeni na jedno z přednp edních míst m ve světě (kojenecká úmrtnost, mortalita, natalita-porodnost).
po r. 1960 úroveň našeho zdravotnictví; ; začala ala klesat pokles vrcholí v 80. letech: snížen ení průměrn rné délky života materielní a technické vybavení omezená nabídka léčivl nedostatečné investice na výstavbu přílišná byrokratizace neefektivní nakládání s veřejnými ejnými zdroji psychosociáln lní vztahy mezi lékal kařem a pacientem
absence zákaznickz kaznické úlohy (zdánliv nlivě bezplatná péče- pacient je léčen l za prostředky nahromaděné pouze solidárn rním m způsobem) pacienti se na léčběl finančně nepodíleli, kromě příplatku platku za recept a stomatologickou protetiku pacienti rozdělov lováni mezi lékal kaře e podle spádových oblastí lékaři i byli placeni všichni v stejně podle tabulek nehledě na kvalitu a nákladyn
dochází k plýtvání s léčivy l a zdravotnickým materiálem náklady na zdravotnictví neustále stoupaly
po r. 1990 zaveden systém m všeobecnv eobecného zdravotního pojištění postupná privatizace zdravotnických subjektů zrušeny OÚNZ a KÚNZK od 1.1. 1993 zrušen dosavadní rozpočtový systém financování zdravotnictví a úplné napojení na státn tní rozpočet zaveden výkonový systém m založený na Seznamu výkonů s bodovými hodnotami, který byl vypracován n na základě kalkulace výkonů vycházej zejících ch z bilance mezi přímými a režijn ijními nákladyn
Zdravotní pojišťovny ovny -původně větší počet -dnes 9
Seznam zdravotních pojišťoven oven Všeobecná zdravotní pojišťovna ovna Vojenská zdravotní pojišťovna ovna Hutnická zaměstnaneck stnanecká pojišťovna ovna Oborová zdravotní pojišťovna ovna zaměstnanc stnanců bank, pojišťoven oven a stavebnictví Zaměstnaneck stnanecká pojišťovna ovna Škoda Zdravotní pojišťovna ovna Ministerstva vnitra ČR Revírn rní bratrská pokladna Zdravotní pojišťovna ovna METAL - ALIANCE Česká národní zdravotní pojišťovna ovna
Podíl l zdravotních pojišťoven oven na trhu Zdravotní pojišťovna METAL - ALIANCE 3% Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 9% Revírní bratrská pokladna 3% Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 1% Česká národní zdravotní pojišťovna 3% Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 5% Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 3% Vojenská zdravotní pojišťovna 6% Všeobecná zdravotní pojišťovna 67%
Kde berou zdravotní pojišťovny ovny finance? Celkově cca 8 % HDP Povinné zdravotní pojištění Zaměstnavatel platí za zaměstnance 9% Zaměstnanec z platu 4,5% Odvody za státn tní pojištěnce (d (děti, důchodci, d studenti, nezaměstnan stnaní í ) Odvod v dubnu 2006 zvýšen z 530 na 636 KčK Většina u VZP => menší příjmy
Výdaje na zdravotnictví, ČR, 1995-2004
Soukromé výdaje na zdravotní péči Stát Podíl soukromých výdajů (v %) Česko 9 Slovensko 11 Švédsko 15 Velká Británie 17 Japansko 18 Nizozemí 19 Německo 21 Francie 24 Polsko 28 Kanada 30 Rakousko 30 Austrálie 32 Švýcarsko 42 Rusko 44 Řecko 47 Jižní Korea 48 Brazílie 54 USA 55 JAR 60 Egypt 64 Čína 67 Uruguay 71 Indie 79
