Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav etnologie Historické vědy/etnologie Martina Indrová Jemnice historický vývoj města a jeho památková ochrana v současnosti Founding and Development of the Town of Jemnice; the Town s Cultural Heritage Protection TEZE K DISERTAČNÍ PRÁCI Školitel: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., Ph.D. et Ph.D. 2021
1. SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY Jemnice je malé, zhruba pětitisícové město, položené v blízkosti místa, kde se potkávaly tři historické země Čechy, Morava a Rakousy. Tato skutečnost, tak jako u jiných podobně položených měst, velmi ovlivňovala jeho podobu i samotný život uvnitř hradeb. O počátcích městského založení toho víme velmi málo, ale zvláště v posledních letech se pozornost odborníků k Jemnici obrací stále více a my tak můžeme pomalu skládat střípky do mozaiky dějin města. Důvodů, proč byla právě Jemnice tak dlouho mimo hlavní směry bádání, je několik. Za ten nejzávažnější lze považovat skutečnost, že po druhé světové válce se Jemnice právě díky své poloze při hranici s Rakouskem náhle ocitla na kraji hraničního pásma a rozvoj města zde byl do značné míry opožděn a omezen. Ta nejhodnotnější část památkového fondu, za kterou lze považovat výstavný druhorokokově přestavěný zámek, původně však středověký hrad, se po rozhodnutí Státní kulturní komise stala nepřístupnou. Toto rozhodnutí, ať už bylo ovlivněno jakýmikoliv důvody, bylo pro Jemnici fatální. Zámek dostala ke svému užívání armáda a tím se v podstatě pomalu vytrácel z povědomí laické i odborné veřejnosti. Z archivního materiálu vyplývá, že ani tehdejší zástupci státní památkové péče neměli dlouhá léta prakticky žádný vliv na zacházení či úpravy areálu a byl jim všemi prostředky znemožňován nejenom dohled nad státem registrovanou kulturní památkou, ale i vstup samotný. 1 Fotodokumentace interiéru zámku z tohoto období fakticky neexistuje a byla-li přece jenom po složitých vyjednáváních pořízena, byla pak na vyžádání armádních složek zničena. 2 Armáda zámecký areál opustila až v polovině 90. let 20. století a objekt byl převeden do majetku města Jemnice. V podstatě poprvé bylo možné se na něj zaměřit jako na cíl vědeckého zkoumání a zámek nám odhalil mnoho důležitých informací, které výrazně pomohly k upřesnění hypotéz o počátcích městské lokace Jemnice. Při práci s pramennou základnou je nutné v případě dějin Jemnice postupovat velmi opatrně a kriticky. Názor historiků na počátky města po 1 Archiv NPÚ ÚOP v Telči, spis Jemnice 2 Tamtéž
dlouhou dobu ovlivňovala tzv. Bočkova falza. 3 Město v roce 1832 postihl naprosto zničující požár, při kterém byla kromě mnoha stavebních památek zničena i většina městských knih a listin vážících se k historii Jemnice. Tato událost snad přiměla Antonína Bočka ke zhotovení několika padělků listin, které datoval do rozmezí 12. 13. století. 4 Po celou svou profesní kariéru pátral po ztracených análech kláštera v Třebíči, proto jsou jeho podvrhy dnes v odborné literatuře označovány jako okruh listin třebíčského kláštera, tzv. Bočkova falza. Nezvratným faktem zůstává, že tyto jeho padělky dlouho zkreslovaly a mátly historiky a badatele, kteří se zabývali počátky existence měst na Moravě. Stranou nezůstávají ani ostatní památky, které pamatují první fáze existence Jemnice a hrají tak důležitou roli v dějinách města. Již zmíněný hrad byl důležitým prvkem ve fortifikačním systému města, velmi dobře se dodnes zachovaly městské hradby. Samostatnou a velmi důležitou kapitolou jsou sakrální stavby kostel sv. Stanislava, kostel sv. Jakuba Většího, středověký špitál s kaplí sv. Alžběty či dochované zbytky bývalého františkánského kláštera s kostelem sv. Víta. Velmi významnou součástí Jemnice, a to s největší pravděpodobností od samého počátku existence lokace, bylo formující se židovské ghetto. Jemnická židovská komunita se tak řadí mezi nejstarší na Moravě a jejich usazení ve městě pak ještě dlouho ovlivňovalo urbanistický vývoj jižní části města území mezi hradem a hlavním náměstím. Detailnější poznání památkového fondu Jemnice, která prozatím zůstávala spíše mimo pozornost odborného zkoumání, jistě přispěje nejenom k upřesnění historického vývoje tohoto místa, ale rovněž může významným způsobem rozšířit naše znalosti o přemyslovských lokacích jako takových, mezi něž patří. 3 Bočkova falza se netýkají pouze Jemnice, ale poměrně velkého množství listin kolem Třebíčského kláštera i dalších oblastí Moravy, které měly doplnit bílá místa v dějinných událostech.
2. CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE Cílem práce je na platformě stručného nástinu historického vývoje města, zdokumentovat nejvýznamnější části jeho památkového fondu, které mohou tvořit pilíře pro znovuoživení zájmu veřejnosti o tuto velmi cennou lokalitu. Na vybraných památkách si tak ukazujeme nejenom jejich stavební vývoj, ale i nakládání s nimi v novodobé historii. Pro vystihnutí všech možných variant, v jakých se dnes památkově cenná stavba může nacházet, byly vybrány následující objekty, na nichž je prezentována různá komplikovanost řešení jejich špatného stavu. Jako největší a také zároveň nejkomplikovanější příklad byl vybrán areál zámku v Jemnici, jehož novodobá historie je značně komplikovaná a od roku 1989 zájem o jeho budoucnost pohybuje doslova v sinusoidách. Sakrální památky v práci zastupuje příklad rozsáhlé obnovy areálu bývalého františkánského kláštera, ze kterého se do dneška dochoval v podstatě jen kostel sv. Víta a část podzemních chodeb. Aktuálně stojíme v intenzivní spolupráci s vlastníkem objektu nejenom před obnovou, ale i před otázkou hledání nového využití domu čp. 259, který dříve sloužil jako městský špitál sv. Alžběty a dochoval se včetně presbytáře špitálního kostela. V tomto případě hraje významnou roli osvícený vlastník, který je připraven vše podřídit vysoké památkové hodnotě domu. Posledním uvedeným příkladem je pak v širokém okolí jedinečná stavba hrobky rodiny Pallavicini, která je dnes v havarijním stavu a současné vedení města se všemi silami snaží najít schůdné cesty k postupné obnově objektu. Tyto výše uvedené příklady, z nichž každá památka má jiný charakter a nachází se i v jiné fázi procesu revitalizace, doplňuje pak stručný přehled dalších kulturních památek na území Jemnice. Přirozené a logické zakomponování přístupů památkové ochrany v současnosti do textu zabývajícího se historickým vývojem dané lokality a hodnocením jeho kvalit z pohledu památkové péče, se ukázalo být velkým limitem pro zpracování této práce. Autorka z tohoto důvodu zvolila postup, při kterém se rozhodla aktuální možnosti a principy ukázat na vybraných příkladech ať již v pozitivním či negativním smyslu. Pro kontext je nutné ještě připomenout skutečnost, že Jemnice jako město na hranici pohraničního 4 V případě Jemnice jde o 12. a 13. století, u ostatních zjištěných falz k jiným lokalitám je časové rozmezí širší.
