PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ STRUČNÉ POZNÁMKY K PŘEDNÁŠCE (14. 12. 2011) Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví Období růstu ČEZ tváří v tvář krizi Nová vize a strategie 0
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví Období růstu ČEZ tváří v tvář krizi Nová vize a strategie 1
HLAVNÍMI HRÁČI NA TRHU S ELEKTŘINOU JSOU VÝROBCI, OBCHODNÍCI, PŘENOSOVÁ A DISTRIBUČNÍ SOUSTAVA A KONCOVÍ ODBĚRATELÉ ELEKTŘINY 2
TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU JE DNES V EVROPĚ PLNĚ LIBERALIZOVÁN A ODEHRÁVÁ SE NA TERITORIU VÝZNAMNĚ PROPOJENÝCH PŘENOSOVÝCH SOUSTAV Výroba v regionu střední Evropy 2010, netto Středoevropský trh s elektřinou střední Evropa ČEZ ČEZ podíl TWh 1678 63 3,8 % GW 411 13 3,3 % 3
VELKOOBCHODNÍ CENA ELEKTŘINY SE UTVÁŘÍ NA TOMTO TRHU NA ZÁKLADĚ MNOHA FAKTORŮ SOUHRNNÉ NABÍDKY A POPTÁVKY ILUSTRATIVNÍ Výrobní náklady dle typu zdrojů Nižší poptávka Vyšší poptávka /MWh Vyšší cena Nižší cena černouhelné paroplynové topné oleje plynové Větší poptávka po elektřině vede k růstu ceny elektřiny Vzrůst provozních nákladů (např. cena paliva) vede k růstu ceny elektřiny vodní větrné jaderné hnědouhelné Faktory poptávky např. spotřeba průmyslu a domácností, kapacity pro přeshraniční přenos elektřiny atd. Dostupná kapacita (MW) 4
CENY VSTUPNÍCH KOMODIT JSOU VELMI VOLATILNÍ, PROTO I VÝROBNÍ CENA ELEKTŘINY ZNAČNĚ KOLÍSÁ 180 150 120 90 60 Oil Brent (USD/bbl) CO 2 allowances NAPII (EUR/t) 35 30 25 20 15 10 30 5 0 0 Coal (USD/t) Power price - EEX Y+1 (EUR/MWh) 5 01/2006 07/2006 01/2007 07/2007 01/2008 07/2008 01/2009 07/2009 01/2010 07/2010 01/2011 07/2011 01/2006 07/2006 01/2007 07/2007 01/2008 07/2008 01/2009 07/2009 01/2010 07/2010 01/2011 07/2011 250 100 200 80 150 60 100 40 50 20 01/2006 07/2006 01/2007 07/2007 01/2008 07/2008 01/2009 07/2009 01/2010 07/2010 01/2011 07/2011 01/2006 07/2006 01/2007 07/2007 01/2008 07/2008 01/2009 07/2009 01/2010 07/2010 01/2011 07/2011 0 0
NAPROTI TOMU POPTÁVKA PO ELEKTŘINĚ JE ZÁVISLÁ NA VÝVOJI CELÉ EKONOMIKY MEZIROČNÍ INDEXY SPOTŘEBY ELEKTŘINY A HDP V ČR 8% 6% 4% Spotřeba elektřiny HDP 2% 21% 0% -2% 4% -4% -6% Propad způsobený hospodářskou krizí 50% -8% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 zdroj: ČSÚ, ERÚ, ČEZ 6
STŘET NABÍDKY A POPTÁVKY NA MIKRO ÚROVNI: VELKOOBCHODNÍ TRH SPOJUJE ROZDÍLNÉ POŽADAVKY ZÁKAZNÍKŮ A VÝROBCŮ c Odběratel Koncoví odběratelé mají zájem pokrýt očekávanou spotřebu za minimální cenu Typická spotřeba kolísá: vyšší v zimě, nižší v létě, vyšší ve dne, nižší v noci apod. Obchodník 1 Obchodník 2 Obchodníci uspokojují protichůdné zájmy výrobců i odběratelů Berou na sebe riziko otevřené pozice Výrobce 1 Výrobce 2 Výrobce 12 Výrobci mají zájem získat co největší marži při optimálním vytížení svých zdrojů Typická výroba: maximální téměř po celý rok, nulová během odstávek 7
A TVOŘÍ TAK CENU ELEKTŘINY PRO KONEČNÉ ZÁKAZNÍKY V ŘETĚZCI: VÝROBA > VELKOOBCHODNÍ TRH > OBCHODNÍCI > MALOOBCHODNÍ TRH VÝROBA VELKOOBCHODNÍ TRH OBCHODNÍCI MALOOOBCHODNÍ TRH Cena velkoobchodních produktů je ovlivněna: cenou paliv ropa uhlí zemní plyn atd. cenou emisních povolenek CO 2 variabilními náklady zdroje fixními náklady zdroje Futures - standardní produkty: MW Roční produkt 0 MW 0 MW 0 QI Čtvrtletní produkt QII QIII Měsíční produkt QIV SPOT ceny: Denní trh s elektřinou rok rok rok Cena maloobchodních produktů je ovlivněna: vstupní cena velkoobchodních produktů cena odchylky režie obchodní marže cena rizik FX CZK/EUR změna tvaru diagramu atd. Produkty pro tarifní zákazníky: Jednotarif Dvoutarif Produktové řady atd. Produkty pro firemní zákazníky: Individuálně stanovená cena Postupný nákup SPOT atd. PXE, OTC, OKO, Základní ocenění SE Riziko změny diagramu Náklady obchodu Obchodní marže Kalkulovaná cena (online) Náklady na změnu ceny Nabízená cena pro KZ Koncoví zákazníci, obchodníci s EE, 8
