Bankovní institut vysoká škola Praha Malé a střední podniky jako cílový segment pro banky Bakalářská práce Miroslava Křivancová Duben, 2011
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Malé a střední podniky jako cílový segment pro banky Bakalářská práce Autor: Miroslava Křivancová Vedoucí práce: bankovní management Odborný konzultant: Ing. Karel Mráček Praha Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech dne 30.4.2011 Miroslava Křivancová
Poděkování Chtěla bych poděkovat především svému odbornému konzultantu práce panu ing. Karlu Mráčkovi. Dále bych chtěla poděkovat vedoucímu střediska v Karlových Varech ing. Tomášovi Prekopovi.
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na produkty tří vybraných bank nabízené malým a středním podnikŧm. U kaţdé banky zkoumá jejich širokou škálu nabízených produktŧ, jejich výhody a ceny. Dále poté moţností poskytnutí úvěrŧ, kreditních karet, běţných účtŧ a přijímání vkladŧ. Z výše zmíněných nabídek se snaţí vyhodnotit nejvýhodnější bankovní produkty se zaměřením na malé a střední podniky. Nakonec se snaţí nastínit nové trendy ve vztazích malých a středních podnikŧ a bank. Klíčové pojmy: Malé a střední podniky, banky, cílový segment, bankovní produkty, běţný účet, úvěr, spořící účet, bankovní záruka, termínovaný vklad, zajištění, finanční prostředky, klient, částka, splatnost, úroky, poplatky, limit, platební karta, trendy, nabídka.
Annotation This bachelor thesis is focused on products offered by three selected banks to small a medium enterprises. I examined a wide range of products offered by each bank, their benefits and costs and furthemore, the possibilities of providing loans, credit cards, current accounts and deposit taking. I tried to evaluate the best banking products with a focus on small and medium enterprises. Finaly, I attempted to outline the new trends in the relation of small and medium enterprises and banks. Key words Small and Medium Enterprises, bank, target segment, banking products, current account, loan, savings account, bank guarantee, term deposit, ensure, funds, client, amount, maturity, interest, fees, limit, credit card, trends, offer.
OBSAH ÚVOD... 10 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V ČESKÉ EKONOMICE... 11 1.1. Podnikání a podnik... 11 1.1.1. Právní úprava podnikání... 12 1.2. Malé a střední podniky... 13 1.2.1. Malé a střední podniky v Evropě... 13 1.2.2. Malé a střední podniky v České republice... 14 1.2.3. Výhody a nevýhody malých a středních podnikŧ... 15 2. NABÍDKA PRODUKTŦ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY U VYBRANÝCH BANK... 21 2.1. Československá obchodní banka, a. s.... 21 2.1.1. Obchodní profil ČSOB... 21 2.1.2. ČSOB Podnikatelské konto... 22 2.1.3. ČSOB Firemní konto... 22 2.1.4. ČSOB Obchodní konto... 23 2.1.5. ČSOB Spořicí účet pro podnikatele... 24 2.1.6. ČSOB Termínovaný vklad pro podnikatele... 24 2.1.7. ČSOB Asset Management... 25 2.1.8. Patria Direct... 25 2.1.9. ČSOB Povolené přečerpaní účtu pro podnikatele a právnické osoby... 26 2.1.10. ČSOB Malý úvěr pro podnikatele... 27 2.1.11. ČSOB Účelový úvěr... 28 2.1.12. Úvěrový příslib... 29 2.1.13. Vydané záruky... 29 2.2. Komerční banka, a.s.... 31 2.2.1. Obchodní profil... 31 2.2.2. Běţný účet v Kč a v cizí měně... 32 2.2.3. Kreditní karta pro podnikatele... 32 2.2.4. Profi účet... 34 2.2.5. Bankovní záruka... 34 2.2.6. Developerské financování... 36 2.2.7. Kontokorentní úvěr na dobu určitou i neurčitou v Kč a cizí měně... 37 2.2.8. Profi úvěr... 37 2.2.9. Profi úvěr FIX... 38 2.2.10. Úvěr na provozní a investiční potřeby v Kč a cizí měně (EUR, USD, CHF) 39 2.2.11. Úvěr pro MSP ze zdrojŧ Evropské investiční banky... 39 2.2.12. Úvěry s podporou ČMZRB. a.s.... 39 2.3. GE Money Bank... 40 2.3.1. Obchodní profil... 41 2.3.2. Běţný korunový a devizový účet pro podnikatele a firmy... 41 2.3.3. Účet Genius Business Export/Import... 41 Zdroj: www.csob.cz... 41
2.3.4. Genius Business Export/Import 30... 42 2.3.5. Genius Business Export/Import 100... 42 2.3.6. Kreditní karta MoneyCard Business... 42 2.3.7. Úvěr Flexi Business... 43 2.3.8. Úvěr Mini Flexi Business... 43 2.3.9. Flexibilní rezerva... 44 2.3.10. Úvěr Expres Business... 44 2.3.11. Úvěr Operativ Business... 45 2.3.12. Depozitní účet... 45 2.3.13. Depozitní účet plus... 46 2.3.14. Spořicí účet... 47 2.3.15. Termínované vklady... 47 3. VYHODNOCENÍ VÝHODNOSTI NABÍZENÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŦ Z POHLEDU MSP.... 48 3.1. Vyhodnocení z pohledu malých podnikŧ... 48 3.1.1. Nejvýhodnější běţný účet... 48 3.1.2. Nejvýhodnější spořicí účet... 48 3.1.3. Nejvýhodnější termínovaný vklad... 48 3.1.4. Nejvýhodnější úvěr... 48 3.2. Vyhodnocení z pohledu střeních podnikŧ... 48 3.2.1. Nejvýhodnější běţný účet... 49 3.2.2. Nejvýhodnější úvěr... 49 4. NOVÉ TRENDY VE VZTAZÍCH MSP A BANK... 50 4.1. Vylepšená kreditka ČSOB... 50 4.2. Komerční banka představila nové kreditní karty... 50 ZÁVĚR... 52 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 53 Zákony:... 54 SEZNAM TABULEK... 55
ÚVOD Předmětem této práce jsou malé a střední podniky a jako cílový segment pro banky. Jejím cílem je analyzovat nabídku bankovních produktŧ pro malé a střední podniky a nastínit nové trendy ve vztazích malých a středních podnikŧ a bank. Nejen v České republice, ale i po celém světě potřebují malé a střední podniky finanční výpomoc. Kvŧli světové ekonomické krizi se jiţ mnoho firem dostalo do likvidace, neboť lidé se po této ráně pro světovou ekonomiku začali obávat investic veškerého druhu. S tím souvisí problémy malých a středních podnikatelŧ, jejichţ produkty jsou v současné době na trhu špatně uplatnitelné. Takovýmto podnikatelŧm se snaţí pomoci banky, jejichţ nabídkou produktŧ se budu v této práci zabývat. Předmětem analýzy budou nabídky tří bank, které na českém trhu patří mezi přední bankovní instituce. Výběr bank pro tuto bakalářskou práci byl ovlivněn několika aspekty. Jedním z nich je vysoké renomé na českém i zahraničním trhu. První banka, jejíţ nabídka produktŧ je součástí analýzy, je GE Money bank, která svou historií v cizině sahá aţ do roku 1892 a je i součástí nadnárodní společnosti General Electric. Další bankou, kterou zahrnuje má analýza je Komerční banka, a.s. a jako třetí jsem zvolila Československou obchodní banku, a.s. Hlavním aspektem tohoto výběru byl fakt, ţe i já jsem jejím klientem. Mnoho podnikatelŧ nerealizuje své plány jen proto, ţe na to nemají dostatek finančních prostředkŧ. Většina z nich se při výběru banky nechává ovlivnit tím, co jim kdo doporučí a nezabývá se analýzou bankovních návrhŧ jednotlivých bank na trhu. Tento fakt je jedním ze základních dŧvodŧ, proč jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila toto téma. 10
1. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V ČESKÉ EKONOMICE 1.1. Podnikání a podnik Mezi základní motiv podnikání je snaha o zhodnocení vloţeného kapitálu, coţ znamená ve většině případŧ dosaţení zisku, neboli přebytek výnosŧ nad náklady. Základním cílem jak dosáhnout zisku je uspokojování potřeb zákazníkŧ. Zákazník by se měl řadit na první místo z hlediska pozornosti podnikatele. Podnikatel uspokojuje svými výrobky a sluţbami potřeby zákazníkŧ prostřednictvím trhu. Podnikatel musí čelit riziku jeho snahou je sledovat takovou strategii a politiku, která by riziko sníţila na přijatelnou úroveň. To co je v daném případě bráno jako přijatelné riziko, závisí na okolnostech, předmětu podnikání, dynamice okolního světa a v neposlední řadě i na osobním zaloţení podnikatele. Všechny podnikatelské subjekty se tedy snaţí o minimalizaci rizik. Kdyţ chceme zaloţit podnik základem je, ţe podnikatel musí nejprve do svého podniku vloţit kapitál a je jedno jestli vlastní nebo vypŧjčený. Velikost tohoto kapitálu závisí na předmětu podnikání, i na jeho rozsahu. Kdyby se vloţený kapitál do podnikání nezhodnocoval (tj. jeho hodnota by nerostla), popřel by se tím i vlastní smysl podnikání. Zhodnocování se týká vlastního kapitálu, vlastně opatřování cizího kapitálu je jen prostředkem ke zhodnocování vlastního kapitálu (tj. zvyšování hodnoty firmy), ale firma však mŧţe rŧst i jinak a to například zlepšujícím se postavením firmy na trhu. Společenským posláním podniku by však zejména neměla být zisková orientace podniku, ale především zákazník samotný a poskytované sluţby jak zákazníkŧ tak i ostatním, kteří jsou s vývojem podniku spjaty. Mimo osobnosti spojené s okolím sem patří i vnitřní struktura podniku, tj. zaměstnanci, odbory atd.. V této chvíli by si podnikatel mohl vybrat ze dvou tezí: - Hlavní cíl podniku je dosahovat zisku na základě uspokojování koupěschopné poptávky - Hlavní cíl podniku je uspokojovat koupěschopnou poptávku a oprávněné poţadavky okolí, neboli slouţit okolí a tím dosahovat zisku První z uvedených tezí je spíše krátkodobější a je typická pro mnohé z našich začínajících podnikatelŧ, jde spíše o filozofii, kterou podnikatel uplatňuje. Mŧţe jít o snahu co nejrychleji zbohatnout, která proniká celou firmou, ovlivňuje její chování navenek i uvnitř a tím ovlivňuje i vztah i zákazníkovi a i mezilidské vztahy v rámci firemního kolektivu. Toto mŧţe vést k sociální disfunkčnosti firmy a ke ztrátě její identity. 11
Druhá z uvedených tezí staví na první místo princip sluţby a předpokládá, ţe tím to zpŧsobem dosáhne zisku, protoţe nejspolehlivější cestou k dosaţení zisku je spokojený zákazník. Tato cesta je spíše dlouhodobá, ale naplňuje společenské poslání trhu. Samozřejmě musí dosahovat jistého minimálního zisku (resp. Rentability) je podmínkou trvalé existence firmy. Podstatným rysem podnikatele je jeho tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami, vyuţívat příleţitosti nebo je dokonce vytvářet. Cílem podnikatelského myšlení je nejen nový výrobek, nová technologie, ale i zpŧsob oslovení zákazníka, segmentu trhu apod. Jestli budeme brát v potaz výše uvedené charakteristiky podnikání, mŧţeme dospět k závěru, ţe podnik je instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, tedy institucionalizované podnikání. Pojetí pojmŧ podnikání a podnik se v prŧběhu doby měnily. Před listopadem 1989 jsme měli instituce, které se sice nazývaly podniky, ale měly však s podnikáním jen velmi málo společného. Systém centrálního řízení ekonomiky nepreferoval podnikavost, ale disciplinované plnění úkolŧ stanovených z vyšších míst. Úspěšnost podniku spočívala v plnění daného plánu, ne zda obstojí proti konkurenci. Toto období mělo dopad na naší českou ekonomiku a podniky, protoţe zaostávaly za světem, coţ bylo zpŧsobeno politicko-ekonomickou orientací Československa. 1.1.1. Právní úprava podnikání U nás je podnikání upraveno obchodním zákoníkem (zákon č. 531/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ) 1. Pojem podnikání definujeme jako,,soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Podnikatelem mŧţe být jak fyzická tak právnická osoba, která má ţivnostenské oprávnění podle ţivnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ) 2. Ţivnostenské oprávnění máme tehdy, kdy obdrţíme od ţivnostenského úřadu ţivnostenský list, na kterém máme přesně definováno s čím fyzická, nebo právnická osoba podniká, ţivností se povaţuje jakákoli podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázaná nebo není ze ţivnostenského zákona vyloučena. Fyzická i právnická osoba má širokou škálu výběru v bezplatných volných ţivností. 1 SYNEK, Miloslav ; KISLINGEROVÁ, Eva. Podniková ekonomika. [s.l.] : [s.n.], 2010. 498 s. 2 Sbírka zákonů, Česká republika., 87, s. 12. 12
Fyzická osoba vystupuje pod svým jménem. Mŧţe i nemusí mít dodatky, ale právnická osoba musí mít v názvu dodatek označující právní formu (a.s., s.r.o.). Název nesmí mít stejný jako konkurence, nebo jiná firma. Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních sloţek podnikání a je zapsán v obchodním rejstříku. 1.2. Malé a střední podniky Malé a střední podniky sehrávaly a sehrávají v národních ekonomikách všech zemí na světě rozhodující roli. Jak z hlediska jejich podílu na tvorbě HDP, tak z hlediska utváření a rozvíjení podnikatelského prostředí dané země. Pro termín,,malý a střední podnik se všeobecně pouţívá zkratka MSP. Stále častěji se objevují marketingové, ekonomické a manaţerské teorie, které se zabývají zkoumáním malých a středních podnikŧ, vznikly samostatné dílčí vědní disciplíny zaměřené na řízení segmentu MSP. Tyto podniky jsou stále více v centru pozornosti státních a samosprávních orgánŧ a organizací. Banky po celém světě začaly vytvářet samostatné programy, věnující se malým a středním podnikŧm. 1.2.1. Malé a střední podniky v Evropě Malé a střední podniky hrají ve světové ekonomice velmi výraznou roli, jejich význam roste i v menších zemích, kde zhruba tvoří více neţ 50% HDP. Česká republika patří mezi země, kde si segment MSP vytvořil rozhodující podíl na trhu, jehoţ podíl na celkovém počtu podnikŧ dosahuje 99% z hlediska tvorby HDP. Státy Evropské unie se řídí politickými a ekonomickými rozhodnutími či strategiemi, kterými posilují národohospodářský vliv MSP např.: - Usnadňují vznik nových podnikŧ - Trvale zvýhodňují MSP finančními úlevami, dostupnými úvěry, krytím rizik a levným podnikatelským poradenstvím - Motivují obyvatelstvo k podnikání, přímými podporami atd. MSP se staly v Evropské unii základním segmentem národního hospodářství. Jsou chápány a podporovány, protoţe je to pruţná sloţka přebírající tíhu zaměstnanosti a určující zároveň její vyhraněný charakter, lze pozorovat na celém světě jak malé a střední podniky reagují na vzrŧstající konkurenci. EU poskytuje malým a středním podnikŧm státní podporu, proto mohli mít české malé a střední podniky po vstupu do 13
