SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH SPOTŘEBNÍCH DRUŽSTEV VÝROČNÍ ZPRÁVA / 2008

SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH SPOTŘEBNÍCH DRUŽSTEV VÝROČNÍ ZPRÁVA / 2008

OBSAH Úvodní slovo předsedy...4 Spotřební družstva a vývoj českého obchodu...7 Stručný profil SČMSD...8 Svazové orgány...9 Představenstvo...10 Kontrolní komise...11 Vývoj základních ukazatelů spotřebních družstev za rok 2008...12 Strategické projekty skupiny COOP...14 Maloobchodní činnost...24 Velkoobchodní činnost...25 Velkoobchod ovocem a zeleninou...26 Potravinářská výroba...26 Zaměstnanci...26 Obchodní síť...27 Obchodní řetězce...28 COOP TUTY...29 COOP TIP...30 COOP TERNO...31 COOP DISKONT...32 COOP STAVEBNINY...33 Společný nákup...34 COOP Centrum...34 COOP MORAVA...35 COOP Euro...35 Společnosti s majetkovou účastí SČMSD...36 Výchova a vzdělávání...38 Zahraniční vztahy...41 Adresáře...42 Spotřební družstva Čech a Moravy...42 Školská zařízení SČMSD...46 Společnosti s majetkovou účastí SČMSD...47 2 3

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY SČMSD obyvatelstva a zemědělská výroba. Naopak průmysl a zahraniční obchod patřily v závěru loňského roku propadem zakázek k jejím hlavním problémovým úsekům. Mezi hlavní příčiny zpomalování patřily růst cen surovin a silná koruna. Za celý rok 2008 se tržby v maloobchodě zvýšily meziročně reálně o 0,9 %, což bylo nejméně od roku 1999. Tržby za potraviny přitom klesly o 1,5 %, za nepotravinářské zboží naopak vzrostly o 2,4 %. Ve struktuře českého obchodu nedošlo v minulém roce k podstatnějším změnám. Koncentrace obchodu pokračovala pomalejším tempem, k zásadnějším změnám nedošlo ani v pořadí TOP 10 obchodních firem. Firmy, uváděné v žebříčku TOP 10, který uvádíme na dalších stránkách, realizovaly v loňském roce obrat ve výši 312 miliard korun, což je o 23 miliard korun více než v roce předchozím. Jejich podíl na tuzemském trhu již představuje 64 %. Vážení čtenáři, účelem této výroční zprávy je podat ucelenou informaci o spotřebním družstevnictví v Čechách a na Moravě v roce 2008. Při hodnocení dosažených výsledků skupiny COOP mi dovolte se stručně zmínit o tržním prostředí, ve kterém se spotřební družstva v hodnoceném období nacházela. České ekonomice se nevedlo dobře, v roce 2008 byl zaznamenán její nejpomalejší růst za posledních šest let. Výkonnost české ekonomiky vyjádřená vývojem hrubého domácího produktu vzrostla reálně o 3,1 %, ve čtvrtém čtvrtletí však zaznamenala bezprecedentní ztrátu tempa, kdy byl zaznamenán nárůst o pouhých 0,7 %. Hluboké globální změny, vyvolané finanční krizí, vyústily ve výrazně odlišný vývoj domácí ekonomiky. Výkon ekonomiky v černých číslech udržela spotřeba Spotřební družstva skupiny COOP realizovala v roce 2008 celkový maloobchodní obrat ve výši 28,6 miliardy korun. Meziroční nárůst maloobchodního obratu ve výši 5,3 % ukázal, že spotřební družstva jsou s to obstát ve vyhroceném konkurenčním prostředí českého obchodu. Přitom nadprůměrných výsledků dosáhlo 46 družstev; ve dvou družstvech výkony stagnovaly a pod úroveň roku 2007 se dostala pouze tři družstva. Bylo dosaženo dalšího růstu produktivity práce, kdy celkový maloobchodní obrat členů skupiny COOP realizovaný na jednoho zaměstnance vzrostl o více než 5 %. Pozitivním výkonům odpovídá i vývoj průměrné mzdy, která se meziročně zvýšila o 6,7 %. Sedm největších družstev, jejichž roční obrat jednotlivě překročil hranici jedné miliardy korun, realizovalo téměř čtvrtinu celkového maloobchodního obratu skupiny COOP. Spotřební družstva provozovala v minulém roce 2940 prodejen v přímém řízení z toho 425 prodejen v maloobchodních řetězcích COOP TUTY, COOP TIP, COOP TERNO, COOP DISKONT a COOP STAVEBNINY. V řetězcových prodejnách byl realizován maloobchodní obrat přes 10 miliard korun, což je více než 35 % celkového obratu skupiny COOP.

