Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources č. 2 2012 6 9 interview Günter Verheugen: Těžba v Evropě má stále budoucnost 10 11 technologie Přípravné práce k prohloubení jámy ČSA 2 na Dole Karviná jsou v plném proudu 14 15 bezpečnost Informace o pohybu horníků v dole zvyšují jejich bezpečnost

Editorial Nejdůležitější je udělat první krok Prostředí, v němž my, naši zaměstnanci i naši zákazníci žijeme, pracujeme a podnikáme, nám nemůže být a není lhostejné. Svůj vztah k okolí a lidem, kteří v něm žijí, musí moderně smýšlející společnost prokazovat každý den a na každém kroku. Jen tak mohou ostatní brát její slova vážně. Navíc - jako veřejně obchodovaná společnost, kotovaná na londýnské, pražské a varšavské burze, musíme být nanejvýš otevření a transparentní. Abychom dostáli svým příslibům, rozhodli jsme se důsledně monitorovat všechny naše kroky, které v duchu principů odpovědnosti a udržitelnosti činíme. Vlastní Zprávu o udržitelném rozvoji, zpracovanou za období minulého roku, jsme dokončili doslova před pár dny. Dozvíte se z ní, jak se chováme k lidem, kteří u nás pracují, i ke komunitě, do níž patříme. Jak přenášíme slova o naší snaze zaměřené na šetrné zacházení se životním prostředím do konkrétních činů. A nejen to. Letos poprvé jsme se rozhodli jít ještě o krok dál: pro každou oblast, kterou v naší zprávě monitorujeme, jsme si také veřejně stanovili konkrétní měřitelné cíle, jichž chceme v příštích letech dosáhnout. Je to náš závazek vůči trvale udržitelnému rozvoji a zároveň příspěvek k transparentnímu korporátnímu prostředí jednotlivých regionů i států, v nichž působíme. Jistě, bylo by pohodlnější nestanovit si žádné pevné cíle, a nevystavovat se tak riziku jejich možného nesplnění. Nicméně my chceme prezentovat udržitelnost podnikání nikoli marketingovým, ale objektivním způsobem, a to především v těch zemích, kde takto otevřený a objektivní přístup ještě zdaleka není standardem. Proto jsme zvolili GRI jako nejpoužívanější mezinárodní metodiku pro měření udržitelného rozvoje, která dává všem záruku objektivity a srovnání. Petra Mašínová, ředitelka korporátní komunikace a udržitelného rozvoje NWR Open Mine č. 2 I 2012 Vydavatel: New World Resources Plc c / o Hackwood Secretaries Limited One Silk Street London EC2Y 8HQ United Kingdom Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam Netherlands Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: pr@nwrgroup.eu Web: newworldresources.cz Šéfredaktor: Tomáš Píša Editor: Marek Síbrt Spolupráce: Roman Grametbauer Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 22. 5. 2012 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: pr@nwrgroup.eu. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti. Se čtečkou QR kódu nemusíte vyťukávat webovou adresu, stačí čtečkou naskenovat obrázek vlevo.

6 9 Bývalý eurokomisař analyzuje budoucnost těžby uhlí 14 15 Jak monitoring pohybu zvyšuje bezpečnost horníků 18 19 Jak se těží uhlí ve šťastné zemi? 16 17 Byl zveřejněn záměr prodloužit těžbu uhlí v Dole Karviná 22 23 Nadace OKD pokračuje v pomoci potřebným Obsah 4 5 ekonomika Výsledky NWR za první čtvrtletí: směřujeme k dosažení cílů pro rok 2012 6 9 interview Günter Verheugen: Těžba v Evropě má stále budoucnost 10 11 technologie Přípravné práce k prohloubení jámy ČSA 2 na Dole Karviná jsou v plném proudu 12 technologie Úspora energie v Dole Karviná: stačilo přebudovat potrubí a vypnout čerpadlo 13 technologie Díky nápadu z programu Continuous Improvement ušetří Důl ČSM za stlačený vzduch 4 milióny korun měsíčně 14 15 bezpečnost Informace o pohybu horníků v dole zvyšují jejich bezpečnost 16 17 technologie Společnost OKD chce těžit v Dole Karviná do roku 2035 18 19 ekonomika Uhelný průmysl v Austrálii 20 21 odpovědnost Pravidla poctivého podnikání jsou pro nás základem 22 23 odpovědnost Nadace OKD rozdělila přes 48 milionů korun. Prioritou zůstává pracovní integrace hendikepovaných

ekonomika interview technologie Výsledky NWR za první čtvrtletí: směřujeme k dosažení cílů pro rok 2012 V květnu zveřejněné výsledky NWR za první čtvrtletí roku 2012 byly v souladu s našimi očekáváními. Jsme tak na cestě ke splnění cílů produkce a prodejů stanovených pro celý rok. Hodnota ukazatele úrazovosti se ve sledovaném čtvrtletí i nadále zlepšovala a poklesla o 4 procenta na hodnotu 7,17, což představuje nejlepší výsledek v historii společnosti NWR. 6 mil. EUR činil čistý zisk NWR v prvním čtvrtletí roku 2012 Výkonnost Výnosy za první čtvrtletí roku 2012 dosáhly 347 mil. EUR, což znamená pokles o 10 procent, způsobený především plánovanými nižšími objemy produkce a prodejů. Hodnota EBITDA dosáhla výše 54 mil. EUR. Čistý zisk ve sledovaném období činil 6 mil. EUR, což znamená nárůst o 80 procent. Hodnota provozního cash flow byla 80 mil. EUR a čistý dluh společnosti NWR se v průběhu čtvrtletí dále snížil. Vytěžili jsme 2,4 mil. tun uhlí, přičemž externí prodeje dosáhly výše 2,3 mil. tun. Objem naší produkce koksu dosáhl 175 tis. tun s externími prodeji ve výši 155 tis. tun. Velký význam přikládáme dosažení odpovídající úrovně odměňování našich zaměstnanců. V dubnu jsme úspěšně završili jednání s odborovými organizacemi, jejichž výsledkem je dohoda o tříprocentním zvýšení základní tarifní mzdy zaměstnanců OKD. Znamená to nejen pozitivní přínos pro naše zaměstnance, ale také nám to umožňuje nadále udržovat naše náklady pod kontrolou. Kvalitativní mix uhlí Jednou z provozních priorit NWR je zlepšování kvalitativního mixu uhlí. V předcházejících čtvrtletích se podíl koksovatelného uhlí v produktovém Stejně jako svět financí, tak ani moderní těžební průmysl se neobejde bez výpočetní techniky. Rozhodují vteřiny a pro správné rozhodnutí jsou nezbytná přesná data. mixu snižoval, avšak v průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku se tento trend obrátil a v produkci jsme zaznamenali výrazné navýšení objemu koksovatelného uhlí. Ve střednědobém horizontu rovněž chystáme rozšiřování naší činnosti v Dole Karviná. Zaměřeno bude na zlepšení kvalitativního mixu tím, že si z našich stávajících provozů do roku 2016 až 2017 zajistíme přístup k více než 30 milionům tun černého uhlí. Projekt Dębieńsko V průběhu prvního čtvrtletí pokračovaly stavební práce v rámci našeho polského rozvojového projektu Dębieńsko podle plánu. Ovšem v důsledku vodohospodářské situace a kvůli inflačním tlakům v Polsku jsme se rozhodli před tím, než pokročíme v programu 4

