INOVAČNÍ VÝKONNOST ČR A JEJÍCH REGIONŮ DLE EVROPSKÉHO A REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO ZPRAVODAJE PRO ROK 2014

3/2014 INOVAČNÍ VÝKONNOST ČR A JEJÍCH REGIONŮ DLE EVROPSKÉHO A REGIONÁLNÍHO INOVAČNÍHO ZPRAVODAJE PRO ROK 2014 0,00 0,700 0,600 0,500 SII (CZ) = 0,422 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000 BG LV RO PL LT HR MT SK HU EL PT ES CZ IT CY EE SI EU FR AT IE UK BE NL LU FI DE DK SE INNOVATION LEADERS INNOVATION FOLLOWERS MODERATE INNOVATORS MODEST INNOVATORS INOVAČNÍ RŮST V ČR SE V ZÁSADĚ ROVNÁ PRŮMĚRNÉMU INOVAČNÍMU RŮSTU EU A HODNOTA SOUHRNNÉHO INOVAČNÍHO INDEXU JE VYŠŠÍ NEŽ U VĚTŠINY NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ, A DOKONCE I NĚKTERÝCH STÁTŮ EU-15 PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR V OBLASTI INOVACÍ BUDE DŮLEŽITÉ ROZVÍJET SYSTÉM VEŘEJNÉ FINANČNÍ PODPORY DOPLNĚNÝ VYSOKÝM PODÍLEM PRIVÁTNÍCH INVESTIC, NEBOŤ NEDOSTATEK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A NEEFEKTIVNÍ ZPŮSOB JEJICH VYUŽÍVÁNÍ JSOU JEDNĚMI Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PŘEKÁŽEK INOVACÍ A TECHNOLOGICKÉHO POKROKU. Zhodnocení účasti ČR v projektech priority ICT 7. RP v porovnání se zeměmi EU-12 Výsledky pilotní výzvy ERA Chairs na podporu výzkumných institucí a univerzit v méně rozvinutých regionech Evropy Neenergetické a nezemědělské suroviny nově v programu Horizont 2020

FP7 ICT Call 1-11: Grant retained (receiving funding fromeu) FP7 ICT Call 1-11: Participation in retained projects EU-15 % Ass. states % 3% Other 1% MT LT LV HU 1% PL 1% EE CZ 1% RO CY SK SI 0% BG EU-15 14 72 Ass. states 1 296 Other 666 1 011 MT LT LV HU 147 PL 230 EE CZ 135 Graf 1 Relativní podíl zemí EU-12 na grantu v 1. 11. výzvě ICT 7. RP Graf 2 Účast ve financovaných projektech v 1. 11. výzvě ICT 7. RP FP7 FET Open Batch 1-15 (200-2013): Participants in retained projects FP7 FET-Open Batch 1-15 (200-2013): Coordinators of retained projects EU-15 Ass. states Other 35 LT 1 LV 2 HU 9 PL EE SK 2 CZ 4 RO 1 SI 3 BG 1 CY 1 EU-15; 136 Ass. states 16 5 HU EE LV Graf 11 EU-12 v projektech FET Open přijatých k financování Graf 12 Koordinátoři projektů FET Open přijatých k financování RO PL CZ SK CY SI 123 BG FP7 FET Open Barch 1-15 (200-2013): Short Proposals with CZ participation above thresholds 17 rejected 7 ineligible 17 (only STREPs) Graf 9 Výsledek hodnocení krátkých návrhů projektů s účastí ČR (1. stupeň hodnocení) FP7 FET Open Batch 1-15 (200-2013): Full Project Proposals with CZ participation ranked, not retained 7 retained 4 rejected 7 (STREPs + CSA) Graf 10 Výsledek hodnocení finálních návrhů projektů s účastí ČR

Vážení čtenáři, v tomto čísle najdete tři články, které ve třech oblastech porovnávají zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích se zapojením ostatních členských států. Jde o statistické rozbory české inovační výkonnosti, účasti ČR v projektech priority Informační a komunikační technologie 7. RP a mezinárodní komparaci v projektech ERA CHAIR, které mají přispět ke snížení rozdílů mezi členskými státy EU prostřednictvím transferu excelence ve výzkumu. Patrně všechny tři oblasti lze charakterizovat větou: Česká republika se (podle nejrůznějších indikátorů) drží evropského průměru. Ptát se, je-li to dobrá, či špatná zpráva je stejné, jako když se ptáme, zda sklenice je zpola prázdná či zpola plná. Nejde však o rozdíl mezi pohledy škarohlídů a optimistů. Totiž jestliže převážně ti, kdo mají zodpovědnost za plnění sklenice, zdůrazňují, že sklenice je zpola plná, je hned zřejmé, co je třeba zreformovat. Evropská komise si je velmi dobře vědoma, že účast států, které vstoupily do EU v r. 2004 či později (stěží je jednou provždy můžeme nazývat novými členskými státy ), je slabá. Spustila proto ještě v 7. RP projekt MIRRIS (Mobilising Institutional Reforms in Research and Innovation Systems, www.mirris.eu), který má těmto státům navrhnout doporučení, jakými kroky by mohly zlepšit svou účast v H2020. V červnu přijedou do Prahy experti MIRRISu, aby s představiteli státní správy a vrcholných orgánů VaVaI prodiskutovali, jak zlepšit účast ČR v H2020, na podzim hodlají svá doporučení probrat s představiteli zdejších institucí a organizací VaVaI a počátkem příštího roku se chtějí setkat přímo s výzkumnými týmy a pracovníky. Diskuse s představiteli státní administrativy bude vycházet z profilu účasti ČR v 7. RP, který vypracovala universita v Coventry. Z profilu plyne, že pokud by se ČR chovala jako průměrný členský stát EU, tak by bývala místo dosažených 1100 účastí v 7. RP měla dosáhnout (podle různých typů odhadů) 1700 1900 účastí. Účast tedy rozhodně měla být vyšší o více než 50 %. Ačkoli to MIRRIS nezmiňuje, je třeba dodat, že pokud by tyto nerealizované účasti měly podobné parametry jako účasti realizované, získala by ČR každoročně z rozpočtu 7. RP přinejmenším o 500 milionů Kč vyšší podporu. Nepřekvapí mne, když si laskavý čtenář povzdechne: Kolikrát už jsme toto v ECHU četli. Přesto však je těžko ubránit se otázce: Jestliže tedy analýzy ECHA nikdy nevyvolaly kroky, které by vedly ke zvýšení účasti, vyvolá je svými třemi plánovanými schůzkami MIRRIS? Analýzy vypracované zahraničními experty jsou v ČR přijímány vždy s větší vážností než analýzy domácí, a ECHO proto bude o akcích MIRRISu informovat. Už teď předesíláme, že letošní konference České dny pro evropský výzkum bude patrně substituována zmíněným setkáním MIRRISu s představiteli institucí a organizací VaVaI. VLADIMÍR ALBRECHT ECHO Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 792 Tištěná verze ISSN 1214-792, on-line verze ISSN 1214-229 Evidenční číslo MK ČR E 15277 Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: tc@tc.cz Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) Česká republika v Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA kaim@icpf.cas.cz albrecht@tc.cz hayer@kav.cas.cz hronekf@volny.cz chvojka@tc.cz jancar@fch.vutbr.cz janecek@avo.cz klusacek@tc.cz OBSAH str. 3 str. 4 str. str. 9 str. 13 Editorial Vladimír Albrecht Inovační výkonnost ČR a jejích regionů dle Evropského a Regionálního inovačního zpravodaje pro rok 2014 Daniel Frank Neenergetické a nezemědělské suroviny nově v programu Horizont 2020 Jana Čejková Zhodnocení účasti ČR v projektech priority ICT 7. RP v porovnání se zeměmi EU-12 Jiří Kadlec, Eva Sebroňová Výsledky pilotní výzvy ERA Chairs na podporu výzkumných institucí a univerzit v méně rozvinutých regionech Evropy Daniel Frank Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: echo@tc.cz Tisk: Art D Redakční uzávěrka 20. 5. 2014 3

