Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY... 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ... 5 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA... 5 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE... 7 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI... 8 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE... 9 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE... 11 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ... 13 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ... 15 2.9 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020... 19 2.10 PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ... 21 2.11 REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 25 3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY...30 3.1 VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ... 30 3.2 PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 31 3.3 VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ... 33 3.4 VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH... 35 3.5 ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ... 37 3.6 VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU... 41 4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ...44 4.1 SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ... 44 4.2 POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO... 45 4.3 VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI... 46 4.4 ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY... 46 4.5 ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ... 47 4.6 PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE... 48 4.7 POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ... 50 5. SHRNUTÍ...52 2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce C Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje mechanickou, fyzikální nebo chemickou přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty (zboží), ačkoliv toto nelze použít jako jednotné univerzální kritérium pro definování výroby zboží, tj. zpracovatelského průmyslu, (dále pod poznámkou ke zpracování odpadů). Materiály, látky a suroviny, které se využívají jako vstupy zpracovatelského průmyslu, jsou produkty zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury, těžby, dobývání kamene a písků a jílů nebo se též může jednat o produkty jiných zpracovatelských činností. Podstatná změna, renovace nebo rekonstrukce produktů se obecně považuje za výrobu zboží, a zařazuje se tedy do zpracovatelského průmyslu. Naše analyzované odvětví zahrnuje následující oddíly sekce C Zpracovatelského průmyslu: oddíl 13 Výroba textilií; oddíl 14 Výroba oděvů; oddíl 15 Výroba usní a souvisejících výrobků. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 13 Výroba textilií 50,3% 14 Výroba oděvů 39,3% 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 10,4% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 13 Výroba textilií 58,5% 14 Výroba oděvů 31,6% 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 9,9% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 13 Výroba textilií (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje úpravu a spřádání textilních vláken, tkaní a konečnou úpravu textilií a oděvů, výrobu konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (např. ložního a stolního prádla, přikrývek, koberců, provaznického zboží atd.). Pěstování přírodních vláken je zařazeno do oddílu 01, avšak výroba syntetických vláken je chemický proces klasifikovaný do třídy 20.60. Výroba oděvů je zahrnuta v oddílu 14. CZ-NACE Oddíl 14 Výroba oděvů (úroveň 2) 3

Tento oddíl zahrnuje všechny krejčovské práce (konfekční oděvy nebo oděvy na míru) ze všech materiálů (např. kůže, tkaniny, háčkovaných a pletených materiálů), pro všechny jednotlivé části oděvů (např. svrchní ošacení, pánské, dámské anebo dětské prádlo, pracovní oděvy, vycházkové oblečení nebo oblečení pro volný čas) a doplňky. Přitom se nerozlišuje mezi oděvy pro dospělé a dětskými oděvy nebo mezi moderním a tradičním oblečením. Oddíl 14 také zahrnuje kožešnický průmysl (kožešiny a kožešinové oděvy). CZ-NACE Oddíl 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje úpravy a barvení kožešin a zpracování kůží na usně činěním nebo konzervováním a další úpravou a zpracováním kůže na spotřební předměty. Kromě toho zahrnuje výrobu obdobných výrobků z jiných materiálů (umělé kůže nebo náhražky kůže), např. gumovou obuv, textilní zavazadla. Výrobky z náhražky kůže jsou zde zařazeny, protože se výrobní postup používaný při jejich výrobě podobá postupu výroby výrobků z usní (např. cestovních zavazadel) a tyto výrobky se často vyrábějí ve stejném závodě. 4

Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2. 1. P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 63 mld. Kč (stálé ceny roku 2005), což je nejméně od roku 2005. Hodnota produkce v tomto odvětví byla na svém maximu v roce 2008, kdy dosáhla hodnoty téměř 83 mld. Kč. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k 24% poklesu. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 85 80 75 70 65 60 2005 2008 2011 2013 55 50 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl (NACE 13-15) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2008 postupně snižovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například z několikanásobné hodnoty pro Německo ve srovnání s ČR. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak přibližně poloviční hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko. 5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 8 7 6 5 4 2005 2008 2011 2013 3 2 1 0 Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 0,6 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá ve všech srovnávaných zemích. Celkově je váha odvětví v ekonomice srovnatelná s průměrem zemí EU 20. Vyšší váhu v ekonomice má odvětví na Slovensku a ve Slovinsku. Srovnatelnou velikost má pak odvětví v Polsku. Nižší váhu má analyzované odvětví v Německu, Maďarsku a Rakousku. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 1,8% 1,6% 1,4% 1,2% 1,0% 2005 2008 2011 2013 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU20 EU20 - bez Chorvatska, UK, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat National Accounts 6

2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 14 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než na Slovensku (15 tisíc), Slovinsku (17 tisíc). Výrazně vyšší než v ČR byla produktivita práce v Rakousku a to více jak 3 a půl násobně. Naopak v Maďarsku byla produktivita práce poloviční oproti ČR. Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 60 000 50 000 51 614 40 000 38 736 30 000 20 000 14 245 17 191 14 811 10 000 7 021 0 ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví mezi lety 2008 a 2009 rostla a dostala se na své maximum 12 tisíc EUR. Od roku 2009 produktivita práce klesala a ustálila se na hodnotě kolem 10 tisíc EUR. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 14 000 12 000 10 000 11 949 12 399 10 574 10 175 9 717 9 925 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Eurostat National Accounts 7

