REAKCE PTAČÍCH SPOLEČENSTEV ŠUMAVSKÉHO HORSKÉHO LESA NA VĚTRNÉ A KŮROVCOVÉ DISTURBANCE A NA RŮZNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ JEJICH NÁSLEDKŮ

Podobné dokumenty
OHROŽUJE ŠUMAVSKÉ PTÁKY KŮROVEC NEBO ČLOVĚK? Jan Hora Česká společnost ornitologická

Důkazy prokazující ohrožení a poškození funkcí lesa jako složky životního prostředí v lesích NP Šumava (publikováno 31.

NATURA PTAČÍ OBLASTI

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody

Zelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Avifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Aktuality z Šumavského výzkumu

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Postup proti kůrovcům s ohledem na území výskytu populace tetřeva hlušce

Souhrn záměrů a projektů pro zpřístupnění území s dominantním výskytem tetřeva hlušce v Ptačí oblasti Šumava

PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava

Vývoj kůrovcové kalamity v letech a predikce dalšího vývoje

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

Pátek, 27. září Workshop Akustický monitoring. Workshop Akustický monitoring

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Beskydy, ptáci a Natura 2000

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Základní přehled managementových opatření v jednotlivých zónách ochrany přírody (návrh nových zón NP Šumava, duben 2019)

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická Praha 10 Vršovice

Vybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa

ROZHODNUTÍ. Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 1.máje 260, Vimperk, IČ: (dále jen Správa ), ukládá:

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Karta záznamu. Ochrana přírody a krajiny, EIA a báňská správa kácení dřevin Forma zjištění Zpráva o šetření - 18

foto: ing. Libor Dostál

Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Postup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků

lov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Průběžná zpráva ze šetření

R O Z H O D N U T Í. p o v o l u j e v ý j i m k a

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Škody zvěří na lesních porostech

Excerpt ze Znaleckého posudku č. 4/2007 Prameny Vltavy od Ing. Ivo Viceny, CSc.

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Natura 2000 v Plzeňském kraji a okolí. Mgr. Ondřej Volf, Mgr. Eva Volfová, Občanské sdružení Ametyst

Trojmezenský prales. foto: E. Kvitová

Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA

Základní charakteristika území

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Přírodní rezervace Boubínský prales

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava a její dopady na přírodní a životní prostředí

Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009

KÚ Pardubického kraje Komenského nám PARDUBICE. Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP

ÚLET NAD ŘEZEM. idnes.cz je nejsledovanější internetový portál a tak se tahle demagogická řeč dostala k velkému okruhu diváků a posluchačů.

Management of habitats and species

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

K 22 Lesy národních parků Navrhuji změnit odstavec (1) takto:

Souhrn záměrů a projektů pro zpřístupnění území s dominantním výskytem tetřeva hlušce v Ptačí oblasti Šumava

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010

Výstup: 1.1 Zvýšená kvalita dlouhodobého plánování rozvoje lesů dle zásad TUH

Informační panel na Pístovských mokřadech

II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU

Biologické disturbance. Pavel Šamonil

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ ORKÁNU KYRILL V NP ŠUMAVA. Expertní posouzení vlivů záměru na Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Šumava

ŠUMAVA: RYS, PŘIROZENÉ HORSKÉ LESY I KŮROVEC

II. Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ

MĚSTSKÝ ÚŘAD FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Náměstí FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ. Veřejná vyhláška ROZHODNUTÍ

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Příčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

e /07 ZNALECKÝ POSUDEK

Příloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č.

Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky OBSAH

DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Publikace klasifikace zdravotního stavu lesa na bázi TM Landsat. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Postup proti kůrovcům s ohledem na území výskytu populace tetřeva hlušce. Posouzení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Transkript:

REAKCE PTAČÍCH SPOLEČENSTEV ŠUMAVSKÉHO HORSKÉHO LESA NA VĚTRNÉ A KŮROVCOVÉ DISTURBANCE A NA RŮZNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ JEJICH NÁSLEDKŮ Jan Hora Česká společnost ornitologická