Inovační výkonnost ČR a jejích regionů dle Evropského a Regionálního inovačního zpravodaje pro rok 2014 EVROPSKÝ INOVAČNÍ ZPRAVODAJ PRO ROK 2014 (INNOVATION UNION SCOREBOARD 2014 UIS 2014), ZPRACOVANÝ HOSPODÁŘSKÝM A SOCIÁLNÍM VÝZKUMNÝM ÚSTAVEM PRO INOVACE A TECHNOLOGIE V MAASTRICHTU (UNU-MERIT) A ZVEŘEJNĚNÝ EU, POSKYTUJE SROVNÁVACÍ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ EU (VČETNĚ DALŠÍCH VYBRANÝCH STÁTŮ MIMO EU) A RELATIVNÍCH SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK JEJICH VÝZKUMNÝCH A INOVAČNÍCH SYSTÉMŮ. AČKOLIV JE STRUKTURA JEDNOTLI- VÝCH VÝROČNÍCH VYDÁNÍ UIS VELMI PODOBNÁ, JE NUTNÉ VĚNOVAT PŘI KAŽDÉ AKTUALIZACI POZORNOST INTERPRETACI DOSAŽE- NÝCH VÝSLEDKŮ, NEBOŤ METODICKÉ PŘÍSTUPY, STATISTICKÉ POSTUPY I POUŽITÉ HODNOTICÍ INDIKÁTORY SE MOHOU LIŠIT. 0,00 0,700 0,600 0,500 SII (CZ) = 0,422 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000 BG LV RO PL LT HR MT SK HU EL PT ES CZ IT CY EE SI EU FR AT IE UK BE NL LU FI DE DK SE INNOVATION LEADERS INNOVATION FOLLOWERS MODERATE INNOVATORS MODEST INNOVATORS Inovační výkonnost daného státu je měřena pomocí souhrnného inovačního indexu (SII), který shrnuje výsledky 25 dílčích ukazatelů, jejichž seznam je součástí grafu 3 tohoto příspěvku. Úplné definice všech použitých ukazatelů (indikátorů) a informace o jejich dostupnosti lze nalézt v originálním znění zpravodaje a v přiložené metodologii na: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/regional- -innovation/ Loňské červnové vydání časopisu ECHO (2/2013) přineslo komplexní shrnutí výsledků Evropského inovačního zpravodaje z roku 2013 včetně základního popisu struktury hodnoticích indikátorů inovační výkonnosti a metodiky jejich zpracování. Tento příspěvek svým obsahem na zmíněný článek navazuje, avšak více přihlíží k detailnějšímu popisu současné inovační výkonnosti ČR. Aktuální vydání inovačního zpravodaje z roku 2014 používá nejnovější statistické údaje z Eurostatu a dalších mezinárodně uznávaných zdrojů, jako jsou OECD a OSN. Statistická data jsou vztažena dle dostupnosti k roku 2012 (11 indikátorů), 2011 (4 indikátory), 2010 (9 indikátorů) a 2009 (1 indikátor). Zjištěné skutečnosti o inovačním potenciálu ČR jsou doplněny i o regionální hledisko, tj. o výsledky analýz Regionálního inovačního zpravodaje pro 2014 (Regional Innovation Scoreboard 2014 RIS 2014). Jak již bylo zmíněno v úvodu, vhodnou agregací 25 ukazatelů lze určit inovační výkonnost daného státu. Graf 1 ukazuje výsledky inovační výkonnosti pro všechny členské státy EU. Aktuální souhrnný inovační index rozděluje členské státy do čtyř výkonnostních skupin. ČR patří dlouhodobě mezi státy Moderate Innovators (tuto skupinu můžeme pracovně nazvat jako skupinu třetí inovační výkonnosti či jako skupinu mírných inovátorů), která zahrnuje členské státy s inovační výkonností nižší, než je průměrná inovační výkonnost EU. Státy jako ČR, IT, ES, PT, EL, HU, SK, MT, HR, LT a PL dosahují 50 až 90 % průměrné inovační výkonosti EU. Tyto země poměrně výrazně zaostávají za inovačními lídry (FI, DE, DK a SE) v mnoha inovačních dimenzích, především v kvalitě lidských zdrojů, ve výkonnosti výzkumných systémů, ve výši investic do výzkumu apod. Z pohledu ČR je důležité, že ČR aktuálně dosahuje lepších inovačních výsledků než tři státy EU-15 (ES, PT a EL) a pouze těsně zaostává za IT. Z nových členských států si v oblasti inovací vedou lépe než ČR jen SI, EE a CY. Graf 1 inovační výkonnost členských států EU Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 Poznámka: Průměrný inovační výkon je měřen pomocí souhrnného (kombinovaného) indexu, který je postaven na údajích 25 ukazatelů. Nejnižší možná hodnota inovační výkonnosti je 0, maximální možný inovační výkon se rovná 1. Průměrná výkonnost odráží inovační výkonnost let 2011/2012 z důvodu zpoždění v dostupnosti dat. Inovační výkonnost není přirozeně charakteristikou konstantní, naopak dochází k jejím změnám. V UIS 2014 je porovnáván inovační index zemí po dobu let, od roku 2006 do roku 2013. Tento delší časový rámec umožňuje porovnávat změny inovačního výkonu v čase, tj. před a během ekonomické krize. Graf 2 ukazuje vývoj inovačního indexu ČR v letech 2006 až 2013 a jeho vývoj ve vztahu k průměru EU. Je zřejmé, že inovační výkonnost ČR byla v průběhu posledních let poměrně kolísavá, ale na konci sledovaného období se inovační index zlepšil. Inovační výkon ČR byl nejvyšší v roce 2011, kdy dosáhl na 7 % průměru EU, a po poklesu v roce 2012 dosáhl v roce 2013 76 % průměru EU. Je zřejmé, že kolísavý vývoj inovačního indexu ČR měl velmi podobný trend jako celkový inovační index EU. 0,43 0,42 0,41 0,40 0,39 0,3 0,37 0,36 0,35 2006 2007 200 2009 2010 2011 2012 2013 k EU (%) Graf 2 Vývoj inovačního indexu ČR v letech 2006 2013 Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 Graf 3 prezentuje průměrné roční tempo růstu inovačního indexu v období osmi let (2006-2013). Je patrné, že růst inovační výkonnosti je u jednotlivých zemí velmi odlišný. Inovační výkonnost některých zemí rostla poměrně rychle, u jiných zemí pomaleji. Celkově se inovační výkonnost zlepšila nejvíce v PT těsně následovaném EE a LV. Graf 3 79 7 77 76 75 74 73 72 71 4