PRO VĚTŠINU ZÁKAZNÍKŮ JSOU VÝSLEDNÉ PLATBY ZA ELEKTŘINU Z VÝZNAMNÉ ČÁSTI REGULOVANÉ Maloodběratelé (MOO) (domácnosti) Koncoví zákazníci v ČR (počty odběrných míst) MOO ~ 5 mil. OM regulované poplatky 51,9% silová elektřina 48,1% Maloodběratel - podnikatel (MOP) (podnikatelé) MOO ~ 800 tis. OM regulované poplatky 52,6% silová elektřina 47,4% Velkoodběratelé (VO) (velké firmy) VO ~ 30 000 odběrných míst regulované poplatky 40,3% silová elektřina 59,7% Zdroj: ERÚ a ČEZ, stav v roce 2012; podíly SE a RP jsou kalkulovány z pohledu zákazníků Skupiny ČEZ 9
PROČ NELZE PRODÁVAT ZA JINOU NEŽ TRŽNÍ CENU? Příklad: Aktuální tržní cena 50 EUR/MWh, záměr k prodeji za 40 EUR/MWh. poškození zájmů minoritních akcionářů (vědomé a systematické zhoršování výsledku hospodaření firmy prodejem za výrazně ceny nižší než ceny v místě a čase obvyklé) zneužívání dominantního postavení (systematickým prodejem za mimo-tržní cenu) -ostatní výrobci na trhu by realizovali ztrátu zneužívání dominantního postavení (v případě selektivního prodeje určité skupině účastníků trhu), ČEZ by musel by dát stejné podmínky všem, čímž by ničil hodnotu společnosti pro všechny vlastníky (včetně státu). rozpor s evropskou legislativou o volném trhu s elektřinou (viz. řízení Evropské komise proti Francii z důvodu regulovaných cen) 10
SIMULACE PRODEJE ZA NETRŽNÍ CENU Simulace ČEZ by nabízel do trhu k prodeji za 40 EUR (ať už na burze či v aukci) Všichni ostatní účastníci trhu vidí, že se jedná o umělou, netržní cenu a tedy příležitost k výdělku Dojde k masivnímu nákupu elektřiny od ČEZ všemi subjekty českého i evropského trhu, kteří si elektřinu podrží a následně ji začnou prodávat zpět do trhu za tržní cenu 50 EUR. Výsledek ČEZ přijde o zisk ve výši 10 EUR/MWh x prodaný objem a poškodí tak své akcionáře ČEZ se vystaví riziku soudních pří ze strany minoritních akcionářů, poškozených výrobců, atd. Stát přijde o související dividendu ze zisku jakož i o část daňových výnosů ze zisku, který realizují ostatní obchodníci s elektřinou (většina je registrovaná v zahraničí!) Zákazník cenu 40 EUR nikdy nedostane, neboť zisk realizují ostatní obchodníci a trh cenu zpět vrátí na aktuální tržní úroveň 50 EUR 11
TRŽNĚ ORIENTOVANÉ ŘEŠENÍ: SKUPINA ČEZ NAKUPUJE ELEKTŘINU PRO TARIFNÍ ZÁKAZNÍKY PODLE PŘEDEM OHLÁŠENÉ A TRANSPARENTNÍ METODIKY Metodika jasně stanovuje principy/pravidla pro pořízení elektřiny pro tarifní zákazníky. Potřebný objem elektřiny je rozdělen na 10 shodných objemových dílů a objem elektřiny v každém dílu byl/je postupně nakoupen za aktuální cenu v jednom z měsíců leden-říjen předcházejícího roku. Metodika je definována tak, aby v případě růstu cen byl nákup urychlen a v případě poklesu se vyčkalo až do cenového dna (minimalizace ceny pořízení) Dosažená cena se průběžně zveřejňuje v Kč/MWh na webových stránkách Skupiny ČEZ (www.cez.cz) tak, aby byla pod kontrolou veřejnosti Aplikovaná metodika nákupu elektřiny pro tarifní zákazníky byla nezávislou komisí ERÚ shledána transparentní a prozákaznickou 12
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví Období růstu ČEZ tváří v tvář krizi Nová vize 13
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MAJÍ ROZDĚLENY SVOJE ROLE A KOMPETENCE PŘI REGULACI ENERGETIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu Energetický regulační úřad Energetický zákon Státní energetická inspekce Autorizace Licence Regulace cen Kontrola a pokuty Energetické odvětví Ministerstvo životního prostředí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 14
