Biologie buňky struktura

Podobné dokumenty
Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Základy buněčné biologie

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

pátek, 24. července 15 BUŇKA

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Cytologie. Přednáška 2010

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Cytologie I, stavba buňky

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Schéma rostlinné buňky

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

(molekulární) biologie buňky

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

prokaryotní Znaky prokaryoty

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Digitální učební materiál

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Úvod do mikrobiologie

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Digitální učební materiál

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

ší šířen FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka - základní stavební a funkční jednotka těla

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

Syllabus přednášek z biochemie

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Úvod do předmětu fyziologie

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Biologie buňky struktura Jana Horáková Jana.horakova@tul.cz

Doporučená literatura o Alberts B. et al., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science o Pecka M., 2002, Laboratorní hematologie v přehledu (buňka a krvetvorba) o Nečas O. a kol., 2000, Obecná biologie

Objev buněk Spojen s objevem mikroskopu (R. Hook 1665) Rozšíření světelné mikroskopie v 19. století pozorování živých buněk Buněčná teorie: všechny živé buňky vznikají dělením existujících buněk (potvrzeno Louisem Pasteurem v 60. letech 19. století) Tkáně: buňky + mezibuněčná hmota (ECM) Velikost buněk a jejich částí: 5-20 µm, organely 200 nm- 2 µm, molekuly 1-20 nm, atomy 0,2 nm

Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Bakterie na epitelové buňce v lidských ústech

Prokaryotická buňka obuněčná stěna ocytoplazmatická membrána ocytoplazma ojádro NUKLEOID oribozomy oinkluze E. Coli BL21

Buněčná stěna opermeabilní, mech. Fce opeptidoglykan, G+/- običíky, fimbrie

Srovnání charakteristik prokaryot a eukaryot Charakteristika Prokaryota Eukaryota Organely nepřítomny přítomny jádro ne ano jadérko ne ano Genetická informace jediný chromosom mnohočetné chromosomy DNA obnažená spojená s proteiny Množení buňky dělení mitóza a meióza Syntéza proteinů spřažená s transkripcí v stejném kompartmentu RNA se tvoří v jádře; pak přenesena do cytoplasmy Energetický metabolismus anaerobní a aerobní aerobní Respirační enzymy v plasmatické membráně v mitochondriích Buněčná stěna přítomna Chybí, ale je zde extracelulární matrix Cytoskelet ne ano Endocytóza nebo exocytóza ne ano

A) Schéma živočišné buňky: a - lysozóm, b - sekreční váček, c - plazmatická membrána, d - Golgiho komplex, e - desmozóm, f - centriol, g - endoplazmatické retikulum, h - jádro, i - jadérko, j - chromatin, k - ribozómy, l - mitochondrie, m - základní cytoplasma. B) Schéma rostlinné buňky: a - vakuola, b - váček, c - plazmatická membrána, d - diktyozóm (Golgiho tělísko), e - plastid, f - plazmodesm, g - endoplazmatické retikulum, h - jádro, i - jadérko, j - chromatin, k - ribozómy, l - mitochondrie, m - základní cytoplasma, n - buněčná stěna.

živočišné buňky Tvar buňky udržuje cytoskeletární struktura Neřítomnost silné buněčné membrány umožňuje buňkám snadný vzájemný kontakt, vzájemné rozpoznání, imunologické a antigenní interakce Organely zaujímají asi polovinu objemu buňky

Struktura živočišné buňky Podle tradičního dělení v buňce rozeznáváme 1. Cytosol 2. Funkční buněčné struktury 3. Buněčné inkluze Cytosol (cytoplasma) ozákladní tekutá složka buňky (koloidní systém) oroztok Al + OL, proměnlivé složení ofce výměna látek, činnost organel, metabolismus