Velkoobchodní obrat dosáhl v roce 2008 výše 10,9 miliardy Kč, což je o 1,7 % více, než v roce předchozím. Celkový objem potravinářské výroby, kterou provozovalo 19 spotřebních družstev, činil téměř 380 mil. Kč, a to s převažujícím podílem lahůdkářské výroby. Nebudeme se již zřejmě soustřeďovat na další expanzi velkoplošných prodejních formátů, protože i když dnes tyto prodejny fungují, není to formát prodejny, v němž bychom byli bez rizik konkurenceschopní. V malých prodejnách na venkově i v malých supermarketech je pro nás budoucnost a zde můžeme být stále velmi úspěšní. Pokud jde o ekonomiku spotřebních družstev skupiny COOP, byl v ní zaznamenán pozitivní vývoj. Ziskového hospodaření docílilo ve sledovaném roce 48 z 57 spotřebních družstev. Bylo dosaženo dalšího růstu produktivity práce, kdy celkový maloobchodní obrat členů skupiny COOP realizovaný na jednoho zaměstnance vzrostl o 5,1 % a přidaná hodnota na zaměstnance se zvýšila o 1,5 %. Těmto pozitivním výkonům odpovídá i vývoj průměrné mzdy, která se meziročně zvýšila o 6,7 %. Na celkových výkonech spotřebních družstev se významnou měrou podílí centrální nákup, realizovaný prostřednictvím nákupních centrál COOP Centrum a COOP MORAVA. Objem centrálního nákupu činil v uplynulém roce 13,3 mld. Kč, což je zhruba stejná úroveň předcházejícího roku. A jaké jsou naše vize do budoucna? Spotřební družstva znají své přednosti, konkurenční výhody a zároveň si uvědomují existující a nevyužité rezervy. Vycházeje z dlouhodobých tradic a trendů vývoje českého trhu se cíleně snaží přizpůsobit náročným kriteriím rozhodování nakupujících v maloobchodní síti. Jsou schopna čelit konkurenčním tlakům a expanzi ostatních maloobchodních řetězců. Ambice družstevního obchodu pro nejbližší budoucnost z hlediska uspokojování koupěschopné poptávky jsou proto považovány za velmi vysoké. Spotřební družstva mají nejsilnější pozici na venkově a v malých městech. Zde umějí využít spolupráce s místními dodavateli, což představuje snížení nákladů v logistickém řetězci a současně zajišťuje regionální zvyklosti a originalitu zboží. Navíc tím, že maloobchodník odebírá zboží místního dodavatele, vytváří si kladné vztahy s místní komunitou. Nadále chceme provozovat i ty nejmenší prodejny. Je to i z toho důvodu, že zahraniční řetězce stále postupují do menších sídel a je docela pravděpodobné, že nás tyto malé prodejny budou v budoucnosti ve větším měřítku než dnes živit. Nedílnou součástí aktivit svazu je systematické vzdělávání zaměstnanců družstev. Prostřednictvím Manažerského institutu COOP připravujeme nejrůznější vzdělávací programy s důrazem na to, aby byly po všech stránkách zaměřeny na docílení odborného rozvoje zaměstnanců. Další oblastí, která nemalou měrou přispívá k efektivní komunikaci a nepochybně i k dalšímu vzdělávání a výměně zkušeností, zejména vrcholového managementu družstev, jsou celostátně organizované porady předsedů a ředitelů spotřebních družstev. K jejich hlavním tématům již tradičně patří odborné semináře a workshopy s aktuální tématikou. Rok 2008 byl pro skupinu COOP významný a přínosný v mnoha směrech. Upevnění pozice na trhu, projevená přízeň zákazníků a dosažené výsledky na straně jedné, ale také sílící konkurence a strukturální změny na trhu na straně druhé. To vše jsou faktory, které nás nutí urychleně realizovat a dokončit strategické projekty, které jsme nastartovali v minulých letech. O tom, jak se nám tato práce daří, podáváme více informací na dalších stránkách. Závěrem mi dovolte poděkovat všem členům, zaměstnancům, funkcionářům spotřebních družstev i obchodním partnerům za veškeré úsilí, kterým přispěli k naplnění našich cílů v roce 2008. Zároveň chci i touto cestou vyjádřit svůj optimismus a přesvědčení o tom, že se nám společným úsilím v dalším období podaří úspěšně realizovat všechny přijaté obchodní a marketingové projekty, které jsou pro nás prioritami. Věřím, že se spotřebním družstvům skupiny COOP i do budoucna podaří udržet svou pozici a postavení významného hráče na trhu českého obchodu. Ing. Zdeněk Juračka předseda Svaz českých a moravských spotřebních družstev skupina COOP 4 5

