BRYOPHYTA mechorosty

Podobné dokumenty
BRYOPHYTA mechorosty

Mechorosty Samičí pohlavní orgány vaječnou buňku Samčí pohlavní orgány pohyblivých pohlavních buněk - Rozmnožování Individuální vývoj rodozměna.

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Mechorosty. Milan Dundr

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Sešit pro laboratorní práci z biologie

MECHOROSTY I. MARCHANTIOPHYTA (JÁTROVKY) II. ANTHOCEROTOPHYTA (HLEVÍKY) III. BRYOPHYTA (MECHY)

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Buchar et al

Martina Bábíčková, Ph.D

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

oddělení Bryophyta (mechorosty) játrovky hlevíky mechy

VY_32_INOVACE_ / Výtrusné rostliny - mechy Výtrusné rostliny

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

Oddělení : Mechorosty

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 12. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY

Botanika bezcévných rostlin 11. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Význam v ekosystému. Prameny

Název materiálu: Mechorosty

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení

World of Plants Sources for Botanical Courses

Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: VY_32_inovace/7_402

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Mendělejevova tabulka prvků

ŘEŠENÍ KATEGORIE STARŠÍ. 1/ Jak se nazývá věda zabývající se kmenem měkkýšů? A) ornitologie. B) malakologie. C) mykologie.

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Botanika bezcévných rostlin 3. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Třída: XANTHOPHYCEAE

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Systém játrovek. systém uvnitř se vyvíjí mnoho publikovaných variant, není ustálený, (neosekvenované skupiny)

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: VÝTRUSNÉ 6. ROSTLINY - MECHY. Autor: Mgr. Martina Kopecká

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 7. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Mechorosty 2. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno)

Martina Bábíčková, Ph.D

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Systematická a evoluční botanika I

Mechorosty hlevíky játrovky mechy

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

TŘÍDA: CHLAMYDOPHYCEAE Třída obsahuje jednotlivě žijící i cenobiální bičíkovce, řasy s kapsální (gleomorfní) a kokální stélkou. Pohyb zajišťují dva

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Sinice (Cyanophyta) NIŽŠÍ ROSTLINY

ročník 6. č. 17 název

Mechorosty (Bryophytae)

ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA)

Žahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Heterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta)

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08

5.Řeky s písčitým dnem Nová Guinea:

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Transkript:

BRYOPHYTA mechorosty

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty Jsou to zelené výtrusné rostliny většinou suchozemské, druhotně taky vodní. Stélka vždy mnohobuněčná. Vývoj je charakterizován střídáním fází gametofytu (haploid) a sporofytu (diploid). Gametofyt je složen z protonemy (zelený prvoklíček) a z vlastní mechové rostliny, u nižších vývojových typů lupenité, u vyšších typů rozlišené v část osní (kauloid) - lodyžka, podzemní kořenovou (rhizoid) a část asimilační (fyloidy) lístky.fyloidy obsahují chlorofyl v drobných chloroplastech Mechorosty jsou přirozenou skupinou, která se vyvinula ze zelených řas. Známo je asi 900-1000 rodů s asi 23 tis. druhy. Evolučně se člení na játrovky, rašeliníky a mechy.

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Marchantiopsida Játrovky Játrovky rostou na vlhkých místech, březích vod i ve stojatých vodách. Riccia fluitans (trhutka plovoucí) patří mezi játrovky nejčastěji se vyskytující v našich vodách, bohatě vidličnatě větvená, stélka 1 mm široká a až několik cm dlouhá. Vyskytuje se na hladině menších vod, v nichž vytváří spletené světlezelené chomáče. Na dně vypuštěných rybníků tvoří terestrickou formu.

Riccia fluitans

Riccia fluitans

Riccia fluitans

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Marchantiopsida Játrovky Ricciocarpus natans (trhutka vzplývavá) má masitou sivozelenou stélku 5-10 mm širokou, laločnatě zařezávanou, srdčitého tvaru. Roste v rybnících a tůních, v nichž často tvoří shluky na vodní hladině, někdy ve společnosti okřehků. Na dně vypuštěných rybníků tvoří terestrickou formu značně odlišnou od vodní.

