Strunatci - Nejdokonalejší kmen živočichů - Základní znaky: Struna hřbetní (zárodečné stadium nebo po celý život) Páteř z obratlů (obratlovci) Trubicovitá nervová soustava Srdce na břišní straně těla Uzavřená cévní soustava Ocas - Přizpůsobili se životu ve všech prostředích Pláštěnci - Pokožka vylučuje sliz - plášť - Společensky, přisedlé na mořském dně SUMKY - Struna hřbetní v larválním stadiu
- Dlouhé řetězce volně se vznášející v mořské vodě SALPY - Žijí v koloniích, které se vznášejí ve volném moři a tvoří tak součást planktonu. - Je u nich známá rodozměna střídání pokolení, jež se střídají pohlavně, s pokoleními, množícími se nepohlavně.
Bezlebeční - je nejznámější kopinatec, zástupce primitivních strunatců. Podobá se drobné rybce, ale místo kostry má jen chrupavčitou hřbetní strunu. Celý živočich je poloprůsvitný, růžově zbarvený a dosahuje délky maximálně 8 cm. - Kopinatec plžovitý je aktivnější především v noci, kdy filtruje vodu a konzumuje řasy, nálevníky a drobné korýše. Přestože je schopný volně plavat, většinu života stráví zahrabaný v písku v hrubším písku je zahrabaný celý, v jemnějším nechává vystrčenou přední část těla. Na bahnitém dně nežije, protože by při zahrabání nemohl dýchat. Dožívají se až 4 let
Obratlovci Kruhoústí Paryby Ryby Obojživelníci Plazi Ptáci Savci Kruhoústí - skupina obratlovců, kteří mají úhořovité tělo bez ploutví jen s ocasním lemem - Jejich kostra je chrupavčitá. Jejich ústa tvoří kruhovitá přísavka bez čelistí. Pokožka je velmi citlivá na světlo. Na přídi mají ústní nálevku s
přísavkou, nápadné oči, čichovou jamku. Tělo je opatřeno žaberními štěrbinami (celkem 7), které jsou za hlavou a po stranách těla. - Na hřbetě mají strunu hřbetní (která je rozčleněna na obratle ve tvaru trojúhelníku) s míšním kanálem. - Typickým orgánem je proudový orgán. - Mihule vývoj: z vajíček se líhnou larvy, které jsou odlišné od dospělců - oči překryté kůží, ústa postrádají jazyk i zuby. Larva žije déle než dospělec několik let, živí se detritem a mikrořasami. - Mořské druhy se po metamorfóze PŘEMĚNĚ vracejí zpět do moře nebo brakických vod. Zde se pak živí dravě a také přisátím na hostitele - paraziticky. Mihule mořská. - Dospělci nepřijímají potravu a před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, kde po výtěru hromadně hynou. - Nejběžnější druh u nás je Mihule potoční (Lampetra planeri) jejíž larvy nazýváme minohy a žijí asi 4 roky převážně zahrabány v nánosech dna řeky. Vzhledem k znečištění našich řek se minohy dnes vyskytují již jen vzácně v některých lokalitách a jsou chráněnými živočichy. Paryby - jsou mořští, vzácně i sladkovodní živočichové. Jsou to nejen dravci s torpédovitým, nebo shora zploštělým tělem, které mají pokryté plakoidními šupinami. - Ústní otvor mají na spodní straně hlavy.
- Známe asi 850 druhů, jejich velikost se pohybuje mezi 50 cm až 18 metry. - Vnitřní kostru mají chrupavčitou - Oplození je vnitřní, vajíčka se mohou vyvíjet velmi různě. Kromě vejcorodých druhů jsou vejcoživorodé i živorodé. U žraloků je znám nitroděložní kanibalismus, kdy nejsilnější embrya požírají své slabší sourozence. - Spotřebují mnoho kyslíku. Žábry mají 5-7 žaberních štěrbin. - Velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku, jejichž váha tvoří asi 10% celkové váhy tvora a mohou sloužit jako barometr a vyvažovací orgán. - Proudový orgán - postraní čára, slouží jako hloubkoměr a na měření slanosti a teploty vody. - nemají plynový měchýř. - Oči - Nemají víčka a oko je nehybné, poměrně těžko zranitelné,to proto,že si při lovu dává "blanu" v tu chvili se řídí podle el.vln,na které jsou VELMI citliví.když paryby útočící na člověka vidí lachtana,mohou si ho snadno splést s člověkem a zabít ho. - Čich - Paryby mají vynikající čich schopný ucítit kapku krve až na deset kilometrů. Nemají žádnou chuť. Nadřád rejnoci Nadřád žraloci
Podtřída chiméry Ryby - jsou přizpůsobeny životu ve vodě, obývají sladké, brakické (smíšené) i slané vody, včetně extrémních biotopů jako jsou sodné termální prameny, periodicky vysychající vody nebo vody podzemní. - Počet druhů kostnatých ryb se odhaduje na 24 000 30 000.
