Předvídání kvalifikačních potřeb: koncept metody data

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí Z P R Á V A Předvídání kvalifikačních potřeb: koncept metody data Část 6. Zdroje a postupy získávání dat Praha, 2015

Obsah Popis aktuálního stavu... 2 Návrh systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR... 9 Závěr... 30 1

Zdroje a postupy získávání dat P o p i s s o u č a s n é h o s t a v u V rámci projektu Předvídání kvalifikačních potřeb byla identifikována nízká kvalita datové základny v oblasti profesní skladby zaměstnanců u zaměstnavatelů v ČR (zaměstnanecké poměry tvoří převažující část ekonomiky ČR, i když i oblast OSVČ je významná). Podle výsledků šetření provedených v různých institucích veřejné a státní správy neexistuje v současnosti žádná databáze vedená státní či veřejnou autoritou, v které by byly k dispozici kompletní informace (za kompletní informace zde považujeme informace uložené v jedné databázi a jedná se o informacích o všech zaměstnancích u všech zaměstnavatelů a všech OSVČ v ČR ) o profesní struktuře zaměstnanců v rámci ekonomiky ČR. Za základní údaje o kvalifikační struktuře jsou považovány v tomto dokumentu následující údaje: IČ firmy v které je zaměstnanec zaměstnán Věk zaměstnance Muž/žena CZ ISCO kód profese Název profese ISCED Nejvyšší dosažené vzdělání (pro případy, kdy není k dispozici ISCED) Přesná adresa pracoviště Existuje sice několik databází, z nichž je možné získat informace o trhu práce v ČR jako celku, žádná z nich však neobsahuje informace o profesní skladbě v požadované struktuře a to především regionální. Jedná se především o následující informační zdroje: Informační systém o průměrném výdělku Český statistický úřad Databáze Úřadu práce ČR vznikající monitoringem zaměstnavatelů Česká správa sociálního zabezpečení OECD Eurostat Informační systém o platech spravovaný Ministerstvem financí ČR Různé studie v tomto oboru 2

Žádný z výše uvedených datových zdrojů není aktuálně schopen samostatně poskytnout hodnověrný obrázek o celkové kvalifikační struktuře ekonomiky ČR, v případě snahy o pohled zaměřený regionálně je situace ještě horší. Trh práce v České republice je charakteristický významnými regionálními odlišnostmi, proto celostátní pohled na tuto problematiku je jednoznačně nedostatečný. Na základě poznatků z projektu Předvídání kvalifikačních potřeb je možné konstatovat, že pro zajištění informační základny v dostatečně detailním regionálním členění je třeba propojit a provázat různé datové zdroje. Za základní informační zdroje, jejichž absence by pro zajištění relevantní datové základny byla kritická, byly identifikovány následující: Informační systém o průměrném výdělku Jedná se o informační systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice. Dlouhodobě jej spravuje firma Trexima a.s., gestorem informačního systému je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Datové zdroje jsou získávány: pro nepodnikatelskou sféru z Informačního systému o platech (viz dále) pro podnikatelskou sféru formou výběrového čtvrtletního šetření, které je pod názvem Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku zařazeno do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V současnosti je připravována změna gesce Informačního systému o průměrném výdělku z MPSV ČR na Český statistický úřad. Databáze Úřadu práce ČR Tato databáze vzniká na základě permanentního kontaktu regionálních pracovišť Úřadu práce ČR se zaměstnavateli. Základem tohoto kontaktu jsou pravidelné návštěvy pracovníků ÚP u jednotlivých zaměstnavatelů a dále pak dotazníkové šetření prováděné jednotlivými pracovišti Úřadu práce ČR ve své spádové oblasti. Toto šetření vykazuje z hlediska kvality získaných dat tyto nedostatky: Nejednotnost periodicity takto získávaných dat v rámci ČR jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR provádějí dotazníková šetření samostatně. Tím je způsobena rozdílnost jak ve struktuře okruhu získávaných dat (byť základní struktura Monitorovacího dotazníku byla vytvořena Generálním ředitelstvím ÚP ČR a je shodná pro všechna pracoviště ÚP), tak v periodicitě získaných dat (ve většině případů se však jedná o pololetní periodicitu). Vysoká pracnost pro zaměstnavatele a s tím související nízká ochota poskytovat podrobná data data jsou získávána prostřednictvím dotazníkových šetření, pro která zaměstnavatelé používají manuální zápis hlavních profesí. Z důvodu tohoto manuálního zápisu dat (i když prostřednictvím elektronických dokumentů) není možné požadovat zvláště u velkých zaměstnavatelů přesnou specifikaci jednotlivých profesí. Automatizací přenosu dat však lze výše uvedené nedostatky do značné míry eliminovat a je třeba začít konat kroky k elektronizaci přenosu dat. 3

Databáze České správy sociálního zabezpečení Jedná se o databázi, která by mohla poskytovat nejlepší přehled jak o zaměstnaných osobách, tak o osobách samostatně výdělečně činných. Databáze je aktualizována samotnými zaměstnavateli prostřednictvím elektronických hlášení. Pro předvídání kvalifikačních potřeb však má tato databáze následující zásadní nedostatky: Databáze neobsahuje konkrétní profese zaměstnanců Databáze neobsahuje informace o pracovišti, kde konkrétní pracovník pracuje. Obsahuje pouze informaci o sídle mzdové účtárny, která daného pracovníka finančně zajišťuje. V případě například velkých společností a obchodních řetězců, které mají mnoho pracovišť ale pouze omezený počet mzdových účtáren, dochází na regionální úrovni k významnému zkreslení informace o profesní struktuře zaměstnanců a jejich počtu. V případě OSVČ není aktualizace dat dostatečně četná Databáze Informačního systému o platech spravovaná Mf ČR Jedná se o informační zdroj, který je využíván a datově integrován v Informačním systému o průměrném výdělku. Data do tohoto systému poskytují jednotliví správci kapitol státního rozpočtu ČR, územní samosprávné celky a státní fondy. Podchycuje tedy prakticky celou veřejnou, státní správu i neziskový sektor. Tento informační systém vzniká na následujícím právním základě: Informační systém o platech pro zaměstnance je realizován na základě zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce 137 a nařízení vlády č. 328/2013Sb.. Informační systém o platech pro vojáky z povolání je realizován na základě zákona č. 143/1992 Sb., o platu, v platném znění, 22a a nařízení vlády č. 289/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 514/2004 Sb. Informační systém o služebním příjmu pro příslušníky je realizován na základě zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů 133 a nařízení vlády č. 507/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 126/2014 Sb. Informační systém o platech státních zaměstnanců je realizován na základě zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě 179 a nařízení vlády č. 328/2013Sb. Informační systém o platech má také oporu v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce a to konkrétně v 137: Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu vnitra. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy 48). 4

