Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti projektu Rozvoj služeb TC ORP Cheb v rámci výzvy IOP č. 22 - Konsolidace IT a nové služby TC obcí Žadatel: Město Cheb Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 20, Cheb IČ: 00253979 Statutární zástupce: RNDr. Pavel Vanoušek, starosta města Kontaktní osoba žadatele: Bc. Martin Trnka, vedoucí odboru informatiky e-mail: trnka@cheb.cz telefon: +420 354 440 198 Zpracovatel: CORTIS Consulting s.r.o. Teslova 1202/3, 301 00 Plzeň Ing. Petra Lavičková, tel. 608 959 339 Datum vydání: červen 2014 Podmínky užití: Copyright 2014 CORTIS Consulting s.r.o. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být kopírována žádným způsobem bez písemného souhlasu majitelů autorských práv. Autorská a jiná díla odvozená z tohoto díla podléhají ochraně autorských práv vlastníků. Dokument obsahuje informace chráněné autorskými právy. Strana 1

Obsah SEZNAM ZKRATEK... 5 TABULKA PRO HODNOTITELE... 6 1 ÚVOD... 7 1.1 Základní informace k projektu... 7 1.2 Účel zpracování... 7 1.3 Identifikační údaje předkladatele, kontaktní osoby... 7 2 REKAPITULACE VÝSLEDKŮ STUDIE... 8 3 SOUČASNÝ STAV A HISTORIE PROJEKTU... 10 3.1 Informace o současném stavu projektu... 10 3.2 Strategické souvislosti... 11 3.2.1 Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory... 11 3.2.2 Soulad se strategickými dokumenty na národní úrovni... 12 3.2.2.1 Umístění projektu v Hexagonu veřejné správy... 13 3.2.2.2 Soulad se strategickými dokumenty města Cheb... 14 3.3 Cíle projektu... 15 3.4 Účel projektu, aktivity, předpokládané výstupy, očekávané přínosy... 15 3.4.1 Účel projektu... 15 3.4.2 Klíčové aktivity... 16 3.4.3 Předpokládané výstupy a přínosy... 16 3.5 Varianty řešení... 17 3.5.1 Nulová varianta... 17 3.5.2 Investiční varianta... 17 3.6 Vazba na jiné aktivity a projekty... 18 3.7 Inovativnost projektu... 19 4 LOKALITA A OKOLÍ... 20 4.1 Místa realizace projektu... 20 4.2 Stav technické infrastruktury v lokalitě... 20 5 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 21 5.1 Koncept řešení... 21 5.1.1 Návrh a popis architektury řešení... 21 5.1.1.1 Virtualizační platforma... 21 5.1.1.2 Bezpečnostní systém - firewall... 24 5.1.1.3 Bezpečnostní systém - SIEM... 25 5.1.1.4 Sjednocení účetnictví a evidence majetku pro příspěvkové organizace... 26 5.1.1.5 Digitalizace dokumentů skenovací linka... 29 5.1.1.6 Podpora výkonu správního řízení v oblasti stavebního vodoprávního řízení... 30 5.1.1.7 Podpora výkonu správního řízení v oblasti životního prostředí... 31 5.1.2 Variantní návrhy technického řešení HW/SW... 32 5.2 Porovnání variant technologických řešení... 32 5.2.1 Porovnání vizualizačních technologií... 32 5.2.2 Porovnání ostatních technologií... 35 5.2.3 Analýza technických a bezpečnostních rizik... 36 5.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace... 37 5.3.1 Specifikace zadání technického řešení... 37 Strana 2

5.3.2 Specifikace vybavení a řešení bezpečnosti IS... 41 5.3.3 Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu... 44 5.3.4 Záruky a servis... 44 5.3.5 Údržba a nákladnost oprav... 45 5.3.6 Údaje o životnosti jednotlivých zařízení... 45 6 ORGANIZACE... 46 6.1 Organizační model investiční fáze... 46 6.2 Provozní model... 46 6.3 Role všech subjektů v projektu... 46 6.4 Seznam obcí a organizací zapojených do projektu... 46 6.5 Organizace zadávacích řízení... 48 7 LIDSKÉ ZDROJE... 49 7.1 Funkce a pozice projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu... 49 7.2 Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti... 52 8 REALIZACE PROJEKTU, ČASOVÝ PLÁN... 54 8.1 Etapy projektu a jejich obsah... 54 8.2 Finanční rozsah etap a zdroje financování... 54 8.3 Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu... 55 9 MONITOROVACÍ INDIKÁTOR... 56 9.1 Stanovení a popis agend... 56 10 FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU, FINANČNÍ PLÁN... 57 10.1 Přehled celkových nákladů na realizaci projektu... 57 10.2 Přehled celkových nákladů v provozní fázi... 59 10.3 Příjmy provozní fáze... 59 10.4 Finanční plán investiční a provozní fáze... 59 10.4.1 Finanční plán investiční fáze... 59 10.4.2 Finanční plán provozní fáze... 61 10.4.3 Plánované stavy majetku... 61 10.4.4 Plán průběhu cash flow... 63 10.4.5 Zdroje krytí projektu... 63 10.5 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů... 64 10.5.1 Výpočty finančních ukazatelů... 64 10.6 Závěry finanční analýzy... 66 11 EKONOMICKÁ ANALÝZA PROJEKTU... 67 11.1 Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí sociálně ekonomické analýzy nákladů a užitku... 67 11.1.1 Vymezení beneficientů... 67 11.1.1.1 Vymezení přínosů projektu pro jednotlivé skupiny beneficientů... 67 11.1.1.2 Shrnutí přínosů... 70 11.1.2 Výpočet kriteriálních ukazatelů, celkový ekonomický peněžní tok... 71 11.2 Citlivostní analýza... 74 11.2.1 Aktivity snižující riziko nežádoucích změn hodnot identifikovaných proměnných... 74 11.3 Doporučení vybrané varianty a závěry ekonomické analýzy... 74 12 ANALÝZA RIZIK... 75 12.1 Rizika přípravné a realizační fáze a opatření na jejich zmírnění... 75 12.1.1 Projektová rizika... 75 12.1.2 Technická a realizační rizika... 76 12.1.3 Legislativní a organizační rizika... 76 Strana 3

12.1.4 Ekonomická a investiční rizika... 76 12.2 Rizika provozní fáze a opatření na jejich zmírnění... 76 12.2.1 Projektová rizika... 76 12.2.2 Technická a realizační rizika... 77 12.2.3 Legislativní a organizační rizika... 77 12.2.4 Ekonomická a investiční rizika... 77 13 UDRŽITELNOST PROJEKTU... 78 13.1 Institucionální rovina... 78 13.2 Finanční rovina... 78 13.3 Provozní rovina... 79 Strana 4

