KOMODITNÍ BURZY VE SVĚTĚ A V ČR

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání KOMODITNÍ BURZY VE SVĚTĚ A V ČR Commodity Exchanges in the World and in the CR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr MÁLEK Autor: Tereza KONEČNÁ Brno, květen 2009

Jméno a příjmení autora: Tereza Konečná Název bakalářské práce: Komoditní burzy ve světě a v ČR Název práce v angličtině: Commodity Exchanges in the World and in the CR Katedra: financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Málek Rok obhajoby: 2009 Anotace Předmětem bakalářské práce Komoditní burzy ve světě a v ČR je rozbor problematiky komoditních burz v celosvětovém měřítku. V první části charakterizuji struktury komoditních burz z hlediska časového a geografického. Druhá a třetí část jsou zaměřeny na současnou situaci na komoditních burzách v České republice a v zahraničí a jejich vzájemné porovnání. V poslední části je pak analyzována tendence vývoje na komoditních burzách ve světě a u nás a jejich budoucího významu. Annotation The goal of the submitted thesis: Commodity Exchanges in the World and in the CR is to analyze the issue of commodity exchanges worldwide. The first part concentrates on the structure characteristics of commodity exchanges in terms of time and geographic differences. The second and the third part focus on the current situation of the commodity exchanges in the CR and in the world and comparing the situation. In the last part the commodity exchange trends in the world and in the CR are analyzed, as well as their future prospects and importance. Klíčová slova Komodity, burza, spekulace, obchodování, burzovní obchod Keywords Commodities, exchange, speculation, trading, exchange business

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komoditní burzy ve světě a v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Málka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 18. května 2009 vlastnoruční podpis autora

OBSAH ÚVOD... 7 1 STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ KOMODITNÍCH BURZ... 8 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 8 1.2 VÝVOJ V ČASE... 9 1.3 OBCHODOVANÉ KOMODITY A ROZDĚLENÍ KOMODITNÍCH BURZ... 12 1.4 DRUHY OBCHODŮ NA KOMODITNÍCH BURZÁCH... 13 1.4.1 Promptní a dodávkové obchody... 13 1.4.2 Přímé termínové obchody... 13 1.4.3 Hedgingové obchody... 14 1.4.4 Opční obchody... 14 1.4.5 Prolongační a stravné obchody... 14 1.4.6 Arbitrážní obchody... 15 1.5 ÚČASTNÍCI OBCHODŮ NA KOMODITNÍCH BURZÁCH... 15 1.5.1 Hedgers... 15 1.5.2 Spekulant... 15 1.5.3 Broker... 16 1.6 OBCHODOVÁNÍ V ARÉNĚ... 16 2 KOMODITNÍ BURZY V ČR... 18 2.1 HISTORIE... 18 2.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMODITNÍCH BURZ... 19 2.2.1 Založení komoditní burzy... 19 2.2.2 Orgány burzy... 19 2.2.3 Státní dozor... 20 2.3 SOUČASNÁ SITUACE... 21 2.3.1 Komoditní burza Praha... 21 2.3.2 Obchodní plodinová burza Hradec Králové... 22 2.3.3 Plodinová burza Brno... 22 2.3.4 Českomoravská komoditní burza Kladno... 22 2.3.5 Energetická burza Praha... 24 2.3.6 Komoditní burza Říčany... 25 3 ZAHRANIČNÍ KOMODITNÍ BURZY... 26 3.1 NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ BURZY... 26 3.2 DOHLED NAD KOMODITNÍMI BURZAMI V USA... 29 3.3 INTERCONTINENTAL EXCHANGE... 30 3.3.1 Základní charakteristika společnosti... 30 3.3.2 Historie a organizační struktura... 31 3.3.3 Obchodované komodity... 35 3.4 SROVNÁNÍ ZAHRANIČNÍCH KOMODITNÍCH BURZ S KOMODITNÍMI BURZAMI V ČR... 39 4 BUDOUCÍ VÝVOJ KOMODITNÍCH BURZ... 42 ZÁVĚR... 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 46 SEZNAM GRAFŮ... 48 SEZNAM TABULEK... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ... 48

ÚVOD V mnoha světových ekonomikách jsou komoditní burzy důležitou součástí kapitálového trhu, probíhá zde tvorba ceny obchodovaných komodit na základě střetu nabídky s poptávkou. Historie komoditních burz v České republice není ve srovnání se světovými komoditními burzami příliš dlouhá ani bohatá. Ani povědomí o jejich existenci nebo fungování není u nás příliš velké, obchodů na komoditních burzách se účastní jen velmi málo účastníků a neprobíhá zde ani velké množství obchodů. Tato práce je věnována právě komoditním burzám. Jejím cílem je přiblížení problematiky komoditních burz, srovnání fungování komoditních burz v České republice a ve světě a odhad budoucího směru jejich vývoje. První část by se měla věnovat základním údajům o komoditních burzách jako je jejich všeobecná historie, členění komoditních burz a přehled obchodovaných komodit. Dále se zde chci zaměřit na vysvětlení některých typů obchodů, které jsou prostřednictvím komoditních burz uzavírány a popsat účastníky, kteří se obchodování na komoditních burzách účastní. V druhé části chci nastínit situaci komoditních burz v České republice a to jejich historii, jejich stručný přehled a činnost. Následně chci ve stručné podobě totéž provést u zahraničních burz a vybrat jednu, které se budu věnovat podrobněji. V závěrečné části se pokusím porovnat fungování, strukturu a zaměření komoditních burz v České republice a ve světě, i když je již na první pohled zřejmé, že toto porovnání nemá velký význam. Na základě získaných poznatků se poté pokusím odhadnout budoucí vývoj komoditních burz všeobecně, chtěla bych se zaměřit hlavně na stále vzrůstající objem obchodů prováděných elektronickou formou. 7