pásma byla téměř celou 2. polovinu 20. století velmi málo dostupnou nejenom pro běžný turistický ruch, ale byla i mimo hlavní proudy zájmu ze strany památkové péče. Ve spisových archivech dnes nacházíme jen velmi málo podkladů, na základě kterých by se dal vypracovat alespoň trochu objektivnější pohled na hájení památkových zájmů v tomto městě. Všechny výše zmíněné roviny jsou obsahem této práce. Dalším důležitým podkladem pro ni je pak více než třináctiletá intenzivní spolupráce autorky se zástupci města Jemnice na znovuoživení zájmu o tuto zapomenutou, ale nesmírně hodnotnou lokalitu a hledání nových funkcí pro nově nabytý majetek, kterým je pro město zámecký areál, tak, aby nedošlo ke snížení nebo poškození památkových hodnot. Cílem je, aby se Jemnice konečně dostala do povědomí veřejnosti jako jedno z měst, které má turistickému ruchu rozhodně co nabídnout a má pevné místo i mezi směry vědeckého bádání. Tajemství, díky mnoho desítek let trvající nemožnosti se Jemnicí intenzivně a systematicky zabývat, má pro nás skrytých ještě mnoho. 3. METODY ZPRACOVÁNÍ Téma a zaměření dizertační práce předpokládalo znovu prostudování nejen základní a zásadní odborné literatury pro obor památková péče, která sama o sobě je velmi široká, ale i pro oblasti s ní bezprostředně související, jako jsou dějiny architektury a urbanismu, dějiny umění, umělecká řemesla, restaurátorské techniky, konstrukční a stavební technologie, principy předprojektové a projektové přípravy staveb či metodiky pro základní archeologický výzkum a pro stavebně historický průzkum nemovitosti. Velký důraz byl kladen na regionální literaturu, ve které bylo město Jemnice zmiňováno. Pro dokreslení a doplnění dané problematiky byla nepostradatelnou práce s fotodokumentací pocházející jednak především z vlastních zdrojů autorky, přes spisový archiv Národního památkového ústavu, až po dokumentaci uloženou v oblastních a okresních archivech, městských stavebních archivech či ze soukromých zdrojů odborníků této oblasti. V práci bylo rovněž použito několika druhů mapového materiálu, od kopií katastrálních map, přes stabilní katastry, až po historické náčrtky plánů, které se nám do dnešních dnů dochovaly. Jestliže to bylo
možné, bylo pro komparaci využíváno i dochovaných a dostupných dobových zobrazení (obrazy, rytiny, dobové náčrty apod.). Metodologický přístup, který byl pro zpracování této práce zvolen, je přístup rešeršní u kapitol zabývajících se historickým vývojem a induktivní na konkrétních příkladech z praxe se pokusit najít zobecňující a do praxe následně aplikovatelné principy ochrany památkového fondu místa, doplněný dedukcí, která v tomto případě musí nutně nastoupit také. Jakýmsi odrazovým můstkem pro následnou analýzu bylo pak důsledné a systematické zkoumání faktů a hledání jejich opakovatelnosti či podobnosti. Na základě provedené analýzy pak došlo k pokusu o zobecnění, které je ale v tomto oboru velmi problematické. Konkrétní metody, které byly při zpracování daného tématu použity, a o které se na mnoha místech obsah práce samotné opírá, jsou zejména samostatný terénní průzkum, prováděný autorkou práce nejen v průběhu doktorského studia, ale i v letech tomuto studiu předcházejících. Jak již bylo zmíněno, naprosto nepostradatelnou je pro tuto práci metoda důkladných archivních rešerší historických písemných pramenů i fotodokumentace, bez kterých nelze zodpovědně přistupovat k žádné zásadnější stavební úpravě památky. Velice významnou roli v obsahu práce hraje rešerše dostupných materiálů, práce se stavebně historickými průzkumy Národního památkového ústavu (NPÚ) i dokumentačními materiály SURPMO (Státní ústav rekonstrukce památkových měst a objektů), které jsou dnes rovněž uloženy v archivu NPÚ. Ovšem základní metodou pro zpracování výše uvedených materiálů pak byla především metoda komparace a následné hledání analogií, kdy právě na srovnání stavu historického a současného si ukážeme pozitivní i negativní příklady stavebních zásahů do našich památkových objektů a sídelních celků. Komparaci pak doplňuje systematická práce s projektovou dokumentací (PD), archivními materiály, stavebně historickými průzkumy (SHP), operativními průzkumy památek (OPD), archeologickými nálezovými zprávami a další dostupnou dokumentační základnou. Rovněž spisové archivy státních a odborných institucí poskytly autorce mnoho cenných informací k jednotlivým akcím obnovy či procesům schvalování PD orgány státní památkové péče.