EU v některých směrech nepříznivý dopad na ţivotaschopnost. Základními kritérii MSP podle Evropské unie je: a) Počet zaměstnancŧ: MSP jsou podniky do 250 zaměstnancŧ; b) Obrat (nebo výkon): MSP by měli mít obrat 0-50 mil. EUR; c) Aktiva: MSP by neměl mít větší aktiva neţ 43 mil. EUR. Hlavní institucí pro MSP v EU je Evropská asociace malých a střední podnikŧ a ţivnostníkŧ UEAPME (European Association of Craft, Small and Medium-Sized Enterprises). Reprezentantem v ČR je Asociace malých a středních podnikŧ a ţivnostníkŧ ČR (AMSP ČR) a Hospodářská komora České republiky (HKČR). 1.2.2. Malé a střední podniky v České republice Pojem malé a střední podniky je velmi rozšířen. Kritéria vychází z platné české legislativy, resp. i legislativy EU, která je české legislativě nadřazená a ukazuje, jak je určitými právními normami či ministerstvy velikostní kategorie malých a středních podnikŧ odlišně vnímána. Z hlediska státní podpory malých a středních podnikŧ je od roku 2005 v rámci EU uplatňována jejich následující kategorizace. Tabulka 1: Kritéria pro vymezení malých a středních podniků Kategorie podnikŧ Počet zaměstnancŧ Roční obrat Aktiva celkem Střední < 250 50 milionŧ 43 milionŧ Malé < 50 10 milionŧ 10 milionŧ Mikro < 10 2 milionŧ 2 milionŧ Zdroj: Doporučení Komise EU 2003/61/ES ze dne 6. Května 2003 o definici malého a středního podnikání Ministerstvo financí stanovuje v zákoně o účetnictví povinnost vést účetnictví tehdy, kdy obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, přesáhl za předcházející kalendářní rok částku 15 mil. Kč. Podnikatelé nedosahující uvedeného obratu, nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, nemusí vést účetnictví. Vedou evidenci pro daňové účely. 14
Zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 588/1992 Sb.) 3 udává povinnost hradit tuto daň v tomto případě: kdy daňový subjekt dosáhl minimálně 1 mil. Kč za uplynulý rok. Ministerstvo práce a sociálních věd udává zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Okresním správám sociálního zabezpečení povinnost zajišťovat výplatu nemocenského pojištění organizacím, které mají méně neţ 25 zaměstnancŧ. Český statistický úřad stanovuje v kaţdoročních vyhláškách Program statistických zjišťování. Tyto vyhlášky ukládají zpravodajskou povinnost pro jednotlivé výkazy individuálně v závislosti na počtu zaměstnancŧ zpravodajské jednotky: - Podniky se 100 a více zaměstnanci, - podniky s 20-99 zaměstnanci, - podniky s 0-19 zaměstnanci. Ministerstvo spravedlnosti ukládá obchodním zákoníkem fyzickým osobám povinnost zápisu do obchodního rejstříku v případech, kdy výše čistého obratu zjištěná podle právního předpisu dosáhla, nebo překročila za poslední dvě účetní období částku, která zakládá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, provozují-li ţivnost prŧmyslovým zpŧsobem, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. Banky pŧsobící v České republice povaţují za horní hranici pro malé a střední podniky roční obrat nepřesahující 300 mil. Kč. 1.2.3. Výhody a nevýhody malých a středních podniků Výhody malých a středních podnikŧ spočívají zejména v následujících skutečnostech: - jednodušší řídící struktura, - větší citlivost na poţadavky trhu, - větší pruţnost, - aktivní účast na inovačním procesu, - vytváření nových pracovních příleţitostí (při nízkých kapitálových nákladech) a tím podněcování ekonomického rŧstu, - schopnost pŧsobit jako dodavatelé velkých podnikŧ, - zmírňování negativních dŧsledkŧ strukturálních změn, 3 Marketingové řízení malých a středních podniků. [s.l.] : [s.n.], 2005. 172 s. 15
- vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších podnikŧ, - napomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí, - podpora rozvoje strukturálně postiţených a hospodářsky slabých regionŧ, - podněcování podnikatelského ducha členŧ společnosti k podstoupení rizika podnikání. Mezi nevýhody malých a středních podnikŧ patří: - nedostatek kapitálového vybavení; bankovní sférou jsou MSP povaţovány za rizikovou skupinu, coţ zhoršuje jejich přístup ke kapitálu, - nízký trţní podíl, který znamená niţší docilovanou rentabilitu, - špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách, - ztíţený přístup k veřejným draţbám, - ztíţené moţnosti pro samostatné pronikání na zahraniční trhy, - problémy se zapojováním do náročných výzkumných projektŧ, - respektování technických předpisŧ je u nich spojeno s vyššími náklady. Tyto předešlé faktory se promítají i do dosahované produktivity práce, která je v malých a středních podnicích niţší neţ v podnicích velkých. Základními příčinami neúspěchu malých a středních podnikŧ jsou následující situace: - nevhodné umístění (lokalizace) podniku, - špatná volba předmětu podnikání, - nevhodně vybraní zaměstnanci, - špatný management, - špatná marketingová strategie. Vstup České republiky do EU znamenal z pohledu malých a středních podnikŧ příleţitosti vyplývající z rozšiřujícího se jednotného trhu, ale zároveň v konkurenční boj. Některé české podniky v tomto boji obstály, musí ale: 16
