Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Karel Mudrych Autor: Eva Durníková Brno 2010

Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Karlu Mudrychovi, vedoucímu bakalářské práce, za odbornou pomoc a cenné připomínky při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR vypracovala samostatně a za použití těch pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. května 2010

Abstract Durníková, E. Comparison between pension insurance with and without state contribution in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2010. The purpose of this bachelor thesis is to compare pension insurance with a state contribution provided by a pension fund to commercial pension insurance without any state subsidy offered by commercial insurance company. Initial brief explanation of the Czech pension system is followed by very detailed theoretical description of both products. Their main differences are emphasised in a practical part, where typical examine shows, which of the two products is more convenient. Keywords Pension insurance, commercial insurance company, pension fund, pension system. Abstrakt Durníková, E. Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Bakalářská práce se zabývá problematikou srovnání penzijního připojištění se stáním příspěvkem u penzijního fondu a důchodového pojištění u komerční pojišťovny v České republice. První část práce krátce seznamuje s českým důchodovým systémem. V další části jsou oba produkty rozebrány z teoretického pohledu. V praktické části jsou vymezeny rozdíly mezi produkty a na modelovém příkladu je předvedeno, který z produktů je z hlediska zajištění na stáří vhodnější. Klíčová slova Důchodové pojištění, penzijní připojištění, komerční pojišťovna, penzijní fond, důchodový systém.

6 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl a metodika práce 11 2.1 Cíl práce... 11 2.2 Metodika... 11 3 Teoretická část 13 3.1 Český důchodový systém... 13 3.1.1 Popis systému... 13 3.1.2 Druhy dávek... 13 3.2 Penzijní připojištění... 14 3.2.1 Charakteristika penzijního připojištění... 14 3.2.2 Právní úprava... 14 3.2.3 Penzijní fondy... 15 3.2.4 Penzijní plán... 16 3.2.5 Dávky z penzijního připojištění... 17 3.2.6 Výpočet velikosti doživotních dávek (penzí)... 18 3.2.7 Zánik penzijního připojištění... 18 3.2.8 Příspěvky na penzijní připojištění... 19 3.2.9 Daňové zvýhodnění penzijního připojištění... 21 3.2.10 Trh penzijního připojištění v ČR... 22 3.2.11 Asociace penzijních fondů České republiky... 23 3.3 Životní pojištění... 25 3.3.1 Charakteristika životního pojištění... 25 3.3.2 Právní úprava životního pojištění... 25 3.3.3 Základní podoby životního pojištění... 25 3.3.4 Pojistné a pojistné plnění v životním pojištění... 26 3.3.5 Vznik a zánik životního pojištění... 27 3.3.6 Daňové zvýhodnění životního pojištění... 27 3.3.7 Důchodové pojištění... 28 3.3.8 Trh důchodového pojištění v ČR... 30 3.3.9 Česká asociace pojišťoven... 32

7 4 Praktická část 33 4.1 Představení poskytovatelů produktů... 33 4.1.1 Česká pojišťovna... 33 4.1.2 Penzijního fond České Pojišťovny... 33 4.2 Určení rozdílů... 34 4.3 Modelový příklad... 35 4.3.1 Varianta A... 35 4.3.2 Varianta B... 40 4.4 Srovnání produktů... 44 4.4.1 Varianta A... 44 4.4.2 Varianta B... 46 5 Diskuze 48 6 Závěr 50 7 Seznam použité literatury a zdrojů 51 8 Přílohy 54

8 Seznam tabulek a obrázků Tab. 1 Hospodářské výsledky penzijních fondů (v miliardách Kč)... 16 Tab. 2 Příspěvky účastníků v letech 2000-2004... 20 Tab. 3 Příspěvky účastníků v letech 2005-2009... 20 Tab. 4 Státní příspěvek na penzijní připojištění u nových smluv... (nejdříve od 1. 1. 2000)... 20 Tab. 5 Státní příspěvek v letech 2000-2004... 21 Tab. 6 Státní příspěvek v letech 2005-2009... 21 Tab. 7 Výše ročního daňového odpočtu... 22 Tab. 8 Základní informace o důchodovém pojištění k 31. 12. v jednotlivých letech... 31 Tab. 9 Rozdíly produktů... 35 Tab. 10 Modelování penzijní připojištění pro variantu A... 36 Tab. 11 Modelování důchodového pojištění pro variantu A... 38 Tab. 12 Modelování penzijního připojištění pro variantu B... 41 Tab. 13 Modelování důchodového pojištění pro variantu B... 42 Tab. 14 Komparace některých výsledků varianty A... 44 Tab. 15 Komparace některých výsledků varianty B... 46 Obr. 1 Umístění prostředků PF k 31. 12. 2009... 15 Obr. 2 Podíl PF na celkovém počtu účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2009... 23 Obr. 3 Rozložení zaplaceného pojistného... 29 Obr. 4 Podíl na celkovém pojistném životního pojištění podle produktů ŽP k 31. 12. 2009... 31 Obr. 5 Vývoj příspěvků a zhodnocení penzijního připojištění v čase (var. A). 37 Obr. 6 Vývoj důchodového pojištění v čase (var. A)... 39 Obr. 7 Vývoj příspěvků a zhodnocení penzijního připojištění v čase (var. B). 42 Obr. 8 Vývoj důchodového pojištění v čase (var. B)... 43 Obr. 9 Celková naspořená částka... 45 Obr. 10 Měsíční doživotní penze... 45 Obr. 11 Srovnání celkové naspořené částky... 46 Obr. 12 Měsíční doživotní penze... 47