1 STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ KOMODITNÍCH BURZ Burza je oficiální instituce, prostřednictvím které jsou organizovány obchody s investičními nástroji. Na burze lze obchodovat cenné papíry, investiční certifikáty, komodity nebo měny. Mezi nejrozšířenější burzy ve světě patří burzy cenných papírů a burzy finančních derivátů. 1.1 Základní informace Komoditami rozumíme většinu základních surovin kolem nás, jako je například pšenice, oves, vepřové maso, hovězí maso, ale i ropa, zlato, nebo bavlna. Na rozdíl od akcií, kde se obchoduje s podíly jednotlivých společností, při komoditním obchodování se obchoduje se surovinami. Každá jednotlivá komodita je pak obchodována s určitým termínem dodání, který se může pohybovat i v delším časovém horizontu. 1 Jednotlivé obchody jsou prováděny na komoditní burze. Těch je ve světě celá řada a jejich hlavním účelem je poskytování vhodného prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížení nad obchodními praktikami a garance probíhajících obchodů. Obchody jsou zde prováděny prostřednictvím brokera, resp. brokerské společnosti, která má na dané burze své zástupce. Komoditní burzy jsou významnou součástí tržních ekonomik. Jejich úkolem je zabezpečování trhu s komoditami, monitorování nabídky a poptávky po komoditách a zejména působení na utváření reálné cenové hladiny jednotlivých komodit. Na rozdíl od burzy cenných papírů, která je zastoupena téměř v každé zemi, došlo v západní Evropě na poli komoditních burz v průběhu minulých let k vzájemnému fúzování jednotlivých komoditních burz - menší komoditní burzy vytvořily svým spojením několik silných hráčů na západoevropském trhu. Podobný vývoj lze očekávat rovněž v regionu střední a východní Evropy. V regionu střední Evropy je v současnosti nejprogresivnější komoditní burzou burza v Budapešti (Budapest Commodity Exchange, Inc.). Tato burza již částečně fúzovala s rakouskou komoditní burzou, čímž vznikla třetí nejsilnější komoditní burza v Evropě. 1 Zpracováno dle: NESNÍDAL, Tomáš, PODHAJSKÝ, Petr. Obchodování na komoditních trzích : průvodce spekulanta. Dana Kristen. 2. rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, c2007. 200 s. Investice. ISBN 80-247-1851-0 8

V USA je celkem 10 komoditních burz, další známé komoditní burzy jsou například v Kanadě, Anglii, Francii, Singapuru, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Komoditní burza je i v Praze. Objem zdejších obchodů je však tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace. Mezi světové komoditní burzy patří např.: USA a Kanada: CME - Chicago Mercantile Exchange CBOT - Chicago Board of Trade NYMEX - New York Mercantile Exchange NYBOT - New York Board of Trade Evropa: Maďarsko - Budapest Commodity Exchange Německo - Warenterminbörse Hannover AG Velká Británie - London Metal Exchange (LME) - International Petroleum Exchange of London (IPE) - Futures and Options Exchange (London FOX) Francie - MATIF Marche a Terme International de France Asie a Austrálie: Sydney Futures Exchange (SFE) Tokyo Commodity Exchange (TOCOM) Hong Kong Futures Exchange (HKFE) Korean Futures Exchange Osaka Mercantile Exchange (OME) Problematika komoditních burz a burzovního trhu je v České republice upravena zákonem 229/1992 Sb., o komoditních burzách a jeho novelou 105/1995 Sb. V rámci EU není upravena žádným nařízením a pravděpodobně nebude žádným způsobem sjednocována. Právní úpravy a formy komoditních burz jsou v jednotlivých zemích rozdílné, nejvíce byly ovlivňovány tradicí, která utvářela jednotlivá uspořádání. Komoditní burzy působí jako veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekty. 2 1.2 Vývoj v čase Tradice komoditních burz ve světě je poměrně dlouhá. Jejich původ je podle některých zdrojů již ve staré Číně, přibližně 4000 let před naším letopočtem. První dochované dokumenty o 2 Zpracováno dle: http://www.mpo.cz/dokument4631.html 9

