Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický okruh Název materiálu Typ interakce Autor Jazyk V/2-1/33 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Místo, kde žijeme Nebezpečí v Evropě zemětřesení a sopky Aktivita Mgr. Malá Margita Čeština
Název materiálu Typ interakce Anotace Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Nebezpečí v Evropě zemětřesení a sopky Aktivita Materiál slouží k prohloubení učiva o zemětřesení a sopkách v Evropě. Žáci pracují s textem, doplňují věty, informace vyhledávají v encyklopediích a internetu. Materiál lze využít pro samostatnou či skupinou práci. Součástí je řešení pro učitele. Průřezová témata: VT. Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách Evropy a polokoulí. Žádné Evropské sopky, zemětřesení, láva, magma, tsunami Druh učebního materiálu Pracovní list MS Word 2007 Stupeň základního vzdělávání Cílová skupina První stupeň Žák Typická věková kategorie/ročník 10-11 let / 5. Vytvořeno dne Ověřeno dne Kým Třída Zveřejněno dne 11. 6. 2012 14. 6. 2012 Mgr. M. Malá V. B 25. 6. 2012 Stránka 2 z 6
Nebezpečí v Evropě zemětřesení a sopky 1. Jak vzniká zemětřesení? (doplň text) Posunem litosférických desek se stlačují a roztahují horniny zemské. V horninách vzniká. Náhlé uvolnění napětí nebo náhlý desek na sebe se projeví jako krátkodobé zemského povrchu. Těmto otřesům říkáme. Za rok dojde na Zemi asi k jednomu milionu. Skutečně silná, pustošivá se objevují asi jednou za dva týdny. Většina z nich se však odehraje pod mořským. Pustošivé účinky zemětřesení způsobují otřesy země nebo obrovské přílivové (tsunami) vyvolané zemětřesnými poruchami na mořském dnu. Jakmile se tsunami přiblíží k pobřeží, moře a pak se v řadě obrovských vln žene vpřed hluboko do. (nápověda: otřesů, zemětřesení, vnitrozemí, vlny, náraz, napětí, ustoupí, otřesy, dnem, kůry) 2. Napiš stále činné evropské sopky: Na tomto odkazu najdeš významné sopky a jejich poslední činnost: http://cs.wikipedia.org/wiki/sopky#nejv.c3.bdznamn.c4.9bj.c5.a1.c3.ad_pozemsk.c3.a9_sopky 3. Co je to sopka? Zemská kůra se skládá z mnoha pevných desek, které plují na svrchní polotekuté části zemského pláště = astenosféry. V místech, kde se desky stýkají, ale navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch. Tímto způsobem vzniká sopky. Jestliže je kráterem vyvrhována střídavě láva, sopečný popel, lapilli či pumy, které se ukládají okolo jícnu, vzniká kuželovitá hora sopka. Klasickým případem je v Japonsku či v Tanzanii. Pokud sopečná činnost ustane, v kráteru utuhne a vytvoří tak pevnou zátku. Obnovený podzemní tlak magmatu nebo plynů může tuto zátku vyrazit a tak dojde k opětovnému sopečnému. Stránka 3 z 6
5 až 30 kilometrů pod povrchem se nachází tzv. magmatický krb, místo odkud magma expanduje kráterem na povrch. Po prudkém sopečném výbuchu může tento magmatický krb vyhasnout, čímž se vytvoří ohromná podzemní jeskyně. Velmi často se stává, že se vrchol sopky zřítí právě do těchto míst, pak se vytvoří rozsáhlý kráter zvaný kaldera. Kaldery se často zaplňují vodou a vytvářejí kráterové. Kráterová jezera mohou mít průměr mnoha kilometrů. Největší známá kaldera se nachází v oblasti Aso na japonském ostrově Kjúšú. (kráter, Fudži, magma, láva, Kilimandžáro, jezero, výbuchu) 4. Zemětřesení v našem okolí: I v našem regionu již byla zemětřesení. Poblíž obce Nový Kostel se nachází jedno ze zemětřesných ohnisek, které se nachází zhruba v hloubce 6 11 kilometrů. Během uplynulých 10 let zde bylo zaregistrováno 20 000 mikrozemětřesení. Mezi silnější zemětřesení, která se projevila v obci, byla zemětřesení z roku 1962, z 21. prosince 1985, kdy bylo poškozeno 15% domů, roku 1997 a poslední z podzimu roku 2000. 8. října 2008 došlo v okolí Nového Kostela opět k zemětřesení. Otřesy dosáhly 2,5 stupně Richterovy stupnice, následně 12. října pak téměř stupně 4. Stránka 4 z 6
ŘEŠENÍ: Posunem litosférických desek se stlačují a roztahují horniny zemské kůry. V horninách vzniká napětí. Náhlé uvolnění napětí nebo náhlý náraz desek na sebe se projeví jako krátkodobé otřesy zemského povrchu. Těmto otřesům říkáme zemětřesení. Za rok dojde na Zemi asi k jednomu milionu otřesů. Skutečně silná, pustošivá zemětřesení se objevují asi jednou za dva týdny. Většina z nich se však odehraje pod mořským dnem. Pustošivé účinky zemětřesení způsobují otřesy země nebo obrovské přílivové vlny (tsunami) vyvolané zemětřesnými poruchami na mořském dnu. Jakmile se tsunami přiblíží k pobřeží, moře ustoupí a pak se v řadě obrovských vln žene vpřed hluboko do vnitrozemí. Sopky: Etna Sicílie Beerenberg Jan Mayen Hekla Island Stromboli Liparské ostrovy Théra Řecko Askja Island Vesuv Itálie Zemská kůra se skládá z mnoha pevných desek, které plují na svrchní polotekuté části zemského pláště = astenosféry. V místech, kde se desky stýkají, ale navzájem se podsunují či nadsunují jedna na druhou, bývá zemská kůra rozlámaná tak, že si zde magma, které je pod velkým tlakem, může najít cestu na zemský povrch. Tímto způsobem vzniká kráter sopky. Jestliže je kráterem vyvrhována střídavě láva, sopečný popel, lapilli či pumy, které se ukládají okolo jícnu, vzniká kuželovitá hora sopka. Klasickým případem je Fudži v Japonsku či Kilimandžáro v Tanzanii. Pokud sopečná činnost ustane, láva v kráteru utuhne a vytvoří tak pevnou zátku. Obnovený podzemní tlak magmatu nebo plynů může tuto zátku vyrazit a tak dojde k opětovnému sopečnému výbuchu. 5 až 30 kilometrů pod povrchem se nachází tzv. magmatický krb, místo odkud magma expanduje kráterem na povrch. Po prudkém sopečném výbuchu může tento magmatický krb vyhasnout, čímž se vytvoří ohromná podzemní jeskyně. Velmi často se stává, že se vrchol sopky zřítí právě do těchto míst, pak se vytvoří rozsáhlý kráter zvaný kaldera. Kaldery se často zaplňují vodou a vytvářejí kráterové jezero. Kráterová jezera mohou mít průměr mnoha kilometrů. Největší známá kaldera se nachází v oblasti Aso na japonském ostrově Kjúšú. Stránka 5 z 6
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/sopky#nejv.c3.bdznamn.c4.9bj.c5.a1.c3.ad_pozemsk.c3.a9_sopky http://cs.wikipedia.org/wiki/sopky http://cs.wikipedia.org/wiki/nov%c3%bd_kostel Stránka 6 z 6