zadání Územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje Schválené Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje č. usnesení ZK/17/1039/2006 ze dne 24. 10. 2006 pořizovatel: Královéhradecký kraj datum: XI/2006 zpracoval: Krajský úřad Královéhradeckého kraje odbor územního plánování a stavebního řádu Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové
Obsah 1) Důvody pro pořízení územního plánu velkého územního celku a stanovení hlavních cílů rozvoje území. -------------------------------------------------------------------------------------------- 3 2) Vymezení řešeného území podle katastrálních území.------------------------------------------- 3 3) Požadavky vyplývající z širších vztahů v území. ------------------------------------------------- 4 4) Zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení.--------------------------------------------- 5 5) Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů a výhledů. ------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 6) Požadavky na rozvoj řešeného území a jednotlivých obcí, s ohledem na vzájemné vztahy, funkce v osídlení a na hodnoty území nadmístního významu. ------------------------------------- 8 7) Požadavky vyplývající ze schválených územně plánovacích dokumentací, z programů rozvoje krajů, okresů a obcí, strategie regionálního rozvoje České republiky, celorepublikových územně technických podkladů.-------------------------------------------------10 8) Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí, zdravých životních podmínek, na využitelnost přírodních zdrojů a ochranu krajiny (včetně ochrany zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa) a na územní systémy ekologické stability. --13 9) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem.--------------------------------------------------------------------------------------15 10) Požadavky na vymezení významných rozvojových ploch, území speciálních zájmů a na občanské vybavení nadmístního významu, to je takových ploch, území a vybavení, které významem, rozsahem nebo důsledky mohou zasáhnout a ovlivnit podmínky využívání území více obcí. -------------------------------------------------------------------------------------------------16 11) Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu. ---------17 12) Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a jejich těžbu. ---------------------------21 13) Požadavky vyplývající z dalších právních předpisů (např. zájmů obrany státu, civilní ochrany, ochrany před povodněmi apod.).-----------------------------------------------------------21 14) Okruhy problémů k řešení. ------------------------------------------------------------------------21 15) Výkres limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí, včetně stanovených záplavových území ( 10 odst. 3 stavebního zákona). ---------------------22 16) Požadavky na rozsah a způsob zpracování konceptu řešení a návrhu, včetně požadavků na regulaci využití a uspořádání území. --------------------------------------------------------------23 Příloha č. 1 seznam katastrálních území tvořících správní území Královéhradeckého kraje Příloha č. 2 výkres limitů využití území 1: 50 000 2
1) Důvody pro pořízení územního plánu velkého územního celku a stanovení hlavních cílů rozvoje území. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně správních celků krajů a o změně Ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, bylo ustanoveno nové administrativní uspořádání České republiky na 13 krajů a hlavní město Praha. Podle ustanovení 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Jedním z nástrojů pro uskutečňování tohoto poslání je územní plánování. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), krajskému úřadu přiděluje kompetenci pořizovat pro území kraje území územní plány velkých územních celků, tj. základní nástroj pro vytváření strategie rozvoje. Na základě výše uvedeného dne 18. května 2006 Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 12. zasedání, usnesením č. 13/747/2006 rozhodlo o pořízení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje. Mezi hlavní cíle pro pořízení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje patří: vypracování návrhu územního rozvoje funkčních složek, které mají pro rozvoj řešeného území nadmístní význam při zachování maximální volnosti místnímu rozvoji, navržení koridorů nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury, stanovení a uspořádání limitů řešeného území, vymezení rozvojových ploch nadmístního významu, vymezení koridorů pro umístění veřejně prospěšných staveb a opatření ve veřejném zájmu, regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability a vymezení dalších území speciálních zájmů, v koordinaci s územně plánovací činností obcí, respektive rozvojových záměrů obcí, řešení územních vazeb v rámci Česko polského příhraničí a stejně tak vazby na sousední kraje, promítnutí územních aspektů strategických cílů rozvoje Královéhradeckého kraje a dalších rozvojových dokumentů, posouzení vlivů uplatňování územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje na životní prostředí a ochranu přírody a krajiny, posouzení návrhu z hlediska vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, koordinace návrhu s územně technickými podmínkami nezbytnými pro vyvážený a udržitelný rozvoj území s cílem zachování přírodních a kulturních hodnot území. 2) Vymezení řešeného území podle katastrálních území. Řešeným územím bude celé správní území Královéhradeckého kraje. Seznam obcí včetně výčtu katastrálních území je uveden v příloze č. 1 tohoto zadání. K 31. prosinci 2005 činila výměra Královéhradeckého kraje 475 835 ha. V porovnání se 14 kraji České republiky se svojí rozlohou řadí na 9. místo. 3
