VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE, SPOL. S R. O. Kevin Dostál

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE, SPOL. S R. O. Kevin Dostál Rozvoj kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu (Hradec Králové) Bakalářská práce 2015

Rozvoj kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu (Hradec Králové) Bakalářská práce Kevin Dostál Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-22 Datum obhajoby bakalářské práce: 2015-06 E-mail: Dostal.kev@gmail.com Praha 2015

Bachelor`s Dissertation The Development of Congress Tourism in the Selected Area (Hradec Králové) Kevin Dostál The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Major: Hotel Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of Submission: 2015-04-22 Date of Thesis Defense: 2015-06 E-mail: Dostal.kev@gmail.com Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu (Hradec Králové) zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o. V Praze dne...... Kevin Dostál

Poděkování: Rád bych zde poděkoval vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc. Za jeho cenné rady a za čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu. Mým vybraným rajónem je Hradec Králové. Součástí této práce je vymezení nejdůležitějších pojmů v oblasti kongresového cestovního ruchu spolu se seznámením s nejvýznamnějšími organizacemi. Práce zkoumá Kongresové centrum Aldis, Hotel Černigov a Hotel Alessandria. Tyto tři společnosti jsou stěžejní v Hradci Králové, a proto jsem je vybral. Cílem práce je rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové s pomocí těchto dvou hotelů a kongresového centra. Práce zahrnuje i parafrázování názorů některých odborníků v oboru. Dále poukazuje na aktivity konkrétních hotelů a kongresového centra přispívající k lepšímu rozvoji kongresového cestovního ruchu v této oblasti. Vyplývá z ní, jakým směrem kongresový cestovní ruch v Hradci Králové směřuje. Klíčová slova Kongres, konference, kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, Kongresové centrum Aldis, Hotel Černigov, Hotel Alessandria, Clarion, Hradec Králové, Královéhradecký kraj, kongresový hotel, Czech Convention Bureau

Abstract This bachelor`s thesis deals with the development of congress tourism in the selected area. My chosen area is Hradec Králové. The part of this thesis is definition of the main terms in congress tourism with the overview of the most important organization. The thesis explore the Convention Centre Aldis, Hotel Černigov and Hotel Alessandria. These three companies are main in Hradec Králové and that`s why I chose them. The aim of this thesis is the dvelopment of congress tourism in Hradec Králové using these two hotels and convention center. The thesis also includes paraphrasing some experts in the this bussines. It also points out the specific activity of hotels and convention center for better development of congress tourism in this area. It shows in which direction is the congress tourism in Hradec Kralové directed. Key words Congress, konference, congress tourism, incentive tourism, Convention Center Aldis, Hotel Černigov, Hotel Alessandria, Clarion, Hradec Králové, Hradec Králové region, congress hotel, Czech Convention Bureau

Obsah ÚVOD... 8 1. TEORETICKÁ ČÁST... 10 1. 1. MICE... 10 1. 1. 1. Charakteristika jednotlivých složek MICE... 11 1. 2. KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH... 12 1. 3. AKCE KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU... 13 1. 4. KONFERENCE VYSOKÉ ŠKOLY HOTELOVÉ... 17 1. 5. TRH KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU... 18 1. 6. POPTÁVKA A NABÍDKA V KONGRESOVÉM CESTOVNÍM RUCHU... 19 1. 7. NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH... 20 1. 8. KONGRESOVÁ ZAŘÍZENÍ... 23 1. 9. SLUŽBY A DOPLŇKOVÉ AKTIVITY PŘI KONGRESOVÉ AKCI... 24 2. ANALYTICKÁ ČÁST... 27 2. 1. HRADEC KRÁLOVÉ... 27 2. 2. ORGANIZACE KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ REPUBLIKY V HRADCI KRÁLOVÉ... 28 2. 2. 1. CzechTourism... 28 2. 2. 2 Czech Convention Bureau... 29 2. 3. KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS, A.S.... 31 2. 3. 1. Hlavní oblasti činnosti společnosti... 34 2. 3. 2. Problematika Kongresového centra Aldis, a.s.... 34 2. 4. CPI HOTELS, A.S.... 36 2. 4. 1. Hotel Černigov... 36 2. 4. 2. Hlavní oblasti činnosti hotelu Černigov... 37 2. 4. 3. Problematika Hotelu Černigov... 38 2. 5. HOTEL ALESSANDRIA... 40 2. 5. 1. Hlavní oblasti činnosti hotelu Alessandria... 43 2. 5. 2. Problematika hotelu Alessandria... 43 2. 6 KOMPARACE KONGRESOVÉHO CENTRA ALDIS S HOTELY ČERNIGOV A ALESSANDRIA... 44 3. NÁVRHOVÁ ČÁST... 46 ZÁVĚR... 50 ZDROJE... 52

