VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Finanční situace Tchibo Praha, spol. s r. o.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Finanční situace Tchibo Praha, spol. s r. o. bakalářská práce Autor: Lucie Bouchnerová Vedoucí práce: Ing. Petra Kozáková, Ph.D. Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá finanční situací společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. v letech 2006 2011. Teoretická část obsahuje obecné informace o finanční analýze, charakterizuje analýzu absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů a bankrotní modely. Praktická část se zaměřuje na provedení externí finanční analýzy ve sledovaných letech a srovnávání s odvětvovým průměrem. Na závěr jsou shrnuty výsledky a uvedena případná doporučení. Klíčová slova Finanční analýza, Tchibo Praha, spol. s r. o., analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, bankrotní modely, odvětvové srovnání. Annotation This bachelor thesis focuses on the financial situation of the company Tchibo Praha, spol. s r. o. in the years of 2006 2011. The theoretical part contains general information about the financial analysis, characterizes the analysis of absolute, differential and ratio indicators and bankruptcy models. The practical part aims at implementing of the external financial analysis in the selected years and at comparing with sector averages. At the end the results are summarized and the possible recommendations are indicated. Key words Financial analysis, Tchibo Praha, spol. s r. o., analysis of absolute indicators, analysis of the differential characteristics, analysis of the ratios, bankruptcy models, sector comparison.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Petře Kozákové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky a za čas, který mi při vytváření práce věnovala. Dále děkuji své rodině a blízkým za podporu, trpělivost a toleranci během zpracovávání a dokončování práce.

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl bakalářské práce... 9 3 Teoretická část... 10 3.1 Historie finanční analýzy... 10 3.2 Význam a cíle finanční analýzy... 10 3.2.1 Definice finanční analýzy... 11 3.2.2 Hlavní cíle finanční analýzy... 11 3.3 Uživatelé a zdroje informací finanční analýzy... 12 3.3.1 Uživatelé finanční analýzy... 12 3.3.2 Zdroje informací pro finanční analýzu... 14 3.4 Metody finanční analýzy... 16 3.4.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů... 17 3.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů... 18 3.4.3 Analýza poměrových ukazatelů... 19 3.4.4 Analýza soustav ukazatelů... 28 3.4.5 Bankrotní a bonitní modely... 30 3.5 Souvislosti hospodářské krize se společnostmi na českém trhu... 32 4 Metodika práce... 34 5 Praktická část... 35 5.1 Představení společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o.... 35 5.2 Analýza absolutních ukazatelů... 36 5.2.1 Horizontální analýza... 36 5.2.2 Vertikální analýza... 46 5.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 51 5.4 Analýza poměrových ukazatelů... 51 5.4.1 Posouzení ukazatelů likvidity... 51

5.4.2 Posouzení ukazatelů rentability... 53 5.4.3 Posouzení ukazatelů aktivity... 55 5.4.4 Posouzení ukazatelů zadluženosti... 57 5.5 Analýza pomocí vybraného bankrotního modelu... 58 5.6 Odvětvové srovnání... 59 6 Závěr... 62 Použitá literatura... 64 Použité internetové zdroje... 65 Seznam obrázků... 66 Seznam tabulek... 67 Přílohy... 68

1 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma hodnocení finanční situace společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., protože jsem přesvědčena o tom, že je velice důležité znát finanční zdraví firmy a podle něj plánovat její další postupy. Podnik je schopný dosahovat svých cílů a strategií mnohem snáze, pokud jsou jeho finance v dobrém stavu. O finančním zdraví firmy nás velmi kvalitně dokáže informovat zejména finanční analýza a její metody, neboť hodnotí různé oblasti společnosti po určité časové období. Obecně platí, že čím je tato doba delší, tím je analýza přesnější a zároveň další prognózy vývoje ukazatelů budou mnohem spolehlivější. Rovněž další zainteresované subjekty vnímají finanční analýzu jako jedno z kritérií, zda je sledovaná společnost vhodná pro spolupráci. Pokud má podnik dobré výsledky, zvýší se zájem o jeho produkty či služby ale také jeho obchodní partneři budou spokojenější. V případě, že vedení podniku bude pravidelně analyzovat finanční situaci, lze lépe objevit možné slabé stránky podniku, se kterými se poté může společnost vypořádat a nenechá vše zajít až do krajních případů, ze kterých by již nemuselo být úniku. Například bankrotní a bonitní modely dokážou komplexně vyjádřit, zda se jedná o finančně zdravý podnik, nebo zda je tato firma odsouzena k bankrotu již během krátkého období. Finanční analýza by z těchto důvodů měla být pro management podniku nedílnou součástí jak v plánování, tak v hodnocení situace minulých let. 8

2 Cíl bakalářské práce Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení finanční situace společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., která působí na českém trhu od roku 1991. Můj výběr byl ovlivněn zejména povědomím o firmě a také tím, že jsem měla možnost v této společnosti působit na několikatýdenní praxi. Zaměřím se převážně na analýzu absolutních a poměrových ukazatelů, dále si zvolím jeden z bankrotních modelů a provedu srovnání s odvětvovými průměry. Posuzovaným obdobím budou roky 2006 2011, kde se detailněji zaměřím na rok 2008 a 2009, kdy i naši ekonomiku zasáhla celosvětová finanční krize. Rovněž chci zjistit, zda měla tato krize, či ekonomická recese na společnost Tchibo Praha, spol. s r. o. nějaký vliv, nebo popřípadě jak se s ní firma dokázala vyrovnat. Na závěr své práce kompletně shrnu výsledky finanční analýzy a odvětvového srovnání za sledované období. A rovněž přidám případná doporučení ke zlepšení financování společnosti. 9

3 Teoretická část Teoretická část uvádí informace o finanční analýze, ze kterých budu v praktické části vycházet. Jedná se zejména o cíle, uživatele, zdroje a metody finanční analýzy. 3.1 Historie finanční analýzy Historie finanční analýzy sahá až k samotnému vzniku peněz. Samozřejmě v těchto dobách neměli obchodníci k dispozici všelijaké pomůcky a nemohli počítat s pomocí počítačů. Proto se jejich analýza lišila od té dnešní. Obchodníci se ovšem snažili o dokonalejší a lepší analýzy, a tak se postupem času vytvořila finanční analýza tak, jak ji známe, nicméně příčina sestavování a princip se v současnosti jen málo liší od důvodů starověkých obchodníků. (Mrkvička, 2006) Samotná finanční analýza se začala formovat ve Spojených státech, jak pokud jde o teorii, tak i v praxi. Poprvé zde byly sestaveny přehledy, které porovnávaly různé podniky, z účetních výkazů. (Mrkvička, 2006) Také název finanční analýza (angl. Financial Analysis) pochází z angličtiny. Do Evropy se toto označení dostává až po 2. světové válce a v německy mluvících zemích se spíše vyskytuje pojem bilanční analýza (něm. Bilanzanalyse), nebo také bilanční kritika (něm. Bilanzkritik). (Mrkvička, 2006) Co se české literatury týče, nejdříve se používal název přejatý z německého jazyka. Za první republiky se bilanční analýzy účetních závěrek firem zveřejňovaly dokonce i v některých hospodářských časopisech. Nicméně po druhé světové válce a hlavně po roce 1989 se začal spíše používat angloamerický pojem finanční analýza. (Mrkvička, 2006) 3.2 Význam a cíle finanční analýzy Znát charakteristiku finanční analýzy a její základní cíle je neméně důležité jako samotné analyzování, proto je následující text věnován právě tomu. 10