Výzkum ptačích společenstev šumavských lesů Lokalita Rok Rozloha (km 2 ) Počet bodů Plechý - Třístoličník 2007 23,0 656 2009 20,1 416 Smrčina 2006 21,8 603 2009 5,1 146 2011 5,1 147 Poledník 2010 9,1 240 Knížecí stolec 2004 2006 9,5 104 2008 2009 9,5 267 Přehled lokalit zkoumaných ČSO. Na Modravsku vliv kůrovcových disturbancí na avifaunu zkoumali v letech 1997 1999 a 2000 Bejček et al. (1999 a 2000), v roce 1998 Kučera (2000) a od roku 1990 Hubený (2005)

Metodika Sčítání všech viděných a slyšených ptáků na bodech po dobu 5 minut Vzdálenost mezi body 250 300 m Popis okolí bodu: druhové složení, věk, zakmenění, podíl suchých stromů, podíl polomů a vývratů či ležících pokácených a oloupaných kmenů, zmlazení Celkem bodů: 2579 Specifické metodiky: jeřábek lesní, tetřev hlušec, sluka lesní, sovy

Plechý Třístoličník 2007 23 km 2 656 bodů Ukázka distribuce bodů ve zkoumaném území.

Základní charakteristiky společenstev Počet druhů Frekvence (F %): podíl počtu bodů s výskytem druhu z celkového počtu bodů Dominance (D %): podíl početnosti druhu z celkové početnosti společenstva Průměrný počet druhů/1 bod Průměrný počet párů/1 bod Charakteristiky použité v prezentaci. Další charakteristiky (např. indexy) a statistická hodnocení budou použity při souhrnném hodnocení.

Knížecí stolec 2008 VÚ Boletice. Po orkánu Kyrill v lednu 2007 po zpracování 520 000 m 3 kalamitního dřeva vzniklo 780 ha holin, největší přes 40 ha. Vysázeno přes 4 miliony stromků, z toho 34,4 % listnáčů. Podrobné informace: http://vulhm.opocno.cz/download/sbornik_horni_plana_2009.pdf

Knížecí stolec před a po orkánu Kyrill 2004 2006 2008 2009 Holiny Počet druhů/1 bod 6,8 6,7 3,7 Počet párů/1 bod 8,4 8,4 4,4 Počet spec. druhů 6 19 - Sčítání na bodech v prostoru dvou nejvyšších boletických vrcholů Knížecího stolce (1226 m) a Lysé (1228 m). Průměrné počty druhů i párů na bodu v obou obdobích totožné, avšak zásadní změna v druhovém složení společenstva: po orkánu nezjištěno jen 6 druhů z předchozího období, zato zaznamenáno 19 nových druhů hlavně druhy otevřené krajiny (např. linduška luční, pěnice hnědokřídlá, ťuhýk obecný). Na holinách pokles průměrného počtu druhů i párů téměř na polovinu. Hora & Kloubec 2010, Časopis VLS 5 (4): 7 9.

Typický druh pasek a lesních okrajů linduška lesní 2004 2006 2008 2009 F % 16,3 54,7 D % 2,4 8,1 Většina lesních druhů v území zůstala. Pokles početnosti druhů stromové úrovně (např. králíčci, sýkora uhelníček), vzestup početnosti druhů pasek a lesních okrajů. U lindušky lesní nárůst frekvence i dominance 3,4x. Doložen význam ponechávání výstavků na holinách.

Trojmezná 2007 Horská smrčina v pokročilém rozpadu, přesto v druhovém složení dosud žádná zásadní změna: v letech 1981 1984 v tehdejší SPR Trojmezná 30 druhů (Bürger 1987), v roce 2007 33 druhů, společných 27 druhů (ČSO 2007).

V usychajícím lese je více ptáků 9 Počet druhů/1 bod 30 Pěnkava obecná (D %) 7 Budníček větší (D %) 8 7 6 25 20 6 5 5 4 3 2 1 15 10 5 4 3 2 1 0 S0 S1 S2 S3 0 S0 S1 S2 S3 0 S0 S1 S2 S3 12 Počet párů/1 bod 4,5 Králíček obecný (D %) 7 Pěvuška modrá (D %) 10 8 4 3,5 3 6 5 6 4 2 2,5 2 1,5 1 0,5 4 3 2 1 0 S0 S1 S2 S3 0 S0 S1 S2 S3 0 S0 S1 S2 S3 Údaje z roku 2007. S0 živé porosty, S1 suché stojící kmeny do 1/3 okolí bodu, S2 suché kmeny do 2/3, S3 suché kmeny nad 2/3. Výsledky vyvracejí absurdní tvrzení Dnes při prohlídce mrtvého lesa po kůrovci se s ptáky nepotkáte http://lesprace.silvarium.cz/content/view/325/27/ průměrný počet druhů i párů bodu s pokračujícím odumíráním porostu narůstá postupným úbytkem reagují druhy hnízdící nebo sbírající potravu v korunách stromů početnost zvyšují druhy podrostu, řídkých porostů, pasek a lesních okrajů

