Destimulační účinky daňového a dávkového systému na nabídku práce v ČR

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Destimulační účinky daňového a dávkového systému na nabídku práce v ČR Bakalářská práce Brno, 2008 Vedoucí bakalářské práce Ing. Petr David, Ph.D. Autor bakalářské práce: Radka Šindelářová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Destimulační účinky daňového a dávkového systému na nabídku práce v ČR vypracovala samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu literatury....

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Šindelářová R., Destimulační účinky daňového a dávkového systému na nabídku práce v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2008. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vlivu daní a dávek na pracovní úsilí. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí na část teoretickou a část praktickou. V první části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se daně z příjmů, zákonného pojistného, dávkového systému a mezní efektivní sazby daně METR (ep). Následující část se zabývá komentáři výpočtů, popisuje vliv METR (ep) a pravděpodobnost pádu do pasti chudoby u jednotlivých typů domácností. Abstract Šindelářová R., De-stimulation Effect of Taxes and Benefits on Offer of Labor in the Czech Republic. This bachelor thesis focused on the analysis of the taxes and benefits effect on work effort. The bachelor thesis consists of two parts the theoretical part and the practical part. The basic facts concerning the income tax, social security contributions, the benefit system and the marginal effective tax rate for employment person METR (ep) are explained in the first part. The next part includes the comments of calculations, discuses the effect of METR (ep) and possibilities of poverty traps for households.

Obsah 1 ÚVOD A CÍL... 8 2 MATERIÁL A METODY... 10 2.1 Metodika výpočtu...10 2.1.1 Pracovní příjmy domácností...11 2.1.2 Sociální příjmy...13 3 TEORETICKÁ ČÁST... 16 3.1 Zdanění příjmů...16 3.1.1 Důležitost daně...16 3.1.2 Vlastnosti osobní důchodové daně...17 3.1.3 Vývoj daně z příjmů fyzických osob...18 3.1.4 Způsob výpočtu daňové povinnosti...21 3.2 Systém sociálního zabezpečení...22 3.2.1 Vývoj sociálního zabezpečení...22 3.2.2 Funkce sociálního zabezpečení, životní minimum...23 3.2.3 Přídavek na dítě...25 3.2.4 Sociální příplatek...25 3.2.5 Příspěvek na bydlení...26 3.2.6 Ostatní přídavky...27 3.2.7 Dávky pomoci v hmotné nouzi...28 3.3 Přehled navrhovaných změn...28 3.3.1 Zdanění příjmů...28 3.3.2 Systém sociálního zabezpečení...30 3.4 Koncept a měření demotivací...30 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 33 4.1 Dopady daňového a dávkového systému na nabídku práce...33 4.1.1 Jedna osoba bez dětí...34

4.1.2 Jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6 let)...35 4.1.3 Manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel zaměstnán, druhý nepracuje) 38 4.1.4 Manželský pár ve věku 40 let (pracující, druhý nezaměstnaný) s dětmi 4 a 6 let 41 4.1.5 Manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán)...43 4.1.6 Manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán) a dvěma dětmi 4 a 6 let...43 5 DISKUZE A ZÁVĚR... 48 6 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 50 7 POUŽITÉ ZDROJE... 52 SEZNAM PŘÍLOH... 54

1 Úvod a cíl Míra nezaměstnanosti byla v 90. letech v ČR v mezinárodním srovnání velmi nízká. Po roce 1996 se však v souvislosti s ekonomickým propadem výrazně zvýšila a od té doby zůstává na vysokých hodnotách. Někteří autoři spojují vysokou nezaměstnanost se štědrými systémy sociálních dávek, které zajišťují příjemcům relativně slušnou úroveň v nezaměstnanosti. Pokud se při ztrátě zaměstnání čistý příjem domácnosti změní jen málo, nevytváří se tím dostatečný motivační tlak na aktivní hledání zaměstnání. Nezaměstnaní zůstávají dlouho bez práce. Závislost na sociálních dávkách má negativní důsledky pro veřejné rozpočty, ze kterých jsou tyto dávky placeny, stejně jako na sociální začleňování některých skupin obyvatel. V roce 2007 i přes pozitivní vývoj (klesající míra nezaměstnanosti, rostoucí zaměstnanost) lze stále na trhu práce identifikovat několik strukturálních problémů. Jde o nedostatek motivace k práci, dlouhodobou a opakovanou nezaměstnanost ohrožených skupin, diskriminaci starších pracovníků, nedostatečnou sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a nízkou regionální a profesní mobilitu. Důsledkem je nedostatek pracovníků, který může stát v cestě ekonomickému růstu. Vzájemné působení daní a dávek ovlivňuje chování lidí na pracovním trhu ve dvou rovinách. V prvním případě se člověk rozhoduje, zda se mu vyplatí pracovat, jestli není výhodnější zůstat na sociálních dávkách. V takovém případě hovoříme o tzv. pasti nezaměstnanosti. Ve druhém případě se pracující člověk rozhoduje, zda se mu vyplatí pracovat, respektive jestli se mu vyplatí přejít na lépe placenou práci. Za zvýšení svého hrubého příjmu pracující neplatí pouze zvýšením daňových odvodů. Člověku s nižšími příjmy, který pobírá sociální dávky, se snižuje příjem z těchto dávek, jejichž výše se odvozuje od výše příjmu. Lze narazit i na situaci, kdy po zvýšení hrubého příjmu se nezvýší čistý příjem. Když nízko příjmové skupiny nejsou motivovány zvyšovat své pracovní úsilí, hovoříme o tzv. pasti nízkých mezd. Pro analýzu tohoto problému byl vyvinut nástroj označovaný jako mezní efektivní daňová sazba (marginal effective tax rate 8

for employed persons dále jen METR(ep)). Ta udává, o kolik se zvýší zaplacené daně a sníží sociální dávky, pokud se hrubý pracovní příjem zvýší o jednu jednotku. Pokud příjem pracovníka roste proporcionálně s výsledkem jeho práce, roste i jeho investované úsilí. S tímto tvrzením se nabízí otázka, jak je tomu v opačném případě? Rok 2008 s sebou přinese reformu veřejných financí, ve které dojde k zásadním změnám ve zdanění a v poskytování sociálních dávek. Sníží se tímto nezaměstnanost a ubude vyplácených dávek? Anebo to ještě více prohloubí neaktivitu postižených jedinců? Bakalářská práce si klade za cíl stanovit dopady daňového a dávkového systému na nabídku práce v České republice.pomocí indikátoru mezní efektivní daňové sazby pro zaměstnané osoby METR (ep) identifikovat na modelových typech domácností situace, kdy se systém stává (de)motivujícím. Pro dosažení cíle práce je nutné stanovit řadu dílčích cílů. Mezi které patří zejména výpočet daňového zatížení výdělečně činných osob, zjištění čisté mzdy, posouzení nároku na dávky státní sociální podpory a určení čistého příjmu domácnosti. Stanovených cílů je dosaženo pomocí obecně-vědních metod, především analýzy, deskripce, komparace,syntézy, indukce a dedukce. 9

