Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén

Podobné dokumenty
Antimikrobiální látky. Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén

LNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

NOVÉ TRENDY V MIKROBIOLOGII SÝRŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Bílkoviny a rostlinná buňka

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

kvasinky x plísně (mikromycety)

Inhibiční účinky bakteriocinů gramnegativních bakterií izolované z potravin. Bc. Martina Urbanová

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Exprese rekombinantních proteinů

NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ

Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení

Izolace nukleových kyselin

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Buněčné jádro a viry

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Možnosti využití bakteriocinů k inhibici gramnegativních bakterií. Bc. Pavlína Starostková

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Bakteriální transpozony

Výskyt a typizace mléčných bakterií v baleném mase

Mnohobuněčné kvasinky

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Lactobacillus brevis kazit pivo

Metody práce s proteinovými komplexy

Cenoanabiosa Biologická konzervace potravin

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Chemická reaktivita NK.

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY. Hypochloran Oxonia aktiv Oxysan ZS Incimaxx DES Incimaxx OXI Incidin 03 Steril

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Mikroorganismy v potravinách

Struktura a funkce biomakromolekul

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE

Ochrana proti MO principy. Kamila Míková

(molekulární) biologie buňky

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Obsah přednášky. 1) Exprese v Escherichia coli 2) Exprese v Saccharomyces cerevisiae 3) Exprese v Pichia pastoris 4) Exprese v hmyzích buňkách

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Mikrobiologie. Jarmila Pazlarová. VŠCHT Ústav biochemie a mikrobiologie PRAHA

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.

Úvod do mikrobiologie

Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

9. Lipidy a biologické membrány

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Přírodní polymery proteiny

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková

Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Funkce imunitního systému

RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Transkript:

Antimikrobiální látky Bakterie - bakteriociny Kvasinky Killer fenomén Ing. Hana Sýkorová, PhD.

Bakteriociny Látky peptidové povahy, ribosomální syntéza Produkce: bakterie G + i G - Inhibiční účinek převážně na úzké spektrum mikroorganismů, často blízce příbuzné rody Různý způsob účinku, biochemické vlastnosti, mol. hmotnost

Bakteriociny 1925 identifikace látky s inhibičním účinkem E.coli kolicin 1928 inhibiční účinek nisinu (léčba mastitidy skotu) 1953 Jacob: zavedení označení bakteriocin 2009 popsáno 177 bakteriocinů (BACTIBASE)

G + 155 (BMK 113) G - 19 Archea 3 Bakteriociny

Bakteriociny - délka řetězce 84% bakteriocinů řetězec délky 20-60 ak

Bakteriociny G + - 4 základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)

Bakteriociny G + - 4 základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)

Třída I - lantibiotika krátké peptidy (20-40 ak) posttranslační úpravy lanthionin nebo 3-methyl-lanthionin lanthionin

Třída I - lantibiotika podle struktury dvě podskupiny: IA - podlouhlé flexibilní amfipatické (polární a nepolární část) molekuly - nisin IB - neohebná globulární struktura - mersacidin Aktivní forma: - jednopeptidová lantibiotika (nisin) - dvoupeptidová lantibiotika (lacticin 3147)

Třída I - lantibiotika IA: thioetherové můstky lanthionin Ala-S-Ala IB: 3-methyl-lanthionin Abu-S-Ala Abu = 2-aminobutyric acid Dha = dehydrated Serine Dhb = dehydrated Threonine

Třída I lantibiotika: Nisin Produkce: Lactococcus lactis 34 ak (posttranslační modifikace) 6 různých forem (A, B, C, D, E, Z) Účinek zejména na G +, včetně spór G - odolnější, zvýšením permeability vnější membrány (teplota, chelatační činidla) inhibiční účinek Konzervant - E234 tavené i čerstvé sýry, fermentované masné a zeleninové výrobky Komerční produkt Nisaplin (2,5% nisin A, NaCl)

Třída I lantibiotika: biosyntéza Geny pro syntézu častá lokalizace na plasmidu organizace v operonu: biosyntéza prekurzoru modifikace sekrece extracelulární proteáza regulace zajištění imunity proti vlastnímu bakteriocinu

Třída I lantibiotika: biosyntéza Figure 1 A schematic diagram of the biosynthesis of lantibiotics: (1) Formation of prebacteriocin; (2) The prebacteriocin is modified by LanB and LanC, translocated through a dedicated ABC-transporter LanT and processed by LanP, resulting in the release of mature bacteriocin; (3) Histidine protein kinase (HPK) senses the presence of bacteriocin and autophosphorylates; (4) The phosphoryl group (P) is subsequently transferred to the response regulator (RR); (5) RR activates transcription of the regulated genes; and (6) Producer immunity mediated by immunity proteins, LanI, and dedicated ABC-transport proteins, LanFEG.

