Konkurenční výhody české ekonomiky a energetiky a jejich udržení Vladimír Tomšík Viceguvernér Česká národní banka Konference Asociace energetických manažerů Energetika České republiky v procesu integrace Praha, 29. února 2012
Obsah 1. Nákladové a kapitálové podmínky v energetice 2. Náklady kapitálu v ČR 3. Vliv měnového kurzu 4. Ceny elektřiny v dlouhém období 5. Energetický mix trhem nebo direktivně? 6. Rizika pro konkurenceschopnost české energetiky 2
Komparativní výhody V energetice - stejně jako v jiných odvětvích - bychom měli nechat působit mechanismus komparativních výhod Komparativní výhody ekonomické ceny výrobních faktorů, daňové podmínky, podmínky financování, měnový kurz Komparativní výhody mimoekonomické -přírodní podmínky, geografické vzdálenosti k odběratelům, ale i politická a institucionální stabilita 3
Nákladové podmínky v energetice Odhadovaný interval nákladů na výrobu 1MWh v Evropě při 5% Technologievýnosnosti (USD) Odhadovaný interval nákladů na výrobu 1MWh v Evropě při 10% výnosnosti (USD) Uhelná 62-120 80-141 Plynová 80-119 86-121 Jaderná 50-82 82-137 Vítr (vnitrozemí) 85-163 120-234 Pramen: Projected costs of generating electricity 2010 Edition, OECD / IEA Různé metody jsou různě kapitálově a surovinově náročné kapitálově náročné metody mívají nižší surovinové náklady a naopak Společně s variabilitou cen vstupní suroviny a různou mírou využití kapacity to znamená, že intervaly výrobních nákladů se překrývají různé technologie mohou být na trhu souběžně 4
Investiční náklady v energetice V zemích s vysokými náklady na kapitál a/nebo vysokým zdaněním kapitálu jsou výhodnější kapitálově méně náročné metody produkce a naopak Technologie Odhadované investiční náklady na 1kW instalovaného výkonu v USD Odhadované investiční náklady na 1kW instalovaného výkonu - jádro = 100 Uhelná (pokročilá technologie, sekvestrace) 2844 53 Plynová (konvenční) 1003 19 Jaderná (2 bloky 2200MW) 5339 100 Vítr (vnitrozemí) 2438 46 Fotovoltaika velkého rozsahu 4755 89 Pramen: US Energy Information Administration 5
Náklady kapitálu Země Reálný výnos 10ti letých státních dluhopisů v (%, roční průměr 2001-2010) Česká republika 1,8 Finsko 2,6 Francie 2,3 Německo 2,3 Polsko 3,7 Švédsko 2,6 Švýcarsko 1,8 Spojené království 2,4 Spojené státy 2,1 Pramen: OECD a vlastní výpočty Náklady kapitálu jsou v ČR srovnatelné nebo dokonce nižší než v jiných vyspělých zemích Komparativní výhoda pro kapitálově náročné dlouhodobé projekty Rizikem může být vývoj fiskálu efekt vytěsňování (crowding out) ČNB ale ovlivňuje pouze krátkodobé sazby, reálné dlouhodobé úrokové sazby nemůže ovlivnit, ty jsou podle ekonomické teorie dány mezní efektivností kapitálu 6
Daňový klín v ČR % 45 40 Zdanění právnických osob v ČR Pro projekty jsou relevantní náklady kapitálu + riziková přirážka + daňový klín 35 30 25 20 15 10 5 0 Předpokládané zrušení daně z dividend 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Sazba DPPO Sazba daně z dividend Celkem při 50% výplatním poměru Daňový klín (tj. rozdíl ve výnosnosti projektu před a po zdanění) v ČR dnes malý díky relativně nízkým sazbám daně z příjmu právnických osob a snižování sazbě daní z dividend To přispívá ke konkurenční výhodě kapitálově náročných metod v ČR 7