Důležitými prameny informací o výzkumu města v tomto období jsou SHP Jemnice, který byl zpracován SURPMO v roce 1982, 5 SHP zámku Jemnice, zpracovaný Ludmilou Koběrskou a Petrem Mackem v roce 1997, 6 SHP hradeb městského jádra v Jemnici z roku 1999, zpracovaný Miroslavem Plačkem 7 a nejnovějším SHP hrobky rodiny Pallavicini, zpracovaným Pavlem Borským v roce 2019. 8 Dalším důležitým zdrojem informací byly rozhovory s PaeDr. Jiřím Třískou, historikem a bývalým starostou města, jehož soukromý archiv obsahuje neuvěřitelné množství fotografií nedávných i dnes již historických a dokumentačních, z nichž nejedna byla použita v této práci. Stejně tak soukromý archiv historických fotografií Jemnice p. Hrbka, místního badatele a znalce dějin města. Rovněž spisové archivy NPÚ v Telči a MÚ v Jemnici pomohly bádání o historii města doplnit o další (ten obecně - správní) rozměr. Velmi cenným zdrojem informací byly Kroniky města Jemnice, a to zejména ročníky 70., 80. a 90. let 20. století, ze kterých je v práci několikrát citováno. Nezanedbatelným zdrojem informací byly také rozhovory s místními obyvateli a pamětníky, zvláště pak poválečné éry města. Samotní vlastníci kulturních památek či účastníci schvalovacích řízení rovněž poskytli autorce mnoho cenných informací a postřehů, které například mnohdy strohý úřední jazyk ani nemohl v dokumentačních materiálech postihnout. Platformu pro takto získávané informace nebo i autentické fotografie poskytují četné přednášky a besedy, které pracoviště Národního památkového ústavu v Telči organizuje nejenom na území Kraje Vysočina, a které se pak stávají i impulsem pro laickou veřejnost, aby se o problematiku ochrany kulturního dědictví začala aktivněji zajímat. A Jemnice je jedním z míst, kde se podařilo zaujmout místní občany a přednáškový cyklus, 9 o kterém bude ještě zmínka v závěru této práce, zde má již své věrné posluchače. Obyčejná a prostá osvěta, otevírání oboru laické veřejnosti a vysvětlování hodnot, které je nutné chránit a zachovat dalším generacím, nabývá totiž na stále větším významu. Přitom ten základní princip je úplně jednoduchý: pokud mám něco chránit, musím vědět, co chráním a proč to chráním, což velká část 5 Archiv MÚ Jemnice 6 Archiv NPÚ ÚOP Telč 7 Archiv MÚ Jemnice 8 Archiv MÚ Jemnice 9 Přednáškový cyklus v Jemnici je pořádán ve spolupráci s místním Muzejním spolkem.
společnosti v tuto chvíli neví nebo pod ekonomickým tlakem současnosti nechce vědět. 4. VÝSLEDKY Zpracování aktuálního stavu poznání počátků existence a vývoje města Jemnice a uvedení nových zjištění do kontextu celkového pohledu na jeho další vývoj. Zhodnocení aktuálního stavu památkové ochrany města a nastínění možností dalšího směřování nejenom v péči o památkový fond, ale i v jeho dalším využití s přihlédnutím k ekonomickým možnostem města. Návrh regulativ na území Městské památkové zóny Jemnice pro péči a obnovu památkového fondu města. Zhodnocení efektivnosti čerpání dotačních titulů pro obnovu památkového fondu od roku 1994 do roku 2020. Rešerše možností využití památkového fondu Jemnice směrem k rozvoji turistického ruchu v tomto regionu. 5. ZÁVĚR Jemnice je městem, které doslova oplývá památkami. Díky aktivnímu čerpání všech dostupných dotačních titulů se zde daří památkový fond postupně opravovat a město se tak stává stále více turisticky zajímavou destinací v rámci ČR. V průběhu roku 2015 byl ve městě instalován jednoduchý systém informačních turistických cedulí se stručnými popisy jednotlivých památek, které zde dlouho chyběly. Cedule na sebe navazují a vytvářejí tak přirozenou a nenásilnou formou jakousi venkovní prohlídkovou trasu. Tato trasa nabízí výběr toho nejzajímavějšího, co může návštěvník i obyvatel Jemnice prozatím obdivovat. Systém je nutné však chápat jako základ, který je v budoucnu potřeba dále rozšiřovat a doplňovat o nové poznatky. Velkým posunem pro nabídku města byla postupná obnova kostela sv. Víta, která se dostala do finální etapy a pokračuje v interiérech. Kostel je již dnes ale možné plně prezentovat. Tuto lokalitu obzvláštňuje i dochovaná