bezpečnost rekultivace odpovědnost Společnost OKD získala ocenění společnosti voestalpine AG Tržní prostředí Výhled pro ekonomiky zemí eurozóny a pro finanční trhy obecně zůstává slabý. Produkce oceli v našem regionu však vykazuje od počátku roku rostoucí trend. Ocelárny na našich odběratelských trzích v současné době využívají 80 až 90 procent svých výrobních kapacit, přičemž výroba oceli v prvním čtvrtletí v porovnání se čtvrtletím předcházejícím vzrostla o 7 procent. investičních výdajů projektu, provést důkladné posouzení jeho klíčových parametrů, a proto jsme pro rok 2012 nastavili strop investičních výdajů pro tento projekt na hodnotě 5 mil. EUR. Rozvaha Naše rozvaha zůstává robustní. Výše čistého dluhu se nadále snižuje a k 31. březnu 2012 dosáhla 385 mil. EUR, přičemž žádná významná část našeho dluhu není splatná před rokem 2015. Nicméně stále věnujeme pozornost přetrvávajícím obtížným okolnostem a zaměřujeme se na obezřetné řízení a neustálé vyhodnocování našich činností, kapitálových výdajů a financování. Kromě toho Čína, Indie a další rychle se rozvíjející ekonomiky budou i nadále klást značné nároky na dovoz surovin nutných k výrobě oceli. Nehledě na předpokládané nižší míry růstu v rozvinutých ekonomikách věříme, že pokračující růst rozvíjejících se ekonomik poskytne pevný základ pro mezinárodní ceny koksovatelného uhlí. Závěr Společnost NWR potvrzuje své cíle pro celý rok 2012, v němž očekává těžbu uhlí ve výši mezi 10,8 a 11 mil. tun a externí prodeje mezi 10,25 a 10,5 mil. tun. Pro rok 2012 se externí prodeje uhlí předpokládají v poměru 48 procent koksovatelného uhlí a 52 procent energetického uhlí, což v porovnání s rokem 2011 znamená zlepšení kvalitativního mixu. Vedle toho v roce 2012 předpokládáme produkci koksu ve výši 700 tis. tun a externí prodeje koksu ve výši 600 tis. tun. Navíc nadále směřujeme ke splnění cíle zachování nákladů těžby na tunu za celý rok v českých korunách v nezměněné výši. Nehledě na nestabilní prostředí, většina analytiků považuje výhled NWR pro zbývající období roku za příznivý. Stále větší počet analytiků očekává, že se ve druhé polovině roku 2012 začnou ceny koksovatelného uhlí zvyšovat, přičemž jeden z analytiků uvedl: Očekáváme pokračující pomalé zlepšování kvalitativního mixu produkce společnosti NWR a v oblasti cen věříme, že ceny koksovatelného uhlí svého dna dosáhnou do poloviny roku. Radek Němeček ředitel vztahů s investory rnemecek@nwrgroup.eu Společnost voestalpine AG ( voestalpine ) letos udělila svým dodavatelům a obchodním partnerům ocenění ve třech kategoriích Partnership, Performance a Materials Award. Společnost OKD získala ocenění v kategorii Materials Award. Cenu osobně převzal generální ředitel firmy Klaus-Dieter Beck v průběhu Supplier and Service Partners Conference v rakouském Linci. Společnost voestalpine je naším dlouholetým obchodním partnerem. Dobré vztahy udržujeme už více než šedesát let a po celou tuto dobu dodáváme do Rakouska uhlí z naší vlastní produkce. Ocenění od našeho významného odběratele si velmi vážíme. Je pro nás signálem, že svoji práci děláme dlouhodobě dobře, říká Klaus-Dieter Beck a dodává: Velmi důležitá je pro nás informace o projektu investic do PCI technologie v Linci s potenciálem rozšíření naší obchodní spolupráce. V roce 2011 společnost voestalpine odebrala celkem 19 % z objemu prodeje koksovatelného uhlí produkovaného NWR. Firma voestalpine sídlí v rakouském Linci, výrobními a prodejními společnostmi je přítomna ve více než 60 zemích světa. Společnost tvoří čtyři divize (ocel, speciální oceli, železniční systémy a tváření kovů). V obchodním roce 2010/11 dosáhla obratu 10,95 miliard eur a zaměstnává téměř 46 000 zaměstnanců. 5

ekonomika interview technologie Günter Verheugen: Těžba v Evropě má stále budoucnost Ačkoli vrcholnou evropskou politiku opustil před více než dvěma lety, zůstává i dnes bývalý místopředseda Evropské komise Günter Verheugen nepřehlédnutelnou postavou veřejného života Evropské unie. Při své návštěvě v Praze moderoval seminář o výhledech společné energetické politiky nových a starých členských zemí Unie. "Není možné zapomínat na konkurenceschopnost evropského průmyslu jako základu reálné ekonomiky." Jak hodnotíte závěry nové studie o energetickém sektoru střední a východní Evropy? Mám za to, že tato zpráva bude pro diskusi o budoucnosti výroby energie v Evropě průlomová. Je zde zcela zjevná potřeba podívat se na evropskou energetickou politiku zcela novým způsobem a položit si otázku, zda stále odpovídá potřebám evropské společnosti a ekonomik. Musíme přitom brát ohled na zkušenosti, které máme s reakcemi zbytku světa, na ponaučení, které pro nás plyne z hospodářské a finanční krize, jíž právě procházíme, i na fakt, že nové členské země, tzv. EU-11, jsou stále velmi pozadu, pokud jde o výši průměrného příjmu ve srovnání s ostatními členskými zeměmi, a budou je dohánět ještě několik desetiletí. Tudíž je nutné na spotřebu energie v zemích EU-11 nahlížet jinou optikou než na spotřebu v ostatních členských zemích. Věřím proto, že tato zpráva bude začátkem nové a snad i komplexní diskuse. Má vůbec rozdělování Evropy na země skupiny EU-11 a zbytek zemí původní patnáctky smysl? Když byla stávající energetická politika v roce 2005 formulována, byl jsem evropským komisařem pro průmysl a podnikání a nesl zodpovědnost za ekonomickou koordinaci, v níž jsem usiloval o vyvažování příliš idealistického přístupu evropských institucí. Ty tehdy plně sdílely společný cíl udělat něco s klimatickou změnou i přesvědčení, že Evropa by měla stát v čele těchto snah. Přitom však není možné zapomínat na konkurenceschopnost evropského průmyslu jako základu reálné ekonomiky EU a na nerovné podmínky ve starých členských zemích a v zemích skupiny EU-10, která je nyní skupinou jedenácti. Částečně jsem uspěl a dosáhl uznání otázky emisí oxidu uhličitého. Nemohu však říct, že bych byl zcela spokojen s tím, jak se s novými členskými státy jedná. Bohužel musím říct, že nové členské země se nedokázaly navzájem shodnout a sjednotit, nebyly schopny své zájmy dostatečně silně prosazovat a i dnes se potýkáme s problémem, že nové členské země nejsou schopny nalézt společné zájmy, a ty pak hájit. Evropská komise přijala energetickou strategii Energy Roadmap 2050 v prosinci loňského roku. Je stále aktuální, anebo potřebuje upravit? Strategie Energy Roadmap představuje významný příspěvek Evropské komise a rozhodně se ubírá správným směrem, pokud potvrzuje stávající strategické cíle. Je však potřeba věnovat se podrobnostem. Podle mého názoru se nedostatečně berou v úvahu otázky domácích zdrojů a naší schopnosti vyvíjet technologie, které by nám umožňovaly těžit a využívat fosilní paliva způsobem, jenž by nezatěžoval životní prostředí. Myslím, že tohle je jedna z nejdůležitějších otázek. Plně souhlasím s tím, že musíme omezovat naši závislost na dovozu energií. Tento dovoz je riskantní s ohledem na bezpečnost dodávek i na naši hospodářskou bezpečnost, jelikož nemáme možnost ovlivňovat ceny. Proto by bylo nanejvýš rozumné položit si otázku, zda máme na vlastním území zdroje, které bychom mohli využívat. K mému 6