Královéhradecký kraj se administrativně člení na 5 okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov), 35 správních obvodů pověřených obecních úřadů a od 1. ledna 2003 na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Z celkového počtu 448 samostatných obcí má 43 obcí statut města. Malé obce ve velikostní skupině do 499 obyvatel tvoří více než 65 % z celkového počtu. (zdroj: ČSÚ Hradec Králové) 3) Požadavky vyplývající z širších vztahů v území. Správní území Královéhradeckého kraje leží v severovýchodní části Čech. Královéhradecký kraj má na severu a na východě společnou hranici s Polskou republikou. Na severozápadě sousedí s Libereckým krajem, na jihozápadě se Středočeským krajem a jižní hranici sdílí s Pardubickým krajem. Při řešení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje je nezbytné koordinovat územní rozvoj na hranicích Královéhradeckého kraje se záměry sousedních krajů, které jsou obsaženy v jejich schválených, případně rozpracovaných územních plánech velkých územních celků. Z hlediska širších vztahů v území je potřebné respektovat, popřípadě řešit následující: - respektovat vazby a zohlednit požadavky z hlediska přeshraničních vztahů, prověřit koncepci rozvoje příhraniční oblasti s Polskou republikou, koordinace s dokumenty příhraničních oblastí Polska, - zohlednit požadavky z hlediska vazeb na sousední kraje vyplývající z nadmístních zájmů, respektovat a koordinovat vazby v oblasti dopravních sítí, technické infrastruktury, ochrany přírody, ochrany životního prostředí a v oblasti cestovního ruchu, zejména: vazby týkající se dálnice D 11, rychlostních silnic R 35, R 11 a silnic I. a II. třídy, vazby týkající se železničních tratí, 4
vazby technické infrastruktury nadmístního významu, vazby na územní systémy ekologické stability regionálního a nadregionálního významu, vazby na stanovená záplavová území a navržená protipovodňová opatření, vazby v území zvýšené ochrany přírody a krajiny (např. KRNAP, CHKO, informace o zápisu Geoparku Český ráj UNESCO), vazby na sousední turistické regiony. Při řešení vztahů v území je nutné vycházet ze zásad Politiky územního rozvoje ČR, kde je mimo jiné stanoveno, že: Kraje v územně plánovací dokumentaci dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí s tím, že součástí rozvojových oblastí a rozvojových os nemusí být celé správní obvody ORP. Kraje v územně plánovací dokumentaci dle potřeby vymezí další rozvojové oblasti a rozvojové osy nezbytné pro rozvoj jejich území a s ohledem na vazby na sousední státy. OB4 Rozvojová oblast Hradec Králové / Pardubice - vymezená správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Hradec Králové, Pardubice, Chrudim. OS3 Rozvojová osa Praha - Hradec Králové / Pardubice Trutnov - hranice ČR (- Wroclaw) - vymezená (mimo rozvojové oblasti) správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Nymburk, Kolín, Přelouč, Poděbrady, Nový Bydžov, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Trutnov. (zdroj MMR, Politika územního rozvoje ČR) 4) Zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení. Při řešení územního plánu velkého územního celku se bude vycházet z požadavku zajištění udržitelného rozvoje území kraje při zohlednění všech aspektů požadavku na zachování přírodních, kulturních a urbanistických hodnot území, stabilizaci obyvatelstva 5
a rozvoj sídel, ochranu a zlepšování životního prostředí, vytváření podmínek pro racionální a šetrné využívání přírodních zdrojů a potenciálu území, pro stabilizaci a rozvoj ekonomické základny v kraji a pro prohloubení spolupráce s okolními regiony a EU. V návrzích řešení je nutno zvažovat i jejich ekonomickou náročnost. Při řešení se zaměřit na vytváření územních předpokladů pro naplňování Strategické operační části Programu rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje (dále jen PRK ), schválené Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 11. dubna 2002, usnesením č. 9/144/2002. Při návrhu dalšího rozvoje území se mimo jiné zaměřit na možnosti nevyužívaných rozsáhlých výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci. (brownfields) Návrh uspořádání území bude zohledňovat specifické podmínky chráněných území. Horizont pro návrhové období k r. 2020. Lhůta aktualizace se navrhuje po 2 letech. v rámci návrhu koncepce vycházet ze závěrů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006 2015, která je jedním z významných dlouhodobých koncepčních dokumentů, určujících hlavní směr rozvoje Královéhradeckého kraje. V rámci přípravy tohoto dokumentu byla stanovena vize rozvoje do roku 2020 a globální cíl: "Královéhradecký kraj, místo pro kvalitní život" "Královéhradecký kraj jako atraktivní, dynamický, ekonomicky silný a sociálně stabilní region s vysokou životní úrovní srovnatelnou s vyspělými regiony sjednocené Evropy a s respektováním zásad trvale udržitelného rozvoje a úctou k tradicím" "Začlenit region ve všech aspektech rozvoje do integrovaného evropského prostoru. Zajistit kvalitní životní podmínky všem obyvatelům Královéhradeckého kraje. Vytvořit podmínky pro ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost regionu. Zlepšit sociální stabilitu a vzdělanostní strukturu regionu. Zvýšit kvalitu životního prostředí. Dosáhnout vyváženého růstu celého regionu při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje" 5) Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů a výhledů. Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km. V severozápadním okraji Královéhradeckého kraje se nachází celek Jičínské pahorkatiny, na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) 6