SPOTŘEBNÍ DRUŽSTVA A VÝVOJ ČESKÉHO OBCHODU Vývoj maloobchodního obratu SD 1995-2008 26,0 27,0 28,9 27,5 27,4 26,5 26,9 26,6 26,3 25,8 26,2 27,3 28,6 23,5 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 TOP 10 obchodních společností podle maloobchodních tržeb Pořadí Skupina Tržby včetně DPH (mld. Kč) 2006 2007 2008 1. Schwarz ČR (Kaufland, Lidl) 45,0 50,0 54,5 2. Tesco Stores ČR 37,0 44,0 47,0 3. Ahold Czech Republic (Hypernova, Albert) 38,5 42,0 44,0 4. Makro Cash&Carry ČR 38,3 39,3 39,5 5. Rewe ČR (Billa, Penny Market) 25,8 31,6 38,5 6. Globus ČR 20,5 23,0 25,4 7. Tengelmann ČR (Plus - Discount, OBI) 19,5 20,4 22,5 8. GECO Tabak 14,9 17,7 17,5 9. Spar ČR (Interspar, Spar supermarket) 12,0 13,0 14,0 10. Peal 7,0 8,0 9,3 Celkem 258,5 289,0 312,2 Členství svazu v zájmových sdruženích a jiných tuzemských a mezinárodních subjektech Družstevní asociace ČR (DAČR) Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Hospodářská komora ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR Mezinárodní družstevní svaz (ICA) prostřednictvím členství v DAČR Evropské sdružení spotřebních družstev (Euro Coop) Zdroj: INCOMA Research a Moderní obchod (s výjimkou společností Globus ČR, GECO Tabak a PEAL jde o odhad) 6 7

STRUČNÝ PROFIL SČMSD Svaz českých a moravských spotřebních družstev je zájmové sdružení právnických osob, vedené v registru zájmových sdružení právnických osob u Magistrátu hlavního města Prahy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů pod číslem registrace: 9/92. Svaz je právnickou osobou. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Členská družstva a jiné sdružené právnické osoby neodpovídají za závazky svazu a svaz neodpovídá za závazky členů. Členstvím nevzniká majetkový podíl členů na majetku svazu. Představenstvo Konference Kontrolní komise Svaz je společenstvem členských družstev ve smyslu 3 odst. 5 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Předseda Poslání Posláním svazu je spojovat a zastupovat česká a moravská spotřební družstva a pomáhat jim chránit a uplatňovat jejich oprávněné požadavky. Více: stanovy svazu. Místopředseda Sekretariát Orgány Nejvyšším orgánem svazu je konference. Volenými orgány svazu jsou představenstvo a kontrolní komise. Statutárním orgánem svazu je představenstvo, které je oprávněno jednat jménem svazu navenek ve všech záležitostech. Jménem představenstva jedná předseda svazu a v době jeho nepřítomnosti místopředseda nebo jiný pověřený člen představenstva. Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva. Kontrolním orgánem svazu je kontrolní komise. Orgány svazu zajišťují úkoly prostřednictvím odborných útvarů svazu. Odbor ekonomický a správy majetku Oddělení ekonomické Oddělení správy majetku Odbor legislativně právní a služeb Oddělení legislativně právní Oddělení služeb

PŘEDSTAVENSTVO SČMSD Ing. Zdeněk Juračka předseda Ing. Václav Pošík místopředseda Ing. Roman Bruzl František Čapek Ing. Stanislav Drdel Ing. Jaroslav Froulík Ing. Miroslav Chudoba Ing. Petr Jankanič JUDr. Milena Kadlecová Ing. Vladimír Procházka Ing. Marko Ratveiský Stanislav Sýkora Ing. František Šlapanský Ing. Jan Šváb JUDr. Lada Vlčková

KONTROLNÍ KOMISE SČMSD SÍDLO A ADRESA SČMSD Jan Doule předseda Ing. Tomáš Hrachovec Božena Koukolíková Mgr. Pavel Sklář Milena Formánková Adresa: U Rajské zahrady 3/1912 130 00 Praha 3 Telefon: +420 224 106 217 Fax: +420 224 106 336 E- mail: sekr@scmsd.cz IČ: 00032743 DIČ: CZ00032743 Bankovní spojení: 639-111/0100 IBAN: CZ1601000000000000639111 SWIFT: KOMBCZPPXXX Ladislav Gerla Václav Kořínek Ing. František Polák Ing. Zdeněk Hošek 10 11