(2) Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích zaměstnanců 49) ovlivňujících výši platu. (3) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením. Z hlediska předvídání kvalifikačních potřeb se může jednat o velice důležitý informační zdroj. Toto zjištění vychází ze struktury údajů poskytovaných respondenty do tohoto systému vycházející z Nařízení vlády č. 328/2013 Sb. (Příloha 1): 5

Číslo / Název ukazatele a) identifikační údaje 6 Identifikátor3) 1. Sledované období AA0226 2. Identifikační číslo osoby (IČO) AA0017 3. Fyzická osoba - kód AA0126 4. Rok - ročník (rok narození) AA0231 5. Pohlaví osoby - kód AA0211 6. Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání - kód AA0223 7. Stupeň invalidity AA0085 8. Kód státu AA0033 9. Místo obvyklého výkonu práce AA0690 10. Kód zařízení bez vlastního IČO AA0113 11. Datum (sběru dat) AA0110 b) údaje o právním vztahu 12. Kód postavení v zaměstnání AA0091 13. Kód zaměstnání AA0013 14. Zaměstnanec ve státní správě AA0125 15. Druh základního pracovněprávního vztahu - kód AA0130 16. Týdenní pracovní doba AA0131 17. Doba zaměstnání u zaměstnavatele AA0225 c) údaje o pracovní době 18. Evidenční dny v zaměstnání AA0218 19. Počet hodin nepřítomnosti v práci AA0744 20. Odpracovaná doba včetně přesčasové práce AA0132 21. Práce přesčas AA0133 22. Neodpracovaná doba s náhradou platu celkem AA0134 23 Neodpracovaná doba s náhradou platu - dovolená AA0135 24. Koeficient průměrného evidenčního stavu zaměstnance přepočtený AA0136 25. Kód evidenčního stavu zaměstnance k poslednímu dni sledovaného období AA0137 26. Datum vynětí z evidenčního stavu AA0568 d) údaje o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě 27. Počet hodin dočasné pracovní neschopnosti a AA0745 karantény 28. Počet hodin nemoci bez nemocenského AA1587 29. Náhrady platu za nemoc zúčtované k výplatě AA0750 e) údaje o přiznaných složkách platu 30. Platová třída zaměstnance AA0127 31. Platový stupeň zaměstnance AA0128 32. Druh platového tarifu - kód AA0129 33. Smluvní plat AA1586 34. Stupeň řízení AA1591 35. Skupina prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek AA1594 36. Platový tarif přiznaný AA0138 37. Příplatek osobní přiznaný AA0139 38. Příplatek za vedení přiznaný AA0140

39. Příplatky zvláštní přiznané AA0142 40. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí přiznaný AA1595 41. Příplatek specializační pedagogického pracovníka přiznaný AA1598 42. Příplatky ostatní přiznané AA0749 f) údaje o vyplacených prostředcích 43. Celkový plat zúčtovaný k výplatě AA0144 44. Platový tarif zúčtovaný k výplatě AA0145 45. Plat za práci přesčas zúčtovaný k výplatě AA0147 46. Plat při výkonu jiné práce zúčtovaný k výplatě AA0148 47. Doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy zúčtovaný k výplatě AA0162 48. Příplatky celkem zúčtované k výplatě AA0150 49. Příplatek za práci ve svátek zúčtovaný k výplatě AA0146 50. Příplatek za práci přesčas zúčtovaný k výplatě AA0239 51. Příplatek za práci v sobotu a v neděli zúčtovaný k výplatě AA0240 52. Příplatek za vedení zúčtovaný k výplatě AA0151 53. Příplatek osobní zúčtovaný k výplatě AA0153 54. Příplatky zvláštní zúčtované k výplatě AA0154 55. Příplatek za práci v noční době zúčtovaný k výplatě AA0603 56. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí zúčtovaný k výplatě AA1596 57. Příplatek za rozdělenou směnu zúčtovaný k výplatě AA1597 58. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah zúčtovaný AA1592 k výplatě 59. Příplatek specializační pedagogického pracovníka zúčtovaný k výplatě AA1593 60. Příplatky ostatní zúčtované k výplatě AA0156 61. Odměny a cílové odměny zúčtované k výplatě AA0157 62. Ostatní složky platu jinde nespecifikované zúčtované k výplatě AA0163 63. Odměna za pracovní pohotovost celkem zúčtovaná k výplatě AA0161 64. Náhrady platu celkem zúčtované k výplatě AA0158 65. Náhrady za dovolenou zúčtované k výplatě AA0159 66. Průměrný hodinový výdělek pro pracovně právní účely AA0165 Základním problémem v případě snahy o využití datové základny o Informační systém o platech je chybějící smluvní základ pro poskytnutí dat mezi Ministerstvem financí ČR a Úřadem práce ČR. Podle stanoviska právních expertů by k legálnímu poskytování potřebných údajů postačovala následující úprava v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce v 137: Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu vnitra a Úřadu práce ČR. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy48). 7

Výše uvedené datové zdroje se jeví pro předvídání vývoje na trhu práce a kvalifikačních potřeb jako klíčové. Existují však i další informační zdroje, které by mohly přinést další zkvalitnění výsledků predikcí. Jedná se například o: MŠMT Projekce počtu absolventů vzdělávací soustavy Informační systém o ekonomické výkonnosti podniků Databáze Finančních úřadů Databáze živnostenského podnikání živnostenský rejstřík. Tato databáze má svou důležitost nejen z důvodu snahy o získání informace o kvalifikační struktuře OSVČ českého původu, ale i z důvodu možnosti sledovat činnost cizích státních příslušníků, kteří velmi často obcházejí proces získávání pracovního povolení prostřednictvím zakládání firem a družstev. Vývoj počtu živnostenských oprávnění také ukazuje na změny v ekonomice. Tabulka 1- Počty podnikatelských subjektů a počty platných živnostenských oprávnění rozčleněných dle různých kritérií, a to vždy k 31.12. daného roku. Počet ke dni 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 Celkem platných ŽO 3 146 013 3 225 372 3 321 289 3 475 812 - pro živ. koncesované 119 234 119 989 143 084 217 926 - pro živ. vázané 274 584 296 256 314 764 331 165 - pro živ. řemeslné 885 019 900 714 915 777 935 552 - pro živ. volné 1 867 176 1 908 413 1 947 664 1 991 169 ŽO pro fyzické osoby 2 565 890 2 615 915 2 677 887 2 773 866 ŽO pro právnické osoby 580 123 609 457 643 402 701 946 ŽO pro cizince 105 119 104 377 101 534 105 245 Podnikatelé celkem 2 293 241 2 318 690 2 344 841 2 375 752 - fyzické osoby 1 950 323 1 957 218 1 965 757 1 974 925 - právnické osoby 342 918 361 472 379 084 400 827 Podnikatelé cizinci celkem 93 059 91 040 85 887 83 569 Počet obyvatel 10 548 527 10 513 209 10 513 834 10 528 477 Počet ŽO na 1000 obyvatel 298,24 306,792 315,90 330,13 Podnikatelů na 1000 obyv. 217,40 220,55 223,02 225,65 Počet ŽO na 1 podnikatele 1,37 1,391 1,42 1,46 Dále je třeba vzít v úvahu možnost využití dat z různých dalších databází, které nejsou svým charakterem přímo zaměřeny na profesní skladbu ekonomiky, ale mohou poskytnout například informace o vývoji ekonomiky (v celostátním i regionálním členění) a trendech v oblasti ekonomického vývoje. 8