2 Materiál a metody Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému úvodu do problematiky daně. Odborná literatura přináší ucelený pohled na historický vývoj, vlastnosti, strukturu daně a způsob zdanění osobních příjmů. Ze zákona o daních z příjmů platného pro Českou republiku a zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů je poté konkrétněji popsána současná daňová politiku a změny, které přinese plánovaná reforma v roce 2008. Kromě daně z příjmů se na následných výpočtech podílí systém sociálního zabezpečení. Ten kromě povinných odvodů státu v podobě sociálního pojištění obsahuje i systém sociálních dávek. Druhá část již navazuje na teorii a je doplňují ji nezbytné výpočty, které jsou pro práci rozhodující. Teoretickým východiskem se stala studie OECD Indicators Of Unemployment and Low-wage Traps (2004), která analyzuje pomocí hodnot METR(ep) domácnosti, které se dostávají do pasti chudoby a tím se pro ně stává zaměstnání neefektivním. Zdroje, ze kterých práce vychází jsou, kromě několika knih uvedených v seznamu literatury zaměřených na daňovou teorii, především odborné články z webových stránek institucí. Velkým přínosem pro práci byly i dosavadní studijní poznámky z oblasti daní a veřejných financí. Jelikož jde o téma aktuální, v čase často se měnící, z tištěné literatury je zdrojů prozatím velmi málo. 2.1 Metodika výpočtu Způsob výpočtu sazeb METR (ep) ukazuje vzorec č. 1, kde čistý příjem domácnosti se skládá z hrubé mzdy snížené o sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů a zvýšený o sociální dávky. Ty se skládají z dávek státní sociální podpory přídavku na dítě, sociálního příplatku a příspěvku na bydlení. Případné jiné daně a dávky nebudou uvažovány. změna čistého příjmu METR ep) = 1 změna hrubého příjmu ( (1) 10

Míra redukce sociálních dávek dosahuje 100 % v případě, že jsou tyto dávky redukovány o stejnou částku, o kterou narostl pracovní příjem po zdanění. (Vybíhal, 2006) Výpočet METR(ep) může být následně rozložen na jednotlivé příjmové nebo odvodové komponenty: IT + SSC HB FB SB METR ep) = GEI ( (2) kde: IT daně z příjmu fyzických osob, SSC příspěvky na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem, HB příspěvek na bydlení, FB přídavky na děti, SB sociální příspěvek, GEI hrubá mzda. V následné práci je proto využito rozdělení jednotlivých typů domácností dle OECD, aby si čtenář mohl provést komparaci i v delším časovém horizontu. Rozhodnými roky pro výpočet mezní efektivní sazby daně bude rok 2007 a 2008. V úvahu jsou brány následující typy domácností: 1. jedna osoba bez dětí, 2. jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6 let), 3. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel zaměstnán, druhý nepracuje), 4. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel zaměstnán, druhý nepracuje) se dvěma dětmi (4 a 6 let), 5. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán, 6. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán) se dvěma dětmi (4 a 6 let). 2.1.1 Pracovní příjmy domácností Za pracovní příjem členů domácnosti jsou považovány příjmy ze závislé činnosti, které jsou blíže definovány v 6 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Výsledná daň je 11

počítána z hrubého příjmu v intervalu 0 až 200 % průměrné mzdy v ČR. Pro rok 2007 činí průměrná měsíční mzda 21 800 Kč a v dalším roce 23 200 Kč. Minimální mzda je stanovena v obou letech na 8 000 Kč. Způsob výpočtu daňové povinnosti poplatníka je více rozepsán v teoretické části práce. Odvod na sociálním pojištění zaměstnance činí 8 %, na zdravotním 4,5 %. V roce 2007 jsou příjmy progresivně zdaněny, nejnižší hranice je 12 % a nejvyšší 35 %. Rok 2008 s sebou přináší jednotnou sazbu daně ve výši 15 %. Z důvodu zjednodušení analýzy a lepší prezentace výsledků budou z dalších výpočtů vyloučena některá dílčí ustanovení zákona o daních z příjmů. Slevy na dani jsou uvažovány pouze na poplatníka, vyživované dítě a manžela. Daňové zvýhodnění na dítě může mít podobu slevy na dani, daňového bonusu nebo jejich kombinace. Poplatník může uplatnit daňový bonus maximálně 30 000 Kč ročně (v roce 2008 52 200 Kč). V práci se vyskytl rozpor v časovém období, kdy příjem z pracovní aktivity, sociálních dávek 1 a zaplacené daně jsou posuzovány jednou za měsíc, ale v případě daní poplatníci platí pouze zálohy na daň z příjmů, které jsou posléze jednou ročně zúčtovány. Z důvodu zjednodušení výpočtů bude předpokládáno, že domácnost platí daň z příjmů fyzických osob každý měsíc a s ročním zúčtováním se nebude již nadále počítat. V roce 2007 mají manželé, kteří vychovávají alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, možnost společně zdaňovat své příjmy. Ve výpočtech je vycházeno z toho, že všechny rodiny alespoň s jedním dítětem splnily podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů a tudíž je i uplatňují. Přestože v realitě je společné zdanění manželů provedeno jednou ročně, v termínu daňového přiznání, v analýze je tento institut započten okamžitě, tedy každý měsíc. V roce 2008 je společné zdanění zrušeno, ale z části jej nahrazuje vyšší sleva na dani na manžela. 1 Většina sociálních dávek je vyplácena s měsíční periodicitou. 12