bezpečnost rekultivace odpovědnost překvapení se strategie Energy Roadmap touto otázkou nijak nezabývá. Přibližně 90 % elektrické energie v Polsku se vyrábí spalováním uhlí. Znamená to, že se musíme ohlížet po strategiích čistého uhlí spíše než bez uhlí? Rozhodně ano. Ať už se nám to líbí, nebo ne, musíme naše společnosti a naše hospodářství zbavit závislosti na uhlíku. Zvláště hospodářství je nutné této závislosti zbavit. Potřebujeme mít k dispozici nové technologie, neboť dříve nebo později tyto zdroje dojdou. To však neznamená, že bychom si neměli klást otázku, zda neexistují technologická řešení, která by nám umožnila využívat zdroje, jež jsou v současné době snadno dostupné a zajištěné. Podle mého názoru představuje technologie čistého využívání uhlí, či čistého využívání břidlicového plynu, ať již bude jakákoliv, něco, na co bychom měli zaměřit svou pozornost. Pomalý postup v těchto oblastech je pro mě velkým zklamáním. Ještě zklamanější jsem z odmítavého postoje vůči technologiím zachycování a skladování oxidu uhličitého [carbon capture and storage, CCS] v některých zemích, a zejména v zemi, kterou znám nejlépe, v Německu. Je to pro mě velice obtížné pochopit. Lidé odmítají elektrárny spalující uhlí nebo plyn, jsou proti větrným elektrárnám v blízkosti jejich obydlí, jsou proti jaderné energii, odmítají stavbu nových přenosových soustav, nechtějí CCS Jakou energii tedy vlastně chtějí? Této otázce se musíme přinejmenším důkladně věnovat. Pokračuje CCS dostatečně rychle, co se týče vývoje potřebných technologií? Ne, podle mě je postup příliš pomalý. CCS mimochodem nemá význam pouze pro Evropskou unii a naše velmi ambiciózní cíle již teď víme, že černé uhlí bude v příštích desetiletích nejvýznamnějším zdrojem energie ve zbytku světa. Míra přispění Evropy k omezení emisí skleníkových plynů a boji proti změně klimatu je velice omezená, takže pokud skutečně chceme ke snižování emisí CO 2 přispět, bylo by daleko účinnější mít tyto technologie k dispozici a dodávat je zemím po celém světě, a to včetně Indie a Číny. Je technologie CCS skutečně tak drahá? Nehodlám zde probírat ceny, samozřejmě, že jde o velice drahou technologii, ale zároveň je velice neefektivní ji nemít. Daleko účinnějším způsobem by bylo mít k dispozici technologie, které by nám umožňovaly fosilní paliva využívat tak, aby nezatěžovala životní prostředí. Nevím, zda toho budeme schopni dosáhnout, ale myslím, že k tomu již máme poměrně blízko. Máme dobré vyhlídky a podle mého názoru by skutečně stálo za to soustředit úsilí na rozvoj těchto technologií. Měly by země EU-11 vytvořit novou, koordinovanou energetickou politiku? A měly by za tímto účelem vytvořit nějakou novou skupinu? Řeknu to takto: instituce v Bruselu nevidí zrovna rády, když členské země vytvářejí nové skupiny, tady nicméně máme velice jasnou situaci. Novým členským zemím se nedostalo právě férového zacházení, jejich specifické potřeby se nebraly v potaz. Nevyčítal bych to ale Komisi, Parlamentu ani Radě. Nové země si za to mohou samy. Jejich vlády za své zájmy dostatečně nebojovaly a ani se nesnažily z nových členských zemí vytvořit v Radě EU hlasovací blok. Moje rada pro země EU-11 je tedy taková, že by se měly snažit koordinovat svou energetickou politiku podle zprávy představené agenturou Ernst & Young, která je podle mého názoru velice přesvědčivá. Měly by se snažit postupovat společně, ovšem ne jako nátlaková skupina proti institucím 7

ekonomika interview technologie nebo ostatním zemím, ale jako zainteresovaná strana, jako skupina zemí, která se snaží přispět. Chci tím říct, že pokud mohou Německo a Francie koordinovat veškeré své kroky před zasedáním Rady EU, smí své kroky koordinovat i země EU-11. Předpokládáme, že společný postup EU-11 by znamenal významnou pomoc s rozsáhlými investicemi, které přechod na nové zdroje energie bude vyžadovat. Jistě, to je další věc. Sektor energetiky vyžaduje obrovské investice, nejen ve střední a východní Evropě, ale všude. Potíž s investicemi do energetiky je ta, že se vždy jedná o investice dlouhodobé. Pro energetický sektor je typické, že se návratnost investic nepočítá v letech, ale v dekádách. Toto odvětví proto potřebuje stabilní, předvídatelné rámcové podmínky, což ovšem bohužel v současnosti neplatí. Jakou roli v tomto všem hraje břidlicový plyn? Břidlicový plyn je nebo by mohl být zajímavou možností. To vím ze zkušenosti Spojených států, kterým břidlicový plyn zajistil v oblasti plynu nezávislost, a ukončil tak potřebu jeho dovozu. Velmi brzy se stanou Spojené státy jeho vývozcem. Využívání břidlicového plynu zde rovněž vedlo k poklesu cen, což nepochybně pomohlo americkému hospodářství. Stejně tak ale vím, že naši američtí přátelé jsou, mírně řečeno, méně důslední, co se týče péče o životní prostředí Proto bych v USA v této souvislosti nevylučoval závažné problémy s ochranou životního prostředí. A navíc mají mnohem větší prostor Samozřejmě, to je nepochybně jeden z důvodů, proč jsou v tomto ohledu velkorysejší. Je to ovšem něco, co si my dovolit nemůžeme, protože takový prostor nemáme, to je jasné. Nehledě na americké úspěchy v tomto ohledu, může v Evropě nastat vážný problém týkající se životního prostředí to ovšem nevíme jistě. Proto silně podporuji myšlenku vytvoření evropské technologické platformy, která by se zabývala tím, co je nezbytné pro těžbu břidlicového plynu způsobem šetrným k životnímu prostředí, a následně i otázkou jeho využití. Myslím, že v jeho užití nebude ve srovnání se zemním plynem žádný rozdíl, jedná se víceméně o stejné látky. Proto mám za to, že se musíme soustředit na to, jak jej těžit a zda je možné toho docílit způsobem, který by byl pro společnost přijatelný. Ještě nevím, zda je toho možné dosáhnout, ale ne zcela rozumím postojům, které už teď zaujímá řada poslanců Evropského parlamentu i některých národních parlamentů, stejně jako někteří regionální politici a nevládní organizace, totiž že to za žádných okolností není možné. Tvrdí to, aniž by věděli, zda to možné je, nebo není. Nevylučuji, že nakonec budeme muset prohlásit, že nejsme schopni tento plyn těžit, ale stejně tak nevylučuji, že budeme schopni říct: ano, dokážeme to. A pak by nám břidlicový plyn opravdu hodně pomohl. A jelikož čas utíká, měli bychom se tím začít zabývat opravdu velice brzy. Mohla by absence koordinované energetické politiky s ohledem na hospodářský rozvoj v zemích EU 11 způsobit zpomalení růstu? Ponaučení z hospodářské krize je takové, že ve skutečnosti je problém s reálnou ekonomikou. Podle jednání ministerstev financí bychom se mohli mylně domnívat, že jde jen o čísla v rozpočtech. To ovšem není pravda, jde o konkurenceschopnost reálné ekonomiky. Evropské hospodářství rozhodně nebude konkurenceschopné a my nebudeme mít k dispozici vlastní silnou průmyslovou základnu, pokud se nám nepodaří vyřešit problém energetiky. Pokud nedokážeme zajistit bezpečné dodávky energie za přiměřenou cenu. Měli bychom si uvědomit, že krize nám ukázala jednu věc: ty země, které si udržely silnou průmyslovou základnu, jsou daleko schopnější bouřlivé časy přečkat než země bez takové základny. Podle mého názoru se nyní potvrdilo to, na co jsem vždy upozorňoval ve své pozici evropského komisaře pro průmysl a podnikání, a sice, že v Evropě potřebujeme průmyslovou politiku, která by evropskému průmyslu umožnila udržet si svou pozici. Na druhou stranu si však nemůžeme dovolit energetickou politiku vedou- 8