N á v r h s y s t é m o v é h o ř e š e n í s b ě r u d a t v o b l a s t i p r o f e s n í s k l a d b y e k o n o m i k y Č R V rámci návrhu systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR je třeba nejdříve definovat požadavky, které budou na technické řešení kladeny. Tyto požadavky jsou uvedeny v následující kapitole. Požadavky kladené na datovou základnu v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR Pro efektivní předvídání vývoje na trhu práce a kvalifikačních potřeb české ekonomiky je třeba zajistit relevantní podkladová data v oblasti profesní skladby v ekonomice (včetně OSVČ). Na tato data musí být kladeny následující požadavky: Pravidelná periodicita získávání dat (ideální měsíční periodicita získávání dat) Data zahrnující výraznou část ekonomiky (minimálně 75 procent pracovních míst a OSVČ) Nízká pracnost poskytování dat pro zaměstnavatele a OSVČ Nízká pracnost zpracování výsledných dat Maximální využití číselníků a to s celoevropskou ( ISCO 08,ESCO ) nebo celostátní působností pro zajištění kompatibility předávaných a zpracovávaných informací. Návaznost a kompatibilita s celostátně používanými informačními soustavami v oblasti trhu práce, povolání a kvalifikací. Jedná se především o návaznost především na tyto systémy: Národní soustava povolání (NSP) Národní soustava kvalifikací (NSK) 9

Vlastní Návrh systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR V předchozí kapitole byly identifikovány základní informační zdroje, které by mohly vytvořit datovou základnu pro předvídání vývoje na trhu práce a kvalifikačních potřeb. Datová základna je však jen částí celého systému, který musí být vytvořen a udržován v dlouhodobém období. V rámci tohoto systému budou: nastaveny potřebné procesní vazby a schémata definovány subjekty do systému zapojené vytvořeny implementační struktury celého systému vytvořeny schémata metodického řízení systému vytvořeno systémové řešení sběru dat definovány procesy a datové zdroje na jednotlivých úrovních Základní definice a vazby vytvářeného systému jsou uvedeny na následujícím obrázku: 10

Při řešení problematiky vytvoření systému pro sběr dat je třeba rozlišovat jednotlivé segmenty trhu práce v následující struktuře: Osoby samostatně výdělečně činné Firmy zaměstnávající maximálně 5 osob Firmy zaměstnávající více než 5 osob Sběr dat pro tyto segmenty musí být prováděn odlišným způsobem. Navrhovaný systém sběru dat pro jednotlivé segmenty je uveden na Obrázku 1 Definice základního systému pro sběr dat. 11

Obrázek 1 - Definice základního systému pro sběr dat Osoby samostatně výdělečně činné Firmy do 5 zaměstnanců ČSSZ - OSVČ ČSSZ - zaměstnanci Upřesňující data pro podnikatelskou sféru Datový zdroj pro nepodnikatelskou sféru Informační systém o průměrném výdělku ÚP - monitoring zaměstnavatelů Firmy nad 5 zaměstnanců, primárně podnikatelská sféra Jak je zřejmé z Obrázku 1, systém bude převážně vytvářen na základě datových zdrojů definovaných v kapitole 1. Následuje podrobnější popis informačních zdrojů pro jednotlivé segmenty a navrhovaný způsob jejich začlenění do celkového systému pro sběr dat. Segment zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 5 osob Segment zaměstnavatelů pro něž pracuje více než 5 osob je z hlediska trhu práce v ČR nejdůležitější. Proto je také tento segment nejvíce sledován pracovníky Úřadu práce ČR v rámci monitoringu zaměstnavatelů a je také poměrně dobře pokryt možnými datovými zdroji. Za významné datové zdroje pro tento segment považujeme: Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) jedná se o informační systém v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dlouhodobě spravovaný firmou Trexima a.s.). Aktuálně je zvažován přenos gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na Český statistický úřad. I v tomto případě však zůstane zařazen do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok. Bez ohledu na to, zda k této změně dojde, je možné považovat Informační systém o průměrném výdělku za velmi cenný informační zdroj a předpokládá se jeho využití především v segmentu 12

zaměstnavatelů nad 5 osob. Hodnota dat v Informačním systému o průměrném výdělku spočívá především ve schématu způsobu získávání dat. Výběr ekonomických subjektů v ISPV lze charakterizovat jako jednostupňový stratifikovaný výběr. Výběrovými jednotkami jsou ekonomické subjekty, na které se v případě vybrání vztahuje zpravodajská povinnost. Statistickými jednotkami jsou zaměstnanci, kteří jsou nositeli sledovaných statistických znaků. Základní soubor je rozdělen do oblastí (strat) podle: institucionálních sektorů velikostních kategorií odvětvových skupin regionů V jednotlivých oblastech, které vznikly rozdělením základního souboru dle příslušných stratifikačních kritérií, je vybrán stanovený podíl ekonomických subjektů. Výběr je prováděn z institucionálních sektorů používaných v národních účtech, tj. ze sektorů nefinančních podniků, finančních instituci, vládních institucí, domácností ( podnikatelů fyzických osob) a neziskových institucí sloužících domácnostem. V početně největších sektorech v nefinančních podnicích a domácnostech jsou subjekty s 250 a více zaměstnanci zařazeny do šetření plošně. Menší subjekty s 1 až 249 zaměstnanci jsou vybírány v jednotlivých stratech systematickým náhodným výběrem s nestejnými pravděpodobnostmi bez vracení. Pravděpodobnosti výběru se liší podle velikosti subjektu a jejich výše je určena výběrovým podílem: Kategorie Počet zaměstnanců Výběrový podíl [%] 1 1 až 9 1,2 2 10 až 49 4,5 3 50 až 249 15 4 250 a více 100 Výběr ekonomických subjektů s 1 až 9 zaměstnanci je prováděn jednorázově každé 4 roky, přičemž poslední výběr byl uskutečněn za rok 2014. Výběrový soubor ekonomických subjektů s 10 až 249 zaměstnanci se obměňuje metodou rotujícího panelu s periodou rotace 9 let, tzn. že k plné obměně dojde za devět let. V sektorech finančních a vládních institucí jsou do výběrového souboru zařazeny plošně subjekty s 50 a více zaměstnanci, v sektoru neziskových institucí s 65 a více zaměstnanci. Menší subjekty z těchto sektorů podléhají pravděpodobnostnímu výběru. Ekonomické subjekty se vybírají v 6 základních odvětvových skupinách: zemědělství průmysl stavebnictví 13