2.1.2 Sociální příjmy Z hlediska pobídkovosti má smysl hodnotit ty sociální příjmy, u kterých nárok na přiznání dávky záleží na příjmovém testu. Pro účely práce budou uvažovány následující sociální příjmy: přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. U netestovaných dávek státní sociální podpory jde většinou o příjmy, které jsou nahodilé a nejsou vypláceny pravidelně, nýbrž jednorázově, když nastane nějaká událost. Je tedy od nich v následných výpočtech abstrahováno. Dále je předpokládáno, že všechny domácnosti, které splňují podmínky na vyplácení sociálních dávek, tyto nároky využijí. Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních v závislosti na výši příjmu rodiny v předchozím kalendářním roce 2. Jeho výše je stanovena násobkem částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítěte podle vzorce: PND ŽMD K = (3) kde PND přídavek na dítě ŽMD částka životního minima určená na osobní potřeby dítěte K..koeficient, který podle současné úpravy má hodnotu 0,36, 0,28 nebo 0,16 v závislosti na tom, v jakém příjmovém pásmu se rodina nachází: a) nárok ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky ŽM rodiny a koeficientu 1,50, potom k = 0,36. b) nárok v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky ŽM rodiny a koeficientu v rozpětí 1,50-2,40, potom k = 0,31. c) nárok ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky ŽM rodiny a koeficientu 4,00, potom k = 0,31. V roce 2008 je výše přídavku na dítě stanovena za kalendářní měsíc pro rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Výše přídavku je stanovena pevně pro dítě dle 2 V našem případě rozhodným obdobím bude předcházející měsíc. 13

dané věkové skupiny, ve které se nachází. Do 6let věku 500 Kč, 6-15 let 610 Kč, 15-26 let 700 Kč. Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou životního minima nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte a rozhodného příjmu rodiny. Ve jmenovateli je pak součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,2 (v roce 2008 2,00). Výpočet se provádí podle vzorce: SP ŽMD P ŽMD - ŽMR 2,2 = (4) kde SP sociální příplatek ŽMD částka životního minima určená na osobní potřeby dítěte (dětí) P...příjem rodiny ŽMR..životní minimum příslušné rodiny. Výše příspěvku na bydlení je dána jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny (včetně přídavku na dítě) vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným výše uvedeným koeficientem. Vzorec pro výpočet: ( P K ) PB NNB - = (5) kde PB příspěvek na bydlení N..normativní náklady na bydlení P...příjem rodiny K...koeficient 0,30 (0,35 pro Prahu). Tabulka č. 1: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné v roce 2007 Počet osob v Počet obyvatel obce rodině Praha > 100 000 50 000-99 999 10 000-49 999 < 9 999 1 3339 2893 2659 2518 2460 2 4962 4233 3913 3721 3640 14

3 6764 5858 5440 5188 5083 4 a více 8545 7453 6948 6644 6517 Zdroj: MPSV ČR Jelikož výše normativních nákladů je stanovena na základě toho, zda se jedná o byty vlastníků či nájemní byty a podle počtu obyvatel obce, bylo třeba blíže specifikovat vybrané modelové domácnosti. Pro zjednodušení se práce bude zabývat pouze domácnostmi, které mají bydliště v obci s více jak sto tisíci obyvateli. V současné době jsou známy normativní náklady na bydlení pouze pro rok 2007 (viz tabulka č. 1 a 2), proto v roce 2008 budou ponechány hodnoty identické. Tabulka č. 2: Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků (2007) Počet osob v Počet obyvatel obce rodině Praha > 100 000 50 000-99 999 10 000-49 999 < 9 999 1 3339 2893 2659 2518 2460 2 4962 4233 3913 3721 3640 3 6764 5858 5440 5188 5083 4 a více 8545 7453 6948 6644 6517 Zdroj: MPSV ČR V realitě se dávky státní sociální podpory vyplácejí na základě rozhodného období, které činí rok. V této práci budou dávky posuzovány a hodnoceny na základě příjmu domácnosti za uplynulý měsíc. Vzhledem k tomu, že pro výpočet dávek státní sociální podpory jsou použity aktuální příjmy a nikoliv příjmy za rozhodné období, bude počet domácností, které mají nárok na dávky o něco nižší. Avšak tato drobná odchylka nemá zásadní vliv na následná hodnocení v této práci. 15

3 Teoretická část Tato část je věnována teoretickým východiskům pro výpočet hodnot METR(ep). K nejdůležitějším patří čistá mzda a celkové příjmy jednotlivce či domácnosti. Do výpočtu čisté mzdy je nutno zahrnout problematiku sociálního, zdravotního pojištění a systém zdanění příjmů fyzických osob. Na celkových příjmech se pak podílí kromě důchodu i dávky státní sociální podpory. 3.1 Zdanění příjmů Pokud lidé mluví o daních, většinou mají na mysli daň z příjmů fyzických osob. Ve většině zemí je považována za nejdůležitější a to díky její komplexnosti, spravedlnosti a ekonomické efektivnosti. 3.1.1 Důležitost daně Daň bývá dnes obecně definována jako povinná nenávratná platba, ukládaná na základě zákona z titulu moci úřední, tedy státem vynutitelná, pravidelně se opakující, jejíž výnos je určen k financování veřejných rozpočtů. Její úloha je v nejužším pohledu tedy jasná: má zajistit příjem do státního rozpočtu a přispět k provádění zamýšlené fiskální politiky. K nejznámějším daním patří bezpochyby osobní důchodová daň.. Je to dáno jednak tím, že poplatník ji vidí na výplatním lístku či v daňovém přiznání, 3 jednak její progresivní sazbou, která má napomáhat k zajišťování principu vertikální spravedlnosti. 3 Z tohoto důvodu je také pravděpodobně daní nejméně oblíbenou. 16