obchodech s komoditami však hovoří o Japonsku. To mělo na vývoj komoditních trhů významný vliv. Termínové obchody zde byly používány při zajištění financování příští úrody. Cílem japonských pěstitelů rýže bylo získání financí pro pěstování rýže v průběhu roku, potřebných k pokrytí nákladů na mzdy a sadbu a zajištění potřebných úkonů. Pro případ absence dostatečných finančních prostředků byla používána právě možnost "předprodat" rýži ještě před tím, než byla vypěstovaná. V 17. století zde byl vynalezen a postupně zdokonalen jedinečný způsob zaznamenávání cenových pohybů do grafu. Obliba této metody významně vzrostla především v devadesátých letech 20. století. Japonský systém se nazývá candlesticks, tedy svícový graf. Speciální znázornění v grafu mají také svá označení, např. visící muž, večerní hvězda, tmavý mrak, doji, kladivo, dvě vrány a mohtoe. Tento princip, kterým se v té době v Japonsku s komoditami obchodovalo, zůstal ve své podstatě nezměněný až do dnešní doby. Obrázek 1: Ukázka grafu typu candlestick s formací doji doji Zdroj: http://www.britefutures.com/charts000/futcharts.aspx V 16. století založil v Anglii významný dovozce kávy jménem Edward Lloyd společnost, která dopravcům garantovala zaplacení dohodnuté ceny za kávu ještě před tím, než byla káva dovezena. Garance ceny při předání, dohodnuté však v minulosti, byla tím hlavním v obchodování s futures a stejně je tomu tak i v současnosti. 10

Důležitým mezníkem ve vývoji komoditních trhů v Evropě byla průmyslová revoluce. V 19. století došlo v Anglii ke zvýšení poptávky po produkci surové bavlny ze Spojených států a to v důsledku jejího mnohem rychlejšího zpracování za použití nových strojů. Dodávky bavlny z amerických plantáží však byly z důvodů častých výkyvů počasí a zdlouhavé dopravě těžko předvídatelné. To často způsobovalo nečekané pohyby v cenách bavlny. Z těchto důvodů si nechávali britští dovozci posílat informace o nákladu do Anglie rychlejšími loděmi. V Anglii byly potom ceny bavlny určovány ve vztahu k datu, kdy předpokládali doručení zboží. To bylo prodáno již v době, kdy byl náklad ještě na cestě. Takové obchodní transakce byly nazvány on arrival contracts. Další významný vývoj v komoditním obchodování nastal v roce 1866 po zavedení první telegrafní sítě mezi Anglií a Amerikou. Dalším významným posunem ve vývoji komoditních burz bylo v šedesátých letech 19. století v USA obchodování s pšenicí mezi Středozápadními farmami a Chicagem. V důsledku absence skladových prostor docházelo k velkým výkyvům v cenách pšenice. Negativní vliv měl také způsob platby - doručení a platba přímo na místě. V době přebytku zboží mnoho farmářů prodělávalo, naopak při nedostatku pšenice ceny závratně stoupaly. Právě kvůli stabilizaci cen pšenice začaly být používány on arrival kontrakty. Americká strategie spočívala ve vybudování sil a uskladnění částí úrody. Ceny byly dohodnuty již předem při podpisu kontraktu. Roku 1848 byla otevřena Chicagská obchodní tabule (CBOT) - místo pro komoditní obchodování v USA. Významný rozvoj v oblasti obchodování na komoditních burzách nastal v roce 1970 - v Chicagu se začaly na komoditní burze obchodovat i finanční produkty. Mezi první obchodované finanční produkty patřil švýcarský frank a japonský jen. Velkou oblibu si získaly také spekulace na úrokové sazby. Začátkem 80. let se dále začaly na komoditních burzách obchodovat také akciové indexy, mezi nejpopulárnější z nich patří S&P 500, který je pravděpodobně nejvíce obchodovanou komoditou ze všech. 3 Začátkem devadesátých let bylo každým rokem obchodováno kolem 400 milionů kontraktů v objemu bilionů dolarů. Asi 50% z tohoto objemu představují finanční listiny, např. americké státní dluhopisy. V současném obchodování se tato data liší, obchodování má větší dynamiku. 3 Zpracováno dle: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-burza.html 11

Denně se v komoditách obchodují stovky miliard dolarů. Kromě Forexu se jedná o trh s nejvyšší likviditou a dynamikou vývoje na světě. Výše obchodovaných kontraktů nutně vyvolala potřebu existence centrálního místa, kde by také bylo možné obchodní transakce zpřehlednit a zpřístupnit je většímu počtu obchodníků. Tak vznikla komoditní burza. Největší komoditní burzou na světě je v současnosti Chicago Board of Trade (Chicagská obchodní tabule). Ve svém počátku byl futures kontrakt, tedy dohoda o budoucí dodávce, jen způsobem ochrany kupujícího i prodávajícího před významnými cenovými pohyby. Tento kontrakt byl garancí jednotkové ceny, zaplacené při dodání v budoucnosti i přesto, že tato cena se od té stávající může významně lišit. Obě strany podstupovaly riziko, že cena na otevřeném trhu bude vyšší nebo nižší než jejich smluvní cena, potom by to bylo pro jednu stranu výhodnější než pro druhou. Pokud však byla smluvní cena blízko ceně na otevřeném trhu v době dodání, obě strany dosáhly svého cíle. 4 1.3 Obchodované komodity a rozdělení komoditních burz Na komoditních burzách se obchoduje s méně než sto komoditami. Kromě toho existuje několik různých typů kontraktů, které nejsou přímo komoditami, ale jsou obchodovány na komoditních burzách. Finance, měny a indexy jsou uváděny v dolarech, všeobecné komodity jsou uváděny v popisech, váze nebo množství a standardech kvality. Na komoditních burzách jsou obchodovány především následující kontrakty: - měny - australský dolar, britská libra, francouzský a švýcarský frank, ruský rubl, index amerického dolaru apod. - energie - topná nafta, ropa, benzín - finanční deriváty Eurodollar, LIBOR, T-Bonds 30y (30tileté pokladniční poukázky) - obilí kukuřice, oves, rýže, sojové boby atd. - potraviny kakao, káva, cukr - dřevo - kovy měď, zlato, platina - dobytek - hovězí na výkrm, na porážku, vepřové boky - indexy - Dow Jones Index, GSCI, Nikkei atd. 4 Zpracováno dle: http://zpravy.penezovod.cz/ardeusnews/historie-komodity-a-futures.html 12