část podzemí, které umožňuje pouze návštěvy jednotlivců, a to vzhledem k jeho minimální kapacitě. Ekonomická náročnost návštěvnického provozu této zbylé části původního františkánského kláštera nedovoluje městu jako provozovateli prezentaci v každodenním režimu, byť i jen v průběhu hlavní sezony. Je zde možné se sice objednat prohlídku předem, ale už i tato skutečnost může být pro velkou část potenciálních návštěvníků bariérou, která je donutí si kostel prohlédnout pouze zvenku. V tomto případě by stálo za úvahu, zda kostel s podzemím nespojit s některou z dalších památek v Jemnici a neprovádět pak s využitím kapacit místního turistického informačního centra třeba okruh zaměřený na jednotlivá slohová období např. kostel sv. Víta a hradby kolem města. Samostatnou kapitolou v památkovém fondu Jemnice je půdorysně i hmotově velmi intaktní židovské ghetto, které nejenom, že patří k těm nejstarším na Moravě, ale i k nejlépe zachovaným. Okruh turistů i badatelů, zajímajících se o židovskou tématiku neustále roste a židovská čtvrť v Jemnici tak skrývá ještě stále plně nevyužitý potenciál. Zde se nabízí úvaha o napojení na síť dalších židovských lokalit na Vysočině. Vhodné by bylo jistě i informační a propagační propojení se známějšími lokalitami, které by mohly návštěvu Jemnice doporučovat v rámci svých prohlídek tak, jak se to například děje mezi hrady a zámky. Židovská čtvrť v Třebíči, která je zapsaná na prestižním Seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO, židovská čtvrť na půdorysu cípu Davidovy hvězdy v Polné či v současnosti renovovaná synagoga v Horní Cerekvi by mohly dobře posloužit jako místa, která budou směřovat své mnohé návštěvníky k Jemnici. K obecné informovanosti by mohly posloužit i například společně vydané propagační materiály, které se v těchto lokalitách prodávají či volně rozdávají. Jako možný partner se zde nabízí projekt 10 hvězd (www.10hvezd.cz ), v rámci kterého vzniklo za podpory prostředku IOP 10 center židovské kultury, z nichž nejbližší dvě právě v již zmiňované Polné a Horní Cerekvi. Nejtěžším úkolem, který v současnosti stojí před vedením města je najít nové využití rozsáhlého areálu zámku, který má potenciál stát se hlavním cílem turistů v této lokalitě. Za posledních téměř 25 let od opuštění areálu vojáky se to zatím i přes veškeré úsilí, zejména v druhé polovině 90. let 20. století, nepodařilo. Město nejprve aktivně čerpalo finance na záchranu poškozeného a v podstatě i vybydleného zámku z Programu záchrany
architektonického dědictví a za tu dobu bylo do oprav a stabilizace statických poruch budovy nainvestováno téměř 16 milionů Kč. Tento trend se však zastavil po roce 2002, kdy došlo ke změně vedení města Jemnice a následné změně priorit rozvoje. Zámek byl ponechán v rozpracované fázi a později byl dokonce nabídnut k prodeji za částku kolem 6 milionů korun. Kupec se tehdy nenašel a personální obměny ve vedení města Jemnice po komunálních volbách v roce 2010 znovu znamenala nastolení otázky, jak naložit se zámkem. Město po intenzivních vyjednáváních přehodnotilo své stanovisko a zámek si ponechalo ve svém vlastnictví, s tím, že jej čeká znovunastartování obnovného procesu a hledání jeho nového využití. Rovněž unikátně zachovaný pozdně středověký vodovod skýtá možnost neobvyklé prezentace industriální památky, která nemá široko daleko obdoby. Většina vodovodu je ukryta pod povrchem, zde by bylo tedy možné uvažovat o zřízení krátké naučné stezky s jednotlivými zastaveními, na kterých by tato památka mohla být interpretována veřejnosti. Velmi dobrou možností prezentace nejenom hmotného kulturního dědictví, ale i historických souvislostí, je každoroční slavnost Barchan, která upomíná na pravděpodobný pobyt královny Elišky Přemyslovny v Jemnici. Veřejností takto pojednané městské slavnosti se nabízejí k připomenutí hodnot a výjimečnosti památek ve městě i v jeho bezprostředním okolí a to formou, která na první pohled ani nevypadá jako ryze edukační. I na této formě by bylo ovšem nutné ještě zapracovat a posunout ji více do roviny nenásilné interpretace těchto dějinných událostí na pozadí již existujícího opevněného královského města s hradem. Stále více převažující rovina komerční, která bohužel pomalu vytlačuje samotný podtext slavnosti, a je k zamyšlení, kolik procent z hojného počtu návštěvníků ji chápe tak, jak by mělo.