bezpečnost rekultivace odpovědnost cí k deindustrializaci Evropy. Řešit problémy ochrany životního prostředí odstraněním průmyslu nám nepomůže. Zvyšuje to míru nezaměstnanosti v Evropě a také míru průmyslového znečištění v jiných částech světa. To platí zejména pro využívání uhlí v České republice a Polsku? Naprosto. Uvádí se, že 90 % celosvětových emisí nepochází z Evropy, takže pokud Evropa svůj problém s oxidem uhličitým řeší, ale zbytek světa se tím nezabývá, mnoho to nezmění. Souhlasím s tím, že musíme být ambiciózní, stát na špici. Souhlasím s tím, že pokud nebude Evropa vést, ostatní nebudou nikdy následovat. Možná jsme byli přespříliš optimističtí nebo příliš si jistí tím, že náš příklad ostatní vyburcuje k tomu, aby jej následovali. Prozatím jsou výsledky zklamáním, což však neznamená, že našeho cíle nikdy nedosáhneme. A je tu ještě jedna věc: být v čele znamená, že budeme mít výhodu prvního v nových technologiích. Co mohu říct z vlastní zkušenosti je, že nastupující ekonomiky, především Čína, Indie a Brazílie, mají enormní zájem o technologie, které by jim pomohly zvýšit energetickou efektivnost. Jedná se o něco, co pro ně má obrovský význam, schopnost využívat jejich víceméně sekundární zdroje energie způsobem, který nepoškozuje životní prostředí. Proto si myslím, že by tyto země pro nás mohly být velice významným trhem, ale na takový trh se nedostaneme, pokud nebudeme tyto technologie sami využívat. Prozatím jsem tedy přesvědčen, že není potřeba přehodnocovat naše ambiciózní cíle, ale musíme přitom mít na paměti, že otázka emisí oxidu uhličitého je zásadní, a pokud je zjevné, že výsledkem naší ambiciózní politiky jsou emise, je nutné ji vyvážit, přijmout opatření k potlačení emisí, což je možné. Pocházíte z Porýní, německého regionu se silnou hornickou tradicí. Jak se od vašeho mládí hornictví ve vašem regionu změnilo? Moje rodné město leží nedaleko Kolína nad Rýnem, který je centrem a také místem historických počátků povrchové těžby hnědého uhlí v Německu. Těžba v mém rodném městě byla ukončena již před více než 40 lety, dvě třetiny města dnes pokrývají nové parky a jezera a vše je skutečně mnohem krásnější, než to bylo dřív. Nikdo nepopírá, že je to dnes daleko lepší než před rozmachem průmyslu. Ve městě a okolí došlo k naprosté strukturální změně, ale ta byla možná jen proto, že v důsledku těžby byla k dispozici silná hospodářská základna. Tohoto procesu, zejména pak obnovy krajiny a přírody, jsem se značnou měrou osobně účastnil a mohu říci, že dnes jsme skutečně schopni vytvořit přírodu přirozenější, než byla dříve. Povrchová těžba je problém, dokud probíhá, to dobře vím, ale dlouhodobě problémem být nemusí, ba naopak Jaký je váš pohled na hlubinnou těžbu ve střední Evropě: v České republice, v Polsku, v Německu? V Německu velkou budoucnost nemá, ale v některých středoevropských zemích stále ano a bylo by směšné, opravdu absurdní, pokud byste své doly uzavřeli a nakupovali uhlí z Číny a dalších částí světa...... ovšem Čína uhlí rovněž dováží a postupně se stává i jeho největším dovozcem Stále věřím, že těžba má v Evropě budoucnost, ale jak již bylo řečeno, jen v kombinaci s čistými technologiemi zpracování a využívání uhlí. Bez těchto technologií nebude přijatelná. Ve své roli komisaře pro rozšíření jste navštívil mnoho zemí. Jak nyní vidíte výsledky těchto zemí coby členů Evropské unie? Pokud jde o hospodářství, jsem celkem vzato spokojený. Nikdy jsem si nedělal iluze, že bude proces transformace završen v brzké době. Nikdy jsem nepodléhal iluzi, že sbližování ekonomik a společností bude záležitostí několika málo let. Vím, že tohle jsou problémy pro celé generace. Z tohoto úhlu pohledu mohu říct, že ten pokrok, který proběhl, je docela významný. Z politického hlediska pak musím uvést, že příjemným překvapením je Polsko. Myslím, že jsem byl jediný, kdo vždy Polsku věřil a tvrdil, že nebude v EU potížistou, ale naopak silným a spolehlivým partnerem. Při pohledu na jiné země dovolte mi však nejmenovat mám skutečné obavy z toho, že politická kultura v nich je stále nedostatečně vyvinutá a jejich politická stabilita se jeví poněkud vratká. Obecně však historie ukazuje, že rozhodnutí o velkém rozšíření Unie bylo správné a jsem víc než kdy dříve přesvědčený, že má silná snaha rozšíření prosadit a co nejvíce celý proces urychlit, byla správná. Obyvatelé ČR za život spotřebují průměrně: Lignit a černé uhlí 352 t Stavební materiály 313 t Rudy 48 t Jíl, čínský jíl 6,7 t Ropa 60 t Sůl 7,4 t Zdroj: Český statistický úřad Poznámka: S ohledem na průměrný věk dožití 77 let (v roce 2010). Kdybyste měl možnost si zopakovat roli komisaře pro rozšíření, udělal byste dnes něco jinak? Pravděpodobně ano. Vždy, když by měl člověk možnost zopakovat něco, co dělal před deseti lety, ovšem s vědomostmi, které má nyní, bylo by směšné tvrdit, že by neudělal nic jinak. To je ale ryze hypotetická otázka. Dělali jsme, co jsme dělali, podle našich nejlepších vědomostí a já jsem vše dělal s čistým svědomím. Ale pochopitelně bych vyjednával energetickou politiku jiným způsobem, pokud bych býval věděl všechno, co vím dnes. Jenže jsem to nevěděl, nikdo to nevěděl. Ze zásady by však bylo hloupé neuznat, že zkušenosti jsou něco, co má svou váhu. Moje jednání v roce 2004 bylo již pochopitelně jiné než moje jednání v roce 1999. Vladimír Bystrov, Will Conroy 9

ekonomika interview technologie Přípravné práce k prohloubení jámy ČSA 2 na Dole Karviná jsou v plném proudu Společnost OKD zahájila koncem minulého roku ambiciózní investiční projekt, kterým ukazuje, že myslí na svou budoucí perspektivu: odstartovala přípravné práce k prohloubení jámy ČSA 2 v Dole Karviná. Samotné hloubení začne v září letošního roku a jeho ukončení včetně vystrojení jámy se předpokládá v prosinci roku 2015. Dno stávající jámy poklesne o 312 metrů při kruhovém tvaru o průměru 7,5 metru na celkovou hloubku 1270 metrů od ohlubně. Díky tomu dojde k otevření 12. patra, a tak budou zpřístupněny další zásoby zhruba 20 milionů tun koksovatelného uhlí, které se nachází uvnitř existujícího dobývacího prostoru. Projekt zároveň zlepší větrání, stávající klimatické podmínky, dopravní infrastrukturu a odbourá podpatrovou těžbu v oblasti 11. kry. Prohlubování v revíru po více než 10 letech Výběrové řízení na uvedený projekt, do kterého se přihlásili tři uchazeči, vyhrála polská společnost KOPEX-PBSZ a na samotném hloubení se bude podílet zhruba padesát jejích expertů. Celkové náklady projektu dosahují zhruba 885 milionů korun. V ostravsko-karvinském revíru se naposledy prohlubovaly jámy za provozu v Dole ČSM, kde byly v letech 1997 2001 o zhruba 200 metrů prohloubeny vtažné jámy v závodech Sever i Jih. Z hlediska středoevropského kontextu realizuje v současnosti společnost JSW v Polsku hloubení nové jámy z povrchu na Dole Zofiówka, vysvětluje technický ředitel OKD Jan Matula. Nejhlubší uhelný důl v středoevropském regionu, KWK Budryk v polských Ornontovicích, má být do roku 2013 prohlouben na 1290 metrů. Jáma ČSA 2 mu tak bude zdatnou konkurencí s hloubkou o pouhých 20 metrů menší. Přípravné práce v plném proudu Zjednodušeně řečeno se projekt technicky skládá ze dvou částí, z výše zmiňovaných přípravných prací a samotného prohlubování. V rámci přípravné fáze dojde v 11. patře ke stavbě kaskádového ochranného povalu, úpravě náraží, vyražení a vystrojení komory těžního stroje pro prohlubování jámy a k rekonstrukci povrchové dopravy Fakta: Prohloubení jámy ČSA 2 projekt Dolu Karviná společnosti OKD pokles dna o 312 m výsledná hloubka jámy 1270 m předpokládané náklady 885 mil. Kč (36,9 mil. EUR) zpřístupnění zásob zhruba 20 mil. tun převážně koksovatelného uhlí předpokládané dokončení na konci roku 2015 10