Některé komodity jsou obchodovány na burzách na celém světě, jako je např. zlato, stříbro nebo ropa. Ceny jedné komodity obchodované na několika burzách však nemusí být úplně stejné. Díky stále dokonalejším počítačům a komunikační technice jsou dostupné přesné cenové informace na dalších komoditních burzách. 5 Na komodity rostlinné výroby se jako první zaměřila Chicagská burza CBOT (The Chicago Board of Trade), která byla založena v roce 1848 a komodity rostlinné výroby jsou zde obchodovány dodnes. Na drahé kovy a energii se zaměřuje Newyorská burza NYMEX (New York Mercantile Exchange), která vznikla v roce 1870. 1.4 Druhy obchodů na komoditních burzách Z hlediska času, ve kterém je daný obchod realizován, rozeznáváme obchody promptní a termínové. U promptních obchodů je dané zboží dodáno a zaplaceno ještě týž den, případně během několika dní od uzavření obchodu. Termínové obchody jsou sjednávány v určitém termínu, ale jejich plnění je dohodnuto až v budoucnosti. Podstatou obchodování na komoditních burzách jsou právě termínové obchody. 6 1.4.1 Promptní a dodávkové obchody V případě promptních obchodů se jedná o kupní smlouvu s krátkou dobou dodání smluvené komodity. Tyto druhy smluv byly jedněmi z prvních forem termínových obchodů. V závislosti na místě plnění můžeme promptní obchody dále dělit na místní a distanční. U dodávkových obchodů se zpravidla jedná o kupní smlouvu s odloženým plněním. Může se jednat o odložené plnění i v řádech měsíců. Na rozdíl od termínových obchodů se u dodávkových jedná o skutečnou dodávku zboží v budoucnu. Při jejich sjednávání je určena konkrétní doba a místo dodání zboží. Platba za zboží je u dodávkového obchodu prováděna ve velké většině přes zúčtovací centrum, které zprostředkovává mnohostranné clearingové platby a zároveň zajišťuje jistotu pro prodávajícího i kupujícího. 1.4.2 Přímé termínové obchody Přímé termínové obchody sice mají původ v dodávkových obchodech, o reálnou dodávku zboží se zde však nejedná. V případě přímých termínových obchodů se jedná o smlouvu 5 Zpracováno dle: http://www.ardeus.cz/e-podnikani/komodity/rozdily-v-obchodovani-komodit-a-akcii.html 6 Zpracováno dle: Liška, V. Houška, J. Finanční teorie bankovnictví IV: Obchodování s CP a komoditami.1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. ISBN 80-01-01876-8 13

s odloženou dobou splatnosti, kdykoliv však může být zrušena odpovídajícím protiobchodem. U dodávkových obchodů může být smlouva zrušena pouze po dohodě obou stran. Uzavření obchodu je označováno jako otevření pozice a to buď krátké (prodej) nebo dlouhé (koupě). Uzavřením odpovídajícího protiobchodu ruší obchodník svoji pozici. Vzniklé závazky z termínových obchodů jsou vyčísleny případným ziskem nebo ztrátou. Vyrovnání těchto závazků probíhá stejně jako u dodávkových obchodů většinou přes clearingové centrum. Přímé termínové obchody mohou být ukončeny i reálnou dodávkou. Dodávka se však u těchto obchodů uskutečňuje zpravidla v 1-3% těchto obchodů. 1.4.3 Hedgingové obchody Hlavním cílem hedgingových obchodů je zajištění rizika plynoucího z kurzových změn. Při uzavírání hedgingových obchodů se nejedná o spekulace na vývoj kurzů. Hedgingové obchody jsou další formou termínových obchodů, jedná se o kombinaci přímého a termínového obchodu. Hedger uzavírá kupní smlouvu na termínovém trhu a zároveň otevírá opačnou pozici na trhu promptním. Nepříznivý pohyb kurzů na jednom z trhů je kompenzován na trhu druhém. Hedgingové obchody jsou používány zpravidla producenty, zpracovateli nebo skladovateli zboží. Umožňují jim zachování konkurenceschopnosti překonáním cenových výkyvů surovin a napomáhají při jejich cenové stabilitě. 1.4.4 Opční obchody Opční obchody jsou stejně jako hedgingové zajištěním proti změnám kurzů. Oproti hedgingovým obchodům je zde pro obchodníka i spekulanta právo, nikoli však povinnost koupit či prodat komoditu za dohodnutou cenu. Druhá smluvní strana naopak musí svým závazkům dostát. Proto je opce také nazývána podmíněným obchodem. 1.4.5 Prolongační a stravné obchody Prolongační a stravné obchody stejně jako předcházející druhy obchodů slouží k zajištění kurzových rizik. Hlavním cílem je oddálení doby plnění v případě negativního vývoje kurzů. Může se jednat o pravou prolongaci, kdy je prodloužena smlouva mezi kupujícím a prodávajícím, v případě burzovních obchodů však není prakticky použitelná. Další variantou, používanou v případě, že chce smlouvu prolongovat prodávající, jsou deportní obchody, což je kombinace termínové smlouvy a operací na promptním trhu. V opačném případě, prolongace požadované kupujícím, jsou často používány obchody reportní. Reportní obchody 14