ENERGETIKU REGULUJÍ HNED V NĚKOLIKA SMĚRECH legislativně stanovená práva a povinnosti obecné legislativní nastavení práv a povinností, které má samozřejmě vliv i na energetiku (například antimonopolní předpisy, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, daňová legislativa, správní právo apod.) možnost vykonávat některé činnosti pouze na základě státního souhlasu licence na výrobu elektřiny licence na přenos elektřiny licence na distribuci elektřiny licence na obchod s elektřinou licence na činnosti operátora trhu cena za dopravu elektřiny (přenos a distribuce) regulace cen za některé činnosti cena za systémové služby cena za decentrální výrobu cena operátorovi trhu cena příspěvku za obnovitelné zdroje a kogeneraci 15
ZÁSADNÍ DOPAD NA ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI MÁ LEGISLATIVA EU JEDNÍM Z PŘÍKLADŮ JSOU TZV. LIBERALIZAČNÍ BALÍČKY první liberalizační balíček (1996) směrnice 96/92/ES ustavující pravidla pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny dále stanovuje pravidla organizace a fungování sektoru elektřiny, přístup na trh, kritéria a procedury týkající se tendrů, autorizací a provozování systémů směrnice 2003/54/ES nahrazující předcházející směrnici 96/92/ES druhý liberalizační balíček (2003) kompletní otevření trhu s elektřinou, vytvoření podmínek pro konkurenční prostředí a ustavení jednotného trhu, právní a funkční unbundling povinnost členským státům přijmout opatření k dosažení jasně stanovených cílů ochrana ohrožených skupin zákazníků, ochrana práv spotřebitele, podpora ekonomické a sociální soudržnosti třetí liberalizační balíček (2009) směrnice 2009/72/ES nahrazující předcházející směrnici 2003/54/ES vlastnický unbundling na úrovni přenosu nařízení (ES) 714/2009 posílení přeshraničního obchodu s elektřinou, založení sítě provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E na EU úrovni nařízení (ES) 713/2009 o zřízení Agentury pro spolupráci národních regulačních úřadů 16
EU PŘIJALA TAKÉ KONKRÉTNÍ LEGISLATIVU V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KLIMATICKO-ENERGETICKÝ BALÍČEK Politický závazek členských států EU (březen 2007) snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990 zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020 Promítnutí do schválených legislativních opatření (2009) revidovaná směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS směrnice) směrnice o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE směrnice) směrnice o separaci a ukládání CO 2 do geologického podloží (CCS směrnice) rozhodnutí o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS ( Effort Sharing Decision) 17
CÍL 20 % SPOTŘEBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ PŘEVEDENÝ DO REALITY Cíl EU je 20% spotřeby z OZE do roku 2020 20% 20% spotřeby energií v EU z OZE To znamená 34% 34% vyrobené el. a tepla z OZE To znamená ~100% Nová výstavba OZE odpovídá ~100% stávající inst. kapacity konvenčních zdrojů To znamená, že fakticky veškeré nové investice budou realizovány v OZE To znamená, že výrazně poroste regulovaná část ceny elektřiny To znamená, že hrozí propad cen silové elektřiny (neregulované části) na trzích To znamená, že elektrizační soustava bude více nestabilní a může docházet k výpadkům elektrické energie 18
TENTO NESMÍRNĚ AMBICIÓZNÍ CÍL JE ALE ZŘEJMĚ REÁLNÝ Nárůst výroby z OZE v EU* TWh/rok 168187 222 320 245 279 ostatní OZE 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Růst 14% extrapolovaný z 2005-2010 vítr 872 2020 potřebná výroba z OZE mimo stávající hydroelektrárny Dosažení cíle EU je reálné Významné OZE projekty se teprve připravují: Instalace větrných elektráren na moři OZE ve východních zemích EU Levnější fotovoltaika Rozvoj biomasových projektů Podpora OZE na národní i evropské úrovni se nemění navzdory krizi Nezávislí analytici odhadující potenciál OZE považují splnění za reálné * po odečtení průměrné roční výroby existujících hydroelektráren 356 TWh 19