3.2.1 Definice finanční analýzy Finanční analýzu lze definovat několika různými způsoby. Pro představu uvádím některé zde: Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech, jejich položek, agregovaných dat a rozbor vztahů a vývojových tendencí. Finanční analýzy v sobě zahrnují tři časové úrovně vyhodnocování hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. (Růčková, 2012, s. 77) Finanční analýza interpretuje finanční informace při posouzení výkonnosti a perspektivy firmy, mj. i ve srovnání s jinými firmami a s odvětvovým průměrem. (Mrkvička, 2006, s. 14) 3.2.2 Hlavní cíle finanční analýzy Mezi hlavní cíle řadíme především hodnocení ekonomické situace podniku, na kterou působí ekonomické i neekonomické faktory. Je třeba posuzovat nastávající vývoj ekonomických veličin a odhadovat případné změny a vývoj trendů. (Růčková, 2012) Jejím úkolem je také identifikovat problémy, které nastávají v podnikových procesech a tak objevovat slabé nebo naopak silné stránky společnosti. Tyto informace dávají podniku možnost zhodnotit celkové hospodaření a hlavně finanční situaci, a na základě těchto informací může management učinit významná rozhodnutí v řízení společnosti. (Sedláček, 2007) A samozřejmě také: Účelem finanční analýzy je především vyjádřit pokud možno komplexně majetkovou a finanční situaci podniku, tzn. podchytit všechny její složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit některou z jejich složek (rozbor výnosnosti majetku, rozbor zadluženosti, rozbor rizik platební neschopnosti atd.) a také připravit podklady i pro interní rozhodování managementu podniku. (Holečková, 2008, s. 10) Základní požadavky, které analýza musí splňovat: - komplexnost, 11

- zkušený úsudek finančního analytika, - finanční důvěryhodnost, - soustavnost, logicky je třeba provádět takovéto zhodnocení častěji než jedenkrát do roka. (Holečková, 2008) 3.3 Uživatelé a zdroje informací finanční analýzy Finanční analýza se většinou opírá o veřejně dostupné údaje, právě proto ji mohou sestavovat i subjekty, které nejsou přímo zainteresované s analyzovaným podnikem. 3.3.1 Uživatelé finanční analýzy Cílových uživatelů finanční analýzy je mnoho. Například banka analyzuje podnik při poskytování úvěru, nebo se provádí analýza při poskytování dotací od EU. Nejvýznamnější je však finanční analýza pro manažery podniků. Obecně lze považovat za uživatele analýzy všechny, co se zajímají o hospodaření společnosti. (Růčková, 2012) Obrázek 1 znázorňuje hlavní uživatele finanční analýzy seřazené sestupně dle důležitosti. Manažeři a vedení podniku nesou zodpovědnost za bezvadný chod podniku a plnění hospodářských cílů. Z tohoto důvodu jsou hlavní uživatelé informací, které jim finanční analýza poskytuje. (Jiříček, 2008) Managementu podniku umožňuje finanční analýza učinit správná rozhodnutí například při zajišťování nejvhodnější majetkové skladby, získávání finančních zdrojů nebo při rozdělování disponibilního zisku. Ovšem manažeři mají širší přístup k finančním informacím podniku a nemusí čekat na účetní závěrku, kterou mají k dispozici tzv. externí uživatelé pouze jednou ročně. (Holečková, 2008) 12

Manažeři, vedení podniku Investoři, vlastníci Banky, věřitelé Obchodní partneři Zaměstnanci, odbory Stát, evropské fondy Konkurence Obrázek 1: Uživatelé finanční analýzy (Zdroj: vlastní tvorba) Investoři a vlastníci jsou osoby, co do společnosti vkládají kapitál se záměrem ho zhodnotit. Tyto subjekty mají tudíž zájem o finanční informace, jelikož předpokládají, že se jim vložené prostředky vrátí a získají i něco navíc, např. formou dividend, podílem na zisku nebo prodejem akcií. (Růčková, 2012) Banky a jiní věřitelé žádají informace o finančním stavu společnosti z důvodu rozhodování se, zda podniku poskytnout úvěr a za jakých podmínek. Banky si například často stanovují podmínku o stabilitě hodnoty určitých finančních ukazatelů. (Holečková, 2008) Obchodní partneři se dělí na dvě skupiny. Dodavatelé (obchodní věřitelé), kteří se zaměřují zejména na schopnost podniku hradit své závazky, a odběratelé (zákazníci), kteří potřebují znát finanční situaci obzvláště kvůli zajištění svých dodávek. (Holečková, 2008) Zaměstnanci a odbory se zajímají o hospodaření podniku kvůli zajištěnosti svého zaměstnání, a to i do budoucna. Prostřednictvím odborových organizací si také snaží zajistit vyšší odměny a zaměstnanecké výhody. (Jiříček, 2008) Stát a evropské fondy potřebují znát finanční data např. pro statistiku, kontrolu daní nebo rozdělování dotací a grantů. (Růčková, 2012) 13

Konkurence porovnává své výsledky hospodaření s jinými podniky. Jedná se především o rentabilitu, ziskovou marži nebo například cenovou politiku. (Holečková, 2008) 3.3.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Pro sestavení finanční analýzy jsou zapotřebí kvalitní podklady, které zobrazují skutečnou situaci podniku, jedná se o: - rozvahu, - výkaz zisků a ztrát, - přílohu k účetní závěrce (součástí bývá přehled o peněžních tocích výkaz cash-flow). Společnosti, které mají povinný audit, musí auditované účetní výkazy zveřejňovat v Obchodním věstníku. (Jiříček, 2008) 1. Rozvaha Rozvaha informuje o finanční situaci podniku v daném okamžiku jejího sestavení. Den, ke kterému se sestavuje, je nazýván rozvahový den. Pro účely finanční analýzy slouží roční výkaz sestavený k 31. 12. Členění rozvahy zachycuje obrázek 2. V rozvaze musí také vždy platit rovnost strany aktiv a strany pasiv. Rozvaha Aktiva Pasiva Dlouhodobý majetek Krátkodobý majetek Časové rozlišení Vlastní kapitál Cizí zdroje Časové rozlišení Obrázek 2: Členění rozvahy (Zdroj: vlastní tvorba) Rozvaha zobrazuje běžné i minulé období. Běžné období se vyjadřuje navíc ve formě brutto, korekce a netto. Nevýhody rozvahy jsou její statický charakter, ocenění pomocí historických cen nebo např. nezachycení určitých položek. (Jiříček, 2008) 14

2. Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát (Výsledovka) informuje o výsledku hospodaření podniku za dané období, které lze být ziskem, v tomto případě by položky výnosů byly větší než položky nákladů, nebo ztrátou, kdy jsou náklady větší než výnosy. Obrázek 3 zobrazuje stupňovité členění výsledku hospodaření. Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření mimořádný Obrázek 3: Členění výsledku hospodaření (Zdroj: vlastní tvorba) Nevýhodou tohoto výkazu je nedostatečné časové rozlišení některých dosažených výnosů a nákladů. (Jiříček, 2008) 3. Cash-flow Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním Přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow) srovnává zdroje tvorby peněžních Obrázek 4: Vzájemný vztah základních účetních výkazů (Zdroj: Jiříček, 2008) prostředků, tj. příjmů, s jejich užitím, tj. s výdaji, za určité období. Výhodou je nevykazování odpisů majetku a časového rozlišování. (Růčková, 2012) 15

Jak vidíme z obrázku 4, všechny tyto výkazy jsou propojeny a existuje mezi nimi určitá provázanost. 3.4 Metody finanční analýzy Metod finanční analýzy je v současné době mnoho, proto je stále náročnější i rozčleňování. Zvolila jsem tedy základní rozdělení na elementární metody a vyšší metody. Elementární metody Analýza stavových (absolutních) ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Analýza soustav ukazatelů Horizontální analýza (Analýza trendů) Analýza fondů finančních prostředků Analýza likvidity Pyramidové rozklady Vertikální analýza (Procentní rozbor) Analýza rentability DuPontův rozklad Analýza aktivity a efektivity Analýza finanční stability Analýza kapitálového trhu Cash-flow Obrázek 5: Rozdělení elementárních metod finanční analýzy (Zdroj: vlastní tvorba) Vyšší metody jsou mnohem náročnější a je pro ně zapotřebí zkušených odborníků a také softwarového vybavení. V praxi se ve firmách běžně nepoužívají, neboť se jimi zabývají spíše specializované firmy. (Růčková, 2012) Naopak elementární metody jsou běžně používané ve firmách. Také výpočty nejsou nikterak složité, postačí nám zde základní aritmetické operace. Na obrázku 5 vidíme rozdělení těchto elementárních metod. (Jiříček, 2008) 16

3.4.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů Tato analýza slouží zejména k prvotnímu nahlédnutí do hospodaření podniku. Dokáže upozornit na problémy, které jsou pak potřeba více zkoumat. Cílem je rozbor minulého vývoje finančního stavu a jeho příčin. (Holečková, 2008) Horizontální analýza (Analýza vývojových trendů) V této analýze se zkoumají data přímo z účetních výkazů. Porovnáváme absolutní hodnoty v časové řadě a sledujeme je po řádcích, tedy horizontálně. Z tohoto důvodu se tato metoda mj. nazývá horizontální analýza absolutních hodnot. Zvláště pak její grafické zobrazení je dosti působivé a pěkně poukazuje na změny jednotlivých položek. Horizontální analýza je jednou z nejčastějších a nejjednodušších metod. (Sedláček, 2007) Abychom získali lepší přehlednost, lze také vypočítat tzv. řetězové a bazické indexy. (Jiříček, 2008) K dalšímu porovnávání můžeme použít ukazatele absolutní nebo procentní změny. Jednoduché vzorce jsou znázorněny níže. (Jiříček, 2008) Vertikální analýza (Procentní rozbor) Tuto metodu autoři nazývají také analýzou společné základny, neboť se spočítá z jednotlivých položek účetních výkazů jako procentní podíl ke zvolené základně, která má vždy hodnotu sta procent. (Jiříček, 2008) Pokud chceme analyzovat rozvahu, jako základnu volíme aktiva celkem nebo pasiva celkem. V případě výkazu zisku a ztrát použijeme výnosy nebo náklady celkem. (Mrkvička, 2006) 17

Jako nevýhodu považujeme to, že analýza ukazuje pouze skutečnost, nikoli příčinu. Výhodou však je její nezávislost na inflaci, a tak jsou výsledky srovnatelné. (Jiříček, 2008) Právě touto metodou můžeme kontrolovat, zda podnik dodržuje tzv. Základní pravidla finančního řízení, která jsou následující: pravidlo vertikální kapitálové struktury - poměr vlastních a cizích zdrojů by měl být 1:1 zlaté bilanční pravidlo - dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobým kapitálem a naopak krátkodobý majetek krátkodobým kapitálem. zlaté pari pravidlo - dlouhodobá aktiva by měla být financována hlavně z vlastních zdrojů zlaté pravidlo vyrovnání rizika - vlastní zdroje mají přesahovat cizí zdroje (Jiříček, 2008; Sedláček 2007) 3.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele zjistíme, pokud vypočítáme rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Běžně se nazývají finanční fondy nebo také fondy finančních prostředků. Ovšem ve finanční analýze je slovo fond chápáno jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek aktiv a pasiv. (Holečková, 2008) Analýza fondů peněžních prostředků Obrázek 6 znázorňuje základní strukturu rozdílových ukazatelů. Čistý peněžní fond Čistý peněžní majetek Čistý pracovní kapitál Obrázek 6: Členění rozdílových ukazatelů (Zdroj: vlastní tvorba) 18

Čistý pracovní kapitál (Net working capital) je používán nejčastěji. Pokud vyjde čistý pracovní kapitál kladný, měl by mít podnik schopnost hradit své finanční závazky. Naopak, pokud je tento ukazatel záporný, jde o tzv. nekrytý dluh. (Holečková, 2008) Čistý peněžní majetek (Peněžně-pohledávkový finanční fond) vyřazuje z krátkodobých aktiv zásoby a v některých případech také nelikvidní pohledávky. Jedná se tedy o takový mezistupeň zbývajících dvou ukazatelů. (Sedláček, 2007) Čistý peněžní fond (Čisté pohotové prostředky) zachycuje pouze nejlikvidnější část aktiv. Do pohotových peněžních prostředků se zde řadí hotovost a peníze na běžných účtech. Naopak do okamžitě splatných závazků patří závazky splatné k aktuálnímu datu nebo starší. Pro externí analytiky je tento výpočet složitější, jelikož nemají potřebné informace. (Růčková, 2012) 3.4.3 Analýza poměrových ukazatelů Jedná se o nejčastěji používanou analýzu, neboť vychází pouze z dat ze základních účetních výkazů, proto ji mohou provádět i externí finanční analytici. (Růčková, 2012) Poměrový ukazatel se vypočítá jako poměr jedné nebo několika účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce nebo k jejich skupině. (Růčková, 2012, s. 115) Touto analýzou můžeme také zkoumat časový vývoj, navíc se hodí i k porovnávání finanční situace podniku s finanční situací podniků podobných. Vybrané ukazatele se používají také ke zhodnocení úrovně společnosti v dané zemi a jako měřítko výkonnosti jednotlivých odvětví nebo ekonomik. (Jiříček, 2008) Pro přehlednější znázornění rozdělení poměrových ukazatelů jsem vytvořila obrázek 7. 19