fungují na stejném principu jako obchody deportní. V případě zapojení třetí strany do těchto obchodů se jedná o obchody stravné. 1.4.6 Arbitrážní obchody V případě arbitrážních obchodů jsou využívány cenové rozdíly dané komodity z teritoriálního nebo časového hlediska. 1.5 Účastníci obchodů na komoditních burzách Na komoditních burzách existují dvě základní skupiny účastníků - jistící se subjekty (hedgers), obchodující v souvislosti s reálnou hospodářskou činností a spekulanti, usilující o zhodnocení finančních prostředků. 1.5.1 Hedgers Hedgers se účastí v operacích na komoditní burze pojišťují proti nepříznivému cenovému pohybu nabízené komodity. Jsou to velmi často subjekty, jejichž činnost je nějakým způsobem přímo spojena s obchodovanou komoditou. Hedgers tedy nespekulují na cenové pohyby futures kontraktů, pouze se účastí na komoditní burze jistí proti nepříznivému cenovému vývoji v budoucnu. 7 1.5.2 Spekulant Spekulant zpravidla nakupuje a prodává komodity za účelem dosažení zisku a nemá zájem o vlastní koupi nebo prodej příslušné fyzické komodity. Mohou to být jak velké společnosti, tak i menší obchodníci. Spekulanta lze nazvat obchodníkem. Spekulant, v případě, že neudělal chybu, není na rozdíl od hedgers zahrnut do dodávky. Spekuluje na pohyb ceny, a tak tvoří zisk nebo ztrátu. Spekulanti jsou důležitou součástí komoditního trhu - mají důležitý stabilizující vliv na utváření tržních cen, jejich vysoký počet v celém světě zajišťuje likviditu, což má za následek, že se vždy najdou prodejci pro kupující a kupující pro prodejce. Poslední průzkumy obchodování s futures v posledních několika letech ukazují, že 99% kontraktů je uzavřeno před datem expirace. To znamená, že dodávka je uskutečněna u méně než 1% nakoupených či prodaných kontraktů. Spekulanty můžeme dále dělit na tzv. fundamentální a technické podle toho, která kritéria používají pro své analýzy trhů. 7 Zpracováno dle: http://www.komodity.cz/uvod-do-obchodovanix2942?phpsessid=35463158c059f9d44956798ea580767c 15

Fundamentální obchodníci se v obchodování soustřeďují pouze na pár konkrétních komodit a jejich studiu věnují veškerý svůj čas. Zabývají se studiem výkyvů zásob, počasí a podobných ukazatelů, které by mohly ovlivnit vývoj ceny dané komodity. K používání fundamentálních analýz je potřeba velmi dobrá znalost daných komodit. Naproti tomu technické analýzy vychází ze studií grafů jednotlivých komodit. Obchodníci používající technické analýzy se zaměřují na určité formace v grafech a používají různé indikátory nebo reagují na cenový vývoj s ohledem na rozhodování běžných obchodníků. Při používání technické analýzy není třeba příliš mnoho znalostí o obchodované komoditě, k rozhodování je třeba pouze aktuální graf cenového vývoje. 8 1.5.3 Broker Zjednodušeně můžeme říci, že broker je zprostředkovatel. Podle historických pramenů byl pojem broker poprvé použit přibližně v roce 1620 a znamenal finanční agent. Před tím byl tento pojem používán pro prodejce vína - ten, kdo otvíral sudy (z angl. broach). V současné době plní broker funkci prostředníka najatého k zaručení čestnosti dohody a správě peněz. Každý, kdo chce v současné době obchodovat s komoditami, může tak učinit pouze prostřednictvím brokera. Pouze ten má oprávnění nakupovat a prodávat komodity. Může to být nezávislý licencovaný broker, může pracovat pro více brokerských firem, nebo být přímo zaměstnancem brokerské firmy. Za svoji činnost broker inkasuje provizi. 1.6 Obchodování v aréně Samotné obchodování s komoditami probíhá formou vyvolávání v tzv. aréně. Každý požadavek na prodej nebo koupi dané komodity musí být veřejně vyvolán do arény a označen zavedenými gesty. To je jedním z hlavních pravidel komoditní burzy. Arény jsou rozděleny podle komodit, které jsou zde obchodovány, nejvíce obchodované komodity mají přímo své arény, méně obchodované komodity mají arény společné. V aréně obchodují brokeři. Každý z brokerů má přidělené číslo, které nosí viditelně a může být podle něj identifikován. Příslušnost k brokerské firmě je vyjadřována odlišnou barvou 8 Zpracováno dle: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-spekulanti.html 16

saka, které brokeři v aréně nosí. Tato odlišení usnadňují vzájemné uzavírání obchodních záznamů. Záznamy jsou okamžitě předávány poslíčkům, kteří je následně předávají k počítačovému zpracování. S rozvojem techniky se na burzách začíná projevovat pomalý přechod k počítačovému systému. Způsob obchodování formou vyvolávání je však stále doménou obchodování na komoditních burzách. Obrázek 2: Burzovní aréna Zdroj: http://www.financnik.cz/komodity/financnik/financnik-burza-zive-1.html 17