v Krkonoších. Nejníže položeným bodem je hladina Labe v místě, kde opouští území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m. Největší část území kraje zaujímá česká křídová pánev, kterou tvoří převážně pískovce a opuky. Celé toto území je významné z hlediska výskytu vydatných kolektorů podzemní vody. Křídové sedimenty jsou ve velkém rozsahu a mocnostech pokryté kvartérními sedimenty (hlínami, štěrky, písky), které jsou kromě ložiskově geologického hlediska rovněž důležité z hlediska výskytu kolektorů podzemní vody. Na kvartérních hlínách vznikly nejbonitnější půdy (červenozemě, hnědozemě) s výhodnými podmínkami pro zemědělské hospodaření. Při hranicích s Polskem vystupují červeně zbarvené permské pískovce a slepence, které místy obsahují morfologicky výrazné vulkanity - porfýry (Vraní hory) a melafyry (Kozákov). V okolí Svatoňovic jsou karbonské sedimenty s polohami dříve těženého černého uhlí. Hranice mezi sedimenty a horninami krystalinika jsou často tektonické, tj. zlomové. Významný je především hronovsko-poříčský zlom, na který jsou vázány vývěry minerálních vod v Náchodě (Běloves) a Hronově a na kterém se v nedávné minulosti vyskytlo středně silné zemětřesení. Hlavní části Krkonoš a Orlických hor jsou tvořeny krystalinikem, tj. metamorfovanými a vyvřelými horninami. Jsou to různé typy fylitů, svorů, rul, které místy obsahují polohy vulkanických hornin a čočky mramorů. Do metamorfovaných hornin pronikly masivy žul, např. krkonošsko-jizerský masív, jehož horniny jsou kvalitním stavebním materiálem. K nejmladším horninám patří místy se vyskytující čediče, pronikající většinou křídovými sedimenty a tvořící morfologicky významné elevace (např. Trosky). Rozlohou 4 758 km 2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy. K 1. 1. 2004 představovala zemědělská půda 58,8 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,7 % a lesy pokrývaly území z 30,9 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje okres Rychnov nad Kněžnou s 21,0 % a zbytek území se rovnoměrně zhruba po 18 % dělí mezi tři zbývající okresy. Ke konci roku 2004 měl Královéhradecký kraj celkem 547 296 obyvatel, což je 5,4 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s téměř 160 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší s 77 031 obyvateli je okres Jičín. Hustotou 115 obyvatel na km² kraj nedosahuje celorepublikového průměru 130 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatel na km 2 ) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (79 obyvatel na km 2 ). Ze všech krajů v republice po hl. m. Praze má Královéhradecký kraj největší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (14,7 %). Průměrný věk mužů (38,4 let) i žen (41,6 let) je rovněž nad republikovým průměrem. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15-64 let byl v okrese Trutnov. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku. Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko, Orlické hory a Český ráj, jehož území bylo zapsáno mezi Geoparky UNESCO. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 4,8 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 90,2 % republikového průměru a je mezi kraji na 5. pozici (po hl. m. Praze, Jihomoravském, Plzeňském a Jihočeském kraji). 7
Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2004 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem 251 tisíc osob, z toho necelých 30 % v průmyslu, 13,4 % v obchodě, opravách motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, 8,9 % ve stavebnictví a 5,4 % v zemědělství. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, řepky a kukuřice, významná je též produkce brambor a cukrovky. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2004 činil 4,3 %. V roce 2004 se v kraji v 966 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 951 tisíc hostů, z toho více než 298 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa, Polska a Nizozemska. Průměrná doba pobytu dosáhla pěti dní. Z celkového počtu 43 turistických oblastí vymezených pro domácí cestovní ruch se na území Královéhradeckého kraje nacházejí Podzvičínsko, Kladské pomezí, Hradecko, Krkonoše východ, až na území sousedních krajů zasahují turistické oblasti Český ráj, Orlické hory a Podorlicko a Krkonoše - střed. V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl jako jeden z euroregionů působících na polsko-českém příhraničním území. (Zdroj: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2005) vytvořit územně technické podmínky podle charakteru jednotlivých oblastí za účelem rozvoje vnitřních sil a zvýšení životní úrovně obyvatel, navrhnout rozvojové plochy nadmístního významu pro průmyslovou výrobu, přičemž je koncentrovat do větších sídel a rozvojových os (podél D11, R11 a R35), pro ekonomicky slabší regiony vytvořit územní podmínky pro možnost nabídky ploch pro podnikání, zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které určují charakter poloviny území kraje, vytvořit podmínky pro rozvoj a pro zkvalitnění služeb v cestovním ruchu a rekreaci, sportu a lázeňství včetně vytvoření podmínek pro navazující služby, které lze na celém území kraje považovat za jeden z nejvýznamnějších perspektivních zdrojů prosperity území. 6) Požadavky na rozvoj řešeného území a jednotlivých obcí, s ohledem na vzájemné vztahy, funkce v osídlení a na hodnoty území nadmístního významu. Při řešení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje se zaměřit především na ty územní problémy, které mají nadmístní charakter a svými důsledky překračují rámec jednotlivých obcí. Při vytváření koncepce rozvoje osídlení sídelní struktury respektovat založené rozvojové osy a přitom: vycházet ze skutečnosti, že struktura osídlení (síť sídel) je stabilizovaná a není potřeba vznik nových sídel, vycházet ze stanovených urbanizačních os, jako hlavní osy rozvoje území považovat trasy komunikací D11, R35 a R11, popřípadě komunikace I. tříd. 8
Při návrhu uspořádání území brát zřetel na specifičnost daného území a přitom vycházet z jeho přírodních, kulturních a sociálních hodnot, jakož i dalších jeho vlastností a podmínek při respektování limitů využití území. Koncepcí vytvořit podmínky pro rozvoj území ve všech jeho oblastech při respektování stabilizace, případně i nárůstu trvale bydlících obyvatel. Při vytváření koncepce rozvoje jednotlivých funkcí osídlení respektovat, případně řešit: výrobní funkce směřovat do hlavních urbanizačních os, z hlediska zemědělské výroby vymezit území pro intenzivní zemědělské využití vhodné, problémové a území s důrazem na ochranu krajiny, vymezit hospodářsky slabé regiony, formulovat nezbytná opatření pro udržitelný rozvoj daného území. Při řešení rekreace stanovit charakter přípustného rozvoje rekreace, cestovního ruchu (turismu), stanovit limity a regulativy tohoto rozvoje s ohledem na únosnost daného území. Problematiku cestovního ruchu řešit v krajinných rekreačních celcích v širší