také ukazuje, že inovační výkonnost všech zemí patřících do skupiny Modest Inovators a asi poloviny zemí ze skupiny Moderate Inovators (včetně ČR) roste rychleji než průměrná inovační výkonnost EU a naopak inovační výkon všech inovačních vůdců (Innovation Leaders) a poloviny inovačních následovníků (Inovation Followers) roste pomaleji než výkon EU v oblasti inovací. Nadprůměrný růst méně inovativních států a nižší průměrný růst více inovativních členských států je výsledkem postupného procesu konvergence v inovační výkonnosti mezi členskými státy. Při podrobnějším pohledu na postavení ČR je zřejmé, že její průměrný roční inovační růst je téměř totožný s průměrným ročním inovačním růstem EU, avšak ze států EU-13 roste inovační výkonnost pomaleji než v ČR pouze v HR, PL a SK. v ukazateli, který stanovuje podíl zástupců mladé populace ve věku od 20 do 24 let, kteří dosáhli alespoň vyššího sekundárního vzdělání (ISCED 3, indikátor 1.1.3.). ČR také mírně překračuje průměr EU v ukazateli, který měří prodej nových nebo podstatně zdokonalených výrobků ve vztahu k celkovému prodeji danou firmou (indikátor 3.2.4), dále v ukazateli, který sleduje technologickou výkonnost státu prostřednictvím přínosu vývozu špičkových technologií do obchodní bilance (indikátor 3.2.2) a konečně v ukazateli, který stanovuje podíl MSP zavádějících marketingové nebo organizační inovace (indikátor 3.1.2). Při analýze inovačního potenciálu ČR v průběhu let 2006-2013 byl na úrovni jednotlivých ukazatelů zaznamenán výrazný růst v počtu žádostí inova ní r st - % 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 st CZ = 1,72 % 0,35 0,54 0,77 0, 0,9 0,92 0,96 1,17 1,24 1,34 1,43 1,43 1,49 1,64 1,66 1,72 1,1 1,90 1,97 2,17 2,22 2,36 2,49 2,5 2,66 2,74 3,51 3,74 3,6 SE UK HR PL DK BE IE FI EL DE ES FR SK NL EU CZ LU RO MT AT IT HU BG LT SI CY LV EE PT INNOVATION LEADERS INNOVATION FOLLOWERS MODERATE INNOVATORS MODEST INNOVATORS Graf 3 Růst inovační výkonnosti členských států EU v období 2006 2013 Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 Porovnání aktuální relativní inovační výkonnosti ČR ve 25 zvolených indikátorech s průměrem EU nabízí graf 4. Z tohoto grafu je dobře patrné, ve kterých indikátorech ČR překonává EU a ve kterých naopak ČR za průměrem EU zaostává. Je třeba konstatovat, že ČR nedosahuje průměrných hodnot EU ve většině hodnoticích indikátorů. Mezi indikátory, které oslabují inovační výkonnost ČR nejvíce, patří především nízký počet posluchačů doktorských studijních programů pocházejících ze zemí mimo EU (indikátor 1.2.3), nízký podíl rizikového a rozvojového kapitálu ve vztahu k HDP (indikátor 1.3.2), nízký počet patentových žádostí pod hlavičkou smlouvy o patentové spolupráci (PCT Patent Cooperation Treaty) a nízký počet patentových přihlášek PCT v oblasti společenských výzev, jako jsou zmírňování změny klimatu a ochrana zdraví (indikátory 2.3.1 a 2.3.2). Naopak relativní silnou stránkou ČR v porovnání s průměrem EU je podíl ČR ve vědeckých publikacích s alespoň jedním zahraničním spoluautorem (indikátor 1.2.1). Tento indikátor bývá pokládán za významné měřítko kvality národního vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráce. ČR překonává průměr EU ve výdajích na inovace mimo výzkum a vývoj, tj. na investice směřující k nákupu nových zařízení, strojů, patentů a licencí (indikátor 2.1.2), a ve veřejných výdajích na výzkum a vývoj (indikátor 1.3.1). Relativně dobře si ČR vede v porovnání s EU Indikátor Růst/pokles inovační výkonnosti 2006 2013 (%) 2.3.4 Průmyslové vzory Společenství 16,4 2.3.3 Ochranné známky Společenství 15, 1.1.2 Obyvatelstvo s dokončeným terciárním vzděláním 10,2 3.2.5 Licenční a patentové příjmy ze zahraničí,9 1.3.1 Veřejné výdaje na výzkum a vývoj,5 1.2.1 Společné mezinárodní vědecké publikace 7,1 1.1.1 Noví absolventi doktorského studia 6,0 3.2.3 Vývoz služeb založených na znalostech 5,0 2.1.1 Investice do výzkumu a vývoje v privátním sektoru 4,7 1.2.2 Vědecké publikace mezi TOP 10 % nejvíce citovanými 4,5 2.2.3 Společné publikace privátního a veřejného sektoru 1,9 3.2.1 Zaměstnanost v aktivitách založených na znalostech 1,6 3.1.2 MSP zavádějící marketingové / organizační inovace 0,7 3.1.3 Rychle rostoucí inovativní firmy 0,4 3.2.4 Zisk z nových inovací 0,2 3.2.2 Přínos vývozu špičkových technologií do obchodní bilance 0,1 1.1.3 Mládež s vyšší sekundární úrovní vzdělávání 0,0 2.3.1 PCT patentové přihlášky -0,2 3.1.1 MSP zavádějí produktové nebo procesní inovace -1,0 2.3.2 PCT patentové přihlášky ve společenských výzvách -1,5 2.2.1 MSP inovující "in-house" -2,2 2.2.2 Inovativní MSP spolupracující s ostatními -3,3 1.2.3 Studenti doktorského studia mimo EU -7,4 2.1.2 Výdaje na inovace mimo výzkum a vývoj -9,7 1.3.2 Investice do rizikového kapitálu -12,0 Tabulka 1 Růst (pokles) inovační výkonnosti ČR v jednotlivých indikátorech v letech 2006 2013 Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014 5

o nové ochranné známky (indikátor 2.3.3) a v počtu žádostí o právní ochranu průmyslových vzorů (indikátor 2.3.4). ČR rovněž zvýšila ve sledovaném období své příjmy z licencí a patentů uplatněných v zahraničí. Rovněž nelze opominout průměrný roční růst veřejných výdajů na VaV o,5 %. V ČR také stoupl podíl obyvatel ve věku 30 až 34 let s ukončeným terciárním vzděláním (indikátor 1.1.2). Naopak negativní trend postihl ČR ve využívání rizikového kapitálu, jehož výše je ukazatelem zakládání nových podniků a zavádění nových technologií. Růst (pokles) inovační výkonnosti ČR v jednotlivých indikátorech ve vztahu k EU je uveden v tabulce 1. Vzhledem ke skutečnosti, že důležitým motorem ekonomického rozvoje jsou regiony a inovace hrají důležitou roli na regionální úrovni, je UIS rozšířen také o regionální dimenzi prostřednictvím Regionálního inovačního zpravodaje (RIS). Letošní již šesté vydání RIS poskytuje porovnání inovační výkonnosti 190 regionů EU, Norska a Švýcarska. LIDSKÉ ZDROJE 1.1.1 Noví absolventi doktorského studia 1.1.2 Obyvatelstvo s dokon en m terciálním vzd láním 1.1.3 Mláde s vy í sekundární úrovní vzd lávání 72 113 OTEV ENÉ, VYNIKAJÍCÍ A ATRAKTIVNÍ V ZKUMNÉ SYSTÉMY 1.2.1 Spole né mezinárodní v decké publikace decké publikace mezi TOP 10 % nejvíce citovanými 1.2.3. Studenti doktorského studia mimo EU 17 51 FINANCE A PODPORA 1.3.2 Investice do rizikového kapitálu 1.3.1 Ve ejné v daje na v zkum a v voj 20 116 PODNIKOVÉ AKTIVITY 2.1.2 V daje na inovace mimo v zkum a v voj 2.1.1 Investice do v zkumu a v voje v privátním sektoru 77 VAZBY & PODNIKÁNÍ 2.2.1 MSP inovující in-house 2.2.2 Inovativní MSP spolupracující s ostatními 2.2.3 Spole né publikace privátního a ve ejného sektoru 0 6 INTELEKTUÁLNÍ MAJETEK 2.3.1 PCT patentové p ihlá ky 2.3.2 PCT patentové p ihlá ky ve spole ensk ch v zvách 2.3.3 Ochranné známky Spole enství 2.3.4 Pr myslové vzory Spole enství 42 42 66 6 jící produktové nebo procesní inovace jící marketingové/organiza ní inovace 6 96 102 EKONOMICKÉ EFEKTY 3.2.1 Zam stnanost v aktivitách zalo en ch na znalostech 3.2.2 P ínos v vozu pi kov ch technologií do obchodní bilance 3.2.3 V voz slu eb zalo en ch na znalostech 3.2.4 Zisk z nov ch inovací 3.2.5 Licen ní a patentové p íjmy ze zahrani í 42 64 90 102 106 0 20 40 60 0 100 120 Relativní v konnost R ve vztahu k EU Graf 4 Přehled inovační výkonnosti ČR v jednotlivých indikátorech Zdroj dat: vlastní zpracování, UIS 2014, poznámka: výkonnst je hodnocena ve vztahu k EU, kde EU = 100. 122 165 6