Úvod Tato bakalářská práce se věnuje rozvoji kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. Práce je rozdělenado tří kapitol, na teoretickou část, analytickou část a návrhovou část. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které jsou pro toto téma důležité. V této části také vysvětluji, jak se jednotlivé typy kongresových akcí liší. Jako příklad je zmíněna konference na naší Vysoké škole hotelové v roce 2014. Najdeme zde i posouzení důležitosti tohoto odvětví cestovního ruchu a také, jak funguje trh kongresového cestovního ruchu co se týče poptávky a nabídky. Uvádím i nejdůležitější národní a mezinárodní organizace pro tento druh cestovního ruchu a tabulky s pořadím států a měst co do počtu pořádaných akcí v různých letech. První kapitola obsahuje část, ve které se zajímám o to, jaké jsou vztahy mezi službami a doplňkovými aktivitami při kongresové akci. Druhá část se jmenuje Analytická. Tato část představuje vybraný rajón Hradec Králové a uvádí organizace v České republice, které podporují kongresový cestovní ruch, a rovněž naznačuje problematiku, která se týká rozvoje kongresového cestovního ruchu v tomto městě. Tato část práce také obsahuje parafrázované setkání s různými odborníky v tomto oboru, kteří mě svými postřehy inspirovali při setavení této práce. Hlavní smysl této části práce spočívá v analýze dvou největších hotelů a jednoho kongresového centra v Hradci Králové. Každé z těchto společností je v této části práce věnováno několik kapitol a podkapitol pro lepší představení a přiblížení se problematice daného místa. Každou společnost jsem osobně navštívil a pohovořil alespoň s jedním zaměstnancem hotelu, ať už na vedoucích pozicích nebo s řadovým zaměstnancem. Cílem této práce je nalézt podněty pro rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. K dosažení tohoto cíle jsem použil formu pohovorů se zaměstnanci pro lepší porozumění problematice každého podniku zvlášť. U každé společnosti je uvedeno představení dané společnosti: kde se nachází, čím disponuje, její kapacita, a také schémata kongresových prostor. Dále pak hlavní oblasti činnosti, čím se zabývá, co se zde odehrává nebo jaké služby poskytuje. Všem společnostem je věnována podkapitola s problematikou, která se pokouší řešit aktuální nebo budoucí stav. Tyto kapitoly u všech tří společností bych 8

označil jako nejzásadnější. Na konci této části je uvedena stručná komparace kongresového centra Aldis s hotely Černigov a Alessandria. Návrhová část pak pojednává o řešení situace kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové tak, jak jsem měl možnost se s ni seznámit. Jsou zde shrnuty nejdůležitější poznatky, které jsem v průběhu práce nasbíral. Myslím si, že jde o návrhy, které jsou reálné a uskutečnitelné. Cílem práce bylo zjistit rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. Často jsem se snažil pohlédnout do blízké budoucnosti díky perspektivním plánům uvedených podniků a potencionálu, kterým disponují. Před vypracováním ani v průběhu vypracovávání této práce jsem si nezadal žádnou hypotézu, protože mi byl tento druh cestovního ruchu poněkud cizí. Nyní by moje hypotéza asi byla, zda je Kongresové centrum Aldis díky svým kongresovým možnostem jedním z hlavních dodavatelů hostů pro ubytovací zařízení v Hradci Králové. 9