9 1 Úvod S vývojem společnosti dochází ke změnám ve všech oblastech lidského bytí. Například pokroky v medicíně a kvalitnější zdravotní péče přispívají k tomu, že se dnes lidé dožívají vyššího věku než naši předkové. Na druhou stranu tyto pokroky nejsou zadarmo. Náklady na zdravotní péči každoročně rostou. V budoucnu tak budou finance často rozhodovat, jaké léky či lékařskou péči si budeme moci dovolit. Nejčastějšími klienty lékařských zařízení jsou přitom senioři, protože v pokročilém věku se projevuje mnohem více onemocnění. Dalším faktem je, že dnešní mladé páry často odkládají založení rodiny tak dlouho, až už je pro některé z nich pozdě. Z údajů pravidelně zveřejňovaných na stránkách Českého statistického úřadu vyplývá, že v roce 2009 se průměrný věk žen při narození prvního dítěte zvýšil na 27,4 roku, v roce 1991 to byl věk 22,4. A ti co rodinu přeci jen založí, mají jednoho, dva potomky. V roce 2009 činil průměrný počet dětí narozených jedné ženě 1,49, přičemž v roce 1991 to bylo 1,86. Dožití se vyššího věku spolu s klesající porodností u nás přispívá k jevu zvanému stárnutí populace. Tento problém se samozřejmě netýká pouze České republiky, ale i dalších vyspělých evropských zemí. V dalších letech stárnutí společnosti ovlivní nejen vyplácení penzí, ale i mnohé další sektory ekonomiky. Nicméně finanční stránka nepříznivého demografického vývoje bude zřejmě nejzávažnější. Často se hovoří o udržitelnosti či neudržitelnosti penzijního systému a o jeho reformě. Je potřeba si uvědomit, že v souvislosti s penzijní reformou se mluví o občanech, kterým bude v roce 2055, kdy podle prognóz překročí počet seniorů hranici 3 milionů osob, 65 let a více (Český statistický úřad, 2004). Pro srovnání, k 31. březnu 2010 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 2 225 908 starobních důchodců. Reforma se tedy týká těch lidí, kteří se narodili před rokem 1990, tedy mé generace a ne těch, kteří mají pár let do penze či už v ní dokonce jsou. Prvním krokem důchodové reformy je nový zákon o důchodovém pojištění, který vstoupil v platnost 1. 1. 2010. Důchodový věk je již nyní pro dnešní čtyřicátníky 65 let. Stejně jako v západní Evropě. Do budoucna se v rámci některých návrhů reformy uvažuje o jeho dalším navýšení. Mění se potřebná doba pojištění pro přiznání řádného starobního důchodu. Dosud platilo, že musí být splněna podmínka důchodového věku a doby pojištění 25 let. Nově se doba, po kterou musíme být důchodově pojištěni, prodlužuje až na 35 let. Ani tyto kroky však náš penzijní systém nezachrání. Mnoho občanů totiž v tomto věku nebude moci pracovat (nenajdou práci, zdravotní stav jim to nedovolí). V západní Evropě odchází řada penzistů do důchodu těsně po šedesátce, protože mají vlastní úspory. Penzisté, kteří ve světě odchází do důchodu v šedesáti, se v průměru dožívají o několik let vyššího věku než občané, kteří odejdou do důchodu v 65 letech (Gola, 2010a). Tito občané si již během aktivního života výrazně šetří na penzi formou různých finančních produktů (většinou kombinací např. penzijního připojištění a investicemi do fondů) a jejich úspory jsou vý-

znamným finančním doplňkem státní penze. Mohou tedy volit finančně méně výhodný předčasný důchod a odejít o několik let do důchodu dříve (Gola, 2009). Hlavní tíhu odpovědnosti za důstojnou životní úroveň i v budoucnu ponese stát systémem povinného státního důchodového pojištění, nicméně bude na každém, aby se sám a včas přičinil o výši svého doplňkového příjmu. Poměr státní penze k průměrné čisté mzdě se bude v Česku v budoucnu neustále snižovat. V současné době dosahuje průměrná státní penze cca 54 % průměrné čisté mzdy. I když životní úroveň penzistů v Česku klesá, pořád dosahuje průměrný státní důchod více než polovinu průměrné čisté mzdy, což je na světové poměry velmi slušné. Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. 3. 2010 celkem 10 043 Kč, z toho u mužů 11 162 Kč a u žen 9 119 Kč. Průměrná mzda ve stejném období činila 23 598 Kč. Z toho jasně vidět, k jakému propadu při odchodu do důchodu dochází. Na tuto situaci je potřeba se připravit. Vzhledem k tomu, jaký nabral demografický vývoj směr, se bude tento poměr nadále zhoršovat. Dnešní čtyřicátníci tak budou rádi za státní penzi ve výši 40 % průměrné čisté mzdy (Gola, 2010b). Odpovědnost za finanční budoucnost, ať chceme nebo ne, tak leží na každém jednotlivci. 10

11 2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Tím, který produkt je z hlediska zajištění v důchodu ten nejvýhodnější, se přede mnou zabývalo mnoho prací. Já se však zaměřím na dva konkrétní produkty, a sice na penzijní připojištění se státním příspěvkem a důchodové pojištění nabízené komerční pojišťovnou. Lidé totiž často od sebe tyto dva produkty nerozlišují a jeden pojem důchodové pojištění používají prakticky pro všechny produkty, od kterých čekají, že jim naspoří na penzi. Cílem mé bakalářské práce je vyjasnit odlišnosti těchto dvou produktů nabízených na českém trhu pojištění a stanovit, který z nich je z pohledu osobních financí vhodnější pro zajištění na stáří. Podám tedy ucelený přehled o obou zmíněných produktech o tom jak fungují, o jejich výhodách a nevýhodách, současné situaci na českém trhu. 2.2 Metodika Metodika práce je založena na získávání a shromažďování teoretických poznatků z odborné literatury a odborných článků z oblasti penzijního připojištění a životního pojištění v tisku, z údajů zveřejňovaných Asociací penzijních fondů ČR a Českou asociací pojišťoven, z internetových stránek Ministerstva financí, jednotlivých pojišťoven a finančních serverů. V teoretické části oba produkty charakterizuji. V první podkapitole teoretické části bude stručně popsán důchodový systém v České republice. Ve druhé podkapitole se zaměřím na penzijní připojištění se státním příspěvkem. A ve třetí podkapitole bude zachycena problematika důchodového pojištění včetně pojištění životního. V praktické části oba produkty slovně srovnám s důrazem na popsání jejich společných a především potom rozdílných rysů. Poté na modelovém příkladu demonstruji, který produkt bude z pohledu zajištění v důchodovém věku pro klienta výhodnější. Modelový příklad bude vytvořen ve dvou variantách, přičemž ty se od sebe budou lišit vstupním věkem. V první variantě uzavře penzijní připojištění i důchodové pojištění žena ve věku 20 let, jejíž čistý měsíční příjem je 18 000 Kč, ve druhé variantě to samé učiní žena ve věku 50 let s čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč. Jak už jsem zmínila, demografie jasně hovoří o stárnutí obyvatel, takže budou vhodná doporučení i pro tuto věkovou skupinu. Ženské pohlaví jsem zvolila především proto, že mě zajímalo, kolik bych naspořila, kdybych některý z produktů uzavřela osobně. V modelových příkladech srovnávám produkt důchodové pojištění nabízený Českou pojišťovnou s penzijním připojištěním nabízeným Penzijním fondem České pojišťovny. Tyto finanční ústavy jsem vybrala proto, že Česká pojišťovna je v současnosti největším domácím pojišťovacím ústavem a Penzijní fond ČP,