Regionální inovační výkonnost by měla být v ideálním případě měřena pomocí regionálních údajů pro stejné ukazatele používané v IUS, který stanovuje inovační výkonnost na úrovni jednotlivých zemí. Pro mnoho ukazatelů používaných v IUS nejsou k dispozici regionální údaje buď proto, že tyto údaje nejsou na regionální úrovni shromažďovány pro všechny země, nebo proto, že nejsou shromažďovány vůbec. RIS je tedy omezen na využití regionálních dat (někdy modifikovaných) pro 11 z 25 ukazatelů používaných v IUS (viz tabulku 2). Evropské regiony jsou rozděleny do různých a odlišných skupin dle regionálního inovačního indexu vztaženému k indexu EU. Prahové hodnoty v relativní výkonnosti jsou stejné jako v UIS. Dle RIS 2014 patří všechny regiony ČR do skupiny regionů Moderate Innovators, tj. do skupiny regionů, jejichž inovační výkonnost se pohubuje mezi 50 až 90 % průměru EU. ČR je tak z regionálního pohledu společně s AT, BE, BG, EL a CH inovačně homogenní zemí. Zařazení českých regionů do stejné inovační skupiny je poněkud odlišné od situace v RIS 2012, ve kterém byly české regiony zařazeny do tří různých inovačních skupin regionů. Zde je však nutné upozornit na to, že členství ve skupině není jako v RIS 2012 určeno klastrovou analýzou, ale bylo použito stejné metody jako v IUS 2014, tj. seskupení regionů na základě jejich relativní výkonnosti k EU. Regiony zařazené do skupiny Moderate Innovators, tj. všechny regiony ČR, mají inovační výkon pod průměrem EU téměř ve všech ukazatelích. Tabulka 2 přináší poměr inovačního výkonu regionů ČR v jednotlivých ukazatelích k průměrnému inovačnímu výkonu EU. Je zřejmé, že přestože RIS 2014 řadí všechny regiony ČR do téže inovační skupiny, existuje mezi nimi patrná vnitřní diferenciace. Inovačně nejúspěšnějšími regiony se zdají být regiony CZ01 Praha, která ve třech ukazatelích překračuje evropský průměr (podíl obyvatel s ukončeným terciálním vzděláním, výdaje na Region ČR Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Kód CZ01 CZ02 CZ03 CZ04 CZ05 CZ06 CZ07 CZ0 Indikátor inovační výkonnost vztažená k průměru EU v % Podíl obyvatel ve věku 25 64 let s ukončeným terciárním vzděláním v % > 120 50 90 50 90 < 50 < 50 50 90 50 90 50 90 Výdaje na VaV ve veřejném sektoru jako % HDP Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jako % HDP Inovační výdaje mimo VaV jako % z obratu MSP inovující in house jako podíl v % Inovativní MSP jako % MSP Počet patentových přihlášek EPO na miliardu regionálního HDP MSP zavádějící produktové nebo procesní inovace jako % MSP MSP zavádějící marketingové a organizační inovace jako podíl MSP v % Zaměstnanost ve znalostně náročných službách a výrobě jako podíl z celkového počtu pracovních sil v % Zisk z nových technologií jako podíl obratu v % > 120 < 50 50 90 < 50 < 50 90 120 < 50 < 50 50 90 > 120 50 90 < 50 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 > 120 90 120 > 120 > 120 90 120 > 120 50 90 90 120 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 90 120 90 120 50 90 90 120 90 120 50 90 50 90 50 90 < 50 50 90 < 50 < 50 < 50 50 90 50 90 < 50 90 120 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 50 90 90 120 90 120 50 90 90 120 90 120 90 120 50 90 90 120 > 120 > 120 90 120 90 120 > 120 90 120 90 120 90 120 50 90 90 120 50 90 > 120 > 120 90 120 90 120 50 90 Tabulka 2 Inovační výkonnost regionů ČR v jednotlivých indikátorech vztažená k průměru EU Zdroj dat: vlastní zpracování, RIS 2014 Poznámka: V RIS 2014 jsou použity nejnovější údaje vztažené k rokům 200 2012 (200 1 ukazatel, 2010 ukazatelů, 2011 1 ukazatel, 2012 1 ukazatel) 7

VaV ve veřejném sektoru a zaměstnanost v technologicky náročných odvětvích), region CZ05 Severovýchod, který je nad průměrem EU v inovačních výdajích mimo VaV, zaměstnaností v hi-tech odvětvích a v zisku finančních prostředků z nových technologií. Mezi inovačně úspěšnější regiony můžeme zařadit také region CZ02 Střední Čechy, který na úrovni ČR dominuje především ve výši výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, v součtu inovačních výdajů mimo VaV a rovněž jako dva předešlé regiony v zaměstnanosti v oborech, které vyžadují vysokou míru odbornosti. Naopak k inovačně slabším regionům se řádí CZ03 Jihozápad, CZ04 Severozápad a CZ0 Moravskoslezsko. Region Severozápad je charakteristický svou kolísavou úrovní jednotlivých ukazatelů v poměru k průměru EU, kdy některé z hodnoticích ukazatelů (např. úroveň vzdělání, veřejné a privátní výdaje na VaV či počet patentových přihlášek) jsou hluboko pod evropským průměrem, naopak některé indikátory (inovační výdaje mimo VaV a zisk z nových technologií) evropský průměr překračují. Kód Region Změna inovační výkonosti 2004 2010 CZ01 Praha -2,5% 0 % CZ02 StČ 0 % 2,5 % CZ03 JZ -2,5% 0 % CZ04 SZ 2,5 % 15 % CZ05 SV 2,5 % 15 % CZ06 JV 0 % 2,5 % CZ07 StM 0 % 2,5 % CZ0 MSl 0 % 2,5 % Tabulka 3 Změna inovační výkonnosti regionů ČR v letech 2004 2010 Zdroj dat: vlastní zpracování, RIS 2014 Podobně jako inovační výkonnost států, tak ani inovační výkonnost regionů není neměnná. RIS 2014 uvádí, že se inovační výkonnost v letech 2004 2010 zlepšila u 155 a zhoršila u 35 posuzovaných regio nů. Záporný růst inovační výkonnosti mezi -2,5 a 0 % byl pozorován u 21 regionů, mezi které patří i dva regiony z ČR (CZ01 Praha a CZ03 Jihozápad). Pozitivní růst mezi 0 % a 2,5 % byl pozorován u 49 oblastí, z toho u čtyř českých CZ02 Střední Čechy, CZ06 Jihovýchod, CZ07 Střední Morava a CZ0 Moravskoslezko. U dvou českých regionů CZ04 Severozápad a CZ05 Severovýchod vzrostla inovační výkonnost ještě výrazněji, v rozmezí 2,5 % 15 %. ZÁVĚR Letošní vydání UIS a RIS prokázalo, že dopad ekonomické krize na inovační procesy není tak vážný, jak se všeobecně očekávalo. Inovační výkonnost se kontinuálně zlepšuje a proces konvergence evropských zemí pokračuje. Nejinovativnějšími zeměmi v EU dlouhodobě zůstávají SE, DK, DE a FI. Podobnost mezi rozdělením regionálních skupin inovační výkonnosti a výkonnostních skupin na úrovni jednotlivých zemí ukazuje, že regionální inovační systémy přímo souvisejí a jsou závislé na národních inovačních systémech. Nejinovativnější regiony tedy obvykle nacházíme v nejinovativnějších zemích. Provedené analýzy také potvrzují skutečnost, že inovační excelence je soustředěna v poměrně málo oblastech Evropy a regiony s nejvyšším inovačním potenciálem (27 regionů) se nacházejí pouze v osmi členských státech EU (DK, DE, FI, FR, IE, NL, SE a UK). Z pohledu ČR je důležité, že se její inovační růst v zásadě rovná průměrnému inovačnímu růstu EU a hodnota souhrnného inovačního indexu je vyšší než u většiny nových členských států, a dokonce i některých států EU-15. I když ve většině inovačních indikátorů v ČR zaznamenáme dlouhodobý pokrok (u 16 z 25), jejich aktuální hodnota zaostává za průměrem EU a pouze 7 indikátorů tuto hranici překračuje. Nízké podnikové výdaje na inovace (BERD) a naopak vysoké výdaje firem na nákup nových výrobních technologií a nápadů indikují, že české podniky inovují více přijímáním technologií a inovací již vyvinutých jinde a méně rozvojem skutečně vlastního nového produktu nebo procesu. V měřítku EU české regiony (zejména Praha, Střední Čechy a Severovýchod) vynikají v zaměstnanosti v technologicky náročných oborech. V některých regio nech (CZ04 Severozápad a CZ05 Severovýchod) se ve větším měřítku uplatňují také nejmodernější technologie. Pro lepší budoucnost ČR v oblasti inovací bude důležité rozvíjet systém veřejné finanční podpory doplněný vysokým podílem privátních investic, neboť nedostatek finančních prostředků a neefektivní způsob jejich využívání jsou jedněmi z nejdůležitějších překážek inovací a technologického pokroku. DANIEL FRANK, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, FRANK@TC.CZ Neenergetické a nezemědělské suroviny nově v programu Horizont 2020 Program Horizont 2020 svým celkovým příklonem k inovacím a snahou o řešení zásadních společenských problémů ovlivnil i složení témat v jednotlivých společenských výzvách. Problematika životního prostředí, přesněji řečeno společenská výzva 5 Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny, byla obohacena zcela nově o oblast surovin, která v předchozích rámcových programech nefigurovala. Pracovní program oblasti nazvané Zajištění udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin byl připraven ve spolupráci s DG Enterprise and Industry a předložená témata jsou zde velmi konkrétně popsána. Cílem aktivit je snaha o zmírnění závislosti Evropy na dovozu surovin a vývoj řešení vedoucích k náhradě surovin, zejména kritických. Technologické centrum AV ČR uspořádalo na počátku března 2014 seminář věnovaný právě surovinám. Klíčovou přednášku uvedl Milan Grohol z EK. Představil nejprve základní strategické iniciativy EU věnované surovinám. Jedná se zejména o EU Raw Materials Initiative a tři pilíře její strategie: 1. Zajištění přístupu k surovinám na světových trzích za rovných podmínek; 2. Podpora udržitelných dodávek surovin z evropských zdrojů; 3. Posílení efektivního využívání zdrojů a podpora recyklace. V roce 2010 iniciativa představila seznam kritických surovin. Další významnou iniciativou je Evropské inovační partnerství k surovinám (European Innovation Partnership on Raw Materials) zaměřené na snížení závislosti na dovozu surovin, poskytnutí alternativních dodávek, zmenšení negativních dopadů na životní prostředí a společnost. Témata otevřená pro předkládání projektů v H2020 do značné míry odrážejí výše uvedené strategické iniciativy a jejich cíle. Tato témata byla vyhlášena v první výzvě 11. 12. 2013, přičemž první uzávěrka pro předkládání projektů proběhla. 4. 2014. Témata roku 2015 by měla mít uzávěrku 21. 4. 2015. Na rozdíl od ostatních oblastí společenské výzvy 5 jsou výzkumné projekty hodnoceny jednostupňově. Témata jsou zaměřena na alternativní těžbu, na hlubinnou těžbu na kontinentu i v mořském prostředí, na nové průzkumné technologie a geomodely, na nové metalurgické systémy či řešení vedoucí k náhradě surovin. Pokračování na straně 12