návaznosti na okolní území. Zabývat se možnostmi případného propojení jednotlivých atraktivit cestovního ruchu liniemi turistickými, cyklistickými a lyžařskými stezkami nadmístního významu, včetně propojení dopravními systémy při respektování požadavků ochrany přírody a krajiny. Respektovat lázeňská sídla, lázeňství rozvíjet dobudováním lázeňsko - rekreační vybavenosti. Respektovat požadavky ochrany relativně málo narušeného prostředí, které je zastoupeno zejména: - Krkonošským národním parkem, - CHKO Broumovsko, Český ráj a Orlické hory, - vyhlášenými a k vyhlášení navrženými zvláště chráněnými územími, - lokalitami splňujícími kritéria pro zařazení do sítě NATURA 2000, - národními přírodními rezervacemi/památkami, přírodními parky, - územím, které bylo zapsáno Geoparkem Český ráj UNESCO. Při zpracování územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje lze za hodnoty nadmístního významu považovat zejména: - vyhlášená a k vyhlášení navržená zvláště chráněná území přírody včetně, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, - územní systém ekologické stability regionálního a nadregionálního významu, - památkově chráněné soubory staveb, - krajinné zóny a přírodní parky, - charakteristická venkovská území, - území v ochranných pásmech lázeňských léčivých zdrojů a v ochranných pásmech vodních zdrojů - archeologická naleziště, - zemědělskou půdu v nejvyšších bonitních třídách, - komplexy lesních porostů a lesy zvláštního určení, - rekreační prostory a území soustředěného cestovního ruchu, - území nadmístně významných rozvojových zón, - území letišť, 9
- chráněná ložisková území, dobývací prostory a registrované prognózní zdroje nerostných surovin, - lokality výskytu živočišných a rostlinných druhů regionálního a nadregionálního významu se zaměřením na druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné - informaci o zápisu Geoparku Český ráj UNESCO 7) Požadavky vyplývající ze schválených územně plánovacích dokumentací, z programů rozvoje krajů, okresů a obcí, strategie regionálního rozvoje České republiky, celorepublikových územně technických podkladů. Při zpracování územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje vycházet z územně plánovacích dokumentací velkých územních celků: Schválené územní plány velkých územních celků na území Královéhradeckého kraje: územní plán velkého územního celku Trutnovsko náchodsko (schválen Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 14. 10. 2004) územní plán velkého územního celku Hradecko pardubické sídelní regionální aglomerace (schválen Vládou ČSSR dne 18. 5. 1988, jeho 1. změna a doplněk schválena Vládou ČR dne 12. 2. 1997 a 2. změna a doplněk schválena Vládou ČR dne 26. 2. 2001) územní plán velkého územního celku Krkonoše (schválen Vládou ČR dne 9. 11. 1994) Rozpracované územní plány velkých územních celků na území Královéhradeckého kraje: koncept řešení územního plánu velkého územního celku okresu Jičín (veřejně projednán v roce 2005, projektant Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové) návrh územního plánu velkého územního plánu Adršpašsko Broumovsko (veřejně projednán v roce 2005, projektant Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové) návrh územního plánu velkého územního plánu Orlické hory a podhůří (veřejně projednán v roce 2004, projektant T-plan, s. r. o. Praha) Při akceptování řešení ze schválených územních plánů velkých územních celků na území Královéhradeckého kraje se zaměřit na: prověření aktuálnosti řešení rozvojových ploch nadmístního významu, prověření aktuálnosti řešení koridorů liniových staveb (technická infrastruktura, doprava) nadmístního významu, prověření aktuálnosti stanovených limitů řešeného území, územního systému ekologické stability a dalších území speciálních zájmů. Při prověřování aktuálnosti využít rovněž schválených územně plánovacích dokumentací obcí. Po zhodnocení z hlediska aktuálnosti, koordinace celého území kraje a koordinace s územně plánovacími dokumentacemi měst a obcí převzít z jednotlivých územních plánů velkých územních celků projednaná a schválená řešení nadmístního významu. Vycházet ze závěrů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006 2015. 10
Při vytváření koncepce územního plánu velkého územního celku vycházet z koncepčních a rozvojových dokumentů Královéhradeckého kraje: Oblast životního prostředí a zemědělství Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 32/1149/2004) Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 30/1010/2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 29/961/2004) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje verze 04/2004 (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 29/962/2004) Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 28/910/2004) Koncepce zemědělské politiky na území Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 26/819/2004) Koncepce odpadového hospodářství na území Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 15/321/2002) Oblast dopravy Generel Silniční dopravy Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 10/612/2006) Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 31/1103/2004) Oblast regionálního rozvoje a územního plánování Akční plán územní energetické koncepce (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 8/436/2005) Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 26/813/2004) Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usn. č. 19/468/2003) Při zpracování územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje vycházet ze zpracovaných popř. rozpracovaných územně plánovacích a dalších podkladů: Urbanistická studie Návrh lokalizace průmyslových zón ve vazbě na dálnici D11 (Transconsult s. r. o. Hradec Králové, 2003) Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje (Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové, 2004) Průzkumy a rozbory územního plánu velkého územního celku Krkonoše (Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové, 2005) Studie přístupnosti a využití potenciálu Polsko Královéhradeckého příhraničí (Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové, 2003) Územní prognóza jádrového území Hradecko pardubické aglomerace (T-plan s. r. o., Praha, 2003) Modrý pás Labe, Plánovací atlas a plánovací příručka I. a II. etapa (Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové, 2004/2005)projekt zpracovaný pro rozvoj cestovního ruchu v rámci programu 11