1. TEORETICKÁ ČÁST 1. 1. MICE Segment MICE zahrnuje všechna kritéria pro pořádání kongresových akcí (Meeting, Incentive, Convention- Congress, Exhibition-Event). Jak vyplývá z názvu, patří sem zejména akce v oblasti obchodních a služebních cest. Pro akce MICE je charakteristická vysoká úroveň a komplexnost služeb, odborný ráz akcí, vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení, výrazně vyšší výdaje na jednoho účastníka, významná společenská a reprezentativní úroveň akcí, jejich konání mimo hlavní zimní a letní sezónu a převážně v pracovní době účastníků. Pro vybranou destinaci je akce MICE velkým přínosem při posilování image dané země nebo místa. Trh MICE produktů jako jedna z forem cestovního ruchu je charakteristická, stejně jako ostatní ekonomické trhy, nabídkou produktů MICE a poptávkou po těchto produktech. Subjekty, které se vyskytují na poli trhu MICE, jsou zákazníci, poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb. Takto se rozdělení a pohled na trh MICE jeví jako velmi jednoduché, ale ve skutečnosti se jedná o velmi symbiózní souhru mnoha dílčích činností, které musí na sebe navazovat a zákazníkovi splňovat všechny jeho požadavky a mnohdy i více. Aby mohl svět MICE reálně a efektivně existovat, je nutné si uvědomit, za jakých lokalizačních a realizačních předpokladů může být produkt MICE budován. Pokud budou tyto předpoklady nutné pro rozvoj produktů MICE dostatečně naplněny, můžeme hovořit o rozvinutém MICE trhu. (HAVEL, M.; JÁNOŠKA, K. 2008. Vademecum pro profesionály ve světě MICE, 1. díl Průvodce světem MICE, Praha 2008. str. 6) 10

1. 1. 1. Charakteristika jednotlivých složek MICE Setkání (Meeting) Výraz setkání se obvykle používá pro jednání omezeného okruhu účastníků s pracovním, vědeckým nebo tematickým programem. Setkání lze nejčastěji rozdělit na semináře a kolokvia. Jedná se o formu cestovního ruchu a současně i motivační nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch, u kterých lze zvýšit míru ztotožnění s cíli firmy. Nejčastější formou incentivního cestovního ruchu je zájezd zaměstnanců organizace placený organizací za odměnu nebo v souvislosti s posilováním vztahů zaměstnanců k vlastní organizaci. Zažitým, ale nepřesným označením používaným v praxi je též incentivní turistika. Tato forma často bývá doplněna o teambuildingové akce. Kongresy/Konference ( = Conventions/Conferences ) Termíny jsou významově velmi blízké. Oba označují významná setkání pořádaná obvykle pravidelně v ročním nebo delším interval; jejich obsahem jsou přednášky, formální a neformální diskuse a konzultace. Různé termíny jsou používány k odlišení rozsahu, významu a formálnosti jednotlivých akcí. Veletrhy/Výstavy ( = Exhibitions ) K vymezení pojmu veletrhy a výstavy přisupují autoři různě (viz např.ján Orieška, o.c.s.37). Veletrhy jsou obvykle označovány jako pravidelně pořádané, tematicky nebo i regionálně komponentované kontrakční a prodejní akce produktů a služeb širokého okruhu, zpravidla přístupné veřejnosti. Nejčastěji se jedná o prezentaci výsledků práce subjektů nejrůznějších oborů, tedy vystavování reálných exponátů. Výtavní akce bývají převážně zaměřeny na informování veřejnosti o záměrech různých subjektů společenského života, ale mohou mít i ekonomický charakter. V poslední době je v omblasti MICE trhu zaznamenáván trend odborové specializace realizovaných veletrhů či výstav. Z těchto veletrhů lze též odvozovat ekonomickou stabilitu a vývoj daného oboru, a to nejenom v České republice, ale i ve 11