Vývoj základních ukazatelů spotřebních družstev za rok 2008 Ukazatel Měrná jednotka 2008 Index 2008/2007 Počet členů osoby 257 994 93,55 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců osoby 15 191 100,36 Průměrná měsíční mzda Kč 14 327 106,67 Prodejny v přímém řízení prodejna 2940 98,92 Prodejny v pronájmu prodejna 1085 91,33 Provozovny veřejného stravování v přímém řízení PVS 12 92,31 Provozovny veřejného stravování v pronájmu PVS 146 91,25 Maloobchodní obrat tis. Kč 28 636 014 105,30 Z toho prodejny tis. Kč 28 594 153 104,81 Průměrný roční MO na 1 zaměstnance prodejny tis. Kč 2520 104,83 Velkoobchodní obrat běžný tis. Kč 10 548 649 102,72 Velkoobchod ovocem a zeleninou tis. Kč 375 647 93,20 Nákup zemědělských a dalších produktů tis. Kč 11 540 141,75 Potravinářská výroba tis. Kč 378 054 103,02

VÝVOJ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ SPOTŘEBNÍCH DRUŽSTEV ZA ROK 2008 V roce 2008 byl v české ekonomice zaznamenán nejpomalejší růst za posledních šest let. Její výkonnost vyjádřená vývojem hrubého domácího produktu vzrostla reálně o 3,1 %, ve čtvrtém čtvrtletí však zaznamenala bezprecedentní ztrátu tempa, kdy byl zaznamenán nárůst o pouhých 0,7 %. Hluboké globální změny, vyvolané finanční krizí, vyústily ve výrazně odlišný vývoj domácí ekonomiky. Výkon ekonomiky v černých číslech udržela spotřeba obyvatelstva a zemědělská výroba. Naopak průmysl a zahraniční obchod patřily v závěru loňského roku propadem zakázek k hlavním problémovým úsekům ekonomiky. Mezi hlavní příčiny zpomalování patřily růst cen surovin a silná koruna. Za celý rok 2008 se tržby v maloobchodě zvýšily meziročně reálně o 0,9 %, což bylo nejméně od roku 1999. Tržby za potraviny přitom klesly o 1,5 %, za nepotravinářské zboží naopak vzrostly o 2,4 %. Ve struktuře českého obchodu nedošlo v minulém roce k podstatnějším změnám. Koncentrace obchodu pokračovala pomalejším tempem, k zásadním změnám nedošlo ani v pořadí TOP 10 obchodních firem. Firmy, uváděné v žebříčku TOP 10, realizovaly v loňském roce obrat ve výši 312 miliard korun, což je o 23 miliard korun více než v roce předchozím. Jejich podíl na tuzemském trhu již představuje 64 %. Zatímco v roce 2007 se počet supermarketů, hypermarketů a diskontních prodejen zvýšil meziročně o 27, loni v ČR přibylo 108 nových obchodních jednotek. Spotřební družstva realizovala v roce 2008 celkový maloobchodní obrat ve výši 28,6 miliardy korun, což je o 5,3 % více než v roce předchozím. Na celkovém maloobchodním obratu se nejvíce podílely regiony jihomoravský, jihočeský, východočeský a severomoravský. Velkoobchodní obrat dosáhl v roce 2008 výše 10,9 miliardy Kč, tj. o 1,7 % více než v roce předchozím. Celkový objem potravinářské výroby, kterou provozovalo 19 spotřebních družstev, činil 378 mil. Kč, a to s převahou lahůdkářské výroby. Také v ekonomice spotřebních družstev se projevil pozitivní vývoj. Ziskového hospodaření docílilo ve sledovaném roce 48 z 57 spotřebních družstev. Zároveň se podařilo dosáhnout dalšího růstu produktivity práce, kdy celkový maloobchodní obrat členů skupiny COOP realizovaný na jednoho zaměstnance vzrostl o 5,1 % a přidaná hodnota na zaměstnance se zvýšila o 1,5 %. Těmto pozitivním výkonům odpovídá i vývoj průměrné mzdy, která se meziročně zvýšila o 6,7 %. Spotřební družstva provozovala v minulém roce 2940 prodejen v přímém řízení oproti stavu v předchozím roce se tento počet snížil o 60 jednotek. 12 13

STRATEGICKÉ PROJEKTY SKUPINY COOP Rok 2008 byl dalším rokem přípravy a již také realizace několika nosných strategických projektů cílených na udržení a posílení tržních pozic spotřebních družstev, zlepšení a rozšíření služeb pro zákazníky sítě prodejen COOP a ke zvýšení účinnosti jednotné, centrálně koordinované komunikace. Na realizaci strategických projektů vynaložil svaz v roce 2008 celkem 90 mil. Kč, z toho největší částky investoval do první celostátní reklamní kampaně značky COOP, rebrandingu prodejen a nákupu POS terminálů.

