NOVODOBÉ ČESKÉ POLITICKÉ DĚJINY

Metodický list č. 1 NOVODOBÉ ČESKÉ POLITICKÉ DĚJINY Téma: Česká politika v dob Rakouska a Rakouska-Uherska. K tomuto tématu můţete získat dostatečné a značné obsáhlé informace např. v těchto pracích: Tobolka Z.: Politické dějiny československého národa I IV., Praha, 1926-1932. Urban O.: Česká společnost 1848-1918, Praha 1982. K formování novodobých politických stran na našem území lze nalézt informace ve dvousvazkové publikaci: Politické strany vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu I (1918-1938), II (1938-2004), Brno 2005. Tato obsáhlá práce vznikla ve spolupráci brněnské a olomoucké univerzity. Podstatné dokumenty týkající se vývoje české politiky jsou publikovány ve dvou sbornících, které uspořádal doc. PhDr. Zdeněk Veselý, CSc.: Dějiny českého státu v dokumentech, Praha 1994. Dějiny české politiky v dokumentech, Praha 2005. Toto téma je rozděleno do čtyř tématických celků. První tématický celek je věnován předpokladům formování české novodobé politiky a počátkům jejího utváření. Pozornost bude věnována charakteristice politického vývoje ve 30. a 40. letech XIX. Století, struktuře české společnosti ve druhé polovině 40.let a vztahu vídeňské politiky k dění v Čechách. - česká historická šlechta - zemský sněm, zemský výbor - zemský gubernium - únorové události v Paříţi - březnové bouře ve Vídni a v Berlíně Jistou autokontrolou Vašeho seznámení se s uvedenou problematikou je Vaše schopnost vytvořit si vlastní představu pod uvedenými termíny: - historická šlechta - zemský sněm, zemský výbor - zemské gubernium - počátek roku 1848 v Evropě (Francie, Německo, Vídeň) - shromáţdění ve Svatováclavských lázních 1

1. Co bylo záměrem organizátorů shromáţdění ve Svatováclavských lázních? 2. Srovnejte události 1.poloviny března 1848 ve Vídni a v Praze. 3. Odkud se vzal název Repeal a jaká byla orientace tohoto spolku v Čechách? Ve druhém tématickém celku zaměříme pozornost na nejdynamičtější politické dění v politickém vývoji celé 2.poloviny XIX.století, na dobu od března 1848 do března 1849. Březen 1848 je poznamenán bouřlivým děním nejen ve Vídni, nýbrţ i v Čechách, zejména v Praze. Počínaje shromáţděním ve Svatováclavských lázních, přes svatodušní bouře aţ k volbě či spíše výběru českých zástupců na Říšský něm. Významnou úlohu sehrálo zejména dění na Říšském sněmu ve Vídni a zejména v Kroměříţi. - shromáţdění ve Svatováclavských lázních - liberálně-národní a radikálně demokratický proud v české politice - první a druhá praţská petice - Pillersdorffova ústava - Schwanzerbergův kabinet - jednání Říšského sněmu - rozpuštění Říšského sněmu - Stadiónová oktrojovaná ústava Jistou autokontrolou Vašeho seznámení se s uvedenou problematikou je Vaše schopnost vytvořit si vlastní představu pod uvedenými termíny: - březnové bouře ve Vídni - liberálně-národní a radikálně demokratický proud v české politice - první a druhá praţská petice - Pilersdorffova ústava - Říšský sněm (Vídeň, Kroměříţ) - Stadiónová ústava, Stadionovo obecní zřízení - Silvestrovské patenty 1. Co bylo obsahem druhé praţské petice a jaká byla reakce císařského domu? 2. Stručně charakterizujte Pillersdorffovu ústavu 3. Jaké postoje zaujímali představitelé české delegace na Říšském sněmu? 4. Charakterizujte návrh ústavy Říšského sněmu 5. Jaké byly hlavní rysy uspořádání Říše podle oktrojované ústavy? 2