PLÁNOVANÁ ÚSPORA EMISÍ EU MÁ VŠAK V GLOBÁLNÍ BILANCI VELMI OMEZENÝ DOPAD 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0-1000 Změna emisí CO 2 do roku 2020 v mil. tun, srovnání k roku 2008, predikce EIA Ostatní svět (mimo EU) Čína EU Splnění 20ti procentního cíle v EU nezněmí trend výrazného růstu světových emisí, protože se EU podílí na dnešních světových emisích CO 2 pouze z 13% Očekávaný přírůstek emisí mimo EU do roku 2020 je 7x vyšší než plánovaná úspora EU Pro účinné řešení klimatické otázky je potřeba aktivní účasti všech klíčových emitentů Zdroj: EU, Energy Information Agency 20
NAVÍC MÁ TATO POLITIKA I NEGATIVA: ROSTOUCÍ PRODUKCE Z OZE VÝRAZNĚ ZVYŠUJE NÁROKY NA SÍTĚ A REGULAČNÍ VÝKON A VEDE K VYŠŠÍ VOLATILITĚ CEN 60 50 40 30 20 10 0 0 Podíl výroby z větru na celkové spotřebě ve Španělsku během jednoho dne % celkové spotřeby, rok 2009 2 nejvíce větrný den nejméně větrný den 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 S narůstajícím výkonem větrných a fotovoltaických elektráren vzroste potřeba flexibilních zdrojů plynových a vodních elektráren Volatilita výkonu větrných elektráren s sebou přináší vyšší volatilitu spotových cen elektřiny Rozvoj OZE může způsobit distorzi velkoobchodních cen (v 1Q/2010 se cena ve Španělsku pohybovala okolo pouhých 25 Eur/MWh kvůli vysoké velké výrobě z OZE) 21
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví Období růstu ČEZ tváří v tvář krizi Nová vize 22
V ROCE 2004 BYL ČEZ STABILNÍ VÝROBNÍ FIRMOU SE SILNOU POZICÍ NA ČESKÉM TRHU A MAJETKOVÝMI PODÍLY V 5 DISTRIBUČNÍCH SPOLEČNOSTECH... Regionální distribuční společnosti (tzv. REAS ) Děčín SČE Hradec Králové Praha STE VČE Ostrava ZČE Plzeň a SME České Budějovice Brno 23
... ALE ČELIL NĚKOLIKA ZÁSADNÍM VÝZVÁM, KTERÉ MOHLY SNADNO OHROZIT JEHO POSTAVENÍ Závislost jen na českém trhu Konsolidace energetických trhů Liberalizace trhu s elektřinou Efektivní restrukturalizace a integrace REAS Stárnoucí výrobní portfolio 24
PROTO BYLA NA POČÁTKU FORMULOVÁNA VIZE PŘEMĚNIT ČEZ NA VELKOU MEZINÁRODNÍ SPOLEČNOST, KTERÁ OBSTOJÍ V EVROPSKÉ KONKURENCI Vize Stát se jedničkou na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě Integrace Obnova zdrojů Zahraniční expanze (2004-8) (2007-20) (2004-10) Firemní kultura zaměřenánavýkon 25
PŘECHOD Z REGULOVANÉHO NA PLNĚ LIBERALIZOVANÝ TRH ČEZ ÚSPĚŠNĚ ZVLÁDL A ZÁROVEŇ SE PŘITOM ZMĚNIL NA PROCESNĚ ORIENTOVANOU ORGANIZACI 2003 2008 Skupina ČEZ ČEZ REAS SČE SME STE ZČE VČE Projekt VIZE 2008 Naplnit požadavky unbundlingu oddělením distribuce a prodeje EE Začlenit REAS do Skupiny ČEZ a vytvořit tak integrovanou, procesně orientovanou organizaci Realizovat úspory využitelné pro mezinárodní expanzi a zvyšování hodnoty společnosti (2 mld Kč ročně) Zvýšit efektivitu zavedením nejlepších praxí Skupina ČEZ Centrála ČEZ Hlavní činnosti Podpůrné činnosti Vedlejší činnosti 26
PROJEKT VIZE 2008 BYL ZAVRŠEN O ROK DŘÍVE, DOSÁHL VÝZNAMNÝCH KVALITATIVNÍCH I KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ Kvalitativní výsledky projektu Kvantitativní výsledky projektu Všech deset nových společností plně funkčních Naplněn právní unbundling Zachován sociální smír Transformace urychlena dokončený projekt tak mohl být nahrazen novým strategickým pilířem Efektivita Uskutečněno 80 transakcí typu outsourcing, vklad částí podniků a fúze Převeden majetek ve výši 77 mld. Kč (v přeceněné hodnotě) Vytvořeny předpoklady pro úsporu 2,8 mld. Kč ročně v následujících letech 6 686 zaměstnanců převedeno do nových procesních společností 27
A ČEZ SI DODNES ZACHOVAL STABILNÍ POSTAVENÍ NA DOMÁCÍM TRHU Těžba uhlí Výroba Přenosová soustava Distribuce Dodávky pro konečnou spotřebu ČEZ 49% 22 milionů tun 74% 63,3 TWh 100% 56,3 TWh 5 z 8 distribučních regionů 61% zákazníků 44% 23,8 TWh Ostatní 51% 22,3 milionů tun 26% 22,6 TWh 39% zákazníků 56% 33,8 TWh ČEZ vlastní 100% podíl v největší české těžební společnosti (Severočeské doly) V kontextu propojené střední Evropy však podíl ČEZ dosahuje jen necelá 4 % a trh je plně konkurenční Českou přenosovou soustavu vlastní a provozuje ČEPS, jejímž 100% vlastníkem je český státu Regulováno ze strany ERÚ Trh je plně konkurenční zdroj: ČEZ, ERÚ, 2010 28
