VYBRANÉ POLICEJNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY S AKCENTEM NA SPOLUPRÁCI V RÁMCI SCHENGENSKÉHO PROSTORU

VYBRANÉ POLICEJNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY S AKCENTEM NA SPOLUPRÁCI V RÁMCI SCHENGENSKÉHO PROSTORU JUDr. Petr Kroupa, Ph.D.; email: kroupa21@seznam.cz Mgr. Jiří Víšek; email: visek@polac.cz Mgr. Radek Šula; email: radek.sula@mfcr.cz Policejní akademie České republiky v Praze Anotace: Předkládaný článek s názvem Vybrané policejní informační systémy s akcentem na spolupráci v rámci schengenského prostoru pojednává o policejních informačních systémech a jejich vztahu k policejní spolupráci, resp. mezinárodní policejní spolupráci, která je v současné době stále více aktuální i vzhledem k probíhající migrační vlně ze zemí Středního východu nebo Afriky. Klíčová slova: spolupráce. Informační systém, policejní informační systém, Schengen, Europol, Interpol, Annotation: This article called Selected police information systems focused on cooperation in schengen area deals about police information system and its relationship to police cooperation or international police cooperation which is in recent time still more and more actual due to current migration wave from countries of Middle East and Africa. Key words: cooperation. Information system, police information system, Schengen, Europol, Interpol,

Obsah ÚVOD... 3 1. Informační systémy... 3 2. Policejní informační systémy... 4 3. Informační systémy využívané cizineckou policií... 5 4. Systém CIS... 6 5. Schengenská dohoda... 8 a) Schengenský systém... 9 b) Europol... 9 c) Schengenský informační systém... 13 d) Vzájemná spolupráce Europolu a Interpolu... 14 ZÁVĚR... 16 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 17

Úvod V předkládaném článku se snažíme přiblížit nutnost a potřebnost informačních systémů v rámci zajišťování bezpečnosti na území České republiky a v rámci Schengenského prostoru. V jednotlivých částích článku definujeme základní kategorizaci informačních systémů Policie České republiky a informačních systémů, které jsou využívány v rámci evropské, resp. mezinárodní policejní spolupráce. Pátá kapitola vychází z teoretické analýzy platných evropských právních předpisů, kterými je Česká republika vázána. 1. Informační systémy Informační systém je systém pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod (programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování, uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení. Informační systém umožňuje komunikaci a zpracování informací. V komerčním sektoru je kvalita informačního systému alfou a omegou fungování firmy a klíčem k přežití na trhu. Náklady na takovéto informační systémy svojí nezbytnost odrážejí a jsou zpravidla velice vysoké. Počítačové informační systémy jsou dnes extrémně důležité pro organizace všeho druhu. Využívají se téměř všude např. ve zdravotnictví, školství, podnikové logistice, veřejné správě, krizovém řízení, bankách, obchodech, v cestovních kancelářích, u Armády ČR, u policie apod. Tyto údaje (nebo též data), jsou důležité a musí se pečlivě ukládat, spravovat a zpracovávat, což je právě úlohou informačních systémů. V širším slova smyslu lze ovšem za informační systém prohlásit jakýkoli systém informací, který je nějakým způsobem uspořádaný. Informační systémy se mohou vést i manuálně, bez pomocí počítačů. Informační systémy můžeme dělit podle různých hledisek např.: IS POLICEJNÍ - např. veřejnosti nepřístupný intranet; IS OBECNÝ např. výběr automobilů v autobazarech; 3