Třetí tématický celek je zaměřen na období od března 1849 do přijetí Prosincové ústavy. Nejvýznamnějšími mezníky ve sledovaném období bylo vyhlášení Silvestrovských patentů, vydání Říjného diplomu (1860), Únorové ústavy (1861) a ustavení dualistického uspořádání říše v prvním polovině r. 1867. V této době, po pádu Bachova absolutismu (i kdyţ k tomuto termínu lze mít určité výhrady), dochází k určité obnově parlamentarismu a tím i politického ţivota, coţ vede i k určitému posunu a krystalizaci politických směrů v české politice. - obecní zřízení, zemské zřízení - organické zřízení - Říšská rada, rozšířená Říšská rada - Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna - Únorová ústava - Strana konzervativního velkostatku - Strana ústavověrného velkostatku - Národní strana Jistou autokontrolou Vašeho seznámení se s uvedenou problematikou je Vaše schopnost vytvořit si vlastní představu pod uvedenými termíny: - rozpuštění Říšského sněmu - Stadiónová ústava - oktrojírka - Silvestrovské patenty - Bachovský absolutismus 1. Co bylo hlavním účelem tzv. Organického zřízení? 2. Jaké byly základní příčiny konce Organického zřízení? 3. Charakterizujte hlavní proudy české politiky 4. Jaká byla struktura státoprávního uspořádání podle Únorové ústavy z r. 1861? 5. Jaké byly příčiny a důsledky Prusko-rakouské války? 6. Jaké byly hlavní rysy dualismu ve státosprávní oblasti? 3

Čtvrtý tématický celek obsahuje velmi rozsáhlý časový celek počínající koncem r. 1867 (přijetím Prosincové ústavy ) a končící prvním celosvětovým válečným konfliktem. V tomto období došlo k výrazné diferenciaci českého politického spektra, ale také se postupně stále více vyhrocoval česko-německý problém. Právě neschopnost jeho řešení nejen v rámci zemské politiky, ale ze strany Předlitavské vlády vedla k rozpuštění českého zemského sněmu. Pozornost si zaslouţí i vývoj volebního práva a volebního systému v této době. - fundamentální články (1871) - přímé volby do Říšské rady - státoprávní obrození pasivní rezistence - Stremayerova (jazyková) nařízení - Punktace - Omladina Jistou autokontrolou Vašeho seznámení se s uvedenou problematikou je Vaše schopnost vytvořit si vlastní představu pod uvedenými termíny: - Badeniho volební reforma - Badeniho jazyková nařízení - Protistátoprávní prohlášení - všeobecné, rovné, tajné a přímé hlasovací právo - Nový slovanský sjezd - Annenské patenty - Národní strana (staročeská) - Národní strana svobodomyslná (mladočeská) - Sociálně demokratická strana Rakouska - Československá sociálně demokratická strana dělnická - Křesťansko-sociální strana - Česká strana lidová (realistická) - Agrární strana 1. Jaké byly důsledky Rakousko-uherského vyrovnání pro českou politiku vůči Vídni? 2. Jak se utvářely česko-německé vztahy v této době a jak se projevovaly na Českém zemském sněmu? 3. Co bylo smyslem státoprávního ohrazení? 4. Co vedlo k ukončení pasivní rezistence? 5. Jaké byly příčiny diferenciace (vzniku nových politických stran) české politické scény? 6. Jaký dopad mělo zavedení všeobecného, rovného, tajného a přímého volebního práva pro další politický vývoj v českých zemích? 7. Co řešily tzv. Anenské patenty? 4