Třída I lantibiotika: biosyntéza

Třída I lantibiotika: biosyntéza Prekursor NisA NisB dehydratace NisC cyklizace NisT transport NisP extracelulární proteáza nisin A

Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů wedge type barrel-stave type

Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů - nisin vazba na membránu (lipid II) vytvoření póru 2nm (stechiometrie 8:4 nisin:lipid II )

Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IA tvorba pórů lacticin 3147 vazba proteinu A1 na membránu (lipid II) vytvoření vazebného místa pro protein A2 vytvoření póru 0,6nm(stechiometrie 4:4:4 A1:A2:lipid II )

Třída I lantibiotika: mechanismus účinku Typ IB inhibice syntézy buněčné stěny

Třída I lantibiotika: imunita dva systémy působící společně: LanI na vnější straně membrány, zabraňuje tvorbě pórů LanFEG transportní protein, bakteriocin z membrány zpět

Bakteriociny G + - 4 základní třídy (podle velikosti) - původně pro laktobacily (Klaenhammer) Třída I: lantibiotika -malé peptidy (2-3 kda) obsahující lanthionin Třída II: nízkomolekulární (do 10 kda) -tepelně odolné hydrofobní peptidy Třída III: vysokomolekulární (>30 kda) -tepelně labilní Třída IV: komplexní -proteinová a neproteinová část (lipid, sacharid)

Třída II. tepelně odolné hydrofobní proteiny do 10 kda membránově aktivní neobsahují lanthionin bez posttranslačních modifikací Podskupiny: IIa: pediocinové (pediocin-like) IIb: dvoupeptidové IIc: jiné

Třída IIa pediocinové bakteriociny Silný účinek proti listeriím Produkce zejména BMK pediocin Pediococcus spp. (preparát ALTA) sakacin Lactobacillus sakei N-koncová sekvence YGNGV (Tyr-Gly-Asn-Gly-Val) Můstek Cys-Cys na N-konci Hydrofobní C-koncová doména

Třída IIa pediocinové bakteriociny Mechanismus účinku

Třída IIa pediocinové bakteriociny Mechanismus účinku receptor = man-pts (mannose phosphotransferase system) vznik póru v membráně

Třída IIb dvoupeptidové bakteriociny dva peptidy (pro max účinek ideálně 1:1) dva strukturní geny pro dva proteiny jeden gen pro imunitní protein mechanismus účinku podobný jako IIa - póry lactococcin G Lactococcus lactis plantaricin EF Lactobacillus plantarum

Třída IIb dvoupeptidové bakteriociny Mechanismus účinku transmembránová helix-helix struktura interakce zesílení poračního účinku

Bakteriociny G + : mechanismus účinku

Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.

G - : Koliciny poprvé identifikován r.1925 (Gratia) produkce E.coli Klebsiella sp., Enterobacter sp., Serratia sp. - colicine-like dva typy účinku: nukleázová aktivita, tvorba pórů produkce spojená s lyzí buňky = letální biosyntéza geny lokalizovány na plasmidech (Col-plasmid): - toxin (cxa) - imunitní protein (cxi) - lytický protein (uvolnění toxinu) (cxl)

G - : Koliciny Restrikční mapa plasmidu pcolu cua - gen pro aktivní protein kolicinu cui - gen pro imunitní protein cul - gen pro lytický protein porační aktivita - imunitní protein v opačném směru - dva promotory nukleázová aktivita - imunitní protein ve stejném směru - jeden promotor

G - : Koliciny Funkční domény kolicinu 1. T translokační - translokace kolicinu do cílové buňky (N-konec) 2. R receptorová - specifická vazba na receptor (střední část) 3. C cytotoxická - letální efekt kolicinu (C-konec)

G - : Koliciny SOS indukce vyčerpání živin, UV záření, mitomycin C SOS systém DNA oprav LexA represor poškození DNA aktivace RecA proteinázová aktivita rozštěpení represoru LexA indukce exprese kolicinu