Seznam v tezích použité literatury HOFFMANN, F.: České město ve středověku. Praha, 1992. HOFFMANN, F.: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha, 2009. TŘÍSKA, J. (ed.): Dějiny Jemnice. Jemnice, 2010. KUČA, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl H Kole. Praha, 1997. MAŠEK, P.: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. II. díl, N Ž. Praha, 2010. NEKUDA, V. (ed.): Moravskobudějovicko / Jemnicko. Brno, 1997. RIESS, M.: Die Familiengeschichte des Hauses Pallavicini in Österreich Ungarn. Sine loci, 2006. KLENOVSKÝ, J.: Plány separace židovského osídlení na Moravě z let 1727 8. In: Židé a Morava 1995. Kroměříž, 1996. KLENOVSKÝ, J.: Židovské památky Moravy a Slezska. Brno, 2002. SHP Jemnice. Zpracoval SURPMO, 1982. SHP zámek Jemnice. Zpracovali Ludmila Koběrská a Petr Macek, Praha, 1997. SHP hradeb městského jádra v Jemnici. Zpracoval Miroslav Plaček, 1999. SHP kostela sv. Víta v Jemnici. Zpracoval Miroslav Ambrož, 2005. SHP hrobky Pallavicini. Zpracoval Pavel Borský a Lucie Augustinková, 2019.
Publikační činnost Kol. autorů: Památky nás baví 1. Objevujeme kulturní dědictví s předškoláky a žáky 1. stupně základních škol. Metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro primární vzdělávání. ISBN 978-80-905631-6-2. (2015) Kol. autorů: Památky nás baví 2. Předáváme péči o kulturní dědictví žákům 2. stupně základních škol a středoškolákům. Metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro sekundární vzdělávání. ISBN 978-80-905631-7-9. (2015) Kol. autorů: Památky nás baví 3. Potenciál kulturního dědictví pro vysokoškolské a další vzdělávání pedagogů. Metodiky tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro terciální vzdělávání. ISBN 978-80-905631-8-6. (2015) Kol. autorů: Památky nás baví 4. Kulturní dědictví jako příležitost pro učení všech generací. Metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro neformální a informální učení. ISBN 978-80-905631-9-3. (2015) Kol. autorů: Památky nás baví 5. Objevujeme kulturní dědictví bez bariér. Metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami. ISBN 978-80-906167-0-7. (2015) Kol. autorů: Památky nás baví: Edukace jako cesta k rozvoji udržitelné péče o kulturní dědictví v České republice. Katalog výstavy Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví ČR. ISBN 978-80-905631-1-7. (2015) INDROVÁ, Martina TOBIÁŠKOVÁ, Irena (edd): Procházka panstvím Telč. Telč 2016, ISBN 978-80-905631-2-4. (2016) VESELÁ (Indrová), Martina Havlůjová, Hana: Vzdělávací role památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu. In: Zprávy památkové péče, ročník 73, č. 5, Praha 2013, str. 472 480. VESELÁ (Indrová), Martina: Památky UNESCO. In: Kulturní dědictví jeden z pilířů identity národa. Skripta MU, Brno, 2013, str. 5 9.