Smrčina 2011 V rámci česko-rakouské dohody o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového jsou tu realizována opatření proti kůrovci. Zprvu v pásu 200 m podél hranice, od roku 2011 500 m. V území zásahy proti kůrovci již koncem 90. let minulého století. Dohoda mimo jiné zdůrazňuje, že Obě strany budou respektovat příslušné vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství, jakož i jiné mezinárodní závazky.

Smrčina změny od roku 2006 Počet druhů 40 30 20 10 0 2006 2009 Počet druhů/1 bod 2011 8 6 4 2 0 2006 2009 2011 Počet párů/1 bod 15 10 5 0 2006 2009 2011 Sčítání na bodech v lesním komplexu Smrčina Hraničník Studničná v letech 2006, 2009 a 2011. Grafy dokumentují změny v horské smrčině (body od 1200 m n. m. výše). Mírný nárůst počtu druhů. Nárůst hodnot průměrného počtu druhů i párů na bodu dokládá rozpad horské smrčiny jak v důsledku větrných a kůrovcových disturbancí, tak vlivem prováděných opatření proti kůrovci.

Budníček menší indikátor změn v horském lese 2011 Budníček menší - F % 60 50 40 30 20 10 0 2006 2009 2011 V mapě výskyt v roce 2011 v celém území, v grafu vývoj v horské smrčině. Od roku 2006 v horské smrčině (body 1200 m n. m. a výše) nárůst frekvence 9x a dominance 8x, v celém zkoumaném území jen 3,2x, resp. 2,6x. Zpracován Návrh na zkvalitnění ochrany horské smrčiny, jejího ptačího společenstva a předmětů ochrany Ptačí oblasti Šumava v komplexu Smrčiny (NP Šumava).

Je ohrožena Ptačí oblast Šumava? Monitoring předmětů ochrany Celkem 9 druhů, z toho 7 druhů lesních: čáp černý a tetřev hlušec každoroční monitoring, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý a datlík tříprstý 1x za 3 roky sčítání na liniích délka 100 km (sovy) až 200 km (datel + datlík) U žádného z druhů početnost neklesá, u tetřeva hlušce a datlíka tříprstého narůstá. Úkol: vyhodnotit perspektivu populací předmětů ochrany v PO Šumava. http://silvarium1.silvarium.net/zpravy-z-oboru-lesnictvi/prohlaseni-odboru-lesniho-hospodarstvi-ceske-ak http://www.hss.barok.org/text-clanku.php?t=890&c=43&zz=1 Monitoring ptačí oblasti zatím nepotvrzují negativní trendy ve vývoji populací lesních druhů, které jsou předmětem ochrany. Po ukončení gradace kůrovce lze u tetřeva a datlíka očekávat opět pokles. Důležité je dokumentovat změny, které nastanou, až popadají torza suchých stromů.

Je prostředí tetřeva zničené? Tetřev hlušec (ex.) 300 250 200 150 100 50 0 1964 1994 1996 1998 2000 2002 2005 2007 http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/kurovec-znicil-prostredi-pro-tetreva-ceskobudejovicky-d Na Smrčině a Trojmezné navzdory konstatování ve výše uvedeném zdroji tetřev nejenže žije, ale dokonce zvyšuje svou početnost. Vznikly tu dvě nové jádrové lokality s 10 15 a 20 30 tetřevy. Stavy tetřeva na Šumavě narůstají a překročily hranici 250 ex., vrátily se na úroveň roku 1964.