Zhodnocení účasti ČR v projektech priority ICT 7. RP v porovnání se zeměmi EU-12 PRIORITA ICT BYLA S ROZPOČTEM 9,1 MLD. ZODPOVĚDNÁ ZA PĚTINU VŠECH ROZDĚLENÝCH PROSTŘEDKŮ V 7. RÁMCOVÉM PROGRAMU A BYLA TAK I NEJVĚTŠÍ TEMATICKOU PRIORITOU 7. RP. V SOUVISLOSTI S JEHO UKONČENÍM V ROCE 2013 SE POKUSÍME O ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO TRENDU ÚČASTI A ÚSPĚŠNOSTI ČR V TÉTO PRIORITĚ. V POROVNÁNÍ S OSTATNÍMI STÁTY EU-12. VYCHÁZÍME Z DAT UVEDENÝCH V IMPLEMENTAČNÍCH PLÁNECH PRO JEDNOTLIVÉ VÝZVY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ JSOU VEDENY NEGO- CIACE, PROTO SE VÝSLEDNÁ ČÍSLA MOHOU OD KONEČNÝCH VÝSLEDKŮ NEPATRNĚ LIŠIT. V prioritě ICT bylo v letech 2007-2013 vyhlášeno celkem 11 hlavních výzev, dále společné výzvy PPP (Energy-efficient Buildings, ICT for Green Cars, Factories of the Future, Future Internet, Smart Cities and Communities), malé koordinační výzvy EU-Russia, EU-Brazil, EU-Japan, výzvy SME Initiative on Digital Content and Languages a SME Initiative on Analytics a společná výzva ICT-Security. Do priority ICT náležel i program FET, Future and Emerging Technologies, zaměřený na budoucí otevřený výzkum. Zaměříme se v tomto článku pouze na jedenáct hlavních výzev v ICT 7. RP a na program FET Open. Účast ČR, stejně jako účast všech zemí EU-12 je v ostatních výzvách více či méně podružná a nemá rozhodující vliv na konečný výsledek. 25% 20% 15% 10% 5% 0% FP7 ICT Call 1-11: Participation success ratio (number of participants in retained/submitted projects) Call 1 Call 2 Call 3 Call 4 Call 5 Call 6 Call 7 Call Call 9 Call 10 Call 11 EU-15 participants EU-12 participants CZ participants Na projekty 1. 11. výzvy ICT přidělila EK 6,5 mld.. Graf 1 (viz str. 2) ukazuje, jaké procento z těchto prostředků získaly staré členské země (EU-15), nové členské země EU-12 a asociované země. Na první pohled je patrný nepoměr mezi objemem prostředků pro EU-15 a EU-12. Ze zemí EU-12 v absolutních hodnotách obdrželo největší podíl Polsko. ČR s Maďarskem a Slovinskem se dělí o 2. až 4. místo. Tomu odpovídá graf 2 (viz str. 2), který ukazuje počet týmů z EU-12, kterým se podařilo zapojit do projektů vybraných k financování. Česká republika se řadí za Polsko a Maďarsko. Z asociovaných zemí je účast Švýcarska 50,5 % a účast Izraele 20,1 %. Graf 3 porovnává relativní finanční úspěšnost týmů z EU-15, EU-12 a ČR. Ukazuje, jakou část se podařilo jednotlivým zemím získat z prostředků, které požadovaly v návrzích projektů. V tomto ohledu týmy z ČR nevybočují z průměru. Výjimku tvoří 9. výzva ICT, kdy se ČR nepodařilo zapojit do žádného projektu vybraného k financování, ačkoliv počet účastí z ČR v podaných návrzích byl v této výzvě nejvyšší ze zemí EU-12. Z grafu je zároveň patrné, že v 9. výzvě byla úspěšnost zemí EU-12 hluboce pod průměrem. Pouze 19 týmům z EU-12 se podařilo vstoupit do celkem 15 projektů vybraných k financování. Graf 4 - Úspěšnost týmů zemí EU-15, EU-12 a ČR v jednotlivých výzvách ICT 7. RP (počet účastí v přijatých projektech/počet účastí v podaných návrzích projektů) Ve 4., 5., 7. a 10. výzvě kapitoly Strengthening cooperation in ICT R&D in an enlarged Europe bylo možné zažádat o připojení se k běžícímu projektu ICT 7. RP. Zajímalo nás, do jaké míry využily nové členské země této možnosti a jaký podíl z celkového počtu účastí EU-12 spadá do této kapitoly. Graf 5 ukazuje stoupající zájem týmů ze zemí EU-12 připojit se k běžícímu projektu a zároveň klesající úspěšnost. Graf 6 dokumentuje, jak jednotlivé země využily možnosti připojit se běžícím projektům a do jaké míry se jim to podařilo. 100 50 FP7 ICT Calls: Objective Strengthening cooperation in ICT R&D in an enlarged Europe 100% 50% 25% 20% 15% FP7 ICT Call 1-11: Grant retained/requested 0 Call 4 Call 5 Call 7 Call 10 EU12 participants in submitted proposals EU12 participants in retained projects retained/submitted 0% 10% 5% 0% Call 1 Call 2 Call 3 Call 4 Call 5 Call 6 Call 7 Call Call 9 Call 10 Call 11 EU-15 grant EU-12 grant CZ grant Graf 3 - Přidělené/požadované prostředky v jednotlivých výzvách ICT 7. RP Téměř stejně vypadá graf 4, který znázorňuje relativní úspěšnost účastníků (počet účastí v přijatých projektech vzhledem k počtu účastí v návrzích projektů). Graf 5 - Počet účastí ze zemí EU-12 v podaných a přijatých návrzích projektů podle výzev, ve kterých žádají o připojení se k běžícímu projektu ICT 7. RP Podíl účastí EU-12 z celkového počtu účastí EU-12 ve financovaných projektech ICT 7. RP je patrný, porovnáme-li graf 6 a graf 2. Celkem 16 týmů z ČR z celkového počtu 135 se připojilo k běžícím projektům, tj. 11,9 % z celkového počtu účastí ČR v projektech ICT 7. RP. Pro týmy z Bulharska tvoří tento podíl 1, %, Slovinska 17,1 %, Rumunska 12 %, Polska 11,3 % a Slovenska 10,3 %. 9