3.1.2 Vlastnosti osobní důchodové daně Osobní důchodová daň si během pouhých dvou set let své existence vydobyla význačné postavení, protože svými vlastnostmi podporuje spravedlnost i efektivnost daňového systému. Za nejdůležitější dobré vlastnosti se považují zejména: Není problém se zdrojem platby daně. Jedná se o skutečnost, kdy osoby budou už ze své podstaty vždy usilovat o příjmy, budou mít vlastní platební schopnost. Nebude tedy problém tuto skutečnost využít k výběru daně. Výnosy daně jsou pružné. Hospodářský růst se projevuje růstem osobních důchodů a také posunem poplatníků do vyšších daňových pásem, takže výnosy daně rostou poměrně rychle. Tuto vlastnost poplatníci nepovažují za výhodnou, neboť přicházejí o stále vyšší podíl na svých výdělcích. Veřejným rozpočtům však přináší větší stabilitu a vládě větší rozhodovací prostor. Pružnost daně se v obdobích inflačního růstu může stát nástrojem ochuzování poplatníků, neboť na nominálně vyšší důchody je v důsledku progresivity sazeb uvaleno relativně vyšší daňové břemeno i když reálné důchody rostou pomaleji, nebo vůbec ne. Daň nezpůsobuje distorze v cenách. Daň ukládaná na důchody nemá primárně vliv na cenové relace zboží a služeb a nezpůsobuje neefektivnost tohoto druhu. 4 Daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem. V případě zvyšujících se příjmů poplatníků je přesouvá do pásem s vyšší daňovou sazbou, její výnos zplošťuje ekonomický cyklus a brzdí tak přílišnou expanzi ekonomiky, naopak při protichůdném procesu ve fázi recese zpomaluje hospodářský propad (daň je typickým představitelem vestavěného stabilizátoru). (Široký, 2003) Kubátová (2003, s. 164) navíc jako další pozitivní stránku osobní důchodové uvádí, že na rozdíl od nepřímých daní je daň průhledná, tedy že velikost daňového břemene poplatníka je zřejmá. 4 Je však často kritizována, že vyvolává distorze mezi cenou práce a volného času; zejména když její progresivita přesáhne únosnou mez. 17

Kritika dani náleží především pro její progresivní povahu. Vyšší důchody jsou vysoce zdaňovány a poplatník nabývá pocitu, že je trestán za vyšší příjmy. Působí destimulačně, odrazuje poplatníky od práce a jiné ekonomické činnosti, čímž podporuje preferenci volného času a zdokonalování daňových úniků. 3.1.3 Vývoj daně z příjmů fyzických osob Osobní důchodová daň byla poprvé zavedena roku 1799 ve Velké Británii k financování válek proti Napoleonovi. Nejprve šlo o zdanění zisku a v roce 1803 pak byla daň rozšířena na všechny příjmy. Po vítězství nad Napoleonem byla dočasně zrušena, ale válečné zadlužení donutilo premiéra Peela, aby ji znovu zavedl. V ostatních zemích se tato daň objevila většinou až koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. Daň se v současné době neplatí jen v několika tzv. daňových oázách. Jsou to: Bahamy, Bahrain, Bermudy, Island, Kajmanské ostrovy, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie, Sjednocené Arabské Emiráty a Uruguay (Kubátová, 2003). Tyto známé oázy jsou jak vidno buďto naftovými velmocemi, nebo turistickými ráji: daně z důchodů poplatníků tam nejsou nezbytnými zdroji příjmů veřejných rozpočtů. Přestože osobní důchodová daň mívala při svém vzniku pouze několikaprocentní sazby a týkala se jen vysokých důchodů, v období mezi světovými válkami tyto sazby neustále vzrůstaly. V některých zemích (např. Velké Británii a v USA) byly v 60. letech nejvyšší důchody zdaňovány až více než devadesáti procentní sazbou. Osobní důchodové daně byly v pojetí, které odpovídalo potřebám tržních ekonomik, zavedeny počátkem 90. let i v postkomunistických zemích a nahradily dosavadní systémy několika konzistentních daní z různých důchodů jednotlivců. Osobní důchodová daň je u nás spíše známa jako daň z příjmů fyzických osob. Anglický termín personal income tax lze přeložit jako osobní důchodová daň nebo osobní daň z příjmů. V našich zákonech byla dána přednost druhému překladu, zřejmě proto, aby se termín důchod nepletl se starobními a invalidními důchody. V České republice byla 1. 1. 1993 zavedena daňovou reformou. Jejím cílem je zdanění globálního 18

důchodu každého jednotlivce tak, aby neexistoval rozdíl mezi zdaněním důchodů pocházejících z různých zdrojů. Reforma byla založena na třech hlavních pilířích zdanění : - zdanění příjmů (daň z příjmu právnických a fyzických osob), - zdanění spotřeby (všeobecná spotřební daň v podobě daně z přidané hodnoty a speciální spotřební daně u vybraných výrobků), - příspěvky sociálního pojištění. Doplňující prvky soustavy tvořily: - majetkové daně, jež jsou stabilním příjmem veřejných rozpočtů. I když jejich podíl na celkových příjmech postupně klesá v souvislosti jak rostě daňový výnos důchodových a spotřebních daní, - zvláštní poplatky zejména správní, soudní a místní, - cla. V souvislosti se s předpokládaným vstupem do EU docházelo k postupné harmonizaci českého daňového práva s evropským právem. V souladu s celkovou světovou tendencí snižování zdanění důchodu a postupným přesunem daňového břemene ve prospěch zdanění spotřeby lze tento trend pozorovat i u nás. U fyzických osob docházelo ke snižování daně z příjmů a k posunu v rámci jednotlivých daňových pásem. Pravidelně do roku 2000 (v letech 2001 2003 ke změně nedošlo 5 ) byly valorizovány odčitatelné položky ze základu daně. Novelou zákona o daních z příjmů (č. 669/2004 Sb.) byla od 1.1.2005 roční odečitatelná položka na vyživované dítě ve výši 25 560 Kč nahrazena daňovým zvýhodněním na vyživované dítě ve výši 6 000 Kč za rok. Daňové zvýhodnění na dítě může mít podobu slevy na dani, daňového bonusu nebo jejich kombinace. V roce 2006 byly nahrazeny některé odečitatelné položky slevou na dani. Zejména jde o nahrazení odečitatelné položky na poplatníka ve výši 38 040 Kč ročně (3 170 Kč měsíčně) slevou na dani ve výši 7 200 Kč ročně (600 Kč měsíčně). Nesporně nejvýznamnější úpravu v tomto roce představuje snížení daňového zatížení fyzických 5 V roce 2004 došlo pouze k valorizaci odčitatelné položky na dítě z částky 23 520 Kč na 25 560 Kč. 19

osob, které ukazuje následující tabulka. Zde jsou uvedena data roku 2006 a prvého roku (1993), kdy vešla v platnost nová daňová soustava. Tabulka č. 3: Komparace daně z příjmů fyzických osob Rok 1993 Rok 2006 Základ daně Daň Základ daně Daň 0 60 000 15 % 0 121 200 12 % 60 000 120 000 9 000 + 20 % 121 200 218 400 14 544 + 19 % 120 000 180 000 21 000 + 25 % 218 400 331 200 33 012 + 25 % 180 000 540 000 36 000 + 32 % 331 200 a více 61 212 + 32 % 540 000 1 080 000 151 200 + 40 % -- -- 1 080 000 a více 367 200 + 47 % -- -- Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo celkem v roce 2006 91,59 mld. Kč, t.j. 19,5 % z celkových daňových příjmů 6 a je tak o 3,18 mld. Kč pod úrovní skutečnosti roku 2005 (souvisí to se snížením daňových sazeb od 1.1.2006). Následující graf poukazuje na daň z příjmů jako na jednu z důležitých přispívatelů do státního rozpočtu. Graf č. 1: Struktura celkových příjmů dosažených v první polovině roku 2007 Příjmy SR v první polovině roku 2007 Nedaňové příjmy; 12,67% Pojistné na SZ; 36,74% DPH; 16,66% Majetkové daně; 1,01% Clo; 0,14% Spotřební daně; 11,61% Správní poplatky; 0,40% Daň z příjmů PO; 11,11% Daň z príjmů FO; 9,65% Zdroj: MF ČR 6 Není započteno pojistné na SZ. 20