VÝROBU LZE POKRÝT RŮZNÝMI TYPY ELEKTRÁREN, KAŽDÁ MÁ SVÉ VÝHODY A NEVÝHODY Jádro Uhlí Plyn Obnovitelné zdroje Žádné emise CO 2 Stabilita dodávek paliva, možnost předzásobení Nejnižší náklady Jediné palivo, kterého je v našem regionu dostatek Fungující mezinárodní trh s černým uhlím, snadný import Vysoká účinnost (CCGT) Flexibilní regulace výkonu Rychlá výstavba a relativně nízká počáteční investice Žádné emise CO 2 Šetrné k životnímu prostředí Politická podpora Dlouhá doba výstavby Náročnost na kapitál V Evropě politicky citlivé téma Vysoké emise CO 2, technologie na jejich minimalizaci (CCS) ještě nejsou komerčně dostupné Relativně vysoké náklady na palivo Ceny plynu značně kolísají Úplná závislost na importu Omezený potenciál, silně závisí na místních podmínkách Ohrožují stabilitu přenosové sítě Drahé (nároky na veřejnou podporu) 29
ČEZ PROTO ZVOLIL VYVÁŽENÉ PORTFOLIO VÝROBNÍCH ZDROJŮ: PŘÍPRAVA A REALIZACE JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJE Jádro Uhlí Plyn Obnovitelné zdroje Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Temelín Obnova jaderné elektrárny Dukovany Společný podnik pro dostavbu elektrárny Jaslovské Bohunice na Slovensku Výstavba zdrojů, které poskytují nákladovou výhodu (např. blízkost dolu) Komplexní obnova Tušimic, Prunéřova Nový zdroj v elektrárně Ledvice s nejmodernější komerčně dostupnou technologií Důležitá část výrobního mixu pro špičkový výkon a regulaci soustavy jako protiváha OZE, vysoká účinnost při kombinovaná výrobě elektřiny a tepla Projekty PPC Počerady, Mělník v České republice Výstavba PPC na Slovensku a v Maďarsku (JV se společností MOL) Výstavba největšího větrného parku v Evropě (poblíž rumunských obcí Fantanele a Cogealac; výkon 600 MW) Výstavba dalších větrných parků v zemích, kde jsou příznivé podmínky Spalování či spoluspalování biomasy, fotovoltaické elektrárny a další 30
JAKO TŘETÍ PILÍŘ BYLA VYTÝČENA ZAHRANIČNÍ EXPANZE energetická aktiva cíl zahraniční expanze 31
BĚHEM 5 LET ČEZ NAPLNIL SVOJI VIZI A STAL SE LEADREM NA TRZÍCH STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY energetická aktiva obchodní činnost země podmíněného zájmu dceřiné společnosti 32
GEOGRAFICKÁ PŮSOBNOST SKUPINY ČEZ PO ZAHRANIČNÍ EXPANZI CEZ Group in Poland (100% stake in Skawina, 100% in Elcho) Electricity generation, gross (TWh) 2.3 Market share 1.5% Installed capacity (MW) 730 Market share 2.1% Number of employees 530 Sales (EUR million) 160 CEZ Group in the Czech Republic Electricity generation, gross (TWh) 60.8 Market share 74% Number of connection points (million) 3.5 Market share 61% Installed capacity (MW) 12,405 Number of employees 19,970 Sales (EUR million) 5,847 CEZ Group in Albania (76% stake in OSSH) Number of connection points (million) 1.1 Electricity sales (TWh) 4.1 Number of emplyees 6,086 Zdroj: ČEZ Energy Assets Trading Activities Markets of conditional interest CEZ Group in Romania (100% stakes in CEZ Distributie, CEZ Vanzare) Active subsidiary Electricity sales, net (TWh) 3.3 Number of connection points (million) 1.4 Market share 17% Number of employees 2,151 Sales (EUR million) 367 CEZ Group in Bulgaria (67% stake in CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Electro Bulgaria, 100% in TPP Varna ) Electricity sales, net (TWh) 8.7 Number of connection points (million) 2.0 Market share 39% Installed capacity (MW) 1,260 Market share 11% Number of employees 4,154 Sales (EUR million) 730 CEZ Group in Turkey (44.3% stake in SEDAS through AkCez, 37.36% stake in Akenerji) Electricity sales, net (TWh) 8.8 Number of connection points (million) 1.3 Market share 6.5 % Installed capacity (MW) 373 Market share 1.1% 33
