Pohled do autokrosu: Jiří Bret Autor: Vlastimil esl, 12. 8. 2008 08:27 Nedávno jste se nás v otákách ptali, da nechceme psát články i oblasti autokrosu a rallykrosu. I když jsme hlavně server o rally, nebráníme se občas veřejňovat i ajímavé články těchto oblastí. Tady je jeden nich. Jako na houpačce si musí připadat mladoboleslavský autokrosař Jiří Bret (16.3.1981). Zatímco v uplynulé seóně obsadil druhé místo v divii 6 a suverénním Tomášem Jánošem, letos mu technické problémy nedovolily dokončit ani jeden podnik podle jeho představ. Přesto nepodléhá pesimismu a dokonce plánuje přestup do silnější divie 1. Motoristické ačátky = hobbycross Jirka: Vše ačalo koncem devadesátých let v Týnci u Dobrovice. Tátův kolega autodílny Libor Paul, který momentálně jedí rallye, se tehdy věnoval hobbycrossu. Jedili jsme mu fandit a já atoužil postavit se také na start. Během mé ákladní vojenské služby v roce 2000 jsme postavili prvního favorita. Už koncem seóny jsme s ním ačali válčit právě v Týnci a také na Hejtmánce. Následující čtyři roky byl naši prioritou hobbycross. Zpočátku se jednalo o velice levné ávodění a jedilo se be rodělení tříd. Postupně však ačali mnoí investovat do dokonalování svých strojů stále větší finanční prostředky. To se podepsalo na rapidním úbytku startujících a také nutnosti rodělit pole na tři kategorie. Věnoval jsem se té s úpravami a postupně jsem přešel do felicie 1430 s elektronickým apalováním, upraveným e sériového. Byl to takříkajíc náš vlastní vynále. Od roku 2003 do roku 2005 ávodila i moje sestra Terea. Zpočátku s favoritem děděným po mě, poslée jsme jí postavili favorita vlastního. ohodně se netratila a občas svými divokými průjedy po střeše bavila diváky. Po odchodu na Vysokou školu do Českých Budějovic přestala časových důvodů ávodit. V roce 2005
Divie 6 jsem vstoupil do seriálu mistrovství republiky v hobbyautocrossu, kde jsem hned skončil celkově třetí. Zvítěil Pavel Petříček s neporaitelným rapidem. V roce 2006 jsem se dočkal celkového vítěství v divii do 1600 ccm já. To už bylo s motorem o objemu 1500 ccm. Pro ajímavost, tento motor ode mě koupil Luděk Hušek, který s ním letos slaví velké úspěchy v autokrosovém mistrovství republiky. V hobby ávodech už bylo obtížné hledat další motivaci. Proto došlo k rohodnutí přestoupit výše, prodat auto a postavit novou felicii pro velký autokrosový mistrák. Jirka: Jedná se o cestovní auta o objemu do 1600 ccm s jednou poháněnou nápravou. Nejrošířenějšími voy naši divie jsou škodovky, ať už felicie, favority či přibývající fabie. Výkony motorů u nejlepších aut už přesahují 200 koní. Na rošířenosti této kategorie mají velký podíl i volnější předpisy národních řádů, například možnost použít kombinéu s homologací o generaci starší. Od ačátku vniku divie jí neomeeně kraluje Tomáš Jánoš s peugeotem 206. Troufám si však říct, že my ostatní se mu už ačínáme postupně přibližovat. Za další špičkové jedce považuji Pavla Svobodu s fabií a také Martina Kopenu, raícího odlišnou koncepci auta. Vsadil na menší objem 1400 a díky tomu využil menšího váhového limitu. Každopádně se můžeme pochlubit velkou vyrovnaností, největší e všech autokrosových divií. V kvalifikaci je schopno srovnat se deset jedců do jedné a půl sekundy a stejný počet lidí může před startem pomýšlet na bednu. o se týče technických věcí, stále ještě většina pilotů využívá karburátory a nebo mechanické vstřikování, ovšem elektronické říení motoru se přece jen ačíná postupně prosaovat. Převodovky nemají sekvenci, poue řaení typu hewland nebo klasické háčko. Spojky převládají keramické. Výjimkou jsem snad jen já, používající spojky vycháející oktávie W.
