Kukuřice YieldGard Corn Borer

Kukuřice YieldGard Corn Borer Technická příručka Insect Protected Corn www.kws.cz S námi to začíná

Rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému Insect Protected Corn

Technická příručka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Zavíječ kukuřičný... 4 Vývojový cyklus zavíječe a škody... 5 Jak funguje technologie YieldGard... 6 Výhody... 7 Hospodárnost... 8 Schválení... 9 Označení... 10 Bezpečnost... 12 Preventivní opatření... 14 Koexistence... 17 Izolační vzdálenosti - možná schémata... 19 Oznamovací povinnost... 22 YieldGard a logo YieldGard jsou registrované ochranné známky společnosti Monsanto Technology LLC. 3

1. Zavíječ kukuřičný Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je motýl podobný molovi. Je nejvýznamnějším škůdcem kukuřice v Evropě. V České republice patří k nejohroženějším oblastem jižní a střední Morava, střední Čechy a části jižních a východních Čech. S rozšiřováním pěstování kukuřice na zrno se zavíječ kukuřičný postupně šíří i do dalších oblastí. Rozsah škod a s nimi spojených výnosových ztrát závisí na vývojovém stadiu zavíječe kukuřičného v okamžiku napadení. V závislosti na těchto faktorech mohou výnosové ztráty dosahovat až 30 %. Housenky zavíječe se živí všemi částmi rostlin, žír ve stéblech způsobuje vyšší lámavost stonků. Poškození palic má kromě negativního vlivu na výnos také mimořádný význam z hlediska zaplísnění, které produkuje nebezpečné mykotoxiny, jež způsobují kontaminaci zrna a siláže. Zavíječ kukuřičný má v našich oblastech zpravidla jednu generaci, ve výjimečných ročnících může mít dvě generace. Vývojová stadia zavíječe kukuřičného vajíčka housenky kukla motýl 4

2. Vývojový cyklus zavíječe a škody Motýli zavíječe mohou na porost kukuřice nalétávat od začátku června do srpna. Samičky nakladou na spodní stranu kukuřičných listů stovky bílých vajíček. Během 14 dnů se z nich vylíhnou housenky. Po krátkém období žíru na listech se tyto housenky úplně zavrtávají do stonků. Následně se objeví první symptomy napadení ve formě zalomených lat. S prodlužující se dobou žíru ve vnitřní části rostliny vyžírají housenky rozsáhlé chodby až ke spodku stébla. Na podzim se většina škůdců nachází v nejspodnějším článku stébla a tam přezimuje. V květnu následujícího roku se housenka zakuklí, aby se po třech týdnech novou generací motýlů vývojový cyklus uzavřel. Výnosové ztráty vznikají jednak žírem ve stéblech, jednak dochází kvůli nestabilitě stonků k lámání rostlin. Toto může v extrémním případě vést ke zničení celých porostů. list.-dub. květen červen červenec srpen září říjen 5

3. Jak funguje technologie YieldGard Odrůdy kukuřice YieldGard Corn Borer se vyznačují tím, že se během celé své vývojové fáze chrání před žírem housenek zavíječe. To se podařilo biotechnologickým přenosem jednoho genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis na rostlinu kukuřice. Kukuřice s tímto genem je schopna produkovat specificky účinnou bílkovinu proti škůdci, takzvaný Bt-protein CryIA b. V zažívacím traktu zavíječe kukuřičného se Bt-protein naváže na receptory střevní stěny škůdce. V buněčné membráně se pak vytvoří póry, zavíječ zastaví žír a hyne. Tak lze bojovat proti housenkám zavíječe maximálně účinně a selektivně bez rizika pro užitečný hmyz a další živočišné druhy a lidi. Schéma fungování Kukuřice YieldGard s Bt-genem Housenka škůdce vyžírá kukuřici YieldGard Bt-protein poškozuje zažívací trakt housenky Housenka hyne během několika málo hodin 6