G - : Koliciny imunitní protein (CxI) - čas pro produkci dostatečného množství kolicinu před lyzí producentské buňky - u kolicinů s nukleázou aktivitou simultánní exprese pod jedním promotorem ochrana vlastních NA lytický protein (CxL) - gen cxl transkribován v případě indukce cxa - aktivuje fosfolipázu A permeabilizace c.m. uvolnění kolicinu

G - : Koliciny vazba na receptor a translokace receptor pro vitamin B12 (Btu) nebo pro transport železa translokace přes vnější membránu, periplasmatický prostor, u kolicinů s nukleázovou aktivitou translokace i přes cytoplasmatickou membránu

G - : Koliciny účinek 1. tvorba iontových kanálů v cytoplasmatické m. 2. nukleázová aktivita (DNA i RNA)

G - : Koliciny syntéza spojená lyzí buňky PROČ?

G - : Koliciny syntéza spojená lyzí buňky hypotézy: PROČ? aktivace SOS systému = DNA je poškozena - buňka by stejně zanikla altruismus kolicin produkuje jen část populace výhodnější podmínky pro vlastní klon

Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.

G - : Mikrociny malé peptidy (< 10 kda) produkce : Enterobacteriaceae ani SOS indukce ani letální syntéza hydrofobní, termostabilní, odolné vůči extrémnímu ph a proteázám = obdoba G + geny pro biosyntézu na plasmidech i chromosomech syntéza ve formě prekursoru, enzymatické modifikace různá struktura, různý mechanismus účinku (tvorba pórů, narušení potenciálu buněčné m.)

Bakteriociny G - Koliciny - E. coli - velké molekuly (25-80 kda) - SOS regulace Mikrociny - < 10 kda - bez SOS regulace Pyociny - podobné bakteriofágům - nukleáza- i proteáza-rezistentní - Pseudomonas sp.

G - : Pyociny r.1954 (Jacob) produkce: Pseudomonas sp. až 90% Ps. aeruginosa alespoň jeden pyocin lokalizace genů výhradně na chromosomu SOS indukce (mitomycin C) typy R a F struktura podobná bakteriofágům typ S colicin-like - proteáza senzitivní protein - účinek: tvorba pórů nebo DNázová a RNázová aktivita - genová kazeta neobsahuje gen pro lyzační protein oproti kolicinům jiný mechanismus uvolnění toxinu

G - : Pyociny R: non-flexible and contracile tails of bacteriofages (~ fág P2) F: phage tails with a flexible and non-coctracile rod-like particles (~ fág λ) adsorpce na povrch cílové buňky, vytvoření póru na rozdíl od fágů se v cílových buňkách nereplikují

Bakteriociny shrnutí G + (4 třídy) I lantibiotika - lanthionin, posttranslační úpravy, tvorba pórů, inhibice syntézy b.s. (lipid II), př. nisin, lacticin IIa pediocinové membránově aktivní, účinek proti listeriím, koncová sekvence YGNGV IIb dvoupeptidové póry (lactococcin) G - (3 skupiny) koliciny Col plasmidy, SOS regulace, letální biosyntéza, porační nebo nukleázová aktivita mikrociny pyociny (R,F strukturně podobné bakteriofágům)

Bakteriociny stanovení antimikrobiální aktivity Blank Metoda vrstveného agaru producentský kmen zamíchaný do agaru ve spodní vrstvě cílový MO rozetřený na horní vrstvě výhoda simulace kontaktu nevýhoda časová náročnost, spotřeba materiálu

Bakteriociny stanovení antimikrobiální aktivity Jamková difuzní metoda testuje se pouze supernatant potenciálního producenta cílový MO v agaru (často soft agar cca 0,7%) výhoda více stanovení na jedné misce určení charakteru antimikrobiálního účinku různě ošetřený supernatant (např. vliv kyselin - neutralizovaný sup., vliv peroxidu - sup. s katalázou, účinek bakteriocinu - sup. s proteinázou )

Bakteriociny využití kontrola růstu nežádoucích MO zejména třída I a II G + bakteriociny BMK - GRAS status (generally recognized as safe) způsoby aplikace: kultura produkující bakteriocin čistý bakteriocin přídavek fermentovaného produktu