Metodický list č. 2 Téma: Československá republika od svého vzniku do 15.března 1939 K problematice uvedeného tématu existuje poměrně bohatý výběr literatury různého charakteru. K samotnému vzniku republiky např. lze získat podstatné informace v: Tobolka Z.: Politické dějiny československého národa IV. Praha 1932. Hotmar J.: Vznik ČSR. K vývoji první republiky lze povaţovat za velmi vhodnou práci: Kárník Z.:České země v éře první republiky I.-III.,Praha 2003. Více méně jako memoárovou lze označit práci: Peroutka F.: Budování státu I-IV. Praha 2003. Sborníky dokumentů: Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa. Praha 1999. Uspořádal: Gronský J., Hřebejk J. Dějiny českého státu v dokumentech. Praha 1993. Uspořádal: Veselý Z. Dějiny české politiky v dokumentech. Praha 2005. Uspořádal: Veselý Z. Téma je rozčleněno do tří tématických celků. První tématický celek je věnován formování české politiky v době první světové války, postupnému směřování ke vzniku samostatného státu a jeho problémům v prvních letech jeho existence. V této době je moţné sledovat nejen další vývoj česko-německých vztahů, ale i počátky problémů ve vztazích česko-slovenských. Velmi sloţité bylo i reálné přebírání moci od rakousko-uherských mocenských orgánů a organizování politicko-správní struktury nového státu. - postoj českých politických stran k vyhlášení války - zásahy rakouských úřadů proti české politické reprezentaci - Mafie - formování domácí a zahraniční politické reprezentace - změny v českém politickém spektru v prvních letech války - česko-německé vztahy v době války - první Národní výbor - Český svaz - Česká národní rada - Československá národní rada - obnova činnosti národního výboru 5

- první zahraniční československá vláda - první domácí československá vláda - muţi 28.října - Recepční zákon - Provincie: Deutschbőhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren, Bőhmerwald - Martinské deklarace 1. jaká byla základní politická stanoviska Českého svazu? 2. Jak se vyvíjely vztahy mezi domácí politickou representací a Československou národní radou? 3. Charakterizujte českou politiku vůči Slovensku. 4. Zhodnoťte situaci v česko-německých vztazích v době vzniku nového státu. 6

Druhý tématický celek je věnován vývoji Československa ve 20. a 30.letech, počínaje utvářením politických a správních poměru v novém státě, přes správní změny koncem 20.let, politickou situaci ve 30.letech a presidentských volbách v r.1935. Závaţným problémem byl i vztah mezi zahraniční a vnitřní politikou. - Prozatímní ústava - postupná instalace moci nového státu na Slovensku - Ústavodárné národní shromáţdění - politické sloţení první vlády - poměry na Podkarpatské Rusi - Politické strany v novém státě: Národní demokracie Agrárníci Sociální demokracie Lidová strana Národní socialisté Ţivnostenská strana Komunisté slovenské politické strany německé politické strany - československý národ - Ústava z r. 1920 - jazykový zákon - tzv. organizační zákon 1. Jaká byla struktura politických stran ve 20.letech? 2. Jaký byl smysl a cíl tzv. Malé dohody? 3. Jaké byly přímé důsledky koncepce čechoslovakismu? 4. Proč došlo koncem 20.let ke změně v politicko- správní organizaci státu? 5. Jaké politické síly podporovaly Benešova protikandidáta v prezidentských volbách v r. 1935? 6. Jaké byly příčiny změny ve struktuře a politice německých politických stran v 30.letech? 7

Třetí tématický celek je věnován vývoji a problémům tzv. druhé republiky a příčinám, které vedly k mnichovské krizi. Postihuje problematiku od přijetí tzv. národnostního vyrovnání přijatého vládou v únoru 1938, přes sérii jednání s Henleinovou stranou. Zlomovou událostí bylo přijetí Mnichovských dohod i vývoj politické situace na Slovensku, směřující přes slovenskou autonomii aţ k rozpadu Československa. - Karlovarské poţadavky - Runcimanova mise - vláda gen.syrového - Mnichovské dohody - Manifest slovenského národa (6.10.1938) - abdikace prezidenta E.Beneše - sjednocení (nucené) slovenských politických stran - Strana národní jednoty - Národní strana práce - autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi - samostatný Slovenský stát - Protektorát Čechy a Morava 1. Charakterizujte jednání vlády s představiteli Sudetoněmecké strany. 2. Jaké byly mezinárodní souvislosti Mnichovských dohod? 3. Jaké byly reakce hlavních čs. politických stran na Mnichovské dohody? 4. Charakterizujte slovenskou politiku po říjnu 1938. 5. Jaké byly příčiny rozpadu Československa? 8