2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel; Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (30 %). Všechny tyto vstupy tvoří necelých 30 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví ze zhruba 1/3 na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 55 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 123 %. To znamená, že se k nám více odvětvové produkce doveze, než se u nás vyrobí. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví 42,8% Celkem (v miliardách Kč) 136,3 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 10,6% Vstupy z odvětví 29,3% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8,5% Přidaná hodnota odvětví 15,7% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 8,4% Dovoz do odvětví 55,1% Ostatní odvětví 29,7% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží ze 44 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výrobu pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků a z více jak třetiny ostatní odvětví. Více než 16 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi a 40 % produkce je vyvezeno do zahraničí. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než se vyveze do zahraničí, i když podíl vývozu je poměrně vysoký. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 43,6% Vlastní odvětví 28,4% Spotřeba domácností 16,1% Výroba dopravních prostředků 19,9% Spotřeba vládních a neziskových Velkoobchod, maloobchod a 0,3% institucí opravy motorových vozidel 7,3% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob -0,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Vývoz z odvětví 40,3% Ostatní odvětví 38,4% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 6,0% 8

2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (87 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Evropa (3,5 %) a ostatní Asie (2,6 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 3,2 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 86,9% Ostatní Evropa 3,5% Ostatní Asie 2,6% Afrika 2,3% USA a Kanada 1,4% Ruská federace 1,3% NIZ JV Asie 0,7% Čína 0,5% Latinská Amerika 0,4% Japonsko 0,3% Ostatní země 0,1% Pozn. NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU. Samotné Německo představuje 27 % vývozu a první tři země (Německo, Itálie a Slovensko) téměř ½ celkového vývozu odvětví. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo 31167 26,5% Itálie 11868 10,1% Slovensko 10524 9,0% Polsko 9705 8,3% Rakousko 6254 5,3% Francie 5740 4,9% Spojené království 5031 4,3% Nizozemsko 3207 2,7% Rumunsko 3020 2,6% Španělsko 2307 2,0% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady, ale hlavní destinace exportu analyzovaného odvětví ČR (Německo, Slovensko, Polsko) mají konkurenceschopnost odvětví v exportu nižší s výjimkou Itálie. 9

Malta Lucembursko Dánsko Belgie Španělsko Řecko Itálie Portugalsko Rumunsko Bulharsko Litva Rakousko Estonsko Nizozemsko Všechny země Francie ČR Švédsko Velká Británie Německo Slovensko Slovinsko Maďarsko Irsko Polsko Finsko Lotyšsko Norsko Kypr Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (průměr za roky 2010 2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Na straně dovozu je situace diverzifikovanější, i když si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (52 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí i z Číny (22 %), ostatních zemí Asie (16 %) nebo Indie (3 %). Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 52,2% Čína 21,7% Ostatní Asie 16,0% Indie 3,0% NIZ JV Asie 2,4% Afrika 2,0% Ostatní Evropa 1,3% USA a Kanada 0,7% Latinská Amerika 0,3% Ostatní země 0,2% Japonsko 0,1% Pozn. NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Při podrobnějším pohledu však vidíme, že na prvním místě je Čína (22 %) těsně před první evropskou zemí Německem (19 %), následuje Itálie (9 %). Na dalších místech jsou asijské státy Turecko a Bangladéš. 10

Belgie Itálie Slovinsko Španělsko Francie Portugalsko ČR Norsko Německo Finsko Všechny země Slovensko Irsko Nizozemsko Švédsko Malta Polsko Litva Estonsko Bulharsko Dánsko Velká Británie Řecko Rumunsko Maďarsko Lotyšsko 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Čína 27 767 21,7% Německo 24 843 19,4% Itálie 11 379 8,9% Turecko 7 361 5,8% Bangladéš 5 782 4,5% Polsko 4 053 3,2% Indie 3 878 3,0% Slovensko 3 341 2,6% Vietnam 3 005 2,4% Rakousko 2 989 2,3% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu 2. 5. T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi je pouze jeden významný obchodní partner Itálie, ostatní významní partneři (Německo, Polsko, Slovensko) za námi zaostávají. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech 11

Estonsko Německo Belgie Litva Finsko Francie Irsko Dánsko Rakousko Bulharsko Rumunsko ČR Švédsko Polsko Slovensko Itálie Všechny země Slovinsko Nizozemsko Španělsko Lotyšsko Velká Británie Malta Portugalsko Maďarsko Řecko Norsko Kypr Lucembursko zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics Inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mírně nadprůměrnou pozici. Nachází se na 12. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihuje pouze Německo. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 12

2. 6. T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na hrubé přidané hodnotě) s relativně středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Textilní, oděvní a kožedělný průmysl odvětví s průměrnou mezinárodní konkurenceschopností. 13