2 KOMODITNÍ BURZY V ČR V následující části se budu věnovat podrobnější analýze situace na českém komoditním trhu. 2.1 Historie Historie burz v České republice není tak dlouhá jako jejich světová historie, sahá přibližně do druhé poloviny 19. století. Mezi první historické burzy patří obchodování v Praze na Koňském trhu, později na Senovážném náměstí. Obchodovalo se zde především s obilninami a zemědělskými produkty. První burza, která fungovala delší dobu, byla založena v roce 1871 v Praze, v témže roce byl také vydán burzovní řád a zvolen burzovní výbor. Na této burze se obchodovalo s cennými papíry i s komoditním zbožím. Tato burza ukončila činnost teprve na začátku 2. světové války. Kromě výše uvedené burzy fungovala v 19. století také Plodinová burza v Praze, založená v roce 1885. Tato burza byla určena pro obchodování s obilninami a mlýnskými výrobky. Ty byly současně obchodovány i na Pražské burze, odkud byly vyčleněny až v roce 1903. Sortiment Plodinové burzy byl postupně rozšířen o mnoho dalších komodit, jako např. brambory, škrob, tuky, dříví, med, víno, kávu, atd. V roce 1922 byla v rámci Plodinové burzy zřízena i dřevařská burza, později také lnářská burza a burza pro ovoce, vejce a kávu. Největšího rozmachu dosáhly v Českých zemích burzy ve 20. letech 20. století. Za 2. světové války byla činnost většiny burz úplně ukončena. Dne 31. července 1957 došlo ze strany ministerstva zemědělství k formálnímu ukončení činnosti všech burz na území České republiky. K postupné obnově činnosti burz došlo po roce 1989. V tomto období došlo ke vzniku dvou vývojových směrů burzy cenných papírů a komoditní burzy. S tím souvisela i samostatná právní úprava pro burzy cenných papírů a komoditní burzy. 9 9 Zpracováno dle: DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9 18

2.2 Právní úprava komoditních burz V České republice se činnost komoditní burzy řídí zákonem č. 229/1992 Sb. 2.2.1 Založení komoditní burzy Burzu mohou založit pouze osoby zapsané v obchodním rejstříku (dále jen "zakladatelé") uzavřením zakladatelské smlouvy. Zakladatelská smlouva musí být uzavřena alespoň třemi zakladateli. Podpisy zakladatelů musí být úředně ověřeny. Zakladatelská smlouva obsahuje: - určení zakladatelů uvedením obchodního jména, u právnických osob sídla, u fyzických osob bydliště - předmět podnikání - název, který musí obsazovat označení "burza" - sídlo burzy - předmět a druh burzovních obchodů - druh a výši vkladů zakladatelů, z nichž budou hrazeny náklady provozu burzy - způsob zajištění prostředků na úhradu nákladů prvního roku provozu burzy - prohlášení zakladatelů o dohodě návrhu statutu - prohlášení zakladatelů, zda se dohodli na zřízení rozhodčího soudu působícího při burze (dále jen "burzovní rozhodčí soud") a na jeho řádu - jména a bydliště prvních členů burzovní komory, jejichž volba jinak přísluší valné hromadě členů burzy ( 10 odst. 3). Návrh statutu je přílohou zakladatelské smlouvy. 2.2.2 Orgány burzy Orgány burzy jsou: valná hromada, burzovní komora. Dále mohou být statutem zřízeny i poradní orgány burzy. Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada, která se skládá ze všech členů burzy ( 17). Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů burzy. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů burzy oprávněných hlasovat, nevyžaduje-li tento zákon nebo statut kvalifikovanou většinu. Každý člen má jeden hlas. Hlasovat však nemůže člen, který je v prodlení s placením členského příspěvku. Do výlučné působnosti valné hromady patří: - volit a odvolávat statutem určený počet členů burzovní komory, 19

- usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, - usnášet se na burzovních pravidlech, - rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného, - stanovit výši burzovních poplatků, - zrušit burzu a určit osobu likvidátora, - přezkoumávat na žádost dotčených osob rozhodnutí burzovní komory a předsedy burzovní komory za podmínek určených statutem, s výjimkou rozhodnutí podle 22 odst. 2, - usnášet se na jiných záležitostech určených statutem. K usnesení o změně statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu a o zrušení burzy je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů burzy. Pravidla pro svolávání a jednání valné hromady určuje statut. Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komory. Členové burzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Burzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem burzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak, mohou být členové voleni a jmenováni opětovně. Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce. Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval. Pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další požadavky a podmínky členství v burzovní komoře, určí statut. 2.2.3 Státní dozor Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán 20

rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony České národní rady. 10 2.3 Současná situace V současné době působí v České republice Komoditní burza Praha, Obchodní plodinová burza Hradec Králové, Plodinová burza Brno, Českomoravská komoditní burza Kladno, Energetická burza Praha a Komoditní burza Říčany. 2.3.1 Komoditní burza Praha Komoditní burza Praha byla založena 21. června 2002 sepsáním zakladatelské smlouvy. Statutárním a řídícím orgánem je burzovní komora v čele s předsedou burzovní komory. Burzovní komora Komoditní burzy Praha má 9 členů, předsedou burzovní komory je v současnosti Ing. Václav Pop. Samotná burza má 8 členů a 3 dohodce. Od data založení se na Komoditní burze Praha obchodovalo s komoditami, vztahujícími se k některé ze tří sekcí - živočišná, rostlinná nebo dříví. Od 1. ledna 2005 se zde obchodovalo již pouze s dřívím a dřevní hmotou. Komoditní burza Praha je jednou ze dvou komoditních burz v ČR, které mají státní povolení k obchodování se surovým dřívím. Podmínky pro obchodování se sypanými materiály a řezivem jsou v současnosti ve vývoji, s těmito komoditami se zatím neobchodovalo. Od roku 2008 se na této burze neobchoduje. Obchodování na této burze probíhalo pouze elektronickou formou, stejně jako veškerá jiná komunikace na burze. Dohled nad bezchybným fungováním systému má v tomto případě pouze operátor, přítomný na centrálním pracovišti burzy. Každé úterý v 8:00 začínal sběr aukčních nabídek, který trval do 12:00, poté byl zveřejněn jejich přehled. Jednotlivé aukce probíhaly ve středu od 8:00 do 16:00, aukce, do kterých se žádný makléř nepřihlásil, byly předem vyřazeny. Trvání každé aukce bylo přibližně 10 minut. Komoditní burza Praha umožňovala účastníkům aukcí uzavírat jak promptní tak termínové obchody. 11 10 Zpracováno dle: http://abonent.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566 d40073d4d1?opendocument 11 Zpracováno dle: http://www.kbp.cz 21

2.3.2 Obchodní plodinová burza Hradec Králové Obchodní plodinová burza Hradec Králové byla založena v roce 1995. Burza je řízena burzovní komorou, která má 7 členů, jejím předsedou je Ing. Miroslav Adámek. Hlavní činností burzy je obchodování se zemědělskými produkty rostlinné a živočišné výroby jako např. obiloviny, olejniny, vejce, ovoce a zelenina, brambory a maso. Burza má dvě obchodní místa Praha, Americká 18 a Litoměřice v mrazírnách. Burza umožňuje uzavírání promptních, termínových, opčních a pomocných obchodů, mimo to i obchody pojišťovací, přepravní, zasilatelské a skladovací. 12 2.3.3 Plodinová burza Brno Plodinová burza Brno byla založena zakladatelskou smlouvou v roce 1992. Statutárním a řídícím orgánem je burzovní komora o 9 členech. Jejím předsedou je v současnosti Ing. Ladislav Svoboda. Stejně jako Obchodní plodinová burza v Hradci Králové je zaměřena na zemědělské produkty a výrobky z nich. Mezi hlavní obchodované komodity patří např. biopaliva, ječmen, kukuřice, oves a pšenice. 13 2.3.4 Českomoravská komoditní burza Kladno Českomoravská komoditní burza Kladno byla založena roku 1995. Její činnost řídí burzovní komora, která má 18 členů, z toho 12 je volených a 6 je jmenováno státem. Obchodování je zde rozděleno do sekcí: - běžné komodity (kovy, hutní materiály, ropa a ropné produkty, tuhá paliva, plyn) - dřevařská burza - energetická burza (elektřina, tuhá paliva) - burza odpadů (odpady a druhotné suroviny) - agrární sekce Burzovní shromáždění se konají zpravidla jednou týdně podle předem stanoveného kalendáře. Výjimku tvoří energetické burzy a burzy s tříděným hnědým uhlím, kde probíhá obchodování ve všechny pracovní dny. 12 Zpracováno dle: http://www.obhk.cz 13 Zpracováno dle: http://www.pbb.cz/cz/statut-burzy.php 22

V roce 2002 byla spuštěna energetická sekce. V roce 2005 potom začalo být obchodováno dříví, nově je od 25. března 2009 na hlavním trhu obchodováno tříděné hnědé uhlí, a to jeho tři druhy. V roce 2008 bylo v dřevařské sekci Českomoravské komoditní burzy Kladno zobchodováno celkem 139 200 m 3 za více než 190 miliónů korun. Bylo uskutečněno celkem 51 burzovních shromáždění, na kterých bylo uskutečněno 2175 nabídkových a 400 poptávkových aukcí a uzavřeno celkem 158 kontraktů. Nejvíce obchodovanou komoditou byla smrková kulatina, které se prodalo cca 90 tisíc m 3. Její průměrné ceny se pohybovaly v rozmezí od 1 656 Kč/m 3 po 2 200 Kč/m 3. 14 Graf 1: Množství a objem zobchodovaného dříví na Českomoravské komoditní burze Kladno v roce 2008 m3 tis. Kč 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1. 3. 5. 7. 9. 11. 13. 15. 17. 19. 21. 23. 25. 27. 29. 31. 33. 35. 37. 39. 41. 43. 45. 47. 49. 51. Týden Zdroj:http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/media-type/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/statistiky?ksid= 330&ksidparr=4,330&docid=1990, upraveno autorem 14 Zpracováno dle: http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/mediatype/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/pomocne?docid=315 23

