RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 12. července 2004 (07.09) (OR. en) 11381/04 COMPET 122 SID 24 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Patricia BUGNOTOVÁ, ředitelka, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 8. července 2004 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu První zpráva o sledování restrukturalizace ocelářství v České republice a Polsku Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2004) 443 v konečném znění. Příloha: KOM(2004) 443 v konečném znění 11381/04 mp/mp/mma 1 DG C II CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 07.07.2004 KOM(2004)443 v konečném znění. ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU První zpráva o sledování restrukturalizace ocelářství v České republice a Polsku {SEC(2004)891}. CS CS
1. ÚVOD Ocelářství je v České republice a Polsku důležitou průmyslovou oblastí, což je skutečnost, která vyplývá z úrovně zaměstnanosti v tomto sektoru a přidané hodnoty, kterou v obou zemích producenti oceli vytvářejí. Během minulého desetiletí bylo v obou zemích dosaženo podstatné restrukturalizace ocelářského průmyslu, čímž došlo k posílení konkurenceschopnosti tohoto sektoru. Velký počet života neschopných podniků definitivně ukončilo svou činnost. Stávající závody byly zmodernizovány, aby byla možná produkce jakostí a kvality oceli, které trhy vyžadují. Došlo ke změnám v řídících strukturách zároveň s pokračujícím procesem privatizace a koncentrace. Přechod z kultury orientované na produkt na kulturu orientovanou tržně je možno spatřit ve zlepšování provozních výsledků většiny společností. Významné snížení počtu pracovníků mělo za důsledek značné zvýšení úrovně produktivity a způsobilo, že bylo nutné přijmout sociální opatření pro zmírnění dopadu procesu restrukturalizace. Restrukturalizace technického zařízení producentů oceli v České republice a Polsku měla za důsledek nejen snížení vstupních nákladů, ale také značné snížení emisí do životního prostředí. I přes vynaložené úsilí není proces restrukturalizace v sektoru oceli v České republice a Polsku ještě dokončen. Další restrukturalizace bude nutná, pokud dotyčné společnosti mají dosáhnout životaschopnosti a pokud mají být dostatečně konkurenceschopné, aby mohly fungovat za běžných tržních podmínek, zejména těch, které se týkají konkurence. Pro mnoho společností v obou zemích bylo možno životaschopnosti dosáhnout pouze s finanční podporou vlád. Z tohoto důvodu byla s Českou republikou a Polskem vyjednána přechodná období, která umožní poskytnout státní podporu konkrétním společnostem (viz příslušné Protokoly k Evropským dohodám 1 ). Maximální výše povolené státní podpory odpovídá finančním výhledům uvedeným v Národních programech restrukturalizace a v jednotlivých podnikatelských záměrech společností, které přijala česká a polská vláda, a které byly dohodnuty s Komisí během let 2002 a 2003. Výjimka z pravidel EU o státní pomoci je podmíněna plněním určitých povinností vyjednaných mezi EU a Českou republikou a Polskem. Tyto povinnosti, jak pro příslušné vlády tak pro jednotlivé společnosti, jsou stanoveny v Protokolech, které jsou součástí Smlouvy o přistoupení, kterou podepsali v Aténách dne 16. dubna 2003 hlavy států a vlád rozšířené EU. Protokol 2 2 odkazuje na restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu a Protokol 8 3 na restrukturalizaci polského ocelářského průmyslu. Tyto Protokoly také stanovují podrobná ustanovení o sledování a podávání zpráv týkajících se těchto povinností a to včetně toho, že: 1 2 3 Úř. věst. L 360, 31.12.1994, s. 79-80 a Úř. věst. L 348, 31.12.1993, s. 70. Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 934. Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 948. CS 2 CS