světě. (HAVEL, M.; JÁNOŠKA, K. 2008. Vademecum pro profesionály ve světě MICE, 1. díl Průvodce světem MICE, Praha 2008. str. 7) 1. 2. Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch je jednou z nejvýznamnějších součástí cestovního ruchu. Patří mezi velmi lukrativní druhy cestovního ruchu. Účastníci kongresového cestovního ruchu totiž utratí zhruba dvojnásobné sumy peněz proti běžným turistům. Platí to pro Českou republiku, ale i v evropském a celosvětovém měřítku. Je to viditelně prorůstová součást ekonomiky v globálním měřítku. Stále trvají diskuse kolem definování pojmu kongresový cestovní ruch (a jiných pojmů vztahujících se k této problematice, např. kongres, meeting, convention). Za důležitou považuji charakteristiku Jána Oriešky (Kongresový cestovní ruch, Praha 2OO4, s. 7): Jde o druh cestovního ruchu, který zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a s pobytem v kongresovém místě, zaměřeným na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností. Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu, uvádí: Kongresová turistika je specializovaná forma cestovního ruchu zaměřená na výměnu vědeckých a odborných zkušeností a zážitků spojených s cestováním a s nabídkou doprovodných programů v rámci kongresu nebo v rámci využití volného času v kongresovém místě. (MMR, 2011, s. 4) Výkladový slovník cestovního ruchu říká: Kongresový cestovní ruch je forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni setkáváním s odborníky a odborným programem na kongresech, sympoziích, konferencích, seminářích, přednáškách apod. Časté jsou doprovodné akce pro účastníky a jejich rodinné příslušníky. Doprava (nejčastěji letecká, železniční) v rámci kongresového cestovního ruchu je stimulována různými slevami dopravců, kongresový cestovní ruch je typicky organizován pro předem známý orkuh a počet účastníků. Má zpravidla tematické zaměření, předem stanovený cíl jednání, vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení a na organizační a technické zabezpečení a na bezprostřední infrastrukturu. (Josef Zelenka, Martina Pásková, Cestovní ruch, výkladový slovník, kompletně přepracované a doplněné 2. vydání, Linde Praha, 2012, na straně 278) 12

K tomu bych dodal, že ačkoli to ze zaměření kongresového cestovního ruchu vyplývá, je potřeba zdůraznit mimořádný význam konání kongresové akce pod jednou střechou. Domnívám se, že účastník kongresového cestovního ruchu, podobně jako např. lázeňský host, nerad přechází z jednoho zařízení do druhého, zvláště v zimním období. 1. 3. Akce kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch má hluboké historické kořeny počínaje starodávnými náboženskými shromážděními a středověkými výročními trhy, které provázely vznik měst. Technický pokrok v devatenáctém století znamenal významný posun v mezilidské komunikaci a v získávání informací. Nejvíce se rozvíjelo výstavnictví spojené s výstavbou nových paláců k tomu účelu přímo určených. Tento trend pokračoval i ve století dvacátém, kdy se budovala kongresová centra. Domnívám se, že v určité podobě funguje společná aktivita výstavnictví a kongresových akcí dodnes, i když bez výrazného stavebního boomu. Kongresy se stále doplňují výstavami a naopak veletrhy se bez akcí kongresového typu neobejdou. Slovo kongres pochází z latiny (congressus) a myslí se tím setkání, společenský styk a kontakt. V USA je kongres zákonodárný orgán, a proto se používá jiný termín, convention (nebo meeting), což rovněž znamená setkání. Myslí se tím setkání určité skupiny lidí za určitým cílem. Kongres je formální setkání zpravidla většího množství osob určitého odborného zaměření, jehož obsahem jsou přednášky a příspěvky účastníků na dané téma, formální a neformální diskuse, prezentace posterů, konzultace. Termín blízký termínu konference, použití termínu může označovat větší rozsah, význam nebo vyšší formálnost akce v porovnání s konferencí. Na rozdíl od konferencí se nejedná v sekcích, ale v plénu v zasedacím sále. Je pořádán zejména na mezinárodní úrovni. Obdobně jako u konferencí je pravidlem doprovodný program. (o. c. Praha 2012, na straně 277) UNWTO a další, jako např. ICCA, MPI definují meeting jako setkání určitého počtu lidí (minimálně deset), po určitou dobu (minimálně čtyři hodiny) na jednom místě, aby projednali nebo zabezpečili nějakou aktivitu. Patří sem kongresy, konference, veletrhy a výstavy, incentivní cestovní ruch, bussiness setkání a jiná setkání, která 13