Tabulka 1: Množství a objem zobchodovaného dříví na Českomoravské komoditní burze Kladno v roce 2008 Název Dřevina nabídka poptávka celkem obchod nabídka poptávka celkem obchod nabídka poptávka celkem obchod Výřezy pro pilařské zpracování SM Smrk (SM) 663 190 853 93 1 165 834 406 542 1 572 376 134 921 707 900 259 400 967 300 87 500 Výřezy pro pilařské zpracování SM Smrk (SM) 26 2 28 4 18 335 13 600 31 935 3 241 10 950 8 000 18 950 1 950 Výřezy pro pilařské zpracování BO Výřezy pro pilařské zpracování MD Produkt Počet aukcí Hodnota v tis. CZK Množství v m3 Borovice (BO) Modřín (MO) 258 0 258 14 309 219 0 309 219 15 290 241 550 0 241 550 11 600 67 0 67 1 43 887 0 43 887 534 24 650 0 24 650 300 Výřezy pro pilařské zpracování DB Dub (DB) 26 0 26 4 19 686 0 19 686 1 480 6 350 0 6 350 450 Výřezy pro pilařské zpracování BK Buk (BK) 32 1 33 0 31 485 405 31 890 0 17 600 300 17 900 0 Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, jehličnaté Smrk (SM) 198 36 234 0 256 349 17 115 273 464 0 346 500 27 800 374 300 0 Dříví pro výrobu buničiny a desek na Borovice bázi dřeva - vláknina, jehličnaté (BO) 64 20 84 4 48 292 7 140 55 432 2 170 62 550 11 900 74 450 3 100 Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, listnaté tvrdé Dub (DB) 25 0 25 0 13 557 0 13 557 0 14 670 0 14 670 0 Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina, listnaté tvrdé Buk (BK) 111 2 113 3 59 982 850 60 832 2 062 65 850 1 000 66 850 2 300 Dříví pro výrobu buničiny a desek na listnaté bázi dřeva - vláknina, listnaté tvrdé tvrdé 48 0 48 0 18 540 0 18 540 0 19 500 0 19 500 0 Dříví pro výrobu buničiny a desek na listnaté bázi dřeva - vláknina, listnaté měkké měkké 44 0 44 0 9 432 0 9 432 0 11 860 0 11 860 0 Ostatní produkty 613 149 762 31 669 994 175 100 845 094 27 020 630 660 135 000 765 660 27 200 Celkem za hodnocené období 2 175 400 2 575 154 2 664 590 620 752 3 285 342 186 718 2 160 590 443 400 2 603 990 134 400 Zdroj:http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/media-type/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/statistiky?ksid= 330&ksidparr=4,330&docid=1990, upraveno autorem 2.3.5 Energetická burza Praha Energetická burza Praha (PXE) byla založena 5. března 2007, jejím zakládajícím subjektem je Burza cenných papírů Praha. Nejvyšším orgánem Energetické burzy Praha je valná hromada. Valné hromady se účastní zakladatelé společnosti, kterými jsou poměrně Burza cenných papírů Praha, a.s., UNIVYC, a.s., a Central Counterparty, a.s. 15 Dalším důležitým orgánem burzy je burzovní komora, která má tři členy. Jejím současným předsedou je Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha. Energetická burza Praha byla založena za účelem obchodování s elektrickou energií v České republice a na Slovensku. Je zde obchodována elektrická energie až na tři roky dopředu. Jedná se zde o spojení organizátora trhu s investičními instrumenty a komoditních obchodů. Burza funguje na speciálním obchodním systému a je prozatím jedinou svého druhu ve střední a východní Evropě. 15 Zpracováno dle: http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=co-je-pxe 24

Graf 2: Počty a objemy obchodů na Energetické burze Praha v roce 2008 Miliony Počet kontraktů (MW) Objem (MWh) 6 2 500 5 2 000 4 1 500 3 2 1 000 1 500 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 0 Zdroj: http://www.pxe.cz/pxe_downloads/statistics/fb2008.pdf 2.3.6 Komoditní burza Říčany Komoditní burza Říčany byla založena v dubnu roku 2008. Zabývá se burzovními obchody s nerostnými surovinami, barevnými kovy a jejich slitinami - feroslitinami a legovacími kovy. Jejími zakládacími členy jsou firmy Commexim Group a.s., METAL RECYCLING s.r.o. a METAFER s.r.o. Řídícím orgánem je burzovní komora, která má tři členy. Současným předsedou burzovní komory je Mgr. Josef Teska. 16 Tabulka 2: Poslední proběhlé obchody na Komoditní burze Říčany Zdroj: http://www.burzaricany.cz/komodity/probehle-aukce-a-obchody/ 16 Zpracováno dle: http://www.burzaricany.cz 25