Začátek roku 2007 nepřinesl daňovým poplatníkům rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů, jako tomu bývalo v uplynulých letech. Ta se přesouvá až na následující rok. Změny v tomto roce jsou pro tuto práci nepodstatné, takže zde nebudou ani uvedeny. V grafu č.2 je zachycen vývoj maximální sazby zdanění příjmů fyzických osob v období od roku 1993 až do současnosti (tj. roku 2007). Graf č. 2: Vývoj maximální sazby daně z příjmů fyzických osob Vývoj maximální sazby daně v letech 1993-2007 50% 47% 44% 43% 40% 30% 40% 40% 40% 40% 32% 32% 32% 32% 32% 32% 32% 32% 20% 10% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: MF ČR 3.1.4 Způsob výpočtu daňové povinnosti Česká republika uplatňuje progresivní daňový systém. Daň z příjmu určíme jako rozdíl hrubé mzdy, sociálního a zdravotního pojištění (placeného zaměstnancem 12,5 %) a nezdanitelné části. Získaný základ daně zaokrouhlíme 7 a vynásobíme sazbou daně. Tím se dostáváme k samotné dani, která se následně snižuje o slevy na dani ( 35). 7 U ročního zúčtování se zaokrouhluje částka dolů a v případě měsíčního naopak směrem nahoru. 21

Manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě, mohou počínaje zdaňovacím obdobím 2005 využít tzv. společného zdanění manželů. To jim za určitých okolností 8 může významně snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. 3.2 Systém sociálního zabezpečení Sociálnímu zabezpečení se přikládá v různých zemích různý obsah. Liší se charakterem, formou, cíli i náplní, vymezením okruhu sociálních událostí. Zatímco v užším pojetí se často sociální zabezpečení omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby, v širším pojetí je možno zahrnovat do sociálního zabezpečení: péči o zdraví (léčebnou i preventivní), zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení při invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých a zabezpečení v nezaměstnanosti. V tomto smyslu se často také hovoří o systému sociální ochrany. 3.2.1 Vývoj sociálního zabezpečení Počátky našeho sociálního zabezpečení spadají do 2. poloviny 19. století, kdy naše země byly součástí Rakousko-Uherské monarchie. Sociální pojištění vzniká postupně pro jednotlivé skupiny obyvatel a vytváří se několik soustav nemocenského a důchodového zabezpečení. Po roce 1918 byl tento stav převzat do právního řádu naší republiky. Sociální zabezpečení bylo v tomto období značně roztříštěné. Zahrnovalo pouze část ekonomicky aktivního obyvatelstva a zabezpečovalo jen jednu pětinu obyvatelstva. Sociálním problémům rodinám s dětmi byla věnována malá pozornost, podpora se poskytovala jen 8 Zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy anebo příjmy obou manželů vykazují velké rozdíly. 22

preferovaným skupinám (např. přídavky na děti dělníků nebyly poskytovány vůbec, mateřská dovolená byla poskytována v maximální délce dvanácti týdnů). Sociální péče o staré a invalidní byla založena převážně na dobročinnosti. V 70. a 80. letech došlo k několika zákonným úpravám. Žádná však neřešila otázky sociálního zabezpečení, ale s ohledem na hospodářský vývoj pouze dílčím způsobem upravovaly jednotlivé reformy. Výsledkem minulého vývoje byl rozporuplný, sociálně nespravedlivý systém, s velmi velkorysými podmínkami pro vznik nároku a rozsáhlými zabudovanými mechanizmy sociální redistribuce. Obsahoval mnohá omezení a málo podnětů k individuálními úsilí. (Krebs a kol., 2002, s.137) 3.2.2 Funkce sociálního zabezpečení, životní minimum Pojistné na sociální zabezpečení přináší nejvyšší příjmy do státního rozpočtu (viz Graf č. 1). Funguje na principu solidarity, kdy zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, přispívají zákonem stanovené částky do systému sociálního zabezpečení. Následně jsou přerozdělovány sociálně potřebným. Může se jednat o jednotlivce či rodiny. Sociální zabezpečení zahrnuje tři typy sociálních institucí: sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. Toto třídění podle právní povahy zabezpečení je důležité pro definování povahy nároku občana na sociální dávky. Hlavní roli zde hraje klíčový parametr životní minimum, které by mělo vyjadřovat životní náklady. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Výše životního minima je stanovena jako součet všech částek jednotlivých členů domácnosti. S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou: - příspěvku na bydlení a jednorázových sociálních dávek, 23

- příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby, - náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy, - peněžní pomoci obětem trestné činnosti, - sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, - podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, - stipendií, odměn za darování krve, - daňového bonusu, - příspěvku na péči, - té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů, - dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů, - zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa. Klesne-li čistá mzda pod určitý násobek životního minima, daná osoba získává nárok na dávky státní sociální podpory. Pokud nastane situace, že i po započtení státní sociální podpory osoby nedosahují životního minima, mají nárok na dodatečné dávky sociální výpomoci, které by přinejmenším měly dorovnat hodnotu životního minima. Dávky státní sociální podpory patří mezi významné transfery poskytované v peněžní formě obyvatelstvu ze státního rozpočtu. Jde o soubor sociálních dávek prioritně určených pro rodiny s dětmi a pro určitý okruh vzniklých sociálních situací, které mají krýt část nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby příjemců. Převážná část dávek je založena na systému stanovení životního minima. (Vybíhal, 2001, s. 71) Tabulka č. 4: Částky životního minima Pro jednotlivce 3126 Pro první osobu v domácnosti 2880 Pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2600 Pro nezaopatřené dítě ve věku: - do 6 let 1600 24