který je součástí finanční skupiny České pojišťovny, je zároveň největším penzijním fondem u nás. Postupně budu produkty v obou variantách srovnávat podle následujících kritérií hodnocení: výše úložek, výše státní podpory, zhodnocení prostředků, daňová úspora a konečný stav účtu. Produkt, jehož konečný stav účtu bude vyšší, budu považovat za výhodnější a v závěru jej doporučím jako produkt vhodný k zajištění na stáří. 12

13 3 Teoretická část 3.1 Český důchodový systém 3.1.1 Popis systému Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění, do kterého se řadí i důchodové pojištění, které v práci srovnávám. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. 3.1.2 Druhy dávek Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí. Důchod se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a z procentní výměry Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociál-

14 ního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010). 3.2 Penzijní připojištění 3.2.1 Charakteristika penzijního připojištění Penzijní připojištění má zabezpečit občanům další zdroj příjmů, který bude doplňovat důchod ze základního státního systému důchodového pojištění. Mohou se tak v průběhu svého života finančně zajišťovat na období, kdy přestanou pracovat a vydělávat, což jim pomůže k udržení přiměřené životní úrovně. Penzijním připojištěním se státním příspěvkem se rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění (zákon č. 42/1994 Sb., 1, odst. 2). Základním principem penzijního připojištění je dobrovolnost, neboť penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy o penzijním připojištění uzavřené mezi účastníkem a penzijním fondem a to dnem, který je uveden ve smlouvě. U penzijního připojištění je významná též úloha státu, která se projevuje jednak v poskytování státních příspěvků ve prospěch účastníků penzijního připojištění, jednak v dozoru státních institucí nad činností penzijních fondů. Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky (Přib, 2009, str. 112). Podmínkou účasti na penzijním připojištění není ani účast na důchodovém pojištění, ani trvání zaměstnání. Účastníkem penzijního připojištění se může stát i poživatel důchodu z důchodového pojištění. 3.2.2 Právní úprava Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 170/1999 Sb. Novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Změny provedené zákonem č. 170/1999 Sb. se týkají především úpravy postavení a investiční činnosti penzijních fondů, zvýšení pravomocí orgánů státního dozoru, podmínek pro nárok na dávky penzijního připojištění, zvýšení státního příspěvku a daňové zvýhodnění penzijního připojištění. Hlavním účelem zákona č. 170/1999 Sb. bylo posílit stabilitu a bezpečnost systému penzijního připojištění a podpořit jeho další vývoj.

15 3.2.3 Penzijní fondy Jedná se o finanční instituce specializované na poskytování penzijního připojištění. Penzijní fondy jsou akciovými společnostmi se sídlem na území České republiky, které ke svému vzniku potřebují povolení České národní banky (před rokem 2006 Ministerstva financí). Úloha státu se projevuje v dozoru státních institucí nad činností penzijních fondů. Dohled nad penzijními fondy vykonávaný ČNB zahrnuje rozhodování o udělení licencí, schvalování penzijních plánů, kontrolu dodržování zákonů a veškerého hospodaření a investování fondů (vymezení nástrojů a limitů pro investování). Činnost penzijního fondu podléhá také státnímu dozoru Ministerstva financí ČR, a to v rozsahu povinností spojených s poskytováním a vracením státního příspěvku (Česká národní banka, 2010a). Penzijní fond shromažďuje finanční prostředky od účastníků a státu a spravuje je za účelem jejich zhodnocení. K tomu využívá investice s minimálním rizikem a stabilními výnosy: dluhopisy (státní, bankovní, podnikové), termínované vklady, pokladniční poukázky, podílové listy, akcie. Obr. 1 Umístění prostředků PF k 31. 12. 2009 Zdroj: Vlastní práce, Asociace penzijních fondů ČR (2010a)

16 Penzijní fondy jsou povinny použít převážnou část zisku ze své činnosti ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Přibližně 85 % z ročního zisku fondů je každoročně rozděleno mezi klienty a připsáno na jejich účty v podobě zhodnocení. Tab. 1 Hospodářské výsledky penzijních fondů (v miliardách Kč) Rok Zisk 2002 2,27 2003 2,39 2004 3,22 2005 4,57 2006 4,14 2007 4,39 2008 0,70 2009 2,62 Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR (2010a) Informace o rozsahu činnosti fondu, zaměření a cílech jeho investiční politiky, zásady jeho hospodaření, způsob použití zisku, obchodní jméno a sídlo depozitáře obsahuje status penzijního fondu, který musí být každému přístupný. V České republice jsou penzijní fondy vytvářeny na tzv. občanském principu (tzn. na přímém vztahu občan-penzijní fond). Naproti tomu v zahraničí se lze často setkat s penzijním fondem založeným na zaměstnavatelském principu. Penzijní fond má povinnost hospodařit stejným způsobem s příspěvky účastníka i státním příspěvkem. Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu (Přib, 2009, str. 117). Seznam 10 penzijních fondů působících v České republice k 30. dubnu 2010 je uveden v příloze č. 1. 3.2.4 Penzijní plán Pro provádění penzijního připojištění má zásadní význam penzijní plán. Každý penzijní fond nabízí v určitém období určitý penzijní plán. Penzijní plán je dokumentem, který musí být připojen ke každé smlouvě o penzijním připojištění. Penzijní plán obsahuje především stanovení druhů penzí a ostatních dávek, podmínky nároku a způsobu výpočtu, výše příspěvků účastníků, zásady, podle kterých se účastníci penzijního připojištění podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu a další podstatné otázky týkající se provádění penzijního připojištění konkrétního penzijního fondu.