IS SPECIÁLNÍ např. SIS. 2. Policejní informační systémy Policie pracuje s množstvím databází a informací, které pak využívá v praxi. Je nutné, aby databáze byly co nejpřesnější, nejpřehlednější a k okamžitému využití. Jejich využití ve výkonu služby je maximální. Policie vytváří informační systémy pro zkvalitnění a zefektivnění svojí činnosti, která často vede k rychlému dopadení pachatele, ale nejenom to. Většina policejních systémů jsou veřejnosti nepřístupné. Za prvé je toto zajištěno vnitřní sítí INTRANET, kde je nutné se přihlásit pod loginem a za druhé většina informačních systémů je zabezpečena dalším heslem, nutných k přihlášení se do těchto systémů. Některé informační systémy využívané policií: PATROS informační systém určený k využívání při pátrání po hledaných osobách, pohřešovaných osobách, osobách neznámé totožnosti, totožnosti mrtvol neznámé totožnosti a kosterních nálezů; PATRMV pátrání po motorových vozidlech; IS KONTROLA evidence kontrolovaných osob s údaji o datu kontroly, osobě, zda byla v přítomnosti jiné osoby, zda byla v MV, místo kontroly a čas kontroly; D-ZBRANĚ- evidence legálně hlášených zbraní; SIS Schengenský informační systém; KSU kriminalisticky sledovaná událost pátrání po věcech; UDÁLOST jedná se o informační systém, který eviduje všechny události v kraji, na které policie nějakým způsobem reagovala; ENO jedná se o evidenci nežádoucích osob; CIS cizinecký informační systém; ETŘ evidence trestního řízení, jeho databáze RECEPCE ETŘ; AISU informační systém, který vygeneruje fotografii osoby i ostatní údaje k osobě; ZOP zájmové osoby policie. 4

Informačních systémů využívá Policie ČR daleko větší množství, než je výše uvedeno. Každá složka policie využívá jiné sběry dat a informací. Cizinecká policie využívá ve větší míře jiné informace než například Odbor zbraní a střeliva. Odbor vnitřní kontroly si vede zcela jinou informační evidenci než například oddělení dopravních nehod. 3. Informační systémy využívané cizineckou policií Nejčastěji používaný informační systém u cizinecké policie je CIS Cizinecký informační systém. Jeho provozování upravuje pokyn policejního prezidenta č. 266/2015 Sb., o informačním systému cizinců, ve znění pozdějších předpisů. Systém CIS je automatizovaně a manuálně aktualizovaný informační systém provozovaný celoplošně Policií České republiky na základě právního předpisu. Správcem systému CIS je ředitelství služby cizinecké policie a provozovatelem je Odbor informatiky a provozu informačních technologií Policejního prezidia České republiky. Vkladatelským pracovištěm do systému CIS je Ředitelství služby cizinecké policie, Odbor cizinecké policie krajského ředitelství a Odbor azylové a migrační politiky. Dalším velmi využívaným informačním systémem je SIS Schengenský informační systém. Jeho provozování upravuje pokyn ředitele Ředitelství služby cizinecké policie č. 51/2013 Sb., o postupu při používání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), ve znění pozdějších předpisů. Předmětem tohoto pokynu je stanovit jednotný postup orgánů cizinecké policie České republiky při používání Schengenského informačního systému druhé generace, zejména při prověřování a postupu při nalezení (ztotožnění) záznamu. 5

4. Systém CIS Evidence v systému CIS: 1) ENO evidence nežádoucích osob, slouží k vedení údajů o osobách, jimž nelze umožnit vstup na území České republiky. Je propojena s jinými informačními systémy. 2) SPS evidence spisovna, slouží k vedení údajů o spisech vedených k cizincům v listinné podobě. Propojuje záznamy s evidencí nežádoucích osob. Umožňuje například tisk kartotéčního lístku ke spisu vedenému v listinné podobě. 3) EVIC evidence vízových cizinců, slouží k vedení údajů souvisejících se vstupem a odjezdem vízového cizince z území České republiky. Umožňuje např. založení příjezdové a odjezdové části hraniční průvodky, tisk vízového štítku nebo umožňuje prohlížení záznamů dříve založených v této evidenci. 4) TDU evidence trvale a dlouhodobě usídlených cizinců, azylantů a osob požívajících doplňkovou ochranu. Slouží k vedení údajů o stavu řízení ve věci žádosti o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu a údajů o cizincích, kterým byl udělen azyl anebo doplňková ochrana. Dále např. provádí lustrace a umožňuje nahlížení záznamů v evidenci daktyloskopovaných cizinců prostřednictvím identifikátoru čísla Daktyloskopické karty. Je propojená s evidencí územních zákazů pobytu. 5) UZP evidence územních zákazů pobytu, slouží k vedení údajů o územním zákazu pobytu uloženému cizinci ve správním nebo trestním řízení. Umožňuje např. při vkládání záznamu o územním zákazu pobytu, je-li cizinec veden v evidenci TDU, propsat z této evidence fotografii, jméno, příjmení, datum nar. a státní příslušnost. Dále např. umožňuje k záznamu vložit naskenované rozhodnutí správního orgánu nebo soudu o územním zákazu pobytu. Evidence je propojená s evidencí TDU prostřednictvím identifikátoru jména, data narození a státní příslušnosti. 6) POZ evidence pozvání, slouží k vedení údajů o zvoucích a zvaných osobách v rozsahu tiskopisu pozvání. Umožňuje např. prostřednictvím funkcionality základní nebo podrobné lustrace provést lustraci zvoucí nebo zvané osoby 6