PROJEKT VIZE Náročné konkurenční prostředí českého maloobchodního potravinářského trhu a zejména velmi tvrdá cenová konkurence ze strany nadnárodních diskontních a hypermarketových řetězců spolu s poměrně výraznou dynamikou jejich extenzivního rozvoje a expanze i mimo hlavní největší spádové oblasti, neskýtalo pro historicky determinovanou obchodní síť spotřebních družstev příliš velký prostor k ekonomickému soupeření s těmito kapitálově mnohonásobně silnějšími konkurenty. Vyvolalo nicméně na straně skupiny COOP potřebu přijetí kvalifikovaných strategických záměrů a vytyčení minimálně střednědobých cílů, postavených na dostatečně podrobných analýzách postavení maloobchodní družstevní sítě a sofistikovaně vyhodnocených závěrech z nich. Výchozím krůčkem k přijetí strategických rozhodnutí bylo zpracování výzkumu Vnímání družstevních prodejen od společnosti Incoma Research (která se začátkem roku 2008 přejmenovala na Blue Strategy), jejíž závěrečná zpráva z roku 2005 poukázala na nutnost hlubší a komplexní analýzy struktury a nákupního chování zákazníků družstevních prodejen, jejich možných ambicí v různých tržních situacích, pozicí jednotlivých typů prodejen vůči konkurenci i využití vlastního potenciálu celého systému, vyplývajícího z možnosti provedení srovnávání mezi jednotlivými družstvy a zejména jednotlivými prodejnami v obdobných tržních situacích. Tento účel naplnila ve spolupráci se spotřebními družstvy společnost Incoma Consult provedením studie Projekt typologie tržních situací prodejen systému spotřebních družstev, známá spíše pod pracovním názvem Projekt VIZE a zpracovaná na základě provozních a obchodních dat z více než 900 prodejen téměř 25 družstev. Výstupy z této studie, zahrnující v samostatných blocích podklady pro strategii, recepty pro tržní situace i detailní informace o podkladových materiálech a organizaci projektu, byly představeny v lednu 2008 formou celodenní prezentace zástupcům všech spotřebních družstev. Prohloubení analytické části našlo své pokračování ve druhé části tohoto projektu, spočívající v ověření praktické implementace konkrétních opatření k využití studií definovaných potencionálů jednotlivých prodejen v daných tržních situacích. Tato implementační část, realizovaná formou projektu tzv. pilotních prodejen za finanční spoluúčasti svazu i družstev, zahrnovala v konečné podobě celkem 5 pilotních prodejen 4 spotřebních družstev. Druhá etapa projektu bude zakončena v roce 2009 provedením věcného a ekonomického vyhodnocení opatření realizovaných na pilotních prodejnách. Zpracování a zobecnění ze studie vyplývajících výstupů se následně stalo i rozhodujícím impulzem k hledání a koncipování jiných než cenových a v daných lokalitách neobsazených benefitů, které skupina COOP může a chce svým zákazníkům nabídnout. Rozhodujícím polem působnosti, zejména pak ve venkovském prostoru, se nabízí, kromě zlepšení vlastních provozních podmínek prodejen (prodejní doba, sortiment apod.), ještě oblast služeb, a to jak oblast služeb prodejních, tak i ostatních tzv. služeb doplňkových. 14 15