Tetřev chlouba nebo překážka? Smrčina 2011 (ČÍŽKOVÁ et al., Šumava léto 2011) Poledník 2010 (ČSO 2010) Příklady lokalit s výskytem tetřeva. Většina bodů na Smrčině = pobytové stopy. Poledník: modré body = pobytové stopy, ostatní symboly pozorování s rozlišením doby a pohlaví. Tetřev má prospěch z kůrovce (prosvětlení porostů, více borůvčí a hmyzu aj.), po odeznění gradace početnost zřejmě poklesne. Pro tetřeva jsou příhodné jen určité fáze přirozeného vývoje lesa (Scherzinger 2002, http://www.lwf.bayern.de/veroeffentlichungen/lwf-wissen/35-auerhahnschutz/w35-auerhahnschutz.pdf )

Opatření proti kůrovci v lokalitách tetřeva Smrčina 2011: ČIŽP posoudila zahájené kácení kůrovcových stromů jako rušení tetřevů v době sezení na hnízdech a vyvádění mláďat a proto povolila jen loupání stromů nastojato. Správa NP a CHKO na tuto činnost naráz nasadila několik desítek osob, takže snaha ČIŽP omezit rušení přišla vniveč. Správa nejenže porušila ustanovení 50 zákona č. 114/1992 Sb., ale zasahovala, aniž si k tak velkému zásahu požádala o udělení výjimky.

Oplocenky z pletiva nebezpečí pro tetřeva Významná příčina mortality Doporučení nepoužívat oplocenky z drátěného pletiva nedílná součást zahraničních plánů péče NP Šumava opakovaná doporučení ignorována Drátěná oplocení jsou významnou příčinou mortality tetřeva Bavorsko: během 2 let se o oplocenku 100 x 50 m zabilo 7 tetřevů (Müller 2002 in http://www.lwf.bayern.de/veroeffentlichungen/lwf-wissen/35-auerhahnschutz/w35-auerhahnschutz.pdf ) Hesensko: na 50 m drátěného plotu se během 12 dnů zabili dva ze tří posledních kohoutů (Müller 2002) Skotsko: za 2 roky na oploceních jeleních farem 437 kolizí 13 druhů ptáků, z toho 42 % bělokur (1,6 ex./km/rok), 29 % tetřívek (1,3 ex./km/rok), 20 % tetřev (0,9 ex./km/rok) (Baines & Andrew 2003, Biological Conservation 110 (2): 169 176)

Souhrn Ptačí společenstva reagují na měnící se podmínky. Existuje celá řada kombinací a jim odpovídajících reakcí. Na asanovaných kalamitních plochách se ptačí společenstvo mění náhle. Do vysokých poloh pronikají druhy typické pro otevřenou krajinu. S odrůstáním výsadeb druhy pasek a otevřené krajiny zmizí a nahradí je na dlouhou dobu poměrně chudé společenstvo mladých stadií lesa.

Souhrn V bezzásahovém rozpadajícím se horském lese probíhají změny ve společenstvu ptáků pozvolna. S postupujícím odumíráním porostu se zvyšuje rozmanitost i početnost společenstva. Na usychání porostů reagují úbytkem druhy hnízdící nebo sbírající potravu v korunách stromů, profitují druhy podrostu a otevřených biotopů. Upozornění na významnou práci z NP Bavorský les: Scherzinger, W., 2006: Reaktionen der Vogelwelt auf den großflächigen Bestandeszusammenbruch des montanen Nadelwaldes im Inneren Bayerischer Wald. Vogelwelt, 127: 209 263.

Souhrn U všech 7 lesních druhů, které jsou předměty ochrany PO Šumava, výsledky monitoringu nenaznačují pokles početnosti. Naopak stavy tetřeva hlušce a datlíka tříprstého narůstají. Po odeznění gradace kůrovce lze u těchto druhů očekávat pokles početnosti. Tetřev hlušec je v současné době ohrožován necitlivě prováděnými opatřeními proti kůrovci, která jsou zdrojem rušení a způsobují změny ve struktuře porostů. Frankenpost 28. 10. 2011: Boj proti kůrovci ohrožuje tetřeva. Bavoráci kritizují Čechy:. http://www.frankenpost.de/regional/oberfranken/laenderspiegel/art2388,1792144

Poděkování Všem ornitologům, kteří se podíleli na práci v terénu. Autorům snímků: T. Bělka, B. Kloubec, P. Šaj, J. Závora Posluchačům děkuji za pozornost!