nebo spolucestující osoby (manžel, manželka). Dále provádí ověření registračních údajů o právnických a podnikajících fyzických osobách (IČ) v obchodním rejstříku. 7) UBY evidence hlášení o ubytování cizinců, slouží k vedení údajů souvisejících s hlášením místa pobytu cizince na území České republiky v rozsahu přihlašovacího tiskopisu. Umožňuje např. ubytovateli oznamovat ubytování cizince prostřednictvím webové brány v rozsahu údajů vedených v domovní knize nebo umožňuje vyhledat ubytovatele podle jeho registračního čísla (identifikátor ubytovatele IDUB), názvu nebo jeho adresy. 8) PRE evidence přestupků cizinců, slouží k vedení údajů o přestupcích a správních deliktech spáchaných cizincem nebo právnickou nebo podnikající fyzickou osobou podle právního předpisu. Je propojená s informačním systémem ETŘ, který do systému CIS předává údaje o přestupcích cizinců řešených v blokovém řízení. 9) ZCH evidence cizinců zajištěných v zařízení, slouží k vedení údajů o cizincích, kteří na základě rozhodnutí o zajištění vykonávají zajištění v zařízení podle právního předpisu. Tato evidence např. umožňuje prohlížení záznamů v evidenci správních a soudních vyhoštění (VYH) prostřednictvím identifikátoru čísla jednacího nebo generování tiskových sestav týkajících se: a) umístění cizinců v zařízení, b) ubytování podle místa v zařízení, c) početního přehledu cizinců (za určité období, ke konkrétnímu dni, počet žadatelů o azyl v zařízení, ukončení lhůty zajištění). 10) AZYL evidence žadatelů o mezinárodní ochranu, slouží k vedení údajů o podaných žádostech cizinců o mezinárodní ochranu. 11) VYH evidence správních a soudních vyhoštění, slouží k vedení údajů souvisejících s realizovaným správním nebo soudním vyhoštěním. Je propojená např. s evidencí cizinců zajištěných v zařízení a s evidencí totožnosti cizinců prostřednictvím identifikátoru čísla jednacího. 12) TOT evidence totožnosti cizinců, slouží k vedení žádosti o zjištění totožnosti cizince cestou zastupitelských úřadů. Je propojená např. s evidencí žadatelů 7

o mezinárodní ochranu a s evidencí cizinců zajištěných v zařízení prostřednictvím identifikátoru čísla jednacího. 13) ZZD evidence ztracených a odcizených dokladů, slouží k vedení údajů o ztrátě nebo odcizení, podvodném získání dokladu vydaného cizinci, dokladu neplatného nebo dokladu nevydaného (bianco). 14) DKT evidence daktyloskopovaných cizinců, slouží k vedení a zpracování údajů souvisejících s daktyloskopováním cizinců. Evidence je propojená s informačním systémem AFIS, který systému CIS předává údaje o daktyloskopovaném cizinci, kterému byly nasnímány otisky prstů a dlaní v elektronické podobě. 15) PZR evidence pozorka, slouží k vedení dalších údajů o cizincích nebo osobách v souvislosti s plněním úkolů podle právního předpisu. Evidence pozorka např. obsahuje ve formě stručného sdělení (anotace) poznatek o cizinci související s plněním úkolu podle právního předpisu. 16) Evidence BLOKACE slouží k vedení údajů předávaných z informačního systému OPATŘENÍ k plnění úkolů podle právního předpisu. Bezpečnost a ochrana systému CIS je prováděna opatřeními, která jsou vybrána na základě provedené analýzy rizik a popsána v bezpečnostní dokumentaci. Tato dokumentace je uložena u správce a provozovatele, kteří podle ní postupují. 5. Schengenská dohoda Integrace Evropské unie (dále jen EU ) se prohloubila i s vytvořením tzv. Schengenského prostoru, což je sdružení evropských států, které se mezi sebou dohodly na zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích včetně letišť a přístavů, sladění vízové a azylové politiky a založení společného pátracího a informačního počítačového systému (SIS) na pomoc v boji proti kriminalitě a drogám. Zachovány však zůstaly kontroly na vnějších hranicích EU. V tomto prostoru se jedná také o povinné ohlašování státních příslušníků třetích zemí, kteří cestují z jednoho členského státu do druhého a zavedení práva a podmínek přeshraničního sledování a pronásledování osob. Posílila se tím i spolupráce v trestních řízeních, které aplikují 8

