Ruchovci, Lumírovci (70. a 80. léta 19. stol.) - Ruchovci národní zaměření, snažili se řešit aktuální problémy národní i sociální. - Lumírovci kosmopolitní zaměření, chtěli se svou tvorbou přiblížit světu a pocitům moderního člověka, otevírali okna do Evropy. - Nevystupovali proti sobě, nejednalo se o dvě soupeřící skupiny spisovatelů, naopak, ve svých názorech se střetávali a vzájemně obohacovali. - Ruchovci se sdružovali kolem almanachu Ruch (1868), vydaného na počest položení základního kamene Národního divadla. Později se sdružovali kolem časopisu Osvěta. - Na rozdíl od májovců se obracejí k realitě, obnovují v literatuře historickou tematiku a myšlenku slovanskou, vlastenectví a zájem o venkov. Jejich motto: umění pro národ. - Lumírovci se sdružovali kolem časopisu Lumír (obnoven 1873 J. Nerudou), který od roku 1877 redigoval J.V. Sládek. Představitelé ruchovců: - Svatopluk Čech - Josef Václav Sládek (sice do Ruchu přispěl a významně se podílel na jeho vzniku, ale později měl blíž k lumírovcům) - Eliška Krásnohorská - V. Beneš Třebízský - Alois Jirásek
Představitelé Lumírovců: - Jaroslav Vrchlický - Josef Václav Sládek - Juliu Zeyer (Polák, 1987). Svatopluk Čech (1846 1808) Život Svatopluka Čecha: - Narodil se v Ostředku u Benešova v rodině hospodářského úředníka. - Studoval v Litoměřicích a v Praze, absolvoval práva, ale právnické praxi se věnoval krátce, poté se věnoval literatuře. - 20 let vydával beletristický měsíčník Květy (otiskl své práce), přispíval do Lumíru, Světozoru a Národních listů. Dílo Svatopluka Čecha: Poezie: - Husita na Baltu (1868), báseň připomínající světovou slávu a bojovnost husitských předků. - Adamité (1873), epopej připomínající aktuální společenskou problematiku a otázky 2.pol. 19.stol. - Roháč na Sioně (1899), nedokončené veršované drama. - Evropa (1878) a Slavie (1882), alegorické básně s námětem společenské revolty. Evropy je název lodi, na níž jsou převáženi vězni revolucionáři do vyhnanství. Vše vrcholí zkázou lodi. Slavie je také název lodi, na které se shromáždí zástupci slovanských národů. - Ve stínu lípy (1879), lyrickoepický cyklus idylických veršovaných povídek, který patří k jeho nejznámějším a nejoblíbenějším dílům. Obsahuje sedm povídek.
- Václav z Michalovic (1880), básnická skladba o chlapci vychovaném jezuity, který se proti nim vzbouří, když se dozví, že je synem českého pána popraveného v roce 1621 na Staroměstském náměstí. - Lešetínský kovář (1883), dramatická báseň o zostřování národnostních a sociálních rozporů na vesnici. - Jitřní písně (1887), Nové písně (1888), politická lyrika, mají vychovávat a probouzet národní energii. - Písně otroka (1895), neúspěšnější básnická sbírka. Próza: - Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888), parodie na lidi, žijících pouze uměním beze smyslu pro realitu, ale i na lidi z maloměšťácké společnosti, kteří nechápou opravdové umění. - Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15.století (1889), román, v němž staví zbabělost a vychytralost do protikladu s přísnou opravdovostí, zanícením a vlastenectvím.
Eliška Krásnohorská (1847 1926) (básnířka, libretistka, překladatelka, kritička) Život Elišky Krásnohorské: - Vl. jménem Alžběta Pechová. - Angažovala se v ženském hnutí, především v oblasti vzdělávání žen. Dílo Elišky Krásnohorské: - Překládala romantické básníky (Puškina, Mckiewicze, Byrona) - Zaměřila se především na intimní a přírodní lyriku. - Autorka libret k operám B. Smetany Hubička (1876), Tajemství (1878), Čertova stěna (1882).