ČEZ SE DNES ŘADÍ MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ V EVROPĚ 10 největších evropských energetik Počet zákazníku v 2010 v miliónech 10 největších evropských energetik Tržní kapitalizace v mld. k 11.11. 2011 1 Enel 61,0 1 GDF Suez 44,8 2 EdF 37,0 2 EdF 38,2 3 Iberdrola 28,5 3 Enel 30,3 4 E.ON 27,0 4 E.ON 34,3 5 RWE 24,0 5 Iberdrola 28,4 6 GdF Suez 11,3 6 RWE 16,4 7 EdP 11,0 7 CEZ 15.7 8 CEZ 9,3 8 Fortum 15,5 9 EnBW 6,0 9 EnBW 8,5 10 PGE 5,0 10 EdP 8,4 Zdroj: Bloomberg, Výroční zprávy 34
ZÁKAZNÍCI JSOU SPOKOJENĚJŠÍ, DOSTÁVÁ SE JIM KVALITNĚJŠÍCH SLUŽEB 2006 2009 KLÍČOVÉ UKAZATELE Dostupnost call centra (%) Service level call centra Čekací doba na zákaznických centrech Doba na zpracování e-mailů 78% 99% 54% / 30s 88% / 20s 91% / 20min 94% / 10min 41% / 24 hod 94% / 24 hod Skupina ČEZ zvítězila v mezinárodní soutěži European Call Centre Awards 2009 a získává řadu dalších ocenění Vyhrála kategorii The Best Multi Channel Contact Centre a získala tak titul Winner European Contact Centre Awards 2009 (přes silnou konkurenci, včetně bank a telekomunikací). High Commended Award za Best Customer Service v regionu EMEA; 2. místo v kategorii Contact Center v regionu EMEA, 2010; World Quality Commitment Award BID Paříž, říjen 2010. SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKŮ 96% 94% 94% 92% 92% 90% 89% 88% 87% 86% 86% 84% 83% 82% 80% Call centrum Zákaznická centra 2008 2009 2010 35
V POSLEDNÍCH LETECH SE ČEZ PRAVIDELNĚ UMÍSŤUJE NA PŘEDNÍ PŘÍČKÁCH V ŽEBŘÍČCÍCH NEJŽÁDANĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ The Most Desired Company rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 1 ČSOB 1 ČSOB 1 ČEZ 1 ČEZ 2 Komerční banka 2 Komerční banka 2 ČSOB 2 Google 3 L Oréal 3 L Oréal 3 Coca-Cola 3 Komerční banka 4 ČEZ 4 Coca-Cola 4 Komerční banka 4 ČSOB 5 PricewaterHouseCoo. 5 ČEZ 5 L Oréal 5 Coca-Cola 6 Coca-Cola 6 Microsoft 6 Česká spořitelna 6 L Oréal 7 Ernst & Young 7 Deloitte 7 KPMG 7 Microsoft 8 KPMG 8 PricewaterHouseCoo. 8 Deloitte 8 IBM 9 Česká spořitelna 9 Ernst & Young 9 Ernst & Young 9 Česká spořitelna 10 Microsoft 10 Česká spořitelna 10 Mars 10 Unilever Kategorie Nejžádanější zaměstnavatel roku je součástí ocenění Zaměstnavatel roku (studenti vybírají společnost, ve které by chtěli po skončení studií pracovat) ČEZ v umístění předčil i řadu významných mezinárodních firem 36
STUDENTI EKONOMICKÝCH OBORŮ UVÁDĚJÍ ČEZ NA PRVNÍM MÍSTĚ MEZI SPOLEČNOSTMI, U KTERÝCH BY CHTĚLI PRACOVAT Kde chtějí čeští studenti pracovat rok 2011 ekonomové rok 2010 rok 2011 1 ČEZ (1) 1 ČEZ (1) 2 ČNB (2) 2 Zentiva (2) 3 Komerční banka (6) 3 Google (3) 4 Google (3) 4 IBM (5) 5 Česká spořitelna (5) 5 Nestlé (8) 6 Microsoft (4) 6 Microsoft (4) 7 Apple (7) 7 Plzeňský Prazdroj (7) 8 PricewaterhouseCoo. (8) 8 Škoda Auto (6) rok 2010 9 Ernst & Young (9) 9 BMW (10) 10 ČSOB 10 Apple technici Zdroj: průzkum Trendence Institut Berlin GmbH pro rok 2011 37
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví Období růstu ČEZ tváří v tvář krizi Nová vize a strategie 38
AKCIOVÉ TRHY KOPÍRUJÍCÍ VÝVOJ V REÁLNÉ EKONOMICE SE ZAČÍNAJÍ DRAMATICKY PROPADAT, A TO V PODOBNÉM ROZSAHU JAKO PŘI VELKÉ KRIZI VE 30. LETECH 20. STOLETÍ Vývoj akciového indexu S&P 500 vždy od 1. ledna daného roku 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 1 101 201 301 401 501 1. ROK KRIZE 2. ROK KRIZE Velká hospodářská krize (1929-1930) Finanční krize (2007-2008) Ze svého vrcholu, kterého dosáhl v říjnu 2007, klesl index S&P 500 až o 57%; dna dosáhl v březnu 2009 Míra poklesu je velmi podobná zkušenosti z třicátých let minulého století 39