17 Penzijní fond může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je uvedeno v zákoně. Dojde-li v penzijním plánu ke změnám, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění musí o tomto penzijní fondy své účastníky písemně informovat (Šulc, 2004, str. 47). Všechny penzijní fondy působící v České republice mají penzijní plán definovaných příspěvkově. Mezi účastníkem a penzijním fondem se smluvně definuje velikost účastníkova příspěvku, který bude platit a z něhož potom vyplývá výše dávky, kterou bude pobírat. Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi a na jednorázové vyrovnání. Stanovení nároků na ostatní druhy dávek penzijního připojištění náleží na penzijním fondu. 3.2.5 Dávky z penzijního připojištění Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky: 1. penze Představuje základní podobu finančního vypořádání mezi účastníkem a penzijním fondem. Výše závisí na výši příspěvků účastníka a délce doby jejich placení, státním příspěvku a všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu. penze starobní Nárok na výplatu je spojen s dosažením věku stanovenému v penzijním plánu, avšak ne nižší než 60 let. Nejkratší možná doba placení příspěvků (pojištěná doba) je 60 kalendářních 1 měsíců. Starobní penze náleží jen účastníku a to pouze jako penze doživotní. penze invalidní Nárok na výplatu je podmíněn přiznáním plného invalidního důchodu z důchodového pojištění a od roku 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Věk v tomto případě nerozhoduje. Pojištěná doba musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců, přičemž některé penzijní fondy mají toto minimum stanoveno na 60 měsíců. Invalidní penze náleží pouze účastníku a to ve lhůtám stanovených penzijním plánem. penze výsluhová Je typem penze, kterou penzijní plán příslušného penzijního fondu může (a nemusí) obsahovat. Výplata je podmíněna dosažením výsluhy let, tj. určitého počtu let placení příspěvků. Minimální pojištěná doba je 180 měsíců. Dávka náleží jen účastníku. 1 V praxi se používá pojem příspěvkový měsíc, tedy měsíc, za který byl včas uhrazen příspěvek.

18 penze pozůstalostní Podmínkou nároku na výplatu je úmrtí účastníka, jeho věk nerozhoduje. Pojištěná doba se odvíjí podle penzijního plánu. Dávka náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě. Účastník může určit i více osob a ve smlouvě vyznačí procentuální podíl každé z nich. 2. jednorázové vyrovnání Náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze. Obvykle je stanoven minimální věk (ne méně jak 60 let s výjimkou invalidní penze). Náleží pouze účastníku. 3. odbytné Náleží účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň za 12 kalendářních měsíců. Je představováno úhrnem příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícím výši příspěvků. Státní příspěvek ani podíl na výnosech odpovídající výši státního příspěvku výši odbytného neovlivňuje. Odbytné náleží účastníku nebo určeným osobám a penzijní fond je povinen jej vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu (Šulc, 2004, str. 39 až 44). 3.2.6 Výpočet velikosti doživotních dávek (penzí) Velikost dávek je dána výpočty na základě pojistně technických principů. Výše konkrétní penze závisí na: celkové našetřené částce na účtu penzijního připojištění účastníka věku a pohlaví penzijně pojištěného technických podkladech, které penzijní fond využívá (úmrtnostní tabulky, technická úroková míra). Úmrtnostní tabulky jsou využívány při propočtu velikosti penze v návaznosti na potřebu zohlednění délky pobírání doživotní penze. Úroveň technické úrokové míry představuje garantovaný výnos z prostředků na účtu penzijního připojištění. Penzijní fond může dosáhnout vyššího výnosu než je technická úroková míra, proto může penzijní fond tento vyšší výnos přerozdělovat mezi účastníky formou podílů na výnosech. Doživotní penze nemusí mít fixní výši po celou dobu vyplácení, ale jejich výše se mění v závislosti na připisovaných podílech na hospodaření penzijního fondu (Ducháčková, 2009, str. 135). 3.2.7 Zánik penzijního připojištění Možností, kdy a jak penzijní připojištění zaniká, je více: výplatou poslední penze výplatou jednorázového vyrovnání

19 výplatou odbytného při zániku penzijního fondu pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem datem, na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli dnem uplynutí výpovědní lhůty Účastník může penzijní připojištění písemně vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodu. Zatímco penzijní fond může penzijní připojištění vypovědět pouze tomu účastníku, který po dobu minimálně 6 kalendářních měsíců neplatil příspěvky. ukončením trvalého pobytu účastníka na území České republiky ztrátou bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončením účasti na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v ČR úmrtím účastníka Zemře-li účastník, kterému ještě nebyla vyplácena ani penze, ani nevznikl nárok na odbytné, ani na pozůstalostní penzi, stávají se tyto peníze předmětem dědictví (pokud jsou dědici). Pozůstalí po účastníku se nestávají účastníky penzijního připojištění, a to ni v případě, že jim náleží pozůstalostní penze. 3.2.8 Příspěvky na penzijní připojištění 1. Příspěvek účastníka Účastníkova povinnost platit příspěvky na své penzijní připojištění představuje první fázi penzijního připojištění. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a platí se do konce tohoto měsíce nebo na delší období dopředu (v tomto případě musí být příspěvek účastníka zaplacen do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období). Celkový příspěvek účastníka se skládá z: příspěvku placeného samotným účastníkem příspěvku placeného třetí osobou, kterou může být: zaměstnavatel účastníka jiná třetí osoba (rodiče, příbuzní, atd.) Výše příspěvku účastníka nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek, tedy minimálně 100 Kč. Maximální částka příspěvku není stanovena. Účastník má právo změnit výši svého příspěvku; penzijní plán může přitom stanovit lhůtu pro změnu výše příspěvku, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení účastníka o změně výší příspěvku (Přib, 2009, str. 115). Zákon o penzijním připojištění připouští, aby za účastníka platil celý příspěvek nebo jeho část někdo jiný. Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu.

