37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace

Podobné dokumenty
Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM

Radiové rozhraní UMTS

České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická

Datové přenosy CDMA 450 MHz

PŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH

Mobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook

Sítě 3G, jejich perspektivy, kmitočtová pásma

Identifikátor materiálu: ICT-3-50

Identifikátor materiálu: ICT-3-04

Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005

ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky. Penosové systémy 3 generace 37MK

Rádiové rozhraní GSM fáze 1

Sítě UMTS a CDMA datové přenosy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechniká katedra radioelektroniky. Radiové rozhraní UMTS-TDD HDSPA. Semestrální bakalářský projekt

Zavedení telekomunikačního systému UMTS v ČR

Systémy pozemní pohyblivé služby

Mobilní komunikace. Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G. Petra Píšová

5. GSM/UMTS RÁDIOVÉ ROZHRANÍ, DATOVÉ PŘENOSY

Mobilní komunikace. Semestrální úloha GSM stručný přehled

Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE

Praha 8. března 2006 Čj /

Datové přenosy GPRS, EDGE

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné

co to znamená pro mobilního profesionála?

Technologie IEEE WiMAX ROMAN WYKA

PB169 Operační systémy a sítě

íta ové sít baseband narrowband broadband

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace

Standard IEEE

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky. prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc v Brně

Systémy - rozhlas, televize, mobilní komunikace (2/2);

Připojení k rozlehlých sítím

UNIVERZITA PARDUBICE

Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací

Pozn. Revizemi jsou vyznačeny významové změny ve výrokové části oproti stávající verzi všeobecného oprávnění.

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky

všeobecné oprávnění č. VO-R/24/ k provozování zařízení infrastruktury pro šíření rádiových signálů uvnitř tunelů, budov a vlaků.

Použité pojmy a zkratky

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza

Praha 8. března 2006 Čj /

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem

IEEE WiMAX. WiMAX

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.

Bezdrátové připojení (pouze u vybraných modelů)

HiPath Cordless Office pro HiPath 3000

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra informatiky a kvantitativních metod

České vysoké učení technické v Praze

WIMAX. Obsah. Mobilní komunikace. Josef Nevrlý. 1 Úvod 2. 2 Využití technologie 3. 5 Pokrytí, dosah 6. 7 Situace v České Republice 7

Článek 3 Charakteristika pásma

Seminární práce z předmětu MOBILNÍ KOMUNIKACE. Srovnání technologií GPRS/EDGE a CDMA 2000

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/6/ pro kmitočtové pásmo MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

Moderní rádiové prvky v sítích pro Mobilní komunikaci

Analogové mobilní systémy AMPS , , NMT TACS

EXTRAKT z mezinárodní normy

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda

Semestrální práce z předmětu 37MK na téma : GSM-R

TELEKOMUNIKAČNÍ VĚSTNÍK Český telekomunikační úřad

Tato norma přejímá anglickou verzi evropské normy EN :2016. Má stejný status jako oficiální verze.

Lekce 10: mobilní komunikace

INFORMACE NRL č. 10/2001 Základní principy GSM v souvislosti s posuzováním expozičních situací v okolí základnových stanic

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Vývoj GSM I testy technologií digitálního vysílání v Paříži (TDMA a FDMA) zemí sepsalo memorandum o technologii GSM (MoU)


PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU

Příloha č. 1. Praha XX. XXXXX 2012 Čj.: ČTÚ-XXX XXX/

ANALÝZA PARAMETRŮ A KOMUNIKAČNÍCH PROTOKOLŮ NA RÁDIOVÉM ROZHRANÍ SÍTÍ UMTS

Příloha č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí přístupu k veřejné komunikační síti Vodafone formou národního roamingu. Příloha č. 1. Služby

37MK - Semestrální práce. Signalizace v GSM

Příloha č.1. Praha xx. xxxxx 2013 Čj.: ČTÚ-xx xxx/

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Možnosti a aplikace v mobilních sítí 2. a 3. generace Romana Pošvová

a metody jejich měření

Mobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Satelitní komunikace

PŘEDPIS L 10/III Změna č. 90 HLAVA 7 LETECKÝ MOBILNÍ LETIŠTNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM (AEROMACS)

České vysoké učení technické Praha Fakulta elektrotechnická, katedra radioelektroniky. Semestrální práce 37MK MOBILNÍ KOMUNIKACE

Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory

část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/6/ pro kmitočtové pásmo MHz. Článek 1 Úvodní ustanovení

Příloha č. 12/ pro kmitočtové pásmo MHz k plánu využití kmitočtového

Mobilní telefonie a její možnosti využití v oblasti IZS ČR

Rozprostřené spektrum. Multiplex a mnohonásobný přístup

Úloha B Měření parametrů GSM

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

Semestra lnı pra ce z prˇedmeˇtu : Mobilnı komunikace Popis profilu Bluetooth zar ˇı zenı Autor Libor Uhlı rˇ

Příloha č.1. Praha 12. července 2012 Čj.: ČTÚ /

MO Pohybová čidla Radary krátkého dosahu Geodetické a měřící radary

cca 3dB DVB-T přijímač Testovací vysílač cca 3dB Obr. 1: Blokové schéma

Český telekomunikační úřad Praha dne 4. září 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 22780/

Dvoupásmový přístupový bod pro venkovní použití Návod k obsluze - EC-WA6202 (EC-WA6202M)

Příloha Telekomunikačního věstníku 13/2012, str Příloha č.1

Základní komunikační řetězec

vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: Kanál č.

Transkript:

37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005

Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto se již v roce 1985, tedy ještě před oficiálním spuštěním GS sítě, ITU (International Telecommunication Union) rozhodla pro vývoj nového standardu s označením IT-2000, kterým se měla zabývat tzv. Prozatímní pracovní skupina ( Interim Working Party 8/13 (IWP 8/13) ). Zkratka IT znamená v překladu ezinárodní obilní Telekomunikace (z anglického International obile Telecommunications) a číslice 2000 měla tři významy, a to předpokládaný start systému v roce 2000, dále označuje rychlost přenosu dat 2000 kb/s a nakonec tato číslice znamená frekvenční pásmo vyhrazené pro tento systém čili 2000 Hz. 1.Použité frekvence v UTS systému Roku 1996 byl přijat název UTS (Universal obile Telecommunications System Univerzální obilní Telekomunikační Systém) pro Evropský standard WCDA (Wideband Code Division ultiple Access Širokopásmový kódově dělený vícenásobný přístup) na konferenci v Zürichu a o dva roky později v roce 1998 byl uskutečněn první testovací hovor v síti japonského operátora DoCoo za použití okia terminálů WCDA. Tento japonský operátor se také postaral o spuštění první komerční 3G sítě na světě, stalo se tak 1.října 2001. ásledovaly další operátoři v různých zemích Evropy a Asie. a Americkém kontinentu se ale spíše prosazuje technologie založená na CDA2000, zároveň zde již byla rozprodána frekvenční pásma pro WCDA. Rozložení pásem v jednotlivých kontinentech ukazuje obrázek 1.1. 1 8 5 0 1 9 0 0 1 9 5 0 2 0 0 0 2 0 5 0 2 1 0 0 2 1 5 0 2 2 0 0 1 8 8 5 H z 2 0 1 0 H z 1 8 8 0 H z I T 2 0 0 0 1 9 8 0 H z 2 0 2 5 H z D o p o r u č e n í W R C 9 2 I T 2 0 0 0 2 1 1 0 H z 2 1 7 0 H z G S 1 8 0 0 U T S E v r o p a U T S 1 8 9 5 H z 1 9 1 8 H z 1 9 8 0 H z I T 2 0 0 0 J a p o n s k o I T 2 0 0 0 1 9 9 0 H z 2 1 6 0 H z P C S U S A R e z e r v o v á n o 1 8 5 0 1 9 0 0 1 9 5 0 2 0 0 0 2 0 5 0 2 1 0 0 2 1 5 0 2 2 0 0 Obr. 1.1 Rozložení frekvenčních pásem na jednotlivých kontinentech F r e k v e n c e [ h z ]