bezpečnost rekultivace odpovědnost Přípravné práce k vlastnímu hloubení jámy ČSA 2 jsou v plném proudu. odvalového hospodářství pro odvoz vytěženého kameniva z prohlubování. V jámě je nutné nainstalovat stěnu, která oddělí provoz obou těžních zařízení. Jedno oddělení bude nadále svážet horníky, materiál a strojní zařízení na 11. patro, provoz druhého bude zkrácen na 10. patro, aby vznikl prostor nutný pro hloubení. Otevření 12. těžního patra Vlastní prohlubování probíhá prostřednictvím trhacích prací, stěny jámy jsou zajišťovány litým betonem a svorníky (ocelovou armaturou). Odstřelená hornina se bude odtěžovat pomocí drapákových nakladačů do okovů a v 11. patře nakládat do velkokapacitních vozů, odkud bude dopravována do zásobníku č. 3. Vyražená část jámy se poté vystrojí potrubními rozvody, elektrorozvody, signalizací těžního zařízení a hovorovým spojením. Zároveň dojde k vyložení těžního zařízení jámy ČSA na 12. patro. Součástí připravované otvírky 12. patra je také ražba tří mezipatrových úpadnic, které po spojení s prohloubenou jámou přivedou úvodní větry do nových oblastí a zajistí také odtěžení uhlí z porubů do stávajícího systému. Skutečnost, že společnost OKD z hlediska svého rozvoje nezahálí a díky investicím otevírá svou perspektivu do budoucna, dokládá kromě ražby v mnoha ohledech ojedinělého překopu spojujícího závod ČSA a Důl Darkov (Open Mine 1/2012) a výše popisovaného hloubení jámy ČSA 2 v Dole Karviná i další ambiciózní akce. V současnosti je v přípravě projekt prohloubení vtažné jámy č. 2 závodu Lazy Dolu Karviná, díky kterému budou zpřístupněny uhelné zásoby v ostravských slojích Justin, Heřman a Mohutný, vysvětluje Matula. Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz Marek Síbrt vystudoval Filozofickou fakultu Ostravské univerzity. Pracoval jako mediální analytik pro společnosti InnoVatio a Media Tenor, kde měl na starosti audity komunikace klíčových klientů (České dráhy, Vodafone, T-Mobile). Pro klienty z mediální branže (Česká televize, Český rozhlas, TV Nova, STV) realizoval projekty monitorující dodržování kvalitativních standardů žurnalistiky a zákonných norem. Mediální komunikaci a sociologii vyučoval na několika univerzitách. Ve společnosti OKD zastává pozici poradce pro PR a projektového manažera. 11

ekonomika interview technologie Úspora energie v Dole Karviná: stačilo přebudovat potrubí a vypnout čerpadlo Společnost NWR si uvědomuje, že motivace zaměstnanců je klíčová pro zvyšování efektivity, úsporu energií, a především pro další zvyšování bezpečnosti práce. Z těchto důvodů zavedla v roce 2009 program Continuous Improvement, jehož prostřednictvím oceňuje smysluplné zlepšovací návrhy svých zaměstnanců. přímo s rozvody v úpravně a čerpadlo QVC vypnout. Potřebný tlak pak zajistí výkon čerpadla v plovoucí čerpací stanici. Přirozeně, v zimních měsících, kdy může hrozit zamrznutí systému, bude vše fungovat podle dosavadní praxe. I tak ale bude čerpadlo QVC podle našich předpokladů odstaveno minimálně sedm měsíců v roce, čímž se ušetří elektrická energie za zhruba 980 tisíc korun. Nic nebrání tomu, aby bylo vypnuté i déle a zapínalo se až při předpovědi nástupu mrazů, popisuje Zmijka. Dušan Zmijka, autor zlepšovacího návrhu, u vypnutého čerpadla. Protože se program v praxi dobře osvědčil, pokračuje s mírnými modifikacemi i nadále. Realizace nápadů zaměstnanců firmě ročně ušetří stovky milionů korun. Program získal důvěru mezi pracovníky, zvýšil jejich zájem o dění na pracovišti a ukázal jim, že je pro všechny zúčastněné strany dobré, když budou o své práci víc přemýšlet a hledat cesty, jak ji učinit bezpečnější, efektivnější a současně méně fyzicky náročnou, říká manažer programu v OKD Ivan Brodský. V jednoduchosti je krása Že i jednoduchý nápad může snížit náročnost provozu na spotřebu energie a náklady, ukazuje příklad ze závodu ČSA Dolu Karviná. Dceřiná společnost NWR, OKD, a.s., díky němu ušetří na nižší spotřebě elektrické energie bezmála milion korun ročně. Zdejší technolog úpravny Dušan Zmijka svým nápadem s projektovým názvem Odstavení provozu čerpadla užitkové vody potvrdil známé rčení, že v jednoduchosti je krása. V čem jeho zlepšovací nápad spočívá? Úpravárenský proces je náročný na spotřebu vody. Užitková voda pro provoz se v případě závodu ČSA doplňuje z nádrže Doubrava 4, na níž byla vybudována plovoucí čerpací stanice. Ta pracuje nepřetržitě 24 hodin denně a pumpuje vodu do bazénu užitkové vody. Z něho se vhání do rozvodů užitkové vody v úpravně pomocí dalšího čerpadla QVC s motorem o výkonu 100 kw, které pracuje nepřetržitě po celý den. Technolog navrhl propojit potrubí, jímž se přivádí voda z Doubravy 4, Continuous Improvement v OKD v roce 2011 614 smysluplných návrhů zaměstnanců 130 milionů Kč úspora nákladů díky návrhům zaměstnanců 38 % návrhů bylo zaměřeno na zvyšování bezpečnosti a ochranu zdraví 170 milionů Kč úspor nákladů díky práci 57 optimalizačních týmů s více než 600 zaměstnanci 1 793 zaměstnanců zapojeno do projektu (10 % z celkového počtu zaměstnanců a pracovníků dodavatelských firem) 12