Metodický list č. 3 Téma: Od okupace do počátku 90. let Literatura k tomuto tématu je velmi rozdílná. Více méně početná literatura je věnována období okupace. Daleko méně prací je věnováno poválečnému období, lze říci, ţe souhrnné práce srovnatelné s publikacemi vztahujícími se k předcházejícímu vývoji k této problematice v podstatě neexistují. Výjimku tvoří materiály, většinou rozsáhlé studie monotématicky orientované, publikované Ústavem novodobých dějin AV ČR, či v odborných periodikách. K fragmentárním otázkám (politické strany, veřejná správa, hospodářský vývoj) lze vyuţít publikací, které však nemají obecně syntetizující charakter. Gebauer J., Kuklík J.: Ţivot za druhé republiky, Praha 2003 Gebauer J., Kuklík J.: Velké dějiny českých zemí XVa, XVb (1938-1945), Praha 2006 Beneš E.: Šest let exilu a druhé světové války, Praha 1946 Beneš E.: Paměti (uspořádal M.Hauner), Praha 2007 Rupnik J.: Dějiny KSČ Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa II, III, IV (uspořádal J.Gronský), Praha 2001-2003 Dokumenty Charty 77, Praha 2007 Dějiny českého státu v dokumentech (uspořádal Z.Veselý), Praha 1993 Dějiny české politiky v dokumentech (uspořádal Z.Veselý), Praha 2005 Malíř J., Marek P.: Politické strany, Brno 2005 Čechák V.: Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945-2004), Praha 2004 Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje I (1989-1994), Praha 2006 Moderní dějiny (sborníky) 1-14 (2006), vydává Historický ústav AV ČR Lze předpokládat, ţe době po r. 1945 budou věnovány další (v současné době připravované) svazky Velkých dějin českých zemí. Období od r.1938 (tzv. Druhé republiky ) do zániku Československé federace je velmi sloţité. Zahrnuje politicky velmi dramatické dění v československé emigraci v době II. Světové války, kde se v podstatě připravovaly podmínky pro politické (a správní) uspořádání poměrů v obnovené republice po skončení války, situaci směřující ke konfrontaci politických sil v únoru 1948, vývoj v letech 1949-1989 i dění směřující k rozpadu společného státu Čechů a Slováků. Toto téma je rozděleno do tří tématických celků. První tématický celek je zaměřen na postiţení některých významných vývojových trendů v době tzv. Druhé republiky, zejména těch, které vedly k zániku pomnichovského státu a dále pak na dění v domácím i zahraničním odboji za II.světové války. Z hlediska politického vývoje šlo nejen o získání vedoucího postavení v odboji, nýbrţ (zejména v zahraničním odboji) o přípravu na získání politické hegemonie v obnoveném československém státě. Nemalou úlohu v této situaci sehrávaly i přístupky k řešení česko-slovenských vztahů. Vyhraněnou podobu získaly tyto vzájemné konfrontace politických sil v době Slovenského národního povstání a postupné instalace československé správy na osvobozeném území. 9

- politické strany v Protektorátu - charakter Slovenského štátu - protektorátní správa - německá správa v Protektorátu - výbor Národního souručenství - Československý národní výbor - československé státní zřízení v emigraci - Londýnská vláda - Státní rada - moskevská emigrace a její struktura - Úřad říšského protektora zastupující říšský protektor - počátky Slovenské národní rady politická struktura - Slovenské národní povstání - Socialistický blok - Národní fronta - Košická vláda - Košický vládní program - Česká národní rada 1. Jaká byly struktura československého státního zřízení v emigraci? 2. V čem spočívalo jádro sporu o správě v Československu po skončení války mezi Benešovými stoupenci a moskevskou emigrací? 3. Jaký byl vývoj řešení česko-slovenských vztahů v průběhu války? 4. Proč moskevská emigrace prosazovala jako základ správy v Československu po válce Národní výbory? 5. Jaký byl smysl ustavení Socialistického bloku? 6. Jaká byly struktura Národní fronty a jakou úlohu sehrála na konci války? 7. Jaký byl politický kontext Košického vládního programu? 10