INTERREG II C, Modrý pás Orlice, Plánovací atlas a plánovací příručka III. etapa (Surpmo, a.s., projektové středisko Hradec Králové, 2005/2006) - v současné době rozpracované územně plánovací podklady: Vyhledávací studie možného propojení dálnice D11 MUK Kocbeře a křižovatky silnic I/16 a II/299 (Hostinné) (Surpmo, a. s., projektové středisko Hradec Králové) Krajská studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek surovin se zřetelem na ložiska stavebních surovin Královéhradeckého kraje (UNIGEO, a.s. Ostrava) Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Královéhradeckého kraje (Atelier T-plan, s. r. o. Praha) Urbanistická studie Potenciál území Kuksu a okolí (Surpmo, a. s., projektové středisko Hradec Králové, 2006) Královéhradecký kraj tvoří společně s Pardubickým a Libereckým krajem region soudržnosti NUTS II Severovýchod. Při zpracování územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje zohlednit Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Koordinovat řešení s výstupy z programů vyplývajících z přeshraniční spolupráce kraje, obcí a měst podél státní hranice s Polskou republikou v rámci Euroregionu Glacensis a rozvojové programy obcí a mikroregionů, pokud nejsou v rozporu se záměry rozvoje kraje nebo limity využití kraje. Při řešení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje vycházet z připravovaných nebo již schválených závěrů celorepublikových dokumentů: pořizované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR Politika územního rozvoje ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 2013, Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, pořizované Ministerstvem životního prostředí ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR, schválena Vládou ČR dne 8. 12. 2004 Státní politika životního prostředí pro léta 2004 2010, schválená Vládou ČR dne 17. 3. 2004 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený Vládou ČR dne 17. 6. 1998 Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, schválená Vládou ČR dne 25. 5. 2005 pořizované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR Surovinová politika v oblasti nerostných surovin, Státní energetická koncepce ČR, schválena Vládou ČR dne 10. 3. 2004 pořizované Ministerstvem dopravy ČR Dopravní politika 2005 2013, schválena Vládou ČR dne 13. 7. 2005 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, schválena Vládou ČR dne 7. 7. 2004. Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury GEPARDI, (základní strategický dokument, přímo navazující na schválený dokument Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 ) pořizované MZE ČR Plán hlavních povodí ČR Plán oblasti povodí Horního a středního Labe (pořizováno ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a Povodí Labe, s. p.) Strategie ochrany před povodněmi, schválená usnesením Vlády ČR č. 382 dne 19. 4. 2000 Koncepce vodohospodářské politiky MZE ČR, pro období po vstupu do EU (2004 2010); schválená Vládou ČR usnesením ze dne 16. 6. 2004, č. 617 12
a dále materiály jako Územně technický podklad - Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability, Natura 2000, případně další. 8) Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí, zdravých životních podmínek, na využitelnost přírodních zdrojů a ochranu krajiny (včetně ochrany zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa) a na územní systémy ekologické stability. Požadavky na ochranu vod vycházet z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje a Směrného vodohospodářského plánu respektovat ochranná pásma povrchových a podzemních vodních zdrojů chránit území v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a přírodních vod lázeňských míst zohlednit zranitelné oblasti (nařízení vlády č. 103/2003 Sb.) a skutečnost, že Česká republika byla vyhlášena jako citlivá oblast (nařízení vlády č. 61/2003) Požadavky na ochranu ovzduší a omezení hluku vycházet z dokumentu Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje lokalizovat nadmístní zdroje znečištění ovzduší zohlednit Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) respektovat platná ochranná hygienická pásma nadmístního významu Požadavky týkající se odpadového hospodářství vycházet z Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje při návrhu koncepce územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje respektovat výskyt lokalit starých ekologických zátěží řešit problematiku starých ekologických zátěží nadmístního významu Požadavky týkající se ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) chránit území s nejkvalitnějšími zemědělskými půdami a pozemky určené k plnění funkce lesa Požadavky na ochranu přírody a územní systém ekologické stability vycházet z Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje vymezit prvky územního systému ekologické stability regionálního a nadregionálního významu zohlednit soustavu chráněných území Evropských společenstev zvané Natura 2000, které je základním požadavkem vycházejícím z právních předpisů Evropské unie na ochranu přírody respektovat ochranu zvláště chráněných území přírody Královéhradeckého kraje vyhlášených dle ustanovení 14 zákona č. 114/1999 Sb., případně navržených k vyhlášení, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, územního systému ekologické stability (regionálního a nadregionálního významu), přírodních parků respektovat lokality výskytu živočišných a rostlinných druhů regionálního a nadregionálního významu se zaměřením na druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné 13