Vliv měnového kurzu 120 100 80 60 40 20 0 Reálná hodnota daňových odpisů (počátek odpisovacího období = 100, při inflaci 2 %, apreciaci 1 %) teoretická hodnota daňových odpisů erodovaná hodnota daňových odpisů bez apreciace (a vyšší inflaci) erodovaná hodnota daňových odpisů při apreciaci (a nižší inflaci) 0 10 20 30 40 50 Roky od spuštění projektu Fluktuace měnového kurzu mohou zvyšovat volatilitu hospodářského výsledku Částečné cizoměnové financování může dopady fluktuací do vlastního jmění tlumit Na druhou stranu dlouhodobá nominální apreciace může být pro reálnou výnosnost projektu přínosem zmírňuje erozi reálné hodnoty daňově uznatelných odpisů. Tento efekt se projevuje nejvíce u dlouhodobých a kapitálově náročných projektů. 8
Vývoj budoucích cen elektřiny 130 120 110 100 90 80 70 60 50 Relativní cena elektřiny (průměry, rok 1978 = 100, deflováno CPI) 40 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 2008 Francie Německo Spojené státy Pramen: International Energy Agency a vlastní výpočty Elektřinu lze vyrábět mnoha technologiemi, ve kterých se navíc stále prosazuje technologický pokrok Elektřina má navzdory některým specifikům spíše charakter tzv. obchodovatelného statku Tak jako i u jiných tradable statků je potřeba počítat s tím, že v dlouhém období její REÁLNÁ cena bude spíše stagnovat nebo dokonce klesat 9
Ceny elektřiny a ziskovost kapitálově náročných metod Vývoj budoucích cen elektřiny bude pro relativní ziskovost různých metod rozhodující Výhoda kapitálově náročných dlouhodobých metod produkce je poměrně velká imunita vůči výkyvům v cenách vstupní suroviny (pokud vůbec nějaká vstupuje) Váha variabilních nákladů je nízká při poklesu reálných cen elektřiny ziskovost u kapitálově náročných metod klesá méně 10
Energetický mix a tržní alokace Proces diverzifikace zdrojů i technologií by měl být veden tržně Výkyvy cen energetických vstupů vedou k výkyvům ziskovosti a to samo stimuluje diverzifikaci využití různých zdrojů Státní regulátor by neměl apriorně omezovat či vyloučit žádné zdroje nebo technologie; státní regulátor by ani neměl dotovat Státní podpora vybraných technologií vysílá chybné cenové signály Role státu je především v oblasti mimoekonomických (zahraničněpolitických apod.) rizik a stabilizace institucionálního prostředí 11
Energetický mix a EU Podle Lisabonské smlouvy je energetický mix záležitostí členských zemí (čl. 194)!!! ALE!!! Prosinec 2011 - DG Energy :Energy Road Map 2050: Now, more than ever coordination is required Leden 2012 komisař EK pro energetiku Günther Oettinger se vyslovuje pro přesun pravomocí při ovlivňování energetického mixu na úroveň Evropské komise Únor 2012 předseda Evropského parlamentu Schulz: Právo [zemí] vybrat si energetický mix je problém a budeme o něm muset ještě hodně hovořit 12
Místo závěru rizika pro konkurenční výhodu Vnitřní rizika Zvýšení ceny kapitálu díky efektu vytěsňování fiskálními deficity Neefektivnosti v alokaci způsobené tím, že stát vysílá chybné signály o relativní ziskovosti jednotlivých technologií (zejména podpora obnovitelných zdrojů) Vnější rizika Primárně institucionální a politická tendence k direktivnímu ovlivnění energetického mixu Evropskou komisí V dlouhodobém horizontu nelze vyloučit, že na evropské úrovni budou zavedeny prohibitivní omezení pro některé technologie 13
Děkuji za pozornost www.cnb.cz Vladimír Tomšík Viceguvernér Česká národní banka e-mail: Vladimir.Tomsik@cnb.cz