obchod tržní služby ostatní služby V rámci základních skupin jsou pomocí klastrové analýzy určena podrobnější strata na základě podobnosti mzdové úrovně a struktury zaměstnání. Pro regionální členění je jako základní jednotka uvažován kraj ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb. V platném znění. Výše uvedené charakteristiky ukazují, že datová základna v případě podnikatelské sféry je v Informačním systému o průměrném výdělku dostatečně reprezentativní. V případě, že by byla možnost spojit tato data s daty Úřadu práce získaná v rámci monitoringu zaměstnavatelů, jednalo by se pro oblast podnikatelské sféry o unikátní datový zdroj. Vynikající vypovídací schopnost má Informační systém o průměrném výdělku však především v oblasti nepodnikatelské sféry. Zde se šetření provádí formou plošného šetření s pololetní periodou. Zdrojem dat je Informační systém o platech, který je spravován Ministerstvem financí. Pro potřeby předvídání kvalifikačních potřeb by údaje z Informačního systému o platech byly velmi cenné. Otázku, zda tyto údaje budou získávány přímo z Informačního systému o platech nebo z Informačního systému o průměrném výdělku, který tyto informace obsahuje, nepovažujeme za podstatnou. Tento informační zdroj by mohl pokrýt potřeby týkající se předvídání kvalifikačních potřeb pro platovou sféru. Pro potřeby předvídání kvalifikačních potřeb a pro potřeby činnosti Úřadu práce ČR by bylo třeba zajistit z Informačního systému o platech následující položky: Číslo / Název ukazatele Identifikátor3) a) identifikační údaje 1. Sledované období AA0226 2. Identifikační číslo osoby (IČO) AA0017 3. Fyzická osoba - kód AA0126 4. Rok - ročník (rok narození) AA0231 5. Pohlaví osoby - kód AA0211 6. Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání - kód AA0223 7. Stupeň invalidity AA0085 8. Kód státu AA0033 9. Místo obvyklého výkonu práce AA0690 10. Kód zařízení bez vlastního IČO AA0113 14

11. Datum (sběru dat) AA0110 b) údaje o právním vztahu 12. Kód postavení v zaměstnání AA0091 13. Kód zaměstnání AA0013 14. Zaměstnanec ve státní správě AA0125 15. Druh základního pracovněprávního vztahu - kód AA0130 16. Týdenní pracovní doba AA0131 17. Doba zaměstnání u zaměstnavatele AA0225 V případě zajištění výše uvedených položek by byla plně saturována potřeba šech datových prvků pro předvídání kvalifikačních potřeb. Základním problémem v případě snahy o využití datové základny o Informační systém o platech je chybějící smluvní základ pro poskytnutí dat mezi Ministerstvem financí ČR a Úřadem práce ČR. Podle stanoviska právních expertů by k legálnímu poskytování potřebných údajů postačovala následující úprava v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce v 137: Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu vnitra a Úřadu práce ČR. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy 48). Databáze Úřadu práce ČR týkající se monitoringu zaměstnavatelů - Úřad práce ČR se vzhledem ke svému zaměření snahu o aktivní ovlivňování trhu práce v ČR, jeví jako optimální instituce pro vedení výše uvedené databáze. Pravidelný kontakt se zaměstnavateli je součástí činnosti Úřadu práce ČR a na tuto oblast se zaměřují i některé projekty financované z Evropského sociálního fondu (např. projekt Volná pracovní místa). Úřad práce ČR v rámci svého informačního systému OKPráce (v některých případech OKCentrum) eviduje informace týkající se monitoringu jednotlivých zaměstnavatelů (modul Trh práce - > submodul Monitoring). V současnosti je aktualizace této databáze v oblasti profesní skladby firem prováděna především na základě údajů z Monitorovacího dotazníku (pololetní, případně roční frekvence) a dále na základě návštěv pracovníků ÚP u zaměstnavatelů. Současný technický stav předávání dat o profesní struktuře zaměstnavatelů lze však považovat za neuspokojivý. Jedná se v podstatě o ruční zapisování údajů o profesní skladbě do monitorovacího dotazníku ze strany zaměstnavatelů a následný přepis údajů do informačních systémů používaných Úřadem práce ČR (především OKPráce). 15

Proto je třeba nalézt vhodné elektronické řešení pro předávání dat a také zajistit metodické zastřešení celého procesu. Do budoucna je zřejmé, že právě formou elektronizace přenosu dat je možné zajistit větší ochotu zaměstnavatelů poskytovat požadované údaje a tím i zpřesnit proces předvídání situace na trhu práce. Je také třeba hledat možné průniky pro předávání dat mezi informačním systémem Úřadu práce ČR a Informačním systémem o průměrném výdělku. Pokud se podaří propojit tyto dva systémy, bude možné využít kapacitu pracovníků Úřadu práce ČR na získávání informací o profesní struktuře zaměstnanců u těch firem, které nejsou dosud pokryty nebo jejichž datová základna vykazuje výrazné nedostatky (např. uvádění všech zaměstnanců v dělnických profesích pod pojmem Dělník, neprovázání profesí s číselníkem CZ ISCO,.). Těmto zaměstnavatelům by mohli pracovníci ÚP ČR v těchto otázkách poskytnout významnou metodickou činnost a v některých případech i zajistit správné zařazení zaměstnanců pod konkrétní položku používaných číselníků. Ostatní potenciální datové zdroje byly po podrobném prověření shledány oproti Informačnímu systému o průměrném výdělku jako méně reprezentativní (především na regionální úrovni) a s jejich využitím je do budoucna počítáno jako s podpůrným informačním zdrojem. Návrh způsobu implementace systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR pro firmy nad 5 zaměstnanců Z hlediska množství údajů budou nejdůležitější součástí systému databáze Úřadu práce ČR v oblasti monitoringu zaměstnavatelů, která bude shromažďovat údaje o všech zaměstnavatelích zaměstnávajících na všech svých pracovištích s více než 5 zaměstnanců a dále Informační systém o průměrném výdělku, který by měl být rovnocenným datovým zdrojem a dále pak nositelem metodiky sběru dat. Základním požadavkem na zvýšení efektivnosti sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR pro firmy nad 5 zaměstnanců je vytvoření mechanizmu pro sdílení a předávání dat mezi databázemi Úřadu práce ČR a Informačním systémem o průměrném výdělku. Tento mechanizmus bude zahrnovat: právní akty zajišťující legálnost předávání dat mezi systémy technický systém pro online předávání údajů systém metodického řízení a podpory 16