4. Výhody V regionech ohrožených zavíječem kukuřičným nabízí technologie YieldGard : nejúčinnější způsob ochrany proti larvám zavíječe během celé pěstitelské sezóny a ve všech částech rostliny zdravé rostliny kukuřice, které mohou plně využít svůj výnosový potenciál stabilní kukuřičné porosty ke sklizni vyšší kvalitu sklizené kukuřice menší zátěž pro životní prostředí vyšší rentabilitu ochrany před škůdci bezpečnost pro člověka i životní prostředí 7

5. Hospodárnost Poloprovozní pokusy za účasti zástupců Úřadu pro ochranu rostlin v Německu, prováděné během pěti let v oblastech Oderbruch a Rheintal, typických oblastech ohrožených zavíječem, přesvědčivě dokázaly, že pěstování kukuřice rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému je vysoce ekonomické opatření. YieldGard zřetelně překonává obvyklé postupy ochrany, co se týče aspektů hospodárnosti. Výnosový efekt Bt-kukuřice je přímo úměrný míře napadení škůdcem na dané lokalitě. Výsledky poloprovozních a maloparcelkových pokusů v ČR potvrzují významný nárůst produkce zrna již při 20 % napadení porostu zavíječem kukuřičným. Nejvyšší výnosový efekt přináší pěstování hybridů YieldGard v oblastech s vysokým výskytem zavíječe na jižní Moravě, na Hané a v teplých oblastech Polabí. V oblastech, kde výskyt zavíječe kolísá, je pěstování této kukuřice pojistkou k dosažení požadované produkce a kvality. V lokalitách, kde se zavíječ nevyskytuje vůbec, nemá pěstování Bt-kukuřice žádný efekt. 8

6. Schválení Biotechnologickoprávní předpoklady Pěstování geneticky modifikované kukuřice MON810 je od roku 1998 povoleno v celé Evropské unii Povolením k uvedení do oběhu (označení spisu 98/294/EC) podle směrnice EU 90/220/EEC. Výrobky z geneticky modifikované kukuřice MON810 byly notifikovány podle platného Nařízení EU o potravinách nového druhu (EC 258/97). Mezitím bylo toto nařízení nahrazeno Nařízením o geneticky upravených potravinách a krmivech (EC 1829/2003). Veškeré výrobky z kukuřice MON810 i geneticky modifikované osivo jsou podle tohoto nařízení použitelné jako potraviny a krmiva. Právní předpoklady týkající se osiva YieldGard hybridy kukuřice KWS jsou zapsány buď do Evropského katalogu anebo do národních katalogů hybridů kukuřice a na základě tohoto zápisu je lze uvádět na trh v České republice. V souladu s návrhem vyhlášky MZe o stanovení podrobností pěstování geneticky modifikovaných odrůd s legislativou EU, nařízením č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování produktů na bázi geneticky modifikovaných (GM) organismů, se zavádí povinnost sledování GM produktů v celém procesu jejich výroby a zpracování. 9

7. Označení Předpisy ukládají povinnost informovat odběratele o tom, že sklizená produkce pochází z osiva geneticky modifikované kukuřice. Každý produkt rostlinné výroby, který pochází z geneticky modifikované plodiny, musí být při jeho prodeji nebo předání dalším subjektům označen následovně: slovy: Geneticky modifikovaný organismus specifickým kódem (tzv. jednoznačný identifikační kód GMO) pro každý typ GM plodiny (kód pro Bt-kukuřici YieldGard, rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému, je MON-00810-6) Toto označení musí být uvedeno v rámci průvodní dokumentace takovým způsobem, aby jednoznačně informovalo odběratele o tom, že daný produkt pochází z osiva geneticky modifikované plodiny (např. dodací list, faktura, etiketa apod). Toto označení musí být rovněž uváděno ve všech stadiích procesu zpracování výrobku ( 11, zákon č. 78/2004). Produkty živočišné výroby, např. maso, mléko, vejce a další, pocházející ze zvířat, která byla krmena produkty geneticky modifikovaných plodin, označení nepodléhají. Veškerá dokumentace týkající se nakládání s GMO plodinami nebo jejich produkty musí být uschována min. 5 let. Tuto povinnost má každý subjekt, který nakládá s produkty geneticky modifikovaných plodin. Rozsah uchovávaných údajů o pěstování geneticky modifikované odrůdy je uveden ve vyhlášce MZe. Po zasetí nebo sklizni porostu Bt-kukuřice je nutné řádně vyčistit použitou mechanizaci a odstranit z ní veškerá osiva (zrna). Veškeré 10