- 6 až 15 let - 15 až 26 let (nezaopatřené) Zdroj: MPSV ČR 1960 2250 3.2.3 Přídavek na dítě Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do čtyřnásobku částky svého životního minima. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaném za předchozí kalendářní rok. Jeho výše za kalendářní měsíc je stanovena násobkem částky životního minima dítěte. Tabulka č. 5: Výše přídavku na dítě Nárok na přídavek pro nezaopatřené dítě v: Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima (ŽM) dítěte: Příjem rodiny vyjádřený násobkem části ŽM zvýšené výměře 0,36 do 1,5 základní výměře 0,31 nad 1,5 do 2,4 snížené výměře 0,16 nad 2,4 do 4,0 Zdroj: MPSV ČR 3.2.4 Sociální příplatek Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. U této dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí. Nyní tato hranice příjmů musí být nižší než 2,2násobek životního minima rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i další rodinné situace. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně. 25

Tabulka č. 6: Výše sociálního příplatku podle věku dítěte a příjmu úplné rodiny v násobcích ŽM Věk Výše sociálního příplatku při rozhodném příjmu rodiny nezaopatřeného dítěte 1,0násobek životního minima 1,6násobek životního minima 2,0násobek životního minima do 6 let 9 873 437 146 od 6 do 15 let 1070 535 179 od 15 do 26 let 1228 614 205 Zdroj: MPSV ČR Tabulka č. 7: Maximální možný příjem pro uplatnění sociálního příplatku Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na Oba rodiče s počtem sociální příplatek nezaopatřených dětí 1,0násobek ŽM (maximální) 2,2násobek ŽM (není nárok) jedno do 6 let 7080 15576 dvě 5, 8 let 9040 19888 tři 5, 8, 12 let 11000 24200 čtyři 5, 8, 12, 16 let 13250 29150 Zdroj: MPSV ČR 3.2.5 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Od 1. ledna 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže - jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň 9 Rodina bez nároku na rodičovský příplatek.

- součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Zřetel není brán na to, zda se jedná o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě, ale je podmínkou, že vlastník nebo nájemce bytu zde musí mít nahlášené trvalé bydliště. Jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. 3.2.6 Ostatní přídavky Ostatní přídavky zahrnují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, příspěvek na školní pomůcky 10, pohřebné 11 a porodné. V další analýze od nich bude abstrahováno, 10 Tzv. pastelkovné se od roku 2008 ruší. 11 Reformou od roku 2008 se pro většinu občanů také ruší (pouze půjde-li o pohřeb nezaopatřeného dítěte anebo pohřeb rodiče nezaopatřeného dítěte. 27

protože závisí na specifických podmínkách, jako například zdravotní postižení dítěte apod. a hlavně nejsou vypláceny dlouhodobě, takže na výsledné výpočty by měly minimální vliv. 3.2.7 Dávky pomoci v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi je jedním z opatření, kterým Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob. Je založen na ideovém principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost novelizovaný zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Ten stanovuje situace, které jsou spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi a nazývá je hmotnou nouzí. Dávkami pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. 3.3 Přehled navrhovaných změn Od 1. 1. 2008 vstupuje v platnost novela zákona o daních z příjmů. Je tedy třeba uvést nejdůležitější změny, které se dotknou následujících výpočtů. 3.3.1 Zdanění příjmů Zavádí se jednotná 15% sazba daně z příjmů fyzických osob pro rok 2008 a 12,5% od roku 2009. U zaměstnanců (poplatníků s příjmy ze závislé činnosti) se do základu daně nově bude zahrnovat nejen hrubá mzda, ale celá tzv. superhrubá mzda, tj. hrubá mzda včetně povinného pojistného na veřejnoprávní pojištění hrazené zaměstnavatelem (v současné době 35 %). Již v roce 2002 Klaus (2002, s. 20) apeloval v problematice daní a kvázidaní, aby byla hrubá mzda nově definována ve výši 1,35 násobku dnešní hrubé mzdy, jelikož 28

naše skutečná 12 daňová kvóta, založená na součtu daňového a kvázidaňového zatížení, je jedna z nejvyšších v Evropě. Zvyšují se uplatňované slevy na dani. Nově lze uplatnit základní slevu na poplatníka i u starobních důchodců. Slevy na dani platné pro rok 2008 a od roku 2009 jsou uvedeny v následující tabulce č. 2. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na děti vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Nově ho lze uplatnit do 52 200 Kč ročně. Tabulka č. 8: Slevy na dani platné pro roky 2007 2009 Slevy 2007 2008 2009 Poplatník 7 200 Kč 24 840 Kč 16 560 Kč Poplatník důchodce 0 Kč 24 840 Kč 16 560 Kč Druhý z manželů 4 200 Kč 24 840 Kč 16 560 Kč Částečný invalidní důchodce 1 500 Kč 2 520 Kč 2 520 Kč Plný invalidní důchodce 3 000 Kč 5 040 Kč 5 040 Kč Držitel průkazu ZTP-P 9 600 Kč 16 140 Kč 16 140 Kč Student 2 400 Kč 4 020 Kč 4 020 Kč Daňové zvýhodnění na dítě 6 000 Kč 10 680 Kč 10 200 Kč Zdroj: Zákon č. 261/2007 Sb.o stabilizaci veřejných rozpočtů Dochází ke zrušení společného zdanění manželů. Od příštího roku je však sleva na dani na manžela/manželku bez příjmů zvýšena na stejnou úroveň jako je základní sleva na poplatníka, domácnosti budou odvádět stejně vysoké daně, ať už pracují oba manželé nebo jen jeden. Výši daňové povinnosti vypočítáme tedy jako součet hrubé mzdy spolu se sociálním a zdravotním pojištěním (placeném zaměstnavatelem 35 %). Odečtením nezdanitelné části základu daně získáváme základ daně a po vynásobení sazbou daně i samotnou daň, která se následně ještě sníží o uplatňované slevy na dani (viz tabulka č. 4). 12 Politici totiž velice rádi uvádějí, že naše daňová kvóta je poměrně nízká v porovnání s Evropou. Ale není tomu tak, jelikož nezapočetli opravdovou měsíční zátěž v podobě 35 %, která je zaměstnanci skrytá, jelikož toto sociální a zdravotní pojištění za něj odvádí zaměstnavatel. 29