VESELÁ (Indrová), Martina KARÁSEK, Libor: Ohlédnutí za pěti lety působení ÚOP v Telči. In: Zprávy památkové péče, ročník 73, č. 1, Praha 2013, str. 42 48. VESELÁ (Indrová), Martina: Vývoj principu plošné ochrany v systému státní památkové péče do roku 1989. In: Kulturní dědictví jeden z pilířů identity národa. Skripta MU, Brno, 2013, str. 21 24. VESELÁ (Indrová), Martina: Vzdělávací role památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu. In: Marketingové řízení památkových objektů, Praha, 2014, str. 93 100. VESELÁ, M. (Indrová) Havlůjová, H. Wizovský, T.: Vzdělávací role památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu, Zprávy památkové péče, roč. 73, 2013, č. 5, s. 472-480. ISSN 1210-5538. VESELÁ, M. (Indrová) Havlůjová, H. Wizovská, D. - Wizovský, T.: Didaktické pomůcky v památkové edukaci: teorie, zahraniční i domácí inspirace a praxe, Zprávy památkové péče, roč. 74, 2014, č. 6, s. 464-473. ISSN 1210-5538. INDROVÁ, M. (Indrová) - Havlůjová, H. Rezková Přibylová, N. - Charvátová, K.: Nové přístupy k živému zprostředkování památek: výklad, prezentace, nebo interpretace?, Zprávy památkové péče, roč. 78, 2018, č. 6, s. 506 512. ISSN 1210-5538. Pedagogická činnost Přednášející na FF OSU, Katedra dějin umění a památkové péče (2019 dosud) Přednášející na PedF UK, Katedra historie a didaktiky dějepisu (2019 dosud) Přednášející na FF UK, Etnologický ústav, dvousemestrální Péče o kulturní dědictví I. a Péče o kulturní dědictví II. (2019 dosud) Odborný garant a přednášející šestisemestrální Univerzity třetího věku PedF UK kurz Památková péče obor plný objevů a příběhů (2018 2020) Odborný garant a přednášející šestisemestrální Univerzity třetího věku MU kurz Kulturní dědictví jeden z pilířů identity národa (2012 2015) Odborný garant a přednášející navazující šestisemestrální Univerzity třetího věku MU - kurz Kulturní dědictví jeden z pilířů identity národa II. (2015 2018)
Vědecko-výzkumná činnost 2005 2007 projekt: Památková péče 21. století obnova identifikace nemovitých kulturních památek České republiky 2008 2010 projekt: Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století 2012-2015 hlavní řešitel projektu NAKI (DF12P01OVV014): Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky (20 mil. Kč) projekt byl oceněn prestižní cenou Evropské komise EUROPA NOSTRA 2017 2013-2017 spoluřešitel projektu NAKI (DF13P01OVV001): Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. století do počátku 20. století (25 mil. Kč) 2018 2022 hlavní řešitel projektu NAKI (DG18P020VV049): Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a tzv. tekuté modernity (25 mil. Kč) Ostatní projekty 2008 administrace projektu Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře vydání monografie Program podpory památek UNESCO MK ČR (750 tis. Kč) 2008 2010 administrace projektu 3D dokumentace kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Program podpory památek UNESCO MK ČR (850 tis. Kč) 2010 Portál Kulturní a přírodní dědictví Vysočiny koordinace projektu za NPÚ Telč (1 mil. Kč) 2010 2013 administrace projektu SHP zámek Telč Program podpory památek UNESCO MK ČR (cca 1 mil. Kč) 2012 2013 projekt UNESCO pro dětské oči Program podpory památek UNESCO MK ČR (150 tis. Kč)
Ostatní odborná činnost: Hodnotitel projektů financovaných z FM EHP/Norska v rámci období FM2-2014 Člen hodnotící komise MK - Program Podpora pro památky UNESCO 2012 2018 Člen hodnotící komise MK - Program záchrany architektonického dědictví 2012 2017 Člen hodnotící komise MK - Podpora projektů výchovně vzdělávacích aktivit v muzejnictví 2015 2020 Hodnotitel projektů financovaných z FM EHP/Norska v rámci období 2020 Interaktivní odborná mapa edukačních programů na památkových objektech v České republice, schválená dopisem MK ČR čj. MK 77260/2015 OVV, ze dne 17. 12. 2015 jeden z výstupů NAKI DF12P01OVV014. Organizování mezinárodní konference Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví / Education for Heritage: Improving Quality of Heritage Management Through Heritage Education. Místo a datum konání: Telč, 24. - 26. 9. 2015. Organizace výstavy Památky nás baví - Vzdělávací role NPÚ: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví ČR. Místa a data konání: České Budějovice, Dům umění, 6. - 22. 5. 2015; Praha, Zahrady pod Pražským hradem, 3. - 21. 6. 2015; SZ Hradec nad Moravicí 1. - 26. 7. 2015; SHZ Bečov nad Teplou 3. - 30. 8. 2015; Telč, Městská galerie, 3. - 28. 9. 2015; SZ Kroměříž 3. - 25. 10. 2015.