20 Tab. 2 Příspěvky účastníků v letech 2000-2004 Příspěvky účastníků za rok Průměrný měsíční příspěvek účastníka Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%) 2000 2001 2002 2003 2004 9,08 10,04 10,95 11,77 13,14 10,50 9,10 7,40 11,70 326,17 340,27 354,02 383,69 396,84 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010) Tab. 3 Příspěvky účastníků v letech 2005-2009 Příspěvky účastníků za rok Průměrný měsíční příspěvek účastníka Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%) 4,30 4,00 8,40 3,40 2005 2006 2007 2008 2009 15,33 17,60 20,21 21,88 22,95 16,70 14,80 4,80 8,30 4,90 407,90 430,75 449,67 450,53 443,91 2,80 5,60 4,40 0,20-1,50 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010) 2. Státní příspěvek Penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků penzijní připojištění státní příspěvky. Výše státního příspěvku je odstupňována podle výše příspěvku účastníka. Výše příspěvku závisí dále na tom, zda se jedná o nové nebo staré smlouvy. Tab. 4 Státní příspěvek na penzijní připojištění u nových smluv (nejdříve od 1. 1. 2000) Výše příspěvků účastníka v Kč Výše státního příspěvku 100 až 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 200 až 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 300 až 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 400 až 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 500 a více 150 Kč Zdroj: Přib (2010)

21 Z hlediska nároku na státní příspěvek je důležité, že státní příspěvek náleží jen tehdy, byl-li příspěvek účastníka zaplacen za kalendářní měsíc včas, tj. do konce kalendářního měsíce musí být připsán na účet penzijního fondu u banky, která je depozitářem tohoto penzijního fondu. V případě opožděného placení nebo přerušení placení příspěvků státní příspěvek nenáleží. V případě, že zaměstnavatel platí za zaměstnance příspěvek nebo jeho část, neposkytuje se státní příspěvek na tu částku, kterou platí zaměstnavatel (pro nárok na státní příspěvek se od příspěvku účastníka odečítá částka placená zaměstnavatelem; pokud by zaměstnavatel platil celý příspěvek za zaměstnance, státní příspěvek by se v tomto případě neposkytoval vůbec), (Přib, 2009, str. 117). Státní příspěvek se poskytuje na příspěvek účastníka penzijního připojištění, který je limitován částkou 500 Kč měsíčně (na vyšší příspěvky účastníka již státní příspěvek nenáleží). Tab. 5 Státní příspěvek v letech 2000-2004 2000 2001 2002 2003 2004 Státní Objem příspěvky (mld. Kč) 2,47 2,65 2,77 2,93 3,22 poukázané Přírůstek za rok (%) 7,60 4,20 5,80 10,00 Průměrný Objem měsíční (Kč) 88,98 90,24 89,83 96,02 97,73 státní Přírůstek příspěvek (%) 1,40-0,50 6,90 1,80 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010) Tab. 6 Státní příspěvek v letech 2005-2009 2005 2006 2007 2008 2009 Státní Objem příspěvky (mld. Kč) 3,68 4,16 4,65 5,08 5,34 poukázané Přírůstek za rok (%) 14,30 13,00 11,70 9,40 5,10 Průměrný Objem měsíční (Kč) 98,65 102,19 103,85 104,87 105,18 státní Přírůstek příspěvek (%) 0,90 3,60 1,60 1,00 0,30 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010) 3.2.9 Daňové zvýhodnění penzijního připojištění Podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto

22 odečíst, se rovná úhrnu příspěvků, zaplacených na penzijní připojištění poplatníkem ve zdaňovacím období, sníženému o částku 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Tato daňová úleva, která se týká všech poplatníků této daně (tj. nejen zaměstnanců), tak navazuje na podporu penzijního připojištění formou státního příspěvku (Přib, 2010, str. 118). Pokud příspěvky poplatníka nepřesáhnou za rok v úhrnu 6 000 Kč, daňová úleva mu nenáleží. Nárok na tento odpočet vzniká v případě penzijního připojištění automaticky při sepsání smlouvy. Tab. 7 Výše ročního daňového odpočtu Výše měsíčního příspěvku v Kč Roční odpočet ze základu daně 100 až 500 žádný 501 až 1 500 až 12 000 Kč 1 501 a více 12 000 Kč Zdroj: Vlastní práce Co se týče daňového zvýhodnění zaměstnavatelů, tak od roku 2008 platí, že za výdaj (náklad) zaměstnavatele se považuje příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu v plné výši (tj. bez limitu). Současně platí, že příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele; do této částky se však započítává též pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně na jeho soukromé životní pojištění (Přib, 2010, str. 118). 3.2.10 Trh penzijního připojištění v ČR Trh penzijního připojištění v ČR funguje od roku 1994, kdy vstoupil v platnost zákon o penzijním připojištění. Jak již bylo řečeno, na českém pojistném trhu působí 10 penzijních fondů, přičemž všechny jsou členy Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR). Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 % ekonomicky aktivních v ČR a to bez započítání penzijně připojištěných nad 60 let.

