Vysoká škola ekonomická v Praze BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kristýna Kaiserová

Vysoká škola ekonomická v Praze BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Kristýna Kaiserová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts management Název bakalářské práce: Ekonomické a kulturní zhodnocení rekultivace hnědouhelných dolů na Mostecku Vypracovala: Kristýna Kaiserová Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Kouba

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ekonomické a kulturní zhodnocení rekultivace hnědouhelných dolů na Mostecku vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne 6. 6. 2011 Podpis Kristýna Kaiserová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce Ing. Vojtěchu Koubovi za vstřícnost, cenné připomínky a rady, které mi poskytoval během zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Práce je zaměřena na popis vzájemné interakce civilizace a těžby hnědého uhlí v oblasti Mostecka, především na zdokumentování kulturních důsledků těžby. Charakterizuje současný stav vymezené oblasti a snaží se zachytit klíčové okamžiky historického vývoje a jejich důsledky. Dále popisuje nejvýraznější hybatele aktuálního dění, jež mají největší vliv budoucí vývoj na daném území. Další část práce pojednává o některých souvisejících legislativních omezeních a nařízeních, jimiž by se všichni zúčastnění aktéři měli řídit. V souvislosti s tím zmiňuje snahy jejich odstranění a omezení. Závěrečná část práce definuje rekultivace a uvádí jejich příklady realizované v oblasti Mostecka. Celá práce je provázena fotodokumentací, která by měla čtenáři pomoci vytvořit si přesnější obraz o popisovaných skutečnostech. Klíčová slova těžba uhlí rekultivace - územní ekologické limity těžby uhlí - zaniklé obce - historie

Abstract The work is aimed at describing the interaction of the civilization and brown coal mining in Motsecko area and it is primarily locked on documenting the cultural implications of the mining. It characterizes the current state of the designated area and it is tryig to capture the key moments of the historical development and their implications. It also describes the most significant drivers of the current events which have the greatest influence of the future development of this area. The next section discusses some related legislative restrictions and regulations that all the actirs should follow up. In this context it refers to efforts on their removal or limitations. The final part defines restoration and providej its examples implemented in Mostecko area. Whole work is accompanied with photographic documentation, which should help readers develop a clearer picture of the described facts. Key words: coal mining restoration land ecological limits of coal mining vanished villages - history

Obsah Úvod... 1 1 Mostecko... 2 1.1 Mostecká NEJ... 11 2 Historie starého a nového Mostu... 12 2.1 Historie nového Mostu... 15 3 Historie těžby uhlí... 18 4 Mostecká uhelná společnost, a.s.... 25 4.1 Litvínovská uhelná a.s. těžba pro energetiku, teplárenství a domácnosti... 31 4.2 Vršanská uhelná a.s. těžba pro elektrárny... 31 5 Zaniklé obce... 31 6 Státní zámek Jezeří... 33 7 Národní přírodní rezervace Jezerka... 39 8 Děkanský kostel Nanebevzetí panny Marie... 41 9 Územní limity... 43 10 Rekultivace a obnova krajiny... 55 10.1 15 miliard pro Ústecký kraj... 60 10.2 Zemědělské rekultivace... 64 10.3 Lesnické rekultivace... 64 10.4 Rekreační rekultivace... 65 10.5 Přirozené rekultivace... 66 10.6 Rekultivace v MUS... 68 10.7 Lom Jan Šverma... 70 10.7.1 Autodrom... 70 10.7.2 Hipodrom... 72 10.7.3 Vodní nádrž Vrbenský ~ Jezero Matylda... 73 10.8 Lom Hrabák... 74 10.9 Důl Centrum... 74 10.10 Lom Ležáky... 74 10.11 Mostecké jezero... 77 Závěr... 80 Použité zkratky... 83 Použitá literatura a zdroje... 84

Literatura... 84 Zákony... 85 Elektronické zdroje... 85 Seznam tabulek... 88 Seznam obrázků... 88 Seznam příloh... 89 Přílohy... 90

Úvod Ve své bakalářské práci na téma Ekonomické a kulturní zhodnocení rekultivace hnědouhelných dolů na Mostecku bych chtěla zdokumentovat historický vývoj těžební činnosti v oblasti Mostecké hnědouhelné pánve a následných rekultivací. S tím souvisí i vývoj lidského osídlení, neboť civilizace a lidská činnost se ve zdejší krajině objevily mnohem dříve než počátky těžení, a proto je nezbytné zmínit, jaké oběti zdejší kraj těžbě přinesl. Jedná se především o značné množství obcí srovnaných se zemí v důsledku rozšiřování těžby a o likvidace a devastaci významných kulturních památek. Oblast Mostecka jsem si vybrala jakožto místní rodačka, která zjistila, že toho o poměrech ve svém domově příliš neví. Stěžejní diskuze a spory jsou vedeny pouze v rovině vyšší politiky a veřejnosti není příliš informací sdělováno tak, aby se dostaly opravdu ke všem dotčeným obyvatelům. Ve své práci jsem se snažila získat základní informace o historii kraje a také o současné situaci. V úvodu celé práce charakterizuji kraj Mostecka, jeho současný stav a stručně shrnuji jeho pohnutý historický vývoj. Na jeho vývoji se nejvíce podepsala těžba uhlí, úzce související s mosteckými těžebními společnostmi, kterým je věnována další kapitola. V textu se poté budu věnovat konkrétním příkladům kulturních památek, jichž se těžba dotkla nejvíce, přestože se jednalo o objekty značné kulturní hodnoty. Dále nesmí být opomenuta problematika územních ekologických limitů těžby, což je ve výhledu posledních několika let, potažmo předvolebních měsíců a současných měsíců vládní krize, aktuální téma vyvolávající vlny rozporuplných emocí. V závěrečné části práce uvedu způsoby, kterými se těžební společnosti snaží o rekultivaci a obnovu vytěžených oblastí, což jim v dnešní době již ukládá zákon. 1

1 Mostecko Region Mostecka je pro účely této práce vymezen územím okresu Most. Přestože po reformě veřejné správy a restrukturalizaci státoprávního uspořádání v roce 2002 došlo ke zrušení okresů jako takových, zůstaly jednotky okresů zachovány pod označením NUTS 4, a jsou tak samostatnou jednotkou, poskytující relevantní statistické informace a jednotkou schopnou čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Obrázek 1 Mapa Kraje a okresy ČR k 1. 1. 2010 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/f40046304a/$file/130210m01.pdf Ústecká kraj spadá pod NUTS 2 Severozápad, spolu s Karlovarským krajem. Rozkládá se podél hranice s německou spolkovou zemí Sasko. Ústecký kraj se dále člení na 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, mezi něž spadá i Most. 2

Obrázek 2 Mapa správního členění Ústeckého kraje Zdroj: http://www.pardubice.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/1b002ae9f4/$file/130208m08.jpg Kraj také patří k nejhustěji osídleným oblastem v ČR, především v oblasti podkrušnohorské uhelné pánve. Díky rozsáhlé oblasti důlní těžby patří kraj k průmyslově nejvyspělejším v ČR, ale řadí se také mezi jedny ze zanedbanějších krajů, poznamenaných právě dlouholetou těžbou a pouhým těžkým průmyslem. Obrázek 3 Mapa pozice okresu Most v rámci ČR Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/most_mo_cz.png 3