Obrázek 2 - Schéma systémového řešení získávání dat Databáze ISPV Databáze Metodické Zaměstnavatel Zaměstnavatel Podrobnější popis jednotlivých bodů následuje: Právní akty zajišťující legálnost předávání dat mezi systémy bude připravena právní analýza možností zajišťujících plný soulad budovaného systému sběru dat s právním řádem ČR. Předpokládá se podpis smluv o předávání dat mezi provozovatelem informačního systému ISPV a Úřadem práce ČR o předávání dat a dalších právních úprav (předpokládaná změna Zákoníku práce v 137). Technický systém pro online předávání údajů v současnosti existuje technické řešení pro předávání dat mezi zaměstnavateli a ISPV. Toto řešení bude dále modifikováno ve snaze zajistit automatizovaný přenos dat. Dále je třeba, aby byl vytvořen automatizovatelný přenos dat mezi informačními systémy provozovanými jednotlivými zaměstnavateli a informačním systémem Úřadu práce ČR. Tvorba takového systému bude probíhat v následujících krocích: Bude definována struktura předávaných dat. V prvním kroku byla definována následující struktura: IČ firmy Věk zaměstnance Muž/žena CZ ISCO kód profese 17

Název profese ISCED Nejvyšší dosažené vzdělání (pro případ, že by uživatelé do systému nezadávali ISCED) Pracoviště (ať už formou adresy nebo kódu RUIAN) Definovaná struktura bude popsána prostřednictvím souboru XML. Návrh struktury XML souboru následuje: <Firma> <IČ> </Firma> <Osoba> <Vek> <Muz> <CZISCOkod> <Profesetext> <NejvyssiVzdelani> <Pracovistekod> <Pracovistekod> </Osoba> Struktura XML souboru bude zveřejněna a zároveň budou kontaktováni hlavní dodavatelé personálních a mzdových systémů. V rámci projektu Překvap byl proveden průzkum vybavení firem nad 25 zaměstnanců personálními a mzdovými systémy a získána informace o hlavních dodavatelích informačních systémů. K získání této informace bylo využito Monitorovacího dotazníku, který rozesílala Krajská pobočka Úřadu práce v Pardubicích v průběhu měsíce června 2015. Tento monitorovací dotazník byl rozeslán s návratností 82 procent, což lze považovat za velmi dobrý výsledek. Vzhledem k vysokému procentu návratnosti dotazníku lze získané údaje z monitorovacího dotazníku považovat za údaje reprezentativního vzorku firem z pardubického kraje. V rámci monitorovacího dotazníku byla respondentům položena následující otázka směřující k možnosti využití automatizovaného přenosu dat: Prosíme uveďte jaký používáte personální informační systém Název Možnost exportu dat Na tuto otázku odpovědělo celkem 766 respondentů, což představuje 76 % dotázaných. Bližší údaje uvádí následující tabulka: 18

Personální systém Ano,-používá Nepoužívá nebo neodpovědělo Zaměstnanců Počet Procent Počet Procent Celkem Používá Procent Chrudim 114 61% 72 39% 14524 8460 58% Pardubice 308 74% 106 26% 40471 31851 79% Svitavy 132 66% 68 34% 17940 12990 72% Ústí nad Orlicí 212 72% 82 28% 32478 27246 84% Pardubický kraj 766 70% 328 30% 105413 80547 76% 800 700 Používáte elektronický personální systém? 766 Ano 600 Ne 500 400 308 328 300 212 200 100 114 72 106 132 68 82 0 Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Celkově bylo identifikováno cca 30 hlavních používaných informačních systémů, které aktuálně pokrývají více než 50 procent zaměstnanců v pardubickém kraji. V případě, že by se podařilo zajistit zapracování funkcionality exportu dat o profesních kvalifikacích jednotlivých zaměstnanců z těchto systémů, jednalo by se o významné zlepšení kvality datové základny a snížení pracnosti jak pro zaměstnavatele, tak pro pracovníky Úřadu práce ČR. Je však třeba upozornit, že je třeba také zajistit kvalitu zadávání dat do zdrojových informačních systémů. Zde je situace dobrá u organizací ze státní a veřejné správy, kde tyto organizace jsou povinny pravidelně reportovat data z profesní a mzdové oblasti do Informačního systému o platu spravovaném Ministerstvem financí ČR 19

V následující tabulce jsou uvedeny elektronické personální systémy, které pokrývají v pardubickém kraji největší počet zaměstnanců: Programové vybavení - personální systém Počet zaměstnanců SAP 15755 VEMA 9788 Helios 6030 Target 2100 2588 KS-program Vsetín 2453 Odysea 1906 ENTRY 1873 PERM 1603 Jiří Baláš SOFTWARE 1216 K2 1195 QI 1007 SIDUS 786 ORSOFT 695 HR Management Suite - HP1 665 Avensio 653 HOC Vysoké Mýto 626 Akord W 614 PAMICA 516 Pozn: Procent zaměstnanců* - uvádí počty zaměstnanců, které zaměstnávají všechny firmy, které uvedly využívání daného informačního systému. Na základě získaných údajů byli kontaktováni následující dodavatelé informačních systémů 20