Funkční buněčné struktury (buněčné organoidy, organely) obuněčné obaly (m) ojádro (m) ojadérko omitochondrie (m) oendoplazmatická síť (m) oribozómy odělící tělísko (centrozóm) centriol olysozómy (m) ogolgiho komplex (aparát) (m) omikrotělíska (m) ocytoskelet (buněčné fibrily, mikrotubuly) obuněčné inkluze (metaplasma) (m někdy) (zásobní látky) operoxizómy (m)

buněčné obaly buněčná stěna (rostliny, vejce ptáci, plazi, protozoa) Cytoplasmatická membrána (plasmolema, u všech buněk) Prokaryonta pouze plasmatická membrána Eukaryonta ohraničení buněčných organel

Cytoplasmatická membrána o lipidy + bílkoviny otloušťka 5-7,5 nm

. Cytoplasmatická membrána asymetrie o Dvojvrstva, 5-7,5 nm (cca 50 atomů) o Horní část hydrofilní o Spodní část (vnitřní) hydrofobní

Fosfolipidy fosfoatidylcholin (lecitin)

. Cytoplasmatická membrána fluidní (dynamický) charakter dvojrozměrná tekutina

Cholesterol Jen v živočišných buňkách Snižuje tekutost a propustnost membrán, zpevňuje dvojnou vrtsvu Vyplnění mezer mezi sousedními fosfolipidovými molekulami (nepravidelnost v nenasycených uhlovodíkových řetězcích)

Glykolipidy Vnější vrstva membrány - cukerné skupiny ve vnějším prostředí buňky (část ochranného pláště=glykokalyx)

. Proteiny cytoplazmatické membrány o membránové proteiny specifická fce: tok látek, E, info enzymy, receptory, transportéry o Dle umístění v membráně: transmembránový protein, periferní Model Tvoří cca 50% hmotnosti většiny plazmatických membrán

. Cytoplasmatická membrána semipermeabilní (selektivně propustná) Transport látek: oprostá difuze (nespecifická permeace) ousnadněná difuze oaktivní transport (membránové pumpy, endocytóza a exocytóza) (

Prostá difúze: plyny, hydrofobní molekuly rozpustné v tucích (steroly), malé hydrofilní molekuly bez náboje (voda, alkoholy, močovina) Specifické přenašeče: přenašečové a kanálové proteiny

Přenašečové proteiny

Aktivní transport sodíko-draslíková pumpa

Kanálové proteiny

. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Exocytóza

. Buněčné jádro (karyon, nucelus) o Ve všech dělících se buňkách o rozmanitý tvar, velikost stáří, fce o fce- genetická, metabolická o složení: NA, proteiny chromozomy (chromatin) o Části: jaderná membrána chromatin nukleoskelet jadérko/ka (

. Jaderná membrána (karyoteka) odvojitá, perinukleární prostor oselektivně prospustná ootvory (poriny) - transport velkých molekul (mrna) (

. Jadérko (nucleolus) obez membrány (nemá trvalou strukturu) ofce: tvorba rrna reg. proliferace reg. transportu RNA onejpočetněji - proliferující bky o vel. 1 um o Indikátor transkripční aktivity buněk (

. Mitochondrie ov cytoplasmě 50-5000, 1um odvojvrstevná membrána vnitřní kristy (velký povrch, enzymy) ovlastní genetický systém (mt DNA kóduje 13 proteinů)

. Mitochondrie ofce: buněčné dýcháníoxidativní fosforylace ATP ometabolizmus: cukry, tuky, aa ovnější X Vnitřní membrána rozdílné složení - > různá propustnost omatrix, oxizomy o semiautonomní druhý genetický systém cirkulární DNA 16,5kbp mitoribozomy ATP

. Ribozomy o Struktura: velká podjednotka, malá podj. o Složení 65% RNA, 35% bílkoviny

. Ribozomy o Zrnité oválné útvary 15-25 nm, polyribozomy o Připojeny na membránu ER, volně v cytoplasmě o Fce: proteosyntéza