SPOTŘEBA ELEKTŘINY SE PROPADLA ZEJMÉNA POD TÍHOU KLESAJÍCÍHO PRŮMYSLU Česká republika Meziroční vývoj spotřeby elektřiny v procentech Německo Itálie Francie Polsko Rumunsko Bulharsko 0,4 0,8 1,4 1,8 1,7 1,8 1,8-13,2-7,3-8,3-7,7-7,2-5,3-1,1 Jeden rok krize vymazal růst spotřeby elektřiny za posledních několik let v Polsku 3 roky, v ČR 4 roky, v Itálii 6 let, v Rumunsku 7 let, v Německu 18 let! Srbsko 0,6-3,2 Albanie 3,1-1,9 Turecko 7,8-5,2 Ukrajina 3,4-15,3 Rusko 2,9-5,2 Průměrná roční změna 2004-2008 Změna 1. pololetí 2009/2008 * U BG a AL změna v 1.kvartálu 2009/2008 zdroj: IEA, UCTE, ČEZ, Platts 40
SNÍŽENÍ POPTÁVKY PO KOMODITÁCH VEDLO K PROPADU JEJICH CEN, KOMODITNÍ BUBLINA SPLASKLA Vývoj ceny elektřiny v Německu EUR/MWh 100 80 60 40 20 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vývoj ceny ropy 150 USD/bbl 100 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: EEX, BP Vývoj ceny CO2 EUR/tunu 30 20 10 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vývoj ceny uhlí USD/tunu 250 200 150 100 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 41
ZÍSKÁVÁNÍ PENĚZ NA INVESTICE VÝRAZNĚ PODRAŽILO Vývoj rizikových přirážek zemí (měřeno rozdíly výnosů vládních dluhopisů vůči USA a Německu) 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 6/2008 8/2008 10/2008 12/2008 2/2009 Maďarsko Polsko Bulharsko Rumunsko Turecko Rusko Ukrajina Rizikové přirážky zemí východní Evropy a Turecku několikanásobně narostly Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se se výrazně prohloubily Rizikové přirážky vzrostly na 2-12%, oproti 0,5-3,6% na začátku roku 2008 ČR Maďarsko Polsko Bulharsko Rumunsko Turecko Srbsko Rusko Ukrajina 27.06.2008 0,14% 0,61% 0,49% 1,21% 1,78% 2,33% 2,12% 1,26% 3,55% 26.09.2008 0,17% 0,73% 0,45% 2,06% 2,56% 2,08% 2,87% 1,87% 5,26% 26.12.2008 1,20% 3,02% 1,88% 6,03% 6,29% 3,64% 6,72% 6,48% 12,08% 27.03.2009 2,16% 3,02% 2,51% 5,29% 5,19% 3,46% 5,53% 4,48% 11,74% 42
-5% -6% -11% PŘESTOŽE VĚTŠINA ENERGETIK VYKÁZALA POKLESY ZISKOVOSTI, ČEZ SE S PRVNÍM ROKEM KRIZE VYROVNAL NAD OČEKÁVÁNÍ DOBŘE. JAK JE TO MOŽNÉ? Růsty/poklesy čistého zisku* v roce 2009 20% 0% 11% 10% 7% 5% 2% -20% -15% -31% -40% EDP ČEZ Iberdrola RWE Enel E.ON Verbund EDF Fortum GDF SUEZ * Očištěno o mimořádné vlivy Zdroj: Webové stánky jednotlivých společností 43
ČEZ VYUŽÍVÁ ZEJMÉNA SCHOPNOSTI VYRÁBĚT ELEKŘINU ZA NÍZKÉ NÁKLADY Cena / Variabilní náklad ( /MWh) 100 PPC Plynové turbíny Mazut ILUSTRAČNÍ Černé uhlí 75 Portfolio ČEZ 50 Biomasa Hnědé uhlí 25 Vítr Hydro Jaderné 0 obnovitelné 3% jaderné 45% klasické 52% Dodávka (GWh) Výroba Skupiny ČEZ v ČR 2009 44
ČEZ ZÁROVEŇ REALIZUJE ZAJIŤOVACÍ STRATEGII, A TÍM FIXUJE BUDOUCÍ VÝSLEDKY NA 3-5 LET DOPŘEDU Podíl zajištěné dodávky ze zdrojů ČEZ, a. s. (ke dni 15. 10. 2010, 100 % odpovídá 55 60 TWh) ILUSTRAČNÍ ~4 % ~90 % ~4 % ~32 % ~1 % ~8 % ČEZ, a. s., používá standardní koncept zajišťování svých otevřených pozic plynoucích z výrobního portfolia proti cenovým rizikům V rámci této strategie ČEZ, a. s., prodává elektřinu na forwardové bázi pro roky Y+1 až Y+3 a zajišťuje kurz CZK/EUR v horizontu Y+1 až Y+5 transakční měnové zajištění (zajišťovací účetnictví) Celkem zajištěno (z výroby) 94 % 36 % 9 % zajištěný objem od 31. 7. 2010 do 15. 10. 2010 zajištěný objem k 31. 7. 2010 přirozené měnové zajištění dluhy, náklady, investiční a jiné výdaje v EUR (zajišťovací účetnictví) zdroj: ČEZ, a. s. 45
TATO DŮSLEDNOST VÝRAZNĚ UTLUMILA VLIV KRIZE NA VÝSLEDKY: ČEZ DÍKY NÍ ZACHRÁNIL 23 MLD. KČ NA ÚROVNI EBITDA 2009-2010 JEN NA CENÁCH ELEKTŘINY 90 Vývoj spotových cen elektřiny v ČR a dosažená prodejní cena ČEZ 80 70 Průměrná prodejní cena ČEZ (BL - 2009) Cena elektřiny (EUR/MWh) 60 50 40 30 Průměrná spotová cena (ČR) Průměrná prodejní cena ČEZ (BL - 2010) 20 10 0 1/2009 7/2009 1/2010 7/2010 Datum dodávky ELEKTŘINA: ČEZ zahájil střednědobý prodej již na přelomu 2007/2008. Tato změna strategie přispěla do EBITDA 2009-2010 kumulativně cca 23 mld. Kč (při prostém porovnání průměrné spotové ceny elektřiny a dosažené ceny ČEZ činí delta 46 mld. Kč). 46