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í 2.7.1. Legislativní rámec Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků s výjimkou tohoto zboží ortopedické povahy patří mezi živnosti volné. Mezi živnosti volné patří i výroba obuvi, brašnářského a sedlářského zboží opět s výjimkou zboží ortopedické povahy. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Na část týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, tedy směrnici Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která ovlivňuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Základní normou upravující mezinárodní obchod je celní kodex, jednotný celní sazebník a další navazující nařízení. Nedílnou součástí legislativy upravující mezinárodní obchod jsou i nástroje na ochranu trhu definované na úrovni WTO. Základními nástroji na ochranu trhu jsou Antidumpingová nařízení (nařízení Rady (ES) č. 384/96, Ochranná nařízení č 3285/94, Protisubvenční nařízení č. 2026/97. Kromě obecných evropských a národních pravidel je textilní, oděvní a kožedělní průmysl regulován i speciální legislativou. Nejdůležitější je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 o názvech textilních vláken, které nabylo účinnosti dne 8. května 2012. Nařízení se týká označování materiálového složení textilních výrobků. Toto nařízení se odráží v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění, který stanovuje, jakými informacemi musí být vybaveny textilní a oděvní výrobky prodávané konečným zákazníkům (spotřebitelům). Výroba materiálů pro stavebnictví (pružné a textilní podlahové krytiny) musí splňovat požadavky uvedené v nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Technické požadavky na stavební výrobky označované CE geosyntetika jsou upraveny přímo aplikovatelným nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 CPR. Výrobky určené pro zdravotnictví musí splňovat technické požadavky stanovené nařízením vlády č. 336/2001 Sb. v platném znění. Podrobnější informace o jednotlivých normách je možné dohledat na stránkách Textilního zkušebního ústavu www.tzu.cz. Výroba textilních hraček a výrobků pro děti do 3 let je upravena nařízením vlády č. 89/2011 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tyto výrobky v souladu se směrnicí 209/48/ES. Hygienické požadavky na hračky a výrobky určené dětem do 3 let upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb. Výroba osobních ochranných pomůcek je regulována nařízením vlády č. 21/2003 Sb., které stanovuje technické požadavky na tyto pomůcky v souladu s příslušnými evropskými nařízeními. 2.7.2. Státní podpora podnikání Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. 15

Na program OPPP navazoval Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Pro následující roky až do roku 2020 byl 29. 5. 2015 schválen Evropskou komisí Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Jeho cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem konkurenceschopný zahrnuje v pojetí programu schopnost místních firem prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem udržitelný zvýrazňuje dlouhodobý horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na program je alokováno 4,33 mld. EUR. K hlavním rozdílům oproti předchozímu programu na roky 2007 2013 je zaměření nového programu na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem, posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje. Program je zaměřen na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace, rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, energetické úspory a rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Tematické cíle Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi (PO1) Rozvoj využívání informačních a komunikačních technologií (PO4) Podpora malých a středních podniků (PO2) Snižování energetické náročnosti ekonomiky (PO3) Modernizace dopravní infrastruktury a ekologická doprava (PO3) Podporované oblasti jsou rozděleny do pěti prioritních os: Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Prioritní osa 5: Technická pomoc Více je možné nalézt na webu MPO http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik/ 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl prošel složitým obdobím transformace a restrukturalizace, ze kterého vyšel výrazně oslaben. V důsledku postupující liberalizace a globalizace docházelo ke ztrátě pozic na českém trhu i některých exportních trzích. Vývoj odvětví je ovlivňován celou řadou faktorů, z nichž některé mohou výrazným způsobem změnit jeho charakter. Příkladem může být rozvoj 3 D tiskáren pro potřeby oděvního nebo kožedělného průmyslu. Vývoj odvětví bude ovlivněn především dalším rozvojem technických textilií, které nahrazují kdysi dominantní klasickou výrobu textilií. Vývoj nových typů vláken, technologií a speciálních úprav směruje textilní výrobu do tzv. inteligentních textilií, které nacházejí uplatnění ve stále širším spektru odvětví a činností. Orientace na tento výrobní segment je spojena s nezbytným důrazem na inovace, které mohou vznikat jak na základě rozvoje vlastního výzkumu a vývoje, především však spoluprací s domácími i 16