soudní orgány a to úpravou pružnější extradice (tj. vydávání občanů jednoho státu pro stíhání v jiném státu, v němž se trestného činu dopustili 1 ). a) Schengenský systém Schengenská dohoda, která byla uzavřena 14. června 1985, je hlavní páteří celého Schengenského systému. S podepsáním schengenské dohody bylo zřejmé, že odstranění kontrol na vnitřních hranicích s sebou přinese řadu problémů, například usnadní převoz nepovoleného zboží, zločincům usnadní únik před spravedlností do jiného státu nebo bude komplikovat vízové a azylové záležitosti. To dokládá Hlava III Schengenské úmluvy, Policie a bezpečnost, kde je řečeno, že realizace cílů sledovaných Schengenem 2, v rámci policejní spolupráce, zde se státy zavazují ke spolupráci a vzájemné pomoci při prevenci a objasňování kriminality. Výměna informací, sladěnost komunikační sítě, výměna styčných důstojníků, možnost přeshraničního sledování a pronásledování osoby, to je pět základních forem, které se realizují v rámci policejní spolupráce v Schengenu. Velice důležitou věcí je také zřízení Schengenského informačního systému (dále jen SIS ). Ten má za cíl chránit veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost v schengenském prostoru. b) Europol Europol patří mezi nejvýznamnější bezpečnostní iniciativy v evropském regionu, které jsou zaměřeny na zajišťování bezpečnosti. O jeho založení rozhodla Maastrichtská smlouva o EU s tím, že Europol svou omezenou činnost zahájil 3. ledna 1994 na prozatímním základě jako Protidrogová jednotka Europolu. Původní činnost této jednotky byla zaměřena na boj proti trestné činnosti na úseku drog, avšak její kompetence se postupně rozrůstaly o další důležité oblasti. Hlavním 1 Pozn.: princip teritoriality. 2 PIKNA, Bohumil. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). s. 204. 9

současným trendem v boji s přeshraničním zločinem je co nejužší propojení policejních a justičních možností v tom smyslu, aby poznatky a výsledky činnosti policejní mohly být účinně využity jako důkazní prostředky při soudním řízení, a sloužily tak k usvědčení pachatelů. 3 Tento policejní úřad byl vytvořen v rámci EU, aby umožňoval donucovacím složkám členských států EU rychlou a co nejucelenější spolupráci v oblasti boje s organizovaným zločinem. V podstatě šlo o zefektivnění policejní spolupráce mezi členskými státy především v oblastech prevence a potírání terorismu, pašování drog a dalších závažných forem organizované kriminality. Úmluva o Europolu byla podepsána 26. července 1995 a v platnost vstoupila 1. října 1998, ale úřad začal svou činnost v plném rozsahu vykonávat až 1. července 1999 se sídlem v Haagu. Smlouva o EU přiznává Europolu hlavní a ústřední úlohu v oblasti policejní spolupráce. Podle Bohumila Pikny byl však tento policejní úřad původně chápán jako instituce EU, která byla založená pouze pro výměnu policejních informací. Tento fakt byl změněn Amsterdamskou smlouvou, jež doplnila jeho poslání o operativní šetření a policejní vyšetřování za využití možnosti společných týmů. Hlavní kontrolu a řízení funkcí Europolu má na starost Rada EU (Rada ministrů spravedlnosti a vnitra), které je úřad odpovědný z výkonu své činnosti. Mezi její pravomoc vůči Europolu patří schvalování rozpočtu a jmenování jeho ředitele spolu s jeho zástupci. Rada EU zajišťuje demokratickou kontrolu jednomyslným rozhodováním. Policejní úřad má každoroční povinnost předkládat zprávy o činnosti Evropskému parlamentu. Na jeho činnost dohlíží taktéž samostatná řídící rada Europolu, která je složena ze zástupců každého členského státu. 4 3 PIKNA, Bohumil. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva prizmatem Lisabonské smlouvy. s. 249. 4 PIKNA, Bohumil. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). s. 281-283. 10