Poměrové ukazatele Likvidity Rentability Aktivity Zadluženosti Kapitálového trhu Cash-flow Obrázek 7: Rozdělení poměrových ukazatelů (Zdroj: vlastní tvorba) Ukazatelé likvidity Jedná se o pravděpodobně nejpoužívanější ukazatele, co dokážou zjistit, zda je podnik schopný hradit své krátkodobé dluhy. Od takovéto platební schopnosti se dále vyvozuje solventnost, likvidita a likvidnost. (Jiříček, 2008) Solventnost je schopnost připravenosti hradit své dluhy, pokud nastane jejich splatnost. Lze se na ni dívat také jako na relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Podmínkou solventnosti by měla být likvidita. (Sedláček, 2007) Likvidita je míra schopnosti společnosti platit za své krátkodobé peněžní závazky včas a v plné výši, když nastane jejich splatnost. Jedná se tedy o měřítko okamžité solventnosti (Holečková, 2008) Likvidnost je vlastnost majetku (aktiv). Majetek je tím likvidnější, čím lépe jej můžeme převést na peníze. Například zásoby jsou likvidnější než dlouhodobý hmotný majetek. (Mrkvička, 2006) Obecně se rozlišují tři stupně likvidity, které jsou znázorněné na obrázku 8. 3. stupeň - běžná likvidita 2. stupeň - pohotová likvidita 1. stupeň - hotovostní likvidita 2. stupeň zásoby 1. stupeň pohledávky peníze v hotovost a na běžném účtu krátkodobé cenné papíry Obrázek 8: Rozdělení stupňů likvidity (Zdroj: vlastní tvorba) 20

Běžná likvidita (3. stupeň) - zobrazuje kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Podniku stačí, pokud tento ukazatel vyjde v rozmezí 1,5 až 2,5. Tento ukazatel je důležitý zejména pro krátkodobé věřitele podniku. (Sedláček, 2007) Pohotová likvidita (2. stupeň) na rozdíl od běžné likvidity nezahrnuje zásoby. Také je obecně doporučováno očistit od pohledávek ty, které jsou těžko vymahatelné a pochybné nebo dlouhodobé. Pohotová likvidita se porovnává s likviditou běžnou, kde se sleduje, jak velký rozdíl zde nastal. Pokud je běžná likvidita nepřiměřeně vyšší, podnik má nadměrný podíl svých zásob. Pohotová likvidita by se měla pohybovat mezi 1,0 až 1,5. (Růčková, 2012) Hotovostní (okamžitá) likvidita (1. stupeň) jedná se o nejpřesnější ukazatel, který měří schopnost podniku hradit splatné dluhy. Do tohoto ukazatele se dosazuje tzv. finanční majetek, který obsahuje peníze v hotovosti a na běžných účtech a také krátkodobé cenné papíry. Hodnota by se měla pohybovat mezi 0,2 až 0,5 dle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu. V americké literatuře se uvádí rozmezí 0,9 až 1,1. (Jiříček, 2008) Ukazatelé rentability Jedná se o další důležité ukazatele, které poměřují zisk, který podnik dosáhl podnikáním, a zdroje, které na to využil. Tyto ukazatelé se nazývají také ukazateli ziskovosti, výnosnosti nebo míry zisku. (Sedláček, 2007) Samotný pojem rentabilita vyjadřuje měřítko schopnosti společnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku využitím investovaného kapitálu. (Jiříček, 2008) Ukazatele rentability obecně nejvíce zajímají akcionáře nebo například potenciální investory. (Růčková, 2012) S ukazateli rentability nastává občas komplikace, neboť se zde rozlišuje domácí a mezinárodní pojetí těchto ukazatelů. Pro lepší přehlednost jsem vytvořila následující 21

přehledy obou pojetí. Domácí pojetí znázorňuje obrázek 3 umístěný výše a mezinárodní pojetí obrázek 9. Tržby - náklady bez odpisů, úroků a daní EBDIT = Zisk před odpisy, úroky a daněmi - odpisy EBIT = Zisk před úroky a daněmi - Nákladové úroky EBT = Zisk před zdaněním - Daň z příjmů EAT = Zisk po zdanění Obrázek 9: Mezinárodní pojetí ukazatelů rentability (Zdroj: vlastní tvorba) U samotných ukazatelů tedy není jednoznačně zadán čitatel ve zlomku, nýbrž některý ze zisků z obrázku 9. Musíme také připustit, že nastává určitý problém v kombinování rozvahy, což je výkaz se stavovými veličinami, a výkazu zisků a ztrát, což je tokový výkaz a lze zde sčítat data za určitá období. (Jiříček, 2008) Nejpoužívanější poměrové ukazatele rentability jsou: ukazatel rentability aktiv ROA (return of assets) o Jedná se o hlavní ukazatel rentability. Porovnává zisk s celkovými aktivy, které společnost investovala. Ukazuje nám, zda je podnik efektivní ve svém hospodaření. Nebere však v úvahu zdroje, ze kterých byl podnik financován. (Jiříček, 2008) ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE (return of equity) o Ukazatel vyjadřuje, jaká je výnosnost kapitálu, který vložili akcionáři nebo vlastníci podniku. Ti pak mohou posuzovat, zda je kapitál zhodnocen dostatečně při náležitém riziku investice. (Růčková, 2012) 22

ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu ROCE (return of capital employed) o Zde se jedná o ukazatel, který zobrazuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti, které jsou financované vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. (Růčková, 2012) ukazatel rentability tržeb ROS (return of sales) o Jde o další ukazatel, který charakterizuje zisk vztažený k tržbám. Prozradí nám, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu za 1 Kč tržeb. (Růčková, 2012) ukazatel rentability nákladů ROC (return of costs) o Považuje se za doplňkový ukazatel k ukazateli rentability tržeb. Zobrazuje poměr zisku k celkovým nákladům podniku, tedy kolik korun zisku připadá na jednu korunu vykazovaných nákladů. (Růčková, 2012) ukazatel nákladovosti o Informuje nás o tom, kolik korun celkových nákladů bylo vydáno na jednu korunu tržeb. (Jiříček, 2008) Ukazatelé aktivity Jde o skupinu ukazatelů, která měří, jak efektivně využívá podnik svá aktiva. Znovu zde nastává určitý problém, jelikož se porovnává toková veličina a stavová veličina. Tyto ukazatelé mohou být vyjádřeny ve dvou parametrech. (Kislingerová, 2008) 23