. Endoplasmatické retikulum o Soustava kanálků a dutých lamel prostupujících základní cytoplazmu, vystupují na povrch bky, mezi póry JM o membrána, 5 nm o Vnitrobuněčný transport : CM-jádro o Drsné ER - povrch pokryt ribozómy, synt. bílkovin, tuků o hladké ER synteza glykogenu, steroidů, detoxikace

. Golgiho systém (aparát) o Shluky plochých cisteren, vaků, váčků (podobné ER) o Spojení s jádrem a povrchem bky o Fce: zpracovává produkty ER (tuky, hormony, enzymy, cukry), řídí pohyb makromolekul v buňce Produkty odškrcuje v podobě váčků (hydrolytické enzymy-lysozomy) Řídí vylučování nepotřebných látek z buňky a transport látek tvořených buňkou Poskytuje cukry pro tvorbu glykoproteinů

. Sekreční dráha v buňce

. Lysozomy o Kulovité částečky 40-70 um, 1 membrána o Obsah: hydrolytické enzymy (proenzymy) o po aktivaci ph 5 (pinocytóza/fagocytóza) o Fce: trávící vakuoly - rozklad bílkovin, NA, sacharidů (tuky NE) o Hladovění: částečná autolýza o Umírání bky, apoptóza: vylití lysozomů úplná autolýza (rychlé odstranění buněk z tkání)

.. o peroxizomy: oxidační enzymy Fce: oxidace pro buňku toxických látek (alkohol) Glukoneogeneze (AA a tuky na cukry), játra-ledviny o Glyoxizomy (rostliny): E glyoxalátového cyklu Peroxisomy v jaterních buňkách

. cytoskelet o Soustava vláknitých a trubicovitých útvarů o Pohyb/zpevnění buňky, mezibuněčné spoje o Mikrofilamenta, mikrotubuly, intermediární filamenta o Fce: dělení jádra udržení tvaru buňky Poloha/přesun organel

. mikrofilamenta o Plná vlákna o průměru 4-6nm o Fce: pohyb (bky, struktur uvnitř), změna tvaru bky o Kontraktilní proteiny- 2 typy (aktin, myozin) - globulární Aktinová vlákna v buňkách- a)mikroklky enterocytů, b)hladká svalovina, c)pseudopodie, d)dělicí se buňky

. myozin o Schopen vázat se na aktin a současně měnit prostorovou konfiguraci části molekuly (hlavičky) o Aktin-myozin: struktury schopné měnit polohu-pohyb

mikrotubuly o Dlouhé duté struktury, 20-30nm o Složení: tubulin (α, β) o Fce: dělící vřeténko

. Cytocentrum (centrozom, centrioly) o Centrozom 2 centrioly 9x3 mikrotubuly (dělící vřeténko) o Poblíž jádra o Fce: dělení bky (mitoza)

Intermediární filamenta o Tvoří strukturu vláken o průměru 6-12nm o Nemají kontraktilní schopnosti x udržují vnitřní strukturu buňky o Fibrilární bílkoviny o Fce: vnitřní struktura bky (podpora, vymezení d mezi organelami) Mezibuněčné spoje (konexiny) Extracelulární matrix: kolagen, elastin

Intermediární filamenta

Cytoskelet Actin mikrotubuly jádro

Buněčné inkluze o Kapénkové/krystalické struktury/zrna o Složení: rezervní látky (glykogen, tuky)/odpadní látky Žlázová buňka v žaludku tuková buňka

DĚKUJI ZA POZORNOST!!! HTTPS://WWW.YOUTUBE.COM/WATCH?V=DNGSFL2X3NC HTTPS://WWW.YOUTUBE.COM/WATCH?V=RABKB5AS2ZG HTTPS://WWW.YOUTUBE.COM/WATCH?V=ZK6YP1SMBXK&IN DEX=22&LIST=RDRABKB5AS2ZG