Okres Most zabírá území o celkové rozloze 467 km 2. Díky Krušným horám je území oblasti značně členité. Na severu okres sdílí hranici Krušných hor s Německou spolkovou zemí Sasko, a na západu, jihu a východu hraničí s okresy Chomutov, Louny a Teplice. Počet obcí v kraji podle údajů z roku 2010 je 26, s celkovým počtem obyvatel 117 274. Hustota zalidnění je 251 na km 2, tedy osmá nejvyšší v rámci okresů České republiky. 1 Obrázek 4 Mapa členění správního území Statutárního města Mostu Zdroj: http://www.mesto-most.cz/mesto.asp?p1=51 Na Mostecku můžeme rozlišit tři různé typy kulturní krajiny: horskou, pánevní a zemědělskou. Krušnohorský pás je využíván především lesnicky, z části zemědělsky a několika posledních letech je stále častější rekreační využití. Pánevní část se stala průmyslovým centrem oblasti, stěžejní je těžba hnědého uhlí, dále pak chemický výroba a energetika. Většina místního obyvatelstva proto žije především ve větších městech, konkrétně Mostě, Litvínově a Lomu. Zemědělská část se rozprostírá na jižní 1 Vybrané ukazatele v okresech, v krajích [online]. 2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/f400463074/$file/130210001.pdf> 4

hranici Mostecka a vyúsťuje do ní cíp Českého středohoří. Plní hlavně estetickou a ochrannou funkci. Mostecko je tvořeno několika krajinnými celky: centrální část nejvíce osídlená a využívaná člověkem, Krušné hory jako přirozená hranice s Německem, úrodná zemědělská krajina a Žatecká pánev, a západní výběžky krajiny Českého středohoří. V Krušných horách se setkáváme s jevem, nazývaným dešťový stín, kdy hradba Krušných hor usměrňuje západní proudění vzduchu natolik, že do prostoru Mostecka se dostává ochuzené o vláhu, tj. laicky řečeno se oblasti srážky poměrně vyhýbají. Pro oblast Mostecka je charakteristické proměnlivé klima, s ohledem na nadmořskou výšku. S rostoucí nadmořskou výškou se zvyšuje sluneční záření a klesá teplota, naopak v nižších polohách pánevní oblasti se setkáme s tvorbou inverzních stavů. V posledních letech se významným klimatotvorným činitelem stává člověk, kvůli exhalacím z topenišť apod. Průměrná roční teplota vzduchu v pánevní oblasti je 8 9 C, v Krušných horách 3 6 C. Hydrologické poměry můžeme členit do dvou skupin. Jednou je horská část, kde pramení mnoho menších vodních toků, a druhá část ležící v dešťovém stínu, která je na zásobu vodu poměrně chudá. Na vodních tocích na Mostecku se výrazně podepsala těžba uhlí, kdy kvůli těžení musely být překládány vodní koridory a měněny směry toků několika řek a říček. Z hlediska rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů je Mostecko velmi různorodé. V této části Krušných hor se vyskytuje řada chráněných rostlin i stromů, konkrétně můžeme zmínit oblast Národní přírodní rezervace Jezerky a zámecké arboretum pod Jezeřím. 2 Město Most je veřejnoprávní korporací založenou zákonem o obcích. Postavení statutárního města získalo nabytím účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), které nastalo dne 12. listopadu 2000, dnem voleb do zastupitelstev krajů. 3 2 POKORNÁ, Libuše, et al. Mostecko : regionální vlastivěda. Most : Hněvín, 2004. 144 s. ISBN 80-86654-10-9 3 Město Most [online]. 2011 [cit. 2011-06-06]. Město Most - obecné informace. Dostupné z WWW: <http://mesto-most.cz/mesto.asp?p1=51>. 5

Dle předpisu zákona č. 128/2000 Sb. je město Most jedním z 23 statutárních měst v ČR. Katastrální výměra samotného města Most je 86,94 km 2 a počet obyvatel k lednu roku 2010 dosáhl 67 518, z toho 48 710 je v produktivním věku 15 64 let. Oproti roku 2001 město zaznamenalo úbytek obyvatel o 745. 4 Pokud se týče počtu obyvatel, řadí se Most na 14. místo v rámci České republiky, k 1. 1. 2010. Vývoj počtu obyvatel v okrese Most je nerovnoměrný, pro roky 2007 2009 byl zaznamenán jeho souvislý nárůst. K 31. 12. 2009 dosáhl počet obyvatel 117 256 což je ale o 1 700 méně než v roce 2000. Obrázek 5 Graf vývoje počtu obyvatel v okrese Most 1869-2001 Zdroj: http://www2.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/270f82e11ada8b5ec12572a4003c48aa/$file/most.jpg 4 Vybrané ukazatele v okresech, v krajích [online]. 2011 [cit. 2011-06-06]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/f400463074/$file/130210001.pdf> 6

Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatel v ÚLK 1869-2001 Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vyvoj_poctu_obyvatel_v_okresech_usteckeho_kraje_v_letech_1869_2001 Oblast Mostecka je často zmiňována v souvislosti s vysokou nezaměstnaností. V současné době je nezaměstnanost na Mostecku jednou z nejvyšších v České republice. Je to důsledkem jednostranného zaměření oblasti na hornictví, energetiku a těžký průmysl. V dnešní době, kdy dochází k útlumu těžby, jsou pracovníci na Mostecku propouštěni a se svou specializací nemají příliš šance na další uplatnění. Celková míra nezaměstnanosti v rámci ČR dosáhla v roce 2009 hodnoty 9,24 %, v Ústeckém kraji se hodnota pohybovala kolem 13,61 %, tj. nejvyšší v celé ČR. Oproti roku 2004 byl však zaznamenán pokles, údaje pro rok 2004 uvádějí hodnotu pro nezaměstnanost 15,85 %. Výrazné zlepšení bylo evidováno v roce 2008, tj. 10,26 %. Opětovné zvýšení lze mimo jiné pravděpodobně přikládat dopadům ekonomické krize. Statistické údaje z konce roku 2010 ukazují, že míra nezaměstnanosti v okrese Most patří k nejhorším v rámci celé České republiky. Okresu Most patřilo poslední místo žebříčku po dobu celých čtrnácti let. Posun na třetí nejhorší místo v tabulce však není zásluhou zlepšující se situace Mostecka, ale rapidního zhoršení na trhu práce v okresech Jeseník a Bruntál. 7

Tabulka 2 Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 Zdroj: http://czso.cz/xu/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_usteckem_kraji_v_roce_2010 Pro srovnání uvádím ještě stav nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje v letech 2005 a 2010. Tabulka 3 Základní ukazatele nezaměstnanosti v ÚLK k 31. 12. 2005 Základní ukazatele nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a jeho okresech k 31.12.2005 v tom okres: Počet uchazečů o zaměstnání celkem Děčín 11 000 10 539 5 508 827 1 352 2 473 411 15,07 Chomutov 11 243 10 532 5 685 731 1 131 2 075 453 15,47 Litoměřice 7 499 7 146 3 858 522 1 221 2 275 566 12,15 Louny 7 457 7 014 3 767 481 1 137 1 937 296 13,17 Most 14 421 13 666 7 415 879 1 574 1 930 279 21,25 Teplice 10 125 9 628 5 464 644 1 487 1 879 299 16,79 Ústí n. L. 8 787 8 248 4 330 580 1 235 1 975 406 13,42 z toho Zdroj: http://czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xu Počet volných pracovních míst Míra nezaměstnanosti v % s podporou v Území absolventi osoby se dosažitelní ženy nezaměstnanosti a mladiství ZPS Kraj celkem 70 532 66 773 36 027 4 664 9 137 14 544 2 710 15,41 Tabulka 4 Základní ukazatele nezaměstnanosti v ÚLK k 31. 12. 2010 Zdroj: http://czso.cz/xu/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_usteckem_kraji_v_roce_2010 8