0 70 60 50 FP7 ICT Call 4, 5, 7 and 10: Objective Strengthening cooperation in ICT R&D in an enlarged Europe 55,2% 100% 75% univerzita v jednom projektu. Masarykova univerzita se stala zároveň jediným koordinátorem financovaného projektu z celkového počtu 23 koordinátorů projektů FET Open z ČR. Účast týmů z ČR ilustrují grafy 9 a 10 (viz str. 2). Zemím EU-12 v přijatých projektech FET Open náleží pouhá 4 % z celkového počtu účastí (graf 11, viz str. 2). Země EU-12 koordinují 5 financovaných projektů (graf 12, viz str. 2). 40 30 20 10 0 BG CY CZ EE HU LV LT MT PL RO SK SI EU12 participants in submitted proposals EU12 participants in retained projects retained/submitted 50% 25% 0% Grafy 13 a 14 (viz str. 15) ilustrují přetíženost programu narůstající počet podaných návrhů projektů a nízký počet projektů přijatých k financování vzhledem k omezenému rozpočtu. Vysoký počet návrhů projektů podaných posledním hodnotícím kole (graf 15, viz str. 15) je zkreslen tím, že jeden navrhovatel z UK podal 44 totožných návrhů, které byly vyřazeny z hodnocení. Graf 6 - Počet účastí EU-12 v podaných a přijatých návrzích projektů, ve kterých žádají o připojení se k běžícímu projektu ICT 7. RP Koordinace projektů přijatých k financování je v celém ICT 7. RP téměř výhradně doménou EU-15, stejně jako v prioritě ICT v předchozích rámcových programech. Celkem 35 projektů koordinovaných EU-12 bylo vybráno k financování. Úspěšnost koordinátorů z EU-12 činí přibližně 6 %. Z ČR bylo v 1. 11. výzvě koordinováno celkem 63 návrhů projektů. Dva byly vybrány k financování, ale v průběhu negociace byla koordinace jednoho z těchto dvou projektů předána do Španělska. Zastoupení koordinátorů podle zemí a jejich relativní úspěšnost dokumentuje graf 7. Graf (viz str. 15) dokumentuje výsledky hodnocení projektů s účastí ČR v 1.-11. výzvě ICT 7. RP. Více než 21 % podaných návrhů projektů prošlo všemi kritérii hodnocení, nebylo však vybráno k financování z důvodu nedostatečného rozpočtu. Počty podaných návrhů projektů korelují s kolísající velikostí výzev. Přesto je zřejmý nepříznivý, postupně klesající trend v počtu podaných i financovaných ICT projektů s účastí ČR. Díky velkému rozpočtu a charakteru vypsaných témat přitahuje priorita ICT velký podíl účastníků ze soukromého sektoru, kteří tvoří přes třetinu všech účastnících se týmů a čerpají podobný podíl všech rozdělených prostředků. Týmy z vysokoškolských a výzkumných institucí čerpají přes 50 % všech prostředků, a přitom se jedná pouze o několik málo institucí v čele s ČVUT, UK a VUT. Zastoupení malých a středních podniků (24 %) je v této prioritě dokonce druhé největší (po prioritě NMP). Dále uvedené tabulky 1 a 2 (viz str. 11) předkládají seznam top 10 % institucí (hodnoceno jak dle počtu účastí, tak dle objemů uznatelných nákladů v řešených projektech). Sloupec vlevo hodnotí celou prioritu ICT, zatímco sloupec vpravo pouze projekty s českou účastí. Pro porovnání 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 Program FET Open, zaměřený na budoucí otevřený výzkum, patřil v 7. RP k programu ICT. Standardní projekty typu STREP byly hodnoceny dvoustupňově v 15 průběžných uzávěrkách během celého 7. RP. Program FET Open byl od počátku přetížen, úspěšnost se pohybovala pod úrovní úspěšnosti v jiných programech. 0,1 0 <1 mil. >15 mil. 1-5 mil. 5-10 mil. 10-15 mil. Projects in ICT Projects in ICT with Czech participation Z ČR v projektech FET Open participuje Univerzita Palackého v Olomouci ve dvou projektech, Karlova univerzita a Masarykova 2 000 1 00 1 600 1 400 1 200 1 000 00 600 400 200 0 10 AT BE DK FI FR DE EL IE Coordinators - submitted proposals FP7 ICT Call 1-11: Coordinators IT LU NL PT ES SE UK Coordinators - retained projects Graf 7 - Koordinátoři projektů podaných do 1. 11. výzvy ICT 7. RP podle zemí Graf 16 Porovnání velikosti rozpočtů projektů v prioritě ICT 565 EU-12 35 60 Ass. states 106 30 other 1 jsou instituce, jež byly zastoupeny v obou sloupcích, zvýrazněny, z čehož je patrné, že týmy z České republiky se velmi úspěšně zapojují do projektů, ve kterých figurují ty nejúspěšnější instituce z celé priority. Graf 16 porovnává velikost rozpočtů v projektech priority ICT celkem s velikostí rozpočtů projektů s českými účastníky. Je zřejmé, že zastoupení projektů s rozpočtem od 1 do 5 mil. je v obou případech nadpoloviční. Rozpočty větší než 15 mil. měla 3 % všech projektů a čerpala 12 % celkových přidělených finančních prostředků. České týmy se úspěšně zapojily i do těchto velkých konsorcií. Např. týmy z ČVUT, které byly zapojeny do dvou velkých konsorcií výzkumných

10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT ve všech projektech celkem (hodnoceno podle počtu účastí) Instituce FRAUNHOFER-GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES Počet účastí 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT v projektech s českými účastníky (hodnoceno podlepočtu účastí) Instituce Počet účastí 333 České vysoké učení technické v Praze 24 163 FRAUNHOFER-GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V ECOLE POLYTECHNIQUE FEDERALE DE LAUSANNE 11 Univerzita Karlova v Praze 11 CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE 117 Vysoké učení technické v Brně 10 CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE 115 KARLSRUHER INSTITUT FUER TECHNOLOGIE 9 TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT 111 INSTITUTE OF COMMUNICATION AND COMPUTER SYSTEMS EIDGENOESSISCHE TECHNISCHE HOCHSCHULE ZURICH 107 HONEYWELL, spol. s r. o. INTERUNIVERSITAIR MICRO-ELECTRONICA CENTRUM VZW 102 EIDGENOESSISCHE TECHNISCHE HOCHSCHULE ZURICH INSTITUT NATIONAL DE RECHERCHE EN INFORMATIQUE ET EN AUTOMATIQUE 96 Akademie věd České republiky KATHOLIEKE UNIVERSITEIT LEUVEN 6 DEUTSCHES FORSCHUNGSZENTRUM FUER KUENSTLICHE INTELLIGENZ GMBH TELEFONICA INVESTIGACION Y DESARROLLO SA 5 ATOS SPAIN SA KARLSRUHER INSTITUT FUER TECHNOLOGIE 5 CENTRE FOR RESEARCH AND TECHNOLOGY HELLAS SAP AG 1 KUNGLIGA TEKNISKA HOEGSKOLAN 77 ATOS SPAIN SA 77 Tabulka 1 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT hodnoceno dle počtu účastí COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES 15 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT ve všech projektech celkem (hodnoceno podle výše uznatelných nákladů) Instituce FRAUNHOFER-GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V Počet účastí 333 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT v projektech s českými účastníky (hodnoceno podle výše uznatelných nákladů) Instituce FRAUNHOFER-GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V SAP AG 1 DEUTSCHES FORSCHUNGSZENTRUM FUER KUENSTLICHE INTELLIGENZ GMBH COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES 163 České vysoké učení technické v Praze 24 TELEFONICA INVESTIGACION Y DESARROLLO SA 5 CENTRE FOR RESEARCH AND TECHNOLOGY HELLAS INTERUNIVERSITAIR MICRO-ELECTRONICA CENTRUM VZW 102 COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES TEKNOLOGIAN TUTKIMUSKESKUS VTT 111 ATOS SPAIN SA CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE 117 EIDGENOESSISCHE TECHNISCHE HOCHSCHULE ZURICH EIDGENOESSISCHE TECHNISCHE HOCHSCHULE ZURICH 107 Tabulka 2 10 % nejúspěšnějších institucí v prioritě ICT hodnoceno dle uznatelných nákladů INSTITUTE OF COMMUNICATION AND COMPUTER SYSTEMS Počet účastí 15 projektů interactive (Innovative Concept Modelling Techniques for Multi-Attribute Optimization of Active Vehicles) s rozpočtem téměř 30 mil., a EUWB project (Coexisting Short Range Radio by Advanced Ultra-Wideband Radio Technology) s rozpočtem 21 mil.. V tabulce 3 (viz str. 12) jsou uvedeni účastníci s největším počtem účastí. Těchto pět institucí je odpovědných za více než polovinu (54 %) uznatelných nákladů vynaložených na projekty 7. RP v prioritě ICT v České republice. Nutno říci, že firma Honeywell byla jedinou institucí, která figurovala v roli koordinátora v této prioritě za současného přispění prestižních výzkumných organizací, jakými jsou Imperial College v Londýně nebo Karlsruher Institut für Technologie. Tabulka 4 (viz str. 12) pro doplnění uvádí projekty s českou účastí s nejvyššími uznatelnými náklady. 11