3.3.2 Systém sociálního zabezpečení V roce 2008 dojde ke změnám ve výši přídavků na dítě, tímto se sníží i možnost rodin tyto příspěvky vůbec obdržet. Na tento přídavek bude mít nárok nezaopatřené dítě do 26 let žijící v rodině s příjmem nižším než je 2,4násobek životního minima rodiny. Pro výpočet dávky se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely této dávky společně posuzovanou. Přídavek bude vyplácen měsíčně podle věku dítěte. Do 6 let věku 500Kč, od 6 do 15 let 610 Kč a od 15 do 26 let 700 Kč. Na sociální příplatek má nárok rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,0násobek životního minima rodiny. Tabulka č. 9: Výše sociálního příplatku v roce 2008 Věk nezaopatřeného Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí dítěte 1,0 násobek ŽM 1,6násobek ŽM 2,0 násobek ŽM do 6 let 800 320 0 od 6 do 15 let 980 392 0 od 15 do 26 let 1125 450 0 Zdroj: MPSV ČR 3.4 Koncept a měření demotivací Jak již bylo výše řečeno identifikovat riziko pasti chudoby umožňuje výpočet mezní efektivní daňové sazby pro zaměstnané osoby METR (ep). Ta zahrnuje kombinované dopady zdanění příjmu a sociálních dávek, které zvyšují pracovní příjem domácnosti. Nejvyšší úroveň dávek získávají obvykle rodiny bez pracovních příjmů, s rostoucím příjmem se tyto přídavky snižují téměř jedna k jedné. Výsledná hodnota METR (ep) udává, kolik procent efektivně odvede daňový poplatník daně (tedy kolik odvede na daních a o kolik se mu sníží příjem ze sociálních dávek), pokud se jeho hrubý příjem zvedne o jednotku. V případě, že hodnota METR (ep) přesáhne 100 %, znamená to, že se občanovi zvýšení hrubého příjmu promítne ve snížení čistého příjmu. V takovém případě by od něj bylo iracionální zvyšovat svou nabídku práce a dostává se do pasti chudoby. (Kolář a kol., 2005, s. 127) 30

Ministerstvo financi ČR a Český statistický úřad několikrát ročně vypracovávají makroekonomické predikce, ty jsou využity ve výpočtech mezní efektivní daňové sazby. Jedná se především o hodnoty průměrné (viz tabulka č. 10) a minimální mzdy. Tabulka č. 10: Vývoj průměrné nominální měsíční mzdy v letech 2000-2008 13 Nominální měsíční mzda Index (2000 = 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 predikce 2008 predikce 14 793 15 866 16 917 18 041 18 992 20 207 21 800 23 200 108,7 107,3 106,6 106,6 105,3 106,4 107,7 106,5 100 %) Zdroj: MF ČR V této práci je minimální mzda využita v případě, kdy průměrná mzda nedosahuje minimální mzdy. 13 Zahrnuje pouze subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci a všechny organizace nepodnikatelské sféry. 31

Graf č. 3: Vývoj minimální mzdy v ČR Minim ální mzda v ČR (1991-2007) 9000 8000 7000 6000 Kč / měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0 1991/02 1992/01 1996/01 1998/01 1999/01 1999/07 2000/01 2000/07 2001/01 Období 2002/01 2003/01 2004/01 2005/01 2006/01 2006/07 2007/01 Zdroj: Arnoldová (2007), vlastní zpracování Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, hlavní či vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. V každém pracovním poměru vzniká nárok samostatně. Výši minimální mzdy stanovuje vláda nařízením a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Minimální mzda pro rok 2007 činí 8 000 Kč. V roce 2008 tato částka zůstává neměnná. V následujícím grafu je uveden vývoj minimální mzdy v ČR od roku 1991 do současnosti: 32

4 Praktická část V této části práce budou podrobněji rozebrány vlivy daňového a dávkového systému na hodnoty METR (ep) modelových domácností a situace, pro které se systém stává demotivujícím. Jedná se o případy, kdy jedinec zvýší své pracovní úsilí, získá tím vyšší hrubé příjmy, ale výsledné čisté příjmy se, díky vyšší dani, sociálnímu a zdravotnímu pojištění a snížení příjmu ze sociálních dávek, zvýší jen nepatrně nebo vůbec. Pokud nastává situace, kdy mezní efektivní daňová sazba přesahuje 100 % anebo se této hranici blíží, hovoří se o tzv. pasti chudoby. Vyhovujícími hodnotami METR (ep) podle odborné literatury 14 jsou označeny hodnoty v intervalu maximálně 30 až 50 %. 4.1 Dopady daňového a dávkového systému na nabídku práce Výpočty vychází z hrubého příjmu ve výši 33 %, 50 %, 67 %, 100 % a 150 % průměrné mzdy v ČR (predikce Ministerstva financí v letech 2007 a 2008). V úvahu jsou brány následující typy domácností: 1. jedna osoba bez dětí, 2. jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6 let), 3. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel zaměstnán, druhý nepracuje), 4. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel zaměstnán, druhý nepracuje) se dvěma dětmi (4 a 6 let), 5. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán, 6. manželský pár ve věku 40 let (jeden manžel s příjmem 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán) se dvěma dětmi (4 a 6 let). 14 Kolář a kol. (2005, s. 126) 33

4.1.1 Jedna osoba bez dětí V roce 2007 činí průměrná mzda 21 800 Kč a minimální mzda 8 000 Kč. Osaměle žijící osobě s příjmy 33 % AW (7 194 Kč) bylo nutno navýšit hrubou mzdu na minimálních 37 %. Díky tomuto posunu se jedinec dostal z tzv. pasti chudoby, jelikož příjmy nižší, než státem označené jako minimální, vykazovaly vysoké hodnoty METR (ep) a navyšovat hrubý příjem v tomto pásmu by bylo iracionální nepřineslo by to vyšší čisté příjmy. Při hrubé mzdě 8 000 Kč i její změně o jedno procento se u dílčího základu daně použije nejnižší stupeň progresivního zdanění - 12% sazba daně. Výsledná čistá mzda je rozdílem hrubé mzdy, sociálního a zdravotního pojištění a daně snížené o slevu: Hrubá mzda 8000 Sociální pojištění - 640 Zdravotní pojištění - 360 Dílčí základ daně 7000 Daň = 7000 0,12 = 840 Sleva na poplatníka = 600 Čistá mzda = 8000 640 360 840 + 600 = 6760 SP = 8000 0,08 = 640 ZP = 8000 0,045 = 360 Násobek životního minima je zde uveden jen orientačně, protože jedinec nemá nárok na žádné dávky, které jsou závislé na výši ŽM (přídavek na dítě a sociální příplatek se odvíjí od počtu nezaopatřených dětí žijících společně v domácnosti). Čistou mzdu navyšuje pouze příspěvek na bydlení. Jeho výpočet vychází z normativních nákladů na bydlení a čistých příjmů vynásobených koeficientem: ( 6760 0,3) 865, - 2893 ( 6817 0,3) = 848, - 2893 = S rostoucí mzdou se vyplácená dávka snižuje, při hrubé mzdě 14 606 Kč nárok zaniká. Výsledný čistý příjem je roven součtu čisté mzdy a příspěvku na bydlení. Tabulka č. 11 nám poskytuje podklady pro výpočet hodnoty METR (ep), která je podílem změny čistého a hrubého příjmu: METR 7665 7625 8080 8000 ( ep) = 1 = 0, 5 34

