Vládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Dělba moci úvodní poznámky Parlamentarismus Prezidencialismus Poloprezidencialismus Direktoriální režim Federace, unitární státy, regionální státy, konfederace Česká republika jako příklad parlamentní demokracie 1

Literatura Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, Brno 24 Klokočka, Vladimír: Ústavní systémy evropských států, Linde, Praha 25 Klokočka, Vladimír, Wagnerová, Eliška: Ústavy států Evropské unie I. a II. díl, Linde, Praha 25 Komparace politických systémů I., VŠE Praha 25 Komparace politických systémů II., VŠE Praha 24 Komparace politických systémů III., VŠE Praha 24 Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, Praha 21 Dělba moci Horizontální (Ch.-L. de Montesquieu) Výkonná Zákonodárná Soudní Kontrolní Emisní (centrální banky) Vertikální Centrum Územní samospráva 2

Režimy dle horizontální dělby moci Prezidentský striktní dělba Parlamentní pružná dělba Poloprezidentský střední cesta Direktoriální sdílení moci Poznámka k volebním a stranickým systémům Kromě ústavních předpokladů jsou klíčové: institucionální podmínky, především typ volebního systému struktura společnosti a politická kultura Systém politických stran Dohromady tvoří vládní systém! 3

Parlamentarismus základní principy Svrchovanost zákonodárné moci Princip tzv. sdílené moci Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat (vyjádřit jim nedůvěru) Právo hlavy státu, resp. exekutivy rozpustit parlament Parlamentarismus - schéma 4

Parlamentarismus typy (V. Klokočka) Model britského parlamentarismu Parlamentarismus v ostatních konstitučních monarchiích Klasický republikánský parlamentarismus Racionalizovaný parlamentarismus Prezidiální parlamentarismus Typy parlamentarismu (G. Sartori) Premiérské (kabinetní, kancléřské) režimy Velká Británie, Německo Parlamentarismus s převahou parlamentu Nizozemsko, Itálie Parlamentarismus s rozhodujícím vlivem politické strany Švédsko, Norsko 5

Premiérské (kancléřské) režimy Velká Británie Vláda strany, která vyhrála volby její lídr se automaticky stává premiérem Premiér má v rukou obrovskou moc danou: Ústavními zvyklostmi zj. právem kdykoli rozpustit dolní komoru parlamentu, dále systém účinné kontroly vládních poslanců Silou strany obvykle absolutní většina Postavením uvnitř vítězné strany Německo Slabší podoba koaliční vlády, menší pravomoci kancléře Spolkový kancléř má v rukou velkou moc danou: Ústavou racionalizovaný parlamentarismus, volba kancléře Bundestagem, konstruktivní vyjádření nedůvěry Silou vlastní strany Postavením uvnitř vlastní strany Parlamentarismus s převahou parlamentu (čistý) Plná závislost vlády na parlamentu Složitý postup rozpuštění parlamentu X jednoduchý způsob vyjádření nedůvěry vládě Zpravidla koaliční vládnutí Příklad Italské první republiky (1945-93) Prezident volen oběma komorami parlamentu na 7 let Vláda odpovědna oběma komorám Poslanecké sněmovně i Senátu Slabé postavení vlády obrovská nestabilita životnost vlády max. jeden rok Proporční volební systém Extrémní a polarizovaný multipartismus 6

Parlamentarismus s převahou politické strany Existence jedné silné (tzv. predominantní) strany, která má po dlouhý čas (min. tři volební období) v rukou absolutní většinu parlamentu a tudíž i ve vládě Dělba moci pak neprobíhá napříč institucemi, ale napříč predominantní stranou, jejími křídly, frakcemi a osobnostmi Příklady jsou: Švédsko s dlouhou predominancí sociální demokracie Norsko taktéž Japonsko s predominancí liberálních demokratů Postavení evropských premiérů v parlamentarismu První nad nerovnými (UK) vůdce strany, který v podstatě nemůže být sesazen, jmenuje a mění členy vlády podle vlastního rozhodnutí vládne svým ministrům, má nad nimi převahu První mezi nerovnými (Německo) nemůže být sesazen prostým hlasováním parlamentu, může sesazovat ministry, ministři však jeho ne První mezi rovnými (většina kontinentálních parlamentních režimů) stojí a padá se svými kabinetem, musí akceptovat ministry navržené stranou či koaličními partnery, malá kontrola na personálním složením vlády 7