TOP 10 největších projektů s českými účastníky v prioritě ICT dle výše uznatelných nákladů Název projektu Účastník Velikost rozpočtu českého účastníka v % Open Accessibility Everywhere: Groundwork, Infrastructure, Standards Oracle Czech, s. r. o. 4,9% České vysoké učení technické v Praze 0,9% ADAPTIVE PRODUCTION MANAGEMENT Certicon, a. s. 3,4% České vysoké učení technické v Praze 1,2% Controlling Chronic Diseases related to Metabolic Disorders IDS Scheer ČR, s. r. o. 2,7% Univerzita Karlova v Praze 0,7% Clothes Perception and Manipulation České vysoké učení technické v Praze 1,7% NEOVISION, s. r. o. 1,2% ONLINE PORTAL FOR E-LEARNING AND SUPPORTING SOCIAL INCLUSION OF PEOPLE WITH DYSLEXIA B & M InterNets, spol. s r. o. 1,9% Pedagogicko-psychologická poradna Brno 0,% MAsk less lithography for IC manufacturing (MAGIC) Delong Instruments, a. s. 2,6% SUstainable and PERsuasive Human Users mobility in future cities České vysoké učení technické v Praze 1,3% Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. 0,9% Natural human-robot cooperation in dynamic environments České vysoké učení technické v Praze 2,1% Bringing Machine Translation for European Languages to the User Univerzita Karlova v Praze 1,5% CEET, s. r. o. 0,5% Knowledge Helper for Medical and Other Information users Univerzita Karlova v Praze 1,7% Tabulka 4 10 největších projektů s českou účastí v prioritě ICT (měřeno uznatelnými náklady) Nejúspěšnější čeští účastníci projektů ICT 7. RP dle počtu účastí Instituce Počet účastí České vysoké učení technické v Praze 24 Univerzita Karlova v Praze 11 Vysoké učení technické v Brně 10 HONEYWELL, spol. s r. o. Oracle Czech, s. r. o. 6 Tabulka 3 TOP čeští účastníci v prioritě ICT dle počtu účastí. ZÁVĚR Výzkumné týmy z ČR v porovnání se zeměmi EU-12 nevybočují z průměru. Otázkou zůstává, do jaké míry se jedná o skutečnost, že partneři ze zemí EU-12 vstupují převážně do slabších konsorcií. Z mnohaleté zkušenosti víme, jak obtížným, zároveň však nejdůležitějším krokem je docílit přizvání do konsorcia a udržet se v řešitelském týmu do podání navrhovaného projektu, stát se členem klubu v daném oboru. Vyplatí se proto investovat čas a aktivně se zúčastnit tzv. partnerských setkání (F2F), která jsou většinou organizována Evropskou komisí před vyhlášením výzev. JIŘÍ KADLEC, ÚSTAV TEORIE INFORMACE A AUTOMATIZACE AV ČR, V. V. I., KADLEC@UTIA.CAS.CZ EVA SEBROŇOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, SEBRONOVA@TC.CZ (dokončení ze strany ) Vše výše uvedené se týká nezemědělských a neenergetických surovin, nerostů, minerálů, hornin (seznam kritických surovin viz ec.europa.eu/ enterprise/policies/raw-materials/critical/). Surovin se týká rovněž výzva vyhlášená Evropským inovačním a technologickým institutem na založení znalostního a inovačního společenství (KIC) k surovinám, jejíž uzávěrka je 10. 9. 2014. Strategii České republiky týkající se surovin představil na semináři Pavel Kavina, který je ředitelem Odboru surovinové a energetické bezpečnosti na MPO. Aktivitám programu H2020 vyjádřil svou podporu. Akce se zúčastnili zástupci Těžební unie, České geologické služby, univerzit, výzkumných ústavů a podniků. Prezentace ze semináře jsou k dispozici na stránkách http://www. h2020.cz JANA ČEJKOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, CEJKOVA@TC.CZ Brožura k programu H2020 S novým rámcovým programem Horizont 2020 skončila ediční řada Vademecum 7. RP a nahradila ji nová edice Vademecum H2020. První publikací nové edice je brožura s názvem HORIZONT 2020 - stručně o programu, která popisuje základní strukturu programu H2020 a věnuje se i jeho obecným rysům, finančním pravidlům či otevřenému přístupu k vědeckým informacím. 12

Výsledky pilotní výzvy ERA Chairs na podporu výzkumných institucí a univerzit v méně rozvinutých regionech Evropy Koncem roku 2012 byla vyhlášena pilotní výzva ERA Chairs (FP7- ERA Chairs-PilotCall-2013), jejímž zamýšleným cílem a posláním je podporovat transfer excelence v Evropě a postupně zmírňovat značné vnitřní rozdíly mezi jednotlivými státy Evropy v oblasti výzkumu a inovační výkonnosti. Iniciativa ERA Chairs má pomoci výzkumným institucím a univerzitám z chudších evropských regionů přilákat a udržet vysoce kvalitní vědecké pracovníky za účelem vytváření a optimálního fungování konkurenceschopných výzkumných center excelence. 32 výzkumných institucí), které podaly 111 návrhů projektů pro expertní hodnocení. Téměř polovina žádostí o grant, tj. 55 návrhů projektů, byla zpracována v členských státech, které vstoupily do EU po roce 2004, 40 návrhů projektů předložily instituce ze států EU-15 a o zbylých 16 návrhů projektů se podělily Srbsko (7), Bosna a Hercegovina (3), Turecko (2), Izrael (2), Makedonie (1) a Čína (1). Stojí za povšimnutí, že velká aktivita v přípravě návrhů projektů ERA Chairs je nový specifický nástroj programu Horizont 2020, který je určen k podpoře větší účasti v RP u těch států, jejichž aktivita je v tomto směru dlouhodobě podprůměrná (viz článek ECHO 1/2013). Pětileté projekty této pilotní výzvy by měly být odstartovány v létě 2014 a vzhledem k tomu, že půjde o projekty 7. RP, budou také platit pravidla toto RP. REAKCE STÁTŮ NA PILOTNÍ VÝZVU ERA CHAIRS Reakce států na pilotní výzvu ERA Chairs byla výrazně pozitivní. Ukázalo se, že výzkumné instituce mají v celé Evropě opravdový zájem na zlepšení svých výsledků a na pilotní výzvu reagovaly téměř všechny státy s regiony, které splňují podmínky účasti v této iniciativě. Připomeňme, že o finanční podporu se prostřednictvím této výzvy mohly ucházet pouze univerzity a výzkumné organizace se sídlem v konvergenčním nebo vzdáleném regionu EU nebo v zemi způsobilé pro účast v této výzvě. Zájem o účast v pilotní výzvě ERA Chairs projevilo celkem 99 institucí (67 univerzit, Kartodiagram - Návrhy projektů ERA Chairs 2013 v regionech Evropy Zdroj: vlastní zpracování, E-CORDA v. 16 návrhy projekt ERA Chairs 15 14 14 13 12 11 10 9 9 9 7 7 7 6 5 5 5 5 4 4 4 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 0 Spain Croatia Slovenia Portugal Romania Poland Serbia Bulgaria Greece United Kingdom Czech Republic Estonia Bosnia - Herzegovina Hungary Italy Lithuania France Germany Israel Turkey Belgium FYROM China Latvia Malta Slovakia Graf - Návrhy projektů ERA Chairs v jednotlivých státech Zdroj: vlastní zpracování, E-CORDA v. 16 Poznámka: státy EU-15 označeny černě, EU-13 šedě, ostatní státy bíle 13

