Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:



Podobné dokumenty
Patříte mezi nás? aneb Kdy se daří začleňování dětí s handicapem do oddílů a kroužků

PŘÍLOHA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP VZDĚLÁVÁNÍ PRAHA 16 DO ROKU 2023 SWOT 3 ANALÝZA. Název projektu: MAP Praha 16

Vymezení podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Inkluzivní vzdělávání

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami. Realizátor projektu: ASZ Doba realizace:

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha,

Setkání ředitelů a metodiků škol zapojených v projektu KIPR dne

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

Společné vzdělávání. Pavel Zikl.

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha,

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ V ORP DOMAŽLICE REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/

Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství. Mgr. Petra Štefflová, Stříbro

INTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková

Metodické setkání zástupců škol KIPR

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI

Příloha č. 3 INKLUZIVNÍ DÍTĚ

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)

Obecná priorita A12: VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI SPOLEČNĚ S OSTATNÍMI

Základní škola U Lesa Karviná VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ZAMĚŘENÍ NA MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ

SWOT ANALÝZA. 1. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha,

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

Férové školy v LIBERCI. Setkání metodiků škol zapojených do projektu KIPR / Praha

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc

Přijímání účastníků. Výtah ze Školního vzdělávacího programu DDM Zvonek

ORP Havlíčkův Brod. SWOT analýza Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT ANALÝZA. SWOT analýza v oblasti vzdělávání na území ORP Kaplice

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

Strategický plán školy pro období 2016 až 2019

KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ. Zpracovala: Petra Nosková


Podpora neformálních pečovatelů

Podpora inkluze. Část II. Vyhláška č. 27/2016 Sb. a mapování stavu inkluze ve vzdělávání. Mgr. Helena Kumperová garantka intervence

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Statut školního poradenského pracoviště

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.

Monitoring školní edukace: (ne)připravený žák nebo (ne)připravený učitel?

ŠAP (43 SŠ ve ZK) a soulad s KAP

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PRO ORP TIŠNOV. Strategický rámec. Řídící výbor

existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/ Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ V ORP DOMAŽLICE REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/

Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu

SWOT - 3 analýza PROJEKT: MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRAHU 13 REG. Č.: CZ /0.0/0.0/15_005/

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ V ORP DOMAŽLICE REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Setkání Řídícího výboru MAP

MAP vzdělávání Tišnovska. Potřeby. Na základě jednání PS

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

Zápis vedoucí PS Rovné příležitosti č. 05/01_2019

INOVACE ČINNOSTI SPC PŘI POSUZOVÁNÍ SPECIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB. reg. č.: CZ.1.07/1.2.00/ Závěrečná zpráva

Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

Výsledky dotazníkového šetření potřeb mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV v ORP Kladno

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ

PŘEDSTAVENÍ NÁVRHU KAP 1 ŘV MAP ORP K. VARY

Školství MAS Region HANÁ


Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Poradenské služby poskytované ve škole

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

SWOT - 3 analýza Podpora čtenářské pregramotnosti v MŠ

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Strategický rámec MAP pro ORP Jablonec nad Nisou

ČÍM MŮŽEME ZAČÍT V potůčkách A PROČ?

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017

PŘEHLED PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ Priorita Cíle Opatření Aktivity spolupráce

Strategický rámec MAP pro ORP Jablonec nad Nisou

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období

Metodická zpráva č. 1 vyhodnocení

3. zasedání Řídícího výboru Partnerství MAP Opavsko

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Výsledky dotazníkového šetření potřeb ZŠ a MŠ v rámci projektu MAP OP VVV v území ORP Rychnov n/k

VELETRH JAK NA SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ??