- sledovat programy podpory malého a středního podnikání, které jim vstup na evropské trhy mohou usnadnit, - sledovat vývoj legislativy v oblasti podnikání, a to jak v domácím prostředí, tak v rámci celé Evropské unie, - znát dohody a dokumenty, které upravují hospodářský a obchodní styk ČR s EU, - být informovány o celních a dovozních přepisech EU, - přizpŧsobovat své produkty poţadavkŧm EU (tj. evropským normám nejrŧznějšího druhu), - podrobně se seznámit s dovozním a vývozním reţimem země podnikatelského zájmu a národními specifiky této země, - respektovat soutěţní právo EU. Pomoc s řešením případných problémŧ se mohou zdarma obrátit na národní zastoupení sítě SOLVIT (tj. Systém řešení problémŧ na vnitřním tru EU). 1.2.4. Podpora malých a středních podniků Malé a střední podniky jsou rovnocennými účastníky trhu, i kdyţ je jejich vznik a právní kroky poznamenány určitým znevýhodněním ve srovnání s velkými podniky, proto je ve všech vyspělých zemích ze strany státu malým a středním podnikŧm věnována mimořádná pozornost. V České republice je podpora malého a středního podnikání řízena zákonem č. 47/2002 Sb. 4 Podporu mŧţeme vyuţít na: - projekty zaměřené na investice, - zvyšování odbornosti dospělých, - výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem, - hospodářské a technické poradenství, - projekty sdruţení pro rozvoj malých a středních podnikatelŧ a k posílení jejich postavení na trhu, - projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichţ podporování státem je ţádoucí z jiných dŧvodŧ, - projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky malí a střední podnikatelé vyuţívají, - získávání informací o podnikání, 4 s. SYNEK, Miloslav ; KISLINGEROVÁ, Eva. Podniková ekonomika. [s.l.] : [s.n.], 2010. 498 17
- vytváření nových pracovních míst, - navazování kontaktŧ a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích, - zavedení systému zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podnikŧ a vyuţití sluţeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti, - projekty zaměřené na investici spojené s ochranou ţivotního prostředí, poskytování technických informací a poradenských sluţeb nebo vybraných provozních nákladŧ určených na činnosti spojené s ochranou ţivotního prostředí. Poskytování podpory by mělo být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory, na tuto podporu podle tohoto zákona není právní nárok. Podpora se poskytuje v daných formách: - návratné finanční výpomoci, - finančního příspěvku, - dotace, - záruky, - úvěru se sníţenou úrokovou sazbou. S výše jiţ uvedeným zákonem byla zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest s funkcí státní příspěvkové organizace. Tato agentura má právo hospodařit s majetkem státu a při své činnosti se řídí zákony, je podřízena Ministerstvu prŧmyslu a obchodu. Malé a střední podniky vedle národních programŧ podporu mohou vyuţívat i pomoc vycházející z iniciativ Evropské unie. Jeden z programŧ vyhlášených pro rozpočtové období 2007-2013 se nazývá Operační program Podnikání a inovace, ze kterého lze čerpat. Obsahuje 7 prioritních os, které jsou podrobněji vysvětleny na stránkách www.mpo.cz. 18
7 prioritních os: 1. Vznik firem. 2. Rozvoj firem. 3. Efektivní energie. 4. Inovace. 5. Prostředí pro podnikání a inovace. 6. Sluţby pro rozvoj podnikání. 7. Technická výpomoc. Příjemcem této podpory mohou být malé a střední podniky, výjimečně podniky velké, jejichţ počet zaměstnancŧ nesmí přesahovat 1250 osob. Příjemcem se nemŧţou stát národní podniky. Nejobvyklejší formou této podpory jsou dotace, bezúročné úvěry a zvýhodněné záruky se státním příspěvkem. Z Operačního programu Podnikání a inovace musí ţadatel splňovat následující podmínky: - Ve všech projektech musí být vyjasněny majetkoprávní vztahy související s projektem, a to tak, aby byla zajištěna jeho realizace u předloţeného záměru. - V rámci programu OPPI musí platit, ţe místem realizace je celá Česká republika kromě regionu Praha. Rozhodující je místo realizace projektu, nikoli sídlo (místo podnikání) ţadatele o dotaci, úvěr či záruku. Program rozvoj musí být realizován ve vybraných regionech. O program marketing nemohou ţádat MSP se sídlem v Praze, pokud jejich vývozní činnost není spojena s výrobou či sluţbami realizovanými mimo region Praha. - Ţadatel musí předloţit oprávnění k podnikání na území ČR, odpovídající zaměření projektu, na který má být podpora poskytnuta. Netýká se vysokých škol, krajŧ, obcí a neziskových organizací. - Určitý projekt mŧţe být podán pouze v rámci jednoho daného programu, takţe zpŧsobilé výdaje v rámci projektu si mŧţe ţadatel uplatnit jen jednou. - Projekt musí splňovat podmínky udrţitelného rozvoje - Kaţdý projekt musí splnit tzv. kritéria přijatelnosti, která jsou vysvětlena v příslušném textu daného programu. Zda projekt splňuje tato kritéria, provádí se kontrola při přijetí registrační ţádosti. 19
U dotací a úvěrŧ je finanční pomoc většinou vyplácena zpětně po předloţení uhrazených faktur, které jsou zpŧsobilými výdaji na daný projekt. Zpŧsobilé výdaje jsou ty, co vznikly ode dne přijatelnosti. V případě dotací nemohou být zpŧsobilé výdaje zaplaceny ani zálohově před dnem přijatelnosti projektu u úvěrŧ před dnem podpisu smlouvy o úvěru. U dotace si příjemce bude muset celý projekt financovat sám aţ po jeho realizaci, splní-li všechny určené podmínky, dostane zpětně dohodnutou finanční částku (dotaci). Pro obce, kraje, svazky obcí a jimi zaloţené organizace to neplatí, u nichţ je moţné zálohové čerpání. Poslední podmínkou pro úspěšný projekt je povinnost ţadatele poskytovat pravdivé údaje, které musí pravidelně předkládat příslušné agentuře pro hodnocení přínosu projektu a to prŧběţně od jeho počátku v období nejméně 3 let po skončení projektu. 20
2. NABÍDKA PRODUKTŮ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY U VYBRANÝCH BANK 2.1. Československá obchodní banka, a. s. Československá obchodní banka dále budeme pouţívat zkratku ČSOB, pŧsobí jako univerzální banka v České republice. Byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu. V červnu 1999 byla privatizována. Majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC.V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB), po odkoupení minoritních podílŧ se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 pŧsobila ČSOB na českém i slovenském trhu zároveň. Slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. 2.1.1. Obchodní profil ČSOB Zahrnuje mnoho segmentŧ: fyzické osoby (retailová klientela), korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví, malé a středně velké podniky. V retailovém bankovnictví v ČR pŧsobí společnost pod dvěma obchodními jmény ČSOB a Poštovní spořitelna. Vyuţívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty. Klienti ČSOB jsou obsluhováni na 248 pobočkách v České republice, klienti Poštovní spořitelny jsou obsluhováni prostřednictvím 52 Finančních center Poštovní spořitelny a zhruba na 3 310 obchodních místech České pošty (stav k 31. 3. 2010). ČSOB i Poštovní spořitelna dále poskytují své sluţby prostřednictvím distribučních kanálŧ v rámci skupiny ČSOB a rŧzných distribučních kanálŧ přímého bankovnictví. Banka obdrţela několik ocenění. V roce 2010 obdrţela ČSOB ocenění od EUROMONRY ADWARD FOR ECELLENCE 2010, cenu Hospodářských novin, ocenění časopisu Global finance za nejlepší banku a zároveň i pojišťovnu roku, dále dostala cenu pro nejlepší banku obsluhující firemní klientelu a mnoho dalších. Banka obsluhuje přibliţně 3 200 000 klientŧ (v České republice je zhruba 800 tisíc z nich obsluhováno pod značkou ČSOB, asi 2,2 milionu pod značkou Poštovní spořitelna; ve Slovenské republice banka obsluhuje asi 200 tisíc klientŧ), banka provozuje 210 poboček v Česku a 78 na Slovensku. V květnu 2007 byla otevřena nová praţská centrála v Radlicích. Pracuje zde 2500 zaměstnancŧ. 21
