Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta) Milan Dundr



Podobné dokumenty
Rozmnožování rostlin. Rozmnožování nepohlavní. Rozmnožování pohlavní. vegetativní sporami partenogeneze

Schéma vývojového cyklu borovice.

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Oplození

Vladimír Vinter

NAHOSEMENNÉ (PINOPHYTA)

NAHOSEMENNÉ (PINOPHYTA)

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

prašník nitka Řez prašníkem. konektiv (spojidlo) prašné pouzdro (loculamentum mikrosporangium)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

9. Buňka hub (Fungi): a) má buněčnou stěnu z celulózy b) obsahuje plastidy c) nemá buněčné jádro d) může obsahovat jako zásobní látku glykogen

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

Semeno a plod krytosemenných

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin

Opelenie (pollinatio) je prenesenie peľu z tyčinky na bliznu piestika.

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

BOTANIKA - 1.ročník. Krytosemenné rostliny (26)

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P znát základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin i živočichů ročník 6. č.

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Tento výukový materiál se prezentuje ve vyučovacích hodinách pomocí IT techniky: PC, vizualizér, notebook, dataprojektor.

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

M A G N O L I O P H Y T A

Obrázky viz:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozmnožovací (generativní) rostlinné orgány semenných rostlin. Milan Dundr

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

Klíčení semene - obnovení růstu zárodku při současném vývoji mladé rostliny - podmínkou je vlhkost a dostupnost kyslíku

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Evoluční situace Angiosperm

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Martina Bábíčková, Ph.D

Reprodukční orgány II

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

Reprodukční orgány II. Krytosemenné rostliny

RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr

Reprodukční orgány. Sexualita vyšších rostlin Sexualita vyšších rostlin. Reprodukční orgány

Vladimír Vinter

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

3. ROZMNOŽOVÁNÍ BUNĚK A ORGANISMŮ

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

cévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

Vladimír Vinter

Růst a vývoj rostlin - praktikum

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Růst a vývoj rostlin - praktikum

Maturitní témata z biologie

Krytosemenné rostliny semena, plody (laboratorní práce)

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Krytosemenné rostliny. Vít Grulich

LISTNATÉ DŘEVINY. pracovní list

Výukový materiál pro projekt Elektronická školička TVOŘÍME DUMY V MS OFFICE

Generativní orgány rostlin I.

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Verzovací systémy (systémy pro správu verzí)

Tab. 1: Cesalpinův systém. Cesalpinův systém

2) Reprodukce rostlin

Samičí gametofyt. Gyneceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Název materiálu: Květ

Anatomie, histologie a embryologie

Krytosemenné rostliny. Vít Grulich

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Krytosemenné rostliny

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Anatomie, histologie a embryologie

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Rod hvězdoš nenápadné vodní rostliny s nápadně rozmanitou reprodukční strategií

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 8/14. Název materiálu: Stavba květu. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracovala: Mgr.

Maturitní témata - Biologie

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Metodika pro učitele

Transkript:

Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta) Milan Dundr

Krytosemenné nejmladší a vývojově nejdokonaleji organizované oddělení vyšších semenných rostlin počátky - křída původní stanoviště souš osídlily prakticky všechny biotopy počet druhů něco přes čtvrt milionu

Krytosemenné znaky vyšších rostlin: pravé orgány z diferencovaných a specializovaných pletiv různovýtrusná rodozměna silně potlačený gametofyt samčí i samičí gametofyt je tvořen pouze několika buňkami

Samičí část květu: pestík podélným srůst plodolistů např. u tulipánu ze tří

Samičí část květu: blizna nejsvrchnější část pestíku povrch bývá lepkavý často kryt chloupky k zachycování pylových zrn

Samičí část květu: čnělka spojuje semeník s bliznou může a nemusí být

Samičí část květu: semeník spodní a největší část pestíku schovává v sobě vajíčka

Samičí část květu:

