Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD540 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník 2. ročník Datum vytvoření: 27.4.2014 Datum ověření: 30.4.2014 Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Způsob využití: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Člověk a zdraví Pohybová soustava Tělesná výchova s didaktikou Prezentace je určena k seznámení se s vlastnostmi a typy svalů. Svaly hladké, srdeční, příčně pruhované, svalové vlákno, šlachy, aktin, myozin, kontrakce izotonická/izometrická, myofibrila, sarkomera, kyslíkový dluh, kyselina mléčná, laktát. Prezentace
POHYBOVÁ SOUSTAVA Zajišťuje pohyb jednotlivých částí těla (hlavy, trupu, končetin) a pohyb celého těla (lokomoci). Orgány svalové soustavy jsou svaly. Podle mikroskopické stavby svalové tkáně a podle funkce se svaly dělí do tří druhů: svaly hladké svaly srdeční svaly příčně pruhované (kosterní)
SVALY HLADKÉ Jsou ve stěnách vnitřních orgánů, zajišťují jejich činnost. Jsou neovladatelné vůlí, neunavitelné. SVALY SRDEČNÍ Tvoří srdce, zajišťují jeho činnost. Srdeční sval má některé vlastnosti kosterního svalstva (příčné pruhování) a některé vlastnosti hladkého svalstva (automacie). Jsou neovladatelné vůlí, neunavitelné.
SVALY PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ (KOSTERNÍ) Upínají se na kostru, ovladatelné vůlí, unavitelné. Každý sval je cévně zásoben. Krev zajišťuje látkovou přeměnu ve svalech a přináší důležité látky pro práci svalu kyslík a cukr (glukózu). Tvary kosterních svalů jsou různorodé. Liší se od sebe morfologicky i funkčně. vřetenovité svaly např. trojhlavé, dvojhlavé ploché svaly např. prsní, zádové kruhovité svaly (svěrače) oční, ústní
STAVBA KOSTERNÍHO SVALU svalová buňka svalové vlákno vazivový obal (povázka) svalové bříško šlachy, kterými se upínají ke kostem. Má schopnost se stahovat (kontrakce) a vytvářet napětí díky stažitelným bílkovinám aktinu a myozinu. Obr.1: Stavba kosterního svalu
STAVBA KOSTERNÍHO SVALU Příčné pruhování svalu. Jednotkou svalového vlákna myofibrila, skládá se ze dvou druhů vláken tzv. filament; silné filamenty (myozin) slabé filamenty (aktin) Princip kontrakce: zasouvání aktin. vláken mezi myozinová Obr.2: Myofibrily kosterního svalu
SARKOMERA úsek myofibrily zakončený na obou stranách Obr.3: Sarkomera
SVALOVÁ KONTRAKCE Velikost kontrakce závisí na velikosti a frekvenci podnětu, na teplotě a únavě. Podle změn na svalu se rozlišují 2 druhy svalových kontrakcí: izometrická kontrakce mění se napětí svalu, délka stejná izotonická kontrakce mění se délka svalu, napětí stejné Při nadměrné zátěži pracují svaly za nedostatečného zásobení kyslíkem tzv. KYSLÍKOVÝ DLUH. Hromadí se laktát (kyselina mléčná). V následné fázi odpočinku spotřeba většího množství kyslíku. Důležitý strečink!
SVALOVÁ ÚNAVA Při namáhavé a dlouhotrvající práci klesá výkonnost svalů, dostavuje se únava. Příčinou únavy je vyčerpání zdrojů energie, nahromadění zplodin metabolismu. Únava má pro organismus ochranný význam. Nastupuje dříve než se vyčerpají všechny zdroje energie. Chrání organismus před úplným vyčerpáním a poškozením. Odstraňuje ji odpočinek (aktivní/pasivní).
PRÁCE SVALŮ Některé svaly se při pohybu stahují a spolupracují, jiné se při tomtéž pohybu uvolňují: SYNERGISTÉ svaly pracují současně, spolupráce např. biceps a ohybače předloktí ANTAGONISTÉ svaly pracují proti sobě, opačná práce např. biceps a triceps FLEXOR ohybač např. pro ohybu paže biceps EXTENZOR natahovač při stejném pohybu paže triceps
POUŽITÉ ZDROJE Obr.1-3 [cit. 2014-05-27]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://www.medicalook.com/systems_images/skeletal_muscle_fibers.gif http://thesportsscienceundergrad.files.wordpress.com/2012/10/skeletal_muscle_s tructure.jpg?w=577&h=480 http://thesportsscienceundergrad.wordpress.com/2012/10/13/lecture-of-theweek-2-exercise-physiology-ii/ MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vydání. UK Praha: Nakladatelství Karolinum, 1994, 263 s. ISBN 80-7066-980-2. JELÍNEK, Jan. ZICHÁNEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 6. vydání. Nakladatelství Olomouc, 2003, 574 s. ISBN 80-7182-159-4. NOVOTNÝ, Ivan. HRUŠKA, Michal. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1999, ISBN 80-7168-462-7.