Přestože v rozmezí pěti let došlo v okrese Most k poměrně výraznému snížení hodnot nezaměstnanosti, pořád se jedná o nejproblematičtější okres celého kraje. Obrázek 6 Graf počtu nezaměstnaných a volných míst v ÚLK k 31. 12. 2010 Zdroj:http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/pocet_nezamestnanych_a_volnych_mist_/$File/w42130210q4gg2.jpg Město Most se z hlediska typologie měst řadí mezi města průmyslová. I nadále zůstává jedním z center těžby hnědého uhlí a chemického průmyslu, které zastupují společnosti skupiny Czech Coal nebo Unipetrol RPA. Právě díky tomu se město potýká s výraznými ekonomickými a sociálními problémy, tj. nezaměstnaností. Lidé pracující v souvislosti s těžbou uhlí mají specifickou kvalifikaci a v jiných oblastech jen těžko hledají uplatnění. V tom se jim město Most snaží vycházet vstříc v podobě možností rekvalifikačních kurzů. Ceduli s názvem Most kdosi před časem přelepil nápisem Peklo. Vyjádřil tak názor řady zdejších obyvatel. Severočeský okres dnes skutečně připomíná konečnou stanici pro pozemské hříšníky. Vede žebříček nezaměstnanosti, nejčastěji se tu rozpadají rodiny a páchají sebevraždy. Padesátiletí otcové od rodin si berou život, protože nemohou najít práci. 5 Vysoká nezaměstnanost v okrese vytváří poměrně nebezpečný precedens. Jedná se především o nezaměstnané z řad nepřizpůsobivých občanů a nižší sociální vrstvy. 5 TVARŮŽKOVÁ, Lenka. Česká bída a beznaděj. Týden. 8.12.2003, roč. 10, č. 50, s. 40-44. 9

V počátcích rozvoje těžby v 50. a 60. letech 20. století byli lidé ochotni přehlížet neuvěřitelné znečištění měst a krajiny, likvidaci obcí a lesů, pokud měli dostatek pracovních příležitostí a pravidelný příjem. V dnešní době, kdy postupně dochází k útlumu těžby, velké místní společnosti hromadně propouštějí. Jedná se o desítky tisíc lidí, kteří už dál neúnosnou a neutěšenou situaci přehlížet nehodlají. V okamžiku, kdy uchazeč o práci překročí kritickou dobu jednoho roku, po kterou si nemůže najít zaměstnání, ztrácí už pracovní návyky a vůli opětovně nějaké zaměstnání získat. Počet volných pracovních míst za rok zdaleka nepokrývá poptávku po práci, jen ze středních škol ročně míří na pracovní úřad stovky čerstvých absolventů. Ne všichni však o zaměstnání stojí. Čím dál tím větší množství nejen mladých lidí vědomě parazituje na sociálních dávkách. Není příliš těžké si spočítat, že se sociálními dávkami a nejrůznějšími příspěvky, na které jim vzniká nárok, se dostanou na částku ne příliš odlišnou od minimální mzdy. Řešení tohoto jevu bohužel není v kompetenci okresu, ale sociální politiky státu. Vše by vyřešilo nalákání jednoho skutečně velkého investora, který by tu vybudoval továrnu a nabídl tisíce pracovních míst, vysvětlil pan Koláček z litvínovského rekvalifikačního střediska. Mostecko má nejméně vzdělanou populaci v republice, vysokoškoláků je tu jen šest procent, prim hrají absolventi učebních oborů. Dále by se měl řešit problém s nepřizpůsobivými Romy, kteří již tvoří desetinu populace a drží porodnost Mostecka na běžné úrovni. Reforma sociálního systému by nám pomohla snad nejvíc. Současná podoba lidi motivuje k lecčemus, rozhodně však ne k práci, říká Kunc z mosteckého úřadu práce. 6 I přes tato nepřehlédnutelná negativa je třeba zmínit i dnešní postupný pozitivní vývoj, o nějž se Most snaží. Co do množství zeleně, zaujímá Most přední příčky. Najdeme zde jeden z nejvyšších poměrů vegetace vůči zástavbě, přes 30 %. Jedná se o parky, arboreta, aleje platanů, vinice, travnaté plochy, či nově zrekultivované a zalesněné plochy. I přes to, že většina nejcennějších kulturních památek padla za oběť těžebnímu průmyslu při likvidaci starého města Mostu, nalezneme zde památky, které nelze 6 TVARŮŽKOVÁ, Lenka. Česká bída a beznaděj. Týden. 8.12.2003, roč. 10, č. 50, s. 40-44. 10

opomenout. Jedním z příkladů je Národní kulturní památka, gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl svého času zachráněn ze starého města technicky náročným přesunem. Dále pak kostel sv. Ducha, nejstarší budova ve městě, novorenesanční kašna a morový sloup na 1. náměstí, deset kapliček křížové cesty, budova Oblastního muzea v Mostě či židovský hřbitov. Nad celým městem se vypíná replika původního středověkého hradu Hněvín. Dalším krokem k pozitivnímu rozvoji města je podpora turismu. Během několika posledních let v Mostě vyrostlo přes 9 km in-line stezek a byly vyznačeny desítky kilometrů nejrůznějších cyklotras. Turisté dále mohou využít služby místního Hipodromu, Autodromu nebo nejnovějšího Aquadromu, přístupného po celý rok. Jednoznačně úspěšnou inovací je tzv. Karta 3K rozvoj cestovního ruchu v severních Čechách, kdy si návštěvník/turista sám zvolí tři libovolná místa, která by rád navštívil, zakoupí si Kartu 3K na tato místa a získá tak vstupné za výhodnější cenu, než kdyby platil na jednotlivých místech zvlášť. 7 1.1 Mostecká NEJ v Mostě se nachází nejvyšší výšková budova Ústeckého kraje, měří 96 metrů Hipodrom patří mezi čtyři dostihová závodiště nejvyšší kategorie A v ČR Autodrom je jedním ze dvou nejvýznamnějších automobilových závodních okruhů v ČR Most má plně ekologickou MHD + mezi Mostem a Litvínovem vede jedna ze dvou tramvajových tratí, spojující dvě města v ČR Mostecké jezero bude druhým největším (311 ha) a nejhlubším (75 m) jezerem v ČR veřejně přístupný páternoster (oběžný výtah) je v budově Business Centra kostel Nanebevzetí Panny Marie je po kolejích nejdále přesunutá stavba světa mostecký vinař zde sklízí víno z nejvýše položené vinice v ČR, vyrábí jediné košer ledové víno na světě a jediné košer váno vyvážené do Izraele Uhelné safari největší turisticky atraktivní exkurze v povrchových dolech 7 Karta 3K [online]. 2008 [cit. 2011-06-06]. Návštěvnická turistická karta. Dostupné z WWW: <http://www.3k-karta.cz/>. 11