V Královéhradeckém kraji se nachází: - 1 národní park (Krkonošský národní park) - 5 přírodních parků (Hrádeček, Les Včelný, Sýkornice, Orlice, Údolí Rokytenky a Hvězdné) - 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO Orlické hory, CHKO Broumovsko, CHKO Český ráj) - 5 národních přírodních rezervací (NPR) (Žehuňská obora, Žehuňský rybník, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Bukačka, Trčkov), - 1 národní přírodní památka (NPP) Babiččino údolí - 38 přírodních rezervací (PR) 4 PR v okrese Hradec Králové - Bludy, Chropotinský háj, Hoříněveská bažantnice, Trotina; 7 PR okres Jičín Miletínská bažantnice, Kamenná hůra, Kováčská bažantnice, Údolí Plakánek, Podtrosecká údolí, Prachovské skály, Úlibická bažantnice; 6 PR v okrese Náchod Dubno, Peklo u Nového Města nad Metují, Šestajovická stráň, Zbytka, Křížová cesta, Ostaš; 20 PR v okrese Rychnov nad Kněžnou Bažiny, Kostelecký zámecký park, Modlivý důl, Skalecký háj, U Houkvice, Ve Slatinské stráni, Zámělský borek, Bedřichovka, Černý důl, Hořečky, Hraniční louka, Jelení lázeň, Komáří vrch, Neratovské louky, Pod Vrchmezím, Pod Zakletým, Rašeliniště Kačerov, Sedloňovský vrch, Zemská brána, Trčkovská louka; 1 PR v okrese Trutnov Vřešťovská bažantnice, - 68 přírodních památek (PP) 11 PP v okrese Hradec Králové Bělečský písník, Pamětník, Černá stráň, Roudnička a Datlík, Na bahně, Sítovka, Na Plachtě I., Na Plachtě II., U císařské studánky, U sítovky, Orlice 30 PP v okrese Jičín Bělohradská bažantnice, Byšičky, Cidlinský hřeben, Dubolka, Farářova louka, Homolka, Hřídelecká hůra, Chyjická stráň, Kalské údolí, Kazatelna, Křižánky, Libunecké rašeliniště, Meziluží, Na víně, Nad Blatínou, Novopacký vodopád, Oborská luka, Ostuženské rybníky, Rybník Jíkavec, Rybník Kojetín, Rybník Mordýř, Rybník Vražda, Stav, Strž ve Stupné, Svatá Anna, Údolí Bystřice, Údolí Javorky, Veselský háj a rybník Smrkovák, Zebín, Žlunické polesí 4 PP v okrese Náchod Louky v České Čermné, Rašelina, Borek, Kočičí skály 12 PP v okrese Rychnov nad Kněžnou Louky u Broumaru, Na Hadovně, U Černoblatské louky, U Čtvrtečkova mlýna, U Glorietu, Vodní tůň u Borohrádku, Rašeliniště pod Pětirozcestím, Orlice (pozn. součást PP v okrese Hradec Králové), Rašeliniště pod Předním vrchem, Sfinga, U Kunštátské kaple, Velké louka 11 PP v okrese Trutnov Boberská stráň, Černohorská rašelina, Čertovy hrady, Herlíkovické štoly, Klínový potok, Labská soutěska, Lom Strážné, Prameny Labe, Prameny Úpy, Rýchory, Slunečná stráň - evropsky významné lokality (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) 14
Žehuň obora, Údolí Plakánek, Kozlov Tábor, Podtrosecká údolí, Perna, Hrádeček, Miletínská bažantnice, Babiččino údolí Rýzmburk, Nechanice Lodín, Březinka,Veselský háj, Žaltman, Broumovské stěny, Adršpašsko-teplické skály, Trčkov, Panský vrch, Vražba, Zadní Machová, Bystřice, Červená Třemešná rybník, Slatinná louka u Roudničky, Divoká Orlice, Dubno - Česká Skalice, Halín, Chlumec - Karlova Koruna, Javorka a Cidlina Sběř, Libosad obora, Kačerov, Kanice - lesní rybník, Labe Hostinné, Lukavecký potok, Metuje a Dřevíč, Nadslav, Olešnice, Opočno, Rybník Smrkovák, Rybník Spáleniště, Stará Metuje, Týnišťské Poorličí, Uhřínov Benátky, Víno, Bílá Třemešná, Častolovice zámek, Jičíněves zámek, Josefov pevnost, Kost, Pevnost Dobrošov, Staré Hrady zámek, Štola Portál, Luční potok v Podkrkonoší, Krkonoše, Zbytka, Orlické hory sever, Peklo, Byšičky, Orlice a Labe - ptačí oblasti Ptačí oblast Broumovsko (nařízení vlády č. 20/2005 Sb.), Ptačí oblast Žehuňský rybník - Obora Kněžičky (nařízení vlády č. 531/2004 Sb.), Ptačí oblast Orlické Záhoří (nařízení vlády č. 532/2004 Sb.), Ptačí oblast Krkonoše (nařízení vlády č. 600/2004 Sb.), Ptačí oblast Rožďalovické rybníky (nařízení vlády č. 600/2004 Sb.), 9) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem. Na území Královehradeckého kraje se nachází velké množství kulturních památek, mnoho cenných církevních a světských objektů. V rámci řešení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje je nezbytné respektovat zásady ochrany kulturních památek a regulativy památkově chráněných území. Respektovat vyhlášené národní kulturní památky: areál zámku Náchod, areál zámku Opočno, areál hospitálu Kuks, Betlém v Novém lese u Kuksu (Stanovice), benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha v Broumově, kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, muzeum v Hradci Králové, zámek Hrádek u Nechanic, soubor pevnostního systému Dobrošov, Babiččino údolí se zámkem v Ratibořicích a Třebechovický betlém. Respektovat vyhlášené památkové rezervace a zóny a jejich ochranná pásma: městské památkové rezervace: Hradec Králové, Jičín, Josefov, Nové Město nad Metují, vesnické památkové rezervace: Křinice, Vesec u Sobotky, ostatní památkové rezervace: obec Kuks s přilehlým komplexem Hospitálu a souborem plastik v Betlémě, městské památkové zóny: Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné, Hradec Králové, Jaroměř, Náchod, Nový Bydžov, Opočno, Pecka, Pilníkov, Police nad Metují, Rokytnice v Orlických horách, Rychnov nad Kněžnou, Sobotka, Stárkov, Trutnov, Vrchlabí, Žacléř, Železnice, vesnické památkové zóny: Dolní Vernéřovice, Chotěborky, Karlov, Libeň, Malá Úpa - Šímovy Chalupy, Nové Smrkovice, Pec pod Sněžkou - Modrý Důl, Pec pod Sněžkou - Velké Tippeltovy Boudy, Radvanice, Skalka, Studeňany, Štidla, Vysočany, krajinná památková zóna v části území bojiště bitvy u Hradce Králové. Respektovat archeologické nemovité kulturní památky a území s archeologickými nálezy. 15