Seznam zkratek CF ČR ČSÚ DC ENPV EPV/I ERR HW ICT IOP IPS IRR IS IT KÚ MV NPV NPV/I OP LZZ ORP PO SIEM SM SP SW TC ORP TCK VŘ EIA IPPC Zkratka Definice Cash flow Česká republika Český statistický úřad Datové centrum lokalita TC Společenská čistá současná hodnota Index ziskovosti Vnitřní výnosové procento z ekonomického CF Hardware Informační a komunikační technologie Integrovaný operační program Systémem pro prevenci průniků Vnitřní výnosové procento Informační systém Informační technologie Krajský úřad Ministerstvo vnitra ČR Čistá současná hodnota Index ziskovosti Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Obec s rozšířenou působností Příspěvková(é) organizace Systémem pro řízení bezpečnostních informací a událostí Statutární město Studie proveditelnosti Software Technologické centrum obce s rozšířenou působností Technologické centrum kraje Výběrové řízení Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control) Tabulka 1: Seznam zkratek Strana 5

Tabulka pro hodnotitele Z důvodu rychlejšího a přehlednějšího nalezení jednotlivých hodnotících kritérií při hodnocení kvality projektu je uveden jejich seznam společně s odkazem, kde lze tyto kritéria ve Studii proveditelnosti či žádosti nalézt. SKUPINY A VÝBĚROVÁ KRITÉRIA Kapitola ve Studii proveditelnosti 1. Zdůvodnění projektu Zdůvodnění projektového záměru jaké jsou cíle projektu, jak je doložena potřeba jejich plnění; posuzuje se analýza stávající situace, kterou projekt řeší, a cílový stav, kterého má být projektem dosaženo. Projektový tým a jeho začlenění v organizační struktuře příjemce posuzují se odborné kvality, profesní struktura, přiměřená velikost projektového týmu Kap. 3, 5.1 Kap. 7 2. Kvalita projektu Vazba na tematickou strategii (SA) posuzuje se, nakolik přispívá projekt k naplnění SA a na ni navazující strategické dokumenty a umístění projektu v Hexagonu hodnotí se zakotvenost projektu v posledním vrcholu Hexagonu veřejné správy, kterým jsou technologie, a jeho vazba na ostatní související vrcholy; posuzuje se systematičnost přístupu projektu k řešené problematice Volba klíčových aktivit posuzuje se míra souladu obsahu a formy aktivit projektu s cíli Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Provázanost projektu s OP LZZ posuzuje se, zda realizace projektu IOP počítá s doplňkovým, navazujícím projektem podpořeným z OP LZZ a jaká je očekávaná synergie využití obou OP k dosažení cíle Ekonomický dopad posuzuje se přínos projektu k egovernmentu a jeho následný ekonomický dopad pro daný resort, resp. pro řešenou problematiku. Technické parametry řešení posuzuje se kvalita nabízeného technického řešení (na základě variantní SP), kompatibilita se souvisejícími stávajícími či plánovanými technologiemi. Kap. 3.2 Kap. 3.4 Kap. 3.6 Kap. 3, 11 Kap. 5 Vazba projektu na centrální řešení / jednotná regionální podoba řešení Kap. 3.2 3. Řešení realizace projektu Kvantifikace cílových hodnot hodnotí se výše a přiměřenost objemu plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů a vhodnost/správnost zvolených procesů vedoucích k jejich dosažení a udržení Finanční náročnost projektu posuzuje se přiměřenost a transparentnost rozpočtu vzhledem k obsahu a rozsahu projektu Kap. 9 Kap. 5, 10 Identifikace rizik a návrhy opatření na jejich zmírnění, eliminaci či řešení Kap. 12 Udržitelnost projektu posuzuje se navrhovaný postup vedoucí k udržení aktivit a výstupů i po skončení projektu (hledisko finanční a institucionální, příp. legislativní) Kap. 13 4. Horizontální kritéria Rovné příležitosti hodnotí se, zda má projekt pozitivní či neutrální dopad Benefit Udržitelný rozvoj hodnotí se, zda má projekt pozitivní či neutrální dopad Benefit 5. Bodové zvýhodnění vyplývající z IPRM - Tabulka 2: Tabulka pro hodnotitele Strana 6

1 Úvod Tato studie proveditelnosti byla zpracována pro projekt zpracovaný v rámci výzvy č. 22 Integrovaného operačního programu Konsolidace IT a nové služby TC obcí (dále jen projekt ) společností CORTIS Consulting s.r.o. v úzké spolupráci s městem Cheb, které je zároveň žadatelem o poskytnutí finanční podpory. Studie byla zpracována v období duben - červen 2014. Projekt je předkládán ve výzvě č. 22 Integrovaného operačního programu (IOP), do prioritní osy 2, oblast intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě. Studie byla vypracována na základě obecně dostupných informací a informací předaných žadatelem, dle závazné osnovy a metodiky stanovené zprostředkujícím subjektem. Tato studie, případně její části, mohou být proto použity pouze v přímé souvislosti a v kontextu se žádostí žadatele o finanční podporu z IOP. 1.1 Základní informace k projektu Název projektu: Žadatel a garant: Lokalita: Trvání projektu: Doba udržitelnosti: Rozpočet projektu: Rozvoj služeb TC ORP Cheb Město Cheb Město Cheb 21 měsíců (přípravná a realizační fáze) 60 měsíců 5 993 800 Kč včetně DPH (investiční a neinvestiční náklady) 1.2 Účel zpracování Studie proveditelnosti je zpracována za účelem: specifikace záměru realizace projektu z hlediska stávajícího stavu řešené problematiky i jejího budoucího vývoje; prokázání, že pro samotný projekt byla vybrána nejlepší a ekonomicky nejvýhodnější varianta; prokázání správnosti a reálnosti plánovaného rozpočtu; prokázání opodstatněnosti jednotlivých způsobilých výdajů co do druhu a velikosti; prokázání udržitelnosti projektu a schopnosti žadatele pokračovat v jeho financování po ukončení finanční podpory ze strukturálních fondů; podání žádosti o poskytnutí finanční podpory (jako nutná příloha žádosti). 1.3 Identifikační údaje předkladatele, kontaktní osoby Předkladatelem projektu a žadatelem o finanční podporu je město Cheb. Název: Město Cheb IČ: 00253979 Adresa sídla: náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14, 350 20, Cheb Osoby oprávněné jednat za zadavatele: RNDr. Pavel Vanoušek, starosta města Kontaktní osoby: Bc. Martin Trnka, vedoucí odboru informatiky Telefon, e-mail: +420 354 440 198, trnka@cheb.cz Tabulka 3: Identifikace předkladatele projektu Strana 7