Právní základ. Problematika soudní a policejní spolupráce věcně spadala do oblasti třetího pilíře, do mezivládní spolupráce. Nyní je činnost Europolu, dle Lisabonské smlouvy, zařazena do oblasti policejní spolupráce v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve Smlouvě o fungování EU. Činnost policejního úřadu silně ovlivnila Amsterodamská smlouva, před níž byl Europol neoperativní nástroj spolupráce mezi členskými státy EU. 5 Důležitost jeho postavení potvrzuje také zásadní politický post lisabonský dokument, tzv. Stockholmský program. Sestaven byl během roku 2009 a stanovil obecné priority a politické cíle na období let 2010-2014. V tomto dokumentu je zdůrazněn význam evropské spolupráce v boji proti organizovanému zločinu a má za cíl dobudovat společný azylový systém do roku 2012. Europol se podle něj má stát centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány EU, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva. Lisabonská smlouva, která byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu (Českou republikou 3. listopadu 2009) a vstoupila v platnost 1. prosince 2009, umožňuje rozšíření pravomocí Europolu nad rámec jeho dosavadní koordinační funkce a podpůrné role. Podle Lisabonské smlouvy je posláním Europolu: podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států; jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států; terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie; a při boji proti takové trestné činnosti. I přes změny, které Lisabonská smlouva přinesla, platí zásada, že všechny operativní akce Europolu musí být vedeny ve spojení a po dohodě s orgány členů EU, jejichž území se to týká a používání donucovacích opatření je výlučně svěřeno 5 PIKNA, Bohumil. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). s. 284. 11

do rukou příslušných vnitrostátních orgánů. Členy Europolu mohou být striktně pouze členové EU. Policejní úřad má právní subjektivitu, avšak nemá nadstátní výkonné pravomoci. To znamená, že příslušníci úřadu se mohou pouze podílet na vyšetřování a operativních akcích, ale nemohou aktivně zasáhnout a použít donucovacích prostředků. Cílem Europolu je podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti, které se dotýkají dvou nebo více členských států. 6 Europol se považuje za činný, v případě, že budou splněny trojjediné podmínky, tzn. existence konkrétních známek, že jde o organizovanou kriminální strukturu, jsou jí dotčeny dva nebo více členských států a tato trestná činnost spadá do mandátu Europolu. Stávající mandát zahrnuje prevenci a potírání mnoha oblastí trestné činnosti - nedovolený obchod s drogami, nezákonná činnost související s praním peněz, trestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami, nezákonné převaděčství přistěhovalců, obchodování s lidmi, trestná činnost související s motorovými vozidly, vražda a těžké ublížení na zdraví, nezákonný obchod s lidskými orgány a tkáněmi, únos a nezákonné omezování svobody a braní rukojmí, rasismus a xenofobie, organizovaná loupež, nedovolený obchod s kulturními statky včetně starožitností a uměleckých děl, podvody, vydírání a vymáhání peněz za ochranu, padělání a produktové pirátství, padělání veřejných listin a obchodování s nimi, padělání peněz a platebních prostředků, počítačová trestná činnost, korupce, nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, nedovolený obchod s ohroženými 6 PIKNA, Bohumil. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva prizmatem Lisabonské smlouvy. s. 254. 12