Vema a.s. Brno,Okružní 871/3a, 638 00 Asseco Solutions a.s., Zelený pruh 1560/99,CZ 140 02 Praha 4 (dodavatel systémů Helios) OKsystem a.s.,na Pankráci 125,140 21 Praha 4 s dotazem, zda by byli ochotni do svých řešení implementovat funkcionalitu potřebnou pro automatizované vytvoření a odeslání výše definovaného datového souboru na zmáčknutí tlačítka. Všechny odpovědi byly kladné, přičemž cena implementace řešení byla určena mezi 5 000 Kč až 10 000,- Kč. Na základě těchto odpovědí lze pro implementaci systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR zvolit jednu z následujících variant řešení: a) Implementace technického řešení na straně dodavatelů personálních a mzdových informačních systémů - v tomto případě bude zvolen následující postup: oslovit všechny hlavní dodavatele personálních a mzdových systémů na trhu v ČR s žádostí o naprogramování požadované funkcionality. Součástí žádosti bude i struktura požadovaného výstupu ve formě XML souboru. požádat o finanční nacenění požadovaného technického řešení implementaci technického řešení na straně zaměstnavatelů financovat požádat o podrobný návod pro uživatele informačních systémů. provést implementaci technického řešení na straně Úřadu práce ČR Úřad práce ČR kontaktuje všechny zaměstnavatele ve své spádové oblasti zaměstnávající více než 5 zaměstnanců se žádostí o pravidelné zasílání souboru. Součástí žádosti bude i návod pro daný informační systém. systém časově spojit s hlášením, které zaměstnavatelé posílají na ČSSZ (měsíční perioda předávání dat), aby nedocházelo ke zvýšené pracnosti pro zaměstnavatele a bylo zamezeno neodeslání dat z důvodu chyby odpovědného pracovníka zaměstnavatele. b) Zvolit legislativní cestu, prostřednictvím které bude vynuceno zasílání dat zaměstnavateli v tomto případě budou: připraveny potřebné legislativní normy osloveni všichni hlavní dodavatelé personálních a mzdových systémů na trhu v ČR s žádostí o naprogramování požadované funkcionality (odkaz na právní normu). Součástí žádosti bude i struktura požadovaného výstupu ve formě XML souboru. Úřad práce ČR kontaktuje všechny zaměstnavatele ve své spádové oblasti zaměstnávající více než 5 zaměstnanců se žádostí o pravidelné zasílání souboru. Součástí žádosti bude i návod pro daný informační systém. Domníváme se, že vhodnějším způsob implementace je popsán v bodě a. Implementace technického řešení na straně dodavatelů personálních a mzdových informačních systémů. Lze dále vést diskuzi, zda se MPSV či další subjekty mají přímo podílet na financování požadovaných úprav informačních systémů. V případě, že by bylo rozhodnuto o financování úpravy programů 21

u 15 největších dodavatelů, cenové náklady by neměly přesáhnout 150 000,- Kč. Lze předpokládat, že ostatní dodavatelé personálních a mzdových systémů v rámci konkurenčního boje provedou implementaci vlastními prostředky. V případě organizací z nepodnikatelské sféry by optimálním řešením bylo využít údajů z Infomačního systému o platu. Systém metodického řízení a podpory na základě dlouholetých zkušeností ze spolupráce se zaměstnavateli týkající se předávání dat o profesní skladbě zaměstnanců se ukazuje nutnost metodické podpory nejen celkového systému sběru informací, ale i zaměstnavatelů v procesu vkládání dat a určování číselníkových hodnot. Tato metodická podpora by měla být poskytována na základní úrovni (určení základních vhodných kódů profesí dle CZ ISCO, ) pracovníky ÚP zodpovědnými za kontakty se zaměstnavateli, v případě složitějších dotazů bude zajištována metodická podpora centrálním metodickým centrem. Centrální metodické centrum by mělo také řídit proces implementace systému pro sběr dat. Cílem metodické podpory je minimalizovat dále uvedené problematické body vznikající při implementaci systému sběru dat. Očekávané problematické body implementace systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR pro firmy nad 5 zaměstnanců Na základě zkušeností získaných z pardubického kraje je možné očekávat následující problémy při získávání datové základny od jednotlivých zaměstnavatelů: Problém: Nedostatečně zadaná datová základna Někteří zaměstnavatelé při zadávání dat do personálních a mzdových systémů nerozlišují jednotlivé profese svých zaměstnanců Někteří zaměstnavatelé nevyužívají žádné celostátně platné číselníky (CZ-ISCO,ISCED) Někteří zaměstnavatelé nezadávají potřebná data do svých personálních a mzdových systémů (vzdělání, profese) Řešení: Pro řešení výše uvedených problematických bodů bude třeba zajistit podporu zaměstnavatelů. Tuto podporu zaměstnavatelů mohou pomoci zajistit například tyto subjekty: Hospodářské komory a dalších profesních svazů Poradní sbory ředitele ÚP Pakty zaměstnanosti v daném kraji Podle místních podmínek může být vhodné zapojit i další subjekty. Je třeba, aby ve spolupráci s těmito partnery byla připravena informační kampaň, která bude informovat zaměstnavatele o důležitosti projektu a možnosti využití projektu pro podnikatelskou sféru (navrhujeme získaná data na určité úrovni agregace zařadit do kategorie otevřená data tedy data volně přístupná veřejnosti, především zaměstnavatelské). Důležitou roli v celém procesu musí také sehrát metodické centrum. Problém: Rychlost implementace technických změn v informačních systémech 22

Přestože požadované výstupní sestavy se z hlediska pracnosti jeví jako poměrně jednoduché (pracnost v jednom informačním systému dosahuje maximálně několika člověkodnů) jeví se jako pravděpodobná postupná implementace v jednotlivých informačních systémech. Navíc je třeba počítat se situací, kdy někteří dodavatelé informačních systémů nebudou ochotni požadované změny urychleně zapracovat. Řešení: Do doby než bude kompletně zajištěn automatizovaný transfer dat o profesní struktuře v ekonomice ČR, bude i nadále využíván Monitorovací dotazník ÚP ČR jako základní nástroj pro získávání této informace. Bude však připravena automatizovaná verze monitorovacích dotazníků rozesílaných jednotlivými pracovišti Úřadu práce ČR. Tato verze bude zpracována v obecně dostupném programu - Microsoft Excel. Při přípravě této verze budou využity tyto možnosti usnadňující vyplnění monitorovacího dotazníku: Monit_dotaz 1_pol _2015_.xls Dotazník bude automatizovaně předvyplněn daty, která má o daném zaměstnavateli konkrétní pracoviště ÚP k dispozici. Tato data budou získána z informačního systému OKPráce modulu Trh práce, submodul Monitoring. Odtud budou jednotlivá data exportována standardní funkcí programu do struktury Microsoft Excel. Dotazník bude obsahovat logické kontroly správnosti vyplněných dat Součástí dotazníku bude i našeptávač, který bude nabízet uživateli přiřazení konkrétních kódu jednotlivých číselníků na základě textových informací zapsaných uživatelem (tedy například, pokud uživatel zapíše do profese Řidič, budou mu nabídnuty všechny relevantní číselníkové hodnoty číselníku CZ ISCO, které slovo Řidič obsahují nebo mu svým charakterem odpovídají. Zároveň bude nezbytné již v této fázi zapojit do procesu metodického a technického kontraktora, který bude schopen provádět metodické řízení celého procesu a který bude poskytovat technickou a koordinační pomoc pro pracovníky Úřadu práce ČR, kteří budou komunikovat s jednotlivými zaměstnavateli. Segment zaměstnavatelů zaměstnávajících 5 a méně osob Jedná se o segment, který není z hlediska zaměstnanosti pro regionální pracoviště Úřadu práce ČR natolik zajímavý, aby prováděl jeho úplný a pravidelný monitoring. V tomto případě je také podstatně menší naděje na využití automatizovaného způsobu předávání dat z důvodu mnohdy chybějících informačních systémů na straně malých zaměstnavatelů. Jako vhodný informační zdroj byla zde identifikována databáze České správy sociálního zabezpečení týkající se osob, za něž je zaměstnavatelem odváděno sociální pojištění. Databáze zaměstnanců vedená Českou správou sociálního zabezpečení tato databáze bude využita pro firmy s počtem zaměstnanců do 5 osob. Důvody jsou následující: Nelze pro segment firem do 5 zaměstnanců využít databáze Úřadu práce 23