zahraničními výzkumnými ústavy a vysokými školami, a to napříč obory. Konkurenceschopnost odvětví je závislá na inovacích jak na straně vstupů, tedy inovacích vláken, přízí, textilních konstrukcí, tak technologických procesů a užitných vlastností výrobkových výstupů. Z hlediska technologie zpracování jde zejména o nano, mikro a biotechnologie a včleňování určitých prvků do textilií, které jim dávají speciální vlastnosti a tím rozšiřují možnosti využití. Rozšiřující se možnosti využití textilií v jiných oborech otevírají možnosti mezioborové spolupráce přímo nesouvisejících oborů zaměřené jednak na poznání potřeb a požadavků zákazníka na jedné straně a možností těmto požadavkům vyhovět. Teoreticky neexistuje obor, ve kterém by technické či inteligentní textilie nenašly uplatnění, nicméně rozhodující je spolupráce s elektrotechnickým, elektronickým, automobilovým, leteckým, zbrojním průmyslem, se stavebnictvím, zemědělstvím, zdravotnictvím atd. České textilní firmy jsou přes velkou zahraniční konkurenci schopné uplatnit se na trhu textilních výrobků pro domácnost, ochranných oděvů, zdravotnického sortimentu, geotextilií, textilií pro dopravní prostředky, zemědělství, vodohospodářství. Náročnost technických textilií na výzkum a vývoj si vynucuje užší specializaci jednotlivých výrobních podniků, neboť je velmi obtížné se širokým výrobním programem dlouhodobě soupeřit se specializovanými firmami. Užší specializace musí být založena na promyšlené rozvojové strategii jednotlivých firem a na budování obchodních značek. Rozvoj technických a inteligentních textilií a jejich uplatnění na trhu je však svázáno s celou řadou legislativních podmínek v rámci EU a tedy i v ČR. To spolu s přísnými bezpečnostními, hygienickými a dalšími předpisy klade vysoké nároky na jejich splnění a v souvislosti s tím i vysoké finanční a časové náklady, které jsou schopny nést pouze velké firmy. Dalším faktorem ovlivňujícím budoucnost odvětví v ČR je začínající tendence silných nadnárodních společností relokovat výrobu z levných asijských zemí zpět do Evropy. Půjde o náročné sofistikované části výrob, které mohou získat pouze firmy připravené na tuto příležitost, firmy, které jsou schopné prokázat svoji technologickou a expertní vyspělost. Půjde o firmy, které mají jasnou strategii Produktového vůdcovství nebo Blízkosti k zákazníkům, které jsou zaměřené na budoucnost, jsou ofenzivní a schopné monitorovat příležitosti a komunikovat s nadnárodními společnostmi. Specializace na technologicky náročnější výrobu s vyšší přidanou hodnotou založenou na jedinečném know how firmy je náročnou, ale v podstatě jedinou cestou, jak obstát v silné mezinárodní konkurenci. Nezbytným krokem je i posun do vyšších pater hodnotového řetězce, tedy důraz na procesy předvýrobních a povýrobních etap. V oděvním průmyslu je tento posun spojen se soustředěním se na vývoj, design, marketing a přesunem samotné výroby do zemí s nižšími náklady práce při zachování kvality práce. Odvětví je silně exportně zaměřeno, jeho vývoj je závislý na vývoji rozhodujících zahraničních trhů. Dominantním trhem je a lze předpokládat, že i v nejbližším období bude nadále Evropa. Tento trh je však relativně malý a v podstatě obsazený. Do budoucna je proto nezbytné pronikat na nové perspektivní trhy, ve kterých v souvislosti s jejich ekonomickým růstem poroste i poptávka po textilní, oděvní a kožedělné produkci, kterou místní výrobci nebudou schopni uspokojit jak z hlediska množství, tak kvality. Půjde zejména o africké a asijské země za předpokladu jejich politické stability a ekonomického růstu. Úspěch na těchto trzích je podmíněn schopností firem přizpůsobit se spotřebitelským zvyklostem místního obyvatelstva a schopností obchodovat v odlišném kulturním prostředí. Orientace na zákazníka je dalším z důležitých faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost, stejně jako flexibilita reakce na změny v poptávce. Perspektiva odvětví je odvislá, tak jako u všech ostatních odvětví, od dostupnosti odpovídajícím způsobem kvalifikované pracovní síly. Trend snižování zaměstnanosti bude i nadále pokračovat, a to i při očekávaném růstu výkonů a tržeb a při tvorbě nových pracovních míst v důsledku relokace výrob zpět do Evropy. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím tento trend je zvyšování produktivity práce v důsledku postupující automatizace většiny technologických procesů a zvyšující se spolehlivosti strojů. To umožňuje zvětšovat obsluhované úseky a zajistit plnou obslužnost pouze v části směny a v dalším provozním čase pouze kontrolu fungování provozu a tak redukovat počet potřebného obslužného personálu. V mnoha případech je tento proces spojen i se snižováním nároků na kvalifikaci, kdy je možné kvalifikovanou obsluhu nahradit obsluhou pouze zaučenou. Trend snižování celkové zaměstnanosti v odvětví bude 17