Prostřednictvím sluţby CashBack si mohou klienti vybrat hotovost i na pokladnách supermarketŧ Albert a COOP a čerpacích stanic ČEPRO EuroOil. 2.1.2. ČSOB Podnikatelské konto Konto je určené pro ţivnostníky, drobný podnikatele a menší firmy se sídlem nebo místem podnikání v ČR. Podnikatelské konto je vhodné pro ty typy podnikatelŧ, kteří uskutečňují pouze omezený počet platebních operací a chtějí mít dobrý přehled o zŧstatcích a pohybech na svých účtech. Jedná se o běţný účet vedený v Kč, který vám umoţní platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazŧ k úhradě, nebo inkasu a plateb SIPO. Výpisy z účtu jsou v elektronické podobě zasílané měsíčně. Tedy přes ČSOB elektronické bankovnictví kam se dostanete prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu. Výhodou je, ţe kdyţ s kontem provede klient měsíčně 10 tuzemských elektronických plateb včetně trvalých příkazŧ, jsou zdarma, 5 tuzemských příchozích plateb jsou taky zdarma, klient má nepřetrţitý přístup k penězŧm, zdarma je i platební karta pojištěná proti ztrátě a krádeţi, zdarma je jedna transakce tuzemského platebního styku zadaná písemnou formou prostřednictvím sběrného boxu, dostupnost povoleného přečerpání účtu s limitem podle moţností klienta, limit mŧţe sahat aţ do výše 5 milionŧ Kč, ale přesná výše povoleného přečerpání účtu závisí na vyhodnocení finanční situace klienta. Klient zde má přehled o veškerém dění na účtu a to buďto prostřednictvím e-mailu, nebo SMS zprávy. Tento běţný účet a ČSOB elektronické bankovnictví zařídí ihned. Platební karta se vydává do 7 pracovních dnŧ od podání ţádosti, je tu i moţnost expresního vydání do 3 pracovních dnŧ, ale za příplatek. 2.1.3. ČSOB Firemní konto Konto je určené pro podnikatele a menší podniky se sídlem nebo místem podnikání v ČR, pro jeho zřízení je nutný minimální počáteční vklad. Firemní konto je vhodné pro firmy s občasným platebním stykem, kvalitně a bezpečně propojuje účetnictví s pohyby na bankovních účtech. Jedná se o běţný účet vedený v Kč, který vám umoţní platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazŧ k úhradě, nebo inkasu a plateb SIPO. Výpisy z účtu jsou v elektronické podobě zasílané měsíčně. Tedy přes ČSOB elektronické bankovnictví kam se dostanete prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu. 22
Výhodou je, moţnost klienta měsíčně zdarma provést aţ 30 elektronických tuzemských operací včetně trvalých příkazŧ, 15 tuzemských příchozích plateb také zdarma, klient má nepřetrţitý přístup k penězŧm, obdrţí zdarma platební kartu, má dostupnost povoleného přečerpání účtu, limit mŧţe sahat aţ do výše 5 milionŧ Kč, ale přesná výše povoleného přečerpání účtu závisí na vyhodnocení finanční situace klienta. Klient zde má přehled o veškerém dění na účtu a to buďto prostřednictvím e-mailu, nebo SMS zprávy. Při zakládání konta je nutné předloţit u právnických osob výpis z Obchodního rejstříku a občanský prŧkaz, u fyzických osob, nebo podnikatelŧ ţivnostenský list, koncesní listinu, nebo ţádost o přidělení IČO a občanský prŧkaz. Tento běţný účet a ČSOB elektronické bankovnictví zařídí ihned. Platební karta se vydává do 7 pracovních dnŧ od podání ţádosti, je tu i moţnost expresního vydání do 3 pracovních dnŧ, ale za příplatek. 2.1.4. ČSOB Obchodní konto Konto je určené středním podnikŧm a zaměstnavatelŧm se sídlem nebo místem podnikání v ČR, zajišťuje kaţdodenní provoz podniku s častějším platebním stykem, který zároveň vyţaduje širší nabídku sluţeb, pro jeho zřízení je nutný minimální počáteční vklad. Jedná se o běţný účet vedený v Kč, který vám umoţní platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazŧ k úhradě, nebo inkasu a plateb SIPO. Výpisy z účtu jsou v elektronické podobě zasílané měsíčně. Tedy přes ČSOB elektronické bankovnictví kam se dostanete prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu. Výhodou je, moţnost klienta měsíčně zdarma provést aţ 150 elektronických tuzemských operací včetně trvalých příkazŧ, 100 tuzemských příchozích plateb také zdarma, klient má nepřetrţitý přístup k penězŧm, obdrţí zdarma soubor 3 platebních karet po celou dobu vedení konta. Má dostupnost povoleného přečerpání účtu, limit mŧţe sahat aţ do výše 5 milionŧ Kč, ale přesná výše povoleného přečerpání účtu závisí na vyhodnocení finanční situace klienta. Klient zde má přehled o veškerém dění na účtu a to buďto prostřednictvím e-mailu, nebo SMS zprávy. Při zakládání konta je nutné předloţit u právnických osob výpis z Obchodního rejstříku a občanský prŧkaz, u fyzických osob, nebo podnikatelŧ ţivnostenský list, koncesní listinu, nebo ţádost o přidělení IČO a občanský prŧkaz. 23
Tento běţný účet a ČSOB elektronické bankovnictví zařídí ihned. Platební karta se vydává do 7 pracovních dnŧ od podání ţádosti, je tu i moţnost expresního vydání do 3 pracovních dnŧ, ale za příplatek. 2.1.5. ČSOB Spořicí účet pro podnikatele Spořicí účet pro podnikatele lépe zhodnocuje dočasně volné peněţní prostředky podnikatelŧ a firem s ročním obchodním obratem do 100 mil. Kč. Klient nemusí znát předem dobu, po kterou nebudete své peníze potřebovat a přitom je mŧţe mít kdykoli a rychle k dispozici. Přináší zvýhodněnou úrokovou sazbu ve srovnání s běţným účtem. Slouţí klientovi jako rychlá a snadno dostupná rezerva, klient předem zná výnos, který z toho obdrţí, vedení účtu je zdarma včetně zasílání výpisŧ, moţnost vedení účtu v cizích měnách, moţnost nastavení limitu na běţném účtu a při jeho překročení jsou peníze automaticky převedeny zdarma na lépe úročený spořicí účet. Spořicí účet pro podnikatele má jednodenní výpovědní lhŧtu, moţnost vedení účtu v rŧzných měnách (CZK, EUR, USD, SKK, GBP, CHF), úroková sazba závisí na objemu vloţených peněz a je uvedena v oznámení o úrokových sazbách, úroky jsou měsíčně připisovány k jistině, předčasný výběr (při nedodrţení výpovědní lhŧty) podléhá poplatku podle sazebníku, po uplynutí výpovědní lhŧty jsou peníze automaticky převedeny na váš běţný účet. Pokud klient chce zřídit spořicí účet pro podnikatele, musí mít v ČSOB vedený běţný účet ve stejné měně jak spořicí účet a předloţit prŧkaz o totoţnosti, doklad o právní subjektivitě (např. výpis z obchodního rejstříku), nebo oprávnění k podnikatelské činnosti (např. ţivnostenský list). 