V této kategorii firem není problém zkreslení datové základny vlivem evidence pracovníků podle mzdových účtáren v databázi ČSSZ příliš významný. Firmy do 5 pracovníků obvykle mají pouze jednu provozovnu a nepřesnost datové základny vznikající evidencí pracovníků dle mzdových účtáren je v tomto případě statisticky nevýznamná. I v tomto případě bude jako podpůrný informační zdroj využit Informační systém o průměrném výdělku. ISPV nebude využit jako hlavní informační zdroj z důvodu nedostatečného pokrytí těchto zaměstnavatelů v regionálním členění v ISPV. Očekávané problematické body implementace systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR pro firmy do 5 zaměstnanců Pro segment firem do 5 zaměstnanců má tato databáze následující kvalitativní omezení Obsahuje pouze informace o zaměstnancích, jež zaměstnavatel přihlásil k platbě sociálního pojištění (chybí část segmentu, kde zaměstnavatel ať již úmyslně nebo neúmyslně zaměstnance k platbě sociálního pojištění nepřihlašuje) Neobsahuje informace o konkrétní profesní struktuře zaměstnanců Informace o jednotlivých firmách a jejich pojištěncích jsou vedeny u toho regionálního pracoviště České správy sociálního zabezpečení, v jejíž spádové oblasti se nachází mzdová účtárna provádějící dané firmě přihlašování zaměstnanců k sociálnímu pojištění. V případě malých firem se v mnoha případech jedná o outsourcovanou službu, kde poskytovatel outsourcingu může mít sídlo firmy v jiné spádové oblasti pracovišť České správy sociálního zabezpečení. Tato omezení a problematické body budou eliminovány následujícím způsobem: Problém: Chybějící informace o zaměstnancích, které zaměstnavatel nepřihlásil k platbě sociálního pojištění Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel neplní své zákonem uložené povinnosti (Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Podle informací České správy sociálního zabezpečení se nejedná o významný problém z hlediska celkového počtu zaměstnanců účastných v systému. Česká správa sociálního zabezpečení se snaží dlouhodobě minimalizovat počty těchto případů Řešení: Z hlediska projektu Předvídání kvalifikačních potřeb lze považovat takto vzniklou chybu za nepodstatnou. Nebude tedy nijak výpočetně kompenzována. Problém: Chybějící informace o profesní skladbě zaměstnanců Údaje České správy sociálního zabezpečení tento údaj neobsahují a neexistuje podle našich zjištění žádný relevantní datový zdroj, z kterého by mohla být profesní skladba firem do 5 zaměstnanců získána. Řešení: V případě malých firem s počtem zaměstnanců 5 a méně je obvyklé, že se všichni pracovníci zabývají obdobnou činností. Proto bude použita určitá extrapolace profesní skladby zaměstnanců. Ta bude vypadat následovně: Profese zaměstnanců bude odvozena z převažující činnosti dané firmy 24

Bude provedena specifikace vybraných ekonomických činností dle číselníku CZ-NACE, kde je možné provést odborný odhad profesní skladby zaměstnanců. Takovou ekonomickou činností je například ekonomická činnost 86.21-Všeobecná ambulantní zdravotní péče. V případě zaměstnavatelů do 5 zaměstnanců v této profesi bude použita následující logika pro profesní začlenění: V případě sudého počtu zaměstnanců firmy bude stejný počet profesí profese uvedená v číselníků CZ-ISCO pod kódem 2211 Praktičtí lékaři profese uvedená v číselníků CZ-ISCO pod kódem 222 - Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací V případě lichého počtu zaměstnanců firmy bude počet profesí pod kódem 2211 Praktičtí lékaři o 1 menší než pod kódem 222 - Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací V případech takto nespecifikovaných profesí bude provedena aproximace přiřazení všech zaměstnanců pod profesi odpovídající dané převažující ekonomické činnosti firmy (tedy například u firmy s CZ-NACE 43.32-Truhlářské práce budou všichni zaměstnanci začleněni pod profesi 752 Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci. V případě potřeby bude využito kapacit metodického centra a metodické kapacity pracovníků ÚP v oblasti spolupráce se zaměstnavateli obdobně jako tomu bude v segmentu firem zaměstnávající 5 a více zaměstnanců Problém: Nepřesné informace týkající se lokace firmy Jedná se o 2 typy zkreslení dat, které nastávají v reálné praxi: Outsourcovaná mzdová účtárna se nachází v jiném okrese než vlastní firma Cílené převody firem do jiných regionů ČR. Jedná se především o převod firem do Prahy s cílem firem vyhnout se kontrole Finančních úřadů. Řešení: oba dva typy výše uvedených případů, které způsobují, že firma je pro účely sociálního pojištění či daňové správy vedena pod jiným okresem než ve skutečnosti vykonává svou činnost, nejsou ze statistického hlediska významné. Navíc je třeba v případě firmy s cíleným převodem do jiné oblasti pravděpodobné, že mzdová účtárna zůstane v původní lokaci. Lze tedy chybu vnesenou nepřesnými informacemi týkajícími se lokace dané firmy pominout. Segment Osob samostatně výdělečně činn ých Úřad práce ČR v rámci svého monitoringu tuto kategorii cíleně nesleduje. Databáze ÚP není využitelná, proto byly hledány jiné informační zdroje. V případě osob samostatně výdělečně činných byla shledána možnost vycházet z následujících databází: České správy sociálního zabezpečení 25