V Evropě se situace vyvinula následujícím způsobem spektrum signálu UTS systému se skládá z jednoho párového pásma (1920-1980 Hz + 2110-2170 Hz) a jednoho nepárového pásma (1910-1920 Hz + 2010-2025 Hz). Toto rozdělení spektra je zobrazeno na obrázku 1.2. Duplexní metody pro WCDA jsou dvě: FDD (Frequency Division Duplex) pro párové pásmo TDD (Time Division Duplex) pro pásmo nepárové Obr. 1.2 Rozdělení spektra UTS Číslo na obrázku Frekvenční rozsah Šířka pásma Použitá technologie pásmo č.1 1885-1900 Hz 15 Hz DECT pásmo č.2 1900-1920 Hz 20 Hz TD-CDA pásmo č.3 1920-1980 Hz 60 Hz W-CDA - Uplink pásmo č.4 1980-2010 Hz 30 Hz Satelitní složka pásmo č.5 2010-2025 Hz 15 Hz TD-CDA pásmo č.6 2110-2170 Hz 60 Hz W-CDA - Downlink pásmo č.7 2170-2200 Hz 30 Hz Satelitní složka Tab. 1.1 Popis k obrázku 1.2 Rozdělení spektra UTS 2. Radiová přístupová síť UTRA (UTS Terrestrial Radio Access etwork) UTS Terrestrial Radio Access etwork je síť rádiového přístupu pro UTS. Podporuje plný roaming s rozvinutými sítěmi GS. UTRA má za úkol poskytovat spojení mezi C (Core etwork) a mobilním terminálem (nebo jiným uživatelským zařízením). UTRA plní dvě hlavní funkce, a to zprostředkování rádiového přenosu a řízení a přidělování rádiových kanálů. UTRA se skládá z jedné nebo více RS ( Radio etwork Sub-system ), čili rádiového síťového podsystému. RS se dále dělí na jeden RC ( Radio etwork Controller ) a jednu nebo více základnových stanic ode B. Jedna jednotka RC má na starost rádiové zdroje a jejich management pro určitou geografickou oblast, rozdělenou na jednotlivé buňky. Základnové stanice ode-b se starají o pokrytí těchto buněk rádiovým signálem. Složení UTRA je orientačně zobrazeno na obrázku 2.1, kde je vidět propojení s UE (User Equipment ) a C, přes jednotlivá rozhraní, jednak lu CS pro okruhová spojení a lu PS pro paketové spojení.

U u o d e B R C I u C S U S I o d e B S C / V L R C u l u b l u r E o d e B S G S U E o d e B R C I u P S C U T R A Obr. 2.1 Propojení UTRA s UE a C 3. odulace používané v UTS V závislosti na kavalitě signálu v UTS systému se mění modulace a počet bitů na paket. Teoretické přenosové maximum na jedné nosné je 2,4 b/s při modulaci 16QA, která přichází na řadu při velmi dobrém signálu, resp. jeho odstupu od interferujících ode B. aopak nejrobustnější modulací je QPSK, se kterou sektor ode B posílá data rychlostí 384 kb/s, nicméně dokáže tak, i pokud má mobilní terminál signál o neuvěřitelných 11,5 db slabší než interferenční. Důležité je, že nikoliv síla signálu, ale právě jeho odstup od interferujícího je určující pro výběr modulace a tím i rychlosti přenosu. Pokud bychom ale dosadili do Shannonova vzorce ( C = W log 2 (1+S/) [bitů/s], kde S je střední výkon signálu na vstupu přijímače, je střední výkon šumu v patřičném pásmu a W je šířka kanálu v Hz. ) konkrétní hodnoty pro UTS, kde je šířka kanálu 5 Hz, zjistíme, že maximální kapacita dle Shannona je 20 b/s. Vzhledem k tomu, že samotné UTS dnes definuje podle Release 99 rychlosti do cca 2 b/s, existuje zde určitý prostor k dalšímu vylepšování. ejnovější vydání UTS Release 5 a Release 6 obsahuje již specifikaci pro rychlejší stahování dat ( Release 5 HSDPA - High Speed Downlink Packet Access ) a odesílání dat ( Release 6 EUDCH - Enhanced Uplink for Dedicated Channels ). Uživatelé s technologií HSDPA v jedné oblasti budou moci sdílet přenosový kanál o rychlosti až 14,4 b/s a s technologií EUDCH mohou odesílat data rychlostí až 2 b/s. Závěr Závěrem lze snad jen konstatovat fakt, že stále modernější způsoby kódování budou vyžadovat velký operační výkon na straně mobilních zařízení. To se negativně

promítne na množství spotřebovávané energie a v budoucnu tak může dojít k situaci, kdy budou pravděpodobně baterie nejslabším článkem mobilních telefonů.