Prezidentský režim schéma Prezidentský režim základní principy Striktní dělba exekutivy a legislativy Přímá legitimita parlamentu i prezidenta Přímá volba prezidenta (!pozor však na USA!) Exekutiva v rukou prezidenta Neodvolatelnost prezidenta Nerozpustitelnost parlamentu Závislost vlády na prezidentovi 8

Prezidentský režim v USA Zcela autonomní výkon exekutivních a legislativních funkcí Prezident nemá ZDI Kongresu předkládá jen návrh rozpočtu a Zprávu o stavu unie, má však právo veta vůči zákonům přijatým Kongresem Systém checks and balances : Kongres schvaluje rozpočet, Senát schvaluje řadu členů prezidentské administrativy, v krajním případě tzv. impeachment Prezident má silné právo veta vůči zákonům Kongresu Prezidentský režim v USA předpoklady úspěchu Specifická politická kultura přistěhovalecká země, mísení kultur pluralismus Silný individualismus Politické stranictví dvě strany volebního typu - velmi pružné, nedisciplinované Mnoho center moci v důsledku federalismu a silného soudnictví (zj. Nejvyšší soudu) brání zneužití pravomocí 9

Prezidentský režim v Latinské Americe, Rusku Pravý opak americké politické kultury Autoritářství Silná pozice armády Národnostní a náboženské konflikty Silný kolektivismus Politické stranictví mnoho nestabilních, ale dosti soudržných stran Velký sklon k zablokování systému výsledkem je pak často vojenský puč Poloprezidentský režim - schéma 1

Poloprezidentský režim základní principy Moc je oddělená striktněji než v parlamentarismu, ale méně striktně než v prezidentském režimu Přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident Vláda je odpovědna parlamentu, ale je i závislá na prezidentovi Exekutiva má dvě hlavy Přímo voleného prezidenta Premiéra závislého na parlamentu Klíčový je vztah mezi prezidentem a premiérem Období souhlasných většin Období nesouhlasných většin (kohabitace) Poloprezidentský režim ve Francii gen. de Gaulle režim V. republiky tradice bonapartismu Přímo volený prezident dvoukolový volební systém Vláda odpovědna Národnímu shromáždění volenému dvoukolovým většinovým systémem při formování vlády aktivní role prezidenta Prezident má právo vyhlásit referendum Ve Francii se u moci střídají dva pevné stranické bloky: levice vedená socialisty a pravice vedená neogaullisty Tři případy kohabitace: 2x Mitterand, 1x Chirac 11

Poloprezidentské režimy pravomoci prezidenta Podle ústavy Finsko Island Výmarská republika Portugalsko Rakousko Francie Irsko Podle praxe Francie Finsko Výmarská republika Portugalsko Rakousko Island Irsko Direktoriální režim ve Švýcarsku Vysoká míra koncentrace moci v rukou parlamentu vláda je víceméně jeho výborem Vláda i parlament mají totožné funkční období Rotace prezidenta, který je zároveň premiérem jen na jeden rok Legislativa přenáší na exekutivu některé své pravomoci Sedmičlenná vláda tzv. magická formule stálá čtyřčlenná koalice Přímá demokracie Decentralizace moci - federace 12

Poznámka k vládním systémům ve SVE Po roce 1989 všechny země řešily volbu, většina volila poloprezidentskou formu vlády Klíčová je korelace mezi mírou demokratické konsolidace a zvolenou formou vlády Demokratická konsolidace proběhla pouze v zemích s převažujícím parlamentarismem (ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko), v ostatních problémy zejména s příliš silnými prezidenty Vertikální dělba moci Centrum versus územní samospráva Otázka centralizace a decentralizace Konfederace Evropská unie Federace (spolkový stát) Německo, Belgie Unitární stát - Francie Regionální stát V. Britanie, Itálie, Španělsko 13