bezpečnost rekultivace odpovědnost Díky nápadu z programu Continuous Improvement ušetří Důl ČSM za stlačený vzduch 4 milióny korun měsíčně Málokdo si uvědomuje či alespoň tuší v jaké výši se pohybují náklady na energie a komodity, jejichž využití je bezprostředně nutné proto, aby mohla společnost OKD dobývat stovky metrů pod zemí bezpečně a konkurenceschopně černé zlato. Jednoduché řešení šetří společnosti významné náklady. Celosvětová hospodářská krize a ceny energií navíc v uplynulých letech zvýšily tlak na efektivitu práce a úspory v oblastech, kde je to jen trochu možné. Pro společnost OKD to platí stejně jako pro všechny další průmyslové podniky, a proto firma v uplynulých letech zintenzivnila hledání úsporných opatření. Jednou z aktivit, která tomu pomohla, je systém trvalého zlepšování, program Continuous Improvement. Jen díky němu ušetřila v roce 2011 firma 300 miliónů korun provozních nákladů a podařilo se jí do podávání zlepšovacích návrhů zapojit přes 1 700 pracovníků, což je 10 % z celkového počtu vlastních zaměstnanců a zaměstnanců dodavatelských firem. Miliónový chlap z Dolu ČSM Bez přehánění jako milionový chlap se v této souvislosti ukázal revizní technik závěsné dráhy Jaromír Chmelík na závodě Jih Dolu ČSM. Vedení závodu ho pověřilo jak koordinací a řízením prací spojených s uskutečňováním úsporných opatření, tak sledováním spotřeby stlačeného vzduchu na své šachtě. Průměrná cena kubického metru stlačeného vzduchu činí zdánlivě zanedbatelných 0,34 korun. Vzhledem k objemu spotřeby ale dosáhnou denní náklady podle Chmelíkova výpočtu například u čerpadla XDA-100 Nora 816 Kč, u vzduchového ventilátoru Ř 315 jde dokonce o 979 Kč. Úsporná opatření realizovaná od června loňského roku spočívala v hledání cest, jak snížit celkový objem potřebného stlačeného vzduchu, ale především ve výměně vzduchových spotřebičů za elektrické, což se ukázalo jako velký zdroj úspor v nákladech za energii, vysvětluje Chmelík. Osvědčila se také instalace automatického ovládání pro provoz vzduchových agregátů na čerpání vody, kdy se pořizovací náklady přerodily v požadovanou úsporu energie s velmi rychlou návratností vložených prostředků. Ohromující výsledek Výsledné hodnoty ušetřeného stlačeného vzduchu, k němuž došlo realizací celé řady technicko-organizačních opatření provedených Jaromírem Chmelíkem a jeho spolupracovníky, mnohé ohromí. Smysluplná, postupná a důsledná výměna spotřebičů přinesla své ovoce. Před startem hledání popisovaných úspor a zlepšovacích opatření dosáhla například v květnu 2011 celková spotřeba stlačeného vzduchu na závodě Jih Dolu ČSM přes 26 miliónů metrů krychlových, což v nákladech představovalo 8,9 miliónů korun. Díky našim opatřením se nám podařilo na závodě Jih snížit měsíční spotřebu stlačeného vzduchu na průměrnou hodnotu 14,7 miliónů metrů krychlových. To představuje v nákladech necelých 5 miliónů korun, říká Chmelík. úspora provozních nákladů OKD 300 milionů Kč v roce 2011 Jednoduchá matematika tedy říká, že díky aktivitě Chmelíka a jeho spolupracovníků ušetří Důl ČSM měsíčně za stlačený vzduch téměř čtyři milióny korun. Autor dvoustrany: Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz 13

ekonomika interview technologie Informace o pohybu horníků v dole zvyšují jejich bezpečnost Společnost OKD klade bezpečnost svých zaměstnanců na první místo s vědomím, že lidé jsou tím nejcennějším, co má. Proto věnuje této problematice dlouhodobě výraznou pozornost a přijímá opatření, jejichž cílem je permanentní zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. LTIFR na úrovni 7,82 v roce 2011 byl nejnižší hodnotou v historii OKD Snaha firmy přináší jednoznačně prokazatelné výsledky: počet úrazů v dolech OKD se v porovnání jednotlivých let kontinuálně snižuje. Například nejprokazatelnější a mezinárodně uznávaný ukazatel úrazové četnosti (LTIFR) vyjadřující počet úrazů vedoucích k minimálně třídenní pracovní neschopnosti na milion odpracovaných hodin klesl v roce 2011 poprvé v historii firmy pod hodnotu 8 na úroveň 7,82. Za posledních 5 let (od roku 2007) se tak snížil o polovinu. Zatímco v roce 2009 bylo v dolech OKD registrováno 346 úrazů, v roce 2010 jejich počet klesl na 271 a loni šlo o 248 úrazů. Firma si nicméně uvědomuje, že ve svých snahách nemůže přestat, dokud nedocílí nulové úrazovosti. Přesný monitoring pohybu lidí Jednou ze škály významných opatření zavedených v minulém roce je systém, který umožňuje sledovat počet horníků v konkrétních oblastech dolu a přijímat odpovídající opatření. V rámci zvyšování bezpečnosti při těžbě uhlí v geomechanicky aktivních oblastech vznesl Český báňský úřad požadavek na technické zařízení, které dokáže sledovat vstup zaměstnanců do určené oblasti bez jejich aktivního přispění. Koncentrátor snímá informace o pohybu horníků a ukládá je do databáze. Řešení vyvinuté naší společností ve spolupráci s externím dodavatelem umožňuje přesné sledování počtu horníků v daném prostoru, přednastavení jejich maximálního přípustného počtu v něm, signalizaci jeho překročení a vstupu do lokality v době zákazu. Tento systém je od roku 2011 nasazován do všech porubů zařazených do třetího stupně nebezpečí otřesů, vysvětluje provozní ředitel OKD Leo Bayer. Například v případě důlního otřesu slouží systém k ověření, zda všichni pracovníci opustili postiženou oblast, případně, ve které její části se nacházejí. Systém vyvinutý v roce 2010 ve spolupráci s firmou ZAM servis, s.r.o., je od roku 2011 nasazován do všech porubů zařazených do třetího stupně nebezpečí otřesů. Tím jsou vytvořeny podmínky pro bezpečnější dobývání v oblastech s vyšší pravděpodobností jejich výskytu. V současné době je 14

bezpečnost rekultivace odpovědnost v dolech OKD nasazeno celkem dvanáct těchto souprav, které se průběžně převádějí z vytěžených porubů do nových lokalit. Systém funguje i při zvýšené hladině metanu a výpadku elektřiny Jak celý systém tedy funguje a čím je jeho funkčnost technicky zajišťována? Zjednodušeně řečeno ho lze popsat takto: Identifikaci pracovníků zajišťuje identifikační prvek pracující s ultra vysokou frekvencí (UHF) umístěný v dolní části důlního svítidla, který je napájen z jeho akumulátoru. Obsahuje jedinečné číslo a detailní údaje o držiteli. Součástí je také záložní zdroj. Ten udrží identifikační prvek v činnosti v případě vybití hlavního akumulátoru. Na sledovaných třídách se nacházejí snímače zaznamenávající pohyb horníků a ukládající informace do databáze. Pracovníci inspekční služby díky tomu mohou kontinuálně sledovat pohyb jednotlivých osob, jejich počty ve všech směnách či vstup do zakázané oblasti. Systém je navržen jako zařízení kategorie M1. To zjednodušeně řečeno znamená, že umožňuje sledování lidí v případě překročení mezní koncentrace metanu (1,5 %) nebo při celkovém výpadku elektřiny. Všechna získaná data se průběžně zálohují a je možné je v případě potřeby kdykoliv zpětně dohledat. Další rozšíření systému Jako další stupeň, který povede ke zvyšování bezpečnosti při dobývání v otřesových slojích, připravuje firma systém dispečerské komunikace. Ten rozšíří možnosti současného řešení tím, že zajistí základní komunikaci mezi pracovníkem v dole a dispečerským pracovištěm. Můžeme tedy říct, že logicky navazuje na předchozí systém sledování pohybu pracovníků v porubech zařazených do třetího stupně nebezpečí otřesů, tvrdí Bayer. Dodavatel v uplynulém roce předložil řešení, které při doplnění stávajícího systému o multikabel s miniaturními transceivery na každých čtyřiceti metrech a nové úpravě identifikačního prvku v akumulátoru důlním osobním svítidle umožní vzájemnou komunikaci mezi zaměstnanci na povrchu a horníky stovky metrů pod zemí. Pracovníka v dole upozorní na příchod zprávy rozblikání důlního osobního svítidla, případně LED diody na akumulátoru. Pro potvrzení jejího přijetí, případně pro odeslání předem definované zprávy bude na akumulátoru instalováno ovládací tlačítko. Dispečeři tak budou schopni upozornit každého pracovníka na jakékoliv nebezpečí, případně ho vyzvat k odchodu. Stejně tak systém poskytne šanci horníkům upozornit na potenciální krizovou situaci nebo vyslat požadavek na její řešení. Zařízení také dokáže poměrně přesně určit, kde se zaměstnanec v důlním díle nachází, popisuje Bayer. Základní vývoj popisovaného systému byl dokončen a v první polovině letošního roku proběhl zkušební provoz multikabelu samostatného pageru a příslušného softwaru v dole. Následovat už bude zkušební provoz zařízení. Po vyhodnocení získaných informací se tak může od září 2012 rozhodnout o jeho dalším využití. Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz Zařízení bez aktivní účasti pracovníků zajišťuje: přesné kontinuální sledování jejich počtu ve stanoveném prostoru možnost přednastavení jejich maximálního přípustného počtu ve stanoveném prostoru signalizaci překročení maximálního povoleného počtu signalizaci jejich vstupu do stanoveného prostoru v době zákazu 15