ovlivněn i zvyšujícím se podílem textilního sektoru, který je méně náročný na lidskou práci než je tomu v sektoru oděvním (šičky, švadleny). Snižování zaměstnanosti bude doprovázeno i dalším snižováním podílu žen na celkové zaměstnanosti, a to zejména v důsledku již zmíněného snižování podílu oděvního průmyslu a dále změn v nárocích na kvalifikaci zaměstnanců. Mechanizace a automatizace výrob je spojena se zvýšenými nároky na zastoupení osob s technickým vzděláním, které je stále spíše dominantou mužů než žen. Jedná se o profese operátorů, seřizovačů, opravářů, technologů, logistiků, ale i IT specialistů. V souvislosti s přechodem do vyšších pater hodnotových řetězců se budou zvyšovat i nároky na kvalifikaci zaměstnanců. Dojde k navýšení podílu výzkumných a vývojových pracovníků, obchodníků, marketingových pracovníků, designerů apod. na úkor obslužného personálu. Budou se zvyšovat i nároky na znalosti a dovednosti managementu, jejich schopnost vytvářet a realizovat dlouhodobé rozvojové strategie, schopnost pohybovat se v odlišném kulturním prostředí v souvislosti s pronikáním na nové trhy apod. Tvorba nových materiálů a technologií povede ke zvyšování zastoupení specialistů na netextilní obory (automotive, letectví, stavebnictví, obranný průmysl, zdravotnictví, životní prostředí, sport, volný čas aj.) mezi zaměstnanci textilního průmyslu a naopak textilních technologů v netextilních oborech. V souvislosti s demografickým vývojem a omezeným zájmem mladých lidí o technické vzdělání se budou pracovní týmy internacionalizovat, zejména týmy zodpovědné za inovace a obchod. To bude klást i zvýšené nároky na jazykovou vybavenost kmenových pracovníků a na činnost personálního odvětví zodpovědného za nábor talentů či excelentních specialistů. Vývoj textilního, oděvního a kožedělného odvětví bude ovlivňován také obecným trendy spotřebitelského chování. Stárnutí populace zvýší poptávku po plně funkčních produktech moderního designu s intuitivním ovládáním, které budou poskytovat bezpečnostní nebo zdravotní funkce, důraz na zdravý životní styl a vzdělání zvýší poptávku po produktech podložených argumentem prospěšnosti zdraví jednotlivce a jeho osobnostní rozvoj, a tím i poptávku po produktech šitých na míru. Nezanedbatelný bude i důraz na ekologii, který dále zvýší tlak na recyklovatelnost, využívání druhotných surovin, výrobky a výrobní postupy šetrné k životnímu prostředí. Zvyšující se samostatnost žen a jejich kupní síla, stejně jako role při nákupech pro domácnost povede ke zvýšené poptávce po produktech fair trade a bio produktech. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky konkurenceschopné mzdy zkušená pracovní síla příliv nového kapitálu funkční sociální dialog existence a činnost České technologické platformy pro textil a její napojení na Evropskou platformu, existence a činnost klastru výrobců technických textilií - CLUTEX, obhajoba zájmů odvětví Asociací textilního oděvního kožedělného průmyslu, zpracované koncepční materiály Slabé stránky široká škála výrobků, která znesnadňuje firmám dosahovat špičkových kvalit, budování silných značek a konkurenceschopnost vůči specializovaným firmám zaostávání ve výzkumu, vývoji a inovacích ve srovnání s jinými obory zpracovatelského průmyslu a se zahraničními podniky nedostatek vlastních finančních zdrojů pro podstatné inovace a zejména pro přechod k tzv. inteligentním textiliím negativní vnímání odvětví veřejností, jeho nízká atraktivita jako zaměstnavatele zhoršující se dostupnost kvalifikované pracovní síly rozpadem odborného školství a nízkým zájmem o technické obory 18

Počet zaměstnaných (v tisících) Příležitosti přechod do oblasti inteligentních textilií propojení výroby s vědeckým výzkumem zaměřeným jak na stranu vstupů, tak technologických procesů a výrobkových výstupů, zapojování do národních i mezinárodních projektů inovace z hlediska uplatnění textilií na základě mezioborové spolupráce zejména s elektrotechnickým, elektronickým, stavebním, automobilovým, leteckým, zbrojním průmyslem, se stavebnictvím, zdravotnictvím užší specializace, promyšlené rozvojová strategie jednotlivých firem, cílené budování obchodních značek monitorování a vytváření podmínek pro relokaci nejnáročnějších sofistikovaných částí výrob rozvoj odborného školství a vnitropodnikového vzdělávání zlepšení image odvětví jako inovativního odvětví a perspektivního zaměstnavatele budování obchodních vztahů zejména s těmi rozvojovými zeměmi, ve kterých roste střední třída, která je rozhodující z hlediska koupěschopné poptávky po produktech všech odvětví, ve kterých se uplatňuje textil Hrozby zvyšující se konkurence ze strany rozvojových zemí nezachycení aktuálních vývojových trendů nedostatek kvalifikované pracovní síly 2. 8. V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u 2 0 1 4 a p r o j e k c e d o r o k u 2 0 2 0 Počet zaměstnaných osob v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl od roku 2000 dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 pracovalo v analyzovaném odvětví téměř 160 tisíc pracovníků, v roce 2014 už to bylo pouhých 58 tisíc zaměstnaných osob. V průběhu 14 let tedy došlo k 63% poklesu počtu zaměstnanců v analyzovaném odvětví. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 54 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně klesat. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v České republice 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020 Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 19

Bulharsko Portugalsko Rumunsko Litva Chorvatsko Estonsko Itálie Slovensko Maďarsko Polsko Lotyšsko Česká republika EU28 Slovinsko Španělsko Řecko Belgie Francie Rakousko Německo Finsko Spojené Království Irsko Lucembursko Malta Kypr Dánsko Nizozemí Švédsko V rámci 26 ekonomických odvětví se Textilní, oděvní a kožedělný průmysl umístil jako první z hlediska nejrychlejšího tempa poklesu zaměstnanců. V souladu s poklesem počtu pracovníků klesal i podíl, který analyzované odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 2,8 %, což z analyzovaného odvětví činilo desáté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v analyzovaném odvětví pouhých 1,2 % celkové zaměstnanosti a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se tak stal jedním z nejmenších odvětví v ČR z hlediska podílu na zaměstnanosti (menší už je jen odvětví Vydavatelských a mediálních činností a Těžební průmysl). Podíl odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na celkové zaměstnanosti v zemi 8,0% 7,0% 2000 2014 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl analyzovaného odvětví pouhých 1,1 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti srovnatelný s průměrem zemí EU 28. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl největší význam v Bulharsku (5,3 % celkové zaměstnanosti v roce 2014), naopak zanedbatelný význam má odvětví ve Švédsku, Nizozemí a Dánsku. V ekonomikách všech zemí Evropské unie význam analyzovaného odvětví mezi lety 2000 a 2014 klesal. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 12,3 %. Tato úroveň je téměř dvojnásobně vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti ve všech odvětvích, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl téměř 50 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v analyzovaném odvětví, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z téměř všech jiných odvětví ekonomiky. 20