Země Město Instituce Oblast výzkumu Akronym projektu BE Mons Université de Mons Energetická účinnost ve městech RE-SIZED CZ Brno Masarykova univerzita Biologické vědy CEITEC-ERA EE Tallinn Tallinna Tehnikaulikool Chemie a zpracovávání biomasy TUTIC-Green ES Las Palmas Universidad de las Palmas de Gran Canaria Akvakultura EcoAqua HR Zagreb Univerzita Záhřeb Fakulta veterinárního lékařství Molekulární veterinární medicína VetMedZg PL Poznan Instytut Genetyki Roślin Polskiej Akademii Nauk Biologie rostlin BIO-TALENT PT Funchal MITI Madeira Interactive Technologies Institute Associacao Interakce člověk-počítač leapfrog M-ITI RS Belgrade Institut Za Nuklearne Nauke Vinca Nanotechnologie MAGBIOVIN SI Ljubljana Institut Jozef Stefan Radioizotopová analýza potravin ISO-FOOD SK Žilina Žilinská univerzita v Žilině Dopravní systémy a komunikační technologie ERAdiate UK Falmouth Falmouth University Tvorba digitálních her GRO Tabulka Seznam projektů financovaných v rámci pilotní výzvy ERA Chairs Zdroj vlastní zpracování, tisková zpráva EU IP/14/25, http://europa.eu/rapid/press-release_ip-14-125_cs.htm připadá na státy Pyrenejského poloostrova (Španělsko a Portugalsko) a také na státy bývalé Jugoslávie, které společně předložily k hodnocení 29 návrhů projektů, což představuje více než čtvrtinu podaných žádostí o grant ERA Chair. Více než pět návrhů projektů hodlaly uplatnit přípravné týmy z Rumunska a Polska. To svědčí o snaze těchto zemí o větší zapojení do RP a o potřebě zkvalitnění národních výzkumných a inovačních systémů. Podrobnější informace o podaných návrzích projektů z pohledu jednotlivých zemí a regionů přinášejí graf a kartodiagram. HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PILOTNÍ VÝZVY ERA CHAIRS 2013 Vzhledem k velkému počtu vynikajících návrhů předložených k hodnocení byl původní rozpočet 12 mil. navýšen na konečných 24 mil.. Ze zmíněných 111 návrhů projektů bylo externími odborníky dle pravidel 7. RP hodnoceno 9, z nich 4 splnilo všechna minimální hodnoticí kritéria, avšak ve finální fázi hodnocení uspělo a finanční podporu získalo pouze 11 projektů. Na jedenácti univerzitách a technických institutech v méně rozvinutých regionech Evropy tak vzniknou historicky první pracovní místa Evropského výzkumného prostoru (ERA). Zde je třeba uvést důležitou skutečnost, že financován mohl být dle regulí této pilotní výzvy pouze jeden projekt v daném státě, což do značné míry znevýhodnilo projekty, které sice získaly vysoké bodové ohodnocení, ale nemohly být přijaty k financování, neboť překročily stanovenou kvótu maximálně jednoho úspěšného projektu ERA Chair pro danou zemi. Toto restriktivní kritérium bylo aplikováno pouze v této pilotní výzvě a pro Horizont 2020 se již s tímto omezením nepočítá. Přehled všech úspěšných institucí a projektů pilotní výzvy ERA Chairs je uveden v tabulce. Zbylých 13 návrhů projektů bylo pro formální a jiné nedostatky z hodnocení vyřazeno. ERA CHAIRS V ČR O získání finanční podpory pro získání špičkového vědeckého pracovníka prostřednictvím pilotní výzvy ERA Chairs se pokoušely čtyři mimopražské vysoké školy. Prestižní evropský grant, který mohl dle pravidel výzvy získat v ČR pouze jediný uchazeč, nakonec přešel do rukou Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Finanční podpora ve výši 2,4 mil. umožní zmíněnému pracovišti přijmout vynikajícího vědce, který se svým výzkumným týmem posune hranice poznání v oblasti chemické a buněčné biologie (konkrétně problematiky pokročilého zobrazování buněčných systémů a cílených manipulací s buňkami pomocí malých organických molekul). Získané finanční prostředky budou sloužit v souladu s přijatými dokumenty, které se týkají pilotní výzvy, pouze na pokrytí mzdových nákladů expertních pracovníků. Vybavení laboratoří nebo pracoven je třeba hradit z jiných finančních zdrojů. Projekt 62136 CEITEC- ERA - The ERA Chair culture as a Catalyst to Maximize the Potential of CEITEC bude trvat čtyři a půl roku a koncem dubna 2014 bylo vypsáno otevřené mezinárodní výběrové řízení na pozici prvního ERA Chair v ČR. BUDOUCNOST INICIATIVY ERA CHAIR Iniciativa ERA Chairs je součástí souboru opatření v programu Horizont 2020 pro řešení evropské výzkumné a inovační propasti mezi jednotlivými evropskými státy. Přes velmi dobrý ohlas pilotní výzvy ukáže teprve budoucnost, je-li vize ERA Chairs skutečně přínosná a zda bude tím správným klíčem a prostředkem, který odemkne vědecký potenciál perspektivních vědeckých institucí, vytvoří konkurenceschopný výzkumný prostor a ERA kulturu, zvýší kritickou masu excelentních výzkumníků a jejich působení v regionech s nízkou výkonností a mobilizuje další finanční zdroje v méně rozvinutých částech Evropy. ZÁVĚR Teprve budoucnost ukáže, zda se pomocí tohoto nástroje skutečně zvýší účast dotčených institucí v RP, což je základní cíl této iniciativy a jejích projektů. Čeští odborníci iniciativu ERA Chairs vítají, avšak s jistou mírou zdravé skepse poukazují na možné problémy, zvláště ve vztahu k dlouhodobé udržitelnosti iniciativy a dostatku finančních prostředků. Je jasné, že excelence musí být dlouhodobě udržitelná, a je tedy otázkou, do jaké míry se podaří využít synergie s jinými zdroji financování tak, aby byla zajištěna udržitelnost změn, které byly ERA Chair grantem zahájeny. Dodejme, že rozpočet přidělený pro ERA Chairs v programu Horizont 2020 by měl dosáhnout celkové výše 240 mil. a to by mělo umožnit vytvoření více než 100 pozic ERA Chair v průběhu jeho trvání. DANIEL FRANK, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, FRANK@TC.CZ 14

Call 11 Call 10 Call 9 Call Call 7 Call 6 FP7 ICT Call 1-11 : Evaluation results (proposals with CZ participants) 12 17 2 5 3 6 44 4 4 6 12 21 2 16 9 3 1 14 17 450 400 350 300 250 200 FP7 FET-Open Batch 1-15 (200-2013): Short proposals (STREPs) Call 5 3 17 2 12 150 Batch01 Batch02 Call 4 Call 3 Call 2 Call 1 56 34 33 71 17 13 15 4 24 100 3 50 1 6 0 23 5 23 Batch03 Batch04 Batch05 Batch06 Batch07 Batch0 Batch09 Batch10 Batch11 Batch12 Batch13 Batch14 Batch15 0 10 20 30 40 50 60 70 0 90 100 110 120 130 Number of proposals Ineligible Rejected Ranked, but not retained (low budget) Reserve Retained short proposals ineligible short proposals rejected short proposals above THs Graf Hodnocení projektů s účastí ČR podaných do 1.-11. výzvy ICT 7. RP Graf 13 Výsledek hodnocení předprojektů podaných do programu FET Open v 7. RP 140 120 FP7 FET-Open Batch 1-5 (200-2013) : Full project proposals (STREP, CSA) 100 0 60 40 20 0 1 0, 0,6 0,4 0,2 0 CZ EU-11 EU-15 Batch01 Batch02 Batch03 Batch04 Batch05 Batch06 Batch07 Batch0 Batch09 Batch10 Batch11 Batch12 Batch13 Batch14 Batch15 FPPs ineligible FPPs rejected FPPs ranked, not retained FPPs retained PRC HES REC PUB OTH Graf 14 Výsledek hodnocení finálních návrhů projektů podaných do programu FET Open v 7. RP Graf 15 Složení účastníků dle typu instituce 15