ekonomika interview technologie Společnost OKD chce těžit v Dole Karviná do roku 2035 V březnu letošního roku učinila dceřiná společnost NWR, OKD, a.s., první oficiální krok, který odstartoval legislativní proces s cílem pokračovat v těžbě v závodě ČSA Dolu Karviná do roku 2035. A to, když podala v rámci zjišťovacího řízení na Ministerstvo životního prostředí ČR tzv. oznámení záměru o pokračování hornické činnosti. Už loni deklarovala těžařská firma svůj záměr vytěžit zhruba 20 milionů tun převážně koksovatelného uhlí, které je uloženo v největší míře pod Karvinou-Starým Městem, a dalších asi 10 milionů tun, jehož dobývání by nejvýrazněji ovlivnilo část města Orlová na Karvinsku, konkrétně osadu Výhoda. Plánovaná těžba by měla kromě obou výše zmiňovaných lokalit dopad na život lidí také v okrajových částech obcí Doubrava a Dětmarovice na Karvinsku. Vzhledem k provázanosti a komplexnosti celého projektu odeslala společnost OKD na ministerstvo jednu dokumentaci zahrnující plány na pokračování těžby ve všech zmiňovaných lokalitách v maximalistické variantě. Náročný legislativní proces Oznámení záměru je pouze prvním z řady kroků v procesu daném českou legislativou nutným pro potenciální zahájení těžby. Ministerstvo životního prostředí v zákonné lhůtě 30 dnů shromáždilo připomínky měst a obcí, správních orgánů, občanských sdružení a jednotlivých občanů k tomuto záměru a vyzve společnost OKD ke zpracování komplexní dokumentace k posouzení vlivů hornické činnosti na životní prostředí (tzv. proces EIA), v níž se musí se všemi připomínkami vypořádat. Podle zkušeností z minulosti lze odhadnout, že proces EIA zabere zhruba dva roky, a případná Závod ČSA Dolu Karviná. těžba tak nezačne dříve než v roce 2016, říká ředitel OKD pro rozvoj revíru Radim Tabášek. Více o rozvojových projektech na webu NWR. Potenciálnímu dobývání musí zároveň předcházet vyřešení střetů zájmů podle 33 horního zákona. V praxi to znamená, že společnost OKD musí uzavřít dohody se všemi majiteli domů a pozemků v lokalitách ovlivněných těžbou. Firma veřejně deklarovala svůj záměr individuálně jednat se všemi vlastníky domů a pozemků v ohrože- 16

bezpečnost rekultivace odpovědnost ných lokalitách a snahu dosáhnout v této citlivé otázce pro zainteresované strany přijatelného kompromisu a dohody. V lokalitě Karviná-Staré Město tato jednání již probíhají a byly uzavřeny první dohody, v dalších oblastech se s jejich zahájením počítá v letních měsících. Otevřená jednání všech stran Firma klade důraz na transparentní a otevřené jednání se všemi zúčastněnými subjekty. Proto v uplynulých měsících zorganizovala veřejná jednání s občany a občanskými sdruženími v těch lokalitách, které by v budoucnu ovlivnila těžba, a současně s obcemi a městy v regionu a firmami z průmyslové zóny Karviná - Nové Pole. V 90. letech minulého století, zejména v souvislosti s útlumem těžby černého uhlí v regionu a těžkého průmyslu jako celku, totiž na Karvinsku vznikly plány na vybudování průmyslové zóny. Ta byla nakonec vytvořena právě v karvinské části Staré Město a podniky zde v současnosti zaměstnávají zhruba 1 500 lidí. Společnost OKD se všemi firmami v zóně zahájila jednání, která stále pokračují. Jejich hlavním cílem je najít v této citlivé otázce pro všechny strany akceptovatelné řešení. Firma o svých plánech i aktuální situaci pravidelně informuje veřejnost. K projektu vytvořila speciální webové stránky ve třech jazykových mutacích (www.karvina-staremesto.cz) a (www.orlova-vyhoda.cz), obyvatelé potenciální těžbou dotčených oblastí dostali dopis vysvětlující současný stav a plány společnosti OKD. V informačním letáku jim bylo také přehledně popsáno, jak postupovat v případě řešení vlastních majetkových nároků ve vztahu k těžařům. Záměry společnosti OKD mají potenciálně výrazný dopad na zaměstnanost na Karvinsku. Firma je s téměř 18 000 vlastními zaměstnanci a pracovníky dodavatelských subjektů s převahou největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Například 12 % zaměstnaných obyvatel Karviné pracuje pro OKD, v některých menších obcích v regionu jsou čísla ještě vyšší, a přesahují dokonce 20% hranici, vysvětluje další aspekt projektu Tabášek. Teprve po vyřešení všech výše zmiňovaných legislativních požadavků a dosažení dohod se všemi majiteli domů a pozemků ve zmiňovaných oblastech může společnost OKD požádat příslušný báňský úřad o povolení k hornické činnosti. Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz Organizační struktura Dolu Karviná: 2 důlní závody (závod Lazy a závod ČSA) Vznik: 1. 4. 2008 sloučením Dolu ČSA a Dolu Lazy Produkce: 4,1 milionu tun (rok 2011) Zásoby: 89 milionů tun (mezinárodní klasifikace JORC k 1. 1. 2012) Rozloha důlního pole: 32 km² Počet zaměstnanců: 4 800 (rok 2011) Zajímavosti z historie 1776 začátek dobývání uhlí na Karvinsku hrabětem Larischem 1856 zrod původního Dolu ČSA 1951 vznik Velkodolu Československá armáda ze čtyř Larischových dolů (Františka, Hlubina, Jindřich, Jan Karel) 1963 důl má rekordní počet zaměstnanců, 7 793 1995 sloučení Dolu Československá armáda s Dolem Doubrava 1997 doly ČSA a Doubrava spojila důlní chodba 2006 2007 postupná likvidace povrchových provozů Dolu Doubrava, odstřeleny těžní věže a zasypány jámy Bettina II. a Doubrava 1. 4. 2008 vznik Dolu Karviná sloučením Dolu ČSA a Dolu Lazy 17

ekonomika interview technologie Uhelný průmysl v Austrálii Austrálii se často přezdívá šťastná země pro její záviděníhodné klima a pohodový životní styl. Austrálie se však může považovat za šťastnou i proto, že leží na obrovských zásobách vysoce ceněných surovin, přičemž je svou polohou blízko některým z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa v Asii. V zemi se těží velké množství nerostných surovin, včetně mědi, uranu, zlata i kovů vzácných zemin. Největší objem i hodnota obchodu s komoditami ale připadá na suroviny pro ocelářský průmysl, tedy železnou rudu a uhlí. Vytěžitelné zásoby černého uhlí v Austrálii dosahují zhruba 39 miliard tun, což je asi šest procent celkových světových vytěžitelných zásob. S roční těžbou ve výši půl miliardy tun tyto zásoby vystačí přibližně na 80 let. Naprostá většina těchto zdrojů se nachází ve státech Queensland (56 procent) a Nový Jižní Wales (40 procent), přičemž největší zásoby vytěžitelného černého uhlí skrývají uhelné pánve v okolí měst Sydney (35 procent) a Bowen (34 procent). V Austrálii se kromě toho nachází zhruba čtvrtina světových vytěžitelných zásob hnědého uhlí, a to přibližně 37 miliard tun. Navíc se vzhledem k tomu, že bylo prozkoumáno jen malé procento plochy tamních uhelných pánví, celkové zásoby uhlí v zemi odhadují na minimálně jeden trilion tun. Ke konci roku 2009 bylo v tomto světadíle v provozu více než 100 dolů a dalších více než 35 plánovaných nových dolů v různých fázích rozvoje, provozovaných největšími světovými těžařskými společnostmi, včetně BHP Billiton, Rio Tinto a Anglo American. Austrálie v současné době zaujímá čtvrté místo na světě v těžbě uhlí (za Čínou, Spojenými státy a Indií) a zároveň je největším exportérem černého uhlí. Na mezinárodní trhy ročně dodává 130 mil. tun energetického uhlí a 140 mil. tun koksovatelného uhlí, což představuje 27 procent celosvětového obchodu s uhlím a nadpoloviční podíl na celosvětovém obchodu s koksovatelným uhlím. Již od 50. let minulého století je Austrálie dodavatelem uhlí do Japonska a Jižní Koreje, a podílí se tak na prudké industrializaci těchto na suroviny chudých zemí. Po značnou část druhé poloviny dvacátého století představoval obchod s uhlím mezi Austrálií a asijskými zeměmi naprostou většinu mezinárodního obchodu Vývoz koksovatelného uhlí 350 v milionech tun 300 250 200 150 100 50 Austrálie Svět 0 Zdroj: AME 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 18