Autokrosové prostředí Jirka: Na velké atraktivitě autokrosu mají podle mě největší ásluhu časté těsné souboje, karamboly a pro jedce velmi neoblíbené kolostřešní kombinace, které naopak většinu diváků přivedou do varu. Výhodou je i možnost dostat se do depa a prohlédnout si ávodní speciály pěkně blíka. Díky tomu, že většina jedců divie 6 přišla hobby ávodů, panuje mei námi pohodová a přátelská atmosféra. Žádný jedců nemá problém půjčit jakýkoliv díl svým soupeřům. Na trati si sice neuhýbáme, ale v depu je dobrý kolektiv utužovaný večerním grilováním a doplňováním tekutin. Dokážeme se klidně sejít u jednoho stanu a všichni se společně pobavit, což v ostatních diviích rohodně není obvyklé. Vždy se také snažím myslet na diváky, podravit je a jídy a nějak je pobavit. Například v Poříčí jsem volil válečný přeliv na hlavě podle barev vou. Při jednom startu na volném ávodě v Sosnové jsem pro měnu při průjedu pod mostem dravil diváky a jídy oběma rukama.
Auto a jeho historie Jirka: Moji současnou felicii jsme ačali stavět v roce 2006. Původně to byla šestnáctistovka na karburátorech vycháející hliníkové oktávie 1,6. Převodovka pro měnu pocháela fabie řaená lany. Už v průběhu úvodní seóny jsme po třetím ávodě nahradili karburátory elektronikou, což se velmi poitivně projevilo na mých dalších výkonech a troufám si říct i přineslo konečný titul vicemistra. Za tuto rychlou měnu bych chtěl ještě jednou poděkovat tam nahoru předčasně esnulému ing. Pavlovi Kořínkovi. Do každého ávodu jsme přišli a stále přicháíme s nějakým technickým vylepšením nebo měnou. Do seóny 2007 jsme vstoupili s motorem, tentokrát šestnáctiventilem, který se nám v Přerově adřel a nebylo než se vrátit ke klasickému osmiventilu nově osaenému čtyřklapkovým vstřikovacím tělesem e ávodního superbiku honda. Přední nápravu jsme také vymysleli sami. Je to poue trubková rámová konstrukce. Tlumení ajišťují tlumiče proflex vycháející oktávie kit car. Na převodovku je použit sériový obal e Škody Fabie, kolečka a úpravu má na starosti Joef Bartoš, samosvorný diferenciál pocháí kitové felicie. Náš vů je tedy složen hodně růnorodých komponentů. Jak už jsem řekl, přípravu převodovky má na starosti pan Joef Bartoš. Motor je pak dílem především pana Jiřího Janouška a mého táty. Jinak táta také stojí a veškerým vývojem vou. Závodní elektronika umožňuje přepínání dvou ávodních režimů kdykoliv a jídy a řídí také veškeré další věci jako je spínání ventilátorů, omeovač otáček, světelnou signaliaci řaení. S laděním elektroniky mi velmi pomáhají pánové Luděk Vlasák a ing. Milan Žlebek.
Učitelé a rádci Jirka: Zpočátku mě neměl kdo učit a podle toho to také vypadalo. Táta nikdy neávodil a tak jsem na všechno musel přicháet sám. Poději jsem se dověděl, že jsem býval pro soupeře postrachem ani ne tak rychlostí, ale svoji nebepečností. Auto řídilo mě a ne já jeho :-) Postupem času jsem nehody omeil a ačal více ávodit. Jinak jsem spíše samouk snažící se najít ideální stopu a aměřuji se na to už v trénincích.
Motoristický vor Jirka: Již od malička byl mým největším sportovním hrdinou olin Mcae. Zaujal mě svým mimořádně divácky atraktivním stylem. V autokrosu unávám nejvíce Vaška Fejfara a Petra Bartoše. Ač je každý nich rodílný, spojují je vynikající výsledky a profesionální přístup.
Čas a finance Jirka: Nedostatek času je asi největším problémem ávodění. Jelikož nejsem profík, je nutné dělit ho mei dílnu, ávodní víkendy a hlavně rodinu, abychom se těch ávodních víkendu měli kam vracet. Pracuji ve firmě ATT Auto Transport Technik v Plaích u Mladé Boleslavi jako servisní technik a majitel této firmy pan Turinský je ároveň mým největším sponorem. Dalším velkým pomocníkem je Martin Grabiec, spolujedec Libora Paula, který mi vyrábí rámy do aut, výfuky i sání motorů. Od firmy Pro-PDM máme ávodní elektroniku říení motoru a klukům a servis a ladění vou patří velký dík. Výnamnými sponory jsou také Sběrné suroviny Straky, boleslavská firma MP Autodíly a ehabilitace Liběna Bretová ajišťující fyickou stránku jedce. Největší pomoc samořejmě poskytuje táta a jeho autodílna v Beděčně u Mladé Boleslavi. Finanční ropočet seóny umožňující jídu na špici divie, se pohybuje okolo dvě stě tisíc korun na seónu. Ve výjimkách budou ropočty určitě vyšší. Naši výhodou a velkou úsporou je vlastní vývoj a konstrukce většiny věcí.