druhy živočichů a odrůdami rostlin, trestné činy proti životnímu prostředí, nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu. 7 Podle hlavy VI Smlouvy o EU může Rada EU jednomyslně rozhodnout o pověření Europolu dalšími formami trestné činnosti, které by byly využitelné pro potřeby zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v rámci schengenského prostoru. Není vyloučeno, že bude jeho mandát v budoucnu rozšířen o další oblasti trestné činnosti. Úřad je také centrálním zdrojem informací o terorismu pro členské státy. Mezi hodnoty, které charakterizují kulturu Europolu, jeho fungování a práci zaměstnanců, patří - čestnost, odpovědnost, iniciativa, týmová práce a efektivita. c) Schengenský informační systém Druhy záznamů v SIS II, jejich priorita SIS II obsahuje záznamy o osobách a věcech, kterými jsou údaje: a) O osobách hledaných za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo hledaných za účelem zatčení a vydání čl. 26 rozhodnutí Rady EU 2007/533. b) O státních příslušnících třetích zemí, o kterých byl pořízen záznam pro účely odepření vstupu nebo pobytu do schengenského prostoru čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1987/2006. c) O pohřešovaných osobách, které musí být umístěny pod dočasnou ochranu nebo jejich místo pobytu je třeba zjistit čl. 32 rozhodnutí Rady EU 2007/533. d) Pro účely sdělení místa pobytu nebo bydliště o osobách za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním (trestním) řízení, např. svědci, předvolané osoby, osoby, jimž je třeba doručit rozsudek nebo výzvu k nástupu trestu odnětí svobody - čl. 34 rozhodnutí Rady EU 2007/533. 7 PIKNA, Bohumil. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva prizmatem Lisabonské smlouvy. s. 256. 13

e) O osobách nebo vozidlech, plavidlech, letadlech a kontejnerech pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol čl. 36 rozhodnutí Rady EU 2007/533. f) O věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení čl. 38 rozhodnutí Rady EU 2007/533. Do systému SIS přispívají všechny členské státy, zásadně přímo, ze svých národních pátracích databází. Záznamy v SIS jsou po vložení členským státem dostupné příslušníkům bezpečnostních složek ostatních států dostupné do 120 sekund. Záznamy jsou dostupné ve všech jazycích - tudíž srozumitelné pro všechny. Doplňující informace nad rámec záznamů (to, co nejde automatizovaně přeložit a není potřeba pro prvotní zásah policisty) zprostředkovávají právě SIRENE. Členské státy mají povinnost kontrolovat osoby nebo věci v SIS, kdykoliv tak činí vůči národním databázím. Příslušníci bezpečnostních složek členských států (policie, celníci, pohraničníci apod.) mají povinnost neprodleně konat na základě záznamu v SIS (záznam v SIS se mimo jiné rovná evropskému zatýkacímu rozkazu). d) Vzájemná spolupráce Europolu a Interpolu Dle Úmluvy o Europolu může Europol navázat kontakt se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Z důvodů ochrany osobních údajů v informačních systémech, je však tato spolupráce velmi přísně regulována. Jak už jsme v našem článku uvedli, tak nejdůležitějším aspektem policejní spolupráce je získávání a výměna informací. Mezi důležité partnery Europolu v tomto směru řadíme právě spolupráci s Mezinárodní organizací kriminální policie 8. Porovnání Europolu a Interpolu. Tyto dvě instituce si jsou velmi podobné. Jejich zaměření a mezinárodní působnost se mnohdy kompetenčně překrývají, ale i přes to mezi nimi můžeme najít rozdíly. Interpol je instituce, která má ve svém oboru delší tradici spojenou s většími zkušenostmi, a z těchto důvodů má o ní veřejnost širší povědomí. Členství v Interpolu není geograficky ohraničeno. 8 Pozn.: International Criminal Police Organization. 14