2 Rekapitulace výsledků studie Studie proveditelnosti detailně popisuje a řeší investiční záměr města Cheb Rozvoj služeb TC ORP Cheb. Tento investiční záměr je podpořen aktuální výzvou č. 22 z Integrovaného operačního programu ze strukturálních fondů Evropské unie, která umožňuje získat dotaci do výše 85 % uznatelných nákladů na projekt. Předkládaný projektový záměr si klade za cíle: elektronizaci agend veřejné správy v oblasti stavebního řádu a agendy životního prostředí, sjednocení aplikace pro vedení účetnictví a majetku příspěvkových organizací města, digitalizaci datových zdrojů pořízením skenovací linky, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury prostřednictvím systému pro správu systémových a bezpečnostních logů a jejich zpracování (výstupy, statistiky a vyhodnocování), rozšíření technologického centra o terminálové služby a diskové úložiště pro zajištění provozu využívaných aplikací, zefektivnění správy koncových zařízení prostřednictvím virtualizace. Pro realizaci projektu bude využito technologické centrum města Cheb vybudované v rámci projektu z výzvy IOP č. 06, které poskytne architektonický základ pro provozování služeb projektu. Jako indikátor projektu byl zvolen indikátor s názvem Nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy a jeho cílová hodnota je 1. Cílovou skupinou projektu je město Cheb a veřejnost. Projekt bude realizován v rámci jedné etapy. Přípravná fáze projektu byla zahájena v dubnu 2014, proběhlo zpracování záměru projektu, studie proveditelnosti, žádosti o finanční podporu a proběhnou výběrová řízení. Začátek realizační fáze je plánován na březen 2015, proběhne v rámci ní především dodávka a implementace celého řešení. V prosinci 2015 bude zahájena provozní fáze systému a 60 měsíců dlouhá udržitelnost projektu. Projektový tým byl sestaven již v období přípravy projektu (ještě v přípravné fázi) a to tak, aby byl řádně připraven projektový záměr především pořizované technologie, rozpočet, navrhnuty vhodné nástroje publicity a postup k zajištění udržitelnosti projektu. Členové projektového týmu byli zvoleni tak, aby jejich odborná vybavenost a zkušenosti odpovídaly nárokům vykonávaných aktivit, jejich začlenění do projektového týmu bylo pro projekt jednoznačným přínosem, vedlo k úspěšnému dosažení plánovaných výstupů projektu a v případě potřeby byla zajištěna zastupitelnost klíčových pozic. Náplň činností při výkonu jednotlivých pozic respektuje potřeby projektu včetně komunikačních potřeb v rámci týmu i směrem k dodavatelům a veřejnosti. Investiční náklady na zvolenou investiční variantu projektu jsou vyčísleny celkem na 5 993 800 Kč, kde výše dotace činí 5 094 730 Kč a spoluúčast žadatele je 899 070 Kč. Provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu žadatele a jsou vyčísleny na cca 3 200 000 Kč za dobu udržitelnosti. Studie proveditelnosti projektu spolu s ostatními technicko-ekonomickými podklady dokládá technickou realizovatelnost investice i její finanční a ekonomickou životaschopnost. Byla popsána rizika projektu během přípravné, realizační a provozní fáze. Každému definovanému riziku byla přiřazena pravděpodobnost jeho vzniku a hodnocení následného dopadu. Dále bylo uvedeno opatření na eliminaci nebo zmírnění rizika a kritérium úspěchu. Nejvíce rizik s vysokým dopadem a zároveň střední nebo vysokou pravděpodobností bylo identifikováno v oblasti projektových rizik. Jedná se především o riziko nepřidělení dotace na projekt, posun termínů v harmonogramu, ať už vlivem prodloužení realizace veřejné zakázky nebo vlivem nedostatečných kapacit projektového týmu. Dle výsledků finanční analýzy je projekt za daných předpokladů finančně udržitelný a požadovaná výše podpory nepřevyšuje maximální výši podpory danou výzvou. Udržitelnost projektu plyne především z toho, že finanční zdroje na investici i provoz projektu jsou z veřejných zdrojů (státní rozpočet, EU), projekt není závislý na Strana 8

půjčkách na finančním trhu nebo příjmech z provozované činnosti (neexistují) a projekt je po všech stránkách efektivně navržen (legislativně, technicky a ekonomicky). Dle výsledků ekonomické analýzy lze doporučit vybranou investiční variantu projektu jako společensky efektivní a realizovatelnou. CBA prokázala v uvedeném socioekonomickém okruhu hodnocení plnou opodstatněnost a logiku vynaložených nákladů. V navrhovaných variantách při uvedených vstupních podmínkách je socioekonomická čistá současná hodnota 10,36 mil. Kč a doba návratnosti projektu 2,32 let. Dle všech výše uvedených hodnot se jedná o společensky velmi přínosný projekt vhodný k realizaci. Strana 9

3 Současný stav a historie projektu Projekt vychází z přílohy č. 12 příručky pro žadatele a příjemce Podporované aktivity, respektuje požadavky uvedené v Seznamu způsobilých a nezpůsobilých aktivit projektu schválený garantem oblasti intervence 2.1 a řeší slabé stránky žadatele v oblasti zabezpečení služeb TC ORP a podpory výkonu agend veřejné správy (elektronizace procesů). 3.1 Informace o současném stavu projektu Výrazný nárůst používání informačních technologií v současném světě vede na jedné straně k vytvoření informační společnosti, urychlení komunikace a velkému rozvoji služeb a tím celé společnosti, na straně druhé vzrůstá i riziko zneužívání těchto technologií, které má rozsáhlé dopady do činnosti subjektů, které s nimi pracují, a potencionálně může vést ke značným škodám. Obecným trendem v celém světě je kvalitní ochrana těchto informačních technologií před zásahy, které mohou ohrozit jejich chod. Cílené útoky proti informačním technologiím jsou celosvětovým fenoménem a jejich dopad způsobuje rozsáhlé ekonomické škody ve veřejném i v soukromém sektoru. V oblasti veřejné správy neexistuje jednotný způsob stanovení bezpečnostních standardů, které by minimalizovaly potencionální škody vzniklé z kybernetických útoků. Rovněž chybí systém prevence a včasného varování před těmito útoky. V souvislosti s probíhající elektronizací veřejné správy je hrozba kybernetických útoků stále aktuálnější a je zcela nezbytné přijmout opatření, tak jak to odpovídá zahraničním zkušenostem se závažnými útoky. Dalším vlivem je snaha o výrazné zefektivnění výkonu veřejné správy. 1 Město Cheb, vědomo si těchto hrozeb, dlouhodobě buduje metropolitní síť, technologické centrum a informační systém tak, aby pokud možno co nejvíce eliminovalo bezpečnostní rizika. Svojí infrastrukturu buduje dlouhodobě koncepčně, na základě stanovené informační strategie, zároveň využívá možností podporovaných aktivit v oblasti egovernmentu, čímž získává alternativní zdroje pro financování těchto náročných úkolů. Na výše uvedená rizika město Cheb reaguje předkládanými aktivitami do oblasti č. 3 Zvýšení bezpečnosti TC ORP a bezpečnostní infrastruktura TC ORP výzvy č. 22 IOP. Přestože množství agend je již plně elektronizováno, existují procesy, jejichž informační podpora je stále neefektivní. Jedná se například o správní řízení v oblasti stavebního řádu a životního prostředí, kde dnes jsou vlastní rozhodnutí (výstup správního řízení) zpracovávána v textovém editoru a následně vkládána do elektronické spisové služby. Další oblastí je roztříštěná datová základna pro vedení účetnictví na jednotlivých příspěvkových organizacích města, s tím související složitý sběr a především konsolidace a vyhodnocování dat a rozdílné nastavení zpracování účetnictví. Město Cheb předkládaným záměrem eliminuje slabé stránky elektronizace procesů spojených s výše uvedeným popsaným stavem. Na výše uvedené nedostatky město Cheb reaguje předkládanými aktivitami do oblasti č. 4 Elektronizace procesů, digitalizace dat a propojení lokálních AIS s registry veřejné správy výzvy č. 22 IOP. S ohledem na záměr konsolidace funkcionalit jednotlivých modulů ekonomických IS na příspěvkových organizacích je dalším cílem provedení konsolidace technické, tj. provozování ekonomiky v technologickém centru ORP a zpřístupnění organizacím ve formě terminálových služeb. 1 volně citováno z dokumentu Věcný záměr zákona o kybernetické bezpečnosti Strana 10