A DALŠÍCH 6 MLD. KČ ČEZ ZACHRÁNIL V LETECH 2008-2010 DÍKY ZAJIŠTĚNÍ KURZU CZK/EUR 30 Vývoj CZK/EUR a dosažený/zajištěný kurz (vliv na EBITDA ČEZ) 29 28 Měnový Kurz CZK/EUR 27 26 25 24 23 22 2.1.08 2.2.08 2.3.08 2.4.08 Efekt zajištění 2.5.08 2.6.08 2.7.08 2.8.08 2.9.08 2.10.08 2.11.08 2.12.08 2.1.09 2.2.09 2.3.09 2.4.09 2.5.09 2.6.09 2.7.09 2.8.09 2.9.09 2.10.09 2.11.09 2.12.09 Průměrný roční spotový kurz Realizovaný zajišťovací kurz ČEZ 2008 2009 2010 01/2011 1.Q 2008 2.Q 2008 3.Q 2008 4.Q 2008 1.Q 2009 2.Q 2009 3.Q 2009 4.Q 2009 1.Q 2010 2.Q 2010 3.Q 2010 4.Q 2010 1.Q 2011 Kurz CZK/EUR: ČEZ zahájil střednědobé zajišťování tohoto rizika již v roce 2005. Tato strategie přispěla do EBITDA 2008-2010 kumulativně +6 mld. Kč, na 2011-2015 činí aktuální efekt k 31.1. dalších cca +10 mld. Kč. 2.1.10 2.2.10 2.3.10 2.4.10 2.5.10 2.6.10 2.7.10 2.8.10 2.9.10 2.10.10 2.11.10 2.12.10 2.1.11 2.2.11 47
MOHL TAKÉ POMOCI ZMÍRNIT DOPADY KRIZE NA ČESKOU EKONOMIKU PROSTŘEDNICTVÍM INICIATIVY ČEZ PROTI KRIZI Prosperovat můžeme jen v prosperující zemi Cíl: pomoci domácnostem, firmám i živnostníkům zmírnit dopady krize Tři pilíře iniciativy ČEZ Více práce zaměstnavatelům Uvolnění peněz malým podnikatelům, živnostníkům Pomoc s platbami elektřiny lidem, kteří přijdou o práci 48
EKONOMIKA SE ODRAZILA ODE DNA, ALE OPĚT ZPOMALUJE A V EVROPĚ DOKONCE HROZÍ DALŠÍ RECESE GDP Indexováno, 100 = 2005 Průmyslová produkce Indexováno, 100 in 2005 109 107 EU27 USA JPN? 110 105? 105 100 103 95 101 90 99 97 85 80 EU27 USA JPN 95 75 2005Q1 2005Q2 2005Q3 2005Q4 2006Q1 2006Q2 2006Q3 2006Q4 2007Q1 2007Q2 2007Q3 2007Q4 2008Q1 2008Q2 2008Q3 2008Q4 2009Q1 2009Q2 2009Q3 2009Q4 2010Q1 2010Q2 2010Q3 2010Q4 2011Q1 2011Q2 2011Q3 2005Q1 2005Q3 2006Q1 2006Q3 2007Q1 2007Q3 2008Q1 2008Q3 2009Q1 2009Q3 2010Q1 2010Q3 2011Q1 2011Q3 Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009 Současná eskalace dluhové krize v Evropě hrozí přejít v další finanční a posléze hospodářskou krizi; problém s dluhy situaci i v USA Japonskou ekonomiku poškodilo jarní zemětřesení a následné tsunami Zdroj: Eurostat, IMF, IHS GI 49
PŘITOM VŠAK MÁ ČEZ PŘED SEBOU NÁROČNÝ INVESTIČNÍ PROGRAM A ZÁVAZKY K AKCIONÁŘŮM Dividendový výplatní poměr (%) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% + 78 % 5 49% 40% 32% +33 % + 67 % +13 % 15 8 9 41% 43% + 100 % + 25 % 50% + 6 % 56% 55% 57% -6 % 50 53 50 40 20 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Dividendová politika firmy předpokládá výplatu 50-60% čisté zisku upraveného o mimořádné položky Dividenda na akcii (Kč) Výplatní poměr 50
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví Období růstu ČEZ tváří v tvář krizi Nová vize a strategie 51
V MINULÉM ROCE JSME PROTO PŘEDSTAVILI STABILIZAČNÍ INICIATIVU NOVÁ VIZE NOVÁ VIZE 2011 2015 Horizont III. 2020 Horizont I. 0 3 Roky Konsolidace Efektivita Řízení rizik/hedging Divestice Horizont II. 3 5 Let Navýšení podílů regulovaných aktiv Navýšení podílu v tržních aktivech Investice do nových technologií Rozvoj platformy FUTUR/E/MOTION R&D a rozvoj potřebných znalostí Pilotní projekty (smart regions, kogenerace, ) 52
HLAVNÍM TÉMATEM INICIATIVY NOVÁ VIZE JE STABILIZACE A KONSOLIDACE SKUPINY ČEZ V OBDOBÍ 2011-2015 Přínosy NOVÉ VIZE Stabilizace 2004 Historický růst 2009 2015 Budoucí růst 2020 a konsolidace Realizace finanční stabilizace Skupiny ČEZ pro období turbulentních změn na energetickém trhu Redukce investičního programu (CAPEX) v souladu s aktuálními potřebami a možnostmi Skupiny. Razantní optimalizace vnitřního fungování a nákladové struktury Skupiny vyjádřená zvýšením peněžního příjmu Free Cash Flow. Klíčovým cílem je udržet rating A- 53