Rychlost obratu (obrátkovost) vyjadřuje, kolikrát se určitá položka majetku obrátí v tržby. (Holečková, 2008) Doba obratu zobrazuje, kolik dní trvá, než se uskuteční jedna obrátka. (Kislingerová, 2008) Nejběžnějšími ukazateli aktivity jsou: Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv (total assets turnover) o Jeho vyjádření je provedeno poměrem tržeb k celkovým aktivům. Říká nám, kolikrát se celková aktiva obrátí do tržeb za rok. Obecně by tento ukazatel měl být minimálně na hodnotě 1. (Holečková, 2008) Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv (fixed assets turnover) o Jedná se o část celkových aktiv, tedy stálá (dlouhodobá) aktiva. Tímto ukazatelem zkoumáme, zda se nejedná o nejméně aktivní úsek hospodaření nebo zda se má pořídit další dlouhodobý majetek. Obecně lze říci, že čím je ukazatel vyšší, tím je to lepší. (Sedláček, 2007) Ukazatel rychlosti obratu zásob (inventory turnover) o Informuje nás o tom, kolikrát se přemění zásoby na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a následný nákup zásob. Pokud vyjde číslo nízké v porovnání s ostatními podniky z odvětví, představuje to určité nebezpečí pro platební schopnost podniku. (Holečková, 2008) Ukazatel doby obratu zásob (stock turnover ratio) o Tento ukazatel pokládáme za ukazatel intenzity využití zásob a oznamuje nám, jakou dobu (ve dnech) jsou oběžná aktiva vázána v podobě 24

zásob, nebo také kolik dní trvá jedna obrátka zásob. Optimální hodnota je kolem třiceti dní. (Holečková, 2008) nebo Ukazatel rychlosti obratu pohledávek (accounts receivable turnover) o Ukazatel zobrazuje, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. (Jiříček, 2008) Ukazatel doby splatnosti (obratu) pohledávek (average collection period) o Ukazuje, jak dlouho (kolik dní) má podnik svůj majetek v pohledávkách, nebo také za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. (Holečková, 2008) nebo Ukazatelé zadluženosti Tato skupina ukazatelů sleduje poměr mezi cizími a vlastními zdroji. Pokud při analýze zjistíme, že firma má vysokou zadluženost, nemusí se hned jednat o negativum, jelikož vysoká finanční páka může pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. (Kislingerová, 2008) Základními ukazateli zadluženosti (finanční stability) jsou: Ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) 25

o Vyjadřuje poměr celkového kapitálu k celkovým aktivům. Také platí, že čím je tento ukazatel vyšší, tím je vyšší riziko pro věřitele. Z tohoto důvodu věřitelé upřednostňují nízkou hodnotu. (Sedláček, 2007) Koeficient samofinancování (equity ratio) o Porovnává vlastní kapitál a celková aktiva firmy. Jedná se o doplňkový ukazatel a společně s ukazatelem věřitelského rizika by měl dát v součtu přibližně hodnotu 1. (Růčková, 2012) Úrokové krytí (interest coverage) o Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát je zisk vyšší než nákladové úroky. Obecně se doporučuje hodnota 3, nebo nejlépe ještě více. (Sedláček, 2007) Koeficient zadluženosti (debt to equity ratio) o Jedná se o poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu. Používá se také jeho převrácená hodnota, která představuje míru finanční samostatnosti podniku. (Růčková, 2012) Ukazatelé kapitálového trhu Ukazatelé kapitálového trhu, někdy také označované za ukazatele tržní hodnoty, se liší od předchozích ukazatelů právě v tom, že pracují s tržními hodnotami. Nejvýznamnější jsou zejména pro investory, jelikož hodnotí návratnost investovaných prostředků. (Růčková, 2012) 26

Mezi základní ukazatele patří: Účetní hodnota akcie (book value per share) o Většinou vyjadřuje minimum, pod které by hodnota akcie na trhu neměla klesnout. (Jiříček, 2008) Čistý zisk na akcii (earnings per share, EPS) o Ukazuje, jak velký zisk připadá na jednu kmenovou akcii. (Růčková, 2012) Dividenda na akcii (dividend per share) Výplatní poměr (payout ratio) o Zobrazuje jaký podíl z čistého zisku je vyplácen akcionářům formou dividend. (Sedláček, 2007) Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii (price earnings ratio, P/E ratio) o Vyjadřuje, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za 1 korunu zisku na akcii, nebo také dobu návratnosti investovaného kapitálu do nákupu akcie. (Jiříček, 2008) Ukazatelé na bázi cash-flow Tyto ukazatelé se používají, pokud chceme analyzovat finanční situaci více detailně. Ukazatelé zvládají vyjádřit vnitřní finanční sílu firmy a oznamují míru schopnosti 27

podniku vytvářet z vlastní hospodářské činnosti finanční přebytky, které se použijí k financování investic, dividend nebo závazků. (Růčková, 2012) Do nejvýznamnějších ukazatelů cash-flow patří: Ukazatel cash-flow solventnosti (likvidity) o Zobrazuje schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky z peněžního toku v daném období. (Mrkvička, 2006) Stupeň oddlužení o Zachycuje poměr mezi schopností firmy platit vzniklé závazky z vlastních financí a financováním cizím kapitálem. (Růčková, 2012) Rentabilita obratu o Udává finanční efektivitu hospodaření ve firmě. (Růčková, 2012) Stupeň samofinancování investic o Prozrazuje míru finančního krytí investic z vlastních vnitřních firemních finančních zdrojů. Pokud je ukazatel v procentech vyšší než 100, investice jsou pokryty a zbytek se může využít na např. výplaty dividend. (Mrkvička, 2006) 3.4.4 Analýza soustav ukazatelů K nejznámějším soustavám ukazatelů patří tzv. pyramidové struktury poměrových ukazatelů, které přehledně a jasně zachycují charakteristické rysy podniku najednou. (Mrkvička, 2006) 28

Poprvé byl použit pyramidový rozklad v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a dodnes zůstává nejtypičtějším pyramidovým rozkladem právě Du Pont rozklad. (Růčková, 2012, s. 111) Du Pont rozklad Zobrazuje rozklad rentability vlastního kapitálu v závislosti na ziskovém rozpětí, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. (Mrkvička, 2006) V prvním stupni této analýzy je ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROE), který představuje vrchol pyramidy a je rozhodujícím ukazatelem pro hodnocení finanční situace firmy. V dalším stupni se tento ukazatel rozkládá do dvou dílčích ukazatelů: ukazatele rentability tržeb (levá strana pyramidy) a ukazatele doby obratu celkových aktiv (pravá strana pyramidy). (Jiříček, 2008, s. 74) Základem pro Du Pont rozklad (obrázek 10) je tzv. Du Pont rovnice. (Mrkvička, 2006) Rentabilita vlastního kapitálu ROA * Aktiva celkem/vlastní kapitál Rentabilita tržeb / obrat celkových aktiv EAT tržby tržby / aktiva celkem Obrázek 10: Du Pont rozklad (Zdroj: Růčková, 2012, s. 111) 29