Jaroslav Vrchlický (1853 1912) (básník, dramatik, literární kritik a prozaik) Život Jaroslava Vrchlického: - Vl. jménem Emil Frída - Narodil se v Lounech, v rodině obchodníka. - Studoval bohosloví, ale brzy přešel na filozofickou fakultu. - Po studiích strávil rok v Itálii jako vychovatel. - Po návratu z Itálie se stal tajemníkem Českého učení technického. - Přátelil se se spisovatelkou Sofií Podlipskou (sestra K. Světlé), později se oženil s její dcerou Ludmilou. - Získal čestný doktorát Karlovy univerzity a titul profesora srovnávacích dějin literatury. - V 1908 těžce onemocněl, prodělal mozkovou mrtvici, což ho vyřadilo z tvůrčí práce. Dílo Jaroslava Vrchlického: Lyrická poezie: - Z hlubin (1875) - Rok na jihu (1878) - Eklogy a písně (1882) - Dojmy a rozmary (1880) - Poutí k Eldorádu (1882) - Hudba v duši (1886) - Hořká jádra (1889) - Brevíř moderního člověka (1892) - Okna v bouři (1894) - Písně poutníka (1895) - Strom života (1909) - Meč Damoklův (1913), vydáno posmrtně. Epická poezie: - Zlomky epopeje (1878 1906), básnický cyklus, v němž se snaží zachytit myšlenkový vývoj lidstva. Cyklus se skládá ze sbírek: Duch a svět, Skvrny na slunci,
Perspektivy, Fresky a gobelíny, Bozi a lidé. Dále z velkých epických skladeb, např. Hillarion, Twardowski, Bar Kochba - Selské balady (1885) Drama: - Drahomíra (1882), Bratři (1889), hry o rozporu mezi knížaty Václavem a Boleslavem. - Noc na Karlštejně (1884), historická komedie z doby vlády Karla IV. - Rabínova moudrost (1886), veselohra z doby rudolfínské - Hippodamie (1845 1891), trilogie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie), čerpal z řeckých mýtů.
Josef Václav Sládek (1845 1912) (básník zpěvného verše a překladatel z ruštiny, polštiny, angličtiny, španělštiny) Život J. V. Sládka: - Narodil se ve Zbirohu u Berouna v rodině zednického mistra - Dětství prožil na venkově - Po maturitě na akademickém gymnáziu se rozhodl studovat přírodní vědy. - Současně studoval cizí jazyky a literaturu. - V 1868 odjel do Ameriky, kde působil jako vychovatel, učitel, redaktor krajanských novin, dělník na stavbě železnice. - Po návratu pracoval v redakci Národních listů. - Začínal jako redaktor almanachu Ruch, přiklonil se nakonec k lumírovcům a řídil více než 20 let časopis Lumír. - Stal se profesorem angličtiny na obchodní akademii a filozofické fakultě. - Poslední léta svého života trpěl těžkou nervovou chorobou. - Dílo J. Václava Sládka (zajímal se o lidské nitro a mezilidské vztahy, jeho poezie vycházela z lásky k člověku a k domovu): - Básně (1875), bolestný zážitek ze smrti ženy po necelém roce manželství - Jiskry na moři (1880), vzpomínky na zemřelou manželku - Světlou stopou (1881) - Na prahu ráje (1883) - Ze života (1884) - Sluncem a stínem (1887) - Selské písně a České znělky (1890), sbírka s tématem českého venkova. - České písně (1892), vlastenecká a politická lyrika - Starosvětské písničky a jiné písně (1891) - Směska (1891) J. V. Sládek se stal zakladatelem moderní dětské poezie: - Zlatý máj (1887) - Skřivánčí písně (1888) - Zvony a zvonky (1894). (Polášková, 2006).
Otázky a úkoly: 1. Jak si říkali literáti sdružení kolem almanachu, který byl vydán na počest položení základního kamene Národního divadla a jak se tento almanach nazývá?. 2. Vyjmenuj tři představitele, kteří byli v čele skupiny literátů, tato skupina se soustředila kolem časopisu Lumír. Jak se tato skupina spisovatelů nazývala?. 3...starší, nejednotně užívaný termín pro literární žánr, nejčastěji velkou výpravnou báseň, v 19. století také označení pro rozsáhlá románová díla, např. Vojna a mír: 4. Kdo je autorem díla Zlomky epopeje, jehož námětem je myšlenkový vývoj lidstva? 5. Kdo byli skutečnými osobnosti představitelů generace ruchovců, vyjmenuj dva představitele:
Řešení: 1. Ruchovci, almanach Ruch 2. Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, skupina Lumírovců 3. Jaroslav Vrchlický 4. Epopej 5. Svatopluk Čech, Josef Václav Sládek
VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2722 Šablona: III/2 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Literatura Ročník: 2. stupeň ZŠ Datum vytvoření: 30.8. 2013 Téma: Ruchovci a lumírovci Anotace: Žáci si osvojí představitele ruchovců a lumírovců, seznámí se s jejich tvorbou. Ověřeno ve výuce dne: 15.1.2014 Autor: Mirka Hošková Použité zdroje: POLÁŠKOVÁ, Taťána, Dagmar MILOTOVÁ a Zuzana DVOŘÁKOVÁ. Literatura: přehled středoškolského učiva : včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. Maturita. ISBN 80-902571-6-x. POLÁK, Josef. Přehledné dějiny české literatury pro děti a mládež a četby mládeže: od počátků obrození a předchůdců do vzniku socialistické literatury. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Učebnice pro vysoké školy.