Vajíčko: zdělivého pletiva plodolistu, z tzv. placenty s placentou je spojeno poutkem, přes které je vyživováno

Vajíčko: 2 obaly na vrcholu vajíčka se nespojují otvor klový po opylení jím prorůstá do vajíčka klíčící pylová láčka pylového zrna

Vajíčko: uvnitř obalů - diploidní živné pletivo vajíčka z jedné diploidní buňky živného pletiva vznikne mateřská buňka zárodečného vaku

Vajíčko: vníproběhne meiosa vzniknou 4 haploidní buňky tři zaniknou a ze zbylé vzniká mladý zárodečný vak

Vajíčko: tři zaniknou a ze zbylé vzniká mladý zárodečný vak jádro mladého zárodečného vaku se 3x po sobě mitoticky dělí za vzniku 8 jader

3 buňky protistojné (antipody) v blízkosti otvoru klového - buňka vaječná a dvě buňky podpůrným (synergidy) zbylá 2 jádra splývají v diploidní jádro zárodečného vaku Vajíčko:

Samčí část květu tyčinka: nitka prašník ze 2 prašných váčků prašný váček - 2 prašná pouzdra mitotickým dělením mateřských buněk v prašných pouzdrech vznikají pylová zrna

Pylová zrna z jedné buňky mateřské - 4 pylová zrna spojena do tetrády tetráda se pak rozpadá

Pylové zrno kryto dvouvrstevnou blánou vnější = exina vnitřní = intina jádro pylového zrna se mitoticky dělí a vzniknou 2 buňky: větší vegetativní vyživuje pylové zrno menší generativní

Opylení: přenos pylových zrn z jednoho květu na druhý přenesené pylové zrno se zachytí na lepkavém povrchu blizny

Opylení: cizosprašné pylové zrno (mikrospora) z jednoho květu může vyklíčit a oplodnit vajíčko pouze na jiném květu x samosprašné

Umělé opylení:

větší vegetativní buňka vyživuje pylové zrno s klíčící pylovou láčkou menší generativní buňka po vyklíčení pylové láčky se rozdělí mitoticky na 2 haploidní buňky spermatické Oplození:

pylová láčka prorůstá bliznou, čnělkou a semeníkem k vajíčku se zralým zárodečným vakem Oplození:

jedna haploidní spermatická buňka splyne s haploidní buňkou vaječnou = diploidní zygota Oplození:

Dvojí oplození: druhá haploidní spermatická buňka splyne s diploidním jádrem zralého zárodečného vaku za vzniku 3n živného pletiva zárodku (triploidní endosperm)

Vznik semene: diploidní obal vajíčka se mění v obal semene = osemení po otvoru klovém zůstává v osemení jizva

Vznik semene: vmístě, kde přisedalo vajíčko k poutku, vzniká pupek semene ze živného pletiva vajíčka vzniká perisperm (živné pletivo)

po oplození diploidního jádra centrální buňky zárodečného vaku vajíčka vzniká triploidní endosperm semene oplozením vaječné buňky vznikne zygota a z níembryo semene Vznik semene:

Vývoj gametofyt je plně závislý na sporofytu, od kterého se také nikdy neodděluje sporofyt = vlastní rostlina s kořeny, stonkem, listy a reprodukčními orgány

u nich se prvně objevuje květ - původně oboupohlavný (druhotně u některých jednopohlavný r. jednodomé a dvoudomé) Vývoj

Vývoj původně samostatné květy shlukování do květenství přizpůsobení různým způsobům opylování

Systém: 2 třídy

Třída: Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida) asi původnější

Třída: Jednoděložné rostliny vývojově asi navazují na nejstarší typy dvouděložných rostlin (leknínovité) (Liliopsida)

Dvouděložné x jednoděložné

Dvouděložné x jednoděložné

Dvouděložné x jednoděložné

Dvouděložné x jednoděložné

Dvouděložné x jednoděložné