Tabulka č. 11: Jedna osoba bez dětí s příjmem 33 % AW v roce 2007 Položky Vypočtené hodnoty Hrubá mzda Zvýšení hrubé mzdy o 1 % Hrubá mzda 8000 8080 Životní minimum 3126 3126 Čistá mzda 6760 6817 Násobek ŽM 2,162508 2,180742 Přídavek na dítě 0 0 Daňový bonus 0 0 Příspěvek na bydlení 865 848 Sociální příplatek 0 0 Čistý příjem 7625 7665 METR (ep) 50 % Zdroj: vlastní výpočty Mezní efektivní daňová sazba se nachází na hranici přijatelnosti, ale z následujícího grafu vyplývá, že její hodnota stále klesá. Rostoucí hrubá mzda je pro jedince stimulem ke zvýšení pracovního úsilí nebo k přechodu na lépe placenou práci. Graf č. 4: METR (ep) pro osaměle žijícího člověka v roce 2007 Jedna osoba bez dětí 60% 50% METR (ep) 40% 30% 20% 10% 0% 33 50 67 100 150 % AW Zdroj: vlastní výpočty 4.1.2 Jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6 let) Tato modelová domácnost plně využívá dávek státní sociální podpory, při 33 % AW (opět dorovnáno minimální mzdou na 37 %) celkové sociální příjmy dosahují výše 35

5 329 Kč. Bohužel zvýšení mzdy o jedno procento tyto dávky o 0,5 % sníží, zvýší zaplacenou daň, zdravotní a sociální pojištění. Při zjišťování daňové povinnosti je kromě slevy na poplatníka využita i sleva na děti 1 000 Kč, která u příjmu 8 000 Kč má podobu daňového zvýhodnění (240 Kč) i daňového bonusu (760 Kč). Přídavky na děti prochází nejdříve testem čistého příjmu. V tomto případě čistá mzda dosahuje 1,2násobku životního minima, čímž umožňuje uplatnit přídavky na děti ve zvýšené výměře. Výše přídavků na děti se určí jako součin koeficientu s životním minimem dítěte (viz tabulka č. 4): PND = 0,36 1600 + 0,36 1960 = 1282, Sociální příplatek se také váže na vyživované dítě v domácnosti a je zatížen testem čistého příjmu - v tomto případě součtem čisté mzdy a přídavku na dítě. Pro výpočet je nutné znát životní minimum rodiny a životní minimum určené na osobní potřeby dětí: ŽMR = 2880 + 1600 + 1960 = 6440, ŽMD = 1600 + 1960 = 3560, 3560 9042 SP = 3560 = 1288, 6440 2,2 Příspěvek na bydlení se vlivem nárůstu normativních nákladů na bydlení oproti domácnosti jednotlivce zvýšil na 2 759 Kč. Pro potřeby výpočtu je čistý příjem součtem čisté mzdy, přídavku na děti a sociálního příspěvku. Tabulka č. 12: Jedna osoba se dvěma dětmi (4 a 6 let) s příjmem 33 % AW v roce 2007 Položky Vypočtené hodnoty Hrubá mzda Zvýšení hrubé mzdy o 1 % Hrubá mzda 8000 8080 Životní minimum 6440 6440 Čistá mzda 7760 7817 Násobek ŽM 1,204969 1,2132 Přídavek na dítě 1282 1282 Daňový bonus 760 748 Sociální příplatek 1288 1274 Příspěvek na bydlení 2759 2746 Čistý příjem 13089 13119 METR (ep) 63 % Zdroj: vlastní výpočty 36

Mezní efektivní daňová sazba je poměrně vysoká a svými 63 % jasně naznačuje, že domácnost nemá potřebu zvyšovat příjmy ze závislé činnosti. Ideální stav by byl, kdyby se výsledný čistý příjem, stejně jako hrubý, zvýšil o jedno procento. V tomto případě, by ale čisté navýšené příjmy musely činit 13 220 Kč, což tomu tak není. V grafu č. 5 se jeví ještě jedna atraktivní domácnost, která ve stejném složení, ale vyšším 67% příjmu z průměrné mzdy, vykazuje hodnoty METR (ep) 68 %. Rodina je v situaci, kdy čistý příjem domácnosti začíná stagnovat a změna hrubého příjmu tuto výslednou částku nijak výrazně neovlivní. Vysoká hodnota METR (ep) je zapříčiněna prudce klesajícími dávkami státní sociální podpory, konkrétně sociálního příplatku a příspěvku na bydlení při zvýšení hrubé mzdy. Pokud by měl zaměstnanec zvýšit svoji dosavadní mzdu jen o jedno procento, skutečný příjem se zvýší jen o 0,3 %. Tabulka č. 13: Jedna osoba se dvěma dětmi (4 a 6 let) s příjmem 67 % AW v roce 2007 Položky Vypočtené hodnoty Hrubá mzda Zvýšení hrubé mzdy o 1 % Hrubá mzda 14606 14753 Životní minimum 6440 6440 Čistá mzda 12654 12745 Násobek ŽM 1,964907 1,979037 Přídavek na dítě 1104 1104 Daňový bonus 0 0 Sociální příplatek 103 80 Příspěvek na bydlení 1700 1679 Čistý příjem 15561 15608 METR (ep) 68 % Zdroj: vlastní výpočty Vyjma hrubé mzdy 32 700 Kč (150 % AW) se všechny neúplné domácnosti potýkají s vysokými hodnotami METR (ep) viz graf č. 5: 37