Dalším rozdílem je základní dokument, kdy Statut Interpolu není považován za mezinárodní smlouvu, proto není právně závazný. Europol je proti Interpolu velice mladá instituce, která rozsahu Interpolu nedosahuje. Europol má však právní zakotvení v rámci Lisabonské smlouvy, což znamená, že jeho členové jsou do určité míry právně vázáni určitými podmínkami, resp. mantinely. Evropský policejní úřad má oblast svých aktivit omezenou na organizovanou trestnou činnost, terorismus a další trestné činnosti. Tyto činnosti se však musí dotýkat minimálně dvou členských států a jejich řešení vyžaduje společný postup členských států. U Interpolu je jediným omezujícím faktem jejich motivace, která nesmí mít politický, vojenský, náboženský či rasový charakter. Shromažďování a sdílení informací a jejich analýza je hlavní úlohou obou institucí. Národní jednotky, které působí v členských státech, jsou využívány také oběma institucemi. Oproti tomu v organizační struktuře najdeme změny. Europol pro své řízení využívá již existujících orgánů EU, avšak Interpol požadavky svých členů reguluje prostřednictvím Valného shromáždění. V oblasti financování je tomu zrovna tak. Europolu plynou zdroje z rozpočtu EU, které se mu přidělují v určitém předstihu. Interpol se naproti tomu musí spoléhat na vůli svých členů, jelikož je financován jejich každoročními příspěvky. Dalším rozdílem, který je z textu patrný, je využívání prostředků ke komunikaci. Interpol používá pro výměnu informací mnoho variant a informačních systémů, ale Europol pro naprostou většinu těchto operací používá svůj hlavní informační systém. V tomto bodě vidíme nevýhodu Interpolu, jelikož kvůli velkému množství členských států a faktu, že mají tyto země neomezený přístup k bezpečnostním informacím, jsou informace, které databáze obsahují snadno zneužitelné. V rámci Europolu jsou pak tyto informace ve větším bezpečí, protože přístup k sdíleným informacím je možný až po vyžádání povolení. Z výše uvedeného také vyplývá, že informace Interpolu jsou neutajené, avšak informace shromažďované Europolem podléhají utajení. Povaha informací, které tyto instituce shromažďují, se taktéž liší. Interpol se soustředí na informace, které získal z předmětu své činnosti a naproti tomu Europol se snaží pracovat s již ověřenými operativními informacemi. 15

Závěr Informační systémy jsou neodmyslitelnou součástí recentní doby. U celé Policie České republiky existuje nepřeberné množství různých informačních systémů, dále samozřejmě záleží na specifickém odvětví činnosti Policie České republiky. Bohužel musíme konstatovat, že i v současné informační společnosti existuje řada evidencí v papírové podobě, což bezpochyby zpomaluje výkonnost Policie České republiky. Na tyto papírové evidence se ad hoc speciálně zaměřují kontrolní orgány. Jiné kontrolní mechanismy jsou nastavené například tak, že jednou ročně si pracovník kontrolního oddělení vybere náhodné policisty a prověří jejich informační systémy, zda nebyla prováděna ve dnech, mimo jiné, jejich volna lustrace pod jejich heslem atp. CIS a SIS jsou nejvyužívanější informační systémy u cizinecké policie. SIS je informační systém, jehož cílem a účelem je zajistit na územích schengenských států vysokou úroveň bezpečnosti. CIS je soubor několika informačních systémů, jejichž hlavním cílem je: ukládat, spravovat a zpracovávat co nejvíce informací o cizincích, zvoucích i zvaných osobách, které pobývali v minulosti nebo současnosti na území České republiky. Ovšem záznamy v tomto systému se stávají velmi komplikované i pro běžné příslušníky cizinecké policie. Problém spočívá především v zápisech pracovníků Odboru azylové a migrační politiky. Odbor azylové a migrační politiky využívá cizinecký systém ALBERT. Příslušníci Odboru azylové a migrační politiky do něj zapisují více informací než do CIS. V CIS jsou pak informace nepřesné, neúplné a tím pádem v mnohých případech nepoužitelné a nekorespondují se skutečností. 16

Seznam použitých zdrojů - PIKNA, Bohumil. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). 1. vyd., Praha: Linde, a. s., 2003, s. 511. ISBN 80-7201-449-8. - PIKNA, Bohumil. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva prizmatem Lisabonské smlouvy. 2. dopl. Vyd. Praha: Linde, 2010. s. 422. ISBN 978-80- 7201-813-0. - Požár J., Manažerská informatika, Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, ISBN 978-80- 7380-276-9. - Pokyn policejního prezidenta č. 266/2015 Sb., o informačním systému cizinců. - Pokyn ředitele Ředitelství služby cizinecké policie č. 51/2013 Sb., o postupu při používání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). - ZZPP č. 73/2007 Sb., o informačních systémech PATROS a PATRMV. - Smlouva o fungování Evropské unie. - Smlouva o Evropské unii. - Lisabonská smlouva. 17