Ricciocarpus natans

Ricciocarpus natans

Ricciocarpus natans

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Bryopsida Mechy (Podtřída: Sphagnidae) Lze uvést celý rod Sphagnum (rašeliník), který má 150-200 druhů. Rašeliníky rostou pospolitě, vytvářejí husté koberce na vlhkých místech nebo ve vodě. Vyhýbají se vápenatým substrátům a proto je nacházíme na okrajích kyselých vod. Na vrcholcích pahorkatin vytvářejí mnohdy obrovská množství organické hmoty, která se pak jako rašelina těží k nejrůznějším účelům. Rašeliniště mají význačnou hydrologickou funkci, neboť působí jako houba, zadržující podstatnou část srážek, které pak pozvolna uvolňují v podobě pravidelného odtoku. Rašeliníky jsou schopny přijmout asi 15-30krát větší množství vody než je hmotnost sušiny. V listech mimo drobnějších živých buněk s chlorofylem (chlorocysty) se vyskytují mohutné prázdné buňky bez protoplastu (hyalocysty). Rašeliníky nemají příchytná vlákna (rhizoidy). Téměř všechny druhy rašeliníku jsou schopny přežít i kratší periodu úplného vyschnutí.

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Bryopsida Mechy (Podtřída: Sphagnidae) Buněčné stěny rašeliníku mají schopnost selektivně absorbovat bazické ionty a uvolňovat vodíkové ionty, takže postupně vzrůstá kyselost okolní vody (až k hranici ph 3). Acidita a nedostatek kyslíku tlumí přežívání řady organizmů včetně dekompozitorů, takže se organický materiál postupně kumuluje a vzniká rašelina (biogenní sediment s obsahem více než 50% spalitelných látek v sušině), jejíž mocnost může dosahovat až několika metrů.

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Bryopsida Mechy (Podtřída: Sphagnidae) Rašeliník je (byl) využíván v mnoha odvětvích lidské činnosti. Již v minulosti v sušené formě jako obvazivo, nahrazoval bavlnu v období 1. Světové války. Drcený sušený rašeliník se využíval jako podestýlka pro dobytek, vycpávka do matrací, přírodní plenky a ve spojení s lojem a sádlem jako medicínská mast. Vsoučasnosti je rašeliník neodmyslitelným materiálem pro pěstitele různých rostlin. Rašelina se i v současnosti (např. Rusko) využívá jako palivo, známé je lázeňské využití. Na posledním místě ještě zmínka o využití kouře z pálené rašeliny k sušení naklíčeného ječmene. Roční přírůstek biomasy rašeliníku se pohybuje od 1 do 12 t.ha -1. Tvorba rašeliny je však proces velmi pomalý, roční výškový nárůst rašeliny je jen pouhých 1-2 mm.

Sphagnum

Sphagnum

Sphagnum

Sphagnum

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Bryopsida Mechy (Podtřída: Bryidae ) Většina druhů je suchozemská i když původně začínaly svůj vývoj ve vodě a některé druhy druhotně přešly opět do vody nebo alespoň na vlhká místa. Vyloženě vodních mechů není velký počet. Fontinalis antipyretica (zdrojovka obecná) Nejznámější statný mech s trojřadě olistěnou lodyhou. Rostlina dosahuje délky až několik decimetrů, ječernohnědě zbarvená a roste v tekoucích i stojatých, převážněčistých vodách. Z rybářského hlediska je to cenný mech, neboť v jeho porostech žije množství rybí potravy a v rychle tekoucích vodách vytváří klidná místa pro odpočinek ryb.

Fontinalis antipyretica

Fontinalis antipyretica

Fontinalis antipyretica

ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty TŘÍDA: Bryopsida Mechy (Podtřída: Bryidae ) Hygrohypnum palustre (břehovec potoční) Čisté, oligosaprobní tekoucí vody převážně horského charakteru. Amblystegium riparium (rokýtek pobřežní) Značně menší než zdrojovka, rostoucí ve stojatých i tekoucích vodách, nenáročný na čistotu vody.

Amblystegium riparium