Koncepce nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných povodích a východiska při plnění evropské a české legislativy

Koncepce nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných povodích a východiska při plnění evropské a české legislativy Ing. David Stránský, PhD. Dr. Ing. Ivana Kabelková Ing. Jiří Vítek Ing. Vojtěch Bareš, PhD. Asociace pro vodu České republiky

Obsah A. Současný stav nakládání se srážkovými vodami a jeho nevýhody B. Opatření a možnosti ochrany C. Současný právní rámec D. Koncepce nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných povodích E. Závěry 2

A. Systém odvodnění urbanizovaných povodí Gujer (1995) Co je charakteristické? vysoké procento nepropustných ploch zvýšený objem odtoku nízké odpory v systému zvýšená rychlost odtoku i krátká intenzivní srážka způsobuje odezvu v systému integrovaný systém stokový systém, recipienty, podzemní voda vymezení pojmu povodně v rámci městského odvodnění taková lokální hydrologická situace, která způsobí hydraulické selhání systému MO taková hydrologická situace ve vodním toku, která ohrožuje funkčnost systému MO 3 taková lokální hydrologická situace, která způsobí povodňový stav v místním recipientu

A. Změna povrchového odtoku evapotranspirace 40% evapotranspirace 38% povrochový odtok 10% infiltrace 50% povrchový odtok 20% infiltrace 42% změna procesu vlivem urbanizace zvětšení objemu povrchového odtoku zvýšené riziko povodní zalesněné 10-20% nepropustné pl. evapotranspirace 35% evapotranspirace 30% povrchový odtok 30% infiltrace 35% povrchový odtok 55% infiltrace 15% 35-50% nepropustné pl. 75-100% nepropustné pl. snížení objemu podpovrchového odtoku snížení hladiny PV, snížení min Q akcelerace, snížená transformace kulminačních odtoků hydraulický stres 4 Změna srážko-odtokových vztahů s rostoucím podílem nepropustných ploch (Arnold a Gibbons, 1996)

A. Změna povrchového odtoku Příklad Přirozené podmínky 16% neprop. ploch 10% povrchový odtok 3.5 3.0 2.5 R 2 = 0.9752 Qmax bez RN Qmax s RN Qmax přirozené ý Urbanizace 35% neprop. ploch Urb. bez RN 20% povrchový odtok Q max [m 3 /s] 2.0 1.5 R 2 = 0.9883 Urb. + RN 20% povrchový odtok 1.0 0.5 R 2 = 0.9892 0.0 0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 Periodicita výskytu [1/rok] 5 Čára překročení Q max pro dešťovou kanalizaci sídliště Košík (Fatka a Stránský, 2004)

A. Příčiny vzniku povodní v intravilánu 1. změna povrchového odtoku z povodí 2. omezená kapacita systému městského odvodnění 3. změna klimatu ve vztahu k intenzitě srážkových událostí 4. zpětné vzdutí za povodňového stavu 6

A. Typy povodňových situací #1 Charakteristika: zaplavení intravilánu v důsledku nedostatečné kapacity uličných vpustí četnost výskytu p = 0.5-1 období přívalových srážek lokální výskyt 7

A. Typy povodňových situací #1 Charakteristika: zaplavení intravilánu v důsledku nedostatečné kapacity stokové sítě četnost výskytu p = 0.5-1 období přívalových srážek lokální výskyt 8

A. Škody v urbanizovaných povodích Přetížení stokové sítě Ohrožení podzemních prostor zdroj: Japan sewage association zdroj: idnes 9

A. Škody v urbanizovaných povodích Přetížení stokové sítě Ohrožení podzemních prostor Rychlý průběh odtoku časné varování problematické Zpravidla není ohrožen celý urbanizovaný celek Četnost individuální, Praha každoročně Kolaps stoky 10 zdroj: SkyNews zdroj: idnes

A. Typy povodňových situací #2 Charakteristika: povodňový stav v recipientu způsobený urbanizací a přepady ze systému MO četnost výskytu p = 5 období přívalových srážek lokální výskyt 11

A. Škody ve vodních tocích Lokální povodně Hydraulický stres Eroze dna a břehů Ohrožení společenstva Látkové zatížení (oplach povodí, směs se splašky, stokový sediment) Sucho Akutní a/nebo chronická toxicita Kumulace látek v organismech Estetické znečištění Snížení hladiny podzemních vod Nízké letní průtoky, zápach Morfologie zdroj: vlastní může zhoršovat situaci 12

B. Opatření a možnosti ochrany 13

B. Opatřeníke sníženía zpomaleníp.o. opatření na stokové síti (v angl. end-of-pipe), které se snaží transformovat již vzniklou povodňovou vlnu. opatření u zdroje (v angl. source control) jako je užívání, zasakování či decentrální retence dešťových vod. evapotranspirace 30% povrchový odtok 55% 14 infiltrace 15% 75-100% nepropustné pl.