Dotazník pro rodiče - MAP rozvoje vzdělávání v ORP Kralupy nad Vltavou

Strategický rámec MAP pro ORP Liberec

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/ PhDr. Ivana Šmejdová

Speciální pedagogika Pedagogická fakulta MU. Studijní programy platnost od roku 2019/2020

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků s PAS

Statut školního poradenského pracoviště

Masarykovo nám. 1, Hodonín

Místní akční plán rozvoje vzdělávání pro Prahu 12. Hlavní zjištění analytické části 30. srpna 2016

Transkript:

Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009

Cíle výzkumu Výzkumné otázky: Nakolik jsou děti se specifickými vzdělávacími potřebami zapojovány do zájmově vzdělávacích organizací, které se na ně specificky nezaměřují? Jaké jsou silné a slabé stránky současného stavu? Jakým překážkám čelí organizace poskytující zájmové a neformální vzdělávání? Jakým překážkám čelí děti se SVP a jejich rodiny?

Cílová skupina 1. Děti se specifickými vzdělávacími potřebami - děti se zdravotním postižením, zdravotním či sociálním znevýhodněním výzkum se zaměřil na postižení tělesné, mentální, smyslové (sluchové, zrakové), duševní poruchy (zejména hyperaktivita) a kombinované vady 6-18 let v rámci populace 6-7 % 2. Organizace poskytující zájmové a neformální vzdělávání specializující se na tyto děti bez specializace, zaměřené na širokou veřejnost

Metodologie Kvalitativní metody Studium a analýza dokumentů Polostrukturované rozhovory (organizace, děti) Skupinové polostrukturované rozhovory s rodiči 35 rozhovorů v organizacích - 19 speciálizovaných, 16 bez specializace, ale se zkušeností s prací s dítětem se SVP 9 rozhovorů s rodiči dětí se specifickými vzdělávacími potřebami 10 dotazníků od rodičů dětí s DS 11 rozhovorů s dětmi s handicapem Rozhovory s rodiči se ukázaly být informačně nejpřínosnější

Hlavní zjištění Míra zapojení dětí a mladých lidí se specifickými vzdělávacími potřebami do většinového zájmového a neformálního vzdělávání je nízká. V praxi neplatí, že by bylo zájmové vzdělávání dosažitelné všem bez rozdílu.

Obecné faktory ovlivňující míru inkluze Celospolečenské klima je normální, že jsou děti se specifickými vzdělávacími potřebami vzděláváni mimo skupinu vrstevníků bez handicapu rodiče neví, že je začlenění možné Role speciálních škol menší míra zapojení časově náročná výuka aktivity při škole neinformovanost dětí integrace ZŠ integrace volný čas

Obecné faktory ovlivňující míru inkluze Nedostatek / nedostupnost osobní asistence Lokální specifika Specifika handicapu

Faktory na straně organizací I. Pochyby pracovníci organizací si myslí že integrace: je módní trend pro děti nemá integrace smysl zapojení ubližuje kolektivu

Faktory na straně organizací II. Nespecializované organizace s dětmi s handicapem nepočítají nemají speciální kroužky pro děti se sepcifickými vzdělávacími potřebami se zapojením do běžných kroužků nepočítají inkluze není systémovou záležitostí záleží na rodičích a na vedoucím Bariéry vyplývající z neochoty, postojů a přístupu organizací odmítnutí, nevstřícný přístup zkušenost má většina rodičů osvědčilo se přijetí na zkoušku

Faktory na straně organizací III. Informovanost, vzdělání a průprava pracovníků pracujících s dětmi a mládeží obavy z nezvládnutí kvůli chybějící průpravě někdy je možné zapojení bez průpravy, někdy nikoli v praxi se absence průpravy řeší konzultacemi s rodiči spoluprací s odborníky (Pedagogická centra, NNO apod.) filmy dokumentují úspěšné zapojení, poskytují návod, rady doporučované řešení: praktická příprava pracovníků pracujících s dětmi a mládeží např. návštěva kroužku, kde je dítě úspěšně zapojeno nízká informovanost vede k přeceňování handicapu

Faktory na straně organizací IV. Nedostatek financí, personálu, materiálního vybavení Velké kolektivy pro zapojení dítěte se specifickými vzdělávacími potřebami jsou lepší menší kolektivy; v praxi jsou spíše kolektivy větší Chybějící bezbariérovost

