Principy hiporehabilitace u duševně nemocných Ing. Bc. Vanda Casková Duševní porucha duševní porucha (psychická porucha) je v širším pojetí označení pro patologické psychické procesy, projevující se poruchou: v myšlení vnímání v emotivitě a afektivitě paměti pozornosti vývoji osobnosti chování a ve vztazích člověka znesnadňující jeho fungování ve společnosti a osobním životě Duševní porucha duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné jejich obsah je tedy proměnlivý a není předmětem obecné shody za duševní poruchy se označují stavy podmíněné poruchou CNS (např.psychózy, afektivní poruchy), organickou poruchou CNS (např.demence), stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí (např.stresové poruchy, neurózy) Duševní porucha podíl a vztah vrozených dispozic a vnějších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků k léčbě se užívají psychofarmaka, psychoterapie, včetně úpravy životního stylu a další způsoby Funkčně je třeba rozlišit rozsah postižení: Minimální postižení je přítomen odklon od normy v jednom nebo v několika očekávaných úkonech nebo oblastech, případně mírné postižení v určitých obdobích Zřetelné (lehkém) postižení
je nápadný odklon od normy, dysfunkce zhoršuje sociální přizpůsobivost, lehké postižení trvá většinu sledovaného období, nebo jde o střední postižení v určitých kratších obdobích Podstatné (středně těžké) postižení je provázeno výrazným odklonem od normy ve většině očekávaných výkonů a rolí středně těžké postižení trvá po většinu sledovaného období nebo těžší postižení je zaznamenáno v určitých ohraničených obdobích Závažné (těžké) postižení představuje výrazný odklon od normy ve všech očekávaných výkonech a rolích, postižení trvá po většinu sledovaného období Zvlášť těžké postižení znamená odklon od normy, který dosáhl krizového stupně Hiporehabilitace u duševně nemocných při terapii je třeba vycházet z typu, rozsahu a tíže psychických příznaků, trvání poruchy stejně jako somatických příznaků při posouzení stupně poruchy je třeba přihlédnout k míře omezení schopnosti vyrovnat se s požadavky běžného života Předpokladem úspěchu při práci s psychicky nemocným bezpečná atmosféra stáje zkušený a erudovaný terapeut, který ví, co dělá a kam směřuje speciálně trénovaný a zkušený kůň, který tento druh práce akceptuje klient, který dá této dvojici svou důvěru Hiporehabilitace u duševně nemocných Podle počtu zařazených klientů terapii individuální terapii skupinovou Podle druhu postižení klienta a podle cíle, kterého chceme dosáhnout, volíme při terapii různé formy (techniky) práce ve stáji práce s koněm ze země práce ze sedla aktivní ježdění cvičení voltiže
Práce ve stáji za ideální stav považujeme možnost nabídnout klientovi nejen samotnou jízdu na koni, ale umožnit mu také seznámení se s prostředím stáje a s prací, která je s chodem stáje a s životem koní spojena nabídnout klienti podíl na péči o koně buduje se tím úzký vztah mezi klientem a koněm klient si koně více váží, nebere ho už jen jako prostředek k ježdění, ale jako živou bytost, o kterou je potřeba se pečlivě postarat pracovní terapie v PN při práci ve stáji se vytváří lepší pracovní návyky a pocit zodpovědnosti často je nutné spolupracovat ve skupině, utvářet nové sociální vztahy a především komunikovat jak s koněm, tak s ostatními lidmi, kteří se na péči podílejí Práce s koněm ze země tuto formu práce můžeme zařadit jak při práci individuální, tak při terapii ve skupině volíme ji především v případě, kdy chceme, aby klient navázal s koněm kontakt a překonal strach z neznámého zvířete začíná kontaktem s koněm - klient zkusí koně pohladit k činnostem prováděným ze země patří vedení koně a to buď v průběhu různých her nebo vedení druhému klientovi, který na koni právě sedí tato činnost vyžaduje naprostou soustředěnost a spolupráci mezi vodičem a jezdcem velkou skupinou jsou potom různé druhy her, které se dají s koněm ze země provádět dobře vycvičený kůň by měl reagovat klidně a tím ukázat pacientovi, že se není čeho obávat Práce ze sedla/na madlech klient většinou sedí na hřbetu koně na měkké podložce a má k dispozici madla u dospělých a těžkých pacientů se však používá také sedlo při aktivním ježdění si koně řídí sám klient, učí se koně správně ovládat převezme otěže do vlastních rukou nejdříve se učí koně ovládat v kroku, postupně pak i v klusu a ve cvalu Aktivní ježdění a voltižování je určen především klientům, kteří již zvládli základní cvičení a chtěli by pokračovat dále je vhodná pro děti s LMD, kde se promítá hlavně hyperaktivita, nesoustředěnost a špatná koncentrace, pro děti s poruchami chování, pro klienty s tělesnými handicapy a pacienty s některými psychiatrickými diagnózami Složení realizačního týmu
odborník, který provádí diagnostiku klienta a na terapii doporučí a kontroluje terapii vedou psychoterapeuti, psychologové, psychiatři apod. jezdecký instruktor pečlivě připravený kůň, jehož výběr podřizujeme druhu postižení klienta a okruhu terapie "Neexistuje ideální člověk jako pracovník, ale může existovat ideální tým." Výběr koně pro PPK Hlediskem výběru je metodika PPK (více práce ze země, ze sedla) Při výběru koně posuzujeme: korektní mechaniku pohybu temperament při výběru koně bychom tedy měli zohlednit i jeho dominanci nebo např. submisivitu tento výběr je obzvlášť důležitý pro využití koně v rámci PPK i AVK - využíváme těchto vlastností koní jako zrcadla při práci s klienty pro účely PPK se hodí koně ze středu škály dominance podřízenost vynikající charakter ve vztahu k člověku spolehlivost při ošetřování ve stáji a ve výběhu snadná manipulace s koněm ze země akceptování začátečníků v sedle klidná reakce na náhlé nepředvídané podněty ze strany klientů nebo okolí (výskání, křik, náhlé pohyby) dostatečná psychická odolnost při střídání klientů Metodika PPK skupinový pohovor očekávání, stanovení cíle přidělení koně příprava koně na práci odvedení koně ze stáje vlastní psychoterapeutické ježdění odvedení do stáje ošetření koně po práci zpětná vazba/skupinový pohovor Terapeutický plán - adaptace Zásady bezpečnosti
Seznámení se s prostředím Základy etologie Základy péče o koně Vodění Získání obrazu o vnitrodruhové komunikaci mezi koňmi Terapeutický plán - komunikace Základy řeči těla při působení na koně Tlak význam tlaku fyzický, psychický Vodění koně s jezdcem Taktilní komunikace s koněm Korekce chování dle reakcí koně Cvičení voltiže jednotlivci Cvičení voltiže dvojice nutná spolupráce Práce s koněm na jízdárně Nasedání/sesedání Cvičení v sedle Schopnost vnímat pohyb koně Korigovat své pomůcky dle reakce koně (nácvik komunikace) Vedení koně, pobídky holení Lonžování Trail Vycházky do terénu Terapeutický plán zpětná vazba reflexe zážitků pocitů emocí myšlenek Metody dotazník rozhovor
obrázek testy video trenink Konec.