Název: MECHOROSTY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 3. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: mechorosty (Bryophyta) Stručná anotace: Mechorosty jsou rostliny, které můžeme vidět kdekoli, kde je vlhko. Je jich mnoho druhů. Laboratorní cvičení nabízí trochu podrobnější pohled na jejich strukturu. Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky (seznam potřebného materiálu): rostlinný materiál, bezová duše, Petriho misky, preparační jehla, sklíčka, mikroskop, botanická lupa a binokulární lupa Teorie: Mechorosty jsou stélkaté výtrusné rostliny bez pravých pletiv, rozvod vody a asimilátů zajišťují specializované protáhlé buňky. Rozmnožování rodozměnou (střídání nepohlavní a pohlavní generace), pohlavní gametofyt nese samičí archegonia a samčí anteridia. Spermatozoidy se ve vlhku aktivně pohybují a uvnitř archegonia oplodňují vaječnou buňku, čímž vzniká zygota, která se vyvine v nepohlavní sporofyt, který je plně závislý na gametofytu. V tobolce sporofytu vznikají meioticky haploidní výtrusy. Třída :játrovky ( Marchantiopsida) lupenatá stélka,mrštníky (sterilní buňky pomáhají k šíření spor), porostnice mnohotvárná Třída: Mechy (Bryopsida) pletivná stélka, tobolka s čepičkou, chlorocysty a hyalocysty, rašeliník, měřík, ploník Třída: Hlevíky (Anthocerotopsida) lupenatá stélka, hlízkovitá noha s dlouhou válcovitou tobolkou, hlevík tečkovaný Úkoly: 1. Vnější a vnitřní stavba rašeliníku 2. Vnější a vnitřní stavba štětu a tobolky ploníku 3. Vnější stavba porostnice 4. Grafické znázornění rodozměny Postup práce: 1a) rostlinku rašeliníku si prohlédněte nejprve botanickou lupou a potom lupou binokulární. Nakreslete a popište celou rostlinu. 1b) Nyní zhotovte mikroskopický preparát z lístku rostliny, který jste získali odtržením od lodyžky. Zakreslete. 2) Rostlinu se štětem a tobolkou si prohlédněte lupou. Nakreslete a popište celou rostlinu. Potom sejměte ze zralé tobolky čepičku, odklopte víčko a odstraňte zubaté obústí, které je kryté opadavou blankou. Z výtrusů udělejte preparát a pozorujte pod mikroskopem. Příčný řez tobolkou a štětem proveďte v dřeni černého bezu. Zhotovte preparát a pozorujte pod mikroskopem. Zakreslete. 3) Rostlinu porostnice si prohlédněte lupou. Nakreslete a popište celou rostlinu. 4) Nakreslete průběh rodozměny ploníku.
Výsledky: 1a) Všimněte si, že lodyžka na spodní části odumírá a na svrchní části stále narůstá. Rhizoidy chybějí. Poblíž vrcholu najdete kulovitá anteridia na krátkých stopečkách. Archegonia jsou lahvicového tvaru obvykle po třech na vrcholu rostliny. Na krátkém štětu jsou hnědé až černé tobolky. 1b) Pod mikroskopem vidíte, že pletivo lístků je tvořeno úzkými, esovitě prohnutými buňkami s chloroplasty. Jsou to chlorocysty. Hyalocysty můžete vidět jako větší duté a příčnými vzpěrami vyztužené buňky. Otvůrky v jejich stěně umožňují komunikaci s vnějším prostředím. Za sucha jsou naplněny vzduchem a za vlhka vodou. 2a) Rezavě hnědý štět vyrůstá z vrcholu lodyžky, čepička je zbytek archegonia, tobolka je hranatá. 2b) Na příčném řezu štětem pozorujeme pokožku a pod ní parenchym, centrální válec je žlutavý a je tvořen buňkami vodivého pletiva se sklerenchymatickými stěnami. 2c) Na příčném řezu tobolkou je opět vidět pokožka, uprostřed jsou jalové buňky kryté na obvodu výtrusorodým pletivem. 3) Stélka je políčkovaná s více či méně znatelným žebrem. Anteridia krátce stopkatá, archegonia na dlouze stopkatých receptákulech. 4) U mechorostů převládá haploidní gametofyt nad diploidním sporofytem Vypracování 1a) 1b)
2a) 2b) 2c) 3) 4)
Diskuse: Srovnejte pozorované třídy mechorostů a uveďte, na jakých lokalitách se s nimi můžeme setkat. Jaký je jejich význam v přírodě? Závěr: Literatura: LENOCHOVÁ M. a kol. Biologie pro 1.ročník gymnázia. Praha: SPN, 1984. 256 s. HENDRYCH, R. Systém a evoluce vyšších rostlin. Praha: SPN, 1979. 517 s. KUBÁT K. a kol. Botanika. Praha: Scientia, 1998. 213 s.