PROJEKT SLUŽBY COOP Jedním z významných benefitů, který se díky četnosti a rozložení maloobchodní sítě skupiny COOP spotřebním družstvům a jejich vedení nabízel a poukázal na ni i projekt VIZE, byla oblast prodejních a doplňkových služeb, resp. jejich přivedení k zákazníkovi i v malých sídelních obcích, kam nadnárodní konkurence prozatím nedosáhla, a na která rezignovali již i někteří specializovaní poskytovatelé různých (např. bankovních, poštovních apod.) služeb. První kroky v této oblasti byly učiněny v roce 2007 v oblasti hledání strategického partnera pro Jednotný věrnostní a platební systém spotřebních družstev. Předložené návrhy řešení v rámci poptávkového řízení nejvýrazněji pokročily se společností Home Credit, nabízené řešení však nenalezlo jednoznačnou podporu a projekt byl v rámci analýzy poptávky ze strany družstev v roce 2008 transformován na projekt Služby COOP, jehož páteří je záměr implementovat v rámci prodejní sítě skupiny COOP primárně POS terminálové služby, zejména pak schopnost akceptovat úhrady nákupů platebními kartami spolu s případnými dalšími terminálovými službami. Projekt Služby COOP je koncipován jako věcně strukturovaný dynamický a otevřený projekt, tvořený postupně a v čase jednotlivými dílčími službami na základě systémem definovaných priorit a technických, kapacitních a ekonomických podmínek a možností. Terminálové služby Počátek roku 2008 byl ve znamení rozhodovacích procesů a organizace výběrového řízení na dodavatele POS terminálů. Vítězem tohoto výběrového řízení se stala společnost, kde z několika možných variant vybavení maloobchodní sítě POS terminály byla zvolena varianta koupě POS terminálů svazem s jejich následným pronájmem jednotlivým družstvům. Na základě závazného poptávkového šetření mezi spotřebními družstvy se k tomuto řešení přihlásilo celkem 40 družstev s poptávkou po téměř 1900 kusech POS terminálů. S vítězem výběrového řízení společností Global Payments Europe uzavřel svaz v srpnu 2008 Rámcovou smlouvu na dodávky POS terminálů družstvům, zajištění terminálových služeb GP Mobile (dobíjení kreditu telefonů) a GIFT Karta (dárkové karty) a služby související s instalacemi, správou a servisem POS terminálů. Současně byla mezi svazem a společností Global Payments Europe uzavřena i Kupní smlouva na dodávku POS terminálů a Smlouva o zprostředkování služby GPE Mobile družstvům. V rámci projektu Služby COOP byly implementovány či rozvíjeny tři základní segmenty služeb:

Bankovní služby Klíčovou a nejvíce poptávanou službou v rámci projektu Služby COOP jsou bankovní služby, zejména pak služba přijímání platebních karet k provádění bezhotovostních plateb v prodejní síti skupiny COOP, vybavené POS terminály. Proces implementace této služby byl nezbytně spjat s nutností výběru zúčtovací banky pro zabezpečení těchto bezhotovostních finančních transakcí. Volba strategického bankovního partnera byla opět podřízena výběrovému řízení, jehož vítězem se v listopadu 2008 stala Československá obchodní banka, a to na základě komplexního vyhodnocení všech rozhodujících parametrů předložených nabídek s tím, že pro svaz bylo významným faktorem i ocenění potenciálu pro vzájemně výhodnou strategickou spolupráci v oblasti marketingu, vývoje společných produktů, finančních služeb apod. Segment bankovních služeb je segmentem nejvíce otevřeným, což vyplývá z chápání a zájmu obou partnerů povýšit své obchodní vztahy na úroveň strategického partnerství. Platba složenek Velké ambice a pozornost jako ke službě s přidanou hodnotou byly upřeny k projektu služby Platba složenek, u níž bylo možné při dobrém nastavení parametrů služby a možnosti jejího zpoplatnění i vůči zákazníkovi předpokládat významný přínos jak pro klienta plátce složenky, tak i pro skupinu COOP jako jejího poskytovatele. Primárně byla nabídka této služby již v uzavřené Rámcové smlouvě poptávána u společnosti GPE jako řešení terminálové služby, kde se však i přes četná jednání nepodařilo dosáhnout do konce roku 2008 nabídky uceleného a oboustranně akceptovatelného řešení. V závěru roku 2008 zahájil svaz první jednání se společností AutoCont CZ o jejím konceptu řešení služby Platba složenek. 16 17

NOVÁ ZNAČKA A REBRANDING PRODEJEN COOP Cílem projektu je dát spotřebním družstvům jednotnou identitu prostřednictvím nové, moderní a silné zastřešující značky COOP. Značka COOP má v evropských zemích své renomé a spotřebitelskou veřejností je vnímána velmi pozitivně. Jmenujme například COOP v Itálii, ve skandinávských zemích, Švýcarsku, Velké Británii a také COOP Jednotu na Slovensku.