Město Cheb předkládaným záměrem zpřístupňuje funkcionality ekonomického systému příspěvkovým organizacím prostřednictvím virtualizační platformy spolu s nezbytnou infrastrukturou a všemi výhodami, které jsou s následným provozem a servisem spojeny. Předkládaný záměr je v souladu s podporovanými aktivitami do oblasti č. 1 Konsolidace HW a SW úřadu včetně virtualizace aplikací, desktopů, serverů, infrastruktury výzvy č. 22 IOP. Předkládaný projekt Rozvoj služeb TC ORP Cheb je v současné chvíli v přípravné fázi. Byl zpracován strukturovaný projektový záměr projektu, který zachycuje všechny podstatné parametry projektu. Dále vedení města usnesením číslo 52/35/2014 schválilo projekt Rozvoj služeb TC ORP Cheb (celý název: Rozvoj služeb TC ORP Cheb - Zavádění ICT v územní veřejné správě dle výzvy č. 22 Integrovaného operačního programu). Město Cheb v souladu s požadavky zákona č. 137/2006, Sb., v souladu s požadavky prováděcí dokumentace výzvy č. 22 IOP a s vnitřní směrnicí číslo 1404 Směrnice pro zadávání veřejných zakázek městem Cheb a právnickými osobami zřízenými nebo založenými městem Cheb realizovalo veřejnou zakázku na zpracování studie proveditelnosti, žádosti o finanční podporu, zadávacích dokumentací plynoucích ze závěrů studie proveditelnosti. Město Cheb se zároveň v předchozím období úspěšně zapojilo do výzvy č. 06 IOP projektem: ROZVOJ SLUŽEB EGOVERNMENTU V OBCÍCH - Město Cheb, registrační číslo CZ.1.06/2.1.00/06.06704, který se skládal z následujících oblastí o o o Zřízení technologického centra ORP Pořízení el. Spisové služby ORP a řešení spisové služby obcí ve správním obvodu ORP Vnitřní integrace úřadu ORP Na tento projekt a předchozí aktivity koncepčního budování ICT města Cheb předkládaný projekt navazuje a dále v oblastech infrastruktury, bezpečnosti a elektronizace agend rozvíjí. 3.2 Strategické souvislosti V následujících kapitolách jsou popsány vazby na cíle Integrovaného operačního programu (IOP) a dále na strategické dokumenty na republikové a městské úrovni dotýkající se oblasti egovernmentu. 3.2.1 Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory Cílem oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě IOP je dosažení rychlejšího a spolehlivějšího poskytování veřejných služeb nejširší veřejnosti; prostřednictvím elektronické správy pak umožnit občanům a podnikatelským subjektům jednoduše a rychle komunikovat s úřady územní samosprávy. Globálním cílem je: Modernizace územní veřejné správy prostřednictvím rozvoje informační společnosti. Mezi specifické cíle patří: Zvýšit úroveň služeb elektronické veřejné správy na regionální a místní úrovni. Snížit administrativní zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru. Zdůvodnění podpory se opírá o: nedostatečné využívání moderních ICT v územní veřejné správě, neznalost a nízká míra využívání metod a modelů fungování elektronické veřejné správy (egovernment), špatnou infrastrukturní vybavenost pro šíření vysokorychlostního připojení k internetu, velký podíl dosud nedigitalizovaných dat, roztříštěné, nejednoznačné a nedostatečně popsané datové zdroje územní veřejné správy, Strana 11

chybějící standardy pro výměnu a sdílení dat mezi subjekty veřejné správy, malou nabídku služeb na úrovni interakcí a transakcí, nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb, nedostatečnou informovanost veřejnosti o možnostech, které jim egovernment nabízí, nedostatečnou počítačovou gramotnost. Účelem projektu je zmírnit nebo eliminovat tyto slabé stránky a tím přispět k rozvoji informační společnosti ve veřejné správě, a to především v rovině nedostatečného zabezpečení informačních sítí a služeb a nedostatečné využívání moderních ICT v územní veřejné správě. 3.2.2 Soulad se strategickými dokumenty na národní úrovni Strategický rámec projektu navazuje na centrální koncepce a strategie, zejména na: Strategii efektivní veřejné správy danou dokumentem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015 2, a to především v rovině strategických cílů: o o Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy. Přiblížit veřejné služby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu. Strategii rozvoje služeb pro informační společnost, a to především na prioritní programové oblasti: o o Zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady a stejně tak mezi občanem a úřadem vč. nezávislého dohledu na dodržování bezpečnostních a provozních pravidel. Vlastní služby pro informační společnost (v kontextu podpory výkonu agend veřejné správy). Strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti České republiky na období 2011-2015 3, kdy strategie navazuje na Bezpečnostní strategii České republiky a definuje záměry České republiky v oblasti kybernetické bezpečnosti. Za cíl si strategie stanovila především ochranu před hrozbami, kterými jsou informační a komunikační systémy vystaveny, a snížení potenciálních škod způsobených v případě útoků na tyto informační a komunikační systémy. Tohoto cíle má být dosaženo mj. prostřednictvím: o o Zajištění posilování kybernetické bezpečnosti v informačních systémech veřejné správy, zejména prostřednictvím definování bezpečnostních norem, jejich povinné implementace a kontroly jejich dodržování. Zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti. Kromě centrálně formulovaných strategií projekt dále vychází z příkladů dobré praxe v oblasti zabezpečování služeb veřejné správy, hostingových a datových center, WAN sítí veřejné správy, aktivit MVČR, sdružení NIC.CZ (provoz CSIRT.CZ), NBÚ (z pohledu připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti) a aktivit PČR i neziskového sektoru (prevence elektronické kriminality). 2 Usnesení vlády ze dne 11. července 2007, č. 757. 3 Usnesení vlády České republiky ze dne 20. července 2011 č. 564, o Strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti České republiky na období 2011-2015. Strana 12