B. Opatřeníke sníženípovrch. odtoku Opatření u zdroje decentralizovaný způsob odvodnění: zabývat se srážkovým odtokem v místě jeho vzniku a vracet ho do přirozeného koloběhu vody. výpar, vsakování, retence s regulací, přímé využití nutná nadstavba konvenčního odvodnění HDV 15 15

B. Opatřeníke sníženía zpomaleníp.o. Rámcové a metodické nástroje vytvoření právního prostředí pro aplikaci systémů HDV technické směrnice a metodiky Motivační nástroje evapotranspirace 16 ekonomická opatření vzdělávání a osvěta Stavebně-technické nástroje prevence povrchového odtoku a jeho znečištění OPATŘENÍ U ZDROJE odtok do vodního toku podz. vod přímé využití transport evapotranspirace MÍSTNÍ OPATŘENÍ odtok do vodního toku podz. vod transport evapotranspirace REGIONÁLNÍ OPATŘENÍ odtok do vodního toku podz. vod

C. Současný právní rámec 17

C. Evropská legislativa Směrnice 2000/60/ES Voda není produkt, ale dědictví Politika Společenství pro životní prostředí má přispět k prosazování cílů zachování, ochrany a zvýšení kvality životního prostředí, při uváženém a rozumném využívání přírodních zdrojů a má být založena na principu předběžné opatrnosti, na principech přijímání preventivních opatření, nápravy škod na životním prostředí prvotně u zdroje a na principu, že znečišťovatel platí. Současná situace neodpovídá těmto požadavkům 18

C. Český právní rámec - obecný Plán hlavních povodí ČR Uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé využívání. Snižovat množství srážkových vod odváděných kanalizací a zlepšit podmínky pro jejich přímé vsakování do půdního prostředí. Zpracovat Koncepci nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných územích. Politika územního rozvoje ČR V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. 19 POLITICKÁ VŮLE VYJÁDŘENA

C. Český právní rámec - nevýhody 1. Česká legislativa transponuje evropskou legislativu, nicméně její funkčnost je snižována řadou protichůdných definicí a požadavků a také širokým vymezením výjimek. 2. V ČR neexistují technická pravidla a postupy pro aplikaci obecných požadavků evropské a české legislativy. 3. V ČR není ve vztahu k dešťovým vodám důsledně aplikován evropskou legislativou požadovaný princip, že znečišťovatel platí. 20

C. Český právní rámec novázástavba Vodní zákon (vládní návrh novely) 5, odst. 3: jsou stavebníci povinni a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen srážkové vody ) v souladu se stavebním zákonem. Stavební zákon (resp. Vyhláška 501/2006 Sb.) 20, odst. 5, písm. c): vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch přitom musí být řešeno: 1. přednostně jejich vsakováním, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístěním zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržováním a regulovaným odváděním oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 21 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace..

C. Český právní rámec stávající zástavba Zákon o vodovodech a kanalizacích 20, odst. 6: Povinnost platit za odvádění srážkových vod se nevztahuje na vlastníky dálnic, silnic, místních komunikací veřejně Vyhláška č. 428/2001 Sb. a účelových komunikací přístupných, vlastníky drah celostátních a drah regionálních, zoologické zahrady, nemovitosti určené k trvalému bydlení a na domácnosti. Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace Nezohledňuje retenci, vsak, regulované odvádění 22

D. Koncepce nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných povodích 23

D. Koncepce nakládání se srážkovými vodami Podklad pro Koncepci Zpracováno CzWA (AČE ČR) Prosinec 2007 motivace k HDV současný stav v ČR současný stav v zahraničí cílový stav v ČR nutné změny 24

D. Koncepce nakládání se srážkovými vodami Podklad pro Koncepci podporuje filosofii: 1. pro nově urbanizované plochy přenést závazek hospodařit s dešťovou vodou na původce problému, tj. na vlastníka, z jehož pozemku dochází k dešťovému odtoku z nepropustných ploch, 2. pro stávající zástavbu vytvořit podmínky a motivaci k hospodaření s dešťovou vodou s tím, že kdo chce stávající stav zlepšit (tj. investovat), musí se mu to vyplatit (např. úlevami na stočném). 25

D. Koncepce nakládání se srážkovými vodami Studie proveditelnosti Zpracovává CzWA (AČE ČR) Listopad 2009 Výpis konkrétních změn 26

27 D. Koncepce nakládání se srážkovými vodami

E. Závěry Současný stav dlouhodobě neudržitelný Politická vůle reflektuje tuto neudržitelnost Zahraniční zkušenosti s HDV pozitivní Nová koncepce nakládání se srážkovými vodami před dokončením Podstatné změny v odvodnění staveb a pozemků Změna myšlení 30

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Děkuji za pozornost stransky@fsv.cvut.cz Asociace pro vodu České republiky Odborná skupina Odvodňování urbanizovaných povodí