Bakteriociny využití Startovací kultury (fermentace mléčných, masných a zeleninových výrobků) Prodloužení trvanlivosti potravin, obalové materiály výroba sýrů vinařství omezení SO 2 Listeria, Clostridium (včetně spor), Staphylococcus

Bakteriociny využití alternativa k běžně používaným antibiotikům (např. Campylobacter ve střevním traktu drůbeže) zatím nepopsán vznik/přenos rezistence

Killer fenomén kvasinek

Killer fenomén killer kmeny sekrece proteinového nebo glykoproteinového toxinu s letálním účinkem pro citlivé kmeny kvasinek 1963 S.cerevisiae (Bevan a Makower) Candida, Cryprococcus, Debaryomyces, Hansenula, Kluyveromyces, Pichia

Killer fenomén Young 1978 : 11 tříd killer faktorů. Kvasinky náležející do stejné třídy se nezabíjejí. Podle vztahu ke killer faktoru lze kvasinky dělit: K killery - produkují toxin a jsou rezistentní (K+R+) N neutrální - neprodukující, ale rezistentní (K-R+) S sensitivní - usmrcované killer faktorem (K-R-)

Killer fenomén lokalizace genů pro toxin: dsrna ve formě virus-like particles (VPL) S.cerevisiae lineární dsdna (cytoplasma) - Kuyveromyces chromosom (jádro) - Pichia mechanismus působení: narušení cytoplasmatické membrány a destabilizace buňky (K1 a K2) inhibice syntézy DNA a zablokování buňky v G1 fázi buněčného cyklu (K28)

Killer - S. cerevisiae dsrna toxiny K1, K2, (K3), K28 produkce toxinu vyžaduje dva typy dsrna (virus-like particles): M satellite virus (toxin) 1-1.8 kb L-A helper virus (kapsidové proteiny) 4.6-4.8 kb

Killer - S. cerevisiae

Killer - S. cerevisiae The killer virus (M) and the helper virus (L-A) are both double-stranded RNA (dsrna) viruses. They compete for the L-A-encoded viral proteins Gag and Gag Pol, which are essential for (a) single-stranded RNA (ssrna) encapsidation, (b) virion assembly, (c) negative-strand RNA synthesis (replication), (d) positive-strand RNA synthesis (transcription) and extrusion from the particles into the cytosol, (e) ssrna translation and (f) ssrna binding.

Killer - S. cerevisiae chromozomální geny hostitelské buňky potřebné k produkci toxinu: MAK (maitance of killer genes) - více než 30 různých genů - udržení obou dsrna virů - většina kóduje ribosomální proteiny SKI (superkiller genes) - 6 genů - antivirový systém buňky - snižování počtu cytoplasmatických dsrna

Killer - S. cerevisiae Processing a sekrece toxinu

Killer - S. cerevisiae Processing a sekrece toxinu

Killer - S. cerevisiae Sestřih a úpravy podobné úpravám hormonů v savčích buňkách Analogy in K28 preprotoxin processing in yeast and proinsulin maturation in mammalian cells (h-kex2p, human homologue to yeast endopeptidase Kex2p).

Killer - S. cerevisiae Mechanismus účinku 1. vazba na receptor R1 v buněčné stěně K1 a K2: β-1,6-d-glukan K28: α-1,3,-mannoprotein 2. translokace a interakce s receptorem R2 v b. membráně 3. působení toxinu K1 a K2: vytvoření póru K28: přes GA a ER do jádra (klíčová signální sekvence HDEL na C-konci), inhibice syntézy DNA, zablokování v G1 fázi

Killer fenomén - význam taxonomie kvasinek modelový systém pro studium kontroly a exprese eukaryotických virů možné vektory pro expresi a sekreci polypeptidů biotechnologie přirozené konzervanty, protiplísňové přípravky, kontrola kontaminace v prvních fázích kvašení vína

Killer fenomén - shrnutí killer faktor toxin kvasinky náležející do stejné třídy se nezabíjejí (K, S, N) Saccharomyces cerevisiae K1, K2, K28 dsrna - virus like particles (dva druhy částic) plus chromosomální geny MAK a SKI processing přes ER a GA (analogie se savčími hormony) účinek receptory v membráně, porační aktivita (K1, K2), zastavení v G1 fázi (K28) využití taxonomie, biotechnologie

Děkuji za pozornost.