Předkládaný projekt odpovídá výše uvedeným dokumentům, přispívá k naplňování jimi stanovených cílů a lze tak konstatovat, že má silnou vazbu na strategii Smart Administration, Strategii rozvoje služeb pro informační společnost a Strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti České republiky na období 2011-2015. Projekt přispívá k naplnění cílů v oblasti bezpečnosti, zajištění dostupnosti poskytovaných služeb a podpory výkonu agend veřejné správy. 3.2.2.1 Umístění projektu v Hexagonu veřejné správy Rozsah projektu je hodnocen z pohledu jeho dopadů do jednotlivých vrcholů Hexagonu veřejné správy. Těžiště projektu je ve vrcholu technologie, projekt má však vliv i na všechny ostatní vrcholy. Technologie Obrázek 1: Hexagon veřejné správy Vytvoření výstupů projektů přispěje k zvýšení úrovně ochrany ICT města Cheb implementací systémů pro počítačovou bezpečnost - systémem pro uložení a analýzu systémových a bezpečnostních logů. Tím dojde k eliminaci bezpečnostních rizik souvisejících se: snížením rizika ztráty dat, snížením rizika nedostupnosti služeb města občanům, zvýšením bezpečnosti provozované infrastruktury. Zároveň je řešení navrhováno s ohledem na povinnosti vyplývající z připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti. Výstupy realizované v rámci aktivity č. 1 přispějí rovněž k posílení infrastruktury ICT města Cheb. Pořízením nástrojů v oblasti agendy stavebního řádu a agendy životního prostředí budou rovněž podpořeny procesy související s výkonem agend veřejné správy. Občan (veřejnost) Výstupy projektu přinášejí veřejnosti benefity zejména ve zlepšení poskytovaných služeb, spojených s efektivnějším výkonem agend v oblasti životního prostředí a stavebního řádu. Úředník Úředník hraje důležitou roli v celém procesu efektivní veřejné správy. Realizace projektu přispěje především ke snížení rizika nedostupnosti služeb (prostřednictvím zavedení nástroje pro uložení a analýzu systémových a bezpečnostních logů), dojde k významnému zefektivnění vedení správních řízení v oblasti stavebního řádu a agendy životního prostředí. Zároveň pro zřizovatelské odbory bude snadnější komunikace s ekonomy Strana 13

příspěvkových organizací s ohledem na možnost jednotného zpracování účetnictví a sběr účetních dat v jednotné struktuře a podobě. Organizace Předkládaný projekt bude mít pozitivní dopad na MěÚ, kdy výstupy projektu významně přispějí k optimalizaci fungování úřadu a k sofistikovanému poskytování služeb vůči občanům. V návaznosti na zavedení aplikací budou navrženy úpravy současných pracovních postupů. Díky opatřením v oblasti virtualizace bude minimalizována administrativní náročnost správy ICT a zefektivněno vynakládání veřejných prostředků. Finance Implementace projektu je finančně náročná, viz rozpočet projektu, nicméně jak je však patrné z analýzy nákladů a výnosů, bude realizace projektu přínosná. Díky podpoře projektu z dotací ze strukturálních fondů EU, budou náklady na projekt pro město minimalizovány. Přínosem projektu z finančního hlediska je úspora nákladů na správu ICT díky rozšíření virtualizace. Zároveň je organizace díky zavedení nástroje pro uložení a analýzu systémových a bezpečnostních logů lépe chráněna proti potenciální ztrátě nebo úniku dat včetně osobních údajů, čímž snižuje riziko pokuty vyplývající ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů nebo porušení ochrany autorských práv. Legislativa Jedná se podpůrný prvek, kdy jeho existence definuje mantinely pro funkčnost a flexibilitu veřejného sektoru. Vybudované řešení bude využito pro naplnění požadavků vyplývajících z: legislativy v oblasti životního prostředí (zákony č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, č. 185/2001 Sb., o odpadech, č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, č. 289/1995 Sb., o lesích, č. 449/2001 Sb., o myslivosti, č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, č. 200/1990 Sb., o přestupcích), legislativy v oblasti stavebního řádu - 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, 254/2001 Sb., o vodách, Územně plánovací informace ( 21 zákon č. 183/2006 Sb.), Spojené územní a stavební řízení ( 78 odst. 1 zákon č. 183/2006 Sb.), Ohlášení jednoduché stavby, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací ( 15 zákon č. 254/2001 Sb., 104-108 zákon č. 183/2006 Sb.), Kolaudační souhlas ( 16 zákon č. 13/1997 Sb., 122 zákon č. 183/2006 Sb.), Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení ( 16 zákon č. 13/1997 Sb., 129 zákon č. 183/2006 Sb.). připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti. Zároveň přispívá k naplnění stanovených cílů definovaných v informační koncepci zpracované dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Předkládaný projekt má z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů Hexagonu veřejné správy pozitivní dopad do všech jeho vrcholů. 3.2.2.2 Soulad se strategickými dokumenty města Cheb Hlavním strategickým dokumentem je Strategický plán rozvoje města Chebu (rok 2009, poslední aktualizace v roce 2012). Vlastní strategický plán rozvoj a provoz informačních a komunikačních technologií neřeší, výjimkou je pouze kapitola 5.5 a stručná zmínka na str. 33: Informační systém - K dispozici bude 24 hodin Strana 14

denně dostupný systém správy informací o projektech strategického plánu (viz kapitola o Informačních systémech), který si bude město provozovat samo nebo jeho provoz může outsourcovat. Z tohoto pohledu nelze předkládané projekty do výzvy č. 22 stavět do přímého souladu s tímto strategickým dokumentem. 3.3 Cíle projektu Na obecné úrovni je cílem projektu zefektivnit podporu výkonu agend veřejné správy a zpřístupnit informace veřejnosti. Konkrétní a měřitelné cíle projektu představuje implementace nástrojů podporujících: elektronizaci agend veřejné správy v oblasti stavebního řádu a agendy životního prostředí, sjednocení aplikace pro vedení účetnictví a majetku příspěvkových organizací města, digitalizaci datových zdrojů pořízením skenovací linky, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury prostřednictvím systému pro správu systémových a bezpečnostních logů a jejich zpracování (výstupy, statistiky a vyhodnocování), rozšíření technologického centra o terminálové služby a diskové úložiště pro zajištění provozu využívaných aplikací, zefektivnění správy koncových zařízení prostřednictvím virtualizace. Projekt navazuje na vytvořené technologické centrum (projekt Rozvoj služeb egovernmentu v obcích - Město Cheb, CZ.1.06/2.1.00/06.06704), vychází z jeho designu, v maximální možné míře využívá jeho služeb a prostředků a rozšiřuje jej o virtualizační platformu pro nově elektronizované agendy a další prvky z oblasti bezpečnosti. Projekt tak svými výstupy plně koresponduje s cíli specifikovanými pro výzvu č. 22 IOP, které jsou stanoveny následovně (viz Příručka č. 12 Přílohy pro žadatele a příjemce): Cílem projektu je inovace poskytovaných služeb TC ORP v návaznosti na TCK a sdílená data s registry veřejné správy, čímž dojde ke konsolidaci IT prostředí samosprávy. Výsledkem bude i efektivnější výkon veřejné správy, neboť ve smíšeném modelu veřejné správy je nutné podporovat egovernment obousměrně jak jednotnými registry státu a pravidly pro práci s jejich daty, tak i technicky a technologicky pokud možno jednotnou platformou IT prostředí obcí, které jsou nejblíže občanům a které budou schopny rychle, efektivně a v souladu se zákonem využívat takto státem připravené registry a systémy. Což jako celek teprve poté můžeme nazývat funkčním egovernmentem v ČR. 3.4 Účel projektu, aktivity, předpokládané výstupy, očekávané přínosy 3.4.1 Účel projektu Oblast intervence 2.1 se zaměřuje na dosažení rychlejšího a spolehlivějšího poskytování veřejných služeb nejširší veřejnosti a prostřednictvím elektronické správy pak umožnit občanům a podnikatelským subjektům jednoduše a rychle komunikovat s úřady územní samosprávy. Snaží se eliminovat slabé stránky veřejné správy resp. ICT využívaného pro potřeby výkonu veřejné správy - v kontextu předkládaného projektu se jedná o: nedostatečné využívání moderních ICT v územní veřejné správě, velký podíl dosud nedigitalizovaných dat, nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb, nedostatečnou informovanost veřejnosti o možnostech, které jim egovernment nabízí. Strana 15