Faktory na straně dětí a jejich rodin I. Přesvědčení o smyslu sociální inkluze především dětí s mentálním handicapem, částečně i u dalších obava, že dítě nezapadne, že bude v aktivitě trpět někdy stud za dítě Zájem o zapojení na straně dětí nízký zájem o účast na nespecializovaných aktivitách

Faktory na straně dětí a jejich rodin II. Potřebnost specifických aktivit rodiče i odborníci preferují kombinaci specifických a integrovaných aktivit; Integrované: děti se specifickými vzdělávacími potřebami se naučí komunikovat s dětmi bez handicapu Specifické: sdílení zkušenosti zažívají zde pocit být mezi svými redukce handicapu některé činnosti je dobré dělat integrovaně, některé spíše specificky např. speciální sporty

Faktory na straně dětí a jejich rodin III. Specifika jedince dle odborníků ne každé dítě je integrovatelné (míra handicapu, povaha) Připravenost dětí na široké kolektivy děti neuvyklé pohybu mezi dětmi bez handicapu mají problém Náročnost integrace pro rodiče najít organizaci a aktivitu časová (doprava dítěte, suplování asistence) finanční

Zkušenosti se zapojením dětí se specifickými vzdělávacími potřebami Vyústění předčasné ukončení paralelní existence dítěte v aktivitě dítě do aktivity dochází, ale stojí mimo kolektiv; funguje vedle ostatních dětí, nikoli s nimi plnohodnotné zapojení dítěte paralelní fungování dítěte v aktivitě se jeví jako častější

Faktory úspěšnosti integrace I. Vnější: Typ a míra handicapu Typ aktivity Povaha a přístup dítěte a přístup rodiny Vnitřní Přístup pedagoga / vedoucího Přístup organizace Role asistenta Těmito faktory může organizace manipulovat a ovlivnit úspěšnost zapojení dítěte.

Faktory úspěšnosti integrace II. Přístup vedoucího dobře znát diagnózu dítěte a specifika práce s ním před i v průběhu zapojení komunikovat s rodiči, odborníky, seznámit se s dítětem uzpůsobit aktivitu tak, aby bylo plné zapojení dítěte možné nastavit cíle aktivity (stejný cíl + jiná cesta X jiný cíl) nevydělovat dítě ze skupiny a jednat s ním jinak jen do té míry, kterou vyžaduje handicap neulevovat dítěti v nárocích na chování, nevyžaduje-li to jeho handicap

Faktory úspěšnosti integrace III. Přístup organizace musí být rozhodnuta dítě začlenit příprava integrace informace; domluva na komunikaci s rodiči, odborníky; materiál a pomůcky přítomnost asistenta nutnost menší skupiny pochybnosti - přijetí na zkoušku alespoň jeden či dva kroužky, kde se s jejich zapojením počítá

Faktory úspěšnosti integrace IV. Přístup asistenta nepracovat za dítě, nevykonávat činnosti za něj, jen jej v nezbytné míře podpořit usilovat o začlenění dítěte do kolektivu, usnadňovat mu komunikaci, ale nekomunikovat místo něj cílem by v ideálním případě mělo být takové zapojení dítěte, aby se asistent stal nadbytečným

Začlenění jinak Integrace naruby Děti bez handicapu mezi děti s handicapem atraktivní nabídka aktivit nízká cena / aktivita zadarmo kvalitnější aktivita, než jinde Skupinové začlenění více dětí se stejným handicapem do jedné aktivity menší obavy snížení pocitu, že budou vyčnívat

Potřebné změny pro navýšení míry inkluze změna přístupu organizací zlepšení finančního, personálního a materiálního vybavení organizací inkluzi vstřícné nastavení dotačních programů vzdělávání pracovníků organizací, především praktické osvěta na straně rodičů dětí se specifickými vzdělávacími potřebami osvěta u širší veřejnosti

Děkujeme za pozornost