2.1.6. ČSOB Termínovaný vklad pro podnikatele Tento vklad představuje bezpečné uloţení jednorázově vloţených volných peněţních prostředkŧ peněz na dlouhodobé časové období. Pro kratší období je výhodnější jiţ zmíněný Spořicí účet pro podnikatele. Termínovaný vklad umoţňuje lépe zhodnocovat vaše volné peníze, které budete potřebovat za určité předem známé období, v případě nutné potřeby se však ke svým penězŧm mŧţete dostat i dříve. Přináší zvýhodněnou úrokovou sazbu oproti běţnému účtu. Klient předem zná hodnotu, neboli výnos, který z toho bude mít, účet je veden zdarma včetně zasílání výpisŧ a je tu moţnost vést účet i v cizích měnách. Termínovaný vklad dále nabízí automatickou funkci, kdy si klient zvolí částku, kterou chce udrţovat na běţném účtu a při splatnosti termínovaného vkladu dojde k automatickému převodu peněţních prostředkŧ mezi vašimi účty, tak aby 24
na běţném účtu byl dodrţen stanovený limit, termínovaný vklad se potom automaticky obnoví v nově nastavené výši a naopak. Délka trvání vkladu je od 7 dnŧ do 3 let, minimální zŧstatek je 5000 Kč, 1000 EUR, 1000 USD, 25 000 SKK, 600 GBP, 1600 CHF, úroková sazba je fixní a závisí na délce trvání vkladu a objemu vloţených peněz, úroky z vkladu mŧţete převádět na běţný účet v ČSOB nebo ponechat na termínovaném vkladu, kde zvyšují úročenou částku, kdyţ klient chce vybrat částku dříve, neţ bylo předem dohodnuto, podléhá částka poplatku dle sazebníku daného bankou. Při zřízení vkladu klient musí předloţit prŧkaz totoţnosti, doklad o právní subjektivitě (např. výpis z obchodního rejstříku), nebo oprávnění k podnikatelské činnosti (např. ţivnostenský list). 2.1.7. ČSOB Asset Management Individuální správa aktiv je efektivním nástrojem pro zhodnocení klientovo peněţních prostředkŧ. Odborníci banky nabízí a hlavně připraví na míru šitou strategii odpovídající klientovo představám o výnosu, časovém horizontu i investičním riziku. Výhodami jsou maximální flexibilita, moţnost daňové optimalizace, výhodná poplatková struktura, zhodnocení spravovaných prostředkŧ, poradenství a pravidelné konzultace a bezplatné vedení majetkového účtu. Správce klientovo portfolia v rámci stanovených limitŧ řídí a prŧběţně obměňuje strukturu portfolia tak, aby dosáhl co nejvyššího zhodnocení klientovo peněţních prostředkŧ. Investice je přitom neustále registrována přímo na jeho účtech. Zhodnocují se částky od 10 milionŧ korun, které zŧstanou volné po dobu 4 aţ 6 měsícŧ. Podmínky pro poskytnutí Asset Management získá klient přímo od odborníkŧ banky. 2.1.8. Patria Direct Patria Direct je on-line obchodování s cennými papíry prostřednictvím společnosti Patria Direct. Tato sluţba je určena občanŧm i firmám, které mají zájem o zhodnocování volných finančních prostředkŧ prostřednictvím investic do zahraničních a tuzemských cenných papírŧ. Paria Direct je licencovaná společnost zaměřená na obchodování s cennými papíry, společnost stejně jako ČSOB patří do skupiny KBC. Group. Nejsou stanoveny minimální objemy obchodu, zdarma je zaloţení a vedení účtu, poplatky pouze za uskutečnění obchodu, kvalitní a rychlý informační servis. Klientovi je nabídnuto obchodování on-line na internetové adrese www.patria-direct.cz kde klient 25
má okamţitý přehled o cenách cenných papírŧ a stav portfolia. Dále mŧţe obchodovat přes Call Centrum pomocí operátora, nebo prostřednictvím makléře, klientovi se nabízí moţnost konzultace o aktuálním dění na finančních trzích. Mezi produkty patří akcie (ČR, Polsko, Maďarsko, západní Evropa a USA), futures (ČR, Polsko a Maďarsko), ETF, Warrenty, investiční certifikáty, HZL ČMHB, státní dluhopisy, měnové konverze. Podmínkou poskytnutí je uzavření smlouvy a obstarání nebo prodeje cenných papírŧ. 2.1.9. ČSOB Povolené přečerpaní účtu pro podnikatele a právnické osoby Limit úvěru se počítá podle obratu na podnikatelském účtu s ohledem na výši obchodních obratŧ (trţeb) za uplynulý účetní rok a v návaznosti na hodnocení plynulosti a výše vašich příjmŧ, výše bývá od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč. Úvěr se poskytuje na dobu neurčitou s výpovědní lhŧtou 3 měsíce (obě strany mohou smlouvu kdykoliv vypovědět), nutné je vyrovnat záporný zŧstatek do 90/180/360 dní, kdy klient musí splatit vyčerpanou částku a jeden den úvěr nečerpat. Úroky se splácí pravidelně měsíčně (došlo-li k čerpání úvěrového limitu), úvěr je zajištěn blankosměnkou. Výhodami jsou, ţe klient mŧţe svŧj běţný účet přečerpat aţ do výše 5 mil. Kč, nevyčerpanou částku úvěrového limitu má vţdy k dispozici bez ohledu na velikost své firmy. Úrok platí pouze z čerpané částky a jen za dny čerpání, nemusí dokládat účel pouţití čerpaných prostředkŧ. Podnikatel při ţádosti o úvěr předloţí vyplněnou ţádost o úvěr, ţivnostenský list (koncesní listinu nebo jiný doklad), daňové přiznání za poslední 2 roky, doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, čestné prohlášení o bezdluţnosti vŧči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám (v některých případech je nutné doloţit i Potvrzení o bezdluţnosti od Finančního úřadu), dva doklady totoţnosti. Zástupce firmy při ţádosti o úvěr předloţí vyplněnou ţádost o úvěr, výpis z Obchodního rejstříku u nových klientŧ (u stávajících úvěrovaných klientŧ, pouze došloli ke změnám), daňové přiznání (vč. příloh) za poslední 2 roky, doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, čestné prohlášení o bezdluţnosti vŧči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám (v některých případech je nutné doloţit i Potvrzení o bezdluţnosti od Finančního úřadu), dva doklady totoţnosti osob jednajících jménem firmy. 26