Příprava a relaxace Jirka: V létě mei ávody odplavuji přebytečný adrenalin rybařením na naší boleslavské Jieře. V imě hraji amatérskou hokejovou ligu. htěl bych poděkovat a podporu v ávodění mé rodině. Oblíbená trať Jirka: Je to jednonačně a beesporu moje srdeční áležitost - Nová Paka. Preferuji tratě s převýšením a více než stokilometrové rychlosti do kopce i kopce právě v Pace nabíejí na této trati
velký adrenalin. Fascinuje mě sjed kopce na plný plyn. Je to krpál, který se sotva dá vyjít či sejít pěšky. To se v televii ani tak nedá, musí se to ažít. Průměrné rychlosti na jednotlivých tratích se pohybují přes sedmdesát kilometrů a hodinu. Autokros není jen pomalá jída v dírách v hlíně, ale i docela rychlost. V Přerově dosahujeme v určitých místech rychlosti až 160 km/h. Královskou divii D3 už bych naval terénní formuli 1. Technika je aměřena už především na rychlost více než na extrémní robíječky a děravé tratě, jak tomu bývalo dříve. Proto mi moc nevyhovují vedle rovinatých tratí ani ty příliš robité. Pořadatelská kušenost Jirka: Letos jsem si vykoušel i díky veřejné mínce o mému vřelém vtahu k novopacké trati také odlišnou kušenost s autokrosem. Byl jsem angažován do pořadatelského sboru pro Mistrovství Evropy. Mým konkrétním úkolem bylo rovnání aut na startovním roštu. I této kušenosti mohu říct, že a pořádáním motoristického podniku stojí obrovské úsilí a nadšení pořádajících lidí. Když deset bugin v nejsilnější divii před startem roení své pětisetkoňové motory, je to prostě maec, který bych přál každému ažít.
Náor na rallye Jirka: Samořejmě obdivuji jedce automobilových soutěží. Na rovinu přinávám, že sám bych dvě kila mei stromy nedal. Bohužel však pohledu diváka musím přinat, že v posledních letech tratila rallye na atraktivitě především svoji jednotvárnosti voového parku. Nikdy neapomenu na jubilejní třicátou Bohemku se skoro dvaceti speciály W na startu. Byl to fascinující ážitek. allye jsem navštěvoval pravidelně. Zavítal jsem na Barumku a táta se sestrou do Finska. Naději na návrat atraktivity vidím v kategorii Super 2000 nabíející atraktivní průjedy, ávodní vuk a více naček. Nepochybuji o rychlosti myšáka, ale pro diváky na průjed krátka heký není.
Motoristická budoucnost Jirka: Po loňském titulu vicemistra jsme letos chtěli bojovat o český titul. Bohužel tento cíl se nám ačal roplývat už v prvním ávodě v Přerově po adření cela nového motoru. Smůla nás neopustila ani v dalších podnicích. Musím přinat, že technické problémy si asi působujeme trošku sami experimenty a nasaením ne vždy odkoušených komponentů. Touto cestou však půjdeme dál a podle ajetých tréninkových časů vidíme, že jdeme správným směrem. ychlost vou nám dodává sebevědomí a vůli do další práce. Spolehlivost nám bohužel atím chybí, což je velmi podstatné. Zatím poslední ávod v Poříčí už auto fungovalo téměř až do konce a astavila mě až při nájedu do posledního kola na druhé poici banální ávada palivového čerpadla. V ávěru seóny už bohužel mohu hledět poue k jednotlivým ávodům a ne celkovému umístění. Částečným cílem pro poslední tři podniky bude také ukáání konkurenceschopnosti vou případným ájemcům, kteří by po seóně chtěli vů koupit. To také bude podmínkou pro přestup do silnější divie. V současné době už připravujeme komponenty pro stavbu nového speciálu, tentokrát již pro divii 1, s výhledem startu v Mistrovství Evropy. Jedná se o vů Škoda Fabia s pohonem všech čtyř kol a výkonem na hranici 400 koní. Hnací a převodové ústrojí bude vycháet vou Audi Quattro. Opět půjdeme cestou vlastního vývoje agregátů a podvoku auta.
Poděkování Jirka: Závěrem bych chtěl poděkovat a možnost věnovat se mému oblíbenému sportu všem sponorům, tátovi, panu Janouškovi, panu Bartošovi a rodině. Děkuji také všem fanouškům a podporu a věřím, že budou nadále navštěvovat autokros v hojném počtu. Více informací o mě a mém týmu můžete najít na internetových stránkách www.jirkabretom