zbytky nevysetého osiva Bt-kukuřice, které budou použity pěstitelem pro zásev v příštím roce, musí být uloženy a označeny tak, aby byla umožněna jejich jednoznačná identifikace v souladu s pravidly sledovatelnosti a označování pro GMO. V rámci sklizně doporučujeme sklidit porosty refugia či izolačního obsevu konvenční kukuřice jako poslední. Sklízecí mlátička tak může být vyčištěna průchodem zrna konvenční kukuřice sklizené z plochy alespoň 0,2 ha. S takto sklizeným zrnem je nutné nakládat jako s GM kukuřicí. Pokud je mechanizace sdílena více pěstiteli (např. u subjektů zabývajících se službami), je povinnost pěstitele (poskytovatele služeb) informovat ostatní uživatele mechanizace o předešlém použití mechanizace v podmínkách GM kukuřice. 11

8. Bezpečnost Před komerčním využitím prošla technologie YieldGard důkladným schvalovacím řízením, aby se zajistilo, že její použití bude stejně bezpečné jako u konvenční kukuřice. Bt-protein, který kukuřice YieldGard vytváří, byl zařazen jako bezpečný. Nenarušuje ani bezpečnost pěstování, ani látky obsažené ve výrobcích z kukuřice YieldGard. Z hlediska ochrany životního prostředí bylo při pokusech v reálných podmínkách prokázáno, že kukuřice YieldGard nemá žádné negativní účinky na užitečný hmyz 1), 2), 3). Možný negativní vliv na tuzemské druhy motýlů při pěstování kukuřice YieldGard je v porovnání s alternativně běžným ošetřením insekticidy vědecky neodůvodněný. Bt-protein nemá žádné relevantní účinky na organizmy žijící v půdě 4), neboť je rychle odbouráván. Bezpečnost potravin a krmiv z kukuřice YieldGard podrobně zkoumaly studie v Německu a také v mnoha jiných zemích 5) : Nově přítomná dědičná látka (rekombinovaná kyselina dezoxyribonukleová, rdna) a jí vytvořená bílkovina je při silážování, zpracování i trávení odbourávána stejným způsobem jako odpovídající látky konvenční kukuřice. Rozsáhlé studie na slepicích, prasatech a skotu prokázaly, že ani rekombinovaná DNA, ani Bt-protein nebyly v konečných živočišných výrobcích zjištěny 7). 12