Podkrušnohorské technické muzeum má ve své hornické expozici sedm technických kulturních památek8 2 Historie starého a nového Mostu9 Historie počátků lidského osídlení oblasti Mostecka sahá až do neolitického období, o čemž svědčí nálezy pozůstatků dřevěných obydlí. Další období, jako eneolit či doba bronzová, zanechala své stopy ještě četnější, v podobě nejrůznějších předmětů například k lovu. V době železné obsadila území českých zemí keltská civilizace, jež se vyznačovala značnou vyspělostí v oblasti zemědělství. První ražené mince na českém území pocházejí také z tohoto období. Území v oblasti Bíliny se stalo nalezištěm původního keltského oppida, sídliště, kde byla soustřeďována veškerá činnost nezemědělského charakteru. Další etapou mající vliv na vývoj místního kraje bylo osídlení germánskými kmeny, jež předcházelo konečnému příchodu slovanského lidu v 6. století př. n. l. První zmínku o existenci Mostu nacházíme v roce 1040 v Kosmově Kronice české. Pons Gnevit iuxta fluvium Belinam (Hněvův most nad řekou Bílinou) je uveden při líčení válečných událostí mezi německým císařem Jindřichem III. a knížetem Břetislavem I. v letech 1039 a 1040.10 Následovalo formování prozatím volné sítě osídlení, a později, ve 13. století konečně vznikly zárodky dnešních měst Most, Kopisty, Ervěnice a Dolní Jiřetín. Osady byly soustředěny převážně kolem tehdejšího Komořanského jezera, z nějž čerpaly obživu v podobě rybolovu. Komořanské jezero ještě v 17. století Bohuslav Balbín označil za největší jezero v Českém království. V době asi před 700 lety mělo rozlohu až 56 km2. Nejdelší 8 Město Most [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Současnost města Mostu. Dostupné z WWW: <http://mestomost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=7795&p1=11963> 9 Město Most [online]. 2011 [cit. 2011-06-06]. Historie: Most. Dostupné z WWW: <http://www.mestomost.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9959&id_ktg=1355&p1=1192> POKORNÁ, Libuše, et al. Mostecko : regionální vlastivěda. Most : Hněvín, 2004. 144 s. ISBN 80-86654-10-9 POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. Litvínov : Dialog, 2000. 453 s. ISBN 80-85843-80-3 KREJČÍ, Václav. Most : zánik historického města, výstavba nového města. Most : AA 2000 a.s., 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3 10 Město Most [online]. 2009 [cit. 2011-06-06]. Historie města Mostu. Dostupné z WWW: <http://www.mesto-most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3444&p1=1192> 12

východozápadní osa měřila 13 km, severojižní 9,5 km, na nejhlubším místě mělo hloubku 40m pod hladinou. V průběhu 30. let 19. století bylo odvodněno a vysušeno, poté zmizelo i z map. Odvodněný prostor zaplnily ve 2. polovině 19. století ocelové konstrukce těžních věží a poté povrchových dolů, stal se územím nejvíce namáhaným těžební činností s krajinnou devastací. 11 Obrázek 7 Komořanské jezero - stav v 18. století Zdroj: POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. Litvínov : Dialog, 2000. 453 s. ISBN 80-85843-80-3 (Str.211) Přestože zakládací listina nebyla dochována, byl Most považován za město již na počátku 13. století. V polovině tohoto století byl povýšen na královské město a na konci 13. století bylo město Most díky dynamickému vývoji největším královským městem severozápadních Čech. V té době již patrně patřil mezi spravovaná území dynastií Přemyslovců. V roce 1374 bylo městu Most Karlem IV. uděleno pražské viniční právo a položilo tak základ vinařské tradice města, jež je známa až dodnes. S pozicí královského města také souvisí prvotní úsilí v oblasti hornické kolonizace, což dalo podnět také pro další rozvoj osídlení zaměřený na zakládání báňských měst, do kterých se koncentrovalo značné množství těžařů. Do 15. století se tímto 11 POKORNÁ, Libuše, et al. Mostecko : regionální vlastivěda. Most : Hněvín, 2004. 144 s. ISBN 80-86654-10-9 (Str. 41) 13

způsobem v pásu Krušných hor dotvořila stabilní sídelní struktura, která si udržela podobu až do nového věku. V roce 1595 město koupilo od císaře Rudolfa II. hrad Hněvín se všemi jeho 12 vesnicemi a statky. Ve skupování okolních statků pokračovalo i počátkem 17. století. V té době je Most mocným feudálem, jehož území sahá od zemské hranice v Krušných horách až do jižní části dnešního Mostecka. 12 Již v té době se Most musel potýkat s problémy vyplývajícími z jeho strategické pozice na hranicích Čech a Saska. Často docházelo ke střetu zájmu obou stran a k zastavování města saským markrabatům. Po třicetileté válce, kdy Most přecházel z pod nadvlády jedné strany pod další, ztratilo město svůj hospodářský i politický význam. Oživení nastává až na počátku 19. století, kdy byla na pozemcích města započata těžební činnosti. Od 70. let 19. století už můžeme mluvit o činnosti průmyslové. Významným milníkem v rozvoji těžby uhlí na Mostecku bylo prodloužení železniční tratě z Ústí nad Labem do Chomutova v roce 1870. Tato trať, vedoucí přes Most, znamenala mnohem více možností pro dopravu a vývoz uhlí. Těžby se postupně chopily velké společnosti, které mají mimo jiné na tom, jak oblast vypadá dnes. Tehdejší těžební boom také zapříčinil rozšiřování města, v důsledku přílivu nových obyvatel přilákaných vidinou pracovních příležitostí. Po vyhlášení samostatné ČSR v roce 1918 bylo pohraničí po několik málo měsíců součástí tzv. provincie Deutschböhmen, řízené zemským sněmem a zemskou vládou. Během 2. světové války bylo takřka ryze německé Mostecko Mnichovskou dohodou připojeno v roce 1938 k Říši. Právě 2. světová válka měla velký vliv na rychlý rozvoj průmyslu a těžby v oblasti, a tento trend pokračoval i po navrácení Mostecka zpět pod křídla Československa v roce 1945. V květnu toho roku žilo v Mostě 23 000 obyvatel německé národnosti a 12 Město Most [online]. 2009 [cit. 2011-06-06]. Historie města Mostu. Dostupné z WWW: <http://www.mesto-most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3444&p1=1192> 14