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 2. 9 P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 37 013 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 13 15. Nejvíce z nich, více než 87 %, patří do odvětví Výroba oděvů (NACE 14), dalších téměř 10 %, patří do odvětví Výroba textilií (NACE 13) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem více než 3 % odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků (NACE 15). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 13,8 % ze všech podniků. Největší z nich jsou AstenJohnson, s.r.o., TIMO s.r.o., MOIRA CZ, a.s., Triola a.s., MAXIS a.s., UNIKO s. r. o., LIPOELASTIC a.s. Druhý největší podíl (12,5 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Nová Mosilana, a.s., KORDÁRNA Plus a.s., PEGAS NONWOVENS s.r.o., Moravské oděvní závody k.s., RETEX a.s. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 12,4 %. V tomto kraji sídlí např. Kamýk Daunen s.r.o., HIKO SPORT s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 9,7 %, kde sídlí např. TONAK a.s., LANEX a.s., CONROP, s.r.o., 21

PEGA - VEL, a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji. 2.10.1 Nejvýznamnější zaměstnavatelé V rámci celé České republiky jsou nejvýznamnějšími zaměstnavateli podniky uvedené v následující tabulce (měřeno dle počtu pracovníků). Název Logo Sídlo JUTA a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Dukelská 417 544 15 Dvůr Králové nad Labem 13 výrobních závodů: Dvůr Králové n.l.(4), Úpice, Jaroměř, Bernartice u Trutnova, Višňová u Frýdlantu v Čechách, Turnov, Olomouc, Adamov, Žireč (2) Výrobce širokého sortimentu produktů pro stavebnictví a zemědělství, obalových materiálů a materiálů pro technické účely více než 80 % produkce je vyváženo do zemí celého světa, roční obrat převyšuje částku 5 mld. Kč Historie podniku sahá do druhé poloviny 19. století, kdy továrny v soukromém vlastnictví vyráběly příze, tkaniny, pytle, vázací motouzy a lana z přírodních materiálů. V roce 1946 byl založen národní podnik JUTA, továrny juty a konopí, Praha, později přejmenovaný na JUTA n. p. Dvůr Králové nad Labem Geosyntetika - Hydroizolační fólie, netkané geotextilie, tkané geotextilie Střechy a stěny - Membrány a fólie do střešních a fasádních systémů Zemědělství a obalové materiály - Agrotextilie, motouzy, pytle, síťovina na balení slámy, stínící úplety, velkoobjemové vaky Technické materiály - Podkladové tkaniny a netkané textilie pro kobercářský a automobilový průmysl, speciální a filtrační příze Umělé trávníky - Umělé trávníky pro sportovní a dekorativní účely 2005 2010 2014 Počet pracovníků 1685 1904 2000 Výkony (mil. Kč) 3176 4411 5857* *2013 Název Logo Sídlo VEBA, textilní závody a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Přadlácká 89 550 01 BROUMOV Závody: Broumov - Velká Ves, Broumov - Olivětín, Police nad Metují Společnost VEBA je tradičním českým výrobcem žakársky tkaných bavlněných tkanin a v tomto segmentu patří k nejvýznamnějším výrobcům na světě. Využívá nejmodernější textilní technologie současnosti a její export míří z 90% především do Afriky a Evropy Zaměstnává téměř 1300 pracovníků na Broumovsku a Policku Oděvní tkaniny - africký brokát, speciální tkaniny, voály, tisky, Bytový textil - ložní povlečení, ubrusy, froté výrobky pro domácnost a hotelovou sféru 2005 2010 2014 Počet pracovníků 1391 1100 1260 Výkony (mil. Kč) 1186 1608 2149* *2013 22