splňují výše zmíněná kritéria. (Global Report on the Meeting Industry, Madrid, March 2014, s. 10, vlastní překlad) Kongresem se rozumí akce zvláštního, nejčastěji mezinárodního významu, zaměřeného na výměnu výsledků lidského poznání z různých politických, vědeckých a jiných společenských oblastí Pojem kongres představuje v současné době širší označení i pro ostatní akce kongresového cestovního ruchu kongresové akce. Dosud však neexistuje jednotné vymezení tohoto pojmu, na kterém by se shodli jak teoretici, tak praktici. (Ján Orieška, o. c. s. 28, 32) Termín kongresová akce budu nadále ve své práci používat. Podle mého názoru se kongresem rozumí akce velmi důležitého významu pro danou problematiku. Proto je převážně mezinárodního rozsahu a při dosti početné účasti, aby úhel pohledu a konečné řešení byly co nejefektivnější. Kongres chápu také jako setkání hlavně odborníků nebo zástupců společností, kteří se snaží nějakým způsobem posunout nebo rozhodnout vývoj řešené problematiky, kterou se daný kongres zaobírá. Kongresové akce se mohou dělit podle různých hledisek, např. podle toho, zda jde o klasickou kongresovou akci (Ján Orieška používá termín tradiční kongresová akce) nebo o výstavní a veletržní akci. Tradiční kongresové akce se mohou rozlišovat podle počtu účastníků, podle délky trvání, podle formy, tematického zaměření, struktury účastníků, významu jednání a jeho závěrů, podle možností účasti na akci, a také podle způsobu organizace akce (sem můžeme zařadit i nové formy akcí, např. telekonference). 14

Dělení tradičních kongresových akcí podle Jána Oriešky, viz následujíci tabulka: Zdroj: Orieška J., Kongresový cestovní ruch, 2004, s. 29 Dělení kongresových akcí podle počtu účastníků a podle délky trvání spolu úzce souvisí čím více účastníků, tím delší doba trvání, a to hlavně z důvodů efektivity a organizačních možností zabezpečení kongresové akce. S počtem účastníků a s délkou trvání kongresové akce také souvisí, o jakou formu akce jde. Největší prostor co do počtu účastníků a délky trvání akce zaujímá kongres viz výše. Pro setkání členů politických stran se v tomto smyslu používá označení sjezd. Další důležitou formou kongresové akce je konference, jejímž cílem je shromáždit vyjádření odborníků k zadané problematice, která většinou bývá uvedena v názvu konference. Konference jsou obvykle kratší a s menším počtem účastníků, i když mohou být s mezinárodní účastí. Speciální typ kongresové akce je sympozium, které se obvykle týká úzce vymezené vědecké problematiky. Může být s domácí i s mezinárodní účastí. Kromě 15