3 700 Čechů. 13 I to zapříčinilo poměrně snadné vykořenění mosteckých obyvatel při likvidaci starého města několik let po válce. Nově přistěhovavší se lidé si nestačili vybudovat k městu a krajině pevné pouto, které by jim tak snadno nedovolilo mávnout rukou nad tím, jak je ničena kulturní krajina i celé historické město. Ještě po 2. světové válce pokračovalo budování nových čtvrtí. To však velmi záhy přišlo nazmar. Postupem času se poměrně rychle začal měnit celkový ráz krajiny, prostor střídaly povrchové jámy a hory výsypek. Postupující těžbě také po řadě začalo ustupovat množství obcí, které byly do posledního domu likvidovány. Demolici neuniklo ani původní město Most, teda alespoň jeho část. Zachován byl díl obsahující průmyslovou výstavbu, železniční stavby, přestavba městské dopravy či přeložky nové trasy liniových staveb. 2.1 Historie nového Mostu Během druhé světové války byla na území starého města Mostu zahájena výstavba hornických panelových sídlišť, která pokračovala i po skončení války. Zároveň v té době také docházelo k nebývalému rozvoji důlní činnosti, na nějž výstavba také reagovala. Zastavování nových ploch bylo řízeno tak, aby nezasahovalo do míst, pro která se v budoucnu plánovala těžba. Obyvatelé tehdy rozlišovali město na nový Most a starý Most, kdy starý Most byl sídlem správních a administrativních jednotek města a okresu, stejně tak jako kulturního a společenského dění, a nový Most zahrnoval nově vzrůstající panelová sídliště. Potřeba uhlí v té době neustále rostla, což v podstatě podepsalo rozsudek smrti starému městu. Ačkoliv byly formálně porovnávány historické a kulturní hodnoty města s hodnotou surovin pod městem, osud Mostu byl zpečetěn. V letech 1955 1956 byl na základě tzv. první rajónové studie Mostecka vypracován Směrný územní plán Mostu na velikost 100 tisíc obyvatel. Poprvé v něm bylo oficiálně počítáno s likvidací starého Mostu. Předběžný návrh nového města byl dokončen v roce 1961. Územní plán zpracovávala firma Terplán Praha a dne 13. 10. 1960 byl schválen Radou Severočeského KNV v Ústí nad Labem. Požadavkem 13 Město Most [online]. 2009, 2011 [cit. 2011-06-06]. Stručné dějiny města v datech. Dostupné z WWW: <http://www.mesto-most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3445&p1=1192> 15

Okresního národního výboru v Mostě bylo, aby bylo nové město Most již v roce 1970 schopné samostatného života jako okresní město. V několika málo následujících letech bylo potřeba vybudovat dostatečnou infrastrukturu a dopravní obslužnost nového Mostu. Řešily se dostavby školských zařízení a obchodních sítí. Až později následovaly veřejné budovy, okresní nemocnice, ředitelství Policie ČR, okresní knihovna, okresní soud, pošta, úřady, obchodní dům a několik sportovišť. Při likvidaci starého města bylo na jeho území 12 škol, 50 objektů sociální a zdravotní péče, 5 kin, městské divadlo, knihovna, lázně, muzeum, okresní nemocnice, hřbitov, oblastní kulturní dům, 20 administrativních a správních budov, 15 restaurací, 4 hotely, 240 obchodů, 60 skladů, 80 dílen a provozoven, dům sportu, asi 100 samostatných garáží, 630 kanceláří, 5 kostelů, různé památkové objekty a 7 průmyslových závodů, objekty železnic, elektrárna a 6300 bytů. Začátkem roku 1962 bydlelo v novém Mostě asi 27 tisíc obyvatel, do roku 1965 se měl tento stav zvýšit na 47 tisíc. Ze starého města se mělo přemístit asi 18 tisíc lidí. 14 Přesun starého města se musel potýkat s problémy s nedostatkem prostoru v městě novém. V novém Mostu bylo místo pro dostavbu bytů a občanskou vybavenost pro obyvatele původního města, nikoli už potom pro jeho další rozvoj. V roce 1964 vydala vláda závazné usnesení č. 180 z 25. 3. 1964, jež rozhodlo o likvidaci starého města Mostu a dostavbě města nového. Tímto rozhodnutím těžební společnosti dostaly k dispozici prostor pro dolování v objemu přibližně 100 milionů tun kvalitního hnědého uhlí. Ložisko představovalo 100 032 135 tun uhlí, jeho vytěžení by vyžadovalo odkrytí 69 856 616 m 3 nadloží. Průměrná mocnost sloje byla téměř 28 metrů, průměrná mocnost nadloží pak 25 metrů. Na jediném metru čtverečním plochy tedy bylo 35,83 tun uhlí! 15 14 KREJČÍ, Václav. Most : zánik historického města, výstavba nového města. Most : AA 2000 a.s., 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3 (Str. 59) 15 KREJČÍ, Václav. Most : zánik historického města, výstavba nového města. Most : AA 2000 a.s., 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3 (Str. 39) 16

Těžební činnost tehdy zasahovala přibližně 12 tisíc ha a stále se měnila a postupně rozšiřovala. Tou dobou patřilo Mostecko k jedné z nejvíce kouřově a exhalačně znečištěných části republiky. V oblasti Komořanska a Mostecka byl spad prachu kolem 3600 tun na km 2 za rok, v průměru celé pánve asi 1 tisíc tun na km 2 za rok, norma však připouštěla pouhých 150 tun na km 2 za rok. Dalšími varovnými ukazateli byly hodnoty kouře za den, popílku za den či dohlednost ovlivněná mlhami. Statistické údaje pro zdravotnictví prokázaly na Mostecku výrazně vyšší nemocnost oproti průměru v republice, s ohledem především na nemoci horních cest dýchacích. Výstavba nového města probíhala tzv. na zelené louce od roku 1965, podle návrhu architekta Václava Krejčího. Pro výstavbu města byl sestaven harmonogram sestávající ze tří částí 16 : 1. část dostavby části nového města 2. část akce související s první etapou likvidace starého města, výstavba koridoru 3. část akce související s likvidací zbytku města Náklady nutné pro likvidaci staré části města, dostavbu nové části a výstavbu nového koridoru byly orientačně vyčísleny takto: 17 1. část 251,5 mil. Kčs 2. část 1 036 mil Kčs 3. část 928,9 mil Kčs Celkem 2 216,4 mil. Kčs (dle návrhů původních harmonogramů by částka dosáhla až 3 038,2 mil Kčs) V roce 1965 byl Státní komisí pro investiční výstavbu schválen Směrný územní plán jako základní územně plánovací podklad pro výstavbu a organizaci území města Mostu. 16 KREJČÍ, Václav. Most : zánik historického města, výstavba nového města. Most : AA 2000 a.s., 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3 (Str. 112) 17 KREJČÍ, Václav. Most : zánik historického města, výstavba nového města. Most : AA 2000 a.s., 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3 (Str. 115) 17