Zajistit územní ochranu také dosud nevyhlášeným památkovým souborům a objektům nadmístního významu a posoudit potřeby památkové ochrany dalších území a objektů. Zohlednit připravené návrhy na další ochranu kulturních hodnot v území nadmístního významu. 10) Požadavky na vymezení významných rozvojových ploch, území speciálních zájmů a na občanské vybavení nadmístního významu, to je takových ploch, území a vybavení, které významem, rozsahem nebo důsledky mohou zasáhnout a ovlivnit podmínky využívání území více obcí. Při řešení se zaměřit na ty územní problémy, které v souladu s potřebami celkové koncepce rozvoje kraje mají nadmístní charakter a svými důsledky v území překračují rámec jednotlivých obcí. Obecně: popsat a okomentovat návrh vymezení jednotlivých rozvojových ploch tak, aby byl vysvětlen jejich nadmístní význam, bylo zdůvodněno jejich vymezení v územním plánu velkého územního celku. Dále blíže specifikovat podmínky jejich využití (například nároky na podmiňující nadmístní investice). Rozvojové plochy pro podporu ekonomického rozvoje nadmístního významu (výroba, výrobní služby, sklady, zemědělství, rekreace a cestovní ruch) navrhovat: - v hlavních urbanizačních osách a zónách (s vyššími nároky na dopravní a technickou infrastrukturu), - v ekonomicky slabších regionech a v oblastech venkovského charakteru k preferování vhodného podnikání podporujícího ekonomický růst, - zabývat se možnostmi přestavby a využití stávajících areálů (brownfields), - rozvojové plochy navrhnout tak, aby pokud možno nedocházelo ke kolizi s rozvojovými záměry jednotlivých obcí (obsaženými v jejich schválené územně plánovací dokumentaci, např. pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost atd.), - řešit vhodné plochy pro soustředěnou rekreaci nadmístního významu při dodržení zásad trvale udržitelného rozvoje, v ochranářsky cenných územích prosazovat jen takové formy rekreace, které nesměřují k nadměrnému zatížení rekreační návštěvností; přičemž rekreačně sportovní centra, ubytovací zařízení s odstavnými parkovišti zřizovat pokud možno mimo tyto oblasti. - v rámci revitalizace ploch nadmístního významu, jakými jsou například vytěžené oblasti nebo opuštěné průmyslové oblasti, navrhnout jejich vhodné funkční využití. Vymezit významné rozvojové plochy pro podporu lidských zdrojů nadmístního významu (bydlení, občanská vybavenost) a navrhnout je tak, aby pokud možno nedocházelo ke kolizi s rozvojovými záměry jednotlivých obcí (obsaženými v jejich schválené územně plánovací dokumentaci, např. pro průmyslovou výrobu, sklady atd.). Při vymezování rozvojových ploch respektovat požadavky na ochranu přírody a krajiny, rozšiřování, příp. výstavbu pokud možno orientovat do stávajících sídelních struktur. Prověřit a specifikovat v území takové plochy nadmístního významu, které svým významem naplňují potřebu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících ze zvláštních přepisů např. na úseku ochrany přírody a krajiny, půdy, lesa, ochrany obyvatelstva v krizových a havarijních situacích (území speciálních zájmů). 16
V oblasti speciálních zájmů rovněž věnovat pozornost oblasti lázeňství, a to jak z hlediska jejího rozvoje, tak i z hlediska respektování limitů využití území s touto oblastí související. 11) Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu. Koncepci územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje zaměřit na úseku dopravy na optimalizaci dopravní infrastruktury v řešeném území, a to všech jejích složek. Zabývat se požadavkem na kvalitní dopravní obslužnost všech oblastí Královéhradeckého kraje, a to jako předpoklad pro možnost posílení ekonomického a sociálního rozvoje všech oblastí. Dále řešit napojení Královéhradeckého kraje na vyšší nadřazenou dopravní síť. Výchozím podkladem pro řešení dopravy je celostátní koncepce Dopravní politiky 2005 2013 a dále Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje, Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje, Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje a schválené a rozpracované územní plány velkých územních celků včetně jejich změn. Aktuální záměry nadmístního významu, obsažené ve schválených územních plánech velkých územních celků, zpracovaných pro území Královéhradeckého kraje, budou převzaty bez věcných změn do územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje. Případná variantní řešení dopravy je třeba posuzovat s ohledem na ukazatel kvality ovzduší, hluku a případných zdravotních rizik a na ochranu přírody a krajiny a pohodu bydlení. Vedení tras dopravní infrastruktury by měla být pokud možno přednostně navrhována mimo zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Při variantním řešení tras dopravních koridorů je třeba respektovat i ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb.) V řešení respektovat stávající silniční a železniční hraniční přechody s Polskou republikou a vycházet ze schválených územních plánů velkých územních celků, jež řeší problematiku hraničních přechodů. V územním plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje řešit propojení dopravní sítě Královéhradeckého kraje se sousedními vnitrostátními (např. sousední kraje) a přeshraničními regiony. V řešení dále prověřit v souvislosti s příhraniční turistikou hraniční přechody pro pěší a cyklisty nadmístního významu. Jako podklad například použít Studii přístupnosti a využití potenciálu Polsko Královéhradeckého příhraničí. V rámci řešení se zabývat koncepcí parkingů nadmístního významu (převážně v souvislosti se sportem a rekreací nadmístního významu), směřovat je do nástupních míst a uvažovat o jejich integraci s dalšími dopravními prostředky. Doporučit řešení principielní s ponecháním lokalizace na navazující územně plánovací dokumentaci. 11.1. Silniční doprava Při řešení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje vycházet z příslušných usnesení Vlády České republiky, z vládou schváleného materiálu Dopravní politika ČR 2005 2013, obsahujícího návrh na uspořádání a rozvoj sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Při zapracování výhledových kategorií silnic I. a II. třídy, dálnic a rychlostních silnic vycházet ze schválené Kategorizace silniční dálniční sítě do roku 2030 (Ředitelství silnic a dálnic - respektovat v současné době Ředitelstvím silnic a dálnic ČR aktualizovanou 17
