Přídavná jména Název školy: Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Adresa: Nivnická 1781, 688 01 Uherský Brod Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Balaštíková Andrea
Přídavná jména (..)
Větná platnost adjektiv Ve větě zpravidla plní funkci: shodného přívlastku (Pokáceli velký strom.) doplňku (Vyvolal ho nepřipraveného. Strýc se vrátil zdráv.) jmenné části přísudku (Martin je tolerantní.)
adjektiva Vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí. Jsou to slova. a se. Rozvíjí podstatná jména ( ); s těmi se shodují v rodě, čísle a pádě. Pozn. V rodě mužském (..) se v některých pádech rozlišují tvary životné a neživotné (bílí psi, bílé domy)
druhy adjektiv a) podle významu (kvalifikační) vyjadřují jen vlastnosti např. malý, dobrý, příjemný. (relační) vlastnost se vztahuje k jiné skutečnosti např. železný (vyrobený ze železa), dětský (týkající se dítěte) Otázka: Jak dělíme adjektiva podle skloňování?
b) podle skloňování tvrdá: 1. p. j. č. koncovky ý, -á, -é např. měkká: 1. p. j. č. koncovka -í např. přivlastňovací: 1. p. j. č. koncovky: -ův/-in; - ova/- ina; -ovo/-ino jmenná: zastaralá, odvozená od tvrdých přídavných jmen (šťasten, mlád jedná se o tzv.......)
Mluvnické kategorie adjektiv Rod, číslo, pád (vzor není mluvnickou kategorií) Adjektiva se shodují se s rodem, číslem a pádem určujícího.., které rozvíjí.
Přehled vzorů adjektiv přídavná jména tvrdá: - ve tvaru složeném: sg.: mladý, mladá, mladé pl.: mladí, mladé, mladá - ve tvaru jmenném (.): mlád, mláda, mládo přídavná jména měkká: jarní, jarní, jarní přídavná jména přivlastňovací: otcův, otcova, otcovo matčin, matčina, matčino
Stupňování adjektiv Stupňováním zesilujeme míru vlastnosti 1. stupeň (.) 2. stupeň (..) 3. stupeň (..) pravidelné hluboký hlubší nejhlubší nepravidelné Opisné (pomocí příslovcí) dobrý špatný malý žádoucí
Poznámky ke stupňování adjektiv Adjektiva rozlišujeme na tvrdá a měkká podle zakončení kmene slova na tvrdou, příp. obojetnou, nebo měkkou souhlásku. Přivlastňovací adjektiva mají skloňování smíšené podle obou typů (jmenného i složeného). Komparativ zpravidla srovnává pomocí spojky než (např. rychlejší než ty).
Složitější stupňování adjektiv -čí/-ší -ější -ší i -ejší měkký měkčí lidský lidštější snadný snazší i snadnější suchý - sušší ďábělský - ďábelštější zadní (nej)zazší i zadnější
Jmenné tvary přídavných jmen (tzv. krátké tvary adjektiv) Některá adjektiva tvrdá mohou mít v nominativu singuláru i plurálu také tvary jmenné (krátké): bosý, bosá, bosé; bosí, bosé, bosá bos, bosa, boso; bosi, bosy, bosa
V koncovkách jmenných tvarů píšeme i pouze v 1. p. mn. č. rodu mužského životného (Chlapci běhali bosi.); v 1. p. mn. č. rodu mužského neživotného a rodu ženského píšeme y (Výsledky jsou známy. Děti běhaly bosy.); v 1. p. mn. č. rodu středního píšeme a (Děvčata běhala bosa.).
Jmenné tvary adjektiv povinný a nevinný rod mužský: nevinen, povinen (jako šťasten); rod ženský: povinna, nevinna (jako šťastna); rod střední: povinno, nevinno (jako šťastno); V plurálu: povinni, povinny, povinna.
Jmenné tvary se užívají - ve jmenné části přísudku: Bratr je (byl, bude) unaven. Sestra je (byla, bude) unavena. - nebo v doplňku: Vrátili se unaveni. Užívání jmenných tvarů je v současné češtině omezené. Vyskytují se především v ustálených obratech: Buďte zdráv! Tento člověk je nevinen. Buďte tak laskavi a odpovězte nám co nejdříve. Mnohdy je chápeme jako slova zastaralá (.)
Pravopisná poznámka Dceřiná společnost Adjektivum rád a jeho složeniny mají pouze krátký tvar Některá adjektiva jsou nesklonná, zejména přejatá (lila šaty) nebo nespisovná (bezva kluk) Koncovky přídavných jmen všech vzorů: -ými, ími (hezkými, jarními)
Seznam použitých zdrojů: Kol. autorů: Čeština stručná mluvnice. 2. vyd. Olomouc : Infoa, 2010. ISBN 978-80-7240-689-0 Kol. autorů: Mluvnice učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2009. ISBN 978-80-7238-779-3 Kol. autorů: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vyd. Praha : Academia, 1998. ISBN 80-200-0493-9
GRAMATICKÁ CVIČENÍ
1. Užijte správné tvary přídavných jmen přivlastňovacích: Pomalu jsme došli až k (Jirásek) nábřeží. Měli jsme se setkat na (Dvořák) náměstí. Chtěla jsem se podívat do (Myslbek). pasáže. Nejvíce turistů jsme potkávali na (Karel) mostě. O prázdninách jsme navštívila (Mácha). rodný kraj. Ráda poslouchám (Vivaldi). Čtyři roční období.
2. Dejte slova v závorkách do správného tvaru plurálu: Opatrně vezmi z kamen ten hrnec s (dvě / černé / ucho). Židličce s.. (tři / noha) se říká trojnožka. Odřeniny na.(obě / koleno) se rychle hojily. Na chalupě udělal všechno.. (vlastní / ruka). Chlapeček radostně zatleskal (malá / buclatá / ručička). Zahleděl se na mě.. (velké / tmavé / oko). Hodiny s.. (ulomená / ručička) ležely na polici. Dopis byl určen do (vlastní / ruka). Bezradně krčil (široké / rameno).