Země Výdaje (v % k HDP) USA 15 Švýcarsko 11,5 Německo 11,1 Island 10,5 Norsko 10,3 Francie 10,1 Výdaje na zdravotnictví v OECD (v % z HDP) Kanada 9,9 Řecko 9,9 Nizozemí 9,8 Belgie 9,6 Portugalsko 9,6 Švédsko 9,4 Austrálie 9,3 Dánsko 9 Itálie 8,4 Nový Zéland 8,1 Japonsko 7,9 Španělsko 7,7 Velká Británie 7,7 Rakousko 7,5 Česko 7,5 Finsko 7,4 Turecko 7,4 Lucembursko 6,9 Polsko 6,5 Slovensko 5,9
CELKOVÉ VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ V MIL. KČ Zdroj/rok 2003 2004 Z veřejných prostředků vtom: - ze státního rozpočtu - z místních rozpočtů - ze zdravotního pojištění Přímé soukromé platby obyvatelstva Celkem 170 367 10 286 12 345 147 736 16 057 186 424 175 485 9 649 10 283 155 553 17 025 192 510 Zdroj: MZ, MF, ČSÚ
Náklady, výnosy, hospodářský ský výsledek nemocnic Nemocnice počet náklady výnosy hospod. výsledek Přímo řízené MZ 19 38 114 39 170 1057 Krajské 63 27 437 29 674 2237 Obecní a městské 26 4788 5218 430 Soukromé a církevní 72 11 878 11 936 58 Celkem resort zdravotnictví 180 82 217 85 999 3782 Ostatní resorty * 4 2 477 2504 27 Celkem 184 84 695 88 503 3809 http://osz.cmkos.cz/cz/z_tisku/bulletin/06_2005/23.html
ROZLOŽENÍ NEMOCNIC PODLE DOSAŽENÉHO HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ZA ROK 2004 Nemocnice s hospodářským výsledkem počet nemocnic podíl na celkovém počtu v % Kladným 133 72,3 Záporným vtom: do -10 mil. Kč -10,1 až -50 mil. Kč více než -50 mil. Kč 51 36 13 2 27,7 19,6 7,1 1,1 Celkem 184 100,0 http://osz.cmkos.cz/cz/z_tisku/bulletin/06_2005/23.html
Vývoj průměrných rných mezd ve zdravotnických zařízen zeních nepodnikatelské sféry ČR 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Lékaři 20 857 23 692 24 854 28 839 33 270 35 843 37 093 Farmaceuti 19 737 22 632 23 285 26 074 29 494 31 478 32 426 Zdr. sestry, por. asist. x x x x x x 17926 OZPBD x x x x x x 19 243 ZPSZ x x x x x x 18 539 ZPOD x x x x x x 13 216 JOP x x x x x x 20 995 Pedagogičtí pracovníci 11 663 13 453 13 383 18 133 19 641 21 441 20 145 THP 11 469 13 004 13 470 14 877 16 465 17 468 17 922 Dělníci a provozní prac. 6 930 7 901 8 101 8 806 9 674 10 415 10 543 Celkem x/ 10 896 12 409 12 880 14 913 17 018 18 444 18 911
Problémy Nízká spoluúčast Pocit bezplatného zdravotnictví Časté návštěvy vy u lékal kaře Příliš široká síť zdravotnických zařízen zení Nízká využívanost vanost drahé přístrojové techniky (CT, JMR) Nadbytek lůžl ůžek akutní péče
Možnosti řešení Zdravotní připojištění klient sám s m reguluje úroveň poskytované péče e (ubytování,, přednostnp ednostní operace) Zdravotní pojišťovny ovny větší svoboda v uzavírání smluv s poskytovateli zdravotní péče e (poměr cena/kvalita) Systém m odměn pro zodpovědn dné klienty Systém m trestů např.. snížen ení spoluúčasti pokud po operaci nepřestanete estanete kouřit
A co dál? d Výhody českého zdravotnictví Kvalifikovaná a nákladovn kladově přijatelná pracovní síla na velmi dobré evropské úrovni Zdravotnictví by mohlo být významným exportním m oborem s o dost trvalejší růstovou perspektivou než montovny aut přilp ilákané investičními pobídkami
Odkazy http://www.cabrnoch.cz/index.php/2006/02/2 3/s_rathem_do_madarska_nebo_do_indie http://www.finexpert.cz/magazin/ar.asp?ari =4591 http://osz.cmkos.cz/cz/z_tisku/bulletin/06_ 2005/23.html http://www.fm fm.vse.cz/dept/imzh/index. /index.asp?te xt=5