3.4.5 Bankrotní a bonitní modely Bankrotní a bonitní modely mají stejný cíl, a to přiřadit společnosti jednu číselnou hodnotu, dle které se posuzuje finanční zdraví této společnosti. Rozdíl mezi modely je pouze v tom, k jakému účelu slouží. (Růčková, 2012) Bankrotní modely Bankrotní modely mají za úkol odpovědět na otázku, zda je firma ohrožena bankrotem. (Růčková, 2012) Do základních bankrotních modelů patří: Altmanovo Z-skóre o V roce 1968 vytipoval prof. Edward Altman na základě statistické analýzy souboru firem několik ukazatelů, které statisticky dokázaly předpovídat finanční krach firmy. Odborně řečeno se jednalo o tzv. diskriminační analýzu. Jejím výsledkem je rovnice, do které se dosazují hodnoty finančních ukazatelů, a na základě výsledku se o firmě dá pravděpodobnostně předpovídat, zda se jedná o do budoucna prosperující firmu, či o adepta na bankrot. (Kislingerová, 2008, s. 78) Altmanova rovnice dle Jiříčka (2008): kde: x 1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva x 2 = zadržené výdělky/celková aktiva x 3 = zisk před úroky a zdaněním/celková aktiva x 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje x 5 = tržby/aktiva celkem Domácí modifikace Altmanova Z-skóre o Pro české podniky existuje také modifikovaný vzorec, kde je přidána šestá proměnná, jenž zobrazuje problematiku platební neschopnosti českých společností. (Jiříček, 2008) 30

Modifikovaná Altmanova rovnice dle Jiříčka (2008): kde: x 6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy Tafflerův model o Tafflerův model představuje určitou variantu Altmanova modelu, vyvinutou pro analýzu britských společností v původní podobě profesorem Tafflerem v roce 1977 a následně doplněnou a vylepšovanou. (Mrkvička, 2006, s. 150) Model IN Index důvěryhodnosti Bonitní modely Bonitní modely mají za úkol informovat o finančním zdraví společnosti, tedy zda se jedná o dobrou nebo špatnou firmu. (Růčková, 2012) Mezi nejpoužívanější bonitní modely patří: Tamariho model o Tento model bodově ohodnocuje úroveň vypočtených poměrových ukazatelů a jejich postavení na žebříčku podniků v daném oboru (nebo spíše v dostupné databázi) a bonitu podniku stanovuje na základě celkem dosaženého počtu bodů. (Mrkvička, 2006, s. 151) Kralickův Quicktest o P. Kralicek vybral z jednotlivých skupin ukazatelů čtyři ukazatele a podle jejich výsledných hodnot přiděluje firmě body. (Kislingerová, 2008, s. 74) Soustava bilančních analýz 31

3.5 Souvislosti hospodářské krize se společnostmi na českém trhu Slovo krize je spojováno s neštěstím, smutným obdobím člověka, podniku, státu, zkrátka každého subjektu, který je ve spojení s lidmi. (Zuzák, 2008, s. 9) Každý celek si prochází čtyřmi fázemi, které lze přirovnávat k jaru, létu, podzimu a zimě. V zimě dochází obvykle ke krizi, což je běžným obdobím ve vývoji a životě každého celku, poté následuje znovu jaro a s ním začátek nového cyklu. (Zuzák, 2008) Prakticky již od roku 2007 bojuje vyspělý svět s krizí, která začala jako finanční krize, pokračovala jako ekonomická recese, a poté přešla do dluhové krize vlád, ohrožující pomalé a křehké hospodářské oživení. (Janáčková, 2010, s. 33) Jakmile se začaly vytvářet finanční nerovnováhy ve světové ekonomice, bylo jasné, že něco není v pořádku. Zvyšovalo se zadlužování některých zemí a uvolňovala se měnová politika, což vedlo ke vzniku bublin na trzích některých aktiv. Vlády však reagovali na nastalou finanční krizi pouze tzv. naléváním dalších peněz do ekonomiky, tedy spíše přilévaly olej do ohně. (Janáčková, 2010) Česká ekonomika se naštěstí vyhnula první fázi, tedy finanční krizi. Ovšem následná hospodářská recese, která znamenala pokles zahraniční poptávky, se nám již nevyhnula. (Janáčková, 2010) Průmyslová produkce na přelomu let 2008 a 2009 zažila veliký propad. Finanční krize se naštěstí nestala velkým problémem pro český bankovní sektor, avšak právě průmyslová produkce dostala zabrat, což se pochopitelně dotklo veškerého nastavení cash-flow českých společností. Dalším ukazatelem pro české manažery byl také zahraniční obchod. Právě díky informacím od partnerských států, které již recesí postiženy byly dříve, mohli čeští manažeři jednat razantně a s mírným předstihem. (Kislingerová, 2010) Pokles produkce byl tlačen dolů zejména klesající zahraniční poptávkou, která se snižovala rychleji než poptávka domácí. Nejhůře na tom byl zpracovatelský průmysl, který dopady krize nesl nejtíživěji. (Kislingerová, 2010) Velmi podstatný je také postupný vývoj přístupu managementu firem k některým klíčovým otázkám fungování jejich společností zvláště k těm, které se velmi silně dotýkají finančního zdraví a stability podnikajících subjektů. Značné problémy viděly 32

a vidí podniky v oblasti financování provozní činnosti, a to v souladu s tím, jak banky podstatně zpřísnily úvěrovou politiku. (Kislingerová, 2010, s. 174) Po této finanční a ekonomické krizi opět přichází oživení, které je ovšem velmi pozvolné. Během finanční krize se mnoho států snažilo zachraňovat zadlužené banky, a tak přebíraly jejich dluhy, dále se také tiskly peníze, čímž se znehodnocoval dluh vysokou inflací. (Janáčková, 2010) 33

4 Metodika práce Předchozí kapitola byla věnována teoretické části, ze které jsem při zpracovávání následující praktické části vycházela. Samozřejmě je ovšem celková oblast finanční analýzy mnohem rozsáhlejší. K analyzování finanční situace společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. jsem použila externí veřejně dostupné účetní výkazy, ze kterých jsem pracovala převážně s rozvahou a výkazem zisku a ztrát. Tyto výkazy jsou uvedeny v příloze A, B a C. Praktická část je věnována analýze absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, analýze pomocí vybraného bankrotního modelu a také odvětvovému srovnání. Hodnoceny jsou roky 2006 až 2011, kde se zaměřuji především na období celosvětové finanční krize. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty dosažené výsledky společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. Současně jsou zde umístěna také doporučení, díky kterým by společnost mohla eventuálně zlepšit svou finanční situaci. 34