Druhý tématický blok je věnován politickému vývoji bezprostředně po skončení války a v době směřující k únoru 1948. Klíčovým bodem tehdejšího dění byla snaha politických stran o volební úspěch ve volbách v r.1946 a koncentrace sil k rozhodujícímu střetu o charakter (politický) republiky. V této době docházelo k politickým střetům i na půdě Národního shromáţdění nejen o tehdy probíhající jednotlivé akty znárodnění, nýbrţ zejména v souvislosti s přípravou nové ústavy, která vešla ve známost pod názvem Ústava 9.května. Významnou událostí, která ovlivnila vývoj Československa na více neţ 40 let byla politická krize v únoru 1948 a způsob jejího řešení. - Prozatímní národní shromáţdění - Ústavodárné národní shromáţdění - struktura Národní fronty a její vývoj v mírových podmínkách - volby v květnu 1946-1. Gottwaldova vláda - Sbor pověřenců - První praţská dohoda (2.6.1945) - Druhá praţská dohoda (11.4.1946) - Třetí praţská dohoda (červen 1946) - budovatelský program - dvouletý plán - odstoupení Sboru pověřenců politická krize na Slovensku - únorové události - Akční výbory Národní fronty - Ústava 9.května - Abdikace E.Beneše Politické strany české: Komunistická strana Československa Čs. strana sociálně-demokratická Čs. strana národně-socialistická Čs. strana lidová slovenské: Komunistická strana Slovenska Demokratická strana Strana práce Strana slobody 11

1.Jaké byly důvody ukončení ČNR (květen 1945)? 2. Jaké byly postoje českých politických stran ke znárodnění? 3. Co vedlo k přípravě nové ústavy? 4. Charakterizujte okolnosti abdikace E.Beneše. 5. Co bylo příčinou a co záminkou k vyvolání politické krize v únoru 1948? 6.Jaká byla úloha Akčních výborů Národní fronty? 12

Třetí tématický blok je věnován nejdelšímu časovému období, delšímu neţ 40 let. Jeho podstatná část je svým způsobem politicky monotónní. Únorové události a zejména jejich důsledky zpočátku výrazně omezily a později zcela utlumily dynamiku politického ţivota. V 50.letech se postupně upevňovalo vedoucí postavení KSČ aţ v r. 1960 byla vedoucí úloha KSČ potvrzena nově přijatou ústavou. Koncem 60.let došlo k určitému uvolnění poměrů, coţ vyvrcholilo Praţským jarem r.1968. Praţské jaro vytvořilo i rámec k výrazné změně politicko-správního uspořádání státu. Československá republika (která se podle ústavy z r.1960 stala socialistickou ) se od 1.1.1969 stala i republikou federativní. Tento krok zahájil další etapu ve vývoji česko-slovenských vztahů. Po likvidaci důsledků Praţského jara, od počátku 70.let se postupně utvářely opoziční trendy proti tehdejší oficiální politice, které našly nejvýraznější vyjádření v Chartě 77. Od druhé poloviny 80.let v souvislosti se změnami, k nimţ došlo v bývalém Sovětském Svazu, došlo ke zintenzivnění opozičních aktivit, které výrazně zesílily v r. 1989. Po listopadu 1989 a počátkem 90.let došlo postupně k obnově standardního politického ţivota, ale také k postupnému uvolňování vztahu ve federaci, které vedlo k ukončení její existence k 31.12.1992. - vedoucí úloha KSČ - vývoj v Národní frontě - změny v politických stranách po únoru 1948 - vnitřní vývoj v KSČ - obrodný proces - demokratizace společenského ţivota - srpen 1968 - dubnové plénum ÚV KSČ - normalizační proces - federalizace státu - Česká národní rada, česká vláda - Slovenská národní rada, slovenská vláda - Charta 77 - listopad 1989 - Občanské fórum - Veřejnost proti násilí - Vláda národní jednoty - rozpad Národní fronty - obnova obecního zřízení ukončení činnosti Národních výborů - volby v listopadu 1990 - nové politické strany - zánik společného státu 1. Jakým způsobem se realizovala vedoucí úloha KSČ? 2. Jaké byly příčiny, které vedly k Praţskému jaru? 3. Jaká byla politicko-organizační struktura Federativní republiky? 4. Jaké byly důvody, které vedly k zániku federace? 13