- mají nezastupitelnou roli ve vodních ekosystémech a mají také velký význam ekonomický jsou významnou lidskou potravou, ale i předmětem obchodu pro okrasné účely a akvaristiku. - Tělo tvoří hlava, trup a ocas - Kostěná kostra, páteř z obratlů, ploutevní paprsky - Ploutve párové a nepárové - Kryto kůží (šupiny) a slizem Trávicí soustava Ryby přijímají potravu ústy (ústa mohou být horní, dolní nebo koncová). V dutině ústní se mohou vyskytovat zuby, ale neprodukují sliny. Za dutinou ústní se nachází hltan. Na jeho dně jsou u některých skupin umístěny požerákové zuby, které vznikly přeměnou pátého páru žaberních oblouků. Požerákové zuby slouží k mechanickému trávení potravy. Trávící trubice pokračuje jícnem, žaludkem, střevem, ve kterém jsou pylorické výběžky s funkcí sekrece trávících enzymů. Trávící trubice končí řitním (análním) otvorem. Součástí trávící soustavy jsou i játra, slezina, žlučník, slinivka břišní.
Dýchací soustava Žábry chráněny plochými kostmi skřelemi Primárním dýchacím orgánem ryb jsou čtyři páry žaber umístěné na kostěných žaberních obloucích v žaberní dutině. Žábry slouží k výměně dýchacích plynů mezi krví a vodou. Přídavné dýchací orgány Mnoho druhů ryb žije ve vodách s velmi nízkým obsahem kyslíku a některé jsou dokonce obojživelné. U těchto druhů se vyvinuly různé přídavné dýchací orgány sloužící k dýchání kyslíku vzdušného Bahník australský dvojdyšná ryba Postranní čára: proudový orgán, vnímání tlaku a pohybu vody Plynový měchýř: nadnášení ryby a udržuje jejich tělo v určité poloze v různých hloubkách Cévní soustava - dvoudílné srdce - proměnlivá tělesná teplota
Nervová soustava: - mozek, mícha, nervy Smyslová soustava. - Oči, vnitřní ucho, čichové jamky, hmatové vousy, postranní čára Rozmnožování ryb - jsou gonochoristé, odděleného pohlaví. Pohlavní žlázy jsou párové. Pohlavní dimorfismus rozlišení samičky a samečka se takřka nevyskytuje. - Samička je jikernačka, sameček je mlíčňák - Rozmnožování u ryb se říká tření. - Vnější oplození - Plůdek se žloutkovým vakem Biotopy Podle vodního prostředí, ve kterém žijí: Sladkovodní žijí ve sladké vodě Mořské žijí ve slané vodě (moře a oceány) Tažné ty se dále rozdělují: o Anadromní žijí ve slané vodě, ale rozmnožují se ve sladké vodě (např. losos) o Katadromní žijí naopak ve sladké vodě, ale rozmnožují se ve slané vodě (např. úhoř) Pásma tekoucích vod: Pstruhové Lipanové Parmové Cejnové Dělení ryb: LALOKOPLOUTVÉ
- Předci obojživelníků - Latimerie podivná PAPRSKOPLOUTVÉ Sladkovodní: Přizpůsobily se životu ve sladké vodě (tekoucí a stojaté) www odkazy na zástupce sladkovodních ryb: www. cs.wikipedia.org/wiki/kategorie:sladkovodní_ryby www.rybareni.euweb.cz/atlas_ryb.php?sct=sladkovodni www.mrk.cz/r/atlasy/atlas_ryb/vsechny/ www.crsmo-litomysl.wbs.cz/atlas_ryb.html Mořské: www odkazy na nejznámější mořské zástupce: www. zivazeme.cz/atlas-ryb.php www.cs.wikipedia.org/wiki/kategorie:mořské_ryby rybářské flotily:
Rybníkářství: V Česku, respektive na českém území má rybníkářství dlouholetou tradici, která sahá až do 12. století, kdy byl v roce 1115 založen nejstarší doložený rybník na území Čech na základě zakládací listiny kladrubského kláštera. V oblasti Třeboňské pánve se začaly zakládat rybníky za vlády Jana Lucemburského a následně i Karla IV., kdy vznikl nejstarší jihočeský rybník Dvořiště. Současná situace v ČR Rybníkářství dominující v produkčním hospodářství České republiky je typické pro střední a východní Evropu. Jeho rozvoj v Česku je nerozlučně spojen s
rodem Rožmberků. Tradičními rybníkářskými oblastmi České republiky jsou Třeboňsko, Jindřichohradecko a Českobudějovicko. V Česku se celkem nachází okolo 21 000 rybníků.