5 Praktická část Tato část se zaměřuje konkrétně na finanční analýzu společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. Umístila jsem zde také komentáře k vývoji jednotlivých ukazatelů. 5.1 Představení společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. Obchodní společnost Tchibo Praha, spol. s r. o. je podnikem se zahraniční majetkovou účastí v souladu s rozhodnutím FMF ČSFR ze dne 20. 03. 1991. Byla zapsána do Obchodního rejstříku dne 3. dubna 1991 u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 32369. Identifikační číslo je 16190793. Sídlo se nachází v Praha - Michle, Želetavská 1449/9, PSČ 140 00. (www.justice.cz) Společnost byla založena jediným společníkem, kterým je společnost EDUSCHO (Austria) GmbH, se sídlem Gadnergasse 71, 1110 Vídeň, Rakousko. Byla založena zakladatelskou listinou na dobu neurčitou. Základní kapitál je tvořen peněžitým vkladem ve výši: Kč 427.149.000,--, který byl plně splacen. (www.justice.cz) Hlavními druhy činnosti jsou pekařství, cukrářství, hostinská činnost, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. (www.justice.cz) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada společníků, jejíž působnost vykonává v plném rozsahu jediný společník společnosti, který rozhoduje o všech otázkách. Rozhodnutí společníka musí mít písemnou formu a musí být společníkem podepsáno. Valná hromada je svolávána jednateli dle potřeby, nejméně však 1x do roka. O veškerých jednáních je pořizován písemný zápis. Všechny písemnosti musí být uchovány po celou dobu trvání společnosti. (www.justice.cz) Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé. Společnost má dva jednatele. Ti jsou oprávněni jednat jménem společnosti pouze společně. K 31. 12. 2012 to jsou: Richard Hodul a Wioletta Rosolowska. (www.justice.cz) 35

Tchibo se řadí k největším výrobcům kávy na světě a je vedoucí firmou na trhu pražené kávy na mnoha evropských trzích včetně České republiky. V tuzemsku zaujímá přední pozici na trhu kávového občerstvení. Obchodní model společnosti Tchibo propojuje pod mottem Objevte jedinečný svět Tchibo kávovou expertízu a každý týden nové tematické kolekce spotřebního zboží. Své výrobky nabízí Tchibo prostřednictvím vícekanálového distribučního systému, který tvoří síť kamenných prodejen Tchibo, internetový obchod a síť prodejních míst ve vybraných prodejnách obchodních řetězců. (www.tchibo.cz) V roce 1991 společnost vstoupila na český trh. O deset let později si získala vedoucí postavení na trhu s praženou zrnkovou kávou a v roce 2004 zahájila prodej spotřebního zboží, ten samý rok otevřela i první obchod Tchibo v Brně. Za čtyři roky zahájila provoz svého internetového obchodu a v roce 2010 již provozuje 23 obchodů v České republice a také velikou síť prodejních míst v obchodních řetězcích. (www.tchibo.cz) 5.2 Analýza absolutních ukazatelů Nejdříve budu posuzovat horizontální, poté vertikální analýzu společnosti Tchibo Praha spol. s r. o. Pro větší přehlednost a orientaci jsem rozdělila rozvahu zvlášť na stranu aktiv a stranu pasiv. 5.2.1 Horizontální analýza 1. Rozvaha, strana aktiv V tabulkách umístěných v příloze D a E je zobrazena podrobná horizontální analýza rozvahy strany aktiv pro sledované období. Nejprve (v příloze D) její absolutní změny, poté (v příloze E) změny relativní Aktiva celkem Z analýzy ve sledovaném období vyplývá, že celková aktiva mají rostoucí tendenci, pouze v roce 2009 se jejich hodnota o 4,72 % (tj. o 39 382 tis. Kč) snížila. Toto snížení je zapříčiněno značným poklesem dlouhodobého majetku hmotného a finančního majetku. 36

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek spíše klesá, pouze na začátku sledovaného období jednorázově vzrostl o 9,25 % (tj. o 14 687 tis. Kč.). Významnou roli v tom hraje právě dlouhodobý majetek hmotný, který se od roku 2007 stále snižuje. To je způsobeno klesající tendencí u rozvahové položky stavby a v roce 2011 prodáním vlastněných pozemků v hodnotě 1 023 tis. Kč. Dlouhodobý majetek nehmotný se v posledním roce sledovaného období viditelně zvýšil díky položce ocenitelná práva, která společnost od roku 2011 vlastní v hodnotě 3 256 tis. Kč. Oběžná aktiva Z tabulek v příloze D a E je patrné, že se oběžná aktiva stále zvyšují. Je to způsobeno rostoucí tendencí krátkodobých pohledávek. Nejvyšší nárůst je zaznamenán v roce 2009, jedná se o 167,52 % (tj. o 305 599 tis. Kč.) Pokud se zaměříme na zásoby, zjistíme, že tato položka nám spíše kolísá. Nejvyšší nárůst je zaznamenán v roce 2007 o 33,64 % (tj. o 42 170 tis. Kč), zatímco nejmarkantnější pokles je hned v následujícím roce, a to o 23,84 % (tj. o 39 941 tis. Kč). Bereme-li v úvahu pouze poslední tři roky sledovaného období, zásoby se mírně zvyšují, a to převážně položka zboží. Co se týká finančního majetku, můžeme říci, že má rostoucí tendenci, až na rok 2009, kdy došlo k nezanedbatelnému snížení o 79,53 % (tj. o 276 162 tis. Kč). Ostatní aktiva Ostatní aktiva se skládají z časového rozlišování, které obsahuje pouze náklady příštích období. Až na rok 2007 má tato položka rostoucí trend. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2008, tedy o 376,13 % (tj. o 1 922 tis. Kč). 37

tis. Kč 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 sledované období Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva Obrázek 11: Trendy aktiv společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. v tis. Kč (Zdroj: rozvahy společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., vlastní výpočty) Pro lepší dokreslení celkové situace strany aktiv je výše umístěný obrázek 11, ve kterém jsou zřetelně vidět trendy, kterými se společnost, co se týče aktiv, ubírá. 2. Rozvaha, strana pasiv V tabulkách umístěných v příloze F a G je rovněž zobrazena podrobná horizontální analýza rozvahy strany pasiv pro sledované období. Nejprve (v příloze F) opět její absolutní změny, poté (v příloze G) změny relativní Pasiva celkem Celková pasiva, až na rok 2009, mají rostoucí trend. V roce 2009 se o 4,72 % (tj. o 39 382 tis. Kč) snížily, tento pokles zapříčinily cizí zdroje, kde došlo ke snížení o 36,39 % (tj. o 112 663 tis. Kč). Vlastní kapitál Vlastní kapitál má jasně rostoucí tendenci. Nejvyšší absolutní nárůst je zaznamenán v roce 2010, jedná se o 106 317 tis. Kč (tj. o 19,08 %). Základní kapitál se po celou dobu sledovaného období nemění, zatímco rezervní fondy (zákonný rezervní fond) se stále navyšují, což je způsobeno kladným výsledkem hospodaření běžného účetního období od roku 2007. 38