V roce 1967 byla zahájena samotná likvidace starého královského města a v roce 1982 byla dokončena úplná likvidace historického jádra bývalého Mostu. Již v souvislosti s rokem 1969 je poprvé zmiňována otázka romské problematiky, kdy se jednalo o přemístění asi 200 rodin do obcí kolem starého Mostu. Uvažovalo se o jejich rozptýlení a tím tak předejití možným konfliktům, návrh se však setkal s protesty mnoha občanů. Nakonec bylo vybudováno samostatné sídliště na kraji města a problémoví obyvatelé tak byli izolováni. Tak vznikl základ pro dnešní romské ghetto Chánov. V průběhu dalších let byly v novém městě postupně budovány objekty občanské vybavenosti, ať už se jednalo o kino, obchodní dům Prior, první koupaliště, sídla městského i okresního národního výboru, střední školy, budovu SNB, sportovní halu, automobilový okruh, kulturní dům s planetáriem, okresní knihovnu, novou budovu divadla a další. V roce 1985 skončila realizace objektů, které byly uvedeny v harmonogramech výstavby centra města, a celková investiční výstavba se postupně dostávala do útlumu. Ještě v roce 2000 architekt Václav Krejčí mluvil o tom, že město Most pořád ještě není dostavěna, především pokud se týče centrální zóny města. S ohledem na náročnost financování a další okolnosti není nutné řešit dostavbu města hned, ale ve výhledu dalších let by rozhodně neměla být odsunuta do pozadí. Naopak, dostavba centra města by se měla stát součástí programu budoucnosti. 3 Historie těžby uhlí 18 Severočeský hnědouhelný revír se rozprostírá mezi Ústím nad Labem a Kadaní a od Krušných hor k Českému středohoří. Prvopočátky těžby byly situovány na východní straně území, kde hnědé uhlí vycházelo na povrch. Až později se centrum těžby 18 BOUŠKA, Vladimír; DVOŘÁK, Zdeněk. Nerosty Severočeské hnědouhelné pánve. Praha : Dick, 1997. 158 s. ISBN 80-902341-0-0. SANDEROVÁ, Pavla. Potřeba ekonomického využití zásob hnědého uhlí na ložisku SD a.s., Doly Bílina za hranicemi stávajících územně ekologických limitů. Ostrava, 2010. 85 s. Diplomová práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava PETROVSKÝ, Vladimír, et al. Komořansko : minulost a současnost. Lom u Mostu : Doly a úpravny Komořany, 1993. 189 s. 18

přesunulo k Mostu a dále do Komořan. Dolování uhlí zanechalo v průběhu věků v krajině dodnes nesmazatelné stopy. Nálezy hnědého uhlí způsobily, že se kraj v oblasti Podkrušnohoří stal významnou průmyslovou a energetickou oblastí. V České republice bylo v roce 2000 vykazováno 26 miliard tun geologických zásob uhlí. Celkové zásoby černého a hnědého uhlí mají zastoupení v kategoriích bilanční prozkoumané, bilanční neprozkoumané a nebilanční. 19 Tabulka 5 Ložiska v SHP Černé uhlí Hnědé uhlí Lignit Počet ložisek celkem 67 60 13 Z toho těžených 15 10 1 16 353 961 9 652 302 1 029 320 2 072 075 7 219 168 7 062 718 3 293 064 1 945 161 4 414 077 216 514 622 577 190 220 17 028 50 610 453 Zásoby celkem Z toho: Bilanční prozkoumané Bilanční výhledové Nebilanční Těžba (kt) Zdroj: ROUBÍČEK, Václav. Uhlí : zdroje, procesy, užití. Ostrava : Montanex, 2002. 173 s. (Str. 40) Ložiska hnědého uhlí v ČR se nacházejí ve čtyřech pánvích chebské, sokolovské, severočeské a žitavské. V současné době je uhlí těženo pouze v sokolovské a severočeské pánvi, jejichž zásoby mají v dlouhodobém výhledu rozhodující ekonomický význam. V roce 2000 bylo hnědé uhlí vyvezeno do SRN (67,6 %), na Slovensko (25,6 %) a do Maďarska (6,3 %) 20 Nejstarší záznam, první písemná zpráva, dotýkající se těžby uhlí pochází z roku 1403 z Městské knihy duchcovské. Zaznamenal spor o důlní dílo města Duchcova. Nejednalo se však ještě o uhlí využívané jako palivo. Dalším, tentokráte ověřeným, záznamem o dobývání uhlí je zpráva z roku 1550, ve které kníže Bohuslav Felix Hasištejnský píše o svých záměrech hledat v kraji žateckém, litoměřickém a slánském kamenné uhlí a vyhloubit důl. Ještě téhož roku se Bohuslavu dostalo od krále 19 ROUBÍČEK, Václav. Uhlí : zdroje, procesy, užití. Ostrava : Montanex, 2002. 173 s. ISBN 80-7225-063-9 (Str. 38) 20 ROUBÍČEK, Václav. Uhlí : zdroje, procesy, užití. Ostrava : Montanex, 2002. 173 s. ISBN 80-7225-063-9 (Str. 41) 19

Ferdinanda I. privilegia v těchto krajích uhlí dobývat. Do zmíněných krajů patřila velká část severočeské hnědouhelné pánve. Kromě uhlí se těžily i jílovce a kamenec, jež dal postupně vzniknout kamencovým dolům. Mezi nejznámější a nejvýznamnější patřila výroba v okolí Chomutova. Kamenečné břidlice a uhlí se zpracovávaly na vitriol, tj. na zelenou skalici, kamenec a sirný květ. Ložisko kamenečné břidlice u Jirkova bylo objeveno roku 1554. Chomutovský kamenec byl postupně vytlačen z trhu kamencem benátským. V období třicetileté války (1618 1648) všechny zprávy o dolování hnědého uhlí zanikaly a až do třicátých a čtyřicátých let 18. století se nové neobjevovaly. Právě kolem poloviny 18. let dochází k velkému rozvoji těžby v dané oblasti. První doly v okolí Ústí nad Labem byly zaznamenány kolem roku 1740. K dalšímu úpadku hornického řemesla došlo během napoleonských válek na počátku 19. století. V celé severočeské pánvi bylo roku 1819 zaměstnáno všehovšudy 411 horníků a těžba dosahovala 0,03 milionů tun. Od roku 1830 docházelo k postupnému rozvoji hornictví. Vzhledem k malé odbytové oblasti pro vytěžené uhlí a k nedostatku odpovídajících dopravních cest získávala na významu lodní doprava po Labi. Ještě většího rozvoje dolování uhlí bylo dosaženo v polovině 19. století, díky budování rozsáhlé železniční sítě. Ta se postupem času rozšiřuje o četné vlečky k jednotlivým dolům. V polovině 19. století se snažilo prosadit až 1000 dolů. Konkurence však byla vysoká, vzhledem ke vznikajícím uhelným společnostem a jejich modernímu technickému vybavení, a tak množství menších dolů zaniklo. Obrázek 8 Graf hrubé těžby SHR v milionech tun za rok Zdroj: ŘÍHA, Martin, et al. Územní ekologické limity těžby v SHP. Praha : Typoexpedice, 2005. 60 s. (Str. 2) 20