23 Obr. 2 Podíl PF na celkovém počtu účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2009 Zdroj: Vlastní práce, Zlatá koruna (2010) K 31. 12. 2009 nejvíce účastníků, 1 160 915, patří k Penzijnímu fondu České pojišťovny, druhým co se týká počtu účastníků je PF České spořitelny se 833 512 účastníky a na třetím místě je AXA penzijní fond se 526 744 účastníky (Zlatá koruna, 2010). K 31. 12. 2009 bylo v České republice uzavřeno celkem 4 394 522 penzijích připojištění, což oproti roku 2008, kdy jich bylo uzavřeno 4 221 999, představuje nárůst o 4,5 %. Průměrný měsíční přípěvek účastníka v roce 2009 činil 443,91 Kč. Přibližně každému čtrvtému účastníku příspívá na pezijní připojištění jeho zaměstnavatel. V systému mírně roste počet cizinců. K 31.12.2008 jich bylo připojištěno 11 293, tedy o 2 550 více než ke stejnému datu předchozího roku (9 373). Nejvíce jsou zastoupeni občané Slovenska s počtem 10 336 účastníků, tedy přes 91 % všech účastníků - cizinců. Stejně jako v uplynulých letech prezentuje nejvyšší podíl připojištěných věková skupina od 50 do 59 let zastoupená 24,2 %. Nejmenší podíl (12,70 %) zaujímá věková skupina 18 29 let (Asociace penzijních fondů, 2009a). 3.2.11 Asociace penzijních fondů České republiky Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR) je dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, zejména penzijních fondů, nadané právní subjektivitou, které především koordinuje, zastupuje, hájí a pročasuje společné zájmy penzijních fondů vůči zákonodárným sborům a jeho orgánům, ministerstvům a jiným or-

24 gánům státní správy. AFP ČR byla založena dne 25. června 1996. V současnosti soustřeďuje všechny penzijní fondy působící na trhu penzijního připojištění v České republice. Základní poslání APF ČR je následující: koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů, propagovat myšlenku penzijního připojištění, připomínkovat legislativní návrhy a jiná opatření, která se týkají oblasti penzijního připojištění a jiných zájmů penzijních fondů a iniciovat jejich změny, působit jako poradenské a informační centrum, podporovat a organizovat vzdělávací a vědeckou činnost, reprezentovat společné zájmy svých členů vůči zahraničí, navazovat a rozvíjet styky s obdobnými institucemi v zahraničí a participovat na procesu přibližování podmínek penzijního připojištění ČR standardům Evropské unie, dbát na dodržování etiky vztahů mezi členy APF ČR a účastníky penzijního připojištění, působit k odstraňování rozporů mezi členy APF ČR, organizovat odbornou, právní a věcnou součinnost při řešení procesů slučování, splývání a zániku penzijních fondů s cílem eliminovat případné negativní důsledky pro image penzijního připojištění a jeho účastníky. Pro naplnění svého poslání zřídila APF ČR odborné komise (sekce) a to pro oblast informatiky, provozní správy fondů, legislativy, ekonomiky, etiky, pojistné matematiky a PR aktivit a vnějších vztahů. Členství v APF ČR je dobrovolné a má v souladu s platným zněním stanov dvě formy. První formu prezentuje řádné členství, které je určeno penzijním fondům vzniklým na základě zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění. Řádné členství vzniká na základě jednostranného přistoupení penzijního fondu. Druhou formou členství je členství přidružené, jež je otevřeno pro právnické osoby, působící v oblastech navazujících na penzijní připojištění nebo s ním úzce souvisí. Přidružené členství vzniká na základě žádosti o členství, po jejím schválení prezídiem APF ČR. Řídí se stanovami a Kodexem etiky, volí si své orgány prezídium (v jehož čele stojí prezident Jiří Rusnok) a kontrolní komisi. K 31. březnu 2010 je po realizovaných fúzích sdruženo v APF ČR 10 členů, což jsou v současné době všechny penzijní fondy aktivní na finančním trhu České republiky. K uvedenému datu působí v APF ČR dva přidružení členové (Asociace penzijních fondů ČR, 2009b).

25 3.3 Životní pojištění 3.3.1 Charakteristika životního pojištění Životní pojištění představuje pojem, který zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. Přesněji řečeno dvě základní rizika - riziko úmrtí a riziko dožití. Přestože životní pojištění zahrnuje krytí pouze dvou rizik, tak různé podoby jejich kombinací umožňují vznik celé řadě druhů životního pojištění a pojistných produktů. Do krytí v rámci produktů životního pojištění bývají často zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru (invalidita, úraz, vážné nemoci apod.). Výše pojistných plnění není dána v případě životních pojištění velikostí škody, neboť škodu lze v těchto pojištěních jen velice obtížně ohodnotit. Výše pojistných plnění je dáno velikostí pojištěné částky, kterou pojistník sjednal, a tato výše pojistné částky má podle jejich představ a možností toto riziko pokrýt (Ducháčková, 2005, str. 109). Životní pojištění je nedílnou součástí finančních trhů. Jako hlavní důvod tvrzení lze uvést tvorbu dlouhodobých úspor, které je nutné konkurenceschopně alokovat. V poslední době získávají pojistné produkty životního pojištění více pozornosti drobných střadatelů. Ti se rozhodují na základě tří kritérií rizika, výnosnosti a likvidity. Co se týče rizikovosti, tak přestože depozita v pojišťovně nejsou ze zákona pojištěna, podléhají přísné regulaci a dohledu ze strany státních orgánů. Kritérium výnosnosti naplňují pojistitelé zpravidla garantováním pojistně technické úrokové míry, která je v současné době na úrovni 2,4 % p. a. (Dahněl a kol., 2005, str. 183 a 184). 3.3.2 Právní úprava životního pojištění Oblast životního pojištění upravují tyto předpisy: Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který vstoupil v platnost 1. 1. 2010 a do něhož se promítly směrnice EU. Tento zákon upravuje podmínky týkající se provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví vykonávaný Českou národní bankou. 3.3.3 Základní podoby životního pojištění pojištění pro případ úmrtí, kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného. Právo na plnění má obmyšlený. Nebyl-li obmyšlený v pojistné smlouvě určen nebo nenabyl-li práva na plnění, nabývají ho osoby určené podle 51, odst. 2 a 3 zákona o pojistné smlouvě. pojištění pro případ dožití, kdy pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným

26 Pojistník platí jednorázově nebo běžně pojistné a při dožití se sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. Zjednodušeně jde o obdobu spoření. Právo na plnění má pojištěný. Bývá využíváno v podobě odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a sice u důchodového a věnového pojištění. smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou tato dvě rizika kombinována 3.3.4 Pojistné a pojistné plnění v životním pojištění Pojistné představuje úplatu, kterou pojistník platí za poskytovanou pojistnou ochranu pojistiteli. Pojistné u životního pojištění lze podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění pojistitele rozdělit na dvě složky: rizikové pojistné, které tvoří tu část netto pojistného, kde se hodnota pravděpodobnosti pojistné události po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění, kolísání kolem průměru není v čase příliš významné a tato část pojistného se spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva, pojistné rezervotvorné, které tvoří tu část netto pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let. Pojistné může být uplatněno jako: pojistné jednorázové, které je zaplaceno najednou při uzavření smlouvy běžné pojistné, placené opakovaně vždy na začátku dohodnutých období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně), (Ducháčková, 2009, str. 58). Výpočet velikosti pojistného v životním pojištění vychází z principu ekvivalence, tzn., že netto pojistné by mělo pokrýt budoucí pojistná plnění v rámci životního pojištění. V životním pojištění, protože je spojeno z časového hlediska dlouhodobějšími obdobími, hraje významnou roli zahrnutí faktoru času do propočtu velikosti pojistného. Současně hraje důležitou roli určení pravděpodobnosti realizace příslušného rizika (dožití, úmrtí). Pojistné v životním pojištění má následující strukturu: brutto pojistné = netto (ryzí) pojistné + kalkulované správní náklady. K základnímu matematickému aparátu životního pojištění patří dále úmrtnostní tabulky. Z těch se vychází při určování pravděpodobností dožití určitého věku a pravděpodobnosti úmrtí před dosažením určitého věku důležitého v rámci životního pojištění. Úmrtnostní tabulky se sestavují zvlášť pro muže a ženy (Ducháčková, 2009, str. 122).

27 Pojistné plnění je finanční plnění, které pojistitel poskytuje v případě vzniku pojistné události. Velikost pojistného plnění je v životních pojištěních dána sjednanou pojistnou částkou a může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku (přebytcích pojistného). K vyplacení pojistného plnění v případě pojistné události dojde vždy, avšak není známo v jakém okamžiku. Buď se vyplatí dohodnutá pojistná částka v případě, že se pojištěný konce pojištění dožije, nebo při úmrtí bude částka vyplacena jiným osobám. 3.3.5 Vznik a zánik životního pojištění Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne později. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. K zániku pojištění může dojít: uplynutím doby nezaplacením pojistného, dohodou, pokud se dohodnou pojistitel i pojistník výpovědí ze strany pojistníka či pojistitele odstoupením od smlouvy ze strany pojistníka či pojistitele smrtí pojištěné osoby (Kolektiv autorů z ČAP, 2002, str. 34). 3.3.6 Daňové zvýhodnění životního pojištění Životní pojištění je podporované státem ve formě daňových výhod. To znamená, že pokud pojištění odpovídá zákonným podmínkám je možné si každý rok odečíst od základu daně z příjmu pojistné zaplacené na životní pojištění. Obdobným způsobem mohou šetřit i firmy, které se rozhodnou své zaměstnance výhodně odměňovat formou příspěvků na životní pojištění. Podmínky uplatnění daňových výhod: tzv. podmínka 60+60 - výplata pojistného plnění nejdříve po 60 kalendářních měsících trvání pojištění a současně nejdříve v kalendářním roce dosažení věku 60 let pojistná doba 5-15 let, min. pojistná částka 40 000 Kč pojistná doba 16 a více let, min. pojistná částka 70 000 Kč Fyzická osoba může od základu daně z příjmu každý rok (resp. zdaňovací období) odečíst zaplacené pojistné do max. výše 12 000 Kč má-li uzavřeno více smluv s různými pojišťovnami, může zaplacené pojistné sčítat, ale jen do výše 12 000 Kč jednorázově placené pojistné se poměrně rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období podle doby trvání pojištění

28 Zaměstnanec může od základu daně z příjmu každý rok (resp. zdaňovací období) odečíst příspěvek zaměstnavatele až do výše 24 000 Kč, a to v součtu pro soukromé životní pojištění a penzijní připojištění od téhož zaměstnavatele příspěvek do tohoto limitu je zároveň osvobozen od odvodů na sociální ani zdravotní pojištění v případě vyššího příspěvku vzniká povinnost na straně zaměstnance odvést daň z příjmu, stejně tak jako uhradit sociální a zdravotní pojištění z částky nad tento limit. Zaměstnavatel může přispívat na soukromé životní pojištění zaměstnanců v libovolné výši a tento příspěvek je pro něj daňově uznatelným nákladem bez jakéhokoli limitu. Příspěvky nad 24 000 Kč ročně budou však podléhat platbě sociálního i zdravotního pojištění na straně zaměstnavatele z příspěvků zaměstnancům zaměstnavatel neplatí sociální ani zdravotní pojištění Podmínkou daňové uznatelnosti pojistného v nákladech zaměstnavatele je pouze existence nároku zaměstnanců vyplývající z jeho uvedení ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v kolektivní smlouvě (všeobecně), anebo v pracovní nebo jiné smlouvě (pro konkrétní zaměstnance). Pro uplatnění daňové výhody doložit potvrzení o zaplaceném pojistném za uplynulý rok, které na začátku každého roku pojišťovna zašle. První rok je třeba přiložit k potvrzení také kopii pojistné smlouvy nebo pojistky (Česká pojišťovna, 2010a). 3.3.7 Důchodové pojištění Je nutné rozlišovat mezi důchodovým pojištěním produktem nabízeným komerčními pojišťovnami a důchodovým pojištěním poskytovaným v rámci sociálního zabezpečení, které je hrazeno ze státního rozpočtu. Produkt důchodové pojištění komerčních pojišťoven nabízí nadstavbu nad státem poskytovaným důchodem. Důchodové pojištění představuje pojištění pro případ dožití se sjednaného věku, kdy se začne pojištěnému vyplácet pojistné plnění ve formě důchodu. Sjednaná pojistná částka je včetně garantovaného zhodnocení (TÚM). Podle počátku výplaty důchodu rozlišujeme: ihned splatný důchod, kde dochází k jednorázovému zaplacení pojistného, ze kterého bude pojistníkovi následující měsíc (při sjednání měsíčního důchodu) nebo rok (při sjednání ročního důchodu) vyplácen důchod (tato podoba pojištění není dnes častá).