Federace, unitární a regionální státy v Evropě Federace Belgie Německo Rakousko Švýcarsko Rusko Bosna a Hercegovina Srbsko a Č. Hora Unitární státy Albánie, Francie Dánsko, Polsko Maďarsko, Řecko Švédsko, Litva Slovensko, Norsko Nizozemsko Irsko, Švédsko Rumunsko, Bulharsko Finsko, Slovinsko Portugalsko Česká republika Regionální státy Itálie Španělsko V. Británie Ukrajina Moldávie Chorvatsko ČR jako příklad parlamentní demokracie Tradice: Rakousko, I. republika, polistopadová ČSFR Dělba moci: Dualita všech tří mocí Zákonodárná: Poslanecká sněmovna a Senát Výkonná: prezident republiky a vláda Soudní: Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a soustava obecných soudů Zastupitelský systém s min. podílem institutů přímé demokracie Parlamentarismus: Parlament ČR má jako jediná instituce přímou legitimitu; všechny ostatní instituce mají legitimitu odvozenou Vláda odpovědna Poslanecké sněmovně Poslaneckou sněmovnu může prezident republiky rozpustit Prezident republiky je volen Parlamentem ČR 14

Schéma ústavního systému ČR Problematická místa českého ústavního systému způsob volby, postavení a pravomoci hlavy státu nejasnosti kolem jmenování vlády možnosti ústavní krize v důsledku složité cesty k předčasným volbám bikameralismus (a případné reformy Senátu) volební systémy do obou komor Parlamentu ČR referendum imunita zákonodárců 15

Politické strany Základní princip politického systému ČR dle Ústavy: svobodný a dobrovolný vznik a volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů Strany a hnutí podléhají registraci na ministerstvu vnitra Jsou právnickými osobami Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, nemají demokratické stanovy nebo orgány Jsou odděleny od státu, nesmějí být ozbrojeny Mohou být organizovány zásadně na územním principu Zákon zná jedině individuální členství % 1992 křesla % 1996 křesla % 1998 křesla % 22 křesla % 26 křesl a ČSSD 6,5 16 26,4 61 32,3 74 3,2 7 32,3 74 ODS 29,7 76 29,6 68 27,7 63 24,5 58 35,4 81 KSČM 14 35 1,3 22 11 24 18,5 41 12,8 26 KDU- ČSL US- DEU 6,3 15 8,1 18 9 8,6 2 19 Koalice 14,3 31 7,2,3 13 SZ 1,1 2,4 6,3 6 SPR- RSČ 6 14 8 18 3,9 1, ODA 5,9 14 6,4 13,5 LSU HSD- SMS 6,5 16 5,9 14 16

Volební výsledky podíly hlasů 4 35 3 25 2 15 1 5 1992 1996 1998 22 26 CSSD ODS KSCM KDU-CSL Koalice 22 US-DEU SZ Volební výsledky mandáty 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1992 1996 1998 22 26 CSSD ODS KSCM KDU-CSL US-DEU SZ 17

Volební systém do PS po roce 21 Kompromisní podoba po pádu volební reformy - hybrid s odlišnými až protikladnými efekty v jednotlivých volebních krajích viz výsledky posledních voleb 14 volebních krajů nesrovnatelná velikost (5-25 mandátů) Jediné skrutinium D Hondt Aditivní kvorum zůstalo 2 preferenční hlasy 7 % hranice pro posun na kandidátce (od příště ale opět 4 preferenční hlasy a 5 % hranice pro posun posiluje hybridnost systému) Celkový efekt nikterak odlišný od původního systému - vládní nestabilita a neakceschopnost přetrvává Cesty z kruhu velká rošáda volebních systémů přechod na většinovou volbu do PS zvýšení počtu volebních obvodů do PS (3-4) Zavedení bonusu zvýhodňujícího vítěze a motivujícího k 18

Programové prohlášení vlády M. Topolánka Vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a zajistil vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátů v druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse. sledování protichůdných tendencí: 1. Posilování proporcionality 2. Posilování disproporcionality 3. Posilování vítězného subjektu, resp. bipolarity Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz 19