eské v ela ství MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Praha 27. 1. 2011
Evropský parlament volá: Zachra me ely!!! Úmrtnost v el v Evrop neustále roste. Po et v ela se stále snižuje. Obojí p itom m že mít vážný dopad na produkci potravin, nebo naprostá v tšina rostlin a plodin musí být opylena v elami.
84 % rostlinných druh stovaných v Evrop a 76 % produkce potravin je závislých na opylování elami.
Národní programy pro evropské odv tví ela ství, které byly vypracovány lenskými státy na období 3 let, jsou využívány všemi 27 lenskými státy EU. Pr rná míra jejich využívání iní 90 %. R v posledních 4 letech erpá podporu na 100%. Pro v tší zájem, než jsou zdroje je podpora krácena.
Biologická rozmanitost je na celém sv vážn ohrožena a zaznamenané ztráty v elstev jsou 100 až 1000krát vyšší, než je obvyklé. V ela ství zaujímá strategickou úlohu v oblasti ve ejných služeb a služeb v oblasti životního prost edí, které v ela i ve spole nosti zajiš ují. Tato innost je cenným p íkladem zelených pracovních míst (zlepšení a zachování biologické rozmanitosti, ekologické rovnováhy a ochrany rostlin) a p edstavuje i model udržitelné výroby na venkov.
Sou asné programy skon í v roce 2013. Stávající podpora EU v odv tví v ela ství závisí na stávající podob SZP.
Zem lství má zna ný zájem na zachování v el jako opylova. FAO již dlouho žádá mezinárodní spole enství, aby v novalo pozornost alarmujícímu úbytku opylujícího hmyzu etn v el. P emž hospodá ský význam opylování je mnohem v tší než hodnota vyprodukovaného medu.
Snižující se po et v elstev v n kterých lenských státech nelze s jistotou spojovat jen s výskytem varroázy. V sou asné dob se považuje za p inu komplex faktor, rozší ení monokultur, používání nových, vysoce ú inných pesticid, virózy, stress.
40 % evropského trhu s medem závisí na dovozu. Nedostate ná sob sta nost EU v zásobování medem vede ke zna nému kolísání cen zp sobovanému rovn ž narušením celosv tového trhu. Otev ení trhu EU pro med pocházející ze etích zemí, ke kterému v minulosti došlo, zp sobila v ela m v celé EU konkuren ní nevýhodu.
Evropské v ela ství V roce 2010 bylo ve státech EU p ibližn : 600 000 v ela 14 000 000 v elstev.
Evropské v ela ství po ty v elstev 2003 2004-2006 2008-2010 BE 100 000 110 750 110 000 BG 0 671 674 CZ 477 743 525 560 DK 155 000 160 000 170 000 DE 900 000 893 000 751 000 EE 50 500 33 000 EL 1 380 000 1 388 000 1 467 690 ES 2 397 840 2 464 601 2 320 949 FR 1 297 000 1 150 000 1 360 973 IE 20 000 20 000 22 000 IT 1 100 000 1 100 000 1 157 133 CY 45 714 44 338 LV 54 173 62 200 LT 83 800 85 015 LU 10 213 11 077 9 267 HU 872 650 900 000 MT 1 938 1 938 NL 80 000 80 000 80 000 AT 343 906 327 000 311 000 PL 949 200 1 091 930 PO 632 500 590 000 555 049 RO 975 062 SI 143 152 170 682 SK 192 002 246 259 FI 42 000 47 000 56 000 SE 145 000 145 000 150 000 UK 273 750 274 000 274 000 EU 27 8 877 209 11 631 300 13 602 719
Evropské v ela ství po ty v ela 2003 2004-2006 2008-2010 BE 11 000 7 715 7 000 BG 0 CZ 49 734 48 678 DK 6 000 5 000 4 278 DE 103 600 103 600 103 600 EE 7 600 7 400 EL 22 000 19 560 19 814 ES 27 420 24 606 23 265 FR 100 000 100 000 69 600 IE 2 300 2 200 2 200 IT 75 000 50 000 70 000 CY 634 544 LV 8 300 3 300 LT 11 000 10 923 LU 650 650 369 HU 15 302 16 000 MT 168 168 NL 10 000 10 000 10 000 AT 25 027 24 421 23 000 PL 42 800 39 410 PO 26 000 22 000 15 267 RO 36 800 SI 7 955 7 620 SK 18 123 14 339 FI 4 200 4 200 3 300 SE 14 000 14 000 15 000 UK 43 600 43 600 43 900 EU 27 470 797 593 168 595 775
Evropské v ela ství elstev/km2
eské v ela ství v porovnání s ostatními státy EU R pat í mezi státy s nejvyšším po tem elstev na kilometr tvere ní. P esto chybí pro bezpe né opylení kulturních i plan rostoucích entomofilních rostlin cca 200 tisíc v elstev. Stejn jako v okolních zemích p evažuje hobby v ela ení (SRN, Rakousko, Slovensko).
eský svaz v ela ela i v echách se organizovali již v 18. století. V roce 2010 sdružoval 45 293 chovatel v el, kte í chovali 517 324 v elstev, dalších 1 314 len v elstva nechovalo. 1 280 chovatel el, tj. 2,7 % nejsou leny svazu. V roce 2010 lenové SV získali 7 455 tun medu a 240 tun vosku.
elstva v R 1990-2010 elstev 850000 800000 750000 700000 650000 600000 550000 500000 450000 400000
ela v R 1990-2010 ela 85000 80000 75000 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000
eský svaz v ela, o. s.
Podpora v ela ství Podpora podle titulu 1D. opylovací prémie, do 180 K na v elstvo a rok. Na ízení vlády 373/2010 Sb. Podpory jednotlivými krajskými ú ady. Program propagace spot eby medu.
Na ízení vlády. 373/2010 Sb. Vychází ze sm rnic EU. Je spolufinancováno EU a R Technická pomoc Boj proti varroáze Racionalizace ko ování Obnova v elstev Rozbory medu.
Kvalita medu Požadavky na kvalitu prodávaného medu stanovuje vyhláška MZe. 76/2003 Sb., o požadavcích na p írodní sladidla, med, cukrovinky, kakao, okoládu. Tato vyhláška odpovídá svými požadavky íslušné sm rnici EU. Norma jakosti SV. 1/1999 eský MED (viz dále).
Požadavky na med Obsah vody 20 %. Obsah HMF 40 mg/kg (u med deklarovaného p vodu ze zemí s tropickým p vodem a jejich sm sí m že být až 80 mg/kg).
eský med eský svaz v ela p ijal, stejn jako okolní v ela ské svazy vlastní normu, zp ís ující požadavky na med. Obsah vody maximáln 18 %. Obsah HMF 20 mg/kg.
Situace na trhu V roce 2010 se R stala zemí dovážející více medu než vyváží. Dovoz 1 987 t za 64,09 K /kg a vývoz 941 t za 55,65 K /kg (prvních 11 m síc 2010). V tržní síti v tšinou medy zahrani ní produkce. Vyskytují se medy s ozna ením p vodu neposta ujícím k ur ení skute ného zdroje: sm s med ze zemí EU, mimo EU a z tropického pásma toto ozna ení umož uje prodávat medy s vyšším % HMF zp sobeným nešetrným oh evem.
Spot eba cukru K zimnímu zakrmení jednoho v elstva je v R pot eba cca 15 18 kg cukru ro. eští v ela i spot ebují ro k zimnímu krmení v elstev cca 8 9 000 tun cukru.
Program propagace spot eby medu Pouze dva v EU R a spole ný program SRN, ecko a Velká Británie.