Neprokázaly se ani žádné podstatné rozdíly u jiných látek obsažených v kukuřici YieldGard ve srovnání s konvenční kukuřicí. Kukuřice YieldGard je stejně bezpečná jako konvenční kukuřice. Žír larev zavíječe v kukuřici vede často k sekundárním infekcím různými plísněmi rodu Fusarium, které produkují škodlivé mykotoxiny. Pěstování kukuřice YieldGard může přispět ke snížení kontaminace sklizené kukuřice mykotoxiny 6). Literatura: 1) Romeis, J. (2004): Bt-Mais: Entwarnung für Florfliegen. Mais 2/2004 (32. Jg.) 2) Novillo, C., Fernandez, F.J. and Costa, J. (2004): Performance in Spain of corn varieties derived from MON810 line, genetically protected from corn borers. Ministero de Agricultura, Pesca y Alimentacion (Spain). Boletin de Sanidad Vegetal 29: 427 439 3) http://edok01.tib.uni-hannover.de/edoks/e01fb04/393537498.pdf 4) Baumgarte, S., Tebbe, C. (2005): Field studies on the environmental fate of the Cry1Ab Bt-toxin produced by transgenic maize (MON810) and its effect on bacterial communities in the maize rhizosphere. Molecular Ecology (2005) 14, 2539 2551 5) http://www.monsanto.de/biotechnologie/literatur/fuetterungsstudien.pdf 6) Wiedemann, S., Albrecht, C., Meyer, H.H.D., (2005): Produktsicherheit bei Milch und Fleisch. Mais 2/2005 (32. Jg.) 7) Flachowsky, G. (2005): Ernährungsphysiologische Bewertung von Futtermitteln aus transgenem Mais. Mais 2/2005 (32. Jg.) 13

9. Preventivní opatření Aby byla i v budoucnu pomocí technologie YieldGard zajištěna vysoká účinnost ochrany před zavíječem, je třeba účinně předcházet vzniku rezistence u populace zavíječe. Škůdci, kteří přežijí, mohou dále předávat na budoucí generace zavíječe geneticky podmíněnou rezistenci. Nejlepším řešením, jak zabránit výskytu těchto Bt-rezistentních populací zavíječe, je kombinace porostů YieldGard a pěstování běžných hybridů kukuřice v bezprostředním sousedství, v takzvaném "refugiu". Lze použít různé polní konfigurace: Refugium jako pruh Refugium na oddělených polích Refugium jako okraje pole YieldGard kukuřice Konvenční kukuřice Jiná plocha 14

Toto vytváří nejlepší předpoklady pro to, aby se rezistentní zavíječi, kteří se mohou event. pod selektivním tlakem v malém množství na porostech YieldGard vyvinout, spářili se zavíječi z konvenční kukuřice, kteří nejsou rezistentní, a aby tak vytvořili potomky, kteří nejsou rezistentní. Tím se zabrání rozšíření rezistentní populace zavíječe. Bt-kukuřice konvenční kukuřice Zavíječ citlivý na Bt-kukuřici Zavíječ rezistentní vůči Bt-kukuřici 15

9. Preventivní opatření Proto musí zemědělci dodržovat při pěstování kukuřice YieldGard tyto podmínky: Refugium s konvenčními hybridy se musí zasít, pokud se kukuřice YieldGard pěstuje na více než 5 hektarech. Velikost refugia musí tvořit nejméně 20 % z celkové plochy oseté rezistentní kukuřicí (příklad: na desetihektarovém poli musí být 2 ha osety refugiem a 8 ha Bt-kukuřicí). Pro zasetí porostu refugia je možno použít pouze osivo konvenční kukuřice. Doporučuje se refugium založit hned v sousedství porostu kukuřice YieldGard (max. ve vzdálenosti 750 m). Hybridy použité jako refugium musí mít shodnou agrotechniku jako sousedící porost Bt-kukuřice (s výjimkou možnosti použití ochrany proti zavíječi). Porost kukuřice sousedícího zemědělského subjektu nelze považovat za refugium. Schéma a označení sklizené produkce kukuřice YieldGard obsev 35 řádků Konvenční kukuřice podíl geneticky modifikované kukuřice menší než 0,9 % není povinnost označovat Geneticky modifikovaná kukuřice: kompletní sklizeň (YieldGard + obsev) povinnost označovat konvenční kukuřice jiná plodina 16