29 odložený důchod, kde uvažujeme buď jednorázové pojistné, nebo běžně placené pojistné. Pojistník platí pojistné od uzavření až doby dosažení sjednaného věku. Teprve po ukončení placení pojistného začne pobírat důchod (tato forma je dnes obvyklejší), (Vostatek, 1996, str. 347). Podle délky výplaty důchodu rozlišujeme: doživotní důchod v případě, kdy je sjednána neohraničená doba výplaty důchodu. Důchod se vyplácí vždy, pokud pojištěný žije (tedy do jeho úmrtí) dočasný důchod vyplácení důchodu je omezeno jak délkou života pojištěného, tak i sjednanou pojistnou dobou Podle frekvence vyplácení důchodů rozlišujeme důchody jako ročně a področně vyplácené. Přestože je možné vyplácet důchody ročně, pololetně či v jiných intervalech, nejčastěji jsou sjednávány měsíční výplaty důchodu. Pojištění je vhodné pro klienty, kteří: chtějí zabezpečit propad příjmů v důchodovém věku, chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky. Pojištění funguje tak, že ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky. Zbývající část pojistného je použita na tvorbu rezervy pojištění. Zaplacené pojistné Náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky Rezerva Nezhodnocují se Zhodnocuje se Obr. 3 Rozložení zaplaceného pojistného Zdroj: Česká asociace pojišťoven (2009a) V případě úmrtí klienta je vyplaceno zaplacené pojistné. V případě dožití se začne vyplácet sjednaná výše důchodu včetně podílů na výnosech nebo jednorázového plnění. V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Délka trvání pojištění a výše pojistné částky záleží na klientovi. Konec pojištění bývá stanoven zpravidla dosažením věkové hranice 60 let. Pro maximalizaci zhodnocení je doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění nezaručí vytvoření kapitálové hodnoty v dostatečné výši.

30 Mezi výhody pojištění patří: garantovaná výplata sjednané pojistné částky garantované minimální zhodnocení finančních prostředků (TÚM) rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění daňová uznatelnost zaplaceného pojistného Nevýhody pojištění spočívají v tom, že: nelze libovolně měnit nastavení pojištění nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění Daňová uznatelnost pojištění se řídí zákonem 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Část pojistného připadající na krytí ostatních rizik není daňově uznatelná (Česká asociace pojišťoven, 2009a). Obdobou starobního důchodu ze sociálního pojištění je u komerčních pojišťoven základní důchod. Ten je určen ke krytí potřeb ve stáří (rizika dožití, kdy lze uplatnit buď doživotní důchod, nebo důchod vyplácený po stanovenou dobu). Základní podoba důchodového pojištění bývá často doplněna krytím i dalších rizik: riziko úmrtí, kdy je vyplácen tzv. pozůstalostní důchod, který je splatný v případě úmrtí pojištěného osobě uvedené v pojistné smlouvě (obvykle podmínkou pro výplatu pozůstalostního důchodu je uplynutí určité doby od uzavření pojistné smlouvy), riziko invalidity, kdy je vyplácen tzv. dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému v případě plné invalidity (pokud k ní dojde po určité době od uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu). Uplatňují se i další varianty zahrnutí dalších rizik do důchodového pojištění, například sjednání vrácení zaplaceného pojistného v případě úmrtí pojištěného buď v době placení pojistného, nebo v období pobírání základního důchodu pojištěným, nebo zproštění od placení pojistného v případě invalidity pojištěného (Ducháčková, 2009, str. 117). 3.3.8 Trh důchodového pojištění v ČR Dle dat, získaných ze zprávy vydané ČNB k 31. 12. 2009, působilo v České republice k tomuto datu 52 pojišťoven, z nichž 23 poskytuje životní pojištění. Podle ČAP poskytuje důchodové pojištění těchto 8 pojišťoven: Allianz pojišťovna, a. s. Česká pojišťovna, a. s. Generali Pojišťovna a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. ING Životní pojišťovna N. V, pobočka pro Českou republiku Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group

31 VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Ke stejnému datu bylo evidováno 9 349 600 uzavřených smluv životního pojištění. Obr. 4 Podíl na celkovém pojistném životního pojištění podle produktů ŽP k 31. 12. 2009 Zdroj: Vlastní práce, Česká národní banka (2010b) Tab. 8 Základní informace o důchodovém pojištění k 31. 12. v jednotlivých letech Důchodové pojištění 2006 2007 2008 2009 Počet smluv 491 755 459 372 426 472 385 067 Počet nově uzavřených smluv 27 407 16 398 13 825 16 648 Počet nahlášených pojistných událostí 46 295 48 553 48 766 52 978 Počet nevyřízených pojistných událostí 1 293 1 805 1 705 1 914 Předepsané hrubé pojistné 2 768 345 2 577 237 2 439 052 2 314 308 Zdroj: Vlastní práce, Česká národní banka (2010b)

32 3.3.9 Česká asociace pojišťoven Je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven, které zahájilo činnost k 1. lednu 1994. Od roku 1998 je řádným členem Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA). V současné době sdružuje 30 řádných členů a 2 členy se zvláštním statutem. Seznam členů je uveden v příloze č. 2. Jejich podíl na celkovém pojistném v ČR je 98 %. Řádní členové mohou být pojišťovny podnikající na území České republiky v souladu se zákonem o pojišťovnictví. Členové se zvláštním statutem mohou být specializovaná sdružení pojišťovacích odborníků a dále právnické osoby, jiné než pojišťovny, působící v komerčním pojišťovnictví a zřízené podle zvláštních zákonů. Všichni členové se řídí Stanovami asociace a jsou povinni dodržovat Kodex etiky v pojišťovnictví. Posláním ČAP je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům. Podporovat zájmy českého pojistného trhu vůči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Mezi hlavní úkoly ČPA patří: zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodů sjednocovat pravidla a postupy členů v oblasti technické, informační i statistické vytvářet informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách přispívat k odborné informovanosti členů a zabezpečovat vzdělávání vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví působit při odstraňování rozporů mezi členy asociace, dbát na dodržování zásad (Česká asociace pojišťoven, 2009b).