každá země předloží Komisi každých šest měsíců zprávu o restrukturalizaci společností, které přijímají podporu, a o plnění povinností a požadavků obsažených v Protokolu, bude prováděno nezávislé hodnocení v letech 2003, 2004, 2005 a 2006 a Komise podává zprávy Radě. Toto je zpráva týkající se pokroku dosaženého během r. 2003, což je první rok procesu restrukturalizace a obsahuje následující prvky: pozadí globálního trhu s ocelí, na kterém probíhá proces restrukturalizace i popis nejdůležitějších událostí souvisejících s programem restrukturalizace v každé ze zemí, hodnocení pro konkrétní zemi týkající se státní pomoci a klíčových záchytných bodů restrukturalizace, jak jsou definovány v přílohách k Protokolům (produktivita a zaměstnanost, náklady, snížení kapacity a životaschopnost), závěry týkající se kroků, nezbytných k tomu aby společnosti přijímající pomoc dosáhly životaschopnosti do konce období restrukturalizace. Zprávy o pokroku budou Radě vyhotovovány jednou ročně. Poslední zpráva týkající se pokroku v r. 2006 bude předložena v r. 2007. Tato poslední zpráva bude také obsahovat celkové hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v průběhu procesu restrukturalizace (2003-2006). 2. UDÁLOSTI NA GLOBÁLNÍM TRHU S OCELÍ Protože proces restrukturalizace není ovlivňován pouze opatřeními, která činí společnosti a veřejné úřady, ale také obecnými událostmi v oblasti ekonomiky a tržní situací, je nutné poskytnout některé informace o událostech na globálním trhu s ocelí, aby bylo možné zhodnotit výkony ocelářských společností v České republice a Polsku. Regenerace světové ekonomiky v druhé polovině r. 2003 měla pozitivní dopad na poptávku po oceli a obchodování s ní, a to po dvouletém cyklu deprese. Ekonomické výsledky vyhnaly spotřebu oceli ve světě směrem k novému rekordu 960 milionů tun v r. 2003 a existují náznaky rostoucí poptávky ve světě. Očekává se, že tento růstový trend bude dále pokračovat i během r. 2004. I přes tento silný růst na světové úrovni poptávka v EU, která je hlavním vývozním trhem jak pro Českou republiku tak pro Polsko, zůstala stabilní i v r. 2003, a předpokládá se pouze malé zvýšení poptávky v r. 2004 (mezi 1,4 % a 1,7 % pro větší země). I když ceny ve světě v druhé polovině r. 2003 stoupaly, zvýšení bylo mnohem mírnější v EU než v jiných oblastech. Ve stejném období bylo zvýšení výnosů výrobců oceli částečně kompenzováno značným zvýšením nákladů na suroviny, přepravu a energii. Tento vývoj se koncem r. 2003 urychlil. CS 3 CS
3. VÝSLEDKY MONITOROVACÍCH PROGRAMŮ V ČESKÉ REPUBLICE A POLSKU 3.1. Česká republika 3.2. Polsko Podle informací, které má Komise k dispozici, Česká republika, pokud jde o společnosti uvedené v Příloze č. 1 Protokolu, obecně plní své závazky, jak jsou v Protokolu uvedeny. Výše státní pomoci poskytnuté do konce r. 2003 je nižší než maximální dohodnutá částka. V období let 1997-2003 Česká republika poskytla pomoc v celkové výši 12 000 milionů CZK (371 milionů EUR 4 ), což je přibližně 85 % maximální částky uvedené v Protokolu. Společnosti, kterým může být státní pomoc poskytnuta v souladu s Protokolem, jsou: Ispat Nová Huť a.s., Vítkovice Steel a.s. a Válcovny Plechu Frýdek-Místek a.s. I když pro r. 2003 nebylo naplánováno žádné snižování kapacity, společnosti potvrzují, že jsou odhodlány v nadcházejících letech plnit své povinnosti týkající se uzavírání života neschopných zařízení, jak je upraveno v Národním restrukturalizačním programu. První rok restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, který je zahrnut do monitorování, vykazuje z velké míry uspokojivé výsledky. Je jasné, že pozitivní vývoj na trhu přispěl k dosaženým výsledkům, ale pomoc přijímající společnosti také prokázaly zlepšení směrem ke splnění celkového cíle restrukturalizace, tj. dosažení životaschopnosti do konce procesu restrukturalizace. Bez ohledu na dobrý pokrok dosažený v r. 2003 Komise upozorňuje Českou republiku na potřebu urychlit v nadcházejících letech proces restrukturalizace. Aby mohl být proces restrukturalizace dokončen, je nutné vyvinout další úsilí, a to zvláště v případě dvou pomoc přijímajících společností. Aby tyto společnosti mohly dosáhnout do konce období restrukturalizace životaschopnosti, budou zejména nutné investice, jejichž cílem je snížení nákladů a ty které se týkají výroby konečných produktů s vyšší přidanou hodnotou. Proces restrukturalizace v Polsku se musí ohodnotit s ohledem na to, že Národní program restrukturalizace byl schválen až v polovině r. 2003 a že jednání o privatizaci největšího producenta oceli v Polsku, PHS, stále probíhala ještě v druhé polovině r. 2003, což mělo obojí vliv na dosud dosažené výsledky. Podle informací, které má Komise k dispozici, Polsko, pokud jde o společnosti uvedené v seznamu v Příloze č. 1 Protokolu, plní závazky uvedené v Protokolu 4 Směnný kurz CZK/Euro 32,329 (průměr prosinec 2003). CS 4 CS