2.1.10. ČSOB Malý úvěr pro podnikatele Je účelový úvěr pro financování investic od 50 000 Kč aţ do 8 mil. Kč na dobu aţ 15 let. Vyuţít ho mŧţete například pro pořízení nového výrobního zařízení a technologie, vybavení kanceláří, rozšíření skladŧ i vozového parku, opravy budov nebo nákup pozemku. Mezi výhody patři profinancování pro financování aţ 80 % celkové investice včetně DPH, úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně aţ 18 měsícŧ od podpisu smlouvy (proti fakturám, kupní smlouvě nebo dalším dokumentŧm), první splátku jistiny mŧţe klient odloţit aţ o 6 měsícŧ. Úroková sazba se pouţívá fixní nebo pohyblivá s fixací 1, 3 nebo 5 let popřípadě na celou dobu splácení. Přehled doby splácení a výše úvěru: Tabulka 2: Přehled doby splácení a výše úvěru Druh investice Doba splácení až Výše úvěru až Budovy a pozemky 15 let 8 mil. Kč Stroje a zařízení 8 let 5 mil. Kč Osobní a uţitkové automobily Jiné investice 6 let 5 mil. Kč v závislosti na druhu investice (po poradě s pracovníkem pobočky ČSOB) Zdroj: www.csob.cz Úvěr klient získá, jestliţe podniká v oboru minimálně 2 roky. K ţádosti o úvěr musí předloţit doklad opravňující k podnikání (výpis z obchodního/ţivnostenského rejstříku ne starší 3 měsícŧ), jestliţe je klient uţ úvěrovaným klientem ČSOB, doklad předkládáte pouze při jeho změně. Dále dokládá daňová přiznání za předchozí 2 účetní období (vč. všech příloh a finančních výkazŧ), doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, čestné prohlášení o bezdluţnosti vŧči finančnímu úřadu a České správě sociálního zabezpečení (v některých případech je nutné doloţit i potvrzení o bezdluţnosti od finančního úřadu), doklady týkající se zajištění úvěru a dva doklady totoţnosti osob jednajících jménem společnosti. 27
2.1.11. ČSOB Účelový úvěr Úvěr je určený pro střední či velké firmy, a to na financování přesně vymezených potřeb investičního charakteru. Úvěr ČSOB poskytuje v CZK nebo vybraných cizích měnách. Vyuţít tento úvěr mŧţe klient na pořízení, opravu nebo modernizaci movité věci (stroje nebo zařízení, rŧzné technologie), na nákup, výstavbu nebo opravu nemovitosti, na rŧzné podnikatelské investiční záměry, na investiční projekty realizované ve spojení s programem Zelená úsporám, kde navíc umoţňujeme ve vybraných případech mimořádnou splátku úvěru aţ do výše dotace zdarma a na investiční záměry plánované realizovat s podporou zdrojŧ EU. Úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně zpravidla na účet dodavatele nebo na podnikatelský účet vedený v ČSOB či v jiné bance, splácení jistiny a úrokŧ je v pravidelných měsíčních nebo čtvrtletních splátkách. Tyto splátku mohou být buď lineární, nebo anuitní dle volby klienta. Úroková sazba mŧţe být pohyblivá (sazba mezibankovního trhu PRIBOR nebo EURIBOR + marţe podle firemního rizika) nebo pevná (fixovaná na určitá období nebo na celou dobu trvání úvěru). Dále jsou individuálně stanovené poplatky. Zajištění úvěru je v podobě nemovitostí (vč. vinkulace pojištění ve prospěch ČSOB), nebo pohledávkami, věcí movitou (po konzultaci s pracovníky ČSOB), ručením třetí osobou, jiným zajištěním po konzultaci s pracovníky ČSOB. Výhodou je, ţe s úvěrem klient překlene časový nesoulad mezi investiční potřebou a tvorbou dostatečného mnoţství vlastních prostředkŧ na pořízení investice. Dále investování i s menším podílem vlastních zdrojŧ, klient má moţnost odkladu první splátky jistiny aţ o 12 měsícŧ, lze individuálně nastavit splátkový kalendář podle potřeb a moţností firmy a splácení investice je aţ 20 let podle jejího charakteru. Úvěr klient získá, jestliţe má vedený podnikatelský běţný účet v ČSOB. K ţádosti je ještě třeba předloţit základní údaje o společnosti, informace o předmětu financování, úředně ověřenou kopii rozhodnutí příslušného orgánu o oprávnění k podnikání, resp. dokladu prokazujícího právní subjektivitu, roční účetní závěrky za období předchozích 2 3 let (u společností s povinností auditu ověřené auditorem), výroční zprávu a zprávu auditora (jsou-li zpracovávány), daňová přiznání za poslední 2 3 roky (včetně příloh předaných Finančnímu úřadu), ekonomické výsledky za poslední měsíc a odpovídající měsíc předchozího roku v rozsahu účetních výkazŧ (rozvaha a výkaz ziskŧ a ztrát), podnikatelský záměr podepsaný statutárním orgánem společnosti s uvedením 28
charakteristiky nosných činností a dalších významných údajŧ o minulém vývoji, stavu a perspektivách nosných aktivit, finanční plán na dobu úvěrové angaţovanosti, potvrzení o bezdluţnosti vŧči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně, prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektŧm, materiály týkající se navrhovaného zajištění, případné bankovní reference na společnost a její vlastníky, doplňující údaje podle poţadavku klientského úvěrového pracovníka (např. komentář příčin výkyvŧ v účetních výkazech, plán investic, časový rozbor pohledávek, aktuální rozbor finančních investic, podíl exportu na trţbách a rozbor trţeb podle nosných činností) a doklad o zajištění odbytu (podle charakteru produkce). 2.1.12. Úvěrový příslib Úvěrový příslib je zpravidla pro právnické osoby střední a velké firmy, ale mohou ho poţadovat i malé firmy a fyzické osoby-podnikatelé. Je vhodný především pro klienty zúčastňující se veřejných soutěţí, rŧzných výběrových řízení, investičních obchodních záměrŧ podporovaných ze zdrojŧ EU, všude tam kde je poţadováno prokázání finančního krytí projektu předem. Úvěrový příslib je poskytován na konkrétní projekt, veřejnou soutěţ, veřejnou zakázku atd. Součástí příslibu jsou i podmínky, za kterých ČSOB poskytuje úvěrový limit. Parametry úvěrového příslibu odpovídají parametrŧm produktu účelový úvěr. Výhodou je ţe s úvěrovým příslibem si klient zajistí účast s veřejnou soutěţí, výběrovým řízení apod. akcích, kde je poţadováno prokázání finančního krytí projektu předem. Dalšími výhodami je oprávnění po naplnění podmínek čerpat úvěrový limit přislíbený bankou, moţnost v případě dostatečných vlastních zdrojŧ nečerpat úvěrový limit, jednodušší smluvní dokumentace ve srovnání se smluvní dokumentací k úvěru, rychlejší zpracování bez nutnosti podpisu zástavních smluv. Pro poskytnutí úvěrového příslibu je potřeba mít podnikatelský účet v ČSOB. Dále je potřeba k ţádosti předloţit podklady odpovídající produktu účelový úvěr a podmínky veřejné soutěţe či obchodního případu, k jehoţ účelu je úvěrový příslib poţadován. 2.1.13. Vydané záruky Záruky vystavíme na klientovu ţádost k zajištění závazkŧ ve prospěch tuzemských i zahraničních oprávněných subjektŧ. Tento nejuţívanější zajišťovací nástroj zmírňuje obchodní riziko věřitele. 29