NOVÁ ZNAČKA A REBRANDING PRODEJEN COOP Rozhodnutí o přijetí nového loga bylo součástí dalších změn, kterými spotřební družstva reagují na vývoj na českém maloobchodním trhu. Vývoj a zavádění nové značky COOP svěřil svaz komunikační agentuře OgilvyOne a její grafickou podobu specialistovi na vývoj a design značek studiu Frame B.D.D., přeznačování prodejen zadal na základě výběrového řízení společnostem MLT a Logosign. Při stanovení hodnot značky, o které bude opřena komunikace v nejbližších letech, se vycházelo z tradičně silných předností družstevních prodejen. Zákazníci prodejen COOP oceňují ve srovnání s jinými řetězci a prodejci nejvíce vstřícnost personálu, tj. že zákazník není pro prodejnu anonymní. COOP si váží tradice, regionálních zvyklostí, poctivé práce, svých zákazníků, férově se chová i ke svým dodavatelům a zaměstnancům. To jsou atributy, které vždy patřily k silným stránkám značky COOP a v současné době se stávají oceňovaným benefitem u zákazníků. Skupina COOP zvolila pro podporu komunikace značky slogan COOP. Všechno dobré. Slogan se stává součástí veškeré komunikace, vyjadřuje přátelskou atmosféru, vztah k zákazníkům i filozofii podnikání skupiny COOP. Do projektu rebrandingu prodejen se přihlásilo celkem 44 spotřebních družstev, celkově s více než 2400 prodejnami. Na podporu projektu, jehož cílem je zlepšení a postupné sjednocování vizuální identity prodejen členů skupiny COOP, poskytuje svaz zapojeným družstvům dle schválených zásad prostředky ze Společného účelového fondu nenávratnou formou, tj. jako peněžní dar. Do konce roku 2008 bylo přeznačeno téměř 1600 prodejen. Ukončení rebrandingu exteriérů prodejen je plánováno na září 2010 s tím, že pro další etapu se připravují návrhy na rebranding interiérů prodejen. Co o sobě říká značka COOP Vážíme si Vás, našich zákazníků. U nás se můžete cítit jako doma. Nemusíte za námi jezdit daleko, jsme Vám na dosah. Cítíme se být součástí regionu, ve kterém všichni společně žijeme. Je pro nás důležité, abychom Vám a Vašim rodinám mohli dodávat kvalitní a prověřené potraviny a služby, abychom Vám mohli vždy dobře poradit a abyste k nám rádi chodili nakupovat. Vážíme si tradice, regionálních zvyklostí a poctivé práce. Chováme se férově k dodavatelům, zaměstnancům a k Vám, našim zákazníkům. Díky našemu celostátnímu působení Vám dodáváme zboží známých značek od velkých dodavatelů, ale pomáháme prodávat i tradiční a kvalitní potraviny z Vašeho regionu. Místo, kde působíme, je pro nás důležité. COOP. Všechno dobré. 18 19

CELOSTÁTNÍ REKLAMA COOP Ukončení rebrandingu exteriérů u více než 60 % prodejen COOP bylo předem stanovenou metou pro spuštění historicky první jednotné celostátní reklamní kampaně. Začátkem roku 2008 zpracovala představenstvem svazu jmenovaná pracovní skupina pro celostátní reklamu COOP ve spolupráci s komunikační agenturou OgilvyOne strategický záměr a koncept budování značky COOP a následně definovala positioning a hodnoty značky COOP. V dubnu schválilo představenstvo svazu pracovní skupinou předložený Komunikační plán budování značky v roce 2008. První společnou veřejnou prezentací se stala tisková konference začátkem března a krátce nato představení programu BioCoop na veletrhu SALIMA. Od května probíhala koncepční příprava TV spotů, stejně jako ostatních komunikačních aktivit. V průběhu července byl spuštěn sponzoring vybraných pořadů v TV s cílem podpořit znalost značky a také podpořit vnímání značky COOP v regionech při realizaci vnějšího přeznačení prodejen. Hlavní komunikační kampaň byla odstartována tiskovou konferencí začátkem září 2008 a trvala do konce října 2008 s využitím TV spotů (Babička, Rodina) a tiskové reklamy založené na fotografiích skutečných zákazníků prodejen COOP. Kampaň byla prodloužena využitím advertorialů, které se vhodně doplňovaly s probíhající PR podporou. Pro zaměstnance byla připravena brožurka o skupině COOP, která byla distribuována v prosinci společně s dárky pro zaměstnance. Díky úsporám z čerpání rámcového rozpočtu v průběhu roku byla dodatečně připravena a realizována vánoční televizní kampaň formou sponzoringu českých pořadů a pohádek. V zájmu možnosti vyhodnotit efektivitu reklamní kampaně byl agentuře STEM/MARK zadán její kvantitativní výzkum formou dotazování cílové skupiny ve dvou etapách, tj. před uvedením a po ukončení reklamní kampaně. Výzkum zahrnoval tato témata: znalost a preference supermarketů, nákupní zvyklosti, vnímání značek, znalost a vnímání reklam supermarketů, navozená znalost reklamy COOP, hodnocení kampaně COOP, hodnocení značky COOP na základě COOP. Závěrečná zpráva agentury STEM/MARK o realizovaném výzkumu přinesla tato hlavní zjištění: celkové mínění o COOP se stalo výrazně příznivějším, pozice značky COOP se zlepšila, je známější a má vyšší preference než dříve. COOP si udržuje odstup od lokálních značek, COOP je v mínění veřejnosti spojován s atributy český, venkovský, ověřený a místní. Tyto atributy se v kampani podařilo prosadit resp. upevnit. V této kombinaci atributů je COOP unikátní značkou mezi sítěmi prodejen s potravinami, COOP ale nadále postrádá atributy familiérní, nápomocný, spolehlivý, není s nimi primárně spojován, výzkum potvrdil nadprůměrné zaznamenání TV kampaně, výzkum současně potvrdil nadprůměrně příznivé hodnocení TV kampaně, předností spotů je srozumitelnost hlavního sdělení, respondenti si oba spoty dobře pamatovali.