vědeckých referátů se důraz klade na odbornou diskusi k problému. Podobnou funkci má kolokvium. Vědeckou rozpravu řídí vedoucí diskuse, účastníci mají připraveny kritické poznámky k jednotlivým referátům nebo názorům. Záleží zde i na řečnické úrovni vystupujících. Kongresová akce s názvem seminář je považována za formu kolektivního odborného studia, jehož podstatou je spojení přednášky nebo série přednášek s diskusí a dotazy posluchačů. Jde o užší intenzívní pracovní jednání za účasti do padesáti osob, zaměřené na podrobnější seznámení s aktuálními problémy a úkoly, které jsou předmětem praktické nebo teoretické činnosti přítomných osob, a o následující diskusi o nich. (Ján Orieška, o. c. s. 32) Podobné zaměření má i školení a kurz, ve kterých jde především o vzdělávání. Posluchači jsou aktivní, a proto diskuse různých typů (panelová, kulatý stůl aj.) je také důležitou součástí těchto kongresových akcí. Výstavy a veletrhy patří mezi nejstarší komunikační nástroje. Jsou to místa, kde se výrobci a obchodníci určité kategorie produktů nebo odvětví setkávají, aby jednali o obchodu, prezentovali a demonstrovali své výrobky, služby i jiné produkty, vyměnili si nápady a názory, navázali kontakty a tak svou produkci prodávali nebo nakupovali. (Dagmar Jakubíková, Marketing v cestovním ruchu, 2009, s. 246) Podle typu akce jde buď o výstavu, veletrh nebo i workshop. Výstava je komplexní propagační akce s předvedením exponátů. Má informativní charakter s cílem prezentovat nabídku. (Ján Orieška, o. c. s. 37) Kromě komerční prezentace spojené s prodejem má výstava i společenský, kulturní a vzdělávací význam. Veletrh je velká obchodní výstavní akce většinou s mezinárodní účastí a často spojená s prodejem vystavených exponátů. Během veletrhu jsou navazovány obchodní kontakty a uzavírány kontrakty, proto má komerční charakter (o. c. s. 37) Workshop je akce spojená nejenom s verbální výměnou zkušeností a poznatků, ale i s možností získání praktických dovedností v určitém oboru lidské činnosti. Workshopem se rozumí i kontraktačně-prodejní akce, která se uskutečňuje samostatně nebo v rámci veletržní akce. Podnikatelské subjekty se jí v takovém případě účastní s cílem navazovat kontakty a uzavírat kontrakty. Laická veřejnost na ni obvykle nemá přístup. (o. c. s. 37) 16

Veletrhy, výstavy, ale i workshopy jsou důležitou složkou kongresového cestovního ruchu a nástrojem marketingové komunikace. Mohou mít charakter prezentační, kontraktační i prodejní. Jejich součástí je doprovodný program, který může mít odborné zaměření (prezentace, přednášky, semináře, tiskové konference), ale může splňovat i záměr společenský (společenský večer, kulturní program aj.). V České republice patří mezi největší veletrhy Mezinárodní strojírenský veletrh, veletrh INVEX (obojí v Brně), ale významné jsou i veletrhy v oblasti cestovního ruchu, např. Go, Regiontour (obojí v Brně) nebo Holiday World v Praze, člen prestižní mezinárodní asociace veletrhů cestovního ruchu ITTFA. Je to nejvýznamnější akce svého druhu nejen v České republice, ale i v regionu střední Evropy. 1. 4. Konference Vysoké školy hotelové Již šestý ročník konference se konal na Vysoké škole hotelové v roce 2014 pod názvem Hotelnictví, turismus a vzdělávání. Tento ročník nebyl specifikován na konkrétní téma, protože aktuálních problémů k řešení v sektorech hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu je široká škála a byla by škoda některá záměrně předem vylučovat. Takto znělo zahájení konference prorektorem pro výzkum VŠH panem docentem Janem Hánem. Konference se v letošním roce nesla ve slavnostnějším duchu daném především probíhajícími oslavami 15. narozenin Vysoké školy hotelové v Praze. S tím byly také spojeny některé body programu, jako například předávání pamětních medailí významným osobnostem v oboru, a to konkrétně prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc. za neocenitelný přínos pro rozvoj vysokého hotelového školství v České republice, Ing. Zdeňku Zídkovi za rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou a vysokými školami v oborech cestovního ruchu, destinačního managementu a hotelnictví a Bc. Tomáši Blablovi za snahu o zvyšování kvality poskytovaných služeb v oborech hotelnictví a gastronomie zapojením absolventů profesně orientovaných škol. V první části konference také proběhl za účasti zástupců z Ministerstva pro místní rozvoj slavnostní křest nové odborné monografie Řízení cestovního ruchu v České republice minulost, současnost, budoucnost z pera již známých autorů Petra Studničky a Lucie Plzákové. V plenární části konference a jejích odborných sekcích zaznělo téměř 40 odborných příspěvků z úst zástupců podnikatelských subjektů realizujících se 17