Nejčastějším těžebním způsobem bylo stále ještě hlubinné dobývání, díky čemuž docházelo ke značným devastacím pozemků. V oblasti nad důlními díly se vytvářely poklesy a propadliny, také vodní režim zaznamenal značného přetvoření. Sedláci a zemědělci se začali bouřit a sepisovat nejrůznější petice. Na základě toho byl do horního zákona vydaného císařským patentem v roce 1854 zakomponován odstavec ukládající těžařům povinnost dávat těžbou narušené pozemky zpět do předešlého stavu. Zahájení podnikání v oblasti hornictví vyžadovalo obrovské finanční prostředky, a proto v uhelném hornictví začalo podnikat mnoho šlechtických rodů. Postupem času se projevovaly snahy o co největší těžbu s co nejmenšími náklady, a tak se namísto hlubinných dolů budovaly nové povrchové lomové provozy. První velký povrchový lom otevřel podnikatel Hartmann v Ledvicích v roce 1869. Právě v tomto provozu se objevilo plno novinek v daném oboru, jako například první lopatové rýpadlo, byl zaveden první telefon v Čechách, byly použity nové metody povrchové těžby při odstřelech trhavinou a postavena jedna z prvních třídiček uhlí. Postupně z velkého množství menších dolů vznikají vlivem investic do technického vybavení velké prosperující doly a lomy s dlouhou životností. 21 Koncem 19. století datují své počátky hlavně později významné lomy. Došlo ke vzniku první velké uhelné společnost: Mostecké Uhelné Společnosti, a.s. (v roce 1871), Vídeňský uhelný spolek (1872), Duchcovská uhelná společnost (1872), Lomské uhelné závody (1878), Severočeská uhelná společnost (1892) a další. V roce 1870 byla založena Průmyslová horní škola v Duchcově, která zajišťovala odborně vzdělané pracovníky pro doly. 21 BOUŠKA, Vladimír; DVOŘÁK, Zdeněk. Nerosty Severočeské hnědouhelné pánve. Praha : Dick, 1997. 158 s. ISBN 80-902341-0-0 (Str. 68) 21

Obrázek 9 Mapa dolových polí v oblasti Komořanska v roce 1907 Zdroj: PETROVSKÝ, Vladimír, et al. Komořansko : minulost a současnost. Lom u Mostu : Doly a úpravny Komořany, 1993. 189 s. (Str. 82) Rovněž v Duchcově byla v roce 1908 zřízena rekultivační expozitura Zemské zemědělské rady, která měla za úkol starat se o organizaci rekultivací. Z archivních záznamů dnes víme, že v roce 1909 bylo v okresech Duchcov, Most a Chomutov těžbou plně devastováno 2210 hektarů pozemků, z nichž 448 ha bylo posléze zrekultivováno. 22 V roce 1906 bylo v provozu pouhých 135 dolů. Přestože počet dolů klesal, těžba provozů vzrůstala. V době kolem 1. světové války došlo k devastaci dolů a těžba uhlí se snížila, na Mostecku konkrétně poklesla těžba ze 14 milionů tun uhlí ročně na 8 milionů tun. K jejímu oživení postupně docházelo po vzniku samostatné ČSR. Těžba zatím probíhala po celém území revíru vymezeném od Chomutova k Ústí nad Labem. Dále docházelo ke slučování výroby a spojování menších dolů s většími společnostmi. V roce 1928 zůstalo činných 115 dolů a lomů. V důsledku hospodářské krize se objem investic do důlního podnikání snížil a v té době také, jako následek nedostatečných bezpečnostních opatření, docházelo k častým důlním neštěstím. Vlivem událostí 2. 22 ŠTÝS, Stanislav. Rekultivace. Most : MUS, a.s., 1997. 63 s. (Str. 18) 22

světové války a podpisem Mnichovské dohody v roce 1945 padlo 80 % důlního majetku Severočeského hnědouhelného revíru do rukou německé společnosti. Po válce se opět silně projevily snahy o rekonstrukci zničených dolů. Dne 24. 5. 1945 došlo dekretem tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše ke znárodnění dolů. Dne 3. 7. 1945 byl ustanoven národní podnik Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě jako hlavní organizace revíru a fungoval s různými změnami struktury až do roku 1990. SHD převzal do správy 70 dolů, z nichž 58 bylo v provozu. Ze středně velkých lomů postupně vznikají velkolomové provozy. V roce 1976 je v revíru 5 povrchových podniků: Doly V.I. Lenina Komořany, Doly Julia Fučíka Bílina, Doly Ležáky Most, Doly Nástup Tušimice, Palivový kombinát A. Zápotockého Ústní nad Labem a Doly Vítězného února Komořany, sdružující hlubinné doly. 23 Kvůli zabezpečení elektrické energie těžba uhlí od roku 1990 nepřetržitě roste. Kvůli neustálému rozšiřování těžby a pohlcování okolní krajiny došlo k mnoha střetům, týkajících se obcí, které musely těžbě uhlí ustoupit. V roce 1992 došlo k další zásadní změně, naprosto opačné než před 47 lety, a to k přípravě plánů pro privatizaci státních podniků. Od druhé světové války také došlo k výrazným změnám ve struktuře způsobů těžby, od hlubinné těžby přešly těžební podniky ve většině případů k těžbě povrchové, která se mnohem více podepsala na tváři krajiny. Jedná se o značný zásah do litosferické struktury oblasti. Vlivem povrchové těžby stroje v některých místech dostanou pod úroveň hladiny moře, na druhé straně však z odtěžené půdy vznikají až několik set metrů vysoké skrývkové kopce. Pro ilustraci: Největší z egyptských pyramid, Cheopsova, má základnu o výměře 5,29 hektaru, výšku 230 metrů a objem 2521 tisíc kubických metrů. Radovesická výsypka vzniknuvší z nadložních zemin velkolomu Bílina na Teplicku dosáhla po dosypání základny o výměře 1513 hektarů, výšky 250 metrů a objemu 1031541 tisíc kubických metrů. Základna Cheopsovy pyramidy se do té její tedy vejde 239,5 krát! Anebo: Při stavbě Panamského průplavu bylo odtěženo 200 milionů kubických metrů zemin a 23 PETROVSKÝ, Vladimír, et al. Komořansko : minulost a současnost. Lom u Mostu : Doly a úpravny Komořany, 1993. 189 s. (Str. 121) 23

největší perspektivní lom Kohinoor by po skončení těžby měl za sebou zanechat jámu 240 metrů hlubokou s objemem 3,6 miliardy kubických metrů! 24 Následující vývoj oblasti Severočeské hnědouhelné pánve a místních těžebních společností byl ovlivněn vyhlášením Územních ekologických limitů těžby, jež vešly v platnost usnesením vlády České republiky ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi.25 Došlo také k úpravám majetkoprávních vztahů největších těžebních společností a privatizaci státních podniků. Více k tomuto tématu v kapitole o historii Mostecké uhelné společnosti a.s. Obrázek 10 Mapa členění těžebních pánví v Ústeckém kraji Zdroj: http://www.15miliard.cz/mapy/12_oblast_uk.jpg 24 ŠTÝS, Stanislav; HELEŠICOVÁ, Liběna. Proměny měsíční krajiny. Praha : Bílý slon, 1992. 256 s. ISBN 80901291-0-2 (Str. 47) 25 Www.kormoran.vlada.cz [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Usnesení vlády ČR ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v SHP. Dostupné z WWW: <http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/webgovres/7dced4838dd30f36c12571b6006 B9ABD?OpenDocument> 24