Ukázky z TV spotu Rodina Žežulkova 20 21

SKUPINOVÁ CERTIFIKACE HACCP Součástí systémových opatření byl i v roce 2008 projekt skupinové certifikace HACCP prodejen spotřebních družstev. Do projektu, který byl z iniciativy svazu a ve spolupráci s Českou společností pro jakost zahájen v roce 2007, je zapojeno 35 družstev a 1795 prodejen. Na počátku roku 2008 proběhl úspěšně na vzorku 43 prodejen sedmi družstev první dozorový audit. Certifikované prodejny jsou označeny samolepkou garantující prodej zdravotně nezávadných potravin. Za uplynulé dva roky je u certifikovaných prodejen zřejmý významný kvalitativní posun úrovně v této oblasti. Kladně je hodnocen přístup pracovníků k certifikaci, upravenost a čistota prodejen, bohatá nabídka zboží, orientace na místní produkci, naopak pracovníci družstev vítali nezávislý pohled zvenčí oproštěný o tzv. provozní slepotu. Platnost certifikátů udělených v rámci skupinové certifikace končí v dubnu 2010.

PROGRAM BIOCOOP Vybraná síť prodejen COOP nabízí od konce roku 2007 ucelený program prodeje biopotravin. Zavedení bioprogramu do prodejního sortimentu je součástí budování image moderní značky COOP. V průběhu roku 2008 se počet prodejen COOP prodávajících biovýrobky zvýšil na 455. Skupina COOP představila svůj sortiment biopotravin i systém jejich prodeje na jaře 2008 na potravinářském veletrhu SALIMA. 22 23

MALOOBCHODNÍ ČINNOST Maloobchodní obrat spotřebních družstev celkem 28 636 mil. Kč. Maloobchodní obrat prodejen celkem 28 594 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2007 se celkový maloobchodní obrat spotřebních družstev zvýšil o 5,3 %. V roce 2008 činila celková průměrná míra inflace vyjádřená růstem spotřebitelských cen 6,3 %, což je hodnota výrazně vyšší než v roce 2007, kdy činila 2,8 %. Ceny potravin a nealkoholických nápojů vzrostly v roce 2008 o 8,1 % (v roce 2007 pouze o 4,7 %) zejména vlivem jejich rychlého růstu v prvním pololetí roku. Vyšší než v roce 2007 byly hlavně ceny rýže o 53,4 %, rostlinného másla o 15,4 %, pomerančů o 10,7 %, pšeničné mouky hl. o 8,2 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny o 14,4 %. Ceny v oddíle bydlení, voda, energie, paliva vzrostly o 23,1 %; v oddíle zdraví se ceny zvýšily o 31,3 %. Dále rostlo čisté nájemné v bytech s regulovaným i tržním nájemným. K meziročnímu poklesu došlo u přístrojů a spotřebičů, v komunikačních a spojových službách a přístrojích. Podíl SD v jednotlivých regionech na celkovém maloobchodním obratu. 24,66 % 13,00 % Středočeský 19,01 % Jihočeský Západočeský 10,24 % Severočeský 1,58 % 17,39 % Východočeský Jihomoravský 14,12 % Severomoravský