bezpečnost rekultivace odpovědnost DARWIN LAURA BASIN 0 750 km se zmíněnou surovinou. Dominantní postavení znamenalo, že se každoročně sjednávané ceny na dodávky uhlí mezi australskými producenty a jejich odběrateli v Jižní Koreji a Japonsku začaly považovat za srovnávací měřítko pro veškeré mezinárodně obchodované uhlí. Tato situace přetrvala až do prvních let 21. století, kdy poměry na trhu postupně ovlivňovala Čína a její neustále rostoucí poptávka po všech druzích průmyslových komodit. Přestože má tato velmoc značné zásoby uhlí na vlastním území, potřebuje australské koksovatelné uhlí vyšší kvality především proto, že čínské ocelárny stavějí větší vysoké pece. Díky nové poptávce Číny, která zvyšuje tlak na stále omezenější dodávky především koksovatelného uhlí, mohli australští producenti využít výhod rostoucích cen. Naproti tomu ovšem takto vzniklý likvidnější trh vedl k odklonu od tradičního sjednávání cen směrem k čtvrtletní periodě i používání spotových cen s tím, jak se rovnováha posouvá směrem k čínským výrobcům oceli. Dominantní postavení Austrálie v exportu koksovatelného uhlí také znamená, že každé narušení produkce v zemi se okamžitě promítá do mezinárodních cen této komodity. Na počátku roku 2011 rozsáhlé povodně ve státě Queensland značně omezily těžbu uhlí, což rychle vedlo k narušení dodávek koksovatelného uhlí do vývozních přístavů. Téměř okamžitě došlo k dopadu na trhy a nárůstu cen citelně nad hranici 300 USD za tunu. A obdobným způsobem hrozí i současný (duben PERTH BASIN PERTH Kwinana EUCLA BASIN COLLIE BASIN ČERNOUHELNÁ PÁNEV HNĚDOUHELNÁ PÁNEV CANNING BASIN BREMER BASIN ARCKARINGA BASIN POLDA BASIN NORTHERN ST VINCENT BASIN PŘÍSTAV VÝVOZU UHLÍ 2012) spor společnosti BHP Billiton s odborovými organizacemi. LEIGH CREEK ADELAIDE OTWAY BASIN GALILEE BASIN SURAT BASIN GUNNEDAH BASIN MELBOURNE HOBART BOWEN BASIN Abbot Point Dalším aspektem dobývání uhlí v Austrálii, který jej staví do výhodné pozice ve srovnání s těžbou v jiných zemích, je podíl povrchových dolů a dolů nacházejících se v odlehlých, řídce obydlených oblastech. Na hlubinnou těžbu v současné době připadá přibližně 60 procent světové produkce uhlí, ovšem v Austrálii se kolem 80 procent uhlí těží v povrchových dolech. Těžební společnosti tak mohou používat rozsáhlé technologické celky k dobývání uhlí přímo z povrchu, což má za následek výrazně nižší náklady na pracovní sílu i provoz. V zemi je kromě toho dobře rozvinutá železniční a vývozní infrastruktura. Takto příznivé provozní, geologické i hospodářské podmínky umožňují významným těžebním společnostem dosahovat ze svých těžebních činností v Austrálii značných zisků a většina z nich usiluje o další rozšiřování svých důlních provozů. Ovšem právě s ohledem na vysoké výnosy těžařů zavedla nedávno australská vláda daňové přirážky na zisky těžebních společností. Prudce se zvyšující náklady na pracovní sílu i provozní náklady představují pro Austrálii další zátěž. Přitom jakékoliv zpomalení průmyslu v Číně by pro tyto společnosti znamenalo rychlý pokles poptávky po koksovatelném uhlí. Stephen Hough, Analytik trhů New World Resources shough@nwrgroup.eu Hay Point and Dalrymple Bay STYX BASIN CALLIDE BASIN Gladstone OAKLANDS BASIN GIPPSLAND BASIN LONGFORD BASIN TASMANIA BASIN Mapa s přehledem uhelných ložisek a pánví v Australii; zdroj: ABARE. MULGILDIE BASIN TARONG BASIN Brisbane IPSWICH BASIN CLARENCE-MORETON BASIN GLOUCESTER BASIN SYDNEY BASIN MURRAY BASIN Newcastle SYDNEY Port Kembla Stephen Hough vystudoval University College v irském Dublinu a Rotterdam School of Management při Erasmus University v Nizozemsku, obory ekonomie, finance a obchodní správa. Pracoval v Bank of Scotland (v Irsku) a jako konzultant působil ve společnosti Capgemini v nizozemském Utrechtu. Nyní zastává pozici analytika trhů ve společnosti NWR v nizozemském Amsterdamu. 19

ekonomika interview technologie Pravidla poctivého podnikání jsou pro nás základem Jako nadnárodní společnost obchodovaná na třech burzách cenných papírů musí New World Resources Plc ( NWR ) dodržovat řadu pravidel a předpisů platných v několika různých jurisdikcích, což platí i pro dodržování nejlepší mezinárodní praxe v boji s korupcí a podvody. 350 zaměstnanců firmy prošlo protikorupčním školením Protože společnost NWR je registrována ve Velké Británii a Walesu a její akcie jsou kotovány na Londýnské burze cenných papírů, podléhá Zákonu proti korupci (tzv. Bribery Act) z roku 2010, který platí ve Spojeném království. Stejně tak se NWR musí řídit zákony platnými v zemích, kde provozuje svou činnost, například Zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob, který v České republice nabyl účinnosti v letošním roce. NWR uplatňuje vůči podplácení, korupci a podvodům nulovou toleranci a aktivně se podílí na prevenci a potírání takového jednání. V listopadu 2011 přijalo představenstvo NWR novou koncepci politiky poctivého podnikání (tzv. Business Integrity Policy), která je uplatňována napříč celou skupinou NWR. Podvodem je i zamlčení informací Východiskem této koncepce je zákaz podplácení a podvodů v jakékoliv podobě, přičemž podvod se v této souvislosti definuje jako záměrné uvedení v omyl nebo zamlčení informací s cílem získání osobní nebo obchodní výhody či poškození NWR nebo jiné právnické či fyzické osoby. Všichni zaměstnanci skupiny NWR jsou povinni dodržovat tato dvě základní pravidla, která zaručují profesionální a etické jednání a jsou zásadní podmínkou pro zachování udržitelného růstu naší společnosti. Do dnešního dne prošlo zvláštním školením souvisejícím s uvedenou koncepcí více než 350 našich zaměstnanců. Vedle těchto zásad směřujících k potírání podplácení a podvodů obsahuje naše koncepce i ustanovení, která určují pravidla pro dary a pohoštění jak poskytované, tak přijímané našimi zaměstnanci. Ty totiž mohou představovat skrytou formou uplácení, a proto je důležité, aby neměly vliv, nebo nebudily dojem ovlivňování zaměstnanců NWR v jejich rozhodování nebo vystupování vůči třetím stranám. V tomto ohledu obsahuje naše protikorupční koncepce dva základní nástroje: test a registr darů. Aby splnil podmínky testu, nesmí žádný dar 20