4 Mostecká uhelná společnost, a.s. 26 Mostecká uhelná společnost, a. s., byla po rozpadu Severočeských hnědouhelných dolů (SHD) založena Fondem národního majetku České republiky a zapsána do obchodního rejstříku 1. 11. 1993. Vznikla spojením tří bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky Most a Doly Hlubina Litvínov, těžících v centrální části severočeské hnědouhelné pánve. 27 Nejdůležitějším akcionářem společnosti se v letech 1998 a 1999 stala americká investiční společnost Appian Group, která k 31. 12. 1999 měla účast na základním jmění 96,69 %. MUS, a.s. je jedním z nejvýznamnějších producentů hnědého uhlí v ČR. Na jeho celkovém objemu těžby se v roce 1999 podílela zhruba 33 %. MUS, a.s. využívala k provozu své činnosti plochu o rozsahu více než 12 000 ha. Jednalo se o plochu zasaženou těžbou, ale také o plochu s umístěnými technickými a výrobními zařízeními, a dále také o více než 3400 ha, na nichž probíhala rekultivace. Jedním z osvědčení pro vydání povolení hornické činnosti v letech 2000 2014 v dané lokalitě bylo podle požadavku Obvodního báňského úřadu v Mostě stanovisko Ministerstva ŽP ČR. Šlo o první případ historie MUS, a.s., kdy byl na rozšíření lomu uplatněn proces hodnocení vlivů na ŽP ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb, o posuzování vlivů na životní prostředí. Z výsledků měření emisí do roku 1999 vyplynulo, že zdroje znečišťování ovzduší MUS, a.s. byly provozovány v souladu s předepsanými emisními limity. 26 POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. Litvínov : Dialog, 2000. 453 s. ISBN 80-85843-80-3 Czech Coal [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Produkce hnědého uhlí. Dostupné z WWW: <http://www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/produkce/index.html> 27 POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. Litvínov : Dialog, 2000. 453 s. ISBN 80-85843-80-3 (Str. 184) 25

Rok Tabulka 6 Množství emisí MUS, a.s. v tunách 1994 379,8 1995 195,4 1996 123,1 1997 51,1 1998 22,5 1999 9,6 Množství emisí v tunách Zdroj: POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. Litvínov : Dialog, 2000. 453 s. (Str. 184) V roce 1999 byla MUS, a.s. producentem celkem 92 druhů odpadů, provozovatelem 4 skládek a spalovny nebezpečných odpadů. Tabulka 7 Množství odpadů MUS, a.s. v tunách Rok Množství odpadů v tunách 1994 712 815 1995 626 737 1996 149 587 1997 72 580 1998 54 036 1999 37 359 Zdroj: POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. Litvínov : Dialog, 2000. 453 s. (Str. 184) Obrázek 11 Graf množství emisí MUS, a.s. v tunách Zdroj: Vlastní tvorba 26

Obrázek 12 Graf množství odpadů MUS, a.s. v tunách Zdroj: Vlastní tvorba Mostecká uhelná společnost a. s. se mimo jiné zabývá také regionální politikou a vyvíjí snahu směřující ke zlepšování životních podmínek pro obyvatele okresu Most. Mezi podporované cíle patří školství, zdravotnictví, kultura a sport. Další a nejvýznamnější oblastí byly rekultivace a rekultivační projekty. Konkrétně můžeme jmenovat například fotbalový klub FC MUS Most, Volejbalově tenisový klub VČSA Ervěnice či Hipodrom Most a.s., MUS a.s. také dále podporovala pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Mostecká uhelná společnost a.s. byla v roce 2005 odkoupena od původního vlastníka skupinou Czech Coal, společnost Czech Coal, a.s. Skupina Czech Coal je jedním z 5 největších dodavatelů elektrické energie. V roce 2007 byla MUS, a.s. největší společností skupiny Czech Coal. V ročním objemu těžby byla druhým největším producentem hnědého uhlí v ČR. Těžba v té době probíhala v lomech Československá armáda a Vršany, hrubá těžba v roce 2007 dosáhla 14 586 tisíc tun. V lokalitě ČSA probíhá těžba v rámci územních ekologických limitů. Rozhodnutím valné hromady v říjnu 2008 se MUS, a.s. rozštěpila na tři dílčí společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. První dvě společnosti odděleně spravují původní lokality MUS, a.s., ale vzhledem k dosud platným územním limitům těžby je pro ně třeba uplatňovat odlišnou 27

strategii. Společnost Czech Coal Services a.s. zajišťuje druhým dvěma kolejovou dopravu a řadu dílčích služeb. V roce 2008 dosáhla odbytová těžba uhlí v Czech Coal úrovně 15 098 tisíc tun. Obrázek 13 Schéma struktury skupiny Czech coal Zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/struktura.html 28

Tabulka 8 Konsolidované výsledky skupiny CzechCoal 2006-2009 Zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/vysledky.html 29

Obrázek 14 Mapa společnosti a významných zařízení skupiny CzechCoal v ÚLK Zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2009/ur11.html Obrázek 15 Mapa zásob uhlí v hlavních lokalitách skupiny CzechCoal Zdroj: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2008/ur15.html 30

4.1 Litvínovská uhelná a.s. těžba pro energetiku, teplárenství a domácnosti LU, a.s. spravuje těžební lokalitu Československá armáda a Úpravnu uhlí Komořany. Zásoby hnědého uhlí v této lokalitě podléhají územním limitům těžby. Do limitů představují 41,6 milionu tun kvalitního hnědého uhlí (k 1. 1. 2009) s výhřevností 17,5 MJ/kg. Za nimi se nacházejí největší zásoby uhlí v ČR více než 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR. 28 Hrubá těžba v lokalitě ČSA v roce 2008 dosáhla 5 216 tisíc tun. Vzhledem k současné situaci, kdy se stále vedou spory o možnost překročení územních limitů, připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezovaní a časem zastavení těžby v lokalitě ČSA. Při zachování územních limitů těžby by k zastavení těžby mohlo dojít už v roce 2021. 4.2 Vršanská uhelná a.s. těžba pro elektrárny VU, a.s. spravuje lokality Vršany a Šverma, přičemž Šverma postupně ukončuje svou těžební činnost. Lokalita Vršany má k dispozici zásoby s nejdelší životností v ČR, kdy i při stávajícím objemu těžby lze udržovat činnost až do roku 2058. K vytěžení se zde nachází přibližně 323 milionů tun uhlí. Hrubá těžba VU, a.s. v roce 2008 dosáhla 9 634 tisíc tun. 5 Zaniklé obce29 Z důvodů těžební, vodohospodářské nebo jiné další činnosti zaniklo v oblasti severních Čech po roce 1945 celkem 106 obcí. Vzhledem ke své poloze v centru těžební oblasti dopadl nejhůř region Mostecko. Postupem času se z místní původní krajiny stala tzv. měsíční krajina, jejíž profil naprosto proměnila důlní činnost. Jen na území bývalého okresu Most zaniklo 32 obcí. I přes množství památek a významné historické centrum došlo i k zániku starého Mostu. První obce byly díky těžbě srovnány se zemí po 2. světové válce, poslední obec, Libkovice, zanikla mezi lety 1990 1993. Tehdejší totalitní režim nepřipouštěl jakýkoli odpor původních obyvatel obcí. 28 Czech Coal [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Litvínovská uhelná a.s. Dostupné z WWW: <http://www.czechcoal.cz/cs/profil/lu/index.html> 29 Muzeum Most [online]. 2010 [cit. 2010-05-06]. Zaniklé obce. Dostupné z WWW: <http://www.muzeummost.cz/zanikle_obce.php? > BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Chomutov : Okresní muzeum, 1997. 56 s. 31