10. Koexistence Pěstování geneticky modifikované kukuřice má celosvětově stoupající tendenci. Aby měly zemědělské subjekty možnost volby, je důležitá férová koexistence geneticky modifikovaných a konvenčních, geneticky nemodifikovaných odrůd. Pravidla koexistence v ČR vycházejí z 2i odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. Konkrétní povinnosti pěstitelů geneticky modifikovaných (GM) plodin stanovuje vyhláška ministerstva zemědělství (MZe) č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy. Z důvodů omezení příměsi GM kukuřice v kukuřici konvenční je stanovena povinnost pěstitele GM kukuřice dodržet minimální izolační vzdálenosti od ostatních porostů konvenční kukuřice. A. 70 m od pozemku, na kterém je pěstována konvenční kukuřice běžným způsobem B. 200 m od pozemku, na kterém je pěstována konvenční kukuřice ekologickým způsobem Pěstitel, který provede obsev porostu GM kukuřice řádky konvenční kukuřice, a to způsobem definovaným návrhem vyhlášky MZe, může izolační vzdálenost zkrátit, nebo ji zcela nahradit řádky obsevu (úplná náhrada platí pouze v režimu konvenčního zemědělství). Ochranný obsev může sloužit zároveň jako refugium (informace viz. výše). 17

10. Koexistence Vyhláška MZe č. 89/2006 Sb. definuje rozsah obsevu následovně: A. Rozsah obsetí GM kukuřice konvenční kukuřicí, tedy stejnou plodinou, která není geneticky modifikována, v případě, kdy sousední porost konvenční kukuřice je pěstován konvenčním způsobem. 1 řádek obsevu v min. šíři 0,7 m nahrazuje 2 m izolační vzdálenosti. B. Rozsah obsetí GM kukuřice konvenční kukuřicí, tedy stejnou plodinou, která není geneticky modifikována, v případě, kdy sousední porost konvenční kukuřice je pěstován ekologickým způsobem. 1 řádek obsevu v min. šíři 0,7 m nahrazuje 2 m izolační vzdálenosti; nejvíce však lze nahradit 100 m izolační vzdálenosti. Při sklizni se obsev konvenční kukuřicí považuje za geneticky modifikovanou kukuřici! Pěstitel je povinen vyznačit obvod (hranici) pěstované GM kukuřice v terénu viditelným způsobem (např. kolíky na okraji pozemku), a to v případě, že tato hranice není sama v terénu rozpoznatelná. Označení obvodu pěstování GM kukuřice není vyžadováno, pokud je obvod tvořen např. hranicí pozemku, řádky kukuřice nebo jinými úpravami. 18

11. Izolační vzdálenosti - možná schémata A. Základní schéma, bez obsevu min. 70 m Konvenční režim GM kukuřice konvenční kukuřice A.1 Obsev Izolační vzdálenost je zcela nahrazena obsevem. 1 řádek nahrazuje 2 m izolační vzdálenosti. Obsev (min. 35 řádků) Konvenční režim GM kukuřice 70 : 2 = 35 izolační vzdálenost 70 m minimální počet řádků obsevu konvenční kukuřice 35 řádků obsevu nahrazuje 70 m izolační vzdálenosti. A.2 Obsev + terén Část izolační vzdálenosti je nahrazena obsevem, část tvoří terén v šíři 30 m. Obsev o šířce minimálně 20 řádků nahrazuje zbytek izolační vzdálenosti (40 m). Obsev (min. 20 řádků) GM kukuřice (70-30) : 2 = 20 izolační vzdálenost 70 m terén 30 m počet řádků obsevu Polní cesta, silnice, nebo jiný terén 30 m Konvenční režim konvenční kukuřice 20 řádků obsevu + izolační vzdálenost 30 m nahrazuje 70 m izolační vzdálenosti. 19