3.4.2 Klíčové aktivity Klíčové aktivity jsou navrženy s ohledem na obsah, rozsah a termín realizace takto: vytvoření projektového záměru, zpracování studie proveditelnosti jako povinné přílohy žádosti o přidělení finanční podpory, zpracování a předložení žádosti o přidělení finanční podpory, příprava a realizace výběrového řízení, vlastní proces realizace projektu: o analýza současného stavu, tvorba metodik a vytvoření cílového konceptu řešení, o nastavení a implementace, pilotní provoz, rutinní provoz minimálně po dobu udržitelnosti projektu (60 měsíců). Podrobný rozpad, načasování a provázání všech klíčových aktivit je uvedeno a detailněji popsáno v kapitole 8. Realizace projektu, časový plán. 3.4.3 Předpokládané výstupy a přínosy Aktivita/výstup Přínos 1. Konsolidace HW a SW úřadu včetně virtualizace aplikací, desktopů, serverů, infrastruktury Terminálové služby Konsolidace struktury HW/SW, automatizace procesů údržby informačních systémů a ICT infrastruktury obce, sjednocení systémové platformy, zlepšení zálohování a zrychlení obnovy při havárii. 3. Zvýšení bezpečnosti a bezpečnostní infrastruktura TC ORP Systém pro uložení systémových a bezpečnostních logů, firewall Systém pro centralizovanou správu eventů a logů z libovolných síťových aktivních prvků, bezpečnostních zařízení i operačních systémů a aplikačního software. Mezi základní přínosy patří: vytvoření centrálního systému správy, analýzy a reportování výstupů z bezpečnostních zařízení, operačních systémů a aplikací, monitoring bezpečnostních zařízení, sledování konfiguračních změn, sledování zatížení firewallu a kontrola efektivity použitých pravidel, kontrola využívání šířky pásma internetového a WAN spojení, ochrana informací proti ztrátě, poškození či úmyslné modifikaci a smazání. 4. Elektronizace procesů, digitalizace dat a propojení lokálních AIS s registry veřejné správy Správní řízení - agenda stavební životní prostředí Sjednocení zpracování účetnictví a evidence majetku pro příspěvkové organizace Elektronizace procesů v oblasti stavební, vodohospodářské a životního prostředí umožní uživatelům efektivnější práci prostřednictvím: efektivního vyhledávání jednotlivých případů s vazbou na elektronickou spisovou službu, předpřipravených šablon, zamezení duplicit dat, zamezení opakovaného pořizování, dostupnosti aktuálních informací ověřovaných vůči základním registrům, včetně změn v základních registrech, hlídání lhůt s možností upozornění jednotlivým pracovníkům na blížící se termín vyřízení včetně vypočtení data nabytí právní moci. Okamžitý přehled o datech v účetnictví jednotlivých příspěvkových organizací pro potřeby kontroly Řízení odvětví Zjednodušení přípravy a úpravy dat pro poskytnutí Ministerstvu financí a pro Strana 16

řídící a kontrolní činnost odborů MěÚ Cheb Digitalizace dokumentů Díky zprovoznění skenovací linky bude zvýšen stupeň elektronizace dokumentů na MěÚ Cheb. Tabulka 4: Předpokládané výstupy a přínosy 3.5 Varianty řešení Varianty jednotlivých aktivit a jejich hodnocení je provedeno v kapitole č. 5. Jednotlivé varianty jsou identifikovány s ohledem na: legislativní požadavky, strategické záměry na úrovni ČR i města Chebu, výstupy dané podporovanými aktivitami výzvy č. 22 IOP, současný stav technologie, infrastruktury a aplikačního vybavení města Chebu. Z pohledu projektu jako celku lze identifikovat varianty spočívající v nerealizaci (tzv. nulová varianta) a realizaci (tzv. investiční varianta). 3.5.1 Nulová varianta Za nulovou variantu je možno považovat pokračování současného stavu, kdy nedojde k: elektronizaci agend veřejné správy v oblasti stavební a vodoprávní agendy a agendy životního prostředí, sjednocení aplikace pro vedení účetnictví a majetku příspěvkových organizací města, digitalizaci datových zdrojů pořízením skenovací linky, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury prostřednictvím systému pro správu systémových a bezpečnostních logů a jejich zpracování (výstupy, statistiky a vyhodnocování), rozšíření technologického centra o terminálové služby a diskové úložiště pro zajištění provozu využívaných aplikací, zefektivnění správy koncových zařízení prostřednictvím virtualizace. Z hlediska bezpečnostního nulová varianta přináší značnou míru bezpečnostní rizikovosti. Z ekonomického hlediska nulová varianta zdánlivě šetří přímé investice, nicméně nepřináší žádné přínosy. Míra elektronizace výkonu státní správy a místní samosprávy zůstává na stejné úrovni a žádné z cílových skupin není umožněno využívat výhody plynoucí z realizace projektu. Nelze tedy využívat např. informační podporu pro výkon agend (správní řízení), digitalizovat příchozí dokumenty, tj. nezvyšuje se komfort poskytovaných služeb občanům. Mezi možné výhody nulové varianty také patří: nulová investice a provozní náklady (úspora materiálových, finančních, lidských zdrojů), odpadá riziko, že dotace nebude přidělena, město se nezavazuje k udržení výstupů projektu. 3.5.2 Investiční varianta Investiční varianta předpokládá realizaci projektu Rozvoj služeb TC ORP Cheb v rámci výzvy č. 22 IOP. Investiční varianta představuje doporučenou rozvojovou variantu, která odstraňuje nedostatky současného stavu a zajištuje naplnění cílů projektu nejefektivnějším způsobem v souladu se strategickými dokumenty ČR a města Cheb. Investiční varianta sebou přináší benefity ve formě: Strana 17