Název Logo Sídlo PLEAS a.s. Havířská 144 581 27 Havlíčkův Brod Provozovny v krajích - Profil společnosti společnost PLEAS a.s. zajišťuje ve vlastních provozech všechny výrobní činnosti na úseku pletárny, barevny a konfekce. Tato se dále dělí na střihárnu, vlastní konfekční zpracování a balírnu výrobků. Hlavní sídlo je v Havlíčkově Brodě v srdci České republiky. Zde se udržuje dlouholetá tradice v regionu, kde je PLEAS a.s. také držitelem certifikátu a práva používat regionální značku Vysočina - regionální produkt. Pod vlastní značkou pleas v oblasti denního a nočního prádla jsou dámské, pánské i dětské výrobky dodávány také na český a slovenský trh. Výroba je provozována převážně ve vlastních závodech a doplňována spoluprací se spolehlivými a zkušenými kooperačními partnery v celé Evropě Hlavní výroby/služby Dámské, pánské i dětské oděvy (spodní prádlo, funkční prádlo, pyžama, trička, tílka, kojenecké oděvy, atd.) Zaměstnanost a výkony 2005 2010 2014 Počet pracovníků 1318 733 1030 Výkony (mil. Kč) 1220 765 1144 Název Logo Sídlo Nová Mosilana, a.s Charbulova 1145/150 618 00 Brno Provozovny v krajích - Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Vlastníkem je italský nadnárodní koncern MARZOTTO GROUP. Od svého vzniku Nová Mosilana, a.s. jako součást MARZOTTO GROUP, zásadním způsobem změnila svou výrobní základnu, kterou charakterizuje ucelený výrobní cyklus, začínající vstupem režných česanců a končící hotovou tkaninou. Došlo ke koncentraci veškeré výroby na jedno místo do výrobního areálu v Brně Černovicích a jeho rozšíření o nové výrobní a skladovací objekty. V několika vlnách došlo k obměně a modernizaci strojního parku a souvisejících technologických uzlů. Výsledkem této aktivity je více než čtyřnásobné zvýšení výroby. pánské oblekové a dámské kostýmové tkaniny z vlněných česaných přízí 2005 2010 2013 2010/05 2014/10 Počet pracovníků 1000 871 878 Výkony (mil. Kč) 2377 2349 2965 2.10.2 Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. 23

BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl tvoří největší část (více než 53 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 26,4 %, což je o 12,9 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 53,3 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 10,9 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví o 2 procentní body více, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,9 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo také o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ČR 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D 24

Celá ČR Celé odvětví Zlínský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Praha Jihomoravský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Liberecký kraj Královéhradecký kraj Karlovarský kraj 2.10.3 Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,43. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,52 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,44 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Pardubickém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví ve Zlínském kraji. Následují Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Ústeckém kraji a na Vysočině. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 5,0 4,5 4,0 3,5 2009 2014 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Zdroj: BISNODE Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,3 %. To je o 0,1 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Jihočeským krajem, Královéhradeckým krajem a Zlínským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Plzeňský kraj, Ústecký kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními nadprůměrně atraktivní. 2. 1 1 R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pracuje v Královéhradeckém kraji, jedná se o více než 10 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dalších zhruba 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, více než 9 % na Vysočině a také v Pardubickém kraji a 25

necelých 9 % v Jihočeském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl do krajů Karlovarský; 4,8% Praha; 3,2% Kralovehradecký; 10,2% Stredočeský; 5,0% Plzeňský; 5,1% Jihomoravský; 9,8% Liberecký; 6,0% Moravskoslezský; 6,0% Vysočina; 9,2% Olomoucký; 7,1% Pardubický; 9,1% Zlinský; 7,5% Jihočeský; 8,9% Ústecky; 8,0% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako právě Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 5,0 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy velmi světle červená barva v mapě). 26

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Stejně jako geografická koncentrace, i geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky velmi nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou také nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Královéhradeckém kraji, kde se lidé z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 2,5 %, dále na Vysočině (tam je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,4 %) a v Pardubickém kraji (2,3 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Středočeském kraji (0,5 %) a v Praze (0,2 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Královéhradecký 2,5% Ústecký 1,3% Vysočina 2,4% Průměr ČR 1,2% Pardubický 2,3% Plzeňský 1,1% Karlovarský 2,1% Jihomoravský 1,1% Liberecký 1,9% Moravskoslezský 0,7% Jihočeský 1,8% Středočeský 0,5% Zlínský 1,7% Praha 0,2% Olomoucký 1,5% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 27

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl velmi nízká, což ukazuje srovnání indexu pro všechny skupiny odvětví. 28

Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je právě v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a také Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pracuje v jiném kraji, než bydlí 1,8 % osob, což je o 4,2 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. 29

Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3. 1 V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75), kteří v roce 2014 tvořili 32 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v analyzovaném odvětví zaměstnáno 19 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Pracovníci obsluhy stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 29 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 17 tisíc pracovníků), Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (ISCO 312-315; 5 %; 3 tisíce pracovníků v roce 2014) a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-95; 4 %; 2 tisíce pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v analyzovaném odvětví v České republice a v celé Evropské Unii, nepozorujeme žádný výrazný rozdíl. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 32,4% 32,4% 28,6% 30,3% 4,5% 2,5% 4,0% 5,4% 3,3% 2,6% 27,2% 26,9% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu Obsluha stacionárních strojů a zařízení Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Ostatní 0% ČR 2014 EU28 2013 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 7533), jichž bylo v roce 2014 zaměstnáno v tomto odvětví více jak 12,2 tisíc. 30

Ve stejném roce pracovalo v odvětví 5,3 tisíce pracovníků Obsluhy šicích a vyšívacích strojů (ISCO 8153), 4,1 tisíce pracovníků Obsluhy tkacích a pletacích strojů (ISCO 8152). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO kód Počet 2014 (tisíc) Podíl na zaměstnanosti v odvětví 2011-2014 Vývoj od 2011 Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech 7533 12,2 20% Obsluha šicích a vyšívacích strojů 8153 5,3 11% Obsluha tkacích a pletacích strojů 8152 4,1 6% Krejčí, kožešníci a kloboučníci 7531-5% Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě 9329-5% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 2 P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je odvětví s vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o šesté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26 odvětví. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl dosáhl hodnoty 0,196, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Textilní, oděvní a kožedělný průmysl odvětvím se 4. nejvyšší profesní koncentrací. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná 31

Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je odvětví s velmi nízkou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Textilní, oděvní a kožedělný průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil 24. v pořadí. Tato nízká profesní exkluzivita značí, že analyzované odvětví není výhradním zaměstnavatelem pro žádnou skupinu povolání. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,032, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Textilní, oděvní a kožedělný průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil 20. v pořadí z celkového počtu 26 odvětví. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká 32

Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 3 V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 56 % všech pracovníků v odvětví. Téměř třetina pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 6 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 6,5 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v tomto odvětví v posledních letech mírně narůstá, nicméně odstup analyzovaného odvětví od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste, je však značný. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a v celé ekonomice 100% 90% 80% 5,0% 6,3% 22,9% 31,2% 18,0% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 70% 60% 38,0% 37,5% středoškolské s MZ 50% 40% 30% 20% 10% 62,9% 56,1% 39,0% 35,3% středoškolské bez MZ základní 0% 9,2% 6,5% 5,0% 4,1% 2010 2014 2010 2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ČR celkem ČR celkem Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 33

Rumunsko Estonsko Irsko Slovensko Česká republika Finsko Německo Rakousko Litva Polsko Řecko Spojené Království Francie Dánsko Lotyšsko Bulharsko Maďarsko Chorvatsko EU28 Nizozemí Slovinsko Švédsko Itálie Španělsko Belgie Portugalsko Kypr Malta Lucembursko Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v analyzovaném odvětví hodnoty téměř 95 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, který absolvovala téměř polovina všech pracovníků v odvětví. S necelými 10 % následuje obor Obecné vzdělání, který převažuje zejména u pracovníků s nejvýše základním vzděláním. Dalšími významnými obory vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Strojírenství, Management a správa a Hotelnictví. 34

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 37% 7% 7% Hotelnictví, restaurace, stravování Stavebnictví a inženýrské stavitelství 70% 60% 50% 40% 7% 12% 10% 56% Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Management a správa 30% 20% 36% 8% 6% Velkoobchod a maloobchod Obecné vzdělání 10% 0% SŠ s MZ 16% SŠ bez MZ ostatní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 4 V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil jako druhý v pořadí. Vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy ve srovnání s jinými odvětvími velmi stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná 35

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je odvětví s velmi nízkou exkluzivitou vzdělávání. Ze všech 26 odvětví ekonomiky se umístil z hlediska tohoto indikátoru jako 23. v pořadí. Nachází zde uplatnění pouhá necelá pětina zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná 36

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 5 O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je indikátor flexibility o něco nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním. 37

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl více než pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, průměrný. 38

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 36 %), což je však mezi odvětvími spíše nižší podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné neaktivity než vzdělávání (24 %) a z jiné odvětvové skupiny (23 %). 9 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny a 8 % je absolventů škol. 39

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený, Doprava, skladování a poštovní činnosti, Zdravotní a sociální péče. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouze něco přes 9 %. V odchodech z odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je největší rozdíl oproti příchodům ve skupině těch, kteří odcházejí do vzdělávání, tento podíl je v této skupině velice nízký (necelé procento) a je nejnižší mezi všemi odvětvovými skupinami. Poměrně nízký je také podíl odchodů do jiné neaktivity než vzdělávání, přitom podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Čtvrtina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků a do odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený. 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 40

Odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 8,6% 10,3% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 9,2% 7,5% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 22,7% 24,7% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Doprava, skladování a poštovní činnosti 3,4% Výroba dopravních prostředků 7,5% Výroba pryžových, plastových a 2,5% 2,7% ostatních nekovových minerálních Zdravotní a sociální péče Zemědělství, lesnictví a rybolov Výroba kovů a kovodělných výrobků 2,5% Výroba kovů a kovodělných výrobků 2,7% 1,7% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 2,1% 1,7% Zemědělství, lesnictví a rybolov 1,4% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 8,4% 0,7% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 23,5% přišli z nezaměstnanosti 36,1% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 28,8% z toho odešli do důchodu 16,4% odešli mezi nezaměstnané 38,4% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 3. 6 V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u 3.6.1 Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je s průměrným věkem 43,2 let devátá nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,7 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 5,0 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). 41

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl mezi zaměstnanými jen 1,1 % osob starších 60 let, nyní je to již 3,9 %. Ještě více se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 17,3 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 25,1 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil jejich podíl ještě 27,9 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 8,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 75 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 31 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je nejznatelnější nárůst osob s magisterským vzděláním. 42

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 1,6% 14,6% -12,9 SŠ bez MZ 30,9% 56,5% -25,6 SŠ s MZ 42,7% 24,8% 17,9 VOŠ a konzervatoř 0,0% 0,5% -0,5 Bakalářské 3,2% 0,0% 3,2 Magisterské 21,5% 3,6% 17,9 Doktorandské 0,0% 0,0% 0,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Ekonomie, který absolvovalo 8,5 % nedávných absolventů a 4,1 % osob ze skupiny starších 55 let. Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže z 50,8 % u skupiny starších na 12,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 0 % u starších 55 let na 11,4 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let. Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 96 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 43