týkající se poskytnutých státních pomocí, které nedosahují maximální povolené částky. V období let 1997-2003 Polsko poskytlo celkovou částku 2 750 milionů PLN, (tj. 590 milionů EUR 5 ), což je přibližně 80 % maximální částky uvedené v Protokolu. Společnosti přijímající pomoc, kterým může být státní pomoc poskytována v souladu s Protokolem, jsou: PHS, Huta Andrzej, Huta Bankowa, Huta Batory, Huta Buczek, Huta Lucchini-Warszawa (HLW), Huta Labędy a Huta Pokόj. Podle dostupných informací byly také splněny závazky související se snížením kapacit v r. 2003. Úplné uzavření kapacit v oblasti válcovaných plochých produktů v letech 2002 a 2003 odpovídalo 901 000 tunám. V prvním roce restrukturalizace ocelářského průmyslu v Polsku ale došlo ke značným prodlením. Na jedné straně společnosti přijímající pomoc ještě plně nevyužily příležitostí vzniklých ze zlepšené situace na trhu s ocelí a nezvýšily odpovídajícím způsobem své tržby. Na druhé straně prudké zvýšení cen surovin nedovolilo společnostem plně realizovat strategii snižování nákladů v plné míře tak, jak bylo plánováno. Prodlení v restrukturalizaci vznikají hlavně kvůli jednáním o privatizaci hlavního producenta oceli v Polsku, PHS, které bylo dokončeno až v r. 2004. Očekává se však, že dokončení této privatizace bude mít pozitivní účinek na proces restrukturalizace. Odborníci, kteří jsou poradci Komise v oblasti procesu restrukturalizace se domnívají, že prodlení může nový vlastník rychle dohnat. Komise poukazuje na to, že všechny společnosti musí v nadcházejících letech zintenzívnit své úsilí v oblasti restrukturalizace, aby mohly dosáhnout životaschopnosti do konce období restrukturalizace. Očekává se, že bude i nadále existovat dobré tržní prostředí a všechny společnosti přijímající pomoc by toho měly využít k dosažení maximální výše obratu, k financování nutných investic a realizaci dalších restrukturalizačních opatření. 4. NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ Na základě závěrů sledování postupu restrukturalizace sektoru oceli v České republice a Polsku během r. 2003 Komise zjišťuje prodlení, někdy i značná, v plnění povinností a požadavků, které jsou uvedeny v příslušných Protokolech. Komise se domnívá, že v r. 2004 bude nutné zintenzívnit proces restrukturalizace, aby pomoc přijímající společnosti mohly do konce období restrukturalizace dosáhnout životaschopnosti. Zvláštní pozornost by se měla věnovat investicím nutným pro snížení výrobních nákladů a k podpoře prodeje produktů s vyšší přidanou hodnotou, čímž by se zároveň zvýšily výnosy. Komise bude podrobně sledovat oblasti, kde byla zjištěna prodlení a bude odpovídajícím způsobem podávat zprávy ve svých budoucích zprávách o pokrocích. Komise opětovně zdůrazňuje, že ustanovení Protokolů jasně stanoví, že vedle pomoci, kterou předpokládá Protokol, Česká republika a Polsko nebude poskytovat žádnou další státní pomoc určenou na proces restrukturalizace ocelářského průmyslu 5 Směnný kurz PLN/Euro 4,6595 (průměr prosinec 2003). CS 5 CS
v příslušných státech. Jakákoli další pomoc určená na restrukturalizaci by proto byla v rozporu se Smlouvou o přistoupení a Komise bude činit nutná opatření, aby byla jakákoli taková poskytnutá pomoc vrácena 6. 6 Komise rozhodla dne 19. května 2004, že zahájí formální postup podle Článku 88 (2) Smlouvy o ES o pomoci na restrukturalizaci Huta Czestochowa - producenta oceli, který není uveden na seznamu obsaženém v Příloze č. 1 Protokolu (případ C20/04 ex NN 25/2004). CS 6 CS