přiblížení veřejné správy k veřejnosti, elektronizace v ORP Cheb vykonávaných agend, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury. Studie proveditelnosti dále řeší a prokazuje její realizovatelnost a opodstatněnost (z pohledu technického řešení, ekonomického vyhodnocení, rizik a zajištění lidskými zdroji). 3.6 Vazba na jiné aktivity a projekty Město Cheb se úspěšně zapojilo do výzvy č. 6 IOP. Předkládaný projekt na tento projekt a předchozí aktivity koncepčního budování ICT města navazuje, využívá vytvořenou infrastrukturu a podporuje poskytování služeb jak směrem do úřadu, tak k veřejnosti, a rozvíjí je s ohledem na zajištění lepší dostupnosti. I. Rozvoj služeb egovernmentu v obcích - Město Cheb, CZ.1.06/2.1.00/06.06704 Název projektu: Operační program/výzva: Prioritní osa: Oblast podpory: Celkové výdaje projektu: Rozvoj služeb egovernmentu v obcích - Město Cheb, CZ.1.06/2.1.00/06.06704 Integrovaný operační program/06, část VI. 6.2 Zavádění ICT ve veřejné správě - Cíl Konvergence 6.2.1 Zavádění ICT ve veřejné správě 5,2 mil. Kč Realizace projektu: 6/2009 11/2011 Obsah projektu: Cílem projektu je vybudování infrastruktury pro provoz systémů: typizovaných projektů (Elektronická spisová služba, Digitální mapa veřejné správy, Digitalizace a ukládání dat, Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS, Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence), aplikací samospráv, centrálních projektů (zejména pro implementaci potřebných komponent základních registrů), aplikací systémového charakteru (systémových služeb a dalších aplikací) provozovaných pro potřeby ORP, samosprávy obcí. Návaznost projektu: Projekt Rozvoj služeb TC ORP Cheb navazuje na vytvořené technologické centrum (projekt Rozvoj služeb egovernmentu v obcích - Město Cheb, CZ.1.06/2.1.00/06.06704), vychází z jeho designu, v maximální možné míře využívá jeho služeb a prostředků a rozšiřuje jej o virtualizační platformu pro nově elektronizované agendy a další prvky z oblasti bezpečnosti. Strana 18

3.7 Inovativnost projektu Prostřednictvím projektu budou implementovány dosud nevyužívané postupy a nástroje, jejichž inovativnost spočívá zejména ve vytvoření: elektronizaci agend veřejné správy v oblasti stavební a vodoprávní agendy a agendy životního prostředí, sjednocení aplikace pro vedení účetnictví a majetku příspěvkových organizací města, digitalizaci datových zdrojů pořízením skenovací linky, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury prostřednictvím systému pro správu systémových a bezpečnostních logů a jejich zpracování (výstupy, statistiky a vyhodnocování), rozšíření technologického centra o terminálové služby a diskové úložiště pro zajištění provozu využívaných aplikací, zefektivnění správy koncových zařízení prostřednictvím virtualizace. Strana 19

4 Lokalita a okolí 4.1 Místa realizace projektu Územím dopadu projektu i místem realizace je město Cheb. Předkládaný projekt bude realizován městem Cheb se sídlem: náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 20, Cheb. Technologie pořízené v rámci projektu budou umístěny a provozovány v technologickém centru města Cheb (dále jen TC ORP). 4.2 Stav technické infrastruktury v lokalitě Technická infrastruktura je popsána s ohledem na vybudované technologické centrum ORP (realizováno prostřednictvím projektu Rozvoj služeb egovernmentu v obcích - Město Cheb, CZ.1.06/2.1.00/06.06704) Technologické centrum je realizováno jako plně virtuální na úrovni serverové virtualizace 2 serverů na platformě VMware a virtualizaci diskové kapacity 2 storage technologií Falconstor. Technologické centrum je vybaveno LAN infrastrukturou pro stávající technologie. Technologické centrum je umístěno v primární lokalitě. Technologická místnost je vybavena vstupním systémem, zálohovacím serverem s páskovou knihovnou a diskovým polem, systémem RMS, zhášecím systémem a klimatizační jednotkou. Napájení je v primární lokalitě zabezpečeno UPS a zálohováno motorgenerátorem. Záložní lokalita obsahuje jeden server virtualizovaný na platformě Hyper-V bez virtualizace diskové kapacity. Místnost je vybavena sekundárním zálohovacím diskovým polem, UPS, klimatizační jednotkou a monitoringem teploty. Lokality jsou propojeny optickým spojem. Strana 20

5 Technické řešení Tato kapitola Studie proveditelnosti popisuje technické řešení projektu Rozvoj služeb TC ORP Cheb. 5.1 Koncept řešení Koncept řešení projektu vychází z výstupů analýzy současného stavu provedené v rámci přípravy projektu a doporučení, která byla specifikována v průběhu rozšířené analýzy při přípravě této studie proveditelnosti. Jako základní požadavek zvýšení vnitřní efektivity úřadu a efektivity řízení a fungování příspěvkových organizací byla definována potřeba zavedení jednotného zpracování účetnictví a majetkové evidence příspěvkových organizací, digitalizace dokumentů a systému pro správní řízení. Pro zpřístupnění aplikací příspěvkovým organizacím byla formulována potřeba virtualizační platformy spolu s nezbytnou infrastrukturou. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany dat byly jako klíčové formulovány požadavky na ochranu úřadu vybudováním bezpečnostního systému, který je tvořen kombinací vysoce dostupného firewallu, systému pro řízení bezpečnostních informací a událostí - SIEM, tzn. Security Information and Event Management). SIEM je systém zaměřený na shromažďování, normalizaci, analýzu, agregaci a korelaci bezpečnostních událostí, který v reálném čase prezentuje informace ze síťové infrastruktury, bezpečnostních zařízení a aplikací. Z pohledu podporovaných aktivit výzvy č. 22 IOP byly definovány následující části projektu (podprojekty) vedoucí k naplnění formulovaných potřeb a požadavků: Tento projekt si tedy klade za cíl: elektronizaci agend veřejné správy v oblasti stavební a vodoprávní agendy a agendy životního prostředí, sjednocení aplikace pro vedení účetnictví a majetku příspěvkových organizací města, digitalizaci datových zdrojů pořízením skenovací linky, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury prostřednictvím systému pro správu systémových a bezpečnostních logů a jejich zpracování (výstupy, statistiky a vyhodnocování), rozšíření technologického centra o terminálové služby a diskové úložiště pro zajištění provozu využívaných aplikací, zefektivnění správy koncových zařízení prostřednictvím virtualizace. Projekt tak svými výstupy plně koresponduje s cíli specifikovanými pro výzvu č. 22 IOP, které jsou specifikovány v Příloze č. 12 Příručky pro žadatele a příjemce. 5.1.1 Návrh a popis architektury řešení Návrh architektury řešení je v následujících podkapitolách popsán pro jednotlivé komponenty řešení samostatně a to vždy ve členění popis řešení, přínos řešení z pohledu výzvy a přínos řešení pro cílové skupiny. 5.1.1.1 Virtualizační platforma Virtualizační platforma bude postavena na kombinaci HW a SW a bude tvořit kompletní systémovou infrastrukturu s dostatečným výkonem pro provoz nově pořizovaných řešení. Celý koncept virtualizační platformy bude využívat redundantní zapojení, tzn. všechny klíčové prvky budou v zapojení, kdy při poruše jednoho zařízení zajistí provoz zařízení druhé - kromě vysoké dostupnosti budou také využity režimy pro loadbalancing, který umožní využít zařízení s maximální efektivitou. Virtualizační platforma je sestavena z následujících HW zařízení: Strana 21