11. Izolační vzdálenosti - možná schémata A.3 Obsev + terén + pozemek souseda GM kukuřice je umístěna na hraničním pozemku a sousední pozemek je od GM kukuřice vzdálen méně než 70 m. V tomto případě je nutné vždy provést obsev v minimální šířce 35 řádků. Obsev (35 řádků) GM kukuřice Polní cesta, silnice, nebo jiný terén 0-70 m Konvenční režim Pozemek souseda V případě umístění GM kukuřice na hraničním pozemku, který se nachází do 70 m od pozemku souseda, je nutné počítat s obsevem o minimální šířce 35 řádků. B. Základní schéma, bez obsevu min. 200 m Ekologický režim GM kukuřice konvenční kukuřice 20

B.1 Obsev + terén nebo jiná plodina + pozemek souseda GM kukuřice je umístěna na hraničním pozemku a sousední pozemek je v ekologickém režimu hospodaření. V tomto případě lze kombinovat řádky obsevu (min. 50 řádků nahrazujících 100 m izolační vzdálenosti) se zbývající izolační vzdáleností 100 m. Obsev (50 řádků) GM kukuřice Jiná plodina, konvenční kukuřice nebo část porostu > 100 m Ekologický režim Pozemek souseda 50 řádků obsevu + izol. vzdálenost 100 m nahrazuje 200 m izolační vzdálenosti. 21

12. Oznamovací povinnost Informace poskytované před setím Bt-kukuřice Pěstitel informuje regionální agenturu MZe o svém plánu pěstovat Bt-kukuřici (rozsah informací uvádí vyhláška, je možno využít formuláře MZe) Pěstitel informuje sousedního pěstitele, který se nachází v dosahu izolační vzdálenosti stanovené vyhláškou, o svém plánu pěstovat Bt-kukuřici. Poskytnutí informace je povinné v případech: a) kdy sousední pěstitel hospodaří v režimu konvenčního zemědělství a jeho pozemek se nachází ve vzdálenosti kratší než 70 m od pozemku s plánovanou GM kukuřicí, b) kdy sousední pěstitel hospodaří v režimu ekologického zemědělství a jeho pozemek se nachází ve vzdálenosti kratší než 200 m od pozemku s plánovanou GM kukuřicí. Informace sousedům může být poskytnuta jakýmkoliv způsobem, např. telefonicky, osobně, formou dopisu apod. Lhůta pro poskytování informací před setím GM kukuřice je do 1. 3. příslušného kalendářního roku. Informace poskytované po zasetí Bt-kukuřice Pěstitel informuje svého souseda (definice sousedního pěstitele viz body a),b) o skutečnosti, že pěstuje GM kukuřici, v termínu do 15 dnů od zasetí. Informace může být poskytnuta jakýmkoliv způsobem, např. telefonicky, osobně, formou dopisu apod. Pěstitel informuje o skutečnosti, že pěstuje GM kukuřici, regionální agenturu MZe v termínu do 30 dnů od zasetí (rozsah informací uvádí vyhláška, je možno využít formuláře MZe) 22

Každý, kdo pěstuje GM kukuřici, musí do 60 dnů od zahájení pěstování poskytnout Ministerstvu životního prostředí písemné informace o místě jejího pěstování (podle 23, zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v plném znění). Zemědělci, kteří se rozhodnou chránit své porosty kukuřice před zavíječem zasetím hybridů YieldGard, chrání nejenom své výnosy, ale přispívají také k tomu, že zemědělství bude šetrnější k životnímu prostředí. Když pěstujete kukuřici YieldGard, získáte: účinnou ochranu před žírem larev zavíječe během celého vegetačního období zdravější porosty kukuřice s vyššími výnosy finanční výhody a úsporu času, protože odpadají postřiky a kontrola příletu škodlivého hmyzu ochranu rostliny kukuřice, která je bezpečnější pro člověka i životní prostředí

Kukuřice YieldGard Corn Borer Technická příručka Insect Protected Corn KWS Osiva s.r.o. Pod Hradbami 2004/5, 594 01 Velké Meziříčí tel.: 566 520 143, fax: 566 520 754 e-mail: info@kws.cz, www.kws.cz