Kategorizaci silniční sítě do roku 2030), a vycházet z Výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síť ČR v roce 2005. V odůvodněných případech navrhnout přehodnocení kategorií silnic I. a II. tříd. Výchozím podkladem pro zpracování bude řešení komunikací ze schválených a rozpracovaných územních plánů velkých územních celků nadmístního významu, včetně jejich změn řešících území Královéhradeckého kraje. Při řešení dále vycházet ze zpracovaného Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje a Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje. Zapracovat úsek koridoru a souvisejících ploch pro dálnici D 11 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť do územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje dle schváleného územního plánu velkého územního celku Hradecko pardubické sídelní regionální aglomerace, respektive její 2. změny a doplňku a vydaných územních rozhodnutích. Ze schváleného územního plánu velkého územního celku Trutnovsko - náchodsko zapracovat trasu koridoru rychlostní komunikace R 11 v úseku Jaroměř Královec. (návaznost na dálnici D11) V řešení územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje zohlednit vymezený koridor rychlostní komunikace R 35 Hradec Králové Úlibice dle schváleného územního plánu velkého územního celku Hradecko pardubické sídelní regionální aglomerace, respektive její 2. změny a doplňku. Přitom je třeba vycházet z obsahu Politiky územního rozvoje schválené Vládou ČR. Zároveň budou řešení v úseku Úlibice - Jičín - Turnov vycházet z navržených řešení obsažených v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku okresu Jičín v koordinaci s územně plánovacími dokumentacemi velkých územních celků sousedních krajů. Navrhnout případné úpravy tras rychlostních silnic, silnic I. třídy a významných silnic II. třídy jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace, případně odstranění dopravních závad, zmodernizování, případně návrh nových úseků, nepříznivě ovlivňujících plynulost a bezpečnost silničního provozu. (např. I/11, I/14,I/16, II/284, II/296, II/299, II/303). V rámci řešení navrhnout ucelený systém např. pro nákladní silniční dopravu ve vazbě na další druhy dopravy, zejména železniční.(logistická centra, překladiště) 11.2. Železniční doprava Železniční síť na území Královéhradeckého kraje lze považovat za stabilizovanou. V rámci celkového řešení (dopravní infrastruktura, cestovní ruch a rekreace, rozvojové plochy nadmístního významu...) navrhnout využití stávajících tras, včetně návrhu na jejich modernizaci, spočívající zejména ve zdvojkolejnění nebo elektrifikaci s ohledem na jejich nadmístní význam. Za zásadní akci na území Královéhradeckého kraje je ze strany Ministerstva dopravy ČR považovat optimalizaci tratě č. 031 Hradec Králové hl. nádraží Pardubice hl. nádraží, včetně zdvojkolejnění, se zvýšením traťové rychlosti na 120 km/hod, včetně odstranění míst s omezenou propustností v uzlech Hradec Králové a Pardubice, výhledově pak s rozšířením do Jaroměře (částečné zdvojkolejnění v úseku Předměřice nad Labem Smiřice). Modernizace tratě Pardubice Hradec Králové, včetně výstavby optimálního spojení mezi Hradcem Králové, Pardubicemi a Chrudimí formou tzv. Medlešické spojky patří mezi akce železniční infrastruktury, se kterými se počítá v připravovaném Generálním plánu dopravní infrastruktury ČR. V územním plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje prověřit aktuální požadavky na železniční spojení Královéhradeckého kraje se sousedními regiony 18
(včetně Polské republiky), a to jak z hlediska osobní, tak i nákladní dopravy a specifikovat problémová místa nadmístního významu s návrhem na jejich řešení. Jako podklad pro návrh řešení železniční dopravy využít podklady sledované Ministerstvem dopravy ČR a Správou železničních dopravních cest, s. r. o. V rámci koncepce železniční dopravy řešit využití železnice, jako jednoho z perspektivního druhu dopravy, z hlediska významu pro kraj, spočívající v propojení tří hlavních turistických regionů východních Čech, Krkonoš a Českého ráje a napojení cyklotras na železniční stanice. 11.3. Letecká doprava V územním plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje zhodnotit potenciál všech letišť v území, zvážit možnosti využití (včetně komerčních) s ohledem na případný rozvoj vnitrostátní letecké přepravy. Zohlednit využitelnost pro záchranné letecké služby. Pro zkvalitnění letištní sítě a ploch pro vzlety a přistání stanovit podmínky dalšího rozvoje stávajících letišť s ohledem na předpokládané potřeby území (zejména heliporty letecké záchranné služby, leteckou dopravu, aero-turistiku, letecké práce, letecký výcvik, sportovní létání, atd.), jejich napojení na silniční síť a zařazení do dopravní infrastruktury území. Zapracovat a respektovat neveřejné mezinárodní letiště Hradec Králové. Pro letiště Hradec Králové bylo stanoveno územním rozhodnutím ochranné hlukové pásmo. V řešení respektovat stávající veřejná vnitrostátní letiště Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jičín, Vrchlabí, Broumov, Velké Poříčí, Nové Město nad Metují, Jaroměř. Dále je třeba prověřit předpoklady všech letišť a jejich využitelnost ve vazbě na celkovou dopravní situaci Královéhradeckého kraje. Dále respektovat neveřejné vnitrostátní vrtulníkové letiště Nová Amerika a heliporty pro záchrannou leteckou službu Hradec Králové, Náchod a Trutnov. Respektovat zákonná a vyhlášená ochranná pásma všech ploch pro leteckou dopravu. 11.4. Vodní doprava Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí sledované vodní cesty určené vyhláškou Ministerstva dopravy ČR č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o přehradní nádrže Rozkoš a Pastviny, jejichž plavební provoz se řídí zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. Tato skutečnost bude územním plánem velkého územního celku Královéhradeckého kraje respektována. 11.5. Vodní hospodářství Jako podklad pro zpracování oblasti vodního hospodářství použít zejména Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, Směrný vodohospodářský plán č. 34 a dosud rozpracované či schválené územní plány velkých územních celků na území Královéhradeckého kraje včetně jejich změn. Aktuální záměry nadmístního významu ze schválených územních plánů velkých územních celků budou převzaty bez věcné změny do územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje. U významných toků vycházet z aktualizovaného seznamu (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Stanovit podmínky územního hájení vodních nádrží dle připravovaného Plánu hlavních povodí ČR a v případě územních střetů navrhnout jejich řešení. 19