především v sektorech hotelnictví a gastronomie, státní správy a vysokých škol s příslušným odborným zaměřením. Prezentované příspěvky byly v odpolední části konference rozčleněny do sekcí Hotelnictví, Gastronomie, Destinační management, Marketing management a do odborného workshopu věnovaného problematice franchisingu. V polední panelové části konference diskutovali přední čeští hoteliéři se zástupci z KPMG, vedením obcí a experty z vysokých škol na aktuální témata v sektoru českého i světového hotelnictví. (http://www.vsh.cz/cz/konference-vshnav237/) 1. 5. Trh kongresového cestovního ruchu Trh kongresového cestovního ruchu můžeme definovat jako soustavu vzájemných vztahů mezi kupujícími a prodávajícími, zejména komplexní služby, případně zboží související s přípravou a realizací kongresových akcí. (Ján Orieška, o. c. s. 10) Trh kongresového cestovního ruchu úzce souvisí s funkcemi kongresového cestovního ruchu, zejména s jeho funkcí ekonomickou. Jde o měřitelnost ekonomických přínosů, o skutečné zisky a výhody, které kongresové akce přinášejí v dané oblasti, když podporují další ekonomické aktivity v různých sektorech, jako je obchod, marketingová komunikace, doprava, lokální infrastruktura, vytváření nových pracovních míst, a jsou celkově přínosem pro rozvoj technologií a investic. Není možné zapomenout na funkci vědecko-informační a kulturně-poznávací. Vědecko-informační funkce znamená osobní seznámení odborníků z dané vědecké, technické nebo společenské oblasti, získávání nejnovějších informací z oboru, podporu pracovních kontaktů, objevování nových talentů. I v době fantastických možností spojení lidí díky sociálním sítím a jiným médiím je podle mého názoru osobní kontakt nejdůležitějším důvodem pro konání kongresových akcí v tradičním slova smyslu. Tuto situaci podporuje i kulturně-poznávací funkce kongresového cestovního ruchu, neboť poznávání místa konání kongresové akce přispívá k lepšímu porozumění mezi různými oblastmi a kulturami. Konání kongresové akce má pro rozvoj regionu přímo startovní význam přináší do daného regionu velké možnosti profesionálního rozvoje, objevují se nová pracovní místa i nové talenty. Za 18