Výsledek hospodaření minulých let je tvořen ztrátou, jež není uhrazována a na straně druhé ziskem, který se během sledovaného období zvyšuje. Toto navyšování je zapříčiněno předně hospodářským výsledkem běžného období, který má, jak je výše zmíněno, od roku 2007 kladné hodnoty. Výsledek hospodaření minulých let je proto zpočátku záporný a od roku 2009 kladný, načež se razantně zvyšuje. Zejména v roce 2011, a to o 101 001 tis. Kč (tj. o 107,90 %). Cizí zdroje Cizí zdroje zprvu kolísaly, po značném poklesu v roce 2009 o 36,39 % (tj. o 122 663 tis. Kč) způsobeném především snížením rezerv a krátkodobých závazků, dochází znovu k jejich navyšování. Po vytvoření rezervy na daň z příjmů v roce 2008, kdy došlo k nárůstu rezerv o 143,89 % (tj. o 32 784 tis. Kč), mají spíše klesající tendenci. Nejvýraznější pokles je zaregistrován v roce následujícím (2009) o 67,65 % (tj. o 37 590 tis. Kč), je to zapříčiněno hlavně díky čerpání vytvořené rezervy na daň z příjmů a také ostatních rezerv. Dlouhodobé závazky společnost nemá žádné. Krátkodobé závazky ve sledovaném období spíše kolísají. Nápadný je až meziroční pokles v roce 2009 o 30,22 % (tj. o 85 075 tis. Kč), který je způsoben úbytkem závazků z obchodních vztahů o 54,79 % (tj. o 64 452 tis. Kč), závazků k zaměstnancům o 34,40 % (tj. o 2 973 tis. Kč), závazků ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění o 39,09 % (tj. o 1 651 tis. Kč) a dohadných účtů pasivních o 13,89 % (tj. o 19 179 tis. Kč). Ostatní pasiva Ostatní pasiva skládající se z časového rozlišování obsahují pouze výnosy příštích období. Jejich trend je spíše kolísavý, významné je pouze zvýšení v roce 2007 o 7645,40 % (tj. o 26 606 tis. Kč). 39

tisíc Kč 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 sledované období Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva Obrázek 12: Trendy pasiv společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. v tis. Kč (Zdroj: rozvahy společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., vlastní výpočty) Obrázek 12 nám opět přehledně dokresluje, jaké jsou trendy u celkových pasiv, vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv. Rozhodně se dá říci, že na rozdíl od cizích zdrojů má vlastní kapitál značně rostoucí tendenci. 3. Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát jsem kvůli lepší orientaci a přehlednosti rozdělila na tři části. Horní část je věnována přidané hodnotě, střední část provoznímu výsledku hospodaření a poslední část se zabývá výsledky hospodaření. Dále jsem vybrala pouze důležité položky výkazu zisku a ztrát a podrobné výpočty se všemi položkami jsou uvedeny v příloze H a I. Část přidané hodnoty V tabulce 1 a 2 jsou zobrazeny absolutní a relativní změny přidané hodnoty ve sledovaném období. 40

Tabulka 1: Absolutní změny přidané hodnoty v tis. Kč (Zdroj: výkazy zisků a ztrát společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., vlastní výpočty) 2007-2006 2008-2007 2009-2008 2010-2009 2011-2010 Tržby za prodej zboží 178 857 118 656-21 721 163 891 221 582 Náklady vynaložené na prodané zboží 53 343 31 136-15 049 101 481 278 283 Obchodní marže 125 514 87 520-6 672 62 410-56 701 Výkony -5 170 6 604-607 23 713-157 Výkonová spotřeba -55 630 51 649-48 117 47 043-8 617 Přidaná hodnota 175 974 42 475 40 838 39 080-48 241 Tabulka 2: Relativní změny přidané hodnoty v tis. Kč (Zdroj: výkazy zisků a ztrát společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., vlastní výpočty) 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 Tržby za prodej zboží 12,06% 7,14% -1,22% 9,32% 11,52% Náklady vynaložené na prodané zboží 5,57% 3,08% -1,44% 9,89% 24,67% Obchodní marže 23,85% 13,43% -0,90% 8,52% -7,13% Výkony -34,95% 68,62% -3,74% 151,80% -0,40% Výkonová spotřeba -11,19% 11,69% -9,75% 10,57% -1,75% Přidaná hodnota 401,27% 19,32% 15,57% 12,89% -14,10% Podíváme-li se na tržby za prodej zboží, můžeme říci, že kromě roku 2009, kdy došlo k lehkému poklesu o 1,22 % (tj. o 21 721 tis. Kč), mají tržby společnosti rostoucí tendenci. Náklady vynaložené na prodané zboží jsou k tržbám úměrné. Obchodní marže je v celém sledovaném období kladná, což by měla být samozřejmost. Jednorázový vysoký nárůst zaznamenala společnost v roce 2007, kdy se obchodní marže zvýšila o 23,85 % (tj. o 125 514 tis. Kč). Z výše uvedených tabulek ovšem vidíme také lehký meziroční pokles v roce 2011, jde o 7,13 % (tj. 56 701 tis. Kč). Přidaná hodnota ve sledovaném období převážně roste, což je pro společnost velmi pozitivní. Jediný pokles analýza vykazuje pouze v posledním roce 2011, kde přidaná hodnota klesla o 14,10 % (tj. o 48 241 tis. Kč). Oproti tomu nejvyšší nárůst se projevil hned na začátku sledovaného období, a to meziročním nárůstem o 401,27 % (tj. o 175 974 tis. Kč). 41

Část provozního výsledku hospodaření V tabulce 3 a 4 jsou zobrazeny absolutní a relativní změny provozního výsledku hospodaření ve sledovaném období. Tabulka 3: Absolutní změny provozního výsledku hospodaření v tis. Kč (Zdroj: výkazy zisků a ztrát společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o., vlastní výpočty) 2007-2006 2008-2007 2009-2008 2010-2009 2011-2010 Tržby za prodej zboží 178 857 118 656-21 721 163 891 221 582 Náklady vynaložené na prodané zboží 53 343 31 136-15 049 101 481 278 283 Výkony -5 170 6 604-607 23 713-157 Výkonová spotřeba -55 630 51 649-48 117 47 043-8 617 Osobní náklady 16 055 11 737 12 833-4 107 23 726 Daně a poplatky -87-147 58 22 1 787 Odpisy dlouhodobého nehmotného -32 411 10 075-975 -4 753 5 462 a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku -2 853 573-3 557-1 413 22 106 a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku -689-254 -68 14 56 509 a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů 32 083-11 314 3 093 7 775-67 955 příštích období Ostatní provozní výnosy 837 1 295-1 387-399 1 454 Ostatní provozní náklady 18 727-28 641 2 526 1 955 2 024 Provozní výsledek hospodaření 140 280 62 887 18 427 38 362-48 234 42