Řeka Klabava Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová 1
Obsah 1 Navštívená lokalita a náš cíl... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 4 Náš postup... 3 5 Terénní deník... 3 7 Závěr miniprojektu... 10 8 Přílohy... 10 9 Použité odkazy... 13 1 Navštívená lokalita a náš cíl Na tento měsíc, kdy se musíme jvíce učit jsem dostali od vás hrozně úkolů, až jsme z toho byli nějaký divoký. Jelikož v naší skupině zůstali hlavně ty menší a mladší a ti zjistili, že druhá skupina dělá miniprojekt jako komiks, ihd jsme byli přehlasovány a museli jsme komiks taky zařadit. Vybrali jsme si břeh řeky Klabavky, kde už jsme byli několikrát určovali jsme horniny, půdu, rostliny, živočichy a biotop. Projekt patří do projektu: Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě. 2 Předmět zkoumání Nejdříve jsme si u řeky Klabavky vytyčili plochu 5x5 metrů a začali jsme zkoumat vše, co jsme viděli a našli. Dělali jsme si fotky, výpisky a sbírali vzorky. 3 Vymezení území Nejdříve jsme si u lomu Ejpovice vytyčili plochu 5x5 metrů a začali jsme zkoumat vše, co jsme viděli a našli. Dělali jsme si fotky, výpisky a sbírali vzorky. 2
4 Náš postup Jedna skupina vyhledávala podle kapesního atlasu rostliny. Zaměřili se na to, jestli rostlina může žít i v jiné půdě, jestli potřebuje hodně vody, jestli je rostlina mezi prvními, která tam vyroste a jestli potřebuje jinou rostlinu ke svému životu a také hloubku kořenů různých rostlin. Druhá skupina se zaměřila na živočichy. Podle kapesního atlasu živočicha zařadili a pojmenovali, snažili se zjistit v jakém prostředí žije a co potřebuje. Třetí skupina se zaměřila na půdu ve vyznačeném prostoru. Zjišťovala druh půdy, složení půdy, ph půdy, typ půdy. Čtvrtá skupina se zaměřila na biotop kolem břehu, vliv eroze na půdu břehu řeky Klabavky. 5 Terénní deník 3
Název a číslo bodu Klabava 1 Název jbližšího města Rokycany jižní směr od vybraného prostoru GPS souřadnice Lokalizace bodu Bazén Rokycany východní směr od vybraného prostoru, cca 500 metrů. Hřbitov města Rokycan vzdálenost cca 1 km od vybraného prostoru, západním směrem. Vlaková zastávka Ejpovice je vzdálena cca 800 metrů od vybraného prostoru jižním směrem. Popis horniny Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především mirály biotit, muskovit a andalusit. Břidlice mívají černou až šedou barvu, vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, Hornina je jemnozrná, šedé barvy a velmi často je zvětralá. 6 Zpracování Půdy Půda kolem řeky je světle hnědá, hodně písčitá. Břeh je hodně zerodovaný po častých záplavách. Nad břehem jsou výchozy břidlic. 4
Myslíme si, že na říčních nánosech je menší množství druhů rostlin, protože řeka se často rozvodňuje a větší rostliny mají čas zakořenit. Je tam hodně trávy, je přizpůsobivá a rychle roste a množí se. Na skále na břidlici a na ploše, která je pod skalkou, kde je napadaná rozlámaná břidlice a půda, roste hodně bylin, hlavně pryskyřník a vlaštovičník. Je tam také dost mravenců. Rostliny to mají těžké na skále, kde je málo půdy a musí se hodně snažit, aby se udržely na podkladu a v říčních nánosech taky, protože je tam zase hodně kamení a půdy je mezi nimi míň. Mezi břehem a skálou z břidlice roste pryskyřník, pampeliška, vedle rostou staré duby, v korunách se pohybují ptáci. Na řece žijí kachny. Úkol 2. Pozorovali jsme hodně mravenců, ale žádné další bezobratlé jsme našli. Našli jsme ptačí trus. 5
Úkol 4. Na břehu řeky je vody dost, tam rostliny dostatkem vody trpí, na skále je to horší, protože ze skály voda rychle steče. Nově osidlovaná plocha Druhy/rody Pokryvnost % Podklad (písek, druh horniny) Kamenitý podklad, říční nánosy, oblázky Hloubka 50 cm Lišejníky Mechy Trávy Ano, metlice trsnatá 100% Byliny Keře Stromy Plocha pokrytá vegetací Druhy/rody Pokryvnost % Podklad (písek, druh horniny) Kamenitý podklad, břidlice, půda 60% Hloubka 30cm Lišejníky Mechy Ano, ploník 10% Trávy Ano, lipnice luční 10% Byliny Ano, pampeliška, pryskyřník, 15% vlaštovičník Keře Stromy Ano, trnovník 5% 6
7
8
9
7 Závěr miniprojektu Na faunu a floru působí mnoho vlivů. Příroda se dokáže zregerovat a i tam, kde člověk udělá velký zásah do krajiny, sice to trvá, ale jde to. V některých místech udělá člověk takový zásah, že už ní možná regerace přírody. Fauna a flora jsou vzájemně provázené. Jedny druhy rostlin potřebují jiné rostliny, aby mohly žít na daném území. Za rostlinami přichází hmyz, ptáci a zvířata. Vše je na sebe navázané a propojené. Když vyjmeme jeden díl, tak další díly budou těžko nasedat. 8 Přílohy 10
11
12
9 Použité odkazy Wikipedie (onli) (cit. 2013-10-15). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/rokycansk%c3%a1_str%c3%a1%c5%88 Geologické lokality. (onli) (cit. 2013-10-15). Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1004 Biological Library. (onli) (cit. 2013-10-15). Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/locality/id1950/ 13