zmínku podle mého názoru stojí i propracovanější běžná bezpečnost, a to i bezpečnost ekonomická (spolehlivost bankovnictví, důvěryhodný finanční trh). 1. 6. Poptávka a nabídka v kongresovém cestovním ruchu Poptávka a nabídka jsou (spolu s cenou) nejdůležitějšími prvky trhu kongresového cestovního ruchu. (Ján Orieška, o. c. s. 10) Poptávku vytvářejí účastníci kongresových akcí, ať už jsou to přímo delegáti (kongresoví turisté), nebo, a to spíše, různé podnikatelské i nepodnikatelské subjekty, jako jsou soukromé i veřejné organizace, svazy, firmy, asociace, vědecké společnosti, vysokoškolské instituce, ale i kulturní, církevní a jiné instituce. Na úrovni národní, regionální i místní to mohou být orgány státní správy, krajské, městské i obecní úřady. Primární potřeba změny místa a odpočinku, která je všeobecně hlavním charakteristickým znakem cestovního ruchu, je v tomto případě nahrazena potřebou výměny informací, anebo se potřeba odpočinku kombinuje s potřebou výměny poznatků a názorů anebo s potřebou vzdělávání. Změna místa tedy není vlastním cílem, ale jenom prostředkem k vzájemnému setkávání. (o. c. s. 10) Účastník kongresové akce (delegát) je na kongresovou akci vyslán (delegován) zaměstnavatelem, delegátova účast na kongresové akci se uskutečňuje převážně v pracovní době. Podle statistik si jen asi desetina účastníků kongresové akce hradí náklady sama. Týká se to především menších akcí v blízkosti bydliště nebo pracoviště, a to kvůli nižším nákladům. Zaměstnavatelé a iniciátoři kongresových akcí, národní i mezinárodní organizace, zabývající se přímo kongresovou aktivitou, většinou využívají služeb osvědčených organizátorů kongresových akcí na národní i mezinárodní úrovni. To už se ocitáme v oblasti nabídky kongresových akcí, kterou mohou realizovat nejrůznější subjekty: mohou to být samy podniky, instituce (často vysoké školy) nebo společnosti, které plánují a organizují kongresové akce z vlastních prostředků, vlastními silami a ve vlastních prostorách. Tyto subjekty upřednostňují dohody s dodavateli služeb (např. catering, technické vybavení, reklama). Nabídku vytvářejí rovněž i mnohé národní i mezinárodní organizace, zabývající se přímo kongresovou 19

aktivitou. Profesionální organizátor kongresových akcí uvede ve své nabídce klíčové faktory, např. počet delegátů, financování, požadované služby. Pokud se jedná o kongresovou akci většího rozsahu, je naprosto nezbytné, aby všechny příslušné organizace ze státní i soukromé sféry pracovaly společně. Jako příklad úspěšné spolupráce všech příslušných organizací při získávání významné kongresové akce pro Českou republiku je 21. kongres Evropské biomechanické společnosti (ESB) v r. 2015. Tohoto multidisciplinárního kongresu se každoročně zúčastní kolem tisíce vědců, inženýrů a specialistů v oboru. Na výroční zasedání rady v rámci 18. kongresu Evropské společnosti pro biomechaniku v Lisabonu 1. 4. července 2012 bylo přizváno několik kandidátů, aby představili svoji kandidaturu na organizaci v pořadí již 21. kongresu společnosti v roce 2015. Kandidáti z Francie (Paříže) a Rakouska (Grazu) se mohli na rozdíl od České republiky opřít o rozsáhlou síť vědeckých pracovníků. Přesto však zasedání na základě dobře připravené, komplexní a přesvědčivé prezentace zvolilo jako další destinaci právě Českou republiku a její hlavní město. (COT business č.10, 2012, s.15) 1. 7. Národní a mezinárodní organizace pro kongresový cestovní ruch Iniciátoři kongresových akcí zadávají organizování kongresové akce mnohem častěji specializované profesionální firmě, profesionálním organizátorům kongresů (PCO Professional Congress Organizer). Tyto organizace se na národní i mezinárodní úrovni zabývají nejen shromažďováním informací o možných kongresových akcích, ale často je i organizačně zajišťují, a to od výběru destinace až po konkrétní služby v daném místě, tzv. na klíč. Mezinárodní organizace pro kongresový cestovní ruch se podle svých zájmů sdružují do Unie mezinárodních organizací UIA (Union of International Associations), mohou to být mezinárodní vládní i nevládní organizace, a to i obchodní. Konkrétní organizace mezi sebou soutěží o získání co největší prestiže v získávání kvalitních nových členů a významných kongresových akcí. Např. Evropská asociace veletrhů cestovního ruchu ETTFA (European Travel Trade Fairs Association) sdružuje 20