Výhodou bankovní záruky je, posilují dŧvěryhodnost dluţníka ve vztahu k věřiteli. Mezi další výhody patří rychlý přístup k penězŧm, uzavření smlouvy za výhodnějších podmínek, neboť díky bankovní záruce poskytujete partnerovi kvalitní zajišťovací nástroj, předloţení bankovní záruky místo sloţení finančních prostředkŧ na účet oprávněného (např. s nabídkou ve veřejné soutěţi), předloţení bankovní záruky namísto zádrţného, získání platby od odběratele předem, získání odkladu platby od dodavatele (umoţníte mu financování pohledávky forfaitingem), posílení dobrého jména vaší firmy. Vydané záruky vznikají písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí nároky věřitele do výše určité peněţní částky, nesplní-li třetí osoba (dluţník) závazek nebo budou-li splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Banka vystavuje i neplatební bankovní záruky. Záruka je neodvolatelná, plnění z platební záruky je vţdy v peněţité formě, platnost platební záruky se stanoví na maximálně 1 rok a u neplatebních záruk mŧţe být lhŧta platnosti aţ 5 let. Druhy bankovních záruk, které ČSOB vydává: platební zajišťují splnění jakýchkoli platebních závazkŧ odběratele (záruka za úhradu kupní ceny, splacení úvěru, zaplacení leasingových splátek apod.), neplatební zajišťují splnění závazkŧ dodavatele (záruka za nabídku do veřejné soutěţe, vrácení platby předem, dobré provedení kontraktu, zádrţné apod.), celní, další například za zajištění spotřební daně, za elektronické mýtné, za finanční zpŧsobilost dopravce, pro SZIF, pro draţby, pro operátory trhu s elektřinou, karnety TIR, soudní poplatky, ztracené konosamenty nebo závazky z jiných ujednání. Bankovní záruku mŧţe klient získat, má-li v ČSOB poskytnutý podnikatelský běţný účet. Dále si ČSOB zjišťuje rizikovost klienta z pohledu poskytnutí úvěrové angaţovanosti, zajišťuje bankovní záruky, které klient mŧţe poskytnout. Pro získání záruky musí klient předloţit ţádosti o vystavení bankovní záruky, uzavření smlouvy o poskytnutí bankovní záruky a další dokumenty po dohodě s bankou. 30
2.2. Komerční banka, a.s. V roce 1990 byla zaloţena Komerční banka jako státní instituce a v roce 1992 byla transformována na akciovou společnost, akcie KB jsou kótovány na Burze cenných papírŧ Praha i v RM - Systému jiţ od jejich vzniku. Globální depozitní certifikáty (GDR) zastupující akcie KB obchodují se s nimi na Burze cenných papírŧ v Londýně (London Stock Exchange) od roku 1995. V roce 2001 koupila Société Général státní 60% podíl v Komerční bance. Po této privatizaci začala KB výrazně rozvíjet své aktivity také pro individuální zákazníky a podnikatele kromě své silné pozice na trhu podnikŧ a municipalit. V roce 2006 si KB nakoupila zbývajících 60% podílu v Modré pyramidě, kterým získala plnou kontrolu nad třetí největší stavební spořitelnou v České republice. 2.2.1. Obchodní profil Komerční banka, a.s. je mateřská společnost Skupiny KB (dále také Skupina ), která je tvořena osmi společnostmi, také je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Komerční banka patří mezi přední bankovní instituce v České republice a ve střední a východní Evropě. KB je univerzální bankou se širokou nabídkou sluţeb v oblasti podnikového, retailového a investičního bankovnictví, dále nabízí další specializované sluţby, mezi které patří penzijní připojištění, stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, dostupné prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě. Obsluha klientely Komerční banky je rozdělena do dvou segmentŧ. Parametrem je obvykle roční obrat (trţby) klienta, nebo škála produktŧ, které vyuţívá. Podniky s obratem od 60 do 1.500 mil. Kč jsou obsluhovány zpravidla na obchodních centrech segmentu Corporate, klienti s obratem vyšším jsou obsluhováni divizemi segmentu Top Corporations, které jsou v Praze, Brně a v Bratislavě. V roce 2009 měla KB 398 poboček a 685 bankomatŧ po celé ČR samotné sluţby vyuţívalo téměř 1,62 milionu zákazníkŧ. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále Modrá pyramida ) měla 720 tisíc klientŧ a Penzijní fond KB registroval 498 tisíc účastníkŧ penzijního připojištění. Během roku 2009 měla 8 815 zaměstnancŧ. Od října 2001 je KB součástí skupina Société Générale. Société Générale jednou z největších finančních skupin v eurozóně. Tato skupina zaměstnává na celém světě 157 tisíc lidí. 31
2.2.2. Běžný účet v Kč a v cizí měně Korunový běţný účet, který je určen pro právnické osoby a podnikající i nepodnikající, fyzické osoby, města, obce, svazky měst a obcí, kraje a jimi zřízeným příspěvkových organizacím a zaloţeným právnickým osobám. Je to základní produkt banky, slouţí k ukládání finančních prostředkŧ, k provádění hotovostní a bezhotovostního platebního styku. Povolená výše debetu je aţ do výše 3 000 000 Kč. Výhodou je bezpečnost a okamţitá dostupnost k finančním prostředkŧm. Klient mŧţe provádět trvalé příkazy k úhradě či k inkasu, trvalé příkazy k automatickému převodu, povolení inkasa, promptní platy, rezervy a blokace, vydat šekovou kníţku. Klient mŧţe vyuţívat sluţby přímého bankovnictví prostřednictvím produktŧ přímého bankovnictví Expresní linka KB, Mojebanka či Profibanka. KB vede běţné účty v následujících cizích měnách AUD, BGN, CAD, DKK, EUR, GBP, HUF, CHF, JPY, NOK, PLN, RON, RUB, SEK, TRY a USD. 2.2.3. Kreditní karta pro podnikatele Kreditní karta je určena pro podnikatele (fyzické osoby a právnické osoby) s oprávněním podnikat na území České republiky, aktivně podnikajícím na území České republiky, podmínkou je daňová povinnost v ČR. Dále bytovým druţstvŧm (pokud mají u Komerční banky, a.s. běţný účet déle neţ 6 měsícŧ), společenstvím vlastníkŧ jednotek (pokud mají u Komerční banky, a.s. běţný účet déle neţ 6 měsícŧ) Kreditní karta pro podnikatele je mezinárodní embosovaná karta MasterCard s čipem. Kombinací platebního a úvěrového produktu s úvěrem ve výši aţ 200 tisíc Kč. Úvěr je revolvingového typu s úvěrovým limitem 20-200 tisíc Kč. Výše tohoto limitu je stanovena po vzájemné dohodě s bankou. Úvěr je bez zajištění. Zpŧsob splácení úvěru je formou měsíčních splátek, výše splátky je 1/10 z čerpané částky úvěru plus úrok, tato částka musí být na úvěrový účet připsána nejpozději k datu splatnosti, o výši a datu splatnosti je klient informován výpisem k úvěrovému účtu. Kdyţ firma ţádá o kreditní kartu, tak KB vyhodnotí finanční situaci firmy. K ţádosti stačí kopie posledního daňového přiznání, klienti s podvojným účetnictvím ještě přiloţí aktuální rozvahu a výkaz ziskŧ a ztrát. 32