2x servery pro virtualizaci 1x redundantní virtualizované diskové pole 2x páteřní aktivní prvky 1x distribuční aktivní prvek pro PO 1x záložní zdroj napájení UPS Součástí virtualizační platformy je také nezbytný software pro provoz: 2x serverový OS (terminálový, souborový, aplikační server) 50x klientské licence OS 50x terminálové licence (virtualizace aplikací) 2x zálohovací systém Virtualizační platforma bude využívat vybranou technologii - viz kapitola 5.2, jejím základem je virtualizační software, který pracuje principiálně tak, že umožňuje vytvářet více instancí virtuálních serverů na jednom fyzickém serveru, v rámci tohoto projektu na vysoce dostupném clusteru, tvořeném dvěma fyzickými servery. Obrázek 2: Princip virtualizačního software Virtualizační platforma bude vedle virtualizace serverů umožňovat také virtualizaci aplikací. Součástí dodávky virtualizační platformy budou všechny nezbytné licence pro 50 uživatelů - jedná se o uživatele jednotného ekonomického systému PO. Technické řešení uvažuje s licencemi serverového operačního systému, které umožňují nasadit až 4 virtuální operační systémy a poskytnou tak dostatečně výkonné prostředí pro provoz nových IS. Nedílnou součástí virtualizační platformy je zálohovací systém, který zajistí efektivní zálohování a obnovu dat. Zálohovací systém bude využívat moderní technologie zálohování určené specificky pro virtualizaci. Důležitým úkolem je však najít takové řešení ochrany dat, které dokáže oproti nástrojům určeným pro fyzické zálohování zpětně začleněným do virtuálních prostředí předcházet nárokům na funkce, snižovat složitost a minimalizovat náklady. Nástroje pro fyzické zálohování s sebou kvůli nutnosti používat agenty na virtuálních počítačích Strana 22

přinášejí zbytečné komplikace. Zálohování se tak stává nepřehledným a důležité virtuální počítače se tak vystavují riziku. Technické řešení tedy musí nabízet možnost granulárního zálohování a zotavení s ohledem na aplikace a obnovení na místě, to vše bez potřeby agentů. S ohledem na zvolený operační systém je pak také důležitá jeho podpora, včetně integrované deduplikace, komprimace a inkrementálního zálohování, včetně podpory 64TB VHDX a virtuálních počítačů v úložišti SMB 3.0. Zálohovací systém bude poskytovat komplexní ochranu virtuální infrastruktury a bude poskytovat následující funkce: Zálohování a obnova na základě bitové kopie: Zálohování na základě bitové kopie umožňuje rychlejší a spolehlivější obnovení virtuálního počítače, zatímco funkce obnovení na úrovni souborů dokáže rychle obnovit jednotlivé soubory přímo ze zálohované bitové kopie bez ohledu na operační systém či systém souborů. 2 v 1: zálohování a replikace: umožňuje zálohovat všechny virtuální počítače tak často, jak je zapotřebí a replikovat lze jak na interní (kvůli vyšší dostupnosti) nebo externí úložiště (kvůli obnově při havárii). K dispozici bude také kromě převzetí a navrácení služeb při selhání téměř nepřetržitá ochrana dat z libovolného virtuálního prostředí. Funkce, která umožňuje spustit virtuální počítač přímo z komprimovaného a deduplikovaného souboru zálohy na běžném záložním úložišti. Virtuální laboratoř: Automatické vytvoření izolovaného chráněného prostředí pro účely obnovy položek aplikací, ověřování záloh virtuálních počítačů a dalšího testování, experimentování a řešení potíží bez vlivu na produkční prostředí. Zálohy budou ukládány na stávající síťové úložiště NAS umístěné v jiné budově úřadu Virtualizační platforma bude provozována na nových serverech pro virtualizaci, které budou umístěny ve stávajících prostorách. Servery musí být v konfiguraci vhodné pro dostupné prostrory a s dostatečným výkonem pro provoz pořizovaných technologií. Technické řešení uvažuje s univerzálním 2-procesorovým serverem v prostorově úsporné velikosti 1U. Server bude vhodný pro obecné použití, jako je souborový / tiskový server, web, dynamické výpočetní úlohy, virtualizaci a pro poskytování terminálových služeb (cloudové služby obecně). Součástí konfigurace serveru budou funkce pro pokročilé možnosti správy v celém životním cyklu serverové infrastruktury, včetně poskytování 24x7 vzdáleného monitoringu a inteligentního řešení pro systematické aktualizace serverové infrastruktury, vysoce účinného napájení a 3D teplotních senzorů, které pomáhají přesně řídit přímé chlazení serveru a tím šetřit náklady na chlazení. Veškerá data budou ukládána na diskovém úložišti, které bude z důvodů redundance složeno ze dvou fyzických polí a bude virtualizováno - serverům se budou data prezentovat jako uložená na jednom úložišti, přestože ve skutečnosti budou rozložena a duplikována přes oba boxy. Pro přenos blokových dat mezi servery a diskovým polem bude využita technologie iscsi, která je dostatečně výkonná, využívá standardní síťové technologie a nevyžaduje speciální znalosti pro správu jak např. technologie FC (Fiber Channel). Diskové úložiště bude doplněno o software, který umožní virtualizaci stávajících úložišť úřadu a jejich integraci s pořizovaným úložištěm a jednotnou centrální správu takto konsolidovaného úložiště. Data bude možno distribuovat a duplikovat mezi více nezávislými zařízeními a bude tak zásadně zvýšena jejich bezpečnost. Bude také umožněno jednoduché propojení systémů úřadu a PO a výměna potřebných dat již na úrovni diskových úložišť. Pro řízení provozu na síti budou využity páteřní aktivní prvky. Připojení serverových technologií budou přepínače vybaveny porty o rychlosti 10 Gb, ostatní porty budou Gigabitové. Pro připojení PO k technologiím bude využit distribuční aktivní prvek. Přepínače budou podporovat statické směrování vrstvy 3, diverzifikované služby a IPv6 přesměrování. Přepínače budou vybaveny technologií, která umožňuje vytvářet pro správu několika přepínačů jako jednoho logického zařízení (virtuálního šasi), které zvyšuje odolnost sítě, výkon a dostupnost, a zároveň snižuje provozní složitost. Všechny pořízené prvky budou tvořit jedno virtuální šasi a budou vzájemně propojeny redundantní 10 Gb linkou. Pro zajištění vysoké dostupnosti virtualizační platformy bude sloužit záložní zdroj napájení UPS - ten zajistí stálou dodávku elektrické energie a v případě delšího výpadku elektrického napájení zajistí bezpečné odstavení Strana 23