Finančního úřadu (systém ARES) Živnostenských úřadů (Registr živnostenského podnikání) Z těchto 3 databází byla jako nejvhodnější informační zdroj identifikována databáze České správy sociálního zabezpečení. Tato databáze obsahuje totiž následující důležité údaje: OSVČ vykonávána jako hlavní/vedlejší ekonomická činnost Výše příjmů za předchozí finanční rok Oba tyto údaje jsou podstatné pro následné výpočty v oblasti kvalifikační struktury. Lze však předpokládat, že jejich dostupnost pro určování kvalifikačních potřeb bude rozdílná. Zatímco údaj o vykonávání OSVČ jako hlavní/vedlejší ekonomická činnost je veřejně přístupný údaj, údaj o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti patří mezi citlivé údaje, které není OSVČ oprávněna sdělovat. Důležitost výše uvedených údajů je dána složením osob samostatně výdělečně činných. Jak vyplývá z Tabulky 1 - Přehled o počtu OSVČ v ČR podle stavu k 30.6.2015, pouze část OSVČ vykonává tuto činnost jako svou hlavní ekonomickou činnost (například k 30.6.2015 vykonávalo ze všech 987 742 osob samostatně výdělečně činných tuto činnost jako hlavní 592 538, tedy 59,99 procent). Tabulka 1 - Přehled o počtu OSVČ v ČR podle stavu k 30.6.2015 Jak vyplývá z Tabulky 2 Procentní poměr OSVČ vykonávající tuto činnost na hlavní a vedlejší činnost v regionálním členění jsou regionální rozdíly v této oblasti velmi malé. Poměr OSVČ vykonávající tuto činnost jako hlavní a vedlejší se pohybuje od 56,98 % v plzeňském kraji po 62,57 % v Ústeckém kraji. 26

Tabulka 2 Procentní poměr OSVČ vykonávající tuto činnost na hlavní a vedlejší činnost v regionálním členění OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ K r a j vykonávají činnost hlavní vedlejší celkem Poměr HČ/VČ Hl. m. Praha 101 269 64 893 166 162 60,95% Středočeský 81 614 51 614 133 228 61,26% Jihočeský 35 085 26 354 61 439 57,11% Plzeňský 29 294 22 114 51 408 56,98% Karlovarský 14 993 9 303 24 296 61,71% Ústecký 37 095 22 187 59 282 62,57% Liberecký 24 636 15 404 40 040 61,53% Královéhradecký 31 398 22 788 54 186 57,94% Pardubický 26 942 19 170 46 112 58,43% Vysočina 27 277 18 854 46 131 59,13% Jihomoravský 67 373 43 447 110 820 60,79% Olomoucký 31 169 20 195 51 364 60,68% Zlínský 32 378 21 614 53 992 59,97% Moravskoslezský 52 015 37 267 89 282 58,26% C E L K E M 592 538 395 204 987 742 59,99% Osoby vykonávající OSVČ jako hlavní ekonomickou činnost budou započítávány plně do profesní struktury ekonomiky ČR. V případě osob samostatně výdělečně činných vykonávajících tuto činnost jako vedlejší ekonomickou činnost je třeba nalézt vhodný procentní koeficient, kterým bude daná osoba započítána. Pro určení tohoto koeficientu je však třeba určit poměr, jakým se daná osoba věnuje samostatně výdělečné činnosti v poměru ku své hlavní ekonomické činnosti (zaměstnanecký poměr). Pro určení tohoto poměru je třeba získat informaci o výši ekonomické aktivity dané osoby. Ta je nejlépe měřitelná prostřednictvím příjmů dosažených jako OSVČ. Získání tohoto typu dat je 27

možné pouze prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a to formou anonymizovaných dat za celou ČR. Získání osobních dat jednotlivých OSVČ s výší jejich příjmu není reálné. Předpokládá se získání anonymizovaných dat získaných z ČSSZ v následující struktuře datové věty: Obec Poměr příjmů z OSVČ za předchozí skončený finanční rok/ Výdělky ze zaměstnanecké činnosti Muž/žena Obor podnikání Lze však předpokládat, že vzhledem k dohledatelnosti konkrétní osoby v malých obcích, bude možné získat data pouze s určením Okresu podnikání, nikoliv konkrétní obce. Tato data by bylo možné získat pouze u větších sídel (předpokládáme nad 15 000 obyvatel). Návrh na zlepšení systému sběru dat do budoucna ve všech segmentech V budoucnu (v horizontu 5 let) je možné systém sběru dat dále zlepšit tak, aby bylo pro podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru snadnější splnit požadavky na reportování a na druhé straně aby systém umožňoval státním institucím získat lepší přehled o aktuální profesní skladbě ekonomiky ČR a tím i zlepšit předvídání situace na trhu práce a kvalifikačních potřeb do budoucna. Z tohoto hlediska by bylo vhodné zavést jednotné hlášení (s periodicitou 1 měsíc) zaměstnavatelských subjektů směrem k rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve své podstatě by se jednalo o rozšíření datové věty u hlášení, které dnes zasílají elektronicky zaměstnavatelé pro Registr pojištěnců na Českou správu sociálního zabezpečení. V tomto hlášení by byla rozšířena datová věta u každého pracovníka o položku: pracoviště (ve formátu adresy RÚIAN) profese dle číselníku CZ ISCO text profese Následně by byla data: doplněna o následující informace: věk zaměstnance, pohlaví (získáno z rodného čísla zaměstnance) předávána na Generální ředitelství ÚP, které by zajistilo import dat do systému úřadů práce a ISPV. V případě realizace tohoto opatření, které si bude vyžadovat zákonnou úpravu, by byly odstraněny hlavní problematické body pro získávání dat o profesní skladbě ekonomiky ČR v těchto segmentech: Firmy zaměstnávající více než 5 osob Firmy zaměstnávající méně než 5 osob Určité datové nepřesnosti by tak zůstaly pouze u osob samostatně výdělečně činných, kde je technická realizace obdobných opatření složitější. Do doby realizace tohoto opaření navrhujeme následující postup pro firmy zaměstnávající více než 5 osob: 28

jako základní informační zdroj bude použita databáze Úřadu práce ČR kontaktní pracoviště ÚP budou dále oslovovat jednotlivé zaměstnavatele prostřednictvím Monitorovacího dotazníku předpokládá se využití existujícího softwarového a metodického řešení pro kontrolu validity dat týkajících se profesí zaměstnanců ( kontrolu využívání celostátně platných číselníků, mapování textových popisů profesí na